SB═RKA Z┴KON┘ Φßstka 95
rozeslßna dne 6.12.1999

289

N┴LEZ
┌stavnφho soudu

JmΘnem ╚eskΘ republiky

┌stavnφ soud rozhodl dne 6. °φjna 1999 v plΘnu o nßvrhu skupiny poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 19 odst. 1 zßkona Φ. 87/1991 Sb., o mimosoudnφch rehabilitacφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, vyjßd°enΘ slovy "" , spl≥ujφ-li podmφnky uvedenΘ v º 3 odst. 1 nebo 2 zßkona,"takto:

Nßvrh se zamφtß.

Od∙vodn∞nφ
I.

Dne 2. dubna 1999 byl ┌stavnφmu soudu doruΦen nßvrh skupiny 51 poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 19 odst. 1 zßkona Φ. 87/1991 Sb., o mimosoudnφch rehabilitacφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, vyjßd°enΘ slovy " , spl≥ujφ-li podmφnky uvedenΘ v º 3 odst. 1 nebo 2 zßkona,". ┌stavnφ soud nejprve ov∞°il formßlnφ nßle₧itosti nßvrhu a zjistil z p°ipojenΘho podpisovΘho archu poslanc∙, ₧e jsou spln∞ny zßkonnΘ podmφnky º 64 odst. 1 pφsm. b) zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, kdy₧ nßvrh podepsalo 51 poslanc∙ (nikoli 52, jak uvßdφ pr∙vodnφ list navrhovatel∙). K nßvrhu je rovn∞₧ p°ipojeno prohlßÜenφ, ₧e podepsanφ poslanci souhlasφ s tφm, aby v °φzenφ p°ed ┌stavnφm soudem v tΘto v∞ci jednal jejich jmΘnem poslanec JUDr. Ing. Ji°φ Karas.

┌stavnφ soud se dßle zab²val ov∞°enφm formßlnφ p°φpustnosti nßvrhu co do jeho obsahu a zjistil, ₧e nßvrh na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 19 odst. 1 zßkona Φ. 87/1991 Sb., o mimosoudnφch rehabilitacφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, vyjßd°enΘ slovy " , spl≥ujφ-li podmφnky uvedenΘ v º 3 odst. 1 nebo 2 zßkona," je z hlediska Φl. 87 odst. 1 pφsm. a) ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava") p°φpustn².

NapadenΘ zßkonnΘ ustanovenφ navrhovatelΘ pova₧ujφ za rozpornΘ s principem prßvnφho stßtu (Φl. 1 ┌stavy), principem nep°φpustnosti uplat≥ovßnφ stßtnφ moci mimo meze stanovenΘ zßkonem [Φl. 2 odst. 2 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina")], principem rovnosti [Φl. 3 Listiny a Φl. 26 Mezinßrodnφho paktu o obΦansk²ch a politick²ch prßvech (dßle jen "Pakt")] a principem prßva ka₧dΘho vlastnit majetek (Φl. 11 odst. 1 Listiny).

P°edm∞tem nßvrhu z hlediska jeho obsahu je zruÜenφ podmφnky stßtnφho obΦanstvφ pro soudn∞ rehabilitovanΘ osoby v p°φpad∞ uplat≥ovßnφ nßroku na vydßnφ majetku vypl²vajφcφho ze zruÜenφ v²roku o trestu propadnutφ majetku, propadnutφ v∞ci nebo zabrßnφ v∞ci. V podmφnce stßtnφho obΦanstvφ spat°ujφ navrhovatelΘ znehodnocenφ ve°ejnΘ hodnoty zakotvenΘ p°φmo v preambuli zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch, jφ₧ je nßprava k°ivd, k nim₧ doÜlo v obdobφ let 1948 a₧ 1989. Vyjad°ujφ p°esv∞dΦenφ, ₧e uvedenß, dle jejich nßzoru diskriminaΦnφ, podmφnka vede k nerovnosti, je₧ se vÜak v rozporu s Φl. 26 Paktu, jak je interpretovßn V²borem OSN pro lidskß prßva, nezaklßdß na rozumn²ch a objektivnφch rozliÜovacφch znacφch a na vylouΦenφ libov∙le. Poukazujφ dßle na skuteΦnost, ₧e soudn∞ rehabilitovanΘ osoby krom∞ ztrßty majetku utrp∞ly i k°ivdu dalÜφ, ztrßtu osobnφ svobody, p°iΦem₧ zv²razn∞nφ tΘto odliÜnosti akcentoval i zßkonodßrce za°azenφm prßvnφ ·pravy jejich restituΦnφch nßrok∙ do samostatnΘ t°etφ Φßsti zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch. NavrhovatelΘ jsou si v∞domi smyslu vzta₧enφ restituΦnφch nßrok∙ soudn∞ rehabilitovan²ch osob pod re₧im zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch, jen₧ je dßn vylouΦenφm mo₧nosti uplatn∞nφ nßmitky vydr₧enφ vlastnickΘho prßva povinnou osobou, nicmΘn∞ v podmφnce stßtnφho obΦanstvφ spat°ujφ projev libov∙le stßtu.

