151
┌stavnφ soud rozhodl dne 2. Φervna 1999 v plΘnu o nßvrhu Okresnφho soudu v NovΘm JiΦφn∞ na zruÜenφ º2 odst. 1 pφsm. a) a º 2 odst. 2 zßkona Φ. 18/1992 Sb., o civilnφ slu₧b∞,
I. Ustanovenφ º 2 odst. 2 zßkona Φ. 18/1992 Sb., o civilnφ slu₧b∞, se zruÜuje dnem 31. prosince 1999.
II. Ve zb²vajφcφ Φßsti se nßvrh zamφtß.
Podßnφm ze dne 17. Φervna 1998 a dopl≥ujφcφm podßnφm ze dne 21. Φervence 1998 p°edlo₧il Okresnφ soud v NovΘm JiΦφn∞ podle º 64 odst. 4 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, (dßle jen "zßkon o ┌stavnφm soudu") nßvrh na zruÜenφ º 2 odst. 1 pφsm. a) a º 2 odst. 2 zßkona Φ. 18/1992 Sb., o civilnφ slu₧b∞, (dßle jen "zßkon o civilnφ slu₧b∞").
Z nßvrhu na zahßjenφ °φzenφ o zruÜenφ Φßsti zßkona vyplynulo, ₧e v °φzenφ p°ed Okresnφm soudem v NovΘm JiΦφn∞ je trestn∞ stφhßn ob₧alovan² R. G. pro trestn² Φin nenastoupenφ slu₧by v ozbrojen²ch silßch podle º 269 odst. 1 trestnφho zßkona. DanΘho trestnΘho Φinu se m∞l dopustit tφm, ₧e po osobnφm p°evzetφ povolßvacφho rozkazu nenastoupil zßkladnφ vojenskou slu₧bu ve stanovenΘ lh∙t∞ a ani pozd∞ji a tφmto jednßnφm se cht∞l jednou pro v₧dy v²konu vojenskΘ slu₧by vyhnout. Z d∙kaz∙ proveden²ch v hlavnφm lφΦenφ je z°ejmΘ, ₧e ob₧alovan² je ochoten vykonat civilnφ slu₧bu mφsto vojenskΘ slu₧by zßkladnφ, pokud by mohl o jejφ v²kon po₧ßdat. D°φve v²kon jak zßkladnφ vojenskΘ slu₧by, tak civilnφ slu₧by odmφtal, proto₧e to bylo v rozporu s jeho sv∞domφm a nßbo₧ensk²m p°esv∞dΦenφm. V mezidobφ vÜak zm∞nil svΘ sm²Ülenφ potud, ₧e v²kon civilnφ slu₧by se ji₧ s jeho sv∞domφm sluΦuje. Ob₧alovan² je vÜak odvedencem a 30dennφ lh∙ta pro odmφtnutφ vojenskΘ slu₧by v jeho p°φpad∞ ji₧ uplynula a v danΘ situaci ji₧ tedy nem∙₧e uΦinit prßvn∞ relevantnφ prohlßÜenφ o odep°enφ v²konu zßkladnφ vojenskΘ slu₧by a vykonat civilnφ slu₧bu, proto₧e nem∙₧e objektivn∞ vyhov∞t podmφnkßm vyjßd°en²m v º 2 odst. 1 pφsm. a) a º 2 odst. 2 zßkona o civilnφ slu₧b∞.
Z Φl. 15 odst. 3 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina") plyne, ₧e nikdo nem∙₧e b²t nucen vykonßvat vojenskou slu₧bu, pokud je to v rozporu s jeho sv∞domφm nebo s jeho nßbo₧ensk²m p°esv∞dΦenφm. Pro ob₧alovanΘho je v rozporu s jeho sv∞domφm a nßbo₧ensk²m p°esv∞dΦenφm prßv∞ vykonßnφ zßkladnφ vojenskΘ slu₧by. Je ochoten vykonat civilnφ slu₧bu, avÜak v jejφm vykonßnφ mu brßnφ ji₧ zmi≥ovanß ustanovenφ º 2 odst. 1 pφsm. a) a º 2 odst. 2 zßkona o civilnφ slu₧b∞. Do v∞ku, ne₧ bude propuÜt∞n z vojska, m∙₧e tak b²t povolßvßn k v²konu zßkladnφ vojenskΘ slu₧by, a pokud odmφtne tuto slu₧bu vykonat z d∙vodu svΘho sv∞domφ nebo nßbo₧enskΘho p°esv∞dΦenφ, m∙₧e b²t dle navrhovatele opakovan∞ trestn∞ stφhßn. Z uveden²ch skuteΦnostφ dovozoval navrhovatel rozpor º 2 odst. 1 pφsm. a) a º 2 odst. 2 zßkona o civilnφ slu₧b∞ s Φl. 15 odst. 3 Listiny, proto₧e uvedenΘ ustanovenφ zßkona o civilnφ slu₧b∞ dostateΦn∞ neumo₧≥uje vyu₧itφ zßkladnφho ·stavnφho prßva o odmφtnutφ zßkladnφ vojenskΘ slu₧by. Stanovenß lh∙ta pro uskuteΦn∞nφ prohlßÜenφ o odmφtnutφ v²konu tΘto slu₧by je pr² nep°im∞°en∞ krßtkß a zßkon o civilnφ slu₧b∞ nepamatuje na mo₧nost navrßcenφ tΘto lh∙ty a takΘ jinak neupravuje postup pro ty odvedence, kte°φ jsou ochotnφ vykonat civilnφ slu₧bu v dob∞, kdy jim uplyne zßkonem stanovenß lh∙ta k uΦin∞nφ prßvn∞ zp∙sobilΘho prohlßÜenφ o odmφtnutφ zßkladnφ vojenskΘ slu₧by, aby tak nßsledn∞ nebyli nuceni k jejφmu v²konu.
