VYHL┴èKA Ministerstva pr∙myslu a obchodu 94/1999 Sb.

º 1
P°edm∞t ·pravy

(1) VyhlßÜka stanovφ postupy pro kvantitativnφ anal²zu t°φslo₧kov²ch sm∞sφ textilnφch vlßken, z nich₧ jsou vyrobeny textilnφ v²robky uvßd∞nΘ na trh za ·Φelem prodeje spot°ebiteli, nebo urΦen²ch pro dalÜφ zpracovßnφ.

(2) Postupy pro kvantitativnφ anal²zu t°φslo₧kov²ch sm∞sφ vlßken, kterΘ se vyu₧φvajφ pro stanovenφ ·daj∙ o slo₧enφ materißlu, jsou uvedeny v p°φloze Φ. 1 k tΘto vyhlßÜce.

(3) P°φklady v²poΦtu obsahu slo₧ek ve t°φslo₧kov²ch sm∞sφch vlßken uvßdφ p°φloha Φ. 2 k tΘto vyhlßÜce.

(4) P°ehled t°φslo₧kov²ch sm∞sφ vlßken, pro jejich₧ anal²zu lze pou₧φt metody pro rozbor dvouslo₧kov²ch sm∞sφ vlßken obsa₧enΘ ve zvlßÜtnφm prßvnφm p°edpisu,¹⁾ je uveden v p°φloze Φ. 3 k tΘto vyhlßÜce.

Postupy pro kvantitativnφ anal²zu t°φslo₧kov²ch sm∞sφ vlßken

P°φloha stanovφ postupy pro kvantitativnφ anal²zu t°φslo₧kov²ch sm∞sφ vlßken provßd∞nou:

a)	ruΦn∞,
b)	chemicky, nebo
c)	kombinacφ ruΦnφ a chemickΘ metody

a pro zφskßnφ laboratornφch vzork∙ vhodnΘ velikosti pro p°edb∞₧nΘ zpracovßnφ a pro v²b∞r zkuÜebnφch vzork∙.

Tyto postupy se pou₧φvajφ zejmΘna pro kontrolu obsahu vlßken v textilnφch v²robcφch.

Zßkladnφ pojmy

3.1

Partie: mno₧stvφ materißlu, kterΘ je hodnoceno na zßklad∞ sΘrie zkuÜebnφch v²sledk∙. M∙₧e zahrnovat nap°. vÜechen materißl v jednΘ dodßvce tkaniny nebo veÜkerou tkaninu tkanou z jednoho osnovnφho vßlu apod.

3.2

Vzorek partie: Φßst partie, kterß byla odebrßna jako reprezentativnφ vzorek celku a kterß je k dispozici v laborato°i. Velikost a povaha tohoto vzorku musφ b²t dostateΦnß, s ohledem na nestejnom∞rnost partie, a zßrove≥, aby umo₧-≥ovala snadnou manipulaci v laborato°i.¹⁾

3.3

Laboratornφ vzorek: Φßst vzorku partie, kterß se p°edb∞₧n∞ zpracuje za ·Φelem odstran∞nφ nevlßkenn²ch lßtek a ze kterΘ jsou odebφrßny zkuÜebnφ vzorky. Velikost a povaha vzorku musφ b²t dostateΦnß s ohledem na nestejnom∞rnosti vzorku partie.

3.4

ZkuÜebnφ vzorek: Φßst materißlu pot°ebnß k zφskßnφ jednotliv²ch zkuÜebnφch v²sledk∙ a odebranß z laboratornφho vzorku.

Odb∞r a p°φprava vzork∙

4.1

Laboratornφ vzorek, kter² reprezentuje partii, musφ b²t dostateΦn∞ velk² pro p°φpravu pot°ebnΘho poΦtu zkuÜebnφch vzork∙. ZkuÜebnφ vzorek musφ mφt hmotnost minimßln∞ 1 g.

4.2

Odb∞r vzork∙ voln²ch vlßken

4.2.1

neorientovanß vlßkna

Laboratornφ vzorek se zφskß nßhodn²m v²b∞rem chomßΦk∙ ze vzorku partie. Cel² laboratornφ vzorek se d∙kladn∞ promφsφ pomocφ laboratornφho mykacφho stroje.²⁾ Sm∞s obsahujφcφ volnß vlßkna a vlßkna ulp∞lß na za°φzenφ pou₧itΘm k mφsenφ se podrobφ p°edb∞₧nΘmu zpracovßnφ. Pak se z rouna nebo sm∞si, z voln²ch vlßken a z vlßken ulp∞l²ch na strojnφm za°φzenφ odebere zkuÜebnφ vzorek nßle₧itΘ hmotnosti. Jestli₧e pavuΦina z mykacφho stroje z∙stane neporuÜenß po p°edb∞₧nΘm zpracovßnφ, odeberou se zkuÜebnφ vzorky zp∙sobem popsan²m v 4.2.2. Je-li pavuΦina z mykacφho stroje naruÜena p°i p°edb∞₧nΘm zpracovßnφ, p°ipravφ se ka₧d² zkuÜebnφ vzorek nßhodn²m odb∞rem nejmΘn∞ 16 mal²ch chomßΦk∙ o vhodnΘm a p°ibli₧n∞ stejnΘm rozm∞ru, kterΘ se slouΦφ.