ZruÜenφm napadenΘho zßkonnΘho ustanovenφ navrhovatelΘ sledujφ snahu prosadit ve°ejnou hodnotu, neboli mravnφ princip, dle n∞ho₧ k°ivdy majφ b²t odΦin∞ny, a to p°i zachovßnφ rovnosti mezi dotΦen²mi osobami. Dßle jφm sledujφ odstran∞nφ nerovnosti v zßkladnφm prßvu vlastnit majetek.

Poukazujφ i na skuteΦnost, ₧e zruÜenφm soudnφch v²rok∙ o ulo₧enφ trestu odn∞tφ svobody a na n∞ navazujφcφch v²rok∙ o propadnutφ majetku dle zßkona Φ. 119/1990 Sb., o soudnφ rehabilitaci, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, s ·Φinky ex tunc nastala pro soudn∞ rehabilitovanΘ osoby prßvn∞ paradoxnφ situace, kdy jsou nuceny znovu ₧ßdat o majetek, a u t∞ch z nich, kterΘ z n∞jakΘho d∙vodu p°iÜly o obΦanstvφ, dochßzφ via facti k vyvlastn∞nφ jejich majetku. Upozor≥ujφ rovn∞₧, ₧e nikde jinde v ΦeskΘm prßvnφm °ßdu ne₧ v souvislosti s restitucemi nenφ zakotveno, ₧e by ·Φinky v²rok∙ o zruÜenφ nezßkonn²ch rozsudk∙ a na n∞ navazujφcφch v²rok∙ o propadnutφ majetku m∞ly jinΘ d∙sledky pro osoby, kterΘ obΦany jsou, a t∞mi, kterΘ jimi p°estaly b²t. Markantnφ projev nespravedlnosti souΦasnΘ ·pravy spat°ujφ u t∞ch soudn∞ rehabilitovan²ch osob, u kter²ch doba od vydßnφ odsuzujφcφho rozsudku, p°es pravomocnΘ rozhodnutφ o soudnφ rehabilitaci podle zßkona Φ. 119/1990 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, po datum, kdy vyzvaly povinnou osobu k vydßnφ v∞ci, je kratÜφ 10 let, proto₧e v tomto p°φpad∞ u povinnΘ osoby nemohlo dojφt ani teoreticky k vydr₧enφ vlastnickΘho prßva k nemovitostem, o kterΘ p∙vodn∞ p°iÜly soudn∞ rehabilitovanΘ osoby. Z uvedenΘho navrhovatelΘ dovozujφ zßv∞r, dle n∞ho₧ u tΘto skupiny osob by podle obecn²ch zßsad nebylo v∙bec nutno vyu₧φvat postup podle zßkona Φ. 87/1991 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, proto₧e pak podmφnka stßtnφho obΦanstvφ mß za nßsledek vyvlastn∞nφ, je₧ je v rozporu s principy prßvnφho stßtu ohledn∞ p°edpokladu ve°ejnΘho zßjmu i p°edpokladu poskytnutφ nßhrady.