Z pohledu trestnφho stφhßnφ ob₧alovanΘho je pak posouzenφ uvedenΘ otßzky v²znamnΘ v tom, ₧e ·Φelem trestnφho °φzenφ podle º 1 odst. 1 trestnφho °ßdu je mimo jinΘ p∙sobit v²chovn∞ na obΦany v duchu d∙slednΘho zachovßnφ zßkona a pln∞nφ povinnosti ve vztahu ke stßtu a spoleΦnosti. Je tedy i smyslem danΘho trestnφho °φzenφ, aby ob₧alovan² byl veden ke spln∞nφ povinnosti stanovenΘ mu zßkonem, zvlßÜt∞ pokud na spln∞nφ tΘto povinnosti mß zßjem.
Na zßklad∞ v²Üe uveden²ch ·vah navrhovatel ₧ßdal, aby ┌stavnφ soud sv²m nßlezem zruÜil º 2 odst. 1 pφsm. a) a º 2 odst. 2 zßkona o civilnφ slu₧b∞, a to ke dni vydßnφ nßlezu.
Podle º 69 zßkona o ┌stavnφm soudu si ┌stavnφ soud vy₧ßdal vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky jako ·Φastnφka °φzenφ.
Ta ve svΘm vyjßd°enφ uvedla, ₧e d∙vodovß zprßva k zßkonu o civilnφ slu₧b∞ otßzku p°im∞°enosti Φi nutnosti existence 30dennφ lh∙ty ne°eÜφ, omezuje se pouze na konstatovßnφ, ₧e cφlem zßkona je mimo jinΘ znev²hodn∞nφ t∞ch, kte°φ podßvajφ prohlßÜenφ o odep°enφ v²konu zßkladnφ vojenskΘ slu₧by a₧ po obdr₧enφ povolßvacφho p°φkazu nebo b∞hem v²konu slu₧by. Poslaneckß sn∞movna dßle p°ipomφnß, ₧e navrhovatel opomenul skuteΦnost, ₧e obsah prßva na odep°enφ v²konu vojenskΘ slu₧by podle Φl. 15 odst. 3 Listiny je nezbytnΘ interpretovat v kontextu s Φl. 9 Listiny, kter² jasn∞ hovo°φ o tom, ₧e za nucenΘ prßce Φi slu₧by nelze pova₧ovat vojenskou slu₧bu nebo jinou slu₧bu stanovenou zßkonem namφsto povinnΘ vojenskΘ slu₧by. Navφc navrhovatel opomenul zmφnit skuteΦnost, ₧e Φeskß prßvnφ ·prava je v porovnßnφ s ·pravami ostatnφch zemφ velmi liberßlnφ v tom, ₧e nestanovφ ₧ßdnΘ ov∞°ovßnφ Φi komisionßlnφ p°ezkoumßvßnφ ₧ßdosti o civilnφ slu₧bu, a tak vlastn∞ o tom, zda vojenskou povinnost vykonß Φi nevykonß, rozhoduje obΦan sßm. V tomto ohledu je t°eba zmφnit, ₧e º 1 odst. 2 zßkona o civilnφ slu₧b∞ dßvß definici organizace, u kterΘ je mo₧nΘ tuto slu₧bu vykonßvat, tak Üirokou mo₧nost volby, ₧e je prakticky nemo₧nΘ, aby branci odmφtali civilnφ slu₧bu s argumentacφ, ₧e jde taktΘ₧ o jakousi formu represe ze strany stßtu a ₧e jejich sv∞domφ nebo nßbo₧enskΘ p°esv∞dΦenφ jim brßnφ takovou slu₧bu vykonat.
Poslaneckß sn∞movna dßle uvedla, ₧e lze p°ipustit urΦitΘ pochybnosti s ohledem na pom∞rn∞ krßtkou lh∙tu pro uplatn∞nφ prßva na alternativnφ slu₧bu a nemo₧nost jejφho navrßcenφ, tedy skuteΦnost napadenou navrhovatelem, ovÜem pouze v kontextu s mo₧nostφ vzniku situacφ, kdy z objektivnφch d∙vod∙ nelze prßvo na podßnφ prohlßÜenφ o odep°enφ v²konu zßkladnφ vojenskΘ slu₧by v zßkonnΘ lh∙t∞ uplatnit (nap°. pobyt v nemocnici). V drtivΘ v∞tÜin∞ ostatnφch p°φpad∙ lze pova₧ovat zmφn∞nou 30dennφ lh∙tu za p°im∞°enou danΘmu u₧itφ a p°φpadnΘ snahy vedoucφ k jejφmu zruÜenφ na zßklad∞ i n∞kolikaletΘho zmeÜkßnφ, a¥ u₧ z d∙vodu opomenutφ Φi z neznalosti v∞ci, lze poklßdat i s ohledem na zmφn∞nou liberßlnφ prßvnφ ·pravu tΘto problematiky v ╚eskΘ republice p°inejmenÜφm za irelevantnφ. S v∞domφm existence pravidla, ₧e neznalost zßkona neomlouvß, je t°eba konstatovat, ₧e odvedenci jsou o mo₧nostech volby civilnφ slu₧by podrobn∞ informovßni v pr∙b∞hu odvodnφho °φzenφ, a proto nelze hovo°it ani o nedostatku informacφ.
Zßv∞rem svΘho vyjßd°enφ Poslaneckß sn∞movna uvedla, ₧e zßkonodßrn² sbor ╚eskΘ a SlovenskΘ Federativnφ Republiky jednal v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu s ┌stavou ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava"), ·stavnφm po°ßdkem a prßvnφm °ßdem ╚eskΘ republiky. Je proto na ┌stavnφm soudu, aby v souvislosti s podan²m nßvrhem posoudil ·stavnost tohoto zßkona a vydal p°φsluÜnΘ rozhodnutφ.