4.2.2

orientovanß vlßkna (mykanß vlßkna, pavuΦina, prameny, p°ßsty)

Z nßhodn∞ vybran²ch Φßstφ vzorku partie se vy°φzne nejmΘn∞ 10 vzork∙ tak, aby zahrnovaly cel² pr∙°ez, ka₧d² p°ibli₧n∞ o hmotnosti 1 g. Takto vytvo°en² laboratornφ vzorek se podrobφ p°edb∞₧nΘmu zpracovßnφ. JednotlivΘ od°φznutΘ Φßsti se spojφ tak, ₧e se polo₧φ vedle sebe, a zkuÜebnφ vzorek se odebere z celΘho pr∙°ezu tak, aby se odebrala Φßst z ka₧dΘ z deseti od°φznut²ch Φßstφ.

4.3

Odb∞r vzork∙ p°φze

4.3.1

p°φze na cφvkßch nebo v p°adenech

4.3.1.1

vzorky se odebφrajφ ze vÜech cφvek vzorku partie. Odvinou se vhodnΘ stejnΘ dΘlky z ka₧dΘ cφvky bu∩ navinutφm do p°aden se stejn²m poΦtem ovin∙ na vijßku³⁾ nebo jin²mi prost°edky. JednotlivΘ dΘlky se ulo₧φ vedle sebe bu∩ jako jednoduchΘ p°adeno nebo jako kabel a vytvo°φ laboratornφ vzorek obsahujφcφ stejnΘ dΘlky z ka₧dΘ cφvky v p°adenu nebo kabelu. Laboratornφ vzorek se podrobφ p°edb∞₧nΘmu zpracovßnφ. Z laboratornφho vzorku se odeberou zkuÜebnφ vzorky vy°φznutφm svazku nitφ stejnΘ dΘlky z p°adena nebo kabelu, p°iΦem₧ se musφ peΦliv∞ dbßt na to, aby svazek obsahoval vÜechny nit∞ ve vzorku.

4.3.1.2

pro zφskßnφ zkuÜebnφch vzork∙ o hmotnosti 10 g se stanovφ dΘlka p°φze, kterß se mß odvinout z ka₧dΘ cφvky podle vztahu:

	10⁶
l =	-----,
	Nt

kde	l je dΘlka p°φze v cm,
	N poΦet cφvek ve vzorku partie,
	t dΘlkovß hmotnost p°φze v tex.

4.3.1.3

Je-li hodnota N . t vysokß, tj. vφce ne₧ 2 000, navine se t∞₧Üφ p°adeno a roz°φzne nap°φΦ ve dvou mφstech, aby se vytvo°il kabel vhodnΘ hmotnosti. Konce vzork∙ ve form∞ kabelu musφ b²t spolehliv∞ spojeny p°ed p°edb∞₧n²m zpracovßnφm a zkuÜebnφ vzorky se odeberou z mφsta vzdßlenΘho od tohoto spojenφ.

4.3.2

p°φze v osnov∞

Laboratornφ vzorek se odebere odst°i₧enφm Φßsti z konce osnovy o dΘlce nejmΘn∞ 20 cm zahrnujφcφ vÜechny p°φze v osnov∞ s v²jimkou okrajov²ch p°φzφ, kterΘ se vy°adφ. Svazek se svß₧e p°φzφ u jednoho konce. Je-li vzorek p°φliÜ velk² pro p°edb∞₧nΘ zpracovßnφ jako celek, rozd∞lφ se do dvou nebo vφce Φßstφ, kterΘ se zpracujφ jednotliv∞. Ka₧dß Φßst se pro p°edb∞₧nΘ zpracovßnφ svß₧e p°φzφ u jednoho konce a po p°edb∞₧nΘm zpracovßnφ se Φßsti op∞t spojφ. ZkuÜebnφ vzorek se odebere odst°i₧enφm vhodnΘ dΘlky z laboratornφho vzorku z volnΘho (nesvßzanΘho) konce zahrnujφcφho vÜechny p°φze v osnov∞. Pro zφskßnφ vzorku o hmotnosti 1 g se stanovφ dΘlka vzorku podle vztahu:

	10⁵
l =	-----,
	Nt

kde	l je dΘlka vzorku v cm,
	N poΦet nitφ v osnov∞,
	t dΘlkovß hmotnost v tex.

4.4

Odb∞r vzork∙ ploÜn²ch textiliφ

4.4.1

ze vzorku partie reprezentovanΘ jednφm odst°ihem ploÜnΘ textilie se vyst°ihne prou₧ek po ·hlop°φΦce od jednoho rohu ke druhΘmu a odstranφ se okraje. Tento prou₧ek je laboratornφ vzorek. Pro zφskßnφ laboratornφho vzorku o hmotnosti x se stanovφ plocha prou₧ku (laboratornφho vzorku) podle vztahu:

	x 10⁴
P =	-----
	G

kde	P je plocha vzorku v cm²,
	x hmotnost vzorku v g,
	G ploÜnß hmotnost vzorku v g/m².

Laboratornφ vzorek se podrobφ p°edb∞₧nΘmu zpracovßnφ a pak se p°φΦn∞ rozst°ihne na Φty°i stejnΘ Φßsti, kterΘ se polo₧φ na sebe. ZkuÜebnφ vzorky se odeberou ze vÜech Φßstφ navrstvenΘho materißlu pro°φznutφm vÜech vrstev tak, aby ka₧d² vzorek obsahoval stejnou dΘlku ka₧dΘ vrstvy. Mß-li tkanina tkan² vzor, odebere se laboratornφ vzorek ve sm∞ru osnovy o rozm∞ru, kter² se rovnß nejmΘn∞ osnovnφ st°φd∞ vzoru. Je-li takov² laboratornφ vzorek p°φliÜ velk², aby se dal zpracovat jako celek, roz°e₧e se na stejnΘ Φßsti. Tyto se zvlßÜ¥ p°edb∞₧n∞ zpracujφ a p°ed odebφrßnφm zkuÜebnφho vzorku se polo₧φ na sebe, p°iΦem₧ se dbß, aby odpovφdajφcφ Φßsti vzoru nebyly na sob∞.

