Ministr Pavel Mertlφk (v²≥atek)

Poslanec Martin Kocourek (v²≥atek)

ôCht∞l bych potvrdit to, co tu °ekl pan ministr financφ, ₧e rozdφl mezi ob∞ma verzemi, to znamenß mezi Senßtem a Poslaneckou sn∞movnou, opravdu spoΦφvß zejmΘna v onom º34a, kter² se zab²vß postihem dlu₧nφk∙.

Jsem si v∞dom urΦit²ch argument∙ nßvrhu, kter² nßm Senßt poslal, kter² navrhuje tento paragraf vypustit.

Cht∞l bych nicmΘn∞ ale takΘ °φci, ₧e ten rozdφl vidφm v tom, ₧e tam je urΦitß symbolika, nebo¥ sn∞movna tφmto paragrafem cht∞la vyslat urΦit² signßl, Φi zahßjit urΦitou snahu, aby se platebnφ morßlka v naÜφ ekonomice zlepÜila. V tomto pohledu m∞ troÜku zklamal p°φstup Senßtu, kter² se zab²val pouze urΦitou technikou, a nezab²val se tφmto urΦit²m signßlem, Φili neposlal nßm jak²koli dalÜφ nßvrh, kter² by sm∞°oval k tomu, jak se s tφmto jevem v naÜφ ekonomice vypo°ßdat, a¥ je to v da≥ovΘ oblasti, Φi v jakΘkoli jinΘ. V tomto ohledu, kdybychom p°ijali novelu p°edlo₧enou Senßtem, chßpal bych to jako znamenφ Parlamentu, ₧e se touto problematikou dßle zab²vat nechce, a to pova₧uji za neÜ¥astnΘ.

Senßtor Ji°φ Rⁿckl (v²≥atek)

ôSenßt si p°i projednßvßnφ tohoto nßvrhu (º 34a) byl pln∞ v∞dom zßva₧nosti problΘm∙ zp∙soben²ch Üpatnou platebnφ morßlkou a Üpatnou pozicφ v∞°itel∙ proti dlu₧nφk∙m, jako₧ i cφle nßvrh∙ PoslaneckΘ sn∞movny potrestat dlu₧nφky a posφlit v∞°itele. P°evlßdl vÜak nßzor nßsledujφcφ.

Nßvrh vypustit tento bod byl ovlivn∞n zejmΘna t∞mito d∙vody: Üpatnß platebnφ morßlka by m∞la b²t a musφ b²t °eÜena aplikacφ k tomu urΦen²ch zßkon∙ a norem jako jsou obΦansk² zßkonφk, obchodnφ zßkonφk, obΦansk² soudnφ °ßd, zßkon o konkursu a vyrovnßnφ, trestnφ zßkon, prßv∞ projednßvan² zßkon o exekutorech, zßkon o ve°ejn²ch dra₧bßch atd. Je nesystΘmovΘ pou₧φt da≥ovou soustavu k °eÜenφ platebnφ morßlky.

Nenφ tedy pravda a nenφ to dob°e pochopeno, ₧e by se Senßt touto problematikou nezab²val a vyslal signßly do sn∞movny, ₧e jen apriori chce tento paragraf vyhodit. Myslφm si, ₧e dosßhnout skuteΦn∞ toho, aby platily v tΘto zemi i v podnikatelskΘ sfΘ°e zßkony tak, jak jsou napsßny, je v moci nejen vlßdy tΘto zem∞, ale i PoslaneckΘ sn∞movny a Senßtu.

Poslanec Ivan Pilip (v²≥atek)

A pokud by ten paragraf byl aplikovßn v plnΘ Üφ°i, co₧ na druhou stranu je k jeho ne ·pln∞ jasnΘ definici nebo formulaci mo₧nΘ, m∞lo by to z°ejm∞ fatßlnφ dopad na velkou Φßst ekonomick²ch subjekt∙ v ╚eskΘ republice, a to ne zdaleka jen t∞ch, kte°φ jsou notorick²mi neplatiΦi a m∞li by b²t vy°azeni ze hry.ö

Poslanec Vlastimil Tlust² û p°edkladatel º 34a (pln² text)

ôVß₧en² pane mφstop°edsedo, vß₧enß vlßdo, dßmy a pßnovΘ, p°edevÜφm d∞kuji vÜem, kte°φ se po p°ijetφ º 34a, paragrafu navrhujφcφho zdanit zßvazky po lh∙t∞ splatnosti, a to k jedinΘmu dni v roce, k 31. 12. ka₧dΘho roku, k tomu vyjßd°ili. Diskuse to byla dramatickß.

