Whistler Beta 1 Nové Windows na obzoru Windows 2000 a Me jsou na trhu prvních pár měsíců, intenzivně se však pracuje na jejich následovníku s názvem Whistler, který by měl být jejich generačním potomkem. Pojďme se spolu s Chipem podívat, co nás čeká v oblasti operačních systémů Windows v příštích pár letech. Píše se 21. leden 2000. Pomalu odeznívají obavy z očekávaného přechodu do roku 2000 a uživatelé Windows se mohou opět plně soustředit na budoucnost. Ta se v tuto chvíli nazývá Windows 2000, které by se měly objevit v nejbližších dnech. V dalším kroku by se měli uživatelé spokojit s oddělenými verzemi Windows pro privátní a profesionální uživatele. Tuto vizi měly naplnit verze, které se už v tu dobu vyvíjely pod kódovými jmény Neptune a Odyssey. Neptune měl být náhradou Windows 98/Me ve spotřební větvi, Odyssey potom pokračovatelem Windows 2000. Whistler zpečetil zánik projektů Neptune a Odyssey Zhruba před rokem umístil na svou webovou stránku (www.wininformant.com) dobře informovaný Windows-guru Paul Thurrott zajímavou informaci: Neptune a Odyssey jsou mrtví, na světě je Whistler, nové Windows, který by měl obléci Windows 9x a NT do jednotného kabátu. Microsoft vedl tuto informaci jako "Extreme Microsoft Internal", a proto jako vysoce důvěrnou. Několik dnů po Thurrottově zprávě firma vývoj oficiálně potvrdila. Aby toho však nebylo dost: 22. července 2000 Steve Ballmer oznámil novou strategii koncernu. Pod jménem Microsoft .NET bude Microsoft pokračovat s tím, co už začalo ve Windows 98 – integrací Windows a internetu. Whistler, respektive Windows .NET 1.0 (jméno není ještě pevně stanoveno), by měl být prvními Windows, které budou obsahovat komponenty .NET. Na loňském listopadovém Comdexu Bill Gates upřesnil, jak si vlastně Microsoft budoucí svět Windows a internetu představuje. Pojďme tedy společně zjistit, jak Whistler v předběžném testu verze Beta 1 dopadl, a jak to podle Microsoftu vypadá s vývojem PC v nejbližších letech. V testu Chipu běžela první beta verze Whistleru velmi stabilně. Daly se tedy vyzkoušet početné nové funkce operačního systému, které fungovaly bezporuchově. Microsoft nás však ujistil, že tato verze ještě z hlediska možností a funkcionality není zdaleka kompletní. K některým nástrojům a funkcím jsme tedy vůbec nemohli přistupovat. Mohli jsme také vyzkoušet změny ovládání prostředí operačního systému. Berte tedy náš test jako první pohled na možnosti nových Windows. Hned při prvních restartech po instalaci systému budete možná příjemně překvapeni – nový operační systém startuje velmi rychle. Na testovacím počítači s konfigurací Pentium III/600 MHz, 256 MB RAM a pevným diskem U2W-SCSI potřeboval Whistler jen 50 sekund do okamžiku zobrazení přihlašovacího dialogu. Přihlášení s grafikou Přihlašovací dialog je rozšířen o nové grafické možnosti. Nenabízí jen volbu registrovaných jmen uživatelů, podle přání můžete také jednotlivým uživatelům přiřadit nějakou grafickou reprezentaci, např. jejich fotku. Po úspěšném přihlášení se uživateli zobrazí graficky přepracovaná pracovní plocha. Nová není jen grafika, ale také způsob ovládání. Praktická je možnost umístit více instancí spuštěných programů na hlavním panelu (liště běžících úloh) do společné skupiny. To zvyšuje přehlednost a ulehčuje práci s více otevřenými okny. Soubory stejného typu, např. textové dokumenty, tak najdete mnohem jednodušeji. Podobně slouží přehlednosti rozšířený Systray. V části hlavního panelu, obsluhované programem Systray, lze skrýt programy, které nejsou aktivní, či se kterými se delší dobu nepracovalo. Jednoduchým klepnutím myší je v případě potřeby opět zobrazíte. Také Explorer se zdá být přepracován, umí