Ze zprßvy o 19. spoleΦnΘ sch∙zi Sn∞movny lidu a Sn∞movny nßrod∙ Federßlnφho shromß₧d∞nφ ╚SFR, 3. - 21. 12. 1991, VI. volebnφ obdobφ, 3. a 4. Φßst (dßle jen "zprßva o spoleΦnΘ sch∙zi") ┌stavnφ soud zjistil, ₧e otßzka stanovenφ Φi nestanovenφ lh∙ty, v nφ₧ mß b²t vykonßno prßvo na odep°enφ v²konu zßkladnφ vojenskΘ slu₧by, byla ji₧ p°edm∞tem diskuse p°i projednßvßnφ nßvrhu zßkona ve Federßlnφm shromß₧d∞nφ. Vlßdnφ nßvrh zßkona (tisk FS ╚SFR, VI. volebnφ obdobφ, Φ. 848) obsahuje nßvrh ·pravy odpovφdajφcφ souΦasnΘmu zn∞nφ zßkona, tj. navrhuje se omezenφ doby, ve kterΘ lze zmφn∞nΘ prßvo vykonat, tj. pro odvedence nejpozd∞ji do 30dn∙ po ukonΦenφ odvodnφho °φzenφ. Stejnß navrhovanß ·prava je obsa₧ena i v nßvrhu v²bor∙ brann²ch a bezpeΦnostnφch Sn∞movny lidu a Sn∞movny nßrod∙ (tisk FS ╚SFR, VI. volebnφ obdobφ, Φ. 946). Na jednßnφ 19.spoleΦnΘ sch∙ze byl p°edlo₧en i nßvrh dvou poslanc∙ Federßlnφho shromß₧d∞nφ (tisk FS ╚SFR, VI. volebnφ obdobφ, Φ. 924), v n∞m₧ je doba pro vykonßnφ prßva odep°φt v²kon zßkladnφ vojenskΘ slu₧by neomezenß. V t∞chto hranicφch probφhala i diskuse poslanc∙ p°i projednßvßnφ t∞chto nßvrh∙. Poslankyn∞ R. èormovß (viz zprßva o spoleΦnΘ sch∙zi, str. 836) uvedla: "Vychßzφme-li z p°edpokladu, ₧e nikdo nem∙₧e b²t nucen vykonßvat vojenskou slu₧bu, pokud je v rozporu s jeho sv∞domφm, ₧e tedy ka₧d² mß prßvo odmφtnout z d∙vodu sv∞domφ vojenskou slu₧bu, dßle ₧e ₧ßdnß komise Φi porota nem∙₧e zkoumat a hodnotit sv∞domφ obΦana a ₧e tedy obΦan o nßmitkßch sv∞domφ podßvß prohlßÜenφ, kterΘ nelze objektivn∞ p°ezkoumßvat, pak z toho pro mne vypl²vß jednoznaΦn² zßv∞r, ₧e toti₧ zßkon, mß-li b²t v souladu s Listinou, m∙₧e stanovit podrobnosti pro v²kon prßva na odmφtnutφ vojenskΘ slu₧by, ale nem∙₧e skupin∞ obΦan∙ toto prßvo odejmout." Naproti tomu poslanec J. Skalick² (zprßva o spoleΦnΘ sch∙zi, str. 857) uvedl: "Musφme se potom ptßt, jako₧to zßkonodßrce, jestli₧e takto chßpeme svoji roli, jestli m∙₧eme interpretovat prßvo na zm∞nu sm²Ülenφ jako prßvo na odstoupenφ od dobrovoln∞ p°ijat²ch zßvazk∙. Je nutno zachovat princip, ₧e odvodnφ °φzenφ formuluje urΦit² zßvazek vykonat vojenskou slu₧bu, je zde maximßln∞ mo₧nΘ ponechat jistou v²pov∞dnφ lh∙tu, jak ji navrhuje tisk 946 v º 2 odst. 1 pφsm. a) a b). Nenφ ovÜem mo₧nΘ podle naÜeho nßzoru podpo°it nßvrh, kter² tuto lh∙tu prodlu₧uje a₧ do doruΦenφ povolßvacφho p°φkazu." Ze zprßvy o spoleΦnΘ sch∙zi dßle vyplynulo, ₧e pozm∞≥ovacφ nßvrhy t²kajφcφ se lh∙ty, v nφ₧ mß b²t vykonßno prßvo na odep°enφ v²konu zßkladnφ vojenskΘ slu₧by, nebyly p°ijaty.
Ze zprßvy o spoleΦnΘ sch∙zi (str. 1251) vypl²vß, ₧e zßkon o civilnφ slu₧b∞ byl schvßlen dne 12. prosince 1991 pot°ebnou v∞tÜinou hlas∙.