V ka₧dΘm p°φpad∞ potvrzovala, ₧e neplacenφ zßvazk∙ v ╚eskΘ republice je problΘm nadstandardnφ, nenormßlnφ, Φeskß ekonomika je tφmto jevem zatφ₧ena vφce ne₧ kterßkoli jinß, a proto - a v tom u₧ se ·vahy liÜφ - dle mΘho nßzoru je nezbytnΘ uva₧ovat rovn∞₧ o nadstandardnφch opat°enφch, co₧ n∞kte°φ kolegovΘ a Senßt zvlßÜt∞ odmφtajφ. Odmφtajφ to s odvolßnφm na to, ₧e je t°eba Φekat na ·Φinnost standardnφch nßstroj∙. Na ·Φinnost t∞chto standardnφch nßstroj∙ v tuto chvφli Φekßme 10 let a musφme bohu₧el konstatovat, ₧e nejstandardn∞jÜφ ze vÜech nßstroj∙ uplat≥ujφcφch se v celΘm sv∞t∞ proti dlu₧nφk∙m - konkurz - nefunguje jako mechanismus, kter² by rychle a efektivn∞ odstra≥oval z ekonomiky ne·sp∞ÜnΘ podnikatelskΘ subjekty a prßv∞ jejich rychl²m konkurzem neumo₧≥uje vytvo°enφ podmφnky pro nßstup nov²ch subjekt∙, kterΘ by p°evzaly majetek t∞ch p°edlu₧en²ch, p°evzaly jejich zam∞stnance atd.

Umφm si p°edstavit, ₧e n∞kte°φ z m²ch koleg∙ stßle doufajφ, ₧e tento bludn² kruh dlouhΘho, pomalΘho a nev²nosnΘho konkurzu se poda°φ protrhnout, a proto necht∞jφ uva₧ovat o nßvrzφch toho typu, kter² jsem tu p°edlo₧il.

Neplacenφ zßvazk∙ v ΦeskΘ ekonomice je toti₧ tak masov²m jevem proto, ₧e je p°φliÜ ekonomicky v²hodnΘ, je v²razn∞ levn∞jÜφ ne₧ klasick² bankovnφ ·v∞r, a proto₧e nefunguje konkurs, jin²mi slovy dlu₧nφci nejsou postihovßni, "osv∞dΦil se" tak, ₧e ho pou₧φvajφ tΘm∞° vÜichni. VÜimn∞te si, ₧e v argumentaci pana kolegy Pilipa splynuly dva pojmy. Ekonomick² subjekt se toti₧ v tom, co on tady °ekl, rovnß dlu₧nφkovi. Ustanovenφ, kterΘ se stalo takov²m p°edm∞tem kritiky, se toti₧ t²kß v²luΦn∞ a pouze dlu₧nφk∙ a net²kß se t∞ch, co zßvazky ve lh∙tßch platφ. Pokud °ekl pan kolega Pilip, ₧e by se to dotklo podstatnΘ Φßsti ekonomick²ch subjekt∙, °ekl tφm zßrove≥, ₧e podstatnß Φßst ekonomick²ch subjekt∙ v ΦeskΘ ekonomice jsou dlu₧nφci s neuhrazen²mi zßvazky po lh∙tßch splatnosti.
Cel² tento nßvrh vzbudil skoro bych °ekl bo₧φ dopuÜt∞nφ. Jedna kolegyn∞ p°ib∞hla ji₧ t²den po jeho schvßlenφ a °φkala, ₧e tuhle hr∙zu p°ece musφme zruÜit. Co by se to odehrßlo v ΦeskΘ ekonomice, kdyby najednou dlu₧nφci byli takto masov∞ a ·Φinn∞ nuceni dostßt sv²m zßvazk∙m. Panika, kterß vypukla, je dle mΘho nßzoru p°im∞°enß panice, kterou by asi vyvolalo sd∞lenφ, ₧e zlod∞ji budou skuteΦn∞ zav°eni. Neplacenφ zßvazk∙ je ale bohu₧el tak masov²m jevem, ₧e dokonce byl problΘm rozÜkatulkovßn na diskusi o tom, kdo a proΦ neplatφ a byla mi velmi Φasto v dopisech i v tisku kladena otßzka, proΦ nerozliÜuji u neplatiΦ∙ mezi t∞mi, co mohou platit, ale necht∞jφ a mezi t∞mi druh²mi, kte°φ sice cht∞jφ, ale nemohou. Uznßvßm, ₧e je to t∞₧kΘ nejen u neplatiΦ∙. Pokud toti₧ n∞kdo chce a nem∙₧e, vyvolßvß to lφtost nejenom jeho, ale i jeho okolφ. NicmΘn∞ dovolte mi vrßtit se k problΘmu nßs ostatnφch platiΦ∙. Jak k tomuto rozliÜovßnφ p°ijdou ti, kte°φ platφ proto, ₧e jim nic jinΘho nezb²vß a u₧ v∙bec nevφm, jak toto vysv∞tlit t∞m, kte°φ zatφm platφ aΦkoliv nemusφ.