4.4.2

ze vzorku partie, kter² se sklßdß z n∞kolika odst°ih∙, se zpracuje ka₧d² odst°ih dle 4.4.1 a uvede se ka₧d² v²sledek zvlßÜ¥.

4.5

Odb∞r vzork∙ konfekΦnφch v²robk∙ a hotov²ch kusov²ch v²robk∙

Vzorkem partie je obvykle konfekΦnφ v²robek nebo hotov² kusov² v²robek nebo jeho reprezentativnφ Φßst. P°i odb∞ru vzork∙ je pot°ebnΘ vzφt v ·vahu i ty Φßsti v²robk∙, kterΘ nemajφ stejn² obsah vlßken. Odebere se laboratornφ vzorek reprezentujφcφ Φßst konfekΦnφho v²robku nebo hotovΘho kusovΘho v²robku, jeho₧ slo₧enφ musφ b²t uvedeno na etiket∞. Mß-li zbo₧φ n∞kolik etiket, odeberou se reprezentativnφ laboratornφ vzorky z ka₧dΘ Φßsti odpovφdajφcφ danΘ etiket∞. Jestli₧e v²robek je vyroben z Φßstφ, kterΘ majφ r∙znΘ slo₧enφ, je nutnΘ odebrat laboratornφ vzorky z ka₧dΘ Φßsti v²robku a urΦit relativnφ podφly jednotliv²ch Φßstφ ve vztahu k celΘmu v²robku. Pak se vypoΦte procento, p°iΦem₧ se berou v ·vahu podφly Φßstφ, ze kter²ch byly odebrßny.

Laboratornφ vzorky se podrobφ p°edb∞₧nΘmu zpracovßnφ, pak se odeberou zkuÜebnφ vzorky.

P°φprava vzork∙

5.1

Ze vzorku se odstranφ nevlßkennΘ lßtky (mastnΘ lßtky, pojiva, plnidla, Ülichtovacφ a preparaΦnφ prost°edky, impregnaΦnφ materißly, pomocnΘ prost°edky pro barvenφ a tisk, lßtky pro docφlenφ specißlnφch vlastnostφ atp.), nebo¥ mohou b²t p°φΦinou chyb. Barvivo u barevn²ch vlßken je pova₧ovßno za souΦßst vlßkna a neodstra≥uje se.

5.2

Lßtky extrahovatelnΘ petrolΘterem a vodou se nejprve odstranφ zpracovßnφm vzorku v Soxhletov∞ p°φstroji petrolΘterem po dobu 1 hodiny p°i minimßlnφ rychlosti 6 cykl∙ za hodinu. PetrolΘter se nechß ze vzorku odpa°it a vzorek je pak p°φmo extrahovßn vodou. NamßΦφ se po dobu 1 hodiny p°i pokojovΘ teplot∞, pak nßsleduje namßΦenφ p°i teplot∞ (65 5)^oC po dalÜφ hodinu za obΦasnΘho mφchßnφ tekutiny. Pom∞r lßzn∞ je 1 : 100. P°ebyteΦnß voda se odstranφ ze vzorku ₧dφmßnφm, odsßvßnφm nebo odst°ed∞nφm a pak se vzorek suÜφ na vzduchu.

5.3

NevlßkennΘ lßtky, kterΘ nelze odstranit postupem podle 5.2, se odstranφ jinou vhodnou metodou, kterß nesmφ p∙sobit na vlßkennΘ slo₧ky.

5.4

U n∞kter²ch neb∞len²ch p°φrodnφch rostlinn²ch vlßken (nap°. juta, kokosovΘ vlßkno) postup podle 5.2 neodstranφ vÜechny p°φrodnφ nevlßkennΘ lßtky. DalÜφch postup∙ pro jejich odstran∞nφ se vÜak nepou₧φvß.

ObecnΘ instrukce k provßd∞nφ zkouÜek

6.1.

SuÜenφ

VÜechny postupy suÜenφ se provßd∞jφ v suÜßrn∞ po dobu minimßln∞ 4 hodiny a maximßln∞ 16 hodin p°i teplot∞ (105 3)^oC. Pokud je doba suÜenφ kratÜφ ne₧ 14 hodin, zjiÜ¥uje se, zda bylo dosa₧eno konstantnφ hmotnosti, tzn., ₧e zm∞na hmotnosti po dalÜφm suÜenφ po dobu 60 minut je menÜφ ne₧ 0,05 %.

Vzorek i filtraΦnφ kelφmek se suÜφ ve vß₧ence s vφΦkem polo₧en²m vedle. Po vysuÜenφ se vß₧enka p°ed vyjmutφm ze suÜßrny uzav°e a rychle se p°enese do exsikßtoru.

Manipulace s kelφmky, vß₧enkami a vzorky b∞hem suÜenφ, chlazenφ a vß₧enφ nesmφ b²t provßd∞na rukou.

6.2

Ochlazovßnφ

Ochlazovßnφ se provßdφ v exsikßtoru umφst∞nΘm vedle vah po dobu minimßln∞ 2 hodiny.

