P°ijφmßte-li poÜtu protokolem SMTP a vßÜ server nenφ trvale p°ipojen do Internetu, m∙₧e se poÜta shroma₧∩ovat na jinΘm SMTP serveru. Tento SMTP server musφ b²t nastaven jako nad°azen² (relay) SMTP server. V okam₧iku p°ipojenφ do Internetu vyÜle vßÜ SMTP server p°φkaz ETRN (jeden z p°φkaz∙ protokolu SMTP), Φφm₧ si ₧ßdß o poslßnφ ulo₧en²ch mail∙.
Nejsou-li na nad°azenΘm SMTP serveru ₧ßdnΘ maily ulo₧eny, nad°azen² SMTP server na p°φkaz ETRN neodpovφ. Proto je t°eba definovat dobu (timeout), po kterΘ vßÜ SMTP server ukonΦφ spojenφ, jestli₧e ₧ßdnΘ maily nep°ijal.
IP adresa je jedineΦnΘ 32-bitovΘ Φφslo identifikujφcφ poΦφtaΦ v Internetu. Ka₧d² paket posφlan² Internetem obsahuje informaci, odkud byl vyslßn (zdrojovß IP adresa) a kam mß b²t doruΦen (cφlovß IP adresa).
Protokol pro vytvo°enφ bezpeΦnΘho (ÜifrovanΘho) spojenφ mezi dv∞ma poΦφtaΦi. Pou₧φvß se pro vytvß°enφ virtußlnφch privßtnφch sφtφ (VPN). Standard IPSec definuje tvar paket∙, nespecifikuje vÜak nap°. Üifrovacφ algoritmy. Proto se implementace IPSec jednotliv²ch v²robc∙ mohou navzßjem liÜit.
Mailovß schrßnka je mφsto, kde jsou p°ijatΘ maily ulo₧eny, ne₧ si je klient vybere (typicky protokolem POP3). Fyzicky je schrßnka reprezentovßna adresß°em na disku, kter² je vytvo°en v adresß°i mail serveru (typicky "\Program Files\WinRoute Pro\mail").
Schrßnky nejsou vytvo°eny p°i definici u₧ivatel∙, konkrΘtnφ schrßnka je v₧dy vytvo°ena a₧ po p°ijetφ prvnφho mailu, kter² do nφ mß b²t ulo₧en.
Mapovßnφ port∙ znamenß p°esm∞rovßnφ paket∙ s urΦit²mi cφlov²mi porty p°ichßzejφch na vn∞jÜφ rozhranφ poΦφtaΦe provßd∞jφcφho NAT (tedy jedinou zvenΦφ viditelnou IP adresu) na vybran² poΦφtaΦ v lokßlnφ sφti. Tak je mo₧no zp°φstupnit do Internetu aplikaci b∞₧φcφ uvnit° chrßn∞nΘ (nep°φstupnΘ) lokßlnφ sφt∞.
Maska subsφt∞ rozd∞luje IP adresu na dv∞ Φßsti: vyÜÜφ, oznaΦujφcφ sφ¥, a ni₧Üφ, oznaΦujφcφ poΦφtaΦ v rßmci tΘto sφt∞. Maska se zapisuje stejn∞ jako IP adresa (nap°. 255.255.255.0), ale je t°eba ji vid∞t jako 32 bitovΘ Φφslo, majφcφ zleva urΦit² poΦet jedniΦek a zbytek nul (maska tedy nem∙₧e obsahovat libovolnΘ hodnoty). JedniΦka v masce oznaΦuje bit adresy sφt∞ a nula bit adresy poΦφtaΦe. VÜechny poΦφtaΦe v jednom IP segmentu musejφ mφt stejnou masku subsφt∞ a stejnou sφ¥ovou Φßst IP adresy.
Zßznam MX je jednφm z typ∙ zßznam∙, kterΘ mohou b²t ulo₧eny v DNS. Obsahuje informaci o mail serveru pro danou domΘnu (tzn. na kter² SMTP server mß b²t poslßn mail pro tuto domΘnu). MX zßznam∙ pro jednu domΘnu m∙₧e b²t vφce, pak majφ r∙znou prioritu a mohou definovat nap°. primßrnφ a zßlo₧nφ mail server.
Pou₧itφm technologie NAT (Network Address Translation - p°eklad IP adres) je mo₧no p°ipojit lokßlnφ sφ¥ do Internetu p°es jedinou ve°ejnou IP adresu. Celß sφ¥ tak navenek vypadß jako jeden poΦφtaΦ, ale poΦφtaΦe v nφ majφ p°φstup na Internet, jako by k n∞mu byla sφ¥ p°ipojena klasick²m sm∞rovaΦem (platφ zde urΦitß omezenφ).
Ve vÜech paketech jdoucφch z lokßlnφ sφt∞ do Internetu je zdrojovß IP adresa nahrazena vn∞jÜφ IP adresou a proveden zßznam do tzv. NAT tabulky. Odpovφdß-li p°φchozφ paket n∞kterΘmu zßznamu v tabulce, provede se nahrazenφ cφlovΘ adresy p∙vodnφ IP adresou a paket je sm∞rovßn na sprßvn² poΦφtaΦ v lokßlnφ sφti. Jinak je paket zahozen. NAT tak chrßnφ celou lokßlnφ sφ¥ proti p°φstupu zvenΦφ.
