192
┌stavnφ soud rozhodl dne 16. Φervna 1999 v plΘnu o nßvrhu Okresnφho soudu v KarvinΘ na zruÜenφ º 202 odst. 2 zßkona Φ. 65/1965 Sb., zßkonφk prßce, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙,
Nßvrh se zamφtß.
┌stavnφ soud obdr₧el dne 17. ·nora 1999 nßvrh Okresnφho soudu v KarvinΘ na zruÜenφ º 202 odst. 2 zßkona Φ. 65/1965 Sb., zßkonφk prßce, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, (dßle jen "zßkonφk prßce"). Uveden² soud projednßvß pod sp. zn. 20 C 213/97 spor mezi M. D. a OKD a. s. Ostrava o nßhradu nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch podle º 199 zßkonφku prßce.
Navrhovatelce v °φzenφ p°ed obecn²mi soudy byla stanovena po smrti jejφho man₧ela nßhrada nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch a₧ do v²Üe 6 922 KΦ. Ke dni ·mrtφ man₧ela byla navrhovatelce vypoΦtena nßhrada ve v²Üi 2542 KΦ m∞sφΦn∞, nebo¥ jejφ p°φjmy, invalidnφ a vdovsk² d∙chod, dosahovaly v²Üe 4 380 KΦ. V d∙sledku valorizace jejφch d∙chod∙ se odpoΦφtßvanß Φßstka jejφho p°φjmu zvyÜuje a nßhrada nßklad∙ na v²₧ivu sni₧uje, tak₧e v souΦasnΘ dob∞ dosahuje v²Üe jen 122 KΦ m∞sφΦn∞. Navrhovatelka nesouhlasφ s uveden²m mechanizmem v²poΦtu nßhrady, a to zejmΘna v d∙sledku zvyÜovßnφ ₧ivotnφch v²daj∙. Podle jejφho nßzoru by odp∙rce nem∞l brßt z°etel na valorizaci jejφch p°φjm∙ anebo by m∞l postupovat analogicky podle valorizaΦnφch p°edpis∙ platφcφch pro nßhradu za ztrßtu na v²d∞lku podle º 195 zßkonφku prßce.
Okresnφ soud v KarvinΘ rozsudkem ze dne 2. prosince 1997 ₧alobu v celΘm rozsahu zamφtl, p°iΦem₧ poukßzal na º 202 odst. 2 zßkonφku prßce a na n∞j navazujφcφ valorizaΦnφ p°edpisy, kterΘ stanovφ mo₧nost ·pravy v²Üe a zp∙sobu nßhrady toliko za ztrßtu na v²d∞lku po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ, ale nikoliv nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch podle º 199 zßkonφku prßce.
Krajsk² soud v Ostrav∞ rozsudek Okresnφho soudu v KarvinΘ usnesenφm ze dne 17. zß°φ 1998 zruÜil a vrßtil mu v∞c k dalÜφmu °φzenφ. Jedin²m d∙vodem zruÜenφ rozsudku bylo zjiÜt∞nφ, ₧e se Okresnφ soud v KarvinΘ v∞cφ nezab²val z hlediska mo₧nΘho rozporu prßvnφho p°edpisu s ┌stavou ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava"). Podle odvolacφho soudu je º 202 odst. 2 zßkonφku prßce zmoc≥ovacφm ustanovenφm pro vlßdu, aby upravila podmφnky v²Üe a zp∙sobu nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku p°φsluÜejφcφ zam∞stnanc∙m po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ, a to s ohledem na zm∞ny, kterΘ nastaly ve v²voji mzdovΘ ·rovn∞. V rßmci tohoto zmoc≥ovacφho ustanovenφ vlßda vydala °adu valorizaΦnφch p°edpis∙, jimi₧ upravila podmφnky a v²Üi nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti tφm, ₧e provedla valorizaci pr∙m∞rnΘho v²d∞lku rozhodnΘho pro v²poΦet tΘto nßhrady. Ve vztahu k nßhradßm nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch podle º 199 zßkonφku prßce vÜak takovßto prßvnφ ·prava neexistuje. Dochßzφ tak k paradoxnφ situaci, kdy se skryt∞ vlivem inflace a na zßklad∞ valorizace d∙chod∙ nßhrada nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch podle º 199 zßkonφku prßce reßln∞ sni₧uje a dosahuje zcela zanedbateln²ch hodnot. SouΦasn∞ tak dochßzφ ke znaΦn²m disproporcφm mezi odÜkod≥ovßnφm zam∞stnanc∙ nßhradou za ztrßtu na v²d∞lku po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti podle º 195 zßkonφku prßce oproti odÜkod≥ovßnφ poz∙stal²ch podle º 199 zßkonφku prßce, by¥ se toto odÜkod≥ovßnφ d∞je shodn∞ na zßklad∞ pracovnφch ·raz∙ Φi nemocφ z povolßnφ.