6.3

Vß₧enφ

Po ochlazenφ se vß₧enka zvß₧φ tak, aby vß₧enφ bylo ukonΦeno do 2 minut po vyjmutφ z exsikßtoru. Vß₧φ se s p°esnostφ na 0,0002 g.

6.4

ZkuÜebnφ ovzduÜφ

Vzorky nenφ nutnΘ klimatizovat ani provßd∞t zkouÜky v klimatizovanΘm ovzduÜφ.

Metoda ruΦnφho odd∞lovßnφ

7.1

RuΦnφ anal²za se pou₧φvß p°ednostn∞, nebo¥ dßvß p°esn∞jÜφ v²sledky. Lze ji pou₧φt pro vÜechny textilie, kde vlßkennΘ slo₧ky netvo°φ neodd∞litelnou sm∞s. Nap°. u p°φzφ z r∙zn²ch prvk∙, z nich₧ ka₧d² je tvo°en jednφm typem vlßken, tkanin, kde ·tek je z jinΘho typu vlßkna ne₧ osnova, u pletenin, kterΘ je mo₧no rozpßrat a kterΘ jsou vyrobeny z r∙zn²ch p°φzφ.

7.2

Podstata zkouÜky

Po identifikaci textilnφch slo₧ek se vhodnou p°edb∞₧nou p°φpravou odstranφ nevlßkenn² materißl. Vlßkna se ruΦn∞ odd∞lφ, suÜφ a vß₧φ. Pak se vypoΦte podφl ka₧dΘho druhu vlßkna ve sm∞si.

7.3

P°φstroje a pom∙cky:

a)	vß₧enky,
b)	exsikßtor obsahujφcφ silikagel s indikßtorem vlhkosti,
c)	suÜßrna s odv∞trßnφm pro suÜenφ vzork∙ p°i teplot∞ (105 3)^oC,
d)	analytickΘ vßhy s p°esnostφ 0,0002 g,
e)	Soxhlet∙v extrakΦnφ p°φstroj nebo jin² p°φstroj, kter² dßvß shodnΘ v²sledky,
f)	preparaΦnφ jehla,
g)	zßkrutom∞r nebo jinΘ za°φzenφ, kterΘ dßvß shodnΘ v²sledky.

7.4

Chemikßlie:

a)	petrolΘter redestilovan², rozsah bodu varu 40 ^oC a₧ 60 ^oC,
b)	destilovanß nebo deionizovanß voda.

7.5

ZkuÜebnφ ovzduÜφ viz 6.4.

7.6

Odb∞r a p°φprava vzork∙ viz 4.

7.7

Postup zkouÜky

7.7.1

rozbor p°φzφ

Z laboratornφho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞ se odebere zkuÜebnφ vzorek o hmotnosti minimßln∞ 1 g. U velmi jemnΘ p°φze se rozbor provßdφ na minimßlnφ dΘlce 30 m bez ohledu na jejφ hmotnost. P°φze se rozst°φhß na kousky vhodnΘ dΘlky. JednotlivΘ druhy vlßken se odd∞lujφ pomocφ preparaΦnφ jehly, a pokud je to vhodnΘ, pomocφ zßkrutom∞ru. Takto zφskanß vlßkna se uklßdajφ do p°edem zvß₧en²ch vß₧enek.

7.7.2

rozbor ploÜn²ch textiliφ

Z laboratornφho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞ se odebere zkuÜebnφ vzorek o hmotnosti minimßln∞ 1 g paraleln∞ s ·tkov²mi nebo osnovnφmi nit∞mi. U pleteniny se vzorek odebere ve sm∞ru sloupk∙ nebo °ßdk∙. Hrany musφ b²t peΦliv∞ zast°i₧eny, aby nedochßzelo ke t°epenφ. Vzorek nesmφ obsahovat kraje. JednotlivΘ druhy vlßken se odd∞lujφ a uklßdajφ do p°edem zvß₧en²ch vß₧enek.

7.7.3

suÜenφ, ochlazovßnφ a vß₧enφ se provßdφ podle 6.1 a₧ 6.3.

7.8

V²poΦet v²sledk∙

7.8.1

hmotnost ka₧dΘ vlßkennΘ slo₧ky se vyjßd°φ v procentech celkovΘ hmotnosti vlßken ve sm∞si. V²sledek se vypoΦte na zßklad∞ ΦistΘ suchΘ hmotnosti, kterß se upravφ pomocφ p°irß₧ek⁴⁾ a opravn²ch koeficient∙,⁵⁾ kterΘ berou v ·vahu ztrßtu hmotnosti b∞hem p°edb∞₧nΘ p°φpravy vzork∙.

7.8.2

v²poΦet obsahu ΦistΘ suchΘ vlßkennΘ slo₧ky v procentech bez ohledu na ztrßtu hmotnosti b∞hem p°edb∞₧nΘho zpracovßnφ:

	100 m₁
P₁ =	-------------
	m₁ + m₂ + m₃

	100 m₂
P₂ =	--------------
	m₁ + m₂ + m₃

P₃ =	100 - (P₁ + P₂),

kde	P₁ je obsah prvnφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky v %,
	P₂ obsah druhΘ ΦistΘ suchΘ slo₧ky v %,
	P₃ obsah t°etφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky v %,
	m₁ Φistß suchß hmotnost prvnφ slo₧ky,
	m₂ Φistß suchß hmotnost druhΘ slo₧ky,
	m₃ Φistß suchß hmotnost t°etφ slo₧ky.