Podle º 42 odst. 3 a º 69 zßkona Φ. 182/1993 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zaslal ┌stavnφ soud nßvrh k vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movn∞ Parlamentu ╚eskΘ republiky. Toto vyjßd°enφ bylo ┌stavnφmu soudu doruΦeno 31. kv∞tna 1999. P°edseda PoslaneckΘ sn∞movny prof. Ing. Vßclav Klaus, CSc. v n∞m ·vodem odkazuje na d∙vodovou zprßvu k ustanovenφ º 19 vlßdnφho nßvrhu zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch, dle nφ₧ podmφnka stßtnφho obΦanstvφ pro vydßnφ v∞ci, pop°φpad∞ poskytnutφ finanΦnφ nßhrady v p°φpad∞ zmφrn∞nφ nßsledk∙ n∞kter²ch majetkov²ch k°ivd odpovφdß mezinßrodnφm zvyklostem. Ve svΘm stanovisku vychßzφ dßle z judikatury ┌stavnφho soudu k otßzce podmφnky stßtnφho obΦanstvφ v restituΦnφm zßkonodßrstvφ, zejmΘna z nßlezu ┌stavnφho soudu ze dne 4. Φervna 1997 sp. zn. Pl. ┌S 33/96 (Φ. 185/1997 Sb.), p°iΦem₧ prßv∞ v jejφm odstran∞nφ pouze pro jednu skupinu oprßvn∞n²ch osob (a to v oblasti trestn∞prßvnφch vztah∙) a jejφ zachovßnφ pro skupinu jinou by mohlo znamenat zavedenφ nerovnosti mezi jednotliv²mi skupinami oprßvn∞n²ch osob. Uveden² zßv∞r podep°el ·Φastnφk °φzenφ i dle n∞j nep°φpadn²m poukazem navrhovatele na Φl. 11 odst. 1 Listiny, kter² zakotvuje prßvo ka₧dΘho vlastnit majetek, jako₧ i stejn² zßkonn² obsah a ochranu vlastnickΘho prßva vÜech vlastnφk∙, jeliko₧ by pak p°φpadnΘ zruÜenφ podmφnky stßtnφho obΦanstvφ pouze pro jednu skupinu oprßvn∞n²ch osob nebylo °eÜenφm zcela vyhovujφcφm a v souladu s tφmto principem.

┌Φastnφk °φzenφ dßle odkazuje na svß p°edchozφ vyjßd°enφ k zßkonu o mimosoudnφch rehabilitacφch, ve kter²ch postuloval stanovisko, dle n∞ho₧ tento prßvnφ p°edpis je p°edpisem zcela v²jimeΦn²m a jednorßzov²m, kdy₧ zßkonodßrn² sbor p°i jeho schvalovßnφ vychßzel z principu a ze snahy alespo≥ ΦßsteΦn∞ zmφrnit k°ivdy minulΘho re₧imu. P°ipomφnß, ₧e snahou zßkona bylo pouze odstranit nßsledky pou₧itφ d°φv∞jÜφch p°edpis∙ v rozhodnΘm obdobφ, p°iΦem₧ nelze mluvit o explicitnφm navrßcenφ v p°edeÜl² stav. Vychßzeje z ·Φelu, kter²m nebylo odstran∞nφ vÜech k°ivd, n²br₧ jejich zmφrn∞nφ, bylo pak mo₧no provΘst je pouze v urΦitΘm omezenΘm rozsahu, k n∞mu₧ pat°ilo i omezenφ podmφnkou stßtnφho obΦanstvφ. ┌Φastnφk °φzenφ dßle vyjad°uje p°esv∞dΦenφ, ₧e zßkon o mimosoudnφch rehabilitacφch chce respektovat obΦanskß, politickß i hospodß°skß prßva obΦan∙ v souladu s mezinßrodn∞ chrßn∞n²mi lidsk²mi prßvy a zßkladnφmi svobodami, jejich₧ aplikaci a ·Φel v p°φpad∞ snahy o nßpravu alespo≥ n∞kter²ch v minulosti spßchan²ch k°ivd nelze chßpat jako bezb°ehou snahu o navrßcenφ v∞cφ k p∙vodnφmu stavu.