Oproti klasick²m proxy server∙m a aplikaΦnφm branßm se NAT vyznaΦuje tφm, ₧e dokß₧e propustit tΘm∞° libovoln² protokol zalo₧en² na IP. Umo₧≥uje tedy p°φstup do Internetu stejn²m zp∙sobem, jako b∞₧n² sm∞rovaΦ.
Paket je zßkladnφ datovß jednotka p°enßÜena poΦφtaΦovou sφtφ. Ka₧d² paket se sklßdß z tzv. hlaviΦky (tj. nap°. zdrojovou a cφlovou adresu, typ protokolu a dalÜφ informace) a datovΘ Φßsti obsahujφcφ vlastnφ p°enßÜenß data. Maximßlnφ velikost datovΘ Φßsti (MTU) je dßna typem sφt∞ - nap°. v sφti Ethernet je to 1500B. Data p°enßÜenß sφtφ jsou v₧dy rozd∞lena do (relativn∞ mal²ch) paket∙. P°i ztrßt∞ Φi chyb∞ v jednom paketu nemusφ b²t opakovßn cel² p°enos, staΦφ zopakovat vyslßnφ chybnΘho paketu.
POP3 je protokol pou₧φvan² zejmΘna e-mailov²m klientem k vybφrßnφ poÜtovnφ schrßnky. Pro komunikaci pou₧φvß protokol TCP, port 110. Aby se zabrßnilo neoprßvn∞nΘmu p°φstupu do schrßnky, pou₧φvß POP3 ov∞°enφ u₧ivatele jmΘnem a heslem.
Port je 16-bitovΘ Φφslo (1-65535) pou₧φvanß protokoly TCP a UDP pro identifikaci aplikacφ (slu₧eb) na danΘm poΦφtaΦi. Na jednom poΦφtaΦi (jednΘ IP adrese) m∙₧e toti₧ b∞₧et vφce aplikacφ souΦasn∞ (WWW server, WWW klient - prohlφ₧eΦ, FTP klient atd.). Ka₧dß aplikace je vÜak jednoznaΦn∞ urΦena Φφslem portu. Porty 1-1023 jsou vyhrazenΘ a pou₧φvajφ je standardnφ, p°φp. systΘmovΘ slu₧by (nap°. 80 = WWW). Porty 1024 mohou b²t voln∞ pou₧ity libovolnou aplikacφ (typicky klientem jako zdrojov² port nebo nestandardnφ aplikacφ serverovΘho typu).
PPTP (Point-to-Point Tunelling Protocol) je protokol pou₧φvan² operaΦnφm systΘmem Windows pro vytvß°enφ bezpeΦnΘho (ÜifrovanΘho) spojenφ. Typicky se pou₧φvß pro vytvß°enφ virtußlnφch privßtnφch sφtφ (VPN).
Proxy je velmi rozÜφ°enß metoda sdφlenφ internetovΘho p°ipojenφ. Proxy server p°edstavuje prost°ednφka mezi klientem a cφlov²m serverem. Pracuje vÜak na aplikaΦnφ ·rovni a je p°izp∙soben n∞kolika typ∙m aplikaΦnφch protokol∙. Ve srovnßnφ s technologiφ NAT jsou jeho mo₧nosti velmi omezenΘ.
Sφ¥ovΘ rozhranφ je obecnΘ oznaΦenφ pro za°φzenφ, kterΘ propojuje poΦφtaΦ s ostatnφmi poΦφtaΦi urΦit²m typem komunikaΦnφho mΘdia. Sφ¥ovΘ rozhranφ m∙₧e b²t nap°. karta Ethernet, karta TokenRing, modem atd. Prost°ednictvφm sφ¥ovΘho rozhranφ poΦφtaΦ vysφlß a p°ijφmß pakety.
Sm∞rovacφ tabulka je mno₧ina pravidel, jak posφlat pakety mezi jednotliv²mi sφ¥ov²mi rozhranφmi danΘho poΦφtaΦe. Sm∞rovßnφ se provßdφ v²hradn∞ dle cφlovΘ adresy paketu. SystΘmovou sm∞rovacφ tabulku lze zobrazit p°φkazem "route print" z p°φkazovΘho °ßdku.
SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) je protokol pou₧φvan² pro komunikaci mezi mail servery a pro odesφlßnφ poÜty klientem na mail server. Pro komunikaci pou₧φvß protokol TCP, port 25. Samotn² protokol obsahuje pouze p°φkazy pro vytvo°enφ a odeslßnφ zprßvy, neumo₧≥uje ₧ßdnΘ zabezpeΦenφ ani ov∞°enφ u₧ivatele.
TCP/IP je spoleΦnΘ oznaΦenφ pro komunikaΦnφ protokoly pou₧φvanΘ v Internetu (nap°. IP, ICMP, TCP, UDP atd.). VÜechny tyto protokoly jsou zalo₧enΘ na paketech (tzv. paketov∞ orientovanΘ). TCP/IP NEN═ konkrΘtnφ protokol!