7.8.3

v²poΦet obsahu slo₧ek s opravou pomocφ smluvnφch p°irß₧ek a opravn²ch koeficient∙ pro ztrßtu hmotnosti b∞hem p°edb∞₧nΘ p°φpravy (pokud je to pot°ebnΘ) se provede podle 8.6.3.

ChemickΘ metody

8.1

Podstata

Chemick² zp∙sob je zalo₧en na postupnΘm rozpouÜt∞nφ jednotliv²ch slo₧ek sm∞si. Jsou mo₧nΘ Φty°i varianty postupu:

8.1.1

pou₧ijφ se dva vzorky. Z prvnφho vzorku se odstranφ slo₧ka A a ze druhΘho vzorku slo₧ka B

8.1.2

pou₧ijφ se dva vzorky. Z prvnφho vzorku se odstranφ slo₧ka A a ze druhΘho vzorku slo₧ky A a B

8.1.3

pou₧ijφ se dva vzorky. Z prvnφho vzorku se odstranφ slo₧ky A a B a ze druhΘho vzorku se odstranφ slo₧ky B a C

8.1.4

pou₧ije se jeden vzorek. Postupn∞ se odstranφ slo₧ka A a slo₧ka B.

Ze zjiÜt∞n²ch Φist²ch such²ch hmotnostφ vzork∙ a nerozpustn²ch zbytk∙ se stanovφ obsah jednotliv²ch slo₧ek. Pro kontrolu je vhodnΘ pou₧φt dv∞ z v²Üe uveden²ch variant.

8.2

P°φstroje a pom∙cky

a)	filtraΦnφ kelφmky,
b)	vß₧enky,
c)	v²v∞va,
d)	exsikßtor se silikagelem s indikßtorem vlhkosti,
e)	suÜßrna s odv∞trßnφm pro suÜenφ vzork∙ p°i teplot∞ (105 3)^oC,
f)	analytickΘ vßhy s p°esnostφ 0,0002 g,
g)	Soxhlet∙v extrakΦnφ p°φstroj nebo jin² p°φstroj, kter² dßvß shodnΘ v²sledky,
h)	odsßvacφ ba≥ka.

8.3

Chemikßlie:

a)	petrolΘter redestilovan², rozsah bodu varu 40 ^oC a₧ 60 ^oC,
b)	destilovanß nebo deionizovanß voda,
c)	dalÜφ chemikßlie.⁵⁾

Chemikßlie musφ b²t v Φistot∞ p. a.

8.4

Podmφnky pro pou₧itφ chemick²ch metod

a)	p°ed rozborem musφ b²t vÜechna vlßkna ve sm∞si identifikovßna,
b)	opravnΘ koeficienty platφ pro nedegradovanß vlßkna. Pro degradovanß vlßkna je nutno pou₧φt jinΘ opravnΘ koeficienty,
c)	pokud to nenφ technicky obtφ₧nΘ, rozpouÜtφ se p°ednostn∞ slo₧ka s vyÜÜφm zastoupenφm ve sm∞si.

8.5

Postup zkouÜky:

a)	Z laboratornφho vzorku se odebere zkuÜebnφ vzorek o hmotnosti minimßln∞ 1 g. Vzorek se rozst°φhß na kousky asi 10 mm dlouhΘ a co nejvφce se rozvlßknφ. Ka₧d² vzorek se suÜφ ve vß₧ence, ochladφ se v exsikßtoru a vß₧φ podle 6.3.
b)	Vzorek se p°emφstφ do sklen∞nΘ nßdoby a vß₧enka se ihned p°evß₧φ. Z rozdφlu hmotnostφ se vypoΦte suchß hmotnost vzorku. Pak se provede zkuÜebnφ test specifikovan² v p°φsluÜnΘm bodu pou₧itΘ metody.⁵⁾ Zbytek vzorku se prohlΘdne pod mikroskopem pro zjiÜt∞nφ, zda postupem byla skuteΦn∞ odstran∞na rozpustnß vlßkna.
c)	ZkouÜenφ podle v²Üe uvedenΘho postupu se provßdφ nejmΘn∞ dvakrßt.

8.6

V²poΦet v²sledk∙

8.6.1

hmotnost ka₧dΘ slo₧ky ve sm∞si se vyjad°uje v procentech k celkovΘ hmotnosti vlßken ve sm∞si. V²sledek se vypoΦte na zßklad∞ suchΘ hmotnosti, kterß se opravφ pomocφ smluvnφch p°irß₧ek a opravn²ch koeficient∙, kterΘ berou v ·vahu ztrßtu hmotnosti b∞hem p°φpravy vzork∙ a anal²zy.