Okresnφ soud v KarvinΘ se ztoto₧nil s argumentacφ odvolacφho soudu a ve svΘm nßvrhu podanΘm ┌stavnφmu soudu uvedl, ₧e smyslem a ·Φelem p°edpis∙ o ·prav∞ nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti, vydan²ch na zßklad∞ º 202 odst. 2 zßkonφku prßce, je zajistit reßlnou hodnotu nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti po celou dobu trvßnφ nßroku na ni, tj. zajistit, aby zam∞stnanec byl po celou dobu trvßnφ nßroku odÜkod≥ovßn do takovΘho pr∙m∞rnΘho v²d∞lku, jeho₧ v²Üe odpovφdß zm∞nßm mzdov²ch pom∞r∙ v ekonomice. Stejn∞ tak se jevφ ₧ßdoucφm zajistit reßlnou hodnotu nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch. Byl by tak d∙sledn∞ respektovßn ·stavnφ princip rovnosti. Zßsada rovnosti znamenß, ₧e ₧ßdnß skupina obΦan∙ ani jednotlivci nesm∞jφ b²t zv²hod≥ovßni Φi diskriminovßni, a¥ ji₧ p°ijφman²mi prßvnφmi p°edpisy, Φi p°i v²konu stßtnφ moci. Vzhledem k tomu, ₧e dosavadnφ º 202 odst. 2 zßkonφku prßce zv²hod≥uje obΦany, jim₧ je poskytovßna nßhrada podle º 195 zßkonφku prßce, oproti obΦan∙m, jim₧ je poskytovßna nßhrada podle º 199 zßkonφku prßce, navrhuje Okresnφ soud v KarvinΘ, aby toto ustanovenφ jako ne·stavnφ ┌stavnφ soud zruÜil.
Podle º 42 odst. 3 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a º 69 tΘho₧ zßkona zaslal ┌stavnφ soud nßvrh PoslaneckΘ sn∞movn∞ Parlamentu ╚eskΘ republiky k vyjßd°enφ.
Poslaneckß sn∞movna ve svΘm vyjßd°enφ vylo₧ila d∙vody, kterΘ vedly zßkonodßrce k rozdφlnΘmu p°φstupu k valorizaci pr∙m∞rnΘho v²d∞lku u obou institut∙ odÜkodn∞nφ, takto:
P°i odÜkodn∞nφ ztrßty na v²d∞lku po skonΦenφ doΦasnΘ pracovnφ neschopnosti mß zam∞stnanec, kter² utrp∞l pracovnφ ·raz nebo u n∞ho₧ byla zjiÜt∞na nemoc z povolßnφ, nßrok na nßhradu za ztrßtu na v²d∞lku, jestli₧e u n∞ho doÜlo po pracovnφm ·razu nebo zjiÜt∞nφ nemoci z povolßnφ k poklesu v²d∞lku, nebo¥ podstatou odÜkodn∞nφ je hmotnΘ zmφrn∞nφ ·jmy, kterß se zam∞stnanci p°ihodila a jejφm₧ projevem jsou spφÜe dlouhodob∞jÜφ nebo trvalΘ nßsledky. Z tohoto d∙vodu nab²vß na v²znamu reßlnß hodnota odÜkodn∞nφ, a je proto namφst∞ p°edchßzet jejφmu sni₧ovßnφ vlivem inflace pravideln²mi valorizacemi. Institut nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch rovn∞₧ sleduje zmφrn∞nφ hmotnΘ ·jmy, nikoliv vÜak zam∞stnance, ale poz∙stal²ch, kter²m zem°el² poskytoval nebo byl povinen poskytovat v²₧ivu. Charakteristick²m rysem tohoto institutu je pot°eba poskytovat hmotnΘ zabezpeΦenφ poz∙stal²m bezprost°edn∞ v dob∞ ztrßty jejich ₧ivitele, nebo¥ nßhlß zm∞na pom∞r∙ v zabezpeΦovßnφ v²₧ivy a obstarßvßnφ domßcnosti si takovΘ opat°enφ vy₧aduje. OvÜem tak, jak se postupn∞ konsolidujφ spoleΦenskΘ vazby poz∙stal²ch, a to tΘ₧ pravideln²m zvyÜovßnφm dßvek d∙chodovΘho pojiÜt∞nφ, hmotnß strßnka tohoto zabezpeΦenφ ustupuje do pozadφ a p°estßvß mφt charakter bezprost°ednφho zajiÜt∞nφ poz∙stal²ch. Vzhledem k tomu, ₧e d∙chody poz∙stal²ch poskytovanΘ z d∙vodu ·mrtφ zam∞stnance - ₧ivitele jsou pravideln∞ valorizovßny, nejevφ se pot°ebnou jinß pravidelnß valorizace, a to valorizace pr∙m∞rnΘho m∞sφΦnφho v²d∞lku, z n∞ho₧ se p°i v²poΦtu v²Üe nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch vychßzφ.
