TANEC

Co je to tanec?
Samoz°ejmß otßzka?

Tanec - jak jej vnφmßme v dneÜnφ dob∞ se z°ejm∞
u  velkΘ Φßst mlßde₧e   zu₧uje na pojem hromadnΘho tance na zßbavßch a diskotΘkßch.
Kdy₧ se podφvßme na to, co je tanec, jakou mß historii, jak tanec vypadal v naÜich krajinßch, nebo na vzdßlen²ch mφstech na zem∞kouli v urΦit²ch dobßch, zjistili bychom, ₧e tento pojem ve velmi Üirok².
Povφdßnφ  o tanci by si zaslou₧ilo mnohem v∞tÜφ pozornost, ne₧  m∙₧eme v∞novat na tomto mφst∞.
P°eΦt∞te si aspo≥ n∞kterΘ informace o tanci.
Slovo tanec mß svoje ko°eny v pradßvnΘ dob∞, mß stejnΘ p°φbuznΘ nßzvy u mnoha nßrod∙. SpoleΦn² zßklad bude asi v posvßtnΘm jazyce star²ch Ind∙ - saskrtu, kde znφ "tand", nebo "tad".

Vyjßd°φme se te∩ uΦenou definicφ. Tanec je rytmickΘ °azenφ jednoho nebo vφce t∞lesn²ch pohyb∙. Tanec je °azen mezi druhy um∞nφ - um∞nφ pohybu. Tak jako hudba je pomφjivß, slovo i t≤n zanikß v okam₧iku naÜeho vnφmßnφ, i tanec je pomφjiv², na rozdφl t°eba od malφ°stvφ, kterΘ zachycuje jeden okam₧ik na hmotn² obraz. Samoz°ejm∞ dnes slovo, hudbu i tanec dovedeme zachytit na existujφcφ mΘdia a je velkß Ükoda, ₧e podobu tance v minulosti nßm zachycujφ jen ve statickΘ podob∞ obrazy, sochy a popisy v pφsemn²ch pamßtkßch.
Poj∩me za tancem hluboko do minulosti.
Prvotnφ Φlov∞k tancem pravd∞podobn∞ vyjad°oval radost, tak jako malΘ dφt∞, kdy₧ dostane hraΦku, zaΦne radostφ poskakovat.
Z pohybu m∞l  radost, proto jej rymicky opakoval. VÜe v p°φrod∞ ovlßdß zßkon rytmu, d²chßnφ, den a noc, cesta slunce na obloze....
Tanec se stal nositelem nßlady a citu prvnφho Φlov∞ka. ╚lov∞k jßsß nad ·lovkem,
po vφt∞zstvφ nad nep°φtelem. Tanec urΦitΘho v²znamu dostßvß typickΘ prvky, kterΘ se zuÜlech¥ujφ a uhlazujφ. Jin² je tanec po vφt∞zstvφ, kter² mß bojovnΘ pohyby, jin² ten, kter² je oslavou slunce, radosti. Tance se staly motlitbou i prosbou k boh∙m.
Tanec se stßvß um∞leck²m projevem. Starov∞k² uΦenec Plutarchos napsal, ₧e tanec je n∞mß hudba.

Tanec v dßvnΘ minulosti byl doprovßzen zp∞vem, v²k°iky, i jednoduch²mi hudebnφmi nßstroji, pφÜ¥alami, bubny a jin²mi °inΦiv²mi nßstroji, kterΘ urΦovaly rytmus.
Tanec se stßval prost°edkem, kter²m m∙₧e b²t odvrßceno zlo, uzdraven nemocn². Zde nemluvφme jen o minulosti. I dnes tak zv."primitivnφ nßrody" udr₧ujφ tyto zvyky.

Indick² lvφ tanec

D∞jiny zaznamenßvajφ davovΘ tance. Roku 364 po zalo₧enφ ╪φma se tanΦily tance na odvrßcenφ moru v °φÜi.
V polovin∞ 14.stoletφ byla Evropa zachvßcena straÜn²m morem, tehdy nazvan²m Φernß smrt. Mor se Üφ°il velmi rychle od v²chodu a vyvolßval hr∙zu. LidΘ si nev∞d∞li rady, a proto se uchylovali k pov∞reΦn²m prost°edk∙m, mezi nimi₧ byl i
tanec zvan² tanec svatΘho Vφta. Mu₧i i ₧eny Üli za hudebnφky a tanΦili do utrmßcenφ, a₧ padli vyΦerpßnφm. Tento tanec p∙sobil naka₧liv∞, p°idßvali se stßle novφ taneΦnφci.
(Tancem svatΘho Vφta byla pozd∞ji pojmenovßna nervovß nemoc, kdy se nemocn² svφjel a kroutil.)
Tyto zvyky se rozÜφ°ily v N∞mecku, Belgii, ve Francii. Jim se podobaly pr∙vody mrskaΦ∙, neboli flagelant∙, kte°φ v nßbo₧enskΘm Üφlenstvφ provozovali divnΘ tance, a₧ do krve se mrskali d∙tkami.
MrskaΦi se dostali takΘ do ╚ech r.1349, ale byli vypuzeni arcibiskupem ArnoÜtem z Pardubic.