DalÜφ zßsadnφ nßmitka zn∞la, ₧e je neliberßlnφ, chce-li stßt vstupovat do vztahu, obchodnφho vztahu dvou subjekt∙, kte°φ jsou pravd∞podobn∞ s tφmto vztahem spokojeni. Rozumφm tomu, ₧e spokojeni jsou dlu₧nφci. Moc nerozumφm tomu, proΦ jsou spokojeni i v∞°itelΘ a u₧ v∙bec nerozumφm tomu, proΦ n∞kte°φ v∞°itelΘ se nechali slyÜet, ₧e takov²to nßvrh by postihl i je, proto₧e by oslabil platebnφ sφlu dlu₧nφk∙. V argumentaci se toti₧ mφsφ dva typy logiky. Jedna °φkß, je to ÜpatnΘ proto, ₧e to nebude fungovat, druhß °φkß, je to zßsadn∞ ÜpatnΘ, proto₧e to asi fungovat bude.

To, ₧e se ke kritice tohoto nßvrhu p°ipojili i v∞°itelΘ, ve mn∞ vyvolßvß obavu, ₧e neplacenφ zßvazk∙ se stalo standardnφ souΦßstφ naÜeho podnikatelskΘho prost°edφ, se kterou jsou vÜichni smφ°eni. Zdra₧enφ neplacen²ch zßvazk∙ je nepochybn∞ nep°ijatelnΘ pro dlu₧nφky. Pokud se mu brßnφ i v∞°itelΘ a °φkajφ, ₧e z t∞ch, co mohou a necht∞jφ, by se po p°ijetφ mΘho nßvrhu stali ti, co cht∞jφ a nemohou a z t∞ch, co nemohou a cht∞jφ, ti, co u₧ nemohou v∙bec. To je argumentace pro mne obtφ₧n∞ pochopitelnß.

Souhlasφm ale s jin²m argumentem, kter² je logick². M∙j nßvrh byl p°edlo₧en v kv∞tnu. Projednßvßme tento nßvrh opakovan∞ ve sn∞movn∞ v prosinci. V kv∞tnu byla nepochybn∞ sprßvnou ·Φinnostφ tohoto zßkona leden roku p°φÜtφho pro cel² da≥ov² rok 2000, v prosinci se tato ·Φinnost u₧ tak logickß nejevφ. Nemohu za dΘlku legislativnφho procesu, ale oΦekßval jsem, ₧e pokud Senßt myslel vß₧n∞ slova, ₧e neplacenφ je neÜvarem tΘto ekonomiky, ₧e problΘm tohoto ustanovenφ vy°eÜφ odlo₧enφm jeho ·Φinnosti. M²lil jsem se, nestalo se tak. Pod argumentacφ se toti₧ ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ skr²vß zßsadnφ odpor k ekonomickΘmu postihu neplacenφ zßvazk∙ v ΦeskΘ ekonomice.