Poslaneckß sn∞movna je toho nßzoru, ₧e rozdφln² p°φstup k valorizaci pr∙m∞rnΘho m∞sφΦnφho v²d∞lku u institutu nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti nebo p°i uznßnφ invalidity nebo ΦßsteΦnΘ invalidity a u institutu nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch je v∞cnΘho rßzu a nenφ zap°φΦin∞n rozdφln²m p°φstupem k jednΘ skupin∞ obΦan∙ p°ed druhou.
V zßv∞ru svΘho vyjßd°enφ Poslaneckß sn∞movna uvedla, ₧e napadenΘ ustanovenφ zßkonφku prßce bylo schvßleno pot°ebnou v∞tÜinou poslanc∙ zßkonodßrnΘho sboru, bylo °ßdn∞ vyhlßÜeno a ₧e zßkonodßrn² sbor jednal v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijatΘ ustanovenφ je v souladu s ┌stavou, ·stavnφm po°ßdkem a prßvnφm °ßdem. Poslaneckß sn∞movna ponechala na ┌stavnφm soudu, aby posoudil ·stavnost napadenΘho ustanovenφ a vydal p°φsluÜnΘ rozhodnutφ.
K ·stavnφ stφ₧nosti se rovn∞₧ vyjßd°ilo na ₧ßdost ┌stavnφho soudu podle ustanovenφ º 48 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ, kterΘ uvedlo, ₧e nßrok na nßhradu za ztrßtu na v²d∞lku po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti zp∙sobenΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ podle º 193 odst. 1 pφsm. a) a º 195 zßkonφku prßce mß za spln∞nφ i dalÜφch zßkonn²ch podmφnek ka₧d² zam∞stnanec, pokud u n∞j dojde v d∙sledku pracovnφho ·razu nebo nemoci z povolßnφ k poklesu v²d∞lku. Napaden² º 202 odst. 2 zßkonφku prßce je zmoc≥ovacφm ustanovenφm pro vlßdu, aby vzhledem ke zm∞nßm, kterΘ nastaly ve v²voji mzdovΘ ·rovn∞, mohla vydat na°φzenφ, kter²m upravφ podmφnky, v²Üi a zp∙sob nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku p°φsluÜejφcφ zam∞stnanc∙m po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ. Od roku1976 dosud bylo vydßno celkem osm na°φzenφ vlßdy, Φ. 148/1976 Sb., Φ. 60/1982 Sb., Φ. 191/1993 Sb., Φ. 263/1994 Sb., Φ. 291/1995 Sb., Φ. 298/1996 Sb., Φ. 318/1997 Sb. a Φ. 320/1998 Sb., kdy₧ poslednφ t°i byla zßrove≥ vydßna i podle º 447 odst. 3 zßkona Φ. 40/1964 Sb., obΦansk² zßkonφk, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, (dßle jen "obΦansk² zßkonφk"). Podle Ministerstva prßce a socißlnφch v∞cφ majφ tedy vÜichni zam∞stnanci, kte°φ utrp∞li pracovnφ ·raz nebo u nich₧ byla zjiÜt∞na nemoc z povolßnφ, p°i spln∞nφ dalÜφch zßkonn²ch podmφnek stejnΘ prßvo na odÜkodn∞nφ a jsou si tudφ₧ podle Φlßnku 1 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina") v tomto sm∞ru rovni.
Nßroky poz∙stal²ch po zam∞stnanci, kter² nßsledkem pracovnφho ·razu nebo nemoci z povolßnφ zem°el, jsou upraveny v º 197 zßkonφku prßce. N∞kterΘ z nich jsou v podstat∞ shodnΘ s nßroky, kterΘ mß poÜkozen² zam∞stnanec, nap°. nßhrada ·Φeln∞ vynalo₧en²ch nßklad∙ spojen²ch s lΘΦenφm, nßhrada v∞cnΘ Ükody, jinΘ p°φsluÜejφ jen n∞kter²m poz∙stal²m, nap°. nßhrada p°im∞°en²ch nßklad∙ spojen²ch s poh°bem, nßhrada nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch Φi jednorßzovΘ odÜkodn∞nφ poz∙stal²ch.