8.6.2

v²poΦet ΦistΘ suchΘ hmotnosti vlßken v procentech bez ohledu na ztrßtu hmotnosti vlßken b∞hem p°edb∞₧nΘ p°φpravy vzorku:

8.6.2.1

varianta 1

Pou₧ijφ se dva zkuÜebnφ vzorky. Slo₧ka A se rozpouÜt∞nφm odstranφ z prvnφho vzorku a slo₧ka B ze druhΘho vzorku. NerozpustnΘ zbytky ka₧dΘho ze vzork∙ se zvß₧φ a vypoΦte se obsah ka₧dΘ slo₧ky ze vztah∙:

	d₂		r₁		r₂		d₂
P₁ = 100[	----	- d₂	----	+	----	( 1 -	----	)]
	d₁		m₁		m₂		d₁

	d₄		r₂		r₁		d₄
P₂ = 100[	----	- d₄	----	+	----	( 1 -	----	)]
	d₃		m₂		m₁		d₃

P₃ =	100 - (P₁ + P₂),

kde	P₁ je obsah prvnφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky rozpuÜt∞nΘ v prvnφm vzorku prvnφm Φinidlem v %,
	P₂ obsah druhΘ suchΘ ΦistΘ slo₧ky rozpuÜt∞nΘ ve druhΘm vzorku druh²m Φinidlem v %,
	P₃ obsah t°etφ suchΘ ΦistΘ slo₧ky, kterß nebyla rozpuÜt∞na v obou vzorcφch v %,
	m₁ suchß hmotnost prvnφho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞,
	m₂ suchß hmotnost druhΘho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞,
	r₁ suchß hmotnost zbytku po odstran∞nφ prvnφ slo₧ky z prvnφho vzorku prvnφm Φinidlem,
	r₂ suchß hmotnost zbytku po odstran∞nφ druhΘ komponenty ze druhΘho vzorku druh²m Φinidlem,
	d₁ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti druhΘ slo₧ky nerozpustnΘ v prvnφm Φinidle - v prvnφm vzorku,
	d₂ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti t°etφ slo₧ky nerozpustnΘ v prvnφm Φinidle - v prvnφm vzorku,
	d₃ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti prvnφ slo₧ky nerozpustnΘ ve druhΘm Φinidle - ve druhΘm vzorku,
	d₄ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti t°etφ slo₧ky nerozpuÜt∞nΘ ve druhΘm Φinidle - ve druhΘm vzorku.

8.6.2.2

varianta 2

Pou₧ijφ se dva zkuÜebnφ vzorky. Slo₧ka A se odstranφ rozpuÜt∞nφm z prvnφho vzorku a dv∞ slo₧ky A a B ze druhΘho vzorku. NerozpustnΘ zbytky ka₧dΘho ze vzork∙ se zvß₧φ a vypoΦte se obsah ka₧dΘ slo₧ky ze vztah∙:

P₁ = 100 -	(P₂ + P₃)

	d₁r₁		d₁
P₂ = 100	------	- P₃	----
	m₁		d₂

	d₄r₂
P₃ = 100	------
	m₂

kde	P₁ je obsah prvnφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky rozpuÜt∞nΘ v prvnφm vzorku prvnφm Φinidlem v %
	P₂ obsah druhΘ ΦistΘ suchΘ slo₧ky rozpuÜt∞nΘ souΦasn∞ s prvnφ slo₧kou ve druhΘm vzorku druh²m Φinidlem v %,
	P₃ obsah t°etφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky, kterß nebyla rozpuÜt∞na v obou vzorcφch, v %,
	m₁ suchß hmotnost prvnφho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞,
	m₂ suchß hmotnost druhΘho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞,
	r₁ suchß hmotnost zbytku po odstran∞nφ prvnφ slo₧ky z prvnφho vzorku prvnφm Φinidlem,
	r₂ suchß hmotnost vzorku po odstran∞nφ prvnφ a druhΘ slo₧ky ze druhΘho vzorku druh²m Φinidlem,
	d₁ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti druhΘ slo₧ky nerozpuÜt∞nΘ v prvnφm Φinidle - v prvnφm vzorku,
	d₂ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti t°etφ slo₧ky nerozpuÜt∞nΘ v prvnφm Φinidle - v prvnφm vzorku,
	d₄ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti t°etφ slo₧ky nerozpuÜt∞nΘ ve druhΘm Φinidle - ve druhΘm vzorku.

8.6.2.3

varianta 3

Pou₧ijφ se dva zkuÜebnφ vzorky. Dv∞ slo₧ky A a B se odstranφ rozpuÜt∞nφm z prvnφho vzorku a dv∞ slo₧ky B a C ze druhΘho vzorku. NerozpustnΘ zbytky ka₧dΘho ze vzork∙ se zvß₧φ a vypoΦte se obsah ka₧dΘ slo₧ky ze vztah∙:

	d₃r₂
P₁ = 100	------
	m₂

P₂ = 100	- (P₁ + P₃)

	d₂r₁
P₃ = 100	------
	m₁

kde	P₁ je obsah prvnφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky rozpuÜt∞nΘ v prvnφm vzorku prvnφm Φinidlem v %
	P₂ obsah druhΘ ΦistΘ suchΘ slo₧ky rozpuÜt∞nΘ v prvnφm vzorku prvnφm Φinidlem a ve druhΘm vzorku druh²m Φinidlem v %,
	P₃ obsah t°etφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky rozpuÜt∞nΘ ve druhΘm vzorku druh²m Φinidlem v %,
	m₁ suchß hmotnost prvnφho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞,
	m₂ suchß hmotnost druhΘho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞,
	r₁ suchß hmotnost zbytku po odstran∞nφ prvnφ a druhΘ slo₧ky z prvnφho vzorku prvnφm Φinidlem,
	r₂ suchß hmotnost zbytku po odstran∞nφ druhΘ a t°etφ slo₧ky ze druhΘho vzorku druh²m Φinidlem,
	d₂ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti t°etφ slo₧ky nerozpuÜt∞nΘ v prvnφm Φinidle - v prvnφm vzorku,
	d₃ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti prvnφ slo₧ky nerozpuÜt∞nΘ ve druhΘm Φinidle - ve druhΘm vzorku.