Do tΘto logiky zapadß i duch dopisu, kter² jsem dostal od VÜeobecnΘ zdravotnφ pojiÜ¥ovny a kter² jsem dlouho nemohl pochopit. Tento dopis mn∞ toti₧ vyΦφtß, ₧e sv²m ustanovenφm postihnu doktory a lΘka°skß za°φzenφ, kter²m VZP neplatφ. Logika tohoto dopisu °φkß. Je divnΘ, kdy₧ stßt chce postihnout neplacenφ t∞ch, kter²m sßm stßt a jeho instituce neplatφ. Musφm °φci, ₧e tato okolnost je na celΘ diskusi Üokujφcφ a je-li to pravda, je mi smutno z toho, ₧e nßvrh, kter²m by stßt prosazoval disciplinu sv²ch podnik∙, nem∙₧e b²t p°ijat a neprojde proto, ₧e sßm stßt a jeho instituce jsou velk²mi primßrnφmi dlu₧nφky, kte°φ tuto situaci v ΦeskΘ ekonomice vytvß°ejφ.

Dovolte mi na zßv∞r °φci jednu v∞tu, kterou Φasto °φkß m∙j kolega. Ten, kdo chce, hledß zp∙soby, ten, kdo nechce, hledß d∙vody. Z diskuse, kterß prob∞hla kolem º 34 A jsem si vydedukoval jednoduch² zßv∞r. O neplacenφ v ╚eskΘ republice je populßrnφ vΘsti diskuse. Je velmi nepopulßrnφ se s tφm pokouÜet opravdu n∞co ud∞lat.

ôVß₧en² pane p°edsedajφcφ, ΦlenovΘ vlßdy, kolegyn∞ a kolegovΘ, jß vystupuji podruhΘ nikoli proto, ₧e bych cht∞l °φci n∞co zßsadn∞ nalΘhavΘho k samotnΘmu meritu v∞ci, ale musφm °φci, ₧e nemohu nezareagovat na vystoupenφ, kterΘ tu k tΘmatu m∞l pan poslanec Tlust².

Pan poslanec Tlust² tu vystoupil a oznaΦil vÜechny ty, kte°φ nejsou pro jeho verzi, za lidi, kte°φ podporujφ situaci takovou, kdy dlu₧nφci nemusφ platit svΘ dluhy. Byl bych rßd, kdyby pan poslanec Tlust² mφsto t∞chto sv²ch zjednoduÜen²ch v²klad∙ skuteΦn∞ vzal v ·vahu p°ipomφnky odbornΘ ve°ejnosti, zvß₧il veÜkerß rizika, kterß z tohoto nßvrhu plynou, zvß₧il skuteΦnost, ₧e by nßvrh v∙bec nerozliÜoval, kdo je oprßvn∞n∞ a z n∞jak²ch druhotn²ch d∙vod∙, veskrze s placenφm, zvß₧il variantu, jak se bude prokazovat, zda n∞kdo byl Φi nebyl po lh∙t∞ splatnosti, jak²m zp∙sobem se bude prokazovat to, jestli se n∞kdo nesna₧φ schvßln∞ nap°. antidatovat svΘ faktury, aby dostal do problΘm∙ svΘ dlu₧nφky, a °ada dalÜφch v∞cφ.

Podle velmi st°φzliv²ch odhad∙ by tento nßvrh znamenal nutnost doplacenφ danφ v °ßdu n∞kolika set miliard korun, a to i u podnik∙, kde k tomu jin² d∙vod ne₧ prßv∞ tento um∞l² v²mysl pana poslance TlustΘho nenφ.

ôVß₧en² pane p°edsedajφcφ, vß₧enΘ dßmy, vß₧enφ pßnovΘ, dovolte mi, abych krßtce nejd°φve reagoval na slova pana poslance Kocourka, kter² ve svΘm ·vodnφm slov∞ zpravodaje uvedl n∞co v tom smyslu, ₧e se Senßt nezab²val samotn²m problΘmem, kter² se sna₧il pan poslanec Tlust² sv²m nßvrhem °eÜit, tj. problematikou platebnφ neschopnosti, vΦetn∞ platebnφ nekßzn∞ v∙Φi stßtu.