SkuteΦnost, ₧e zßkonφk prßce rozliÜuje jednotlivΘ p°φjemce nßhrady Ükody z d∙vodu pracovnφho ·razu nebo nemoci z povolßnφ a urΦitΘ nßhrady p°iznßvß pouze zam∞stnanci, nap°. nßhradu za bolest a za ztφ₧enφ spoleΦenskΘho uplatn∞nφ, zatφmco jinΘ nßroky p°iznßvß jen poz∙stal²m, nap°. jednorßzovΘ odÜkodn∞nφ, nevyvolßvß podle Ministerstva prßce a socißlnφch v∞cφ nerovnost. Nßhrady poskytovanΘ jednotliv²m skupinßm poÜkozen²ch, tedy poÜkozen²m zam∞stnanc∙m na stran∞ jednΘ a poz∙stal²m po nich na stran∞ druhΘ, je t°eba posuzovat v celΘm komplexu. Nap°φklad jednorßzovΘ odÜkodn∞nφ poz∙stalΘho dφt∞te p°edstavuje vedle sirotΦφho d∙chodu Φßstku nejmΘn∞ 25 000 KΦ, zatφmco zam∞stnanci, kter² utrp∞l pracovnφ ·raz a pobφrß invalidnφ d∙chod a nßhradu za ztrßtu na v²d∞lku, ₧ßdnß "Φßstka navφc" poskytnuta nenφ. Pokud nßvrh poukazuje na skuteΦnost, ₧e v d∙sledku zvyÜovßnφ poz∙stalostnφch d∙chod∙ (vdovsk²ch, vdoveck²ch nebo sirotΦφch) dochßzφ u poz∙stal²ch ke snφ₧enφ nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch, Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ podot²kß, ₧e stejnß situace nastßvß i u zam∞stnanc∙, kte°φ pobφrajφ nßhradu za ztrßtu na v²d∞lku po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ, v p°φpad∞, ₧e u nich dojde ke zv²Üenφ plnΘho nebo ΦßsteΦnΘho invalidnφho d∙chodu nebo ke zv²Üenφ v²d∞lku po ·razu. V zßv∞ru svΘho vyjßd°enφ Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ poukßzalo na problematiΦnost aplikace º 199 odst. 2 zßkonφku prßce v soudnφ praxi. Podle tohoto ustanovenφ nßhrada nßklad∙ na v²₧ivu vÜech poz∙stal²ch nesmφ ·hrnem p°ev²Üit Φßstku, do kterΘ by p°φsluÜela zem°elΘmu nßhrada za ztrßtu na v²d∞lku podle º 195 zßkonφku prßce. Podle rozhodnutφ NejvyÜÜφho soudu ╚SR publikovanΘho v Bulletinu NejvyÜÜφho soudu ╚SR pod Φ. 16/1987 je nßrok na nßhradu nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch nßrokem odvozen²m od nßroku zam∞stnance, jen₧ utrp∞l pracovnφ ·raz, p°iΦem₧ za zm∞nu pom∞r∙ na stran∞ poÜkozenΘho je t°eba v souvislosti s tφmto nßrokem pova₧ovat i zm∞nu v rozsahu schopnostφ a mo₧nostφ zam∞stnance, pokud by p°e₧il pracovnφ ·raz, poskytovat nßklady na v²₧ivu poz∙stal²ch. Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ nevyluΦuje, ₧e p°i v²kladu º 199 odst. 2 zßkonφku prßce je mo₧no vychßzet ze zv²ÜenΘho pr∙m∞rnΘho v²d∞lku rozhodnΘho pro v²poΦet nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku i pro ·Φely nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch.
Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ upozornilo ve svΘm vyjßd°enφ na to, ₧e obdobnΘ zmocn∞nφ jako v º 202 odst. 2 zßkonφku prßce je obsa₧eno v º 447 odst. 3 obΦanskΘho zßkonφku, kter² rovn∞₧ umo₧≥uje pouze vydßnφ na°φzenφ upravujφcφho v²Üi nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku nebo p°i invalidit∞, jako₧ i na to, ₧e podle º 448 obΦanskΘho zßkonφku nßhrada nßklad∙ na v²₧ivu nßle₧φ poz∙stal²m a ₧e p°i v²poΦtu nßhrady se vychßzφ z pr∙m∞rnΘho v²d∞lku zem°elΘho. V p°φpad∞ zruÜenφ º 202 odst. 2 zßkonφku prßce by vznikla vß₧nß nerovnost mezi poÜkozen²mi, kter²m je poskytovßna nßhrada za ztrßtu na v²d∞lku podle º 195 zßkonφku prßce, a poÜkozen²mi, kter²m je nßhrada poskytovßna podle º 447 obΦanskΘho zßkonφku, nebo¥ vlßda by byla zmocn∞na vydat na°φzenφ o zv²Üenφ nßhrad za ztrßtu na v²d∞lku obΦan∙m odÜkod≥ovan²m podle obΦanskΘho zßkonφku, zatφmco zam∞stnanc∙m, kte°φ utrp∞li pracovnφ ·raz nebo u nich₧ byla zjiÜt∞na nemoc z povolßnφ, by zv²Üit nßhradu za ztrßtu na v²d∞lku nemohla. Od roku 1996 je vydßvßno v₧dy jen jedno na°φzenφ vlßdy, kter²m se zvyÜujφ jak nßhrady poskytovanΘ podle zßkonφku prßce, tak i nßhrady poskytovanΘ podle obΦanskΘho zßkonφku. Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ zastßvß Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ nßzor, ₧e º 202 odst. 2 zßkonφku prßce nenφ v rozporu s principem rovnosti, a s nßvrhem na jeho zruÜenφ zßsadn∞ nesouhlasφ.
