Názory a komentáře
Je to (o dost) lepší
Pokud si někdo myslí, že jsme na dně, pak se hluboce mýlí. Obrovské fronty, které se tvořily v řetězcích super- či dokonce hypermarketů ukázaly, že peníze máme a že je, na rozdíl od dob předchozích, už nechceme schovávat do polštářů nebo pochybných bank, ale chceme je prostě a jednoduše utratit. Nejsem vystudovaný ekonom, jsem technik (a jsem na to hrdý), ale chápu, že jedna a jedna začínají být i u nás dvě. A pokud se začínají peníze otáčet, bude nám lépe. Víc se prodá, víc se musí produkovat. Zapojí se víc lidí do procesu – a to je voda na mlýn tomuhle zřízení. Proto jsem se zvědavostí sledoval, co se kupovalo v naší oblasti zájmu: spotřební elektronika, výpočetní technika – ovšem nejvíce se radovali operátoři mobilní telefonie. Odhadem se prodalo v předvánoční době přes čtyři sta tisíc mobilních přístrojů.
Pojďme ale zpět k tomu, co jsem chtěl říci a co mě těší (ač platíme za služby jak mourovatí): dáváme příležitost lidem být zaměstnaní. Stejně tak mám radost z toho, že se prodávaly i výrobky z naší produkce. Neutrácíme pouze za to, co se dováží, ale za věci, které se vyrábějí u nás doma. Třikrát hurá! Doufejme, že peníze, které výrobcům přinesou zisk, zůstanou tady a budou použity pro rozšíření nabídky naší ekonomiky.
Spousta distributorů hlásí (mimo mikrofon), že rok dvoutisící pro ně znamenal nejen nemalé navýšení počtu prodaných jednotek (což je logický stav věci při neustálém zlevňování těchto výrobků), ale i obratu. Myslím si, že rok 2001 bude rokem dalšího růstu. Klasický PC už řekl vše, co měl, a hitem (a Vánoce to naznačily) letos budou prostředky mobilní komunikace, pro zábavu a volný čas (herní konzoly, hry, DVD přehrávače, televize s velkou úhlopříčkou obrazu, mobilní telefony, osobní asistenti, handheldy), prostředky pro přístup na internet – záměrně opakuji: prostředky.
Něco se však mění. Bohudíky se totiž uklidnily rozbouřené vody kolem internetových firem a burzovní index NASDAQ, který v první polovině roku 2000 šplhal vzhůru, jako by si uvědomil, že mnohdy se operuje s virtuálním nic, a začal klesat. Zreálnil stav věcí. Firmy, které si důvěřovaly a bylo jim důvěřováno ze strany poskytovatelů rizikového kapitálu, najednou začaly snižovat stavy. Dav následující pár těch, kteří očesali jako první strom se zlatými jablky, už přišel ke kmeni, na němž zůstaly pouze ulámané větve, mnohdy jen samotný holý kmen. A z takového stromu se zlatá jablka získávají už těžko. Tedy alespoň ne v této sezoně. Bude třeba strom naroubovat, starat se o něj, aby zase mohl jablka přinést.
Jo, jo. Když jsem navštívil asi týden před Vánoci jeden z velkých hypermarketů, uvědomil jsem si, kromě toho, že malí prodejci s omezenou nabídkou v podstatě dnes nemají šanci, že vlastně ani chodit nakupovat už nechci. Že si raději připlatím za to, když mi někdo něco přiveze domů, jen abych nemusel bojovat o košík, pomalu postupovat v líně se plazícím hadu složeném z lidských těl, strkat do košíčků jiných lidí, a pak čekat půl hodiny ve frontě na pokladnu, než pokladní odbaví všechny zájemce s průměrně stovkou nakoupených věcí. A co je nejhorší – dalších pět minut čekat na spojení v případě platby kreditní kartou, a přitom poslouchat nenávistné funění těch ve frontě za mnou, kteří věří v hotovost. A tak jsem rozpoutal internetovou bitvu o nákup. A musím konstatovat, že jsou obchody, třeba jako albumcity.cz, které mne mile překvapily. Nejen nabídkou, která mne zachránila před tlačenicí v oblasti CD/DVD/Video (mají v nabídce třeba i "neoficiální" alba některých interpretů), ale i tím, že první objednávka mi dojela na stůl do práce už po třech pracovních dnech! Toho si vážím. Takhle si představuji budoucnost: smysluplné aktivity v oblastech, o něž je ze strany uživatelů zájem, které ulehčí život jiným. 
V tom vidím budoucnost start-upů na internetu. Ovšem dotažených do konce – aby se zákazník necítil na druhé nebo nedej bože na třetí či až na páté koleji (jako je tomu u některých jiných internetových obchodů u nás). Aby odezva, kterou očekává od tohoto zatraceně rychlého a živého média, nebyla v řádech týdnů nebo měsíců, ale hodin, maximálně dnů. Člověk dneska chce všechno rychle. Rychle koupit, získat, zaplatit (proto máme kreditní karty), přitom být v maximálním pohodlí. Já vidím spoustu podnikatelských příležitostí v oblasti nabídky, nákupů a prodeje. Tady už se stromkům nalévají zlaté pupence.
Milan Loucký