K v²zv∞ ┌stavnφho soudu podal svΘ stanovisko k p°edm∞tnΘmu nßvrhu i ministr obrany ╚eskΘ republiky. Ve svΘm stanovisku uvßdφ, ₧e nepova₧uje souΦasnou prßvnφ ·pravu za takovou, kterß by byla v rozporu s Listinou. Podle Φl. 4 odst. 2 Listiny mohou b²t za podmφnek uveden²ch v Listin∞ stanoveny meze zßkladnφch prßv a svobod. V Φl. 15 Listiny je vedle zakotvenφ zßkazu nucenΘho v²konu vojenskΘ slu₧by, pokud je v rozporu se sv∞domφm nebo nßbo₧ensk²m vyznßnφm, souΦasn∞ uvedeno, ₧e podrobnosti stanovφ zßkon. Zßkon o civilnφ slu₧b∞ stanovil tedy v º 2 odst. 1 pφsm. a) uvedenou 30dennφ lh∙tu jako podrobnost, kterou souΦasn∞ stanovuje Φasovou mez uvedenΘho prßva. ╚asovou neomezenostφ uvedenΘho prßva nebo jeho voln∞jÜφ ·pravou by doÜlo k ohro₧enφ dopl≥ovßnφ Armßdy ╚eskΘ republiky, Φφm₧ by byla v²razn∞ oslabena realizace zßkladnφ povinnosti stßtu podle Φl. 1 ·stavnφho zßkona Φ. 110/1998 Sb., o bezpeΦnosti ╚eskΘ republiky. Stanovenφ termφn∙ pro podßvßnφ prohlßÜenφ o odep°enφ v²konu vojenskΘ slu₧by je nezbytnΘ k d∙slednΘmu pln∞nφ ustanovenφ Φl. 4 odst. 1 ·stavnφho zßkona Φ. 110/1998 Sb. a brannΘho zßkona p°φsluÜn²mi vojensk²mi sprßvnφmi ·°ady. V letech 1991 a 1992, kdy v d∙sledku platnosti zßkona Φ. 73/1990 Sb., o civilnφ slu₧b∞, mohl odvedenec nebo i vojßk odmφtnout vojenskou slu₧bu prakticky kdykoliv, doÜlo k vß₧n²m nedostatk∙m v oblasti dopl≥ovßnφ vojensk²ch ·tvar∙, v²cviku, morßlky, rozpadu n∞kter²ch vojensk²ch jednotek a poklesu bojeschopnosti. Ve stanovisku ministra obrany ╚eskΘ republiky se dßle uvßdφ, ₧e nßvrh na zruÜenφ Φßsti zßkona o civilnφ slu₧b∞ je nesystΘmov² a je vytr₧en z kontextu dalÜφch ustanovenφ tohoto zßkona. Navrhuje se i zruÜenφ º 2 odst. 2, ve kterΘm je stanoveno, ₧e k prohlßÜenφm podan²m po lh∙tßch se nep°ihlφ₧φ, ani₧ by se vzal z°etel k dalÜφm lh∙tßm, kterΘ by v zßkonu z∙staly po navrhovanΘm zruÜenφ 30dennφ lh∙ty. Navrhovan²m opat°enφm by se tak nap°. znemo₧nilo podßnφ prohlßÜenφ o odep°enφ v²konu vojenskΘ slu₧by t∞m odvedenc∙m, kter²m nebude ud∞len odklad, Φφm₧ by doÜlo k poruÜenφ ·stavn∞ zakotvenΘ rovnosti obΦan∙. Z v²Üe uveden²ch d∙vod∙ proto ministr obrany ╚eskΘ republiky nedoporuΦuje p°edlo₧en² nßvrh realizovat.
┌stavnφ soud p°i projednßvßnφ p°edm∞tnΘ otßzky vychßzel z Φl. 15 odst. 1 Listiny, kter² ka₧dΘmu zaruΦuje svobodu myÜlenφ, sv∞domφ a nßbo₧enskΘho vyznßnφ vΦetn∞ prßva ka₧dΘho zm∞nit svΘ nßbo₧enstvφ nebo vφru, pop°φpad∞ b²t bez nßbo₧enskΘho vyznßnφ. Tato prßva majφ absolutnφ charakter v tom smyslu, ₧e nikdo nem∙₧e b²t podroben takovΘmu opat°enφ, jeho₧ cφlem je zm∞na procesu a zp∙sobu myÜlenφ, nikoho nelze nutit, aby zm∞nil svoje myÜlenφ, nßbo₧enskΘ vyznßnφ nebo vφru. P°i jejich ochran∞ se jednß o respektovßnφ "vnit°nφho" rozm∞ru t∞chto prßv, kter² vyluΦuje jak²koliv nßtlak nebo ovliv≥ovßnφ myÜlenφ, sv∞domφ a nßbo₧enskΘho vyznßnφ. Tato prßva v d∙sledku jejich absolutnφho charakteru nenφ proto mo₧nΘ omezovat zßkonem. SouΦßstφ svobody myÜlenφ, sv∞domφ a nßbo₧enskΘho vyznßnφ je i prßvo nevykonßvat vojenskou slu₧bu, pokud je v²kon takovΘ slu₧by v rozporu se sv∞domφm nebo nßbo₧ensk²m vyznßnφm jedince. V obecnΘ rovin∞ proto i pro prßvo nevykonßvat vojenskou slu₧bu platφ v²Üe uvedenß charakteristika, tj. jednß se o prßvo absolutnφ s vnit°nφm rozm∞rem, kterΘ nenφ mo₧no omezovat zßkonem.
Sv∞domφ, myÜlenφ, nßbo₧enskΘ vyznßnφ, vφra vΦetn∞ zßkazu donucovßnφ k v²konu vojenskΘ slu₧by, pokud je v rozporu s t∞mito kategoriemi, jsou svou vnit°nφ povahou nedotknutelnΘ, a proto ani nepodlΘhajφ (nemohou podlΘhat) ₧ßdn²m zßkonn²m omezenφm. SouΦasn∞ vÜak je t°eba vid∞t, ₧e v∞tÜina t∞chto prßv nab²vß reßlnΘ hodnoty jen tehdy, jestli₧e je mo₧nΘ tato prßva i ve°ejn∞, tj. navenek identifikovateln²m zp∙sobem projevit. Prßvo ve°ejn∞ projevovat svoje myÜlenφ, p°esv∞dΦenφ, nßbo₧enskΘ vyznßnφ nebo vφru je rovn∞₧ garantovßno Listinou, a to v Φl. 16 ve vztahu k nßbo₧enstvφ a vφ°e a v Φl. 17 jako svoboda projevu obecn∞. Je samoz°ejmΘ, ₧e spektrum Φi rozsah vn∞jÜφch projev∙ je velmi Üirok² a s n∞kter²mi z nich prßvnφ °ßd spojuje i konkrΘtnφ prßvnφ nßsledky.