8.6.2.4

varianta 4

Pou₧ije se pouze jeden zkuÜebnφ vzorek. Jedna ze slo₧ek se odstranφ rozpuÜt∞nφm a zbytek tvo°en² dv∞ma dalÜφmi slo₧kami se zvß₧φ. Jeden ze dvou druh∙ vlßken ve zbytku se odstranφ rozpuÜt∞nφm a nerozpuÜt∞nß slo₧ka se zvß₧φ a vypoΦte se obsah ka₧dΘ slo₧ky ze vztah∙:

P₁ = 100	- (P₂ + P₃)

	d₁r₁		d₁
P₂ = 100	------	- P₃	----
	m		d₂

	d₃r₂
P₃ = 100	------
	m

kde	P₁ je obsah prvnφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky (prvnφ rozpuÜt∞nΘ slo₧ky) v %,
	P₂ obsah druhΘ ΦistΘ suchΘ slo₧ky (druhΘ rozpuÜt∞nΘ slo₧ky) v %,
	P₃ obsah t°etφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky (nerozpuÜt∞nΘ slo₧ky) v %,
	m suchß hmotnost zkuÜebnφho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞,
	r₁ suchß hmotnost zbytku po odstran∞nφ prvnφ slo₧ky prvnφm Φinidlem,
	r₂ suchß hmotnost zbytku po odstran∞nφ prvnφ a druhΘ slo₧ky prvnφm a druh²m Φinidlem,
	d₁ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti druhΘ slo₧ky v prvnφm Φinidle,
	d₂ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti t°etφ slo₧ky v prvnφm Φinidle,
	d₃ opravn² koeficient pro ztrßtu hmotnosti t°etφ slo₧ky v prvnφm a druhΘm Φinidle.

8.6.3

v²poΦet obsahu slo₧ky s pou₧itφm smluvnφch p°irß₧ek a opravn²ch koeficient∙, kterΘ zohled≥ujφ ztrßtu hmotnosti b∞hem p°edb∞₧nΘ p°φpravy vzorku:

	a₁ + b₁
A = 1 +	---------
	100

	a₂ + b₂
B = 1 +	---------
	100

	a₃ + b₃
C = 1 +	---------
	100

	P₁ A
P_1A = 100	--------------------
	P₁ A + P₂ B + P₃ C

	P₂ B
P_2A = 100	--------------------
	P₁ A + P₂ B + P₃ C

	P₃ C
P_3A = 100	--------------------
	P₁ A + P₂ B + P₃ C

kde	P_1A je obsah prvnφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky vΦetn∞ obsahu vlhkosti a ztrßty hmotnosti vzniklΘ b∞hem p°edb∞₧nΘ p°φpravy v %,
	P_2A obsah druhΘ ΦistΘ suchΘ slo₧ky vΦetn∞ obsahu vlhkosti a ztrßty hmotnosti vzniklΘ b∞hem p°edb∞₧nΘ p°φpravy v %,
	P_3A obsah t°etφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky vΦetn∞ obsahu vlhkosti a ztrßty hmotnosti vzniklΘ b∞hem p°edb∞₧nΘ p°φpravy v %,
	P₁ obsah prvnφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky v % vypoΦten² podle jednoho ze vzorc∙ uveden²ch v 7. 8. 2,
	P₂ obsah druhΘ ΦistΘ suchΘ slo₧ky v % vypoΦten² podle jednoho ze vzorc∙ uveden²ch v 7. 8. 2,
	P₃ obsah t°etφ ΦistΘ suchΘ slo₧ky v % vypoΦten² podle jednoho ze vzorc∙ uveden²ch v 7. 8. 2,
	a₁ smluvnφ p°irß₧ka pro prvnφ slo₧ku v %,
	a₂ smluvnφ p°irß₧ka pro druhou slo₧ku v %,
	a₃ smluvnφ p°irß₧ka pro t°etφ slo₧ku v %,
	b₁ ztrßta hmotnosti prvnφ slo₧ky b∞hem p°edb∞₧nΘ p°φpravy v %,
	b₂ ztrßta hmotnosti druhΘ slo₧ky b∞hem p°edb∞₧nΘ p°φpravy v %,
	b₃ ztrßta hmotnosti t°etφ slo₧ky b∞hem p°edb∞₧nΘ p°φpravy v %.

Je-li pou₧it specißlnφ zp∙sob p°edb∞₧nΘ p°φpravy podle 5.3, hodnoty b₁, b₂, b₃ se stanovφ provedenφm p°edb∞₧nΘ p°φpravy s ka₧dou vlßkennou slo₧kou. Toto se provede s vlßkny zbaven²mi vÜech nevlßkenn²ch materißl∙ s v²jimkou t∞ch, kterΘ normßln∞ obsahujφ a jsou v takovΘm stavu, ve kterΘm se nalΘzajφ v analyzovanΘm materißlu.

Nejsou-li k dispozici Φistß separovanß vlßkna, kterß tvo°φ slo₧ky sm∞si, pou₧ijφ se pr∙m∞rnΘ hodnoty b₁, b₂, b₃ zjiÜt∞nΘ p°i zkouÜkßch Φist²ch vlßken podobn²ch t∞m, kterß jsou ve zkouÜenΘ sm∞si.