┌Φastnφk °φzenφ k otßzce p°ijetφ napadenΘho zßkonnΘho ustanovenφ v rßmci ·stavn∞ stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem potvrdil, ₧e zßkon Φ. 87/1991 Sb., o mimosoudnφch rehabilitacφch, jako₧ i zßkony, kterΘ jej m∞nily a dopl≥ovaly, byly schvßleny pot°ebnou v∞tÜinou zßkonodßrn²ch sbor∙, podepsßny p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a °ßdn∞ vyhlßÜeny ve Sbφrce zßkon∙. V zßv∞ru svΘho vyjßd°enφ pak uvßdφ, ₧e zßkonodßrn² sbor jednal v roce 1991 v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu s ┌stavou, ·stavnφm po°ßdkem a naÜφm prßvnφm °ßdem a ₧e je na ┌stavnφm soudu, aby v souvislosti s podan²m nßvrhem posoudil ·stavnost napadenΘ Φßsti ustanovenφ º 19 odst. 1 zßkona Φ. 87/1991 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a vydal p°φsluÜnΘ rozhodnutφ.

II.

Dle º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. ┌stavnφ soud p°i rozhodovßnφ v °φzenφ o zruÜenφ zßkon∙ a jin²ch prßvnφch p°edpis∙ posuzuje obsah t∞chto p°edpis∙ z hlediska jejich souladu s ·stavnφmi zßkony, mezinßrodnφmi smlouvami podle Φl. 10 ┌stavy, pop°φpad∞ zßkony, jednß-li se o jin² prßvnφ p°edpis, a zjiÜ¥uje, zda byly p°ijaty a vydßny v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem.

Pokud ┌stavnφ soud v rßmci kontroly norem posuzuje ·stavnost kompetence normotvornΘho orgßnu a ·stavnost normotvornΘho procesu, vychßzφ z º 66 odst. 2 zßkona o ┌stavnφm soudu, dle n∞ho₧ je nßvrh v °φzenφ o zruÜenφ zßkon∙ a jin²ch prßvnφch p°edpis∙ nep°φpustn², jestli₧e ·stavnφ zßkon nebo mezinßrodnφ smlouva, s nimi₧ jsou podle nßvrhu p°ezkoumßvanΘ p°edpisy v rozporu, pozbyly p°ed doruΦenφm nßvrhu ┌stavnφho soudu platnosti. Z uvedenΘho vypl²vß, ₧e u prßvnφch p°edpis∙ vydan²ch p°ed nabytφm ·Φinnosti ┌stavy je ┌stavnφ soud oprßvn∞n p°ezkoumßvat toliko jejich obsahov² soulad se souΦasn²m ·stavnφm po°ßdkem, nikoli vÜak ·stavnost procedury jejich vzniku a dodr₧enφ normotvornΘ kompetence.

V danΘ v∞ci se ┌stavnφ soud tudφ₧ omezuje na konstatovßnφ, ₧e zßkon Φ. 116/1994 Sb., kter²m se m∞nφ a dopl≥uje zßkon Φ. 87/1991 Sb., o mimosoudnφch rehabilitacφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a jen₧ novelizoval napadenou Φßst ustanovenφ º 19 odst. 1 zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch, byl schvßlen (dne 29. dubna 1994) pot°ebnou v∞tÜinou poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky (ze 172 p°φtomn²ch poslanc∙ 145 hlasovalo pro jeho p°ijetφ, 3 byli proti, 21 se zdr₧elo hlasovßnφ a 3 nehlasovali), byl podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a °ßdn∞ vyhlßÜen ve Sbφrce zßkon∙.

III.

┌stavnφ soud se ·stavnostφ vymezenφ okruhu oprßvn∞n²ch osob v zßkon∞ o mimosoudnφch rehabilitacφch zab²val v nßlezech sp. zn. Pl. ┌S 3/94 (┌S, sv. 1, s. 279 - 291) a Pl. ┌S 33/96 (┌S, sv. 8, s. 163 - 172).