Ve°ejnΘ projevy myÜlenφ, sv∞domφ, nßbo₧enskΘho vyznßnφ nebo vφry vÜak podle Listiny (a na rozdφl od jejich vnit°nφ podstaty) nepo₧φvajφ absolutnφ volnost projevu jejich nositel∙. Stejn∞ jako Φl. 9 odst. 2 ┌mluvy o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod (dßle jen "┌mluva"), tak i Φl. 16 odst. 4 Listiny pro prßvo svobodn∞ projevovat svΘ nßbo₧enstvφ a vφru a Φl. 17 odst. 4 obecn∞ pro svobodu projevu pod°izujφ v²kon t∞chto prßv pot°ebßm demokratickΘ spoleΦnosti a p°ipouÜt∞jφ mo₧nost jejich omezenφ, jde-li o opat°enφ v demokratickΘ spoleΦnosti nezbytnß pro ochranu prßv a svobod druh²ch, bezpeΦnosti stßtu, ve°ejnou bezpeΦnost, ochranu ve°ejnΘho zdravφ a morßlky. Omezenφ t∞chto prßv m∙₧e b²t uΦin∞no jen zßkonem a musφ respektovat dalÜφ obecnΘ principy zakotvenΘ ┌stavou a Listinou, zejmΘna zßkaz diskriminace.
Jestli₧e prßvo nevykonßvat vojenskou slu₧bu, pokud je v rozporu se sv∞domφm nebo nßbo₧ensk²m vyznßnφm, je zaΦlen∞no v Φl. 15 odst. 3 Listiny, pak podle nßzoru ┌stavnφho soudu nelze k posuzovßnφ tohoto prßva p°istupovat jinak, ne₧ jak bylo uvedeno v²Üe. Z uvedenΘho vypl²vß, ₧e i v p°φpad∞ tohoto prßva je nezbytnΘ rozliÜovat jeho vnit°nφ a vn∞jÜφ strßnku, tj. vnit°nφ p°esv∞dΦenφ nevykonßvat vojenskou slu₧bu pro rozpor se sv∞domφm nebo nßbo₧ensk²m vyznßnφm, a vn∞jÜφ projev takovΘho p°esv∞dΦenφ, tj. odmφtnutφ v²konu vojenskΘ slu₧by. Vnit°nφ strßnka tohoto prßva je absolutnφ a neregulovatelnß, vn∞jÜφ strßnka, tj. v²kon tohoto prßva navenek, je naopak regulovatelnß a m∙₧e b²t i omezena za urΦit²ch stanoven²ch podmφnek. Pro vn∞jÜφ projev prßva nevykonßvat vojenskou slu₧bu je mo₧nost jeho regulace zßkonem navφc samostatn∞ stanovena p°φmo v Φl. 15 odst. 3 v∞t∞ druhΘ Listiny.
SkuteΦnost, ₧e vn∞jÜφ projevy sv∞domφ a nßbo₧enskΘho vyznßnφ s cφlem odmφtnout vojenskou slu₧bu nemajφ "autonomnφ" charakter a od jin²ch projev∙ nßbo₧enskΘho vyznßnφ Φi sv∞domφ odd∞len² (odliÜn²) prßvnφ re₧im, pln∞ potvrzuje i dosavadnφ judikatura EvropskΘ komise pro lidskß prßva. I kdy₧ v ┌mluv∞ nenφ mo₧no najφt zßkladnφ prßvo odmφtnout vojenskou slu₧bu z d∙vod∙ sv∞domφ nebo nßbo₧enskΘho vyznßnφ a Φl. 4 odst. 3 pφsm. b) ┌mluvy ponechßvß smluvnφm stranßm volnost uznat nebo neuznat d∙vody sv∞domφ pro odmφtnutφ vojenskΘ slu₧by, stφ₧nosti jednotlivc∙ p°ichßzejφcφ tΘto komisi ze stßt∙, v nich₧ se uznßvß prßvo odmφtnutφ vojenskΘ slu₧by z d∙vod∙ sv∞domφ, jsou pravideln∞ za°azovßny do celkovΘho rßmce prßva na svobodu myÜlenφ, sv∞domφ a nßbo₧enskΘho vyznßnφ podle Φl. 9 ┌mluvy. Pokud se jednß o omezenφ vn∞jÜφho projevu nßbo₧enskΘho vyznßnφ nebo p°esv∞dΦenφ (Φl. 9 odst. 2 ┌mluvy), Evropskß komise pro lidskß prßva v p°φpadu Grandrath (stφ₧nost 2299/64) zd∙raznila: "Ka₧d² z Φlßnk∙ 8 a₧ 11 garantuje ve svΘm odstavci 1 urΦitß prßva, ale ve svΘm odstavci 2 souΦasn∞ smluvnφ strany zmoc≥uje k jejich omezenφ za p°edpokladu spln∞nφ urΦit²ch podmφnek. V p°φpad∞, ₧e strany tato prßva omezφ, jsou stßle vßzßny ustanovenφmi Φl. 14 ┌mluvy. Stanovenφ omezenφ diskriminaΦnφm zp∙sobem vede k poruÜenφ Φl. 14 ┌mluvy ve spojenφ s Φl. 9 ┌mluvy." Jin²mi slovy °eΦeno Evropskß komise pro lidskß prßva respektuje omezenφ vn∞jÜφch projev∙ nßbo₧enskΘho vyznßnφ nebo p°esv∞dΦenφ, vΦetn∞ t∞ch, jejich₧ cφlem je odmφtnutφ vojenskΘ slu₧by, ale zkoumß, zda takovßto omezenφ stanovenß zßkonem a "nezbytnß v demokratickΘ spoleΦnosti v zßjmu ve°ejnΘ bezpeΦnosti, ochrany ve°ejnΘho po°ßdku, zdravφ nebo morßlky anebo ochrany prßv a svobod druh²ch" nemajφ diskriminaΦnφ charakter.
Stejn∞ jako Φl. 9 odst. 2 ┌mluvy, tak i Φl. 16 odst. 4 Listiny pod°izujφ v²kon ·stavnφho prßva ve°ejn∞ projevovat svoje sm²Ülenφ pot°ebßm demokratickΘ spoleΦnosti. ╚l. 16 odst. 4 Listiny v²slovn∞ uvßdφ, ₧e "V²kon t∞chto prßv m∙₧e b²t omezen zßkonem, jde-li o opat°enφ v demokratickΘ spoleΦnosti nezbytnß pro ochranu ve°ejnΘ bezpeΦnosti a po°ßdku, zdravφ a mravnosti nebo prßv a svobod druh²ch.".