podobné objekty sdružovat ve skupinách. Pracovní plocha konečně spojuje lokální pevné disky a mechaniky CD-ROM ve vlastním okně. Nová nabídka Start: vše při ruce Kapitolou samou pro sebe je nová nabídka, skrývající se pod tlačítkem Start. Tam nezůstalo nic tak, jak to znáte z Windows 98 nebo 2000. Microsoft se pokusil najít optimální uspořádání programů reprezentovaných jejich ikonami ve vyskakovací nabídce. Ta je proto pro větší přehlednost zvětšena a nyní rozdělena do dvou skupin: do levé části si můžete odložit zkratky k programům, k tomu tam ještě najdete seznam naposledy spuštěných programů. Pravá skupina obsahuje symboly systémových položek – pracovních oblastí počítače (Dokumenty, Obrázky, Můj počítač, Síťové okolí...), dále pak položky známé už z nabídky Start Windows 9x (Ovládací panely, Hledat, Nápověda, Spustit...). Další obsah nabídky tlačítka Start (např. Příslušenství) se uživateli rozbalí po volbě hesla More Programs v levé skupině položek. Komu se nové uspořádání nebude líbit, může si zvolit staré uspořádání nabídky tlačítka Start, a to prostřednictvím jedné z možností nastavení hlavního panelu. Optimalizace pro víceuživatelský provoz Whistler je koncipován pro využití víceuživatelského přístupu. V tomto ohledu je novinkou možnost uživatele odhlásit se, aniž by musel ukončit právě běžící programy (Switch User). Používá-li tedy počítač více uživatelů, najde jednotlivec po svém opětovném přihlášení pracovní prostředí v takovém stavu, jak ho opustil. Výhody jsou patrné i z hlediska administrace, uživatel se může krátkodobě přihlásit jako administrátor, např. při potřebě instalace ovladačů. Remote Desktop: Windows s dálkovým přístupem Nástroj Remote Desktop nabízí možnost vzdáleného ovládání jiných počítačů s operačním systémem Whistler, a to prostřednictvím internetu nebo lokální sítě. Stejně jako u jiných programů pro vzdálené ovládání (např. PC Anywhere od Symantecu) nenahraje Remote Desktop příslušnou aplikaci do vlastní paměti jiného počítače, ale přenáší pouze obrazovky, klávesové povely a povely myši a zobrazí v okně pracovní plochu vzdáleného počítače. Systém je podobný funkci terminálu. Rychlost přenosu dat není nikterak vysoká, pro standardní vzdálený přístup k jinému počítači však postačí. Volitelnou možností je také přesměrování zvukových výstupů ze vzdáleného počítače na lokální PC. V testu fungoval Remote Desktop velmi dobře. V prostředí lokální sítě se dalo pracovat na vzdáleném PC s Whistlerem už dostatečnou rychlostí, prostřednictvím spojení ISDN bylo vykreslování obrazovek pomalé. Protože programy typu Remote Desktop jsou v prvé řadě určeny pro práci se vzdálenými PC, tedy spíše v profesionální oblasti, očekává se, že jej budou obsahovat pouze profesionální verze systému Whistler. Hry, multimédia a podpora hardwaru Whistler Beta 1 obsahuje kromě Direct X 8 také Media Player 7 a Windows Movie Maker. Je dost možné, že tyto nástroje budou před uvedením ostré verze ještě jednou aktualizovány. Vše nasvědčuje tomu, že s Whistlerem se počítá i jako s platformou pro hry a hobbystické aktivity. Základem Whistleru je jádro Windows NT/2000 – kompatibilita s dosovými hrami je tedy neodvratně pryč. Nové jsou funkce pro vypalování CD, Whistler automaticky rozezná mnoho vypalovaček CD. Komfort a široké možnosti současných vypalovacích programů sice nenabízí, pro rychlé zálohování dat to však postačí. Databáze ovladačů, kterou Whistler disponuje, byla ve srovnání s Windows Me a 2000 ještě jednou aktualizována. Proto Whistler bezproblémově instaluje nové grafické a zvukové karty. Na webové adrese www.microsoft.com/hcl najdete platný seznam kompatibilního hardwaru, který je stále