V prvnφm z uveden²ch nßlez∙ v ·vodu svΘ argumentace p°itom posoudil interpretaΦnφ v²znam preambule zßkona Φ. 87/1991 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, z nφ₧ vypl²vß, ₧e cφlem zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch je "snaha zmφrnit nßsledky n∞kter²ch majetkov²ch a jin²ch k°ivd, k nim₧ doÜlo v obdobφ let 1948 a₧ 1989". Prvnφ otßzkou, kterou si ┌stavnφ soud v tΘto souvislosti polo₧il, bylo, zda "zmφrn∞nφ" nßsledk∙ "n∞kter²ch" k°ivd lze o ohledem na princip rovnosti chßpat toliko ve vztahu k okruhu a intenzit∞ majetkov²ch zßsah∙ zejmΘna do vlastnictvφ obΦan∙ v rozhodnΘm obdobφ anebo zda je mo₧nΘ v n∞m spat°ovat i zßkonn² prostor pro z·₧enφ okruhu oprßvn∞n²ch subjekt∙ s ohledem na jejich trval² pobyt. Na danou otßzku soud odpov∞d∞l zßporn∞, kdy₧ konstatoval, ₧e prostor pro vylouΦenφ urΦit²ch subjekt∙ z okruhu t∞ch, kterΘ znaky n∞kterΘho restituΦnφho titulu naplnφ, z uvedenΘ formulace preambule zßkona dovodit nelze. Rßmec mo₧nΘho omezenφ okruhu oprßvn∞n²ch osob je dle nßzoru ┌stavnφho soudu dßn pouze ustanovenφm Φl. 11 odst. 2 Listiny, podle n∞ho₧ zßkon m∙₧e stanovit, ₧e urΦitΘ v∞ci mohou b²t pouze ve vlastnictvφ obΦan∙ ╚SFR, resp. ╚eskΘ republiky. Z tohoto ustanovenφ pak dovodil zßv∞r, ₧e Listina v danΘm ustanovenφ "nezmoc≥uje zßkonodßrce ke stanovenφ dalÜφch podmφnek nabytφ vlastnictvφ (a¥ u₧ v rßmci restituΦnφho procesu Φi obecn∞)". A contrario tudφ₧ platφ, ₧e Φl. 11 odst. 2 Listiny zmoc≥uje zßkonodßrce ke stanovenφ podmφnky stßtnφho obΦanstvφ p°i nab²vßnφ vlastnictvφ v rßmci restituΦnφho procesu [p°iΦem₧ okruh v∞cφ stanoven²ch zßkonem, na kterΘ se vztahuje nßrok na vydßnφ v∞cφ oprßvn∞n²mi osobami, disponujφcφmi stßtnφm obΦanstvφm (╚SFR, resp. ╚eskΘ republiky), je vymezen v º 6 zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch]. Na jinΘm mφst∞ od∙vodn∞nφ nßlezu ┌stavnφho soudu ve v∞ci Pl. ┌S 3/94 se shodn∞ uvßdφ, ₧e podmφnka trvalΘho pobytu je "v rozporu s Φl. 11 odst. 2 Listiny, kter² zmoc≥uje zßkonodßrce toliko stanovit, ₧e urΦitΘ v∞ci mohou b²t pouze ve vlastnictvφ obΦan∙ nebo prßvnick²ch osob se sφdlem v ╚eskΘ a SlovenskΘ Federativnφ Republice".

V nßvaznosti na uvedenΘ zßv∞ry ┌stavnφ soud k otßzce ·stavnosti podmφnky stßtnφho obΦanstvφ pro uplatn∞nφ nßroku na vydßnφ v∞ci dle zßkona Φ. 87/1991 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, v nßlezu ve v∞ci sp. zn. Pl. ┌S 33/96 konstatoval, ₧e Φl. 11 odst. 2 Listiny je specißlnφm ustanovenφm k ·stavnφmu principu rovnosti vÜech subjekt∙ ohledn∞ nab²vßnφ a ochrany vlastnickΘho prßva (p°φkladem jeho promφtnutφ do prßvnφho °ßdu je º 17 zßkona Φ. 219/1995 Sb., devizov² zßkon), p°iΦem₧ je to prßv∞ Φl. 11 odst. 2 Listiny, jen₧ vytvß°φ pro zßkonodßrce ·stavnφ prostor omezenφ okruhu oprßvn∞n²ch osob v restituΦnφm zßkonodßrstvφ.