Na zßklad∞ v²Üe uveden²ch rozbor∙ a ·vah lze ΦßsteΦn∞ shrnout, ₧e prßvo odmφtnout v²kon vojenskΘ slu₧by pro rozpor se sv∞domφm nebo nßbo₧ensk²m vyznßnφm je vn∞jÜφm projevem prßva na svobodu myÜlenφ, sv∞domφ, nßbo₧enskΘho vyznßnφ a vφry vΦetn∞ prßva nekonat vojenskou slu₧bu, pokud je s nimi v rozporu, a jako vn∞jÜφ projev m∙₧e b²t takΘ zßkonem omezeno v souladu s obecn²mi principy zakotven²mi ┌stavou a Listinou.
Jßdrem p°edm∞tnΘ v∞ci je otßzka, zda omezenφ prßva odmφtnout v²kon vojenskΘ slu₧by pro rozpor se sv∞domφm nebo nßbo₧ensk²m vyznßnφm m∙₧e mφt i podobu ΦasovΘho omezenφ, tj. stanovenφ ΦasovΘho prostoru, v n∞m₧ toto prßvo m∙₧e b²t vykonßno.
V souvislosti s projednßvßnφm p°edm∞tnΘ v∞ci zkoumal ┌stavnφ soud i vnitrostßtnφ prßvnφ ·pravu n∞kter²ch stßt∙ ji₧ s p°ihlΘdnutφm jen k v²Üe specifikovanΘmu jßdru p°φpadu. Vnitrostßtnφ prßvnφ p°edpisy Rakouska, Belgie, Dßnska, Francie, Itßlie, N∞mecka a Slovenska stanovφ konkrΘtnφ ΦasovΘ lh∙ty pro podßnφ prohlßÜenφ o odmφtnutφ vojenskΘ slu₧by, a to v rozmezφ 10 dnφ (Rakousko) a₧ 60 dnφ (Itßlie) od zßkonem urΦen²ch rozhodujφcφch skuteΦnostφ. VÜeobecn² po₧adavek kladen² na tyto vnitrostßtnφ ·pravy je ten, aby tyto p°edpisy byly uplat≥ovßny nediskriminaΦnφm zp∙sobem, tj. stejn∞ v∙Φi vÜem oprßvn∞n²m osobßm. Prßvnφ p°edpisy t∞chto stßt∙ potvrzujφ rovn∞₧ to, ₧e ne ka₧d² a kdykoliv projeven² vn∞jÜφ projev sv∞domφ (nßbo₧enskΘho vyznßnφ) mß "automatick²" nßsledek odmφtnutφ vojenskΘ slu₧by. Za prßvn∞ relevantnφ projev oprßvn∞nΘ osoby je pova₧ovßn jen ten projev, kter² byl uskuteΦn∞n v zßkonem stanovenΘ lh∙t∞.
Uvedenou problematikou se zab²valy i ·stavnφ soudy n∞kter²ch stßt∙, jejich judikatura je vÜak velmi odliÜnß a odrß₧φ r∙znΘ nßzory a r∙znΘ p°φstupy. Shodn∞ nap°. judikovaly italsk² ┌stavnφ soud a n∞meck² ┌stavnφ soud, kterΘ konstatovaly, ₧e jedinec musφ mφt prßvo odmφtnout v²kon vojenskΘ slu₧by z d∙vod∙ sv∞domφ nebo nßbo₧enskΘho vyznßnφ nejen v Φasov∞ omezenΘm obdobφ po ukonΦenφ odvodnφho °φzenφ, ale i v Φasov∞ ohraniΦenΘ dob∞ po zahßjenφ v²konu vojenskΘ slu₧by. Slovensk² ┌stavnφ soud, jeho₧ ·stavnφ nßlez by nßm m∞l b²t nejbli₧Üφ vzhledem k tomu, ₧e se zab²val posuzovßnφm stejnΘho zßkona, naproti tomu judikoval, ₧e ·prava danß zßkonem Φ. 18/1992 Sb., o civilnφ slu₧b∞, nenφ v rozporu s ┌stavou SlovenskΘ republiky, tj. ponechal v platnosti napaden² º 2 odst. 1 pφsm. a) a º 2 odst. 2 tohoto zßkona.
Jestli₧e p°ipustφme, ₧e prßvo odmφtnout v²kon vojenskΘ slu₧by pro rozpor se sv∞domφm nebo nßbo₧ensk²m vyznßnφm je vn∞jÜφm projevem svobody myÜlenφ, sv∞domφ, nßbo₧enskΘho vyznßnφ a vφry, pak je jednoznaΦn∞ dßna mo₧nost jeho omezenφ v hranicφch Φl. 15 odst. 3 v∞ty druhΘ, Φ. 16 odst. 4 a Φl. 17 odst. 4 Listiny. Vzhledem k vnit°nφmu zßkladu t∞chto prßv i p°i vyu₧φvßnφ ·stavnφho prßva zm∞nit svoje nßbo₧enskΘ vyznßnφ nebo vφru nikdo nebrßnφ (a ani nem∙₧e brßnit) oprßvn∞nΘ osob∞, aby svoje nßbo₧enskΘ vyznßnφ nebo vφru zm∞nila. Pokud vÜak jde o ve°ejn² projev takto zm∞n∞nΘho nßbo₧enskΘho vyznßnφ nebo vφru ve smyslu zßkona o civilnφ slu₧b∞, je d∙vodem k odmφtnutφ vojenskΘ zßkladnφ (nßhradnφ) slu₧by nebo vojensk²ch cviΦenφ jen ten, kter² je uplatn∞n v zßkonem stanoven²ch lh∙tßch a zp∙sobem zßkonem rovn∞₧ urΦen²m. ╚asovß neomezenost tohoto prßva by mohla vß₧n∞ naruÜit bezpeΦnost stßtu a ohrozit pln∞nφ jeho ·kol∙ souvisejφcφch s jeho obranou nejen uvnit°, ale i navenek v rßmci mezinßrodnφch smluv p°ijat²ch ╚eskou republikou. ObdobnΘ zkuÜenosti se objevily v souvislosti s aplikacφ d°φv∞jÜφ prßvnφ ·pravy civilnφ slu₧by, tj. v souvislosti se zßkonem Φ. 73/1990 Sb., o civilnφ slu₧b∞, kter² v º 2 odst. 1 stanovil, ₧e prßvo odmφtnout v²kon vojenskΘ ΦinnΘ slu₧by z d∙vod∙ nßbo₧enskΘho vyznßnφ nebo morßlnφho p°esv∞dΦenφ vykonßvß obΦan pφsemn²m prohlßÜenφm, ani₧ by souΦasn∞ stanovil jakΘkoliv ΦasovΘ omezenφ pro v²kon tohoto prßva. Neudr₧itelnost takto Üiroce koncipovanΘho prßva odmφtnout v²kon vojenskΘ slu₧by z hlediska zajiÜt∞nφ bezpeΦnosti stßtu byla jednφm z hlavnφch d∙vod∙ novΘ prßvnφ ·pravy civilnφ slu₧by v relativn∞ krßtkΘm Φase (nßvrh novΘ prßvnφ ·pravy byl p°edlo₧en ji₧ v roce 1991 a tΘho₧ roku p°ijat).
