Z d∞jin sportu

           Starß bßje vypravuje, ₧e v krajin∞, zvanΘ Elis, le₧φcφ na zßpadnφm pob°e₧φ ji₧nφho ╪ecka, n∞kolik set let p°ed narozenφm Krista,  zßpasil na nebi b∙h Zeus o vlßdu se sv²m otcem Kronem. Prv² zvφt∞zil a toto svΘ vφt∞zstvφ oslavil t∞locviΦn²mi zßvody.
V upomφnku na tuto udßlost byly podobnΘ zßvody opakovßny i v dobßch pozd∞jÜφch, z poΦßtku v obdobφch nestejn²ch, pozd∞ji pravideln∞ ka₧d² Φtvrt² rok.
Mφsto, kde se zßvody konaly, se naz²valo Olympie. Slavnosti nabyly takovΘho v²znamu, ₧e se podle nich poΦφtal i Φas. Doba od jednΘ slavnosti k druhΘ se naz²vala "olympiadou". Psalo se, ₧e urΦitß udßlost se nap°φklad stala v pßtΘ olympiad∞, to znamenß v pßtΘm Φty°letφ od olympijsk²ch zßvod∙, konan²ch roku 776 p°ed Kristem. Na t∞chto zßvodech byl ponejprv po°φzen seznam z·Φastn∞n²ch zßvodnφk∙.
A jeÜt∞ jedna zajφmavost!
Mravnφ cena olympijskΘho vφt∞zstvφ byla tak znaΦnß, ₧e jakßkoliv hmotnß odm∞na byla po n∞kolik stoletφ naprosto vylouΦena, byla by pova₧ovßna za urß₧ku  pro svou nesrovnatelnost s duchovnφm v²znamem vφt∞zstvφ.
Vß₧nost vφt∞z∙ se p°enßÜela na celΘ rodiny, ale takΘ na obce a kraje, z nich₧ vφt∞zovΘ pochßzeli. Bßsnφci a socha°i vytvß°eli svß nesmrtelnß dφla k poct∞ boh∙ a vφt∞z∙.

Sport ve starov∞kΘm ╪ecku

Ing.  Petr Zika

Sportovnφ sout∞₧e, z nich₧ nejstarÜφ a nejznßm∞jÜφ jsou OlympijskΘ hry, pat°ily neodmysliteln∞ k duchovnφmu a kulturnφmu ₧ivotu v antickΘm ╪ecku. Olympijsk²ch her se ·Φastnili atleti z celΘho °ecky mluvφcφho sv∞ta, k nim₧ pat°ila tehdy i ji₧nφ Itßlie a Sicφlie. Od roku 776 p°ed naÜφm letopoΦtem a₧ do roku 393 naÜeho letopoΦtu, tedy vφce jak 1000 let, se tyto hry konaly v₧dy v Φervenci ka₧d²m 4. rokem, a to tΘm∞° bez p°eruÜenφ!

Mapa ╪ecka (Olympia a Elis)

╪φmanΘ   a celß zßpadnφ Φßst tehdejÜφ °φÜe se v∞novala spφÜe gladißtorsk²m hrßm a vozov²m zßvod∙m. Z tohoto d∙vodu m∙₧eme jeÜt∞ dnes nap°. v Itßlii, Francii. N∞mecku a èpan∞lsku nalΘzt °φmskΘ amfiteßtry, Φi jejich z°φceniny. Naopak v ╪ecku a MalΘ Asii m∙₧eme obdivovat dosud zachovalΘ stadiony.



Mφsto, kde d°φve stßla Olympia

D∙le₧itΘ rozdφly mezi antick²mi a novodob²mi Olympijsk²mi hrami, kterΘ byly zahßjeny poprvΘ v AthΘnßch v roce 1896,  byly nßsledujφcφ:

1. V dob∞ konßnφ her byly v ╪ecku p°eruÜeny vÜechny vßlky; ₧ßdnΘ hry nebyly v d∙sledku vßlek p°eruÜeny, jak tomu bylo v novov∞ku ( 1916, 1940 a 1944 ). OlympijskΘ hry byly vyhlaÜovßny v₧dy na ja°e olympijskΘho roku. SouΦasn∞ byl vyhlßÜen "olympijsk² bo₧φ mφr", kter² platil v₧dy jeden m∞sφc p°ed zahßjenφm her a jeden m∞sφc po jejich skonΦenφ. Toto p°φm∞°φ zbranφ umo₧≥ovalo vÜem ·Φastnφk∙m her dostat se v klidu a bez obav na mφsto konßnφ her a zase zp∞t dom∙.