┌stavnφ soud se v uvedenΘm nßlezu zab²val i souladem ustanovenφ zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch, je₧ upravuje podmφnku stßtnφho obΦanstvφ, i s Paktem. Pakt princip rovnosti upravuje v Φl. 2 odst. 1 a v Φl. 26. Rovnost dle prvnφho z uveden²ch ustanovenφ mß povahu akcesorickou, Φili vztahuje se pouze na rovnost v Paktu zakotven²ch prßvech, p°iΦem₧ prßvo vlastnickΘ mezi n∞ za°azeno nenφ. ╚l. 26 zakotvuje jednak rovnost p°ed zßkonem a jednak vylouΦenφ diskriminace. V demonstrativnφm v²Φtu d∙vod∙ vyluΦujφcφch nerovn² p°φstup p°itom nenφ explicitn∞ obsa₧eno stßtnφ obΦanstvφ. V²bor OSN pro lidskß prßva v opakovan∞ vyjßd°enΘm nßzoru p°ipouÜtφ p°i aplikaci Φl. 26 Paktu nerovnost pouze za podmφnky vylouΦenφ libov∙le, nebo pokud se zaklßdß na rozumn²ch a objektivnφch rozliÜovacφch znacφch (reasonable and objective criteria). Za takovΘ ┌stavnφ soud v nßlezu sp. zn Pl. ┌S 33/96 pova₧oval d∙sledky plynoucφ z Φl. 11 odst. 2 Listiny, jako₧ i cφle restituΦnφho zßkonodßrstvφ a koneΦn∞ prßvnφ ·pravu stßtnφho obΦanstvφ dle Φl. II zßkona Φ. 88/1990 Sb., kter²m se m∞nφ a dopl≥ujφ p°edpisy o nab²vßnφ a pozb²vßnφ ΦeskoslovenskΘho stßtnφho obΦanstvφ.

V nßvaznosti na zßv∞ry obsa₧enΘ v uveden²ch nßlezech, od nich₧ ani v posuzovanΘ v∞ci neshledal ┌stavnφ soud d∙vod se odch²lit, lze uvΘst nßsledujφcφ.

Pokud z pohledu dosavadnφ judikatury ┌stavnφho soudu podmφnka stßtnφho obΦanstvφ pro uplat≥ovßnφ nßroku na vydßnφ v∞ci dle zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch nenφ v rozporu s ·stavnφmi zßkony ani mezinßrodnφmi smlouvami podle Φl. 10 ┌stavy, nutno se zab²vat zßkladnφ otßzkou, zda stejn²m zachßzenφm i pro soudn∞ rehabilitovanΘ osoby v p°φpad∞ uplat≥ovßnφ nßroku na vydßnφ majetku, vypl²vajφcφho ze zruÜenφ v²roku o trestu propadnutφ majetku, propadnutφ v∞ci nebo zabrßnφ v∞ci, zßkonodßrce neporuÜil ·stavnφ princip rovnosti. Jin²mi slovy, zda zßkonodßrce tφm, ₧e aplikoval podmφnku stßtnφho obΦanstvφ na celou skupinu oprßvn∞n²ch osob dle zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch, Φili tφm, ₧e neodliÜil subjekty a prßva (tj. soudn∞ rehabilitovanΘ osoby v podmφnce stßtnφho obΦanstvφ), aΦkoli tak dle p°esv∞dΦenφ navrhovatel∙ uΦinit m∞l, neporuÜil ·stavnφ princip rovnosti.