Zßkladnφ otßzkou ve sv∞tle ji₧ uveden²ch skuteΦnostφ je tedy prßv∞ to, zda je rozumnΘ a ·stavn∞ akceptovatelnΘ stanovenφ doby prßv∞ on∞ch 30 dn∙, v rßmci kter²ch lze uΦinit prohlßÜenφ o odmφtnutφ vykonat vojenskou zßkladnφ slu₧bu (z d∙vod∙ sv∞domφ Φi nßbo₧enskΘho vyznßnφ), a takΘ to, zda je rozumnΘ a ·stavn∞ akceptovatelnΘ, ₧e tato lh∙ta poΦφnß b∞₧et od stanovenφ urΦitΘ udßlosti (tedy ukonΦenφ odvodnφho °φzenφ). Zde je snad na mφst∞ p°ipomenout, ₧e prßvo na svobodu myÜlenφ, sv∞domφ a nßbo₧enskΘho vyznßnφ (kterΘ je nepochybn∞ zaruΦeno) se v urΦitΘm ΦasovΘm okam₧iku vß₧e (vztahuje) k urΦitΘ skuteΦnosti, kterou je prßv∞ v²kon vojenskΘ zßkladnφ slu₧by. Tedy slu₧by, kterß je slu₧bou ve°ejnou, sm∞°ujφcφ ve prosp∞ch stßtu a jeho obΦan∙, p°inejmenÜφm z hlediska jeho obrany (pochopiteln∞ vΦetn∞ obrany vÜech zßsadnφch demokratick²ch hodnot, na kter²ch je ╚eskß republika vybudovßna). Je takΘ z°ejmΘ, ₧e prßv∞ armßda je tφm, kdo je p°edevÜφm povolßn k tomu, aby zmφn∞nΘ hodnoty chrßnil. Aby tak mohla Φinit efektivn∞, musφ k tomu mφt vytvo°eny zßkladnφ p°edpoklady, mimo jinΘ takΘ jasn∞ a p°ehledn∞ urΦenΘ podmφnky i ve vztahu k poΦtu obΦan∙, o kter²ch s urΦitostφ vφ, ₧e vojenskou slu₧bu v urΦitΘ dob∞ vykonajφ a ₧e je bude moci pro p°φpadnou obranu stßtu vyu₧φt. Bez tΘto mo₧nosti by obrana stßtu a jeho obΦan∙ (a v koneΦnΘm d∙sledku i hodnot, na kter²ch ╚eskß republika stojφ), byla velmi komplikovanß a v zßsad∞ (p°i neexistenci armßdy profesionßlnφ) tak°ka nemo₧nß. Z tohoto pohledu se potom º 2 odst. 1 pφsm. a) zßkona o civilnφ slu₧b∞ jevφ jako p°im∞°en² uveden²m skuteΦnostem, a to vΦetn∞ stanovenφ doby plynoucφ od skonΦenφ odvodnφho °φzenφ. Jist∞₧e lze polemizovat o tom, zda Φlov∞k (v 18 letech) je mentßln∞ vyzrßl², vΦetn∞ jeho vztahu k vlastnφmu sv∞domφ Φi nßbo₧enskΘmu p°esv∞dΦenφ, a zda je v tomto sm∞ru jeho v²voj ukonΦen. Patrn∞ nikoli, a lze namφtat, ₧e jeho v²voj je permanentnφ. Z hlediska uva₧ovan²ch d∙sledk∙ vÜak opravdu nelze p°ehlΘdnout, ₧e pokud by v²voj svΘho p°esv∞dΦenφ uplat≥oval v kterΘkoliv fßzi svΘho ₧ivota (samoz°ejm∞ ve vztahu k vojenskΘ slu₧b∞), z°ejm∞ by budovßnφ armßdy a z tohoto pohledu zajiÜ¥ovßnφ obrany stßtu a jeho obΦan∙ z valnΘ Φßsti ztratilo sv∙j v²znam. Lze si snad p°edstavit i stanovenφ mφrn∞ rozdφlnΘ lh∙ty (pro p°φsluÜnΘ prohlßÜenφ) i snad jinou udßlost, od kterΘ by lh∙ta m∞la plynout. ZajistΘ by vÜak podle p°esv∞dΦenφ ┌stavnφho soudu nem∞la b²t v²razn∞ rozdφlnß od lh∙ty, kterß je vyjßd°ena souΦasnou zßkonnou ·pravou [v º 2 odst. 1 pφsm. a) zßkona o civilnφ slu₧b∞]. Z uveden²ch pohled∙ lze mφt za to, ₧e souΦasnß prßvnφ ·prava je ·stavn∞ akceptovatelnß, kdy₧ je v nφ dostateΦn∞ obsa₧ena mo₧nost v rozumnΘ dob∞ a za rozumn²ch okolnostφ se svobodn∞ a odpov∞dn∞ rozhodnout a svΘ p°esv∞dΦenφ vyjßd°it.