┌prava podmφnek, v²Üe a zp∙sobu nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku p°φsluÜejφcφ pracovnφk∙m po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ byla vΦlen∞na do zßkonφku prßce zßkonem Φ. 20/1975 Sb., kter²m se m∞nila a dopl≥ovala n∞kterß ustanovenφ zßkonφku prßce, jako odstavec 2 º 202. Toto ustanovenφ bylo novelizovßno zßkonem Φ. 188/1988 Sb. a zßkonem Φ. 3/1991 Sb. a potΘ bylo s ·Φinnostφ od31. Φervence 1991 zruÜeno zßkonem Φ. 297/1991 Sb., o ·prav∞ nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ. Zßkonem Φ. 37/1993 Sb. byl zßkonφk prßce op∞t dopln∞n v º 202 odstavcem 2 v tomto zn∞nφ: "Vlßda ╚eskΘ republiky m∙₧e vzhledem ke zm∞nßm, kterΘ nastaly ve v²voji mzdovΘ ·rovn∞, upravit podmφnky, v²Üi a zp∙sob nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku p°φsluÜejφcφ pracovnφk∙m po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ."
Toto ustanovenφ nabylo ·Φinnosti dne 1. ledna 1993. Lze konstatovat, ₧e bylo p°ijato a vydßno v mezφch ·stavn∞ stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem (º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb.), nebo¥ z t∞snopiseckΘho p°episu zprßvy o 16. zasedßnφ ╚eskΘ nßrodnφ rady konanΘm ve dnech 20. a₧ 22. prosince 1992 vyplynulo, ₧e zßkon Φ. 37/1993 Sb., o zm∞nßch v nemocenskΘm a socißlnφm zabezpeΦenφ a n∞kter²ch pracovn∞prßvnφch p°edpis∙, byl p°ijat dne 22. prosince 1992 pot°ebnou v∞tÜinou hlas∙ (104 poslanci byli pro, nikdo nebyl proti) a vyhlßÜen v Φßstce 11/1993 Sb. rozeslanΘ dne 31. prosince 1992.
Dle º 197 odst. 1 pφsm. c) zßkonφku prßce je institut nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch rentou vyplßcenou zam∞stnavatelem poz∙stal²m jako jedno z odpov∞dnostnφch pln∞nφ v d∙sledku smrti zam∞stnance nßsledkem pracovnφho ·razu nebo nemoci z povolßnφ. Ustanovenφ º 199 zßkonφku prßce pak stanovφ okruh oprßvn∞n²ch osob, zp∙sob v²poΦtu tΘto nßhrady a vztah nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch k dßvkßm d∙chodovΘho zabezpeΦenφ poskytovan²m z tΘho₧ d∙vodu.
Zßkladnφ otßzkou, kterou byl ┌stavnφ soud p°i posuzovßnφ nßvrhu na zruÜenφ º 202 odst. 2 zßkonφku prßce nucen °eÜit, je, zdali tφm, ₧e ve zmoc≥ovacφm ustanovenφ zßkonodßrce vytvo°il prostor pro valorizaci nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku p°φsluÜejφcφ zam∞stnanc∙m po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ, neporuÜil ·stavnφ princip rovnosti, pokud tak neuΦinil rovn∞₧ v p°φpad∞ nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch.