Ve svΘ ji₧ ustßlenΘ judikatu°e ┌stavnφ soud interpretuje ·stavnφ princip rovnosti z dvojφho pohledu [Pl. ┌S 16/93 (┌S, sv. 1, s. 194 - 195, 205 - 206), Pl. ┌S 36/93 (┌S, sv. 1, s. 179), Pl. ┌S 5/95 (┌S, sv. 4, s. 218), Pl. ┌S 9/95 (┌S, sv. 5, s. 137)]. Prvnφ je dßn po₧adavkem vylouΦenφ libov∙le v postupu zßkonodßrce p°i odliÜovßnφ skupin subjekt∙ a jejich prßv, druh² pak po₧adavkem ·stavn∞prßvnφ akceptovatelnosti hledisek odliÜovßnφ, tj. nep°φpustnosti dotΦenφ n∞kterΘho ze zßkladnφch prßv a svobod odliÜovßnφm subjekt∙ a prßv ze strany zßkonodßrce. Z hlediska t∞chto kritΘriφ nutno posuzovat i mo₧nou proti·stavnost v postupu zßkonodßrce, pokud neodliÜil skupiny subjekt∙ a jejich prßva, aΦkoli tak, s ohledem na ·stavn∞ relevantnφ okolnosti, uΦinit m∞l.

NavrhovatelΘ nad rßmec obecn²ch argument∙ sm∞°ujφcφch proti podmφnce stßtnφho obΦanstvφ poukazujφ u soudn∞ rehabilitovan²ch osob na vyÜÜφ mφru k°ivdy, kterou tyto osoby utrp∞ly v d∙sledku ztrßty osobnφ svobody, a dßle na prßvnφ ·Φinky ex tunc rozhodnutφ dle zßkona Φ. 119/1990 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zruÜujφcφch v²roky o ulo₧enφ trestu odn∞tφ svobody a na n∞ navazujφcφch v²rok∙ o propadnutφ majetku.

Jakkoli tuto vyÜÜφ mφru k°ivdy danou omezenφm osobnφ svobody nelze pln∞ odΦinit, jejφ zmφrn∞nφ je ·Φelem specißlnφho zßkona Φ. 119/1990 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, jen₧ vytvß°φ rozdφl v rozsahu satisfakce mezi soudn∞ rehabilitovan²mi osobami a osobami oprßvn∞n²mi dle zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch. Nelze tudφ₧ zßkonodßrci vytknout v tΘto souvislosti nerozliÜenφ postavenφ skupin subjekt∙ (tj. soudn∞ rehabilitovan²ch osob a oprßvn∞n²ch osob dle zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch) ohledn∞ jejich prßv, je₧ by poruÜovalo ·stavnφ princip rovnosti.

U soudn∞ rehabilitovan²ch osob, je₧ nespl≥ujφ podmφnku stßtnφho obΦanstvφ a nemohou tudφ₧ uplatnit nßrok na vydßnφ v∞ci dle zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch a v jejich₧ p°φpad∞ byly vysloveny zruÜujφcφ v²roky o ulo₧enφ trestu odn∞tφ svobody a na n∞ navazujφcφ v²roky o propadnutφ majetku, nedochßzφ tφmto k novΘ expropriaci. Jakkoli tyto osoby nemohou uplatnit nßrok na vydßnφ v∞ci dle zßkona Φ. 87/1991 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, nelze v jejich p°φpad∞ apriori vylouΦit uplatn∞nφ prßva na reivindikaci podle obΦanskΘho zßkonφku (viz nßlez sp. zn. II. ┌S 43/94, in: ┌S, sv. 3, s. 99 - 102). Rozdφl v postavenφ obou skupin osob, tj. soudn∞ rehabilitovan²ch spl≥ujφcφch podmφnku stßtnφho obΦanstvφ a osob tuto podmφnku nespl≥ujφcφch, pro uplatn∞nφ prßva na vydßnφ v∞ci lze vyjßd°it nßsledujφcφm zp∙sobem. Skupina prvnφ v re₧imu zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch je zv²hodn∞na odstran∞nφm mo₧nosti uplatn∞nφ nßmitky vydr₧enφ povinnou osobou, skupin∞ druhΘ v re₧imu obΦanskΘho zßkonφku by nezbylo, ne₧ Φelit tΘto mo₧nΘ nßmitce dr₧itele v∞ci.