aktualizován. Vývoj od operačního systému DOS k Whistleru 4. duben 1975 – založení společnosti Microsoft 1981 – MS-DOS 1.0 1985 – Windows 1.0 1987 – Windows 2.0 1990 – Windows 3.0 1992 – Windows 3.1 1993 – Windows NT 3.1, první 32bitová Windows leden 1994 – Windows for Workgroups 3.11 září 1994 – Windows NT 3.5, první rozdíly mezi verzemi Workstation a Server květen 1995 – Windows NT 3.51 srpen 1995 – Windows 95, nové pracovní prostředí 1996 – Windows NT 4.0, profesionální Windows s grafickým prostředím Windows 95 červen 1998 – Windows 98, integrace Internet Exploreru září 1998 – Windows 98 SE září 2000 – Windows Me, poslední Windows, určené pro čistě spotřební veřejnost říjen 2000 – Windows Whistler Beta 1 konec r. 2000 – Windows 2000 Datacenter Server a Professional (64bitové) 2. pol. 2001 – Windows Whistler Personal a Professional, splynutí řady profesionální a spotřební Ve zkratce Konečně tedy Microsoft realizoval už před několika lety ohlášené splynutí systémů Windows 9x a NT. Na základě osvědčeného jádra NT/2000 navrhl realizaci operačního systému, který by se měl stát dobrou platformou jak v domácí, tak i profesionální oblasti, a to pro aplikace všech typů. Kromě jiného je přepracováno i ovládací rozhraní, které by mělo přispět k větší přehlednosti práce se systémem. První beta verze nového operačního systému z Redmondu se chová stabilně a bezchybně. Zda bude Whistler úspěšný, záleží samozřejmě i na jeho ceně. Tady se však zatím budeme muset nechat překvapit. Miniinterview Na několik otázek ohledně systému Whistler, 64bitové architektury a strategie .NET odpovídá Tom Pilla, senior pr manažer Microsoft USA Chip: Jaké jsou hardwarové požadavky Whistleru? TP: V tuto dobu je ještě příliš brzo pro stanovení hardwarových požadavků. Vzhledem k tomu, že základem Whistleru jsou Windows 2000, jsou určitě hardwarové požadavky pro tento systém dobrým vodítkem. Chip: Bude Whistler dodáván v provedení 32bitovém a 64bitovém? TP: To je naším cílem v každém případě. Plánujeme obě verze uvést na trh v druhé polovině roku 2001. Chip: Existuje nějaká citelná výkonnostní výhoda 64bitové architektury? TP: Ano, rozdíly jsou enormní, ovšem především pro serverové systémy. Chip: Znamená Whistler konec dosavadních desktopových operačních systémů Microsoftu? TP: Ne, neznamená. Je vybudován spíše na základech Windows 2000 a je částečnou realizací naší vize, jak by měly vypadat budoucí verze Windows. Podstatnými prvky jsou při tom spolehlivost, bezpečnost a výkon, a to v kombinaci s novými možnostmi pro profesionální uživatele. Chip: Kolik rozdílných verzí Whistleru bude k dispozici? TP: To ještě nemohu říci definitivně. Základem jednotlivých verzí Whistleru budou současné varianty Windows pro domácí uživatele, profesionály a server. Whistler Beta 1 Windows. NET Podle plánů Microsoftu by měla zmizet hranice mezi lokálním PC a internetem. Windows a produkty sady Office budou uloženy na webu, uživateli budou k dispozici podle potřeby prostřednictvím pronájmu či předplacení. Whistler má být prvním produktem, ve kterém budou implantovány součásti strategie .NET. Ačkoliv konkrétní informace o .NET jsou zatím velmi sporé, přeci jen se už začínají rýsovat základy. Z pohledu uživatele se Windows. NET skládají ze tří komponent: 1. .NET klienti: XML bude novým standardem Díky přibývajícímu významu a rozšíření internetu, tak jako i klesajícím nákladům vysokorychlostního připojení, se budou hranice mezi lokálním PC a internetem stále více vytrácet. Z hlediska návazného vývoje konceptu aktivní pracovní plochy (Active Desktop) mají být následné verze Windows a aplikace typu Office silněji provázány s internetem. Vzhled a funkcionalita