O moci tance v morov²ch dobßch sv∞dΦφ mnoho evropsk²ch pov∞stφ.
Dovφdßme se o zb∞silΘm tanΦenφ v ╚echßch v r.1374. O ÜφlenΘm tanci Φteme v kronikßch  16. a 17.stoletφ. Na odvrßcenφ zlΘho moru se z°ejm∞ konal i tanec s p°estrojenou smrtφ na h°bitov∞. Byl to vlastn∞ mrßvokßrn² tanec, kdy smrt tanΦila se vÜemi stavy (s r∙zn²mi spoleΦensk²mi vrstvami) pro pouΦenφ divßk∙, ₧e smrt si nevybφrß. Um∞lci tuto lßtku znßzor≥ovali v mnoha dφlech. Tento tanec je zaznamenßn v dφle knihtiska°e Ji°φho Melantricha z Aventina v r. 1613.

Nßbo₧enskΘ tance.

╪eckΘ chrßmovΘ taneΦnice

Ji₧ u nßrod∙ na ni₧Üφm stupni v²voje byl tanec d∙le₧itou slo₧kou nßbo₧ensk²ch ob°ad∙. BabylonÜtφ kn∞₧φ, kte°φ se sna₧ili proniknout tajemstvφ hv∞zd a vesmφru, tancem uctφvali pohyb nebesk²ch t∞les. Od nich se to uΦili kn∞₧φ egyptÜtφ, Egyp¥any provßzel tanec cel²m ₧ivotem. Kn∞₧φ v chrßmov²ch sφnφch tanΦili hv∞zdß°sk² tanec, kter² p°edstavoval pohyb nebesk²ch t∞les a jejich vliv na sv∞t. Tance byly slavnostn∞ ob°adnΘ, jejich p°esnΘ pohyby byly doprovßzeny zvuky harfy a pφÜ¥al. Od Egyp¥an∙ se nßbo₧enskΘ tance nauΦili ÄidΘ, kte°φ byli v EgyptskΘm podruΦφ. Je znßm biblick² tanec kolem zlatΘho telete.
BohatΘ na tance jsou takΘ indickß, japonskß i Φφnskß kultura.
V ╪ecku podle pov∞stφ tanci uΦφ bohyn∞ Minerva, VenuÜe i Bakchus. K nejstarÜφm nßbo₧ensk²m tanc∙m pat°φ tance zasv∞cenΘ ohni a vod∞, tance k oslav∞ sluneΦnφho bo₧stva, k oslav∞ jara i zimy. Tance se Üφ°ily do Francie, i do zemφ alpsk²ch, kde se tanΦilo kolem posvßtn²ch strom∙. Nßrody slovanskΘ majφ tradici tance oslavujφcφho jaro, kter² se tanΦil okolo mßje.

K°es¥anstvφ, jako nßbo₧enstvφ, potlaΦujφcφ t∞lo na ·kor duÜe, z poΦßtku tanec zakazovalo, pozd∞ji muselo ustoupit a zavΘst tanec p°i bohoslu₧bßch. Ale v 15. stoletφ basilejsk² koncil op∞t tanec v kostelφch zakßzal.

Antick² tanec

S≤lov² tanec p°i °eckΘ hostin∞	H udebnice hrajφcφ na diaulos a s≤lovß taneΦnice

V antickΘm ╪ecku, kde byl v²jimeΦn² vztah ke vÜem druh∙m um∞nφ, se taneΦnφ um∞nφ stalo slo₧kou v²chovy. Z gymnasiφ vychßzeli nejen dob°φ °eΦnφci a vojßci, ale takΘ taneΦnφci. Ve Spart∞ byla uzßkon∞na spoleΦnß v²chova mlßde₧e v tancφch gymnastick²ch, naz²van²ch gymenopaidie. Odtud vyÜly zbrojnΘ tance, v nich₧ se mlßde₧ uΦila r∙zn²m zp∙sob∙m obrany a ·toku p°i zp∞vu pφsnφ. Tento tanec, zdokonalen² Thaletem KrΘtsk²m, se tanΦil i p°i hostinßch za zvuku flΘtny
a °eck²ch pφsnφ. TanΦφ jej skupiny, s≤lovφ taneΦnφci, ve zbrojnΘm tanci vynikajφ
i ₧eny. S tancem byly spojeny nejen pφsn∞, ale i bßsn∞. Bßsnφk, kdy₧ sklßdal verÜe, m∞l na mysli, ₧e taneΦnφ um∞nφ vhodn∞ doplnφ a p°esn∞ji vyjßd°φ obsah bßsn∞.
Tanec v ╪ecku p°ispφval k soustavnΘmu p∞st∞nφ t∞la pohybem a k dosa₧enφ t∞lesnΘ krßsy.
╪eckΘ tance jdou za ideßlem krßsy, kterß je v tanci vyjßd°ena ladn²m pohybem, dr₧enφm t∞la i krßsou linie v pohybu. ╪ekovΘ byli rozt°φÜt∞ni na kmeny, a stejn∞ i
jejich tance se odliÜovaly.
Od °ek∙ p°evzali jejich tance ╪φmanΘ. Nedovedli je vÜak zachovat v jejich p∙vodnφ krßse, unikl jim soulad t∞la a duÜe, vlastnφ ╪ek∙m, tance se zvrhßvajφ v nevßzanost a jejich v²znam je brzy potlaΦen surov²mi gladißtorsk²mi zßpasy.

P°φÜt∞ tanec ve st°edov∞ku

HD