┌vod Novinky Autor F.A.Q. Equation Editor MathType Equation Magic MathEdit Pole v MS Word AMath Merlyn MathWrite MK Skript Scientific Notebook TeXaide |
Kopie nßpov∞dy k poli ROVNICE z MS WorduK≤dy polφ: Pole Rovnice{ ROVNICE P°epφnaΦe }Vytvo°φ matematickou rovnici. DoporuΦen²m nßstrojem pro vytvß°enφ rovnic je Editor rovnic. Pole ROVNICE v╣ak m∙╛eme pou╛φt i kdy╛ Editor rovnic nenφ nainstalovan², nebo chceme-li psßt kombinovanΘ vzorce. Pole ROVNICE nelze odpojit. Poklepeme-li na pole ROVNICE, program p°evede pole na vlo╛en² objekt Editoru rovnic. Dal╣φ informace o Editoru rovnic lze vyvolat klepnutφm zde.P°epφnaΦe urΦujφ, jak bude vytvo°ena rovnice z prvk∙ uzav°en²ch do kulat²ch zßvorek. P°epφnaΦe lze upravit pomocφ p°φslu╣n²ch mo╛nostφ p°epφnaΦ∙. Poznßmky:
P°epφnaΦ pole: \a()Seskupφ prvky do vφce sloupc∙. Prvky jsou °azeny podle °ßdk∙. Nßsledujφcφ mo╛nosti upravujφ funkci p°epφnaΦe "\a":
{ VZOREC \a \ac \co2 \vs3 \hs3(Axy;Bxy;A;B) } zobrazφ nßsledujφcφ:
Zßvorka: \b()Umφstφ jeden prvek do zßvorek (velikostφ odpovφdajφcφch prvku). V²chozφ zßvorky jsou kulatΘ. Nßsledujφcφ mo╛nosti upravujφ funkci p°epφnaΦe "\b":
{ VZOREC \b \bc\{ (\r(3;x)) } zobrazφ
P°esunout: \d()P°epφnaΦ °φdφ umφst∞nφ znaku nßsledujφcφho za polem VZOREC. Nßsledujφcφ mo╛nosti upravujφ funkci p°epφnaΦe "\d". PrßzdnΘ zßvorky mohou b²t pouze za poslednφ mo╛nostφ v instrukcφch.
{ VZOREC \d \fo10 \li() } zobrazφ nßsledujφcφ: (p°edchßzejφcφ text) __ (nßsledujφcφ text)
Zlomek: \f(;)Podle uvedenΘho po°adφ vytvo°φ zlomek s Φitatelem a jmenovatelem zarovnan²m na st°ed zlomkovΘ Φßry. Pou╛φvß-li systΘm Φßrku jako desetinn² odd∞lovaΦ, odd∞lφme prvky v zßvorce st°ednφkem.P°φklad: zde
Integrßl: \i(;;)Vytvo°φ integrßl pomocφ urΦenΘho nebo v²chozφho symbolu a t°φ prvk∙. Prvnφm prvkem je dolnφ mez integrßlu, druh²m je hornφ mez integrßlu a t°etφm prvkem je integrand. Nßsledujφcφ mo╛nosti upravujφ funkci p°epφnaΦe "\i":
P°φklad: { VZOREC \i \su(1;5;3) } zobrazφ
Seznam: \l()Pou╛ije libovoln² poΦet prvk∙ a vytvo°φ seznam hodnot, odd∞len²ch Φßrkami nebo st°ednφky. Seznam pak lze pou╛φt jako jeden prvek.P°φklad: { VZOREC \l(A;B;C;D;E) } zobrazφ A;B;C;D;E.
P°etisk: \o()Umφstφ ka╛d² nßsledujφcφ prvek nad p°edchozφ. To platφ pro libovoln² poΦet prvk∙. JednotlivΘ prvky odd∞lφme st°ednφky.Ka╛d² znak je vyti╣t∞n vneviditelnΘm znakovΘm rßmeΦku. Mo╛nosti p°epφnaΦe slou╛φ k zarovnßnφ rßmeΦku, umφst∞nΘho nad jin²m rßmeΦkem. Mo╛nosti p°epφnaΦe "\o" jsou tyto:
Odmocnina: \r(;)Nakreslφ odmocninu, pomocφ jednoho nebo dvou prvk∙.P°φklad: { VZOREC \r(3;x) } zobrazφ
Hornφ nebo dolnφindex: \s()Umφstφ prvek (nebo prvky) jako hornφ nebo dolnφ index. Ka╛d² k≤d "\s"m∙╛e mφt jeden nebo vφce prvk∙, odd∞len²ch st°ednφky. Je-li zadßno vφce prvk∙, jsou seskupeny a zarovnßny vlevo. Pro umφst∞nφ jednoho znaku po p°epφnaΦi "\s"lze pou╛φt nßsledujφcφ mo╛nosti:
P°φklad: { VZOREC \s\up8(UB)\s\do8(2) } zobrazφ:
RßmeΦek: \x()Vytvo°φ ohraniΦenφ prvku. Kdy╛ je tento k≤d pou╛it bez mo╛nostφ, nakreslφ rßmeΦek kolem prvku. Nßsledujφcφ mo╛nosti (a jejich kombinace) upravujφ funkci p°epφnaΦe "\x":
P°φklad: { VZOREC \x \to \bo(5) } zobrazφ:
|