pracovního prostředí by se měly měnit a přizpůsobit aktuálním potřebám uživatele. K tomu účelu Windows dostávají nové ovládací prostředí, založené na standardu XML, které nahrazuje Explorer. Jak by to asi mohlo vypadat v praxi, může napovědět MSN Explorer, jehož anglickou verzi ke stažení najdete na webové adrese http://explorer.msn.com. 2. Základní služby .NET: vše, co potřebujete Služby jako elektronická pošta, kalendář, instant messaging nebo webové editory mají být pevnou součástí Windows s možností spuštění přímo z pracovní plochy (desktopu). V současnosti už Whistler tyto základní služby nabízí. K protlačení Microsoft Network zřejmě Microsoft využije svůj náskok ve vývoji a tyto služby těsně prováže s MSN. 3. Služby .NET Premium: software na požádání Uživatelé by měli v budoucnu mít možnost předplatného či pronájmu softwaru tak, jako si nyní platí např. kabelovou televizi. Myšlenka, která za tím stojí, není nová: namísto nafouklých drahých sad, jakou je např. MS Office, u nichž uživatel stejně 90 % možností nikdy nevyužije, si v případě potřeby stáhne z internetu pouze ty nástroje, které skutečně potřebuje. Odpočet částky samozřejmě závisí na délce používání. Ojedinělé "Subscription Sevices", jako např. Personal Information Management (PIM), mají být zdarma. Cílem je udělat z prohlížeče univerzální software. Všechny nástroje a funkce, které uživatel aktuálně potřebuje, budou nahrány právě prostřednictvím tohoto programu. Jejich ovládání bude možné přes nabídku (menu), která se v jeho prostředí objeví nakonec. Není nadále nutné při změně úlohy znovu program spouštět. Vše se odehrává v témž ovládacím prostředí, přirozeně pokud možno pocházejícím od Microsoftu. Kdo vsadil spíše na síťové technologie Sunu, Oraclu nebo Netscapu, není zcela mimo hru. Vize Sunu, s níž přišel před několika lety, je, že "síť tvoří počítač". V té souvislosti vyslovil teorii, že už se nadále aplikace či soubory nebudou spouštět lokálně nebo ze síťového serveru. Rozdíl mezi microsoftskou prezentací a konceptem Sunu je jedině v tom, že .NET není zaměřen na lokální sítě, ale od začátku je koncipován pro internet. Technologie .NET ovšem nemá sloužit pouze pro poskytování aplikací prostřednictvím internetu. Obdobný systém by měl fungovat i pro soubory, které by tak byly teoreticky k dispozici z jakéhokoliv místa na zeměkouli s internetovým připojením. Microsoft tak chce reagovat na stále rostoucí význam mobilních internetových připojení, a to např. prostřednictvím počítačů PDA nebo očekávaných UMTS. Jasný cíl: internet by měl být programovatelný Pro realizaci bezproblémové komunikace mezi Windows, webovými stránkami a aplikacemi chce Microsoft vyvinout celou novou paletu aplikačních programů na základě XML. Cílem redmondského koncernu je udělat internet programovatelným. Namísto dnešního modelu distribuce aplikací a souborů od serveru ke klientu se má využívat komunikačního modelu. Jak bude tato poněkud nadneseně představená technologie vypadat v praxi, vysvětloval Bill Gates při svém vizionářském projevu na loňském Comdexu 2000 v Las Vegas. Popisoval příklad webové stránky baseballového týmu – uživatel si z ní nahraje na svůj vlastní počítač herní plán na příští sezonu. Tam si může plán synchronizovat se svým diářem a podívat se, které zápasy bude moci navštívit. Program mu současně také prostřednictvím serveru baseballového týmu nabízí provést rezervaci vstupenek. Namísto jednostranného datového toku od serveru ke klientu by stále výraznější slovo měla mít komunikace. Z hlediska oznámení časového horizontu, kdy budou tyto ctižádostivé plány uvedeny v realitu, se však Microsoft zatím drží zpátky. Chip DE, Jiří Palyza