Z hlediska legislativn∞ technickΘho a aplikaΦnφho je nutno si uv∞domit, ₧e je navrhovßno zruÜenφ º 2 odst. 1 pφsm. a) zßkona o civilnφ slu₧b∞. Jestli₧e by ┌stavnφ soud tomuto nßvrhu v plnΘm rozsahu vyhov∞l, znamenalo by to ve svΘm d∙sledku, ₧e jedinec, kter² by byl odveden v rßmci odvodnφho °φzenφ a ne₧ßdal odklad (resp. odklad nebyl povolen), by v∙bec nemohl svΘ prßvo na odmφtnutφ vojenskΘ slu₧by vykonat. V²Φet v º 2 odst. 1 tohoto zßkona je taxativnφ a prßvo odmφtnout je p°iznßno pouze t∞m skupinßm obΦan∙, kterΘ jsou zde v²slovn∞ uvedeny. Nßlezem ┌stavnφho soudu by tak byla zalo₧ena diskriminace jednΘ skupiny obΦan∙, kte°φ majφ brannou povinnost, a to skupiny nejrozsßhlejÜφ - odvedenc∙ bez odkladu vojenskΘ slu₧by. ZruÜujφcφm nßlezem by tak bylo dosa₧eno cφle p°esn∞ opaΦnΘho, ne₧ bylo ·Φelem podanΘho nßvrhu, tj. zbavenφ jedince tohoto prßva mφsto ΦasovΘho rozÜφ°enφ tohoto prßva.
Vzhledem k v²Üe uvedenΘmu ┌stavnφ soud dosp∞l k zßv∞ru, ₧e º 2 odst. 1 pφsm. a) zßkona o civilnφ slu₧b∞ nenφ v rozporu s Φl. 15 odst. 3 Listiny, a proto nßvrh na zruÜenφ uvedenΘho ustanovenφ zamφtl.
SouΦßstφ podanΘho nßvrhu byl i nßvrh na zruÜenφ º 2 odst. 2 zßkona o civilnφ slu₧b∞, kter² stanovφ, ₧e k prohlßÜenφm podan²m po lh∙tßch uveden²ch v º 2 odst. 1 tohoto zßkona se nep°ihlφ₧φ; jin²mi slovy je zde stanoven prekluzivnφ charakter lh∙t a jejich marn²m uplynutφm zanikß prßvo odmφtnout v²kon vojenskΘ slu₧by. Napadenß prßvnφ ·prava nep°ipouÜtφ navrßcenφ lh∙ty ani pro p°φpady, kdy jejφ zmeÜkßnφ bylo zp∙sobeno objektivn∞ existujφcφmi skuteΦnostmi stojφcφmi mimo v∙li jedince. Jestli₧e v souvislosti s Φasov²m omezenφm prßva odmφtnout v²kon vojenskΘ slu₧by dosp∞l ┌stavnφ soud k zßv∞ru, ₧e samotnΘ ΦasovΘ omezenφ nenφ poruÜenφm ·stavn∞ zaruΦen²ch prßv, p°i posuzovßnφ º 2 odst. 2 zßkona o civilnφ slu₧b∞ lze namφtat, ₧e p°i pou₧φvßnφ ustanovenφ o mezφch zßkladnφch prßv a svobod musφ b²t Üet°eno jejich podstaty a smyslu (Φl. 4 odst. 4 v∞ta prvnφ Listiny). ┌stavnφ soud proto vyhov∞l podanΘmu nßvrhu v jeho druhΘ Φßsti a zruÜil º 2 odst. 2 zßkona o civilnφ slu₧b∞ prßv∞ s odkazem na v²Üe uveden² Φl. 4 odst. 4 Listiny. I kdy₧ Listina v Φl. 15 odst. 3 stanovφ, ₧e podrobnosti realizace prßva odmφtnout vykonßvat vojenskou slu₧bu stanovφ zßkon, je obsah tΘto prßvnφ ·pravy limitovßn i dalÜφmi ustanovenφmi Listiny. Nem∙₧e b²t uplat≥ovßna takovß prßvnφ ·prava, kterß by zasahovala absolutn∞ samu podstatu prßva odmφtnout vykonßvat vojenskou slu₧bu stanovenφm zßniku prßva pouh²m uplynutφm Φasu. Takovß ·prava je v rozporu s Φl. 4 odst. 4 Listiny, proto₧e nenφ Üet°eno podstaty a smyslu p°edm∞tnΘho zßkladnφho prßva, kdy₧ je v²razn²m zp∙sobem omezena mo₧nost jeho uplatn∞nφ, co₧ by mohlo vyvolat ·jmu na prßvech jedince prßv∞ pro uplat≥ovßnφ zßkladnφch prßv a svobod (Φl. 3 odst. 3 Listiny). ┌stavnφ soud si je v∞dom zm∞ny prßvnφ situace, kterou vyvolß jeho rozhodnutφ o zruÜenφ º 2 odst. 2 zßkona o civilnφ slu₧b∞, a proto napadenΘ ustanovenφ zßkona o civilnφ slu₧b∞ zruÜil k 31. prosinci 1999 tak, aby Parlament ╚eskΘ republiky mohl upravit mo₧nost prominutφ zmeÜkßnφ lh∙ty, v nφ₧ m∙₧e obΦan vykonat svoje prßvo odmφtnout vykonßvat vojenskou slu₧bu, tedy nalΘzt zp∙sob jak zm∞nit v naznaΦenΘm sm∞ru dosud trvajφcφ stav, a zmφrnit tak p°φliÜnou tvrdost zßkona obsa₧enou v souΦasnΘm zn∞nφ º 2 odst. 2 zßkona o civilnφ slu₧b∞.
P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r