Zodpov∞zenφ tΘto zßkladnφ otßzky zßvisφ na posouzenφ toho, zda mezi º 195 zßkonφku prßce upravujφcφm nßhradu za ztrßtu na v²d∞lku p°φsluÜejφcφho zam∞stnanci po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ a º 199 zßkonφku prßce upravujφcφm nßhradu nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch existuje korelativnφ souvzta₧nost, jin²mi slovy, zda oba tyto nßroky majφ urΦitΘho spoleΦnΘho jmenovatele umo₧≥ujφcφho aplikaci a respektovßnφ principu rovnosti. Podle nßzoru ┌stavnφho soudu takovß korelativnφ souvzta₧nost je u obou uveden²ch nßrok∙ evidentnφ. V zßkladu obou t∞chto nßrok∙ je vazba na pracovnφ pom∞r (obecnß platnost je omezena pouze urΦit²mi v²jimkami) a v jeho rßmci vznikl² pracovnφ ·raz Φi nemoc z povolßnφ, je₧ mß za nßsledek pokles v²d∞lku zam∞stnance postihujφcφ jej samotnΘho nebo v p°φpad∞ jeho smrti poz∙stalΘ odkßzanΘ na n∞j v²₧ivou. Nßrok na nßhradu nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch podle º 199 zßkonφku prßce je odvozen od stejnΘ Ükodnφ udßlosti, jakß oprav≥uje k uplatn∞nφ nßroku na nßhradu za ztrßtu na v²d∞lku po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti podle º 195 zßkonφku prßce, kdy₧ prßv∞ p°i v²poΦtu tΘto nßhrady se v²slovn∞ odkazuje na º 195 zßkonφku prßce, specißln∞ pak i na º 195 odst. 4 zßkonφku prßce. Jinak vyjßd°eno, poz∙stalφ zde nejsou odÜkod≥ovßni jen proto, ₧e zem°el ten, kdo jim p°ispφval na jejich v²₧ivu, ale prßv∞ z toho d∙vodu, ₧e tato osoba zem°ela nßsledkem pracovnφho ·razu nebo nemoci z povolßnφ, tedy za podmφnek, kdy existovala objektivn∞ vzniklß odpov∞dnost zam∞stnavatele za Ükodu podle º 190 odst. 1 zßkonφku prßce, objektivn∞ vzniklß prßv∞ proto, ₧e zam∞stnanec je v pr∙b∞hu pracovnφho procesu vystavovßn urΦit²m rizik∙m, poslΘze p°φpadn∞ ovliv≥ujφcφm i osudy dalÜφch Φlen∙ jeho rodiny. Nßzor ┌stavnφho soudu v tΘto souvislosti respektuje i judikaturu obecn²ch soud∙, dle nφ₧ nßrok na nßhradu nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch je nßrokem odvozen²m od nßroku pracovnφka, jen₧ utrp∞l pracovnφ ·raz (rozsudek NS ╚SR sp. zn. 6 Cz 18/83), kdy₧ v uplynulΘ dob∞ nedoÜlo ke zm∞n∞ legislativnφ koncepce obou nßhrad ani ke zm∞n∞ interpretace judicißlnφ, resp. doktrinßrnφ. UvedenΘ rozhodnutφ p°itom p°edpoklßdß i nutnost odvinutφ v²Üe nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch i od zm∞ny v rozsahu schopnostφ a mo₧nostφ pracovnφka, pokud by p°e₧il pracovnφ ·raz, poskytovat nßklady na v²₧ivu poz∙stal²ch. Je nepochybnΘ, ₧e takovouto zm∞nou je i zv²Üenφ mzdy v d∙sledku jejφ valorizace.
Poukaz Ministerstva prßce a socißlnφch v∞cφ na to, ₧e nßhrady poskytovanΘ jednotliv²m skupinßm poÜkozen²ch, tedy poÜkozen²m zam∞stnanc∙m na stran∞ jednΘ a poz∙stal²m po nich na stran∞ druhΘ, je t°eba posuzovat v celΘm komplexu, je nepochybn∞ namφst∞, nebo¥ v n∞kter²ch p°φpadech se tyto nßhrady vztahujφ pouze k jednΘ z uveden²ch socißlnφch skupin, ani₧ by zde existoval prostor pro nßroky druhΘ socißlnφ skupiny. P°esto vÜak lze st∞₧φ souhlasit s nßzorem tohoto ministerstva jednostrann∞ akcentujφcφm roli a v²znam jednorßzovΘho odÜkodn∞nφ poz∙stal²ch, a to dokonce v tom sm∞ru, ₧e tento nßrok je uvßd∞n v relevantnφ souvislost i s nßhradou nßklad∙ na v²₧ivu, kdy₧ p°itom je souΦasn∞ zd∙raz≥ovßno, ₧e ₧ßdnß takovß "Φßstka navφc" zam∞stnanci naopak poskytovßna nenφ. Podle nßzoru ┌stavnφho soudu lze toti₧ st∞₧φ pochybovat naopak o tom, ₧e tento nßrok na jednorßzovΘ odÜkodn∞nφ zakotven² v º 197 odst. 1 pφsm. d) zßkonφku prßce mß vedle materißlnφho podtextu i podtext imaterißlnφ vyjad°ujφcφ ztrßtu blφzkΘ osoby poz∙stal²ch, participujφcφ na rodinn²ch vztazφch, a to nejen "sv²m v²d∞lkem". Rovn∞₧ tak nelze souhlasit s nßzorem PoslaneckΘ sn∞movny, podle kterΘho charakteristick²m rysem tohoto institutu, tj. nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch, je pot°eba poskytovat hmotnΘ zabezpeΦenφ poz∙stal²m bezprost°edn∞ v dob∞ ztrßty jejich ₧ivitele, p°iΦem₧ tak, jak se postupn∞ konsolidujφ spoleΦenskΘ vazby poz∙stal²ch, hmotnß strßnka tohoto zabezpeΦenφ ustupuje do pozadφ a p°estßvß mφt charakter bezprost°ednφho zajiÜt∞nφ poz∙stal²ch, a to takΘ s p°ihlΘdnutφm k pravidelnΘ valorizaci d∙chod∙ poz∙stal²ch. Pojem "bezprost°ednφ" nemß toti₧ v ustanovenφch zaklßdajφcφch tyto nßroky v∙bec oporu (fakt p°φpadnΘ podstatnΘ zm∞ny v pom∞rech poÜkozenΘho a jeho dopad na nßrok poÜkozenΘho je p°edvφdßn a upraven v º 202 odst. 1 zßkonφku prßce) a takΘ odkaz na valorizaci d∙chod∙ poz∙stal²ch jde zcela stranou smyslu a ·Φelu poskytovanΘho odÜkodn∞nφ sledujφcφho nßhradu skuteΦnΘ Ükody odpovφdajφcφ v danΘ dob∞ reßln∞ existujφcφm ekonomick²m pom∞r∙m.