DalÜφm d∙vodem zamφtnutφ nßvrhu na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 19 odst. 1 zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch byly mo₧nΘ diskriminaΦnφ d∙sledky takovΘhoto rozhodnutφ. Novela obΦanskΘho zßkonφku Φ. 131/1982 Sb. v º 453a zakotvila mo₧nost propadnutφ majetku v obΦanskΘm soudnφm °φzenφ, dopustil-li se vlastnφk v∞ci takovΘho protiprßvnφho jednßnφ, jφm₧ se trvale zbavil mo₧nosti v∞c obvykl²m zp∙sobem u₧φvat. Tφmto institutem byl pak v praxi nahrazen institut propadnutφ majetku v trestnφm prßvu, zejmΘna v p°φpadech dle tehdejÜφho º 109 trestnφho zßkona. Dle º 6 odst. 1 pφsm. a) zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch je odn∞tφ v∞ci dle º 453a obΦanskΘho zßkonφku restituΦnφm titulem, na jeho₧ uplatn∞nφ dopadajφ d∙sledky nßlezu ┌stavnφho soudu ve v∞ci sp. zn. Pl. ┌S 33/96. ZruÜenφ podmφnky stßtnφho obΦanstvφ v º 19 odst. 1 zßkona Φ. 87/1991 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, by pak vytvo°ilo novou diskriminaci pro uvedenou skupinu osob, pro ni₧ mß nßlez Pl. ┌S 33/96 ·Φinky rei iudicatae.

┌stavnφ soud sdφlφ nßmitku navrhovatel∙ t²kajφcφ se ne·plnΘho p°ekladu Φl. 26 Paktu ve vyhlßÜce Φ. 120/1976 Sb., jen₧ nezahrnul "jinΘ postavenφ" jako dalÜφ znak vyluΦujφcφ diskriminaci. Tato skuteΦnost vÜak nem∞nφ nic na jeho prßvnφch zßv∞rech, a to i s ohledem na Φl. 3 odst. 1 Listiny, jen₧ uveden² znak obsahuje a jφm₧ ┌stavnφ soud posuzoval mo₧nost uplatn∞nφ ·stavnφho principu rovnosti.

Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ ┌stavnφ soud nßvrh skupiny poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 19 odst. 1 zßkona Φ. 87/1991 Sb., o mimosoudnφch rehabilitacφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, vyjßd°enΘ slovy " , spl≥ujφ-li podmφnky uvedenΘ v º 3 odst. 1 nebo 2 zßkona," zamφtl.

Jako obiter dictum pova₧uje ┌stavnφ soud zßv∞rem za d∙le₧itΘ zd∙raznit, ₧e jakkoli Φl. 11 odst. 2 Listiny vytvß°φ ·stavnφ prostor pro omezenφ vlastnick²ch prßv osob bez stßtnφho obΦanstvφ ╚eskΘ republiky, nutno jej interpretovat s ohledem na Φl. 4 odst. 4 Listiny, tj. s ohledem na po₧adavek minimalizace ka₧dΘho ·stavn∞ akceptovatelnΘho omezenφ zßkladnφho prßva nebo svobody, restriktivn∞. V nßvaznosti na prßvnφ konstrukci zßkona o mimosoudnφch rehabilitacφch (up°ednost≥ujφcφho vydßnφ v∞ci a subsidißrn∞ v p°φpad∞ nemo₧nosti vydßnφ zakotvujφcφho poskytovßnφ finanΦφ nßhrady) je v∞cφ ·vahy demokratickΘho zßkonodßrce vytvo°it prostor pro zmφrn∞nφ nßsledk∙ n∞kter²ch majetkov²ch k°ivd spßchan²ch komunistick²m re₧imem i u osob bez stßtnφ p°φsluÜnosti ╚eskΘ republiky.

P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.

OdliÜnΘ stanovisko zaujali k rozhodnutφ plΘna podle º 14 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, soudci JUDr. Vladimφr ╚ermßk, JUDr. Ivana Jan∙, JUDr. Antonφn Prochßzka a JUDr. Eva Zarembovß.