Byl jsem p°φtomen samoz°ejm∞ jako p°edkladatel jednßnφ Senßtu a musφm °φci, ₧e prav² opak je pravdou. Devadesßt p∞t procent - te∩ netvrdφm sprßvnost odhadu - diskuse se vedla o tΘto meritornφ zßle₧itosti a myslφm si, ₧e pan senßtor Rⁿckel toto m∙₧e potvrdit.

Senßt takΘ dlouho vßhal, zda nezvolit jin² postup, kter² navrhl senßtor Topolßnek z ODS. Jeho nßvrh byl takov², ₧e by Senßt mohl akceptovat º 34a s tφm, ₧e odlo₧φ o rok jeho ·Φinnost. Ten nßvrh byl motivovßn nßsledovn∞. Senßtor Topolßnek p°ipustil, ₧e ten nßvrh je nesystΘmov² a Üpatn², ale v jeho hrozb∞ o platnosti o rok pozd∞ji vid∞l tlak na vlßdu, aby se situacφ n∞jak²m zp∙sobem zab²vala. Nakonec se Senßt rozhodl tento nßvrh neakceptovat, proto₧e se p°iklonil k pozici, ₧e nenφ dobrΘ dßvat do zßkona bod, kter² je principißln∞ Üpatn². Jß si myslφm, ₧e to byl sprßvn² postoj, kter² Senßt zaujal.

NicmΘn∞ mi dovolte, abych se vyjßd°il k jednomu technickΘmu aspektu nßvrhu, a to k tomu, co zde bylo °eΦeno o problΘmu platebnφ neschopnosti. Prvnφm a  bezprost°ednφm dopadem toho, ₧e by Poslaneckß sn∞movna potvrdila svΘ usnesenφ z projednßvßnφ tohoto nßvrhu zßkona poprvΘ a º 34a by tedy byl na sv∞t∞, by podle mΘho nßzoru nebyl zv²Üen² v²b∞r danφ, ale skokov² nßr∙st da≥ov²ch nedoplatk∙, Φili to, Φφm se zab²vala Poslaneckß sn∞movna naposledy v pßtek, kdy kupodivu tento nßvrh nebyl p°edm∞tem jednßnφ nikoho z diskutujφcφch, p°esto₧e protagonistΘ tohoto nßvrhu a jeho odp∙rci byli jednßnφ p°φtomni. To by tedy byl bezprost°ednφ stav - °ada dlu₧nφk∙, kte°φ jsou da≥ov²mi dlu₧nφky, by nebyla schopna dostßt tΘto novΘ povinnosti, a  ta by zv²Üila jejich zadlu₧enost ve vztahu ke stßtu. Bezprost°ednφ dopad kladn² pro stßtnφ rozpoΦet by byl asi pom∞rn∞ omezen².

Nechci dßle popisovat mo₧nosti vzniku primΘrnφ platebnφ neschopnosti v d∙sledku toho pro °adu subjekt∙, kterΘ dnes tento problΘm nemajφ. Bezesporu by to byly i n∞kterΘ velkΘ instituce a velkΘ firmy.ö

╪φdφcφ sch∙ze PSP FrantiÜek Bro₧φk

P°ednesu nßvrh usnesenφ:

Poslaneckß sn∞movna vyslovuje souhlas s nßvrhem zßkona, kter²m se m∞nφ zßkon Φ. 586/1992 Sb., o danφch z p°φjm∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙ a  n∞kterΘ dalÜφ zßkony podle sn∞movnφho tisku 615/4, ve zn∞nφ schvßlenΘm Senßtem, podle sn∞movnφho tisku 615/5.

Zahajuji hlasovßnφ. Kdo je pro, a¥ zvedne ruku a stiskne tlaΦφtko. Kdo je proti?

Konstatuji, ₧e jsme nßvrh zßkona ve zn∞nφ schvßlenΘm Senßtem p°ijali.ö