┌stavnφ soud ╚eskΘ republiky v °ad∞ sv²ch rozhodnutφ vylo₧il obsah ·stavnφho principu rovnosti. Ztoto₧nil se v nich [a to zejmΘna v nßlezech ve v∞cech veden²ch pod sp. zn. Pl. ┌S 16/93 (┌S, 1, 194-195, 205-206), Pl. ┌S 36/93 (┌S, 1, 179), Pl. ┌S 5/95 (┌S, 4, 218), Pl. ┌S 9/95 (┌S, 5, 137)] s chßpßnφm ·stavnφho principu rovnosti, jak byl vyjßd°en ┌stavnφm soudem ╚eskΘ a SlovenskΘ Federativnφ Republiky (┌S ╚SFR, 1992, R 11): "Je jist∞ v∞cφ stßtu, aby v zßjmu zajiÜt∞nφ sv²ch funkcφ rozhodl, ₧e urΦitΘ skupin∞ poskytne mΘn∞ v²hod ne₧ jinΘ. Ani zde vÜak nesmφ postupovat zcela libovoln∞. ... Pokud zßkon urΦuje prosp∞ch jednΘ skupiny a zßrove≥ tφm stanovφ ne·m∞rnΘ povinnosti jinΘ, m∙₧e se tak stßt pouze s odvolßnφm na ve°ejnΘ hodnoty." ┌stavnφ soud tφmto odmφtl absolutnφ chßpßnφ principu rovnosti, p°iΦem₧ dßle konstatoval: "rovnost obΦan∙ nelze chßpat jako kategorii abstraktnφ, n²br₧ jako rovnost relativnφ, jak ji majφ na mysli vÜechny modernφ ·stavy" [Pl. ┌S 36/93 (┌S, 1, 179)]. Obsah principu rovnosti tφm posunul do oblasti ·stavn∞prßvnφ akceptovatelnosti hledisek odliÜovßnφ subjekt∙ a prßv. Hledisko prvnφ spat°uje tudφ₧ ve vylouΦenφ libov∙le.
Hledisko druhΘ vypl²vß z prßvnφho nßzoru vyjßd°enΘho v nßlezu ve v∞ci vedenΘ pod sp. zn. Pl. ┌S 4/95 (┌S,3, 209): "nerovnost v socißlnφch vztazφch, mß-li se dotknout zßkladnφch lidsk²ch prßv, musφ dosßhnout intenzity, zpochyb≥ujφcφ, alespo≥ v urΦitΘm sm∞ru, ji₧ samu podstatu rovnosti. To se zpravidla d∞je tehdy, je-li s poruÜenφm rovnosti spojeno i poruÜenφ jinΘho zßkladnφho prßva, nap°. prßva vlastnit majetek podle Φl. 11 Listiny zßkladnφch prßv a svobod, n∞kterΘho z politick²ch prßv podle Φl. 17 a nßsl. Listiny ....... apod." [shodn∞ Pl. ┌S5/95 (┌S, 4, 217-218)]. Hlediskem druh²m p°i posuzovßnφ proti·stavnosti prßvnφho p°edpisu zaklßdajφcφho nerovnost je tedy tφmto zalo₧enΘ dotΦenφ n∞kterΘho ze zßkladnφch prßv a svobod.
Vychßzeje z dosavadnφ interpretace ·stavnφho principu rovnosti ┌stavnφm soudem, jako₧ i p°edchozφho rozboru dotΦen²ch ustanovenφ zßkonφku prßce, mezi º 195 tohoto zßkonφku upravujφcφm nßhradu za ztrßtu na v²d∞lku p°φsluÜejφcφho zam∞stnanci po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ a º 199 zßkonφku prßce upravujφcφm nßhradu nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch existuje srovnatelnost umo₧≥ujφcφ aplikaci a respektovßnφ principu rovnosti. ┌stavnφ soud mezi uveden²mi instituty neshledal ·stavn∞prßvn∞ akceptovatelnß hlediska odliÜovßnφ subjekt∙ a prßv. V p°φpadnΘ absenci valorizace nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch p°i valorizaci nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku p°φsluÜejφcφho zam∞stnanci po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ proto spat°uje poruÜenφ ·stavnφho principu rovnosti ve smyslu vylouΦenφ libov∙le v odliÜovßnφ subjekt∙ a prßv.