2. V antickΘm ╪ecku se konaly OlympijskΘ hry v₧dy na stejnΘm mφst∞.

3. Program se sklßdal z r∙zn²ch druh∙ sport∙, z nich₧ z∙staly olympijskΘ pouze b∞h, skok do dßlky, vrh diskem, zßpas a box. MφΦovΘ hry a t²movΘ zßpolenφ nebyly tehdy znßmy.

4. VÜichni atleti zßpasili nazφ.

5. Äeny se nemohly her ani ·Φastnit, ani b²t mezi divßky.

6. Vstup na hry byl zadarmo.

7. Existovalo pouze 1. mφsto pro vφt∞ze.

8. Pro sportovce, ·Φastnφky her a pro divßky byl postaven provizornφ tßbor. Stav hygienickΘho za°φzenφ  takΘ nebyl dobr².

HlediÜt∞ nebylo prakticky ₧ßdnΘ, divßci (jejich poΦet je odhadovßn na desφtky tisφc) stßli na okolnφch zdech a stejn∞, jak je tomu i dnes, povzbuzovali zßvodnφky sv²m k°ikem, pφskßnφm a opovr₧liv²m k°ikem. Pouze n∞kolik vyvolen²ch a Φestnφ hostΘ m∞li tu vymo₧enost pohodln∞ sed∞t v mramorov²ch k°eslech.
Cel² jeden m∞sφc p°ed zaΦßtkem olympijsk²ch her museli atleti trΘnovat v Olympii pod vedenφm zkuÜen²ch trenΘr∙, Φφm₧ dokßzali, ₧e jsou schopni se t∞chto her z·Φastnit.

Stadion z 5. stoletφ p°.n.l. (dΘlka: 212.54m a Üφ°ka 28.50m)

Jak tedy vypadal takov² pr∙b∞h olympijsk²ch her v tehdejÜφm ╪ecku, nap°. v dob∞ 520 let p°.n.l., kdy lze poklßdat v²voj atletick²ch sout∞₧φ prakticky za ukonΦen²?
Den prvnφ:    p°φprava a ob∞tovßnφ boh∙m
Den druh²:    otev°enφ her zßvodem voz∙ v hipodromu. Nßsledoval zßvod na konφch. Hipodrom le₧el t∞sn∞ vedle stadionu. Zßvodnφci nem∞li k dispozici ₧ßdnΘ sedlo ani t°men. Kon∞ nebyli okovßni. Odpoledne se konal p∞tiboj (vrh diskem, hod oÜt∞pem, skok do dßlky, zßpas a b∞h na 200 metr∙). Sout∞₧enφ pokraΦovalo skokem z mφsta se zßt∞₧φ. Pokud n∞kdo zvφt∞zil v nejmΘn∞ t°ech disciplφnßch stal se absolutnφm vφt∞zem. Pokud se tak nestalo, °eÜilo se to zßpasem v ringu.
Den t°etφ:    (dopoledne) velkΘ procesφ na poΦest boh∙ (hlavnφ sudφ, kn∞z, vyslanci, atleti, p°φbuznφ a trenΘ°i). Bylo ob∞tovßno na oltß° boha Dia 100 osl∙. Odpoledne se konaly hry mlßde₧e (12 -18 let) v disciplφnßch: 200m b∞h, zßpas v ringu a box.
Den Φtvrt²:    Dopoledne se konaly b∞₧eckΘ zßvody. Odpoledne se po°ßdaly zßpasy v ringu a box a b∞h na 400 metr∙ s vojenskou v²strojφ (helma, Ütφt).
Den pßt²:    V tento den se konaly velkΘ ob∞tnφ slavnosti a hodokvas.

Vφt∞z dostal olivovou v∞tviΦku a rodnΘ m∞sto p°ipravilo pro vφt∞ze bou°livΘ p°ivφtßnφ a dary.

Olympie a olympijskΘ hry zanikly s nßstupem k°es¥anstvφ. Olympie, chrßmy a svatyn∞ byly zbo°eny. Co nezniΦila lidskß ruka, dokonalo zem∞t°esenφ. OlympijskΘ hry se na dlouhß staletφ odmlΦelyà

OlympijskΘ archeologickΘ muzeum


Model Olympie ( Di∙v chrßm uprost°ed, vzadu chrßm bohyn∞ HΘry a Filippeion. Vlevo naho°e Palaistra)