┌stavnφ soud v °φzenφ o zruÜenφ zßkon∙ nebo jin²ch prßvnφch p°edpis∙ vychßzφ z principu priority ·stavn∞ konformnφ interpretace p°ed derogacφ, dle n∞ho₧ v situaci, kdy urΦitΘ ustanovenφ prßvnφho p°edpisu umo₧≥uje dv∞ r∙znΘ interpretace, p°iΦem₧ jedna je v souladu s ·stavnφmi zßkony a mezinßrodnφmi smlouvami podle Φl. 10 ┌stavy, a druhß je s nimi v rozporu, nenφ dßn d∙vod zruÜenφ tohoto ustanovenφ. P°i jeho aplikaci je ·kolem vÜech stßtnφch orgßn∙ interpretovat danΘ ustanovenφ ·stavn∞ konformnφm zp∙sobem [viz nßlezy ve v∞cech sp. zn. Pl. ┌S 48/95 (┌S, 5, 171) a Pl. ┌S 5/96 (┌S, 6, 203)].
V p°edm∞tnΘ v∞ci se tudφ₧ zab²val otßzkou, je-li dßn prostor pro ·stavn∞ konformnφ v²klad º 202 odst. 2 zßkonφku prßce, jen₧ by respektoval princip rovnosti mezi instituty nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku p°φsluÜejφcφho zam∞stnanci po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ a nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch.
Dle º 202 odst. 2 zßkonφku prßce m∙₧e vlßda vzhledem ke zm∞nßm, kterΘ nastaly ve v²voji mzdovΘ ·rovn∞, upravit podmφnky, v²Üi a zp∙sob nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku p°φsluÜejφcφ zam∞stnanc∙m po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ. UvedenΘ zßkonnΘ zmocn∞nφ tudφ₧ umo₧≥uje vlßd∞ na°φzenφm valorizovat nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku p°φsluÜejφcφ zam∞stnanc∙m po skonΦenφ pracovnφ neschopnosti vzniklΘ pracovnφm ·razem nebo nemocφ z povolßnφ.
Mechanizmus stanovenφ celkovΘ v²Üe nßhrady na v²₧ivu poz∙stal²ch se p°itom dle º 199 odst. 2 zßkonφku prßce odvφjφ od urΦenφ Φßstky, do kterΘ by p°φsluÜela zem°elΘmu nßhrada za ztrßtu na v²d∞lku podle º 195 zßkonφku prßce, kterß je ale podle º 202 odst. 2 zßkonφku prßce valorizovßna (pokud vlßda svΘ oprßvn∞nφ danΘ zßkonn²m zmocn∞nφm vyu₧ije). Propojenφ uveden²ch ustanovenφ º 199 odst. 2, º 195 a º 202 odst. 2 zßkonφku prßce pak vede k ·stavn∞ konformnφ interpretaci º 202 odst. 2 zßkonφku prßce, dle nφ₧ valorizace nßhrady dle º 195 zßkonφku prßce mß podle º 199 odst. 2 zßkonφku prßce za nßsledek i zv²Üenφ Φßstky vymezujφcφ nßhradu nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch.
Uveden² zßv∞r lze podep°φt i poukazem na rozdφl ve stanovenφ v²Üe nßhrady za ztrßtu na v²d∞lku a nßhrady nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch. Nßhrada za ztrßtu na v²d∞lku se stanovφ p°esn∞ stanoven²m zp∙sobem v²poΦtu (º 195 zßkonφku prßce) odvisφcφm od p°esn∞ kvantifikovan²ch parametr∙, v d∙sledku Φeho₧ je mo₧nΘ ji valorizacφ p°φmo upravovat. Na rozdφl od nφ nßhrada nßklad∙ na v²₧ivu poz∙stal²ch je urΦena °adou apriori p°esn∞ nekvantifikovateln²ch, uvß₧enφ vy₧adujφcφch parametr∙ (obdobn∞ jako je tomu u institutu v²₧ivnΘho v obΦanskΘm prßvu), v d∙sledku Φeho₧ je rozumnΘ valorizovat pouze celkovou Φßstku pro nßhradu nßklad∙ na v²₧ivu vÜech poz∙stal²ch. Takto interpretovanΘmu smyslu a ·Φelu analyzovan²ch obou prßvnφch institut∙ odpovφdß i ·stavn∞ konformnφ interpretace º 199 odst. 2, º 195 a º 202 odst. 2 zßkonφku prßce.
V situaci, kdy ┌stavnφ soud dosp∞l k zßv∞ru o mo₧nosti ·stavn∞ konformnφ interpretace º 202 odst. 2 zßkonφku prßce, nezbylo mu, ne₧ nßvrh Okresnφho soudu v KarvinΘ na zruÜenφ tohoto zßkonnΘho ustanovenφ zamφtnout.
P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.