Je-li pou₧it normßlnφ zp∙sob p°edb∞₧nΘ p°φpravy, tj. extrakce petrolΘterem a vodou, opravnΘ koeficienty b₁, b₂, b₃ se neberou v ·vahu. V²jimka je u neb∞lenΘ bavlny, neb∞lenΘho lnu a neb∞lenΘho konopφ, kde ztrßty hmotnosti b∞hem p°edb∞₧nΘ p°φpravy p°edstavujφ 4 % a u polypropylenu 1%.
Poznßmka: P°φklady pro v²poΦet jsou uvedeny v p°φloze Φ. 2 k tΘto vyhlßÜce.

Metoda ruΦnφho a chemickΘho odd∞lovßnφ

9.1

Podstata zkouÜky

P°ednostn∞ se provede ruΦnφ odd∞lovßnφ (kde je to technicky mo₧nΘ). Zbytek se analyzuje chemickou metodou.

9.2

Postupy pro ruΦnφ metodu a chemickΘ metody jsou uvedeny v bodech 7 a 8.

10.

Shodnost metod

10.1

Ke stanovenφ shodnosti anal²zy jednotliv²ch metod t°φslo₧kov²ch sm∞sφ se pou₧ijφ obvykle hodnoty uvedenΘ v metodßch pro anal²zu dvouslo₧kov²ch sm∞sφ, kterΘ byly pou₧ity k anal²ze t°φslo₧kov²ch sm∞sφ.

10.2

Pro Φty°i varianty chemick²ch metod anal²zy t°φslo₧kov²ch sm∞sφ se provede korekce pro dvojφ rozpouÜt∞nφ. Za p°edpokladu, ₧e E₁ a E₂ oznaΦuje shodnost t∞chto dvou metod pro anal²zu dvouslo₧kov²ch sm∞sφ, je shodnost v²sledk∙ pro ka₧dou slo₧ku uvedena v tabulce 1.
Tabulka 1: Stanovenφ shodnosti v²sledk∙

Vlßkennß slo₧ka	Varianta 1	Varianta 2 a 3	Varianta 4
A	E₁	E₁	E₁
B	E₂	E₁ + E₂	E₁ + E₂
C	E₁ + E₂	E₂	E₁ + E₂

Poznßmka:

P°i pou₧itφ varianty 4 m∙₧e b²t zjiÜt∞no, ₧e shodnost je ni₧Üφ, ne₧ se stanovφ podle tabulky 1. Je to nßsledkem ruÜivΘho vlivu prvnφho Φinidla na zbytek sklßdajφcφ se ze slo₧ek B a C. Tento vliv je obtφ₧nΘ vyhodnotit.

11.

Protokol o zkouÜce

Protokol o zkouÜce musφ obsahovat tyto ·daje:

a)	variantu nebo varianty pou₧itΘ pro anal²zu, metody, Φinidla a opravnΘ koeficienty,
b)	podrobn² popis p°φpadnΘ zvlßÜtnφ p°edb∞₧nΘ p°φpravy,
c)	jednotlivΘ v²sledky a aritmetick² pr∙m∞r v²sledk∙, uvedenΘ na jedno desetinnΘ mφsto,
d)	shodnost metody pro ka₧dou slo₧ku vypoΦtenou podle tabulky 1 (pokud je to mo₧nΘ),
e)	datum zkouÜky a podpis zodpov∞dnΘho pracovnφka.

P°φloha Φ. 2 k vyhlßÜce Φ. 94/ 1999 Sb.

P°φklady v²poΦtu obsahu slo₧ek ve t°φslo₧kov²ch sm∞sφch vlßken

Varianta 1

1.1

Zkoumanß vlßkennß sm∞s obsahuje:

a)	Φesanou vlnu,
b)	polyamid,
c)	neb∞lenou bavlnu.

1.2

Za pou₧itφ dvou vzork∙ a odstran∞nφm rozpuÜt∞nφm prvnφ slo₧ky (A - vlny) z prvnφho vzorku a druhΘ slo₧ky (B - polyamidu) ze druhΘho vzorku byly zφskßny tyto v²sledky:

a)	suchß hmotnost prvnφho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞
	m₁ = 1,6000 g,
b)	suchß hmotnost zbytku po p∙sobenφ alkalickΘho chlornanu sodnΘho (zbytek tvo°φ polyamid a bavlna)
	r₁ = 1,4166 g,
c)	suchß hmotnost druhΘho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞
	m₂ = 1,8000 g,
d)	suchß hmotnost zbytku po p∙sobenφ kyseliny mravenΦφ (zbytek tvo°φ vlna a bavlna)
	r₂ = 0,9000 g.

1.3

P∙sobenφ alkalickΘho chlornanu sodnΘho nezp∙sobuje ₧ßdnou ztrßtu hmotnosti u polyamidu, u neb∞lenΘ bavlny je ztrßta 3%. Tzn.:
d₁ = 1,00
d₂ = 1,03.

1.4

P∙sobenφ kyseliny mravenΦφ nezp∙sobφ ₧ßdnou ztrßtu hmotnosti vlny a neb∞lenΘ bavlny. Tzn.:
d₃ = 1,00
d₄ = 1,00.

1.5

V²poΦet suchΘ hmotnosti

Dosazenφm hodnot zφskan²ch p°i chemickΘm rozboru a opravn²ch koeficient∙ do vztah∙ podle 8.6.2.1 p°φlohy Φ. 1 tΘto vyhlßÜky.

	1,03		1,4166		0,9000		1,03
P₁ = 100 + [	----	- 1,03	------	+	------	( 1 -	----	)] = 10,30 %
	1,00		1,6000		1,8000		1,00

	1,00		0,9000		1,4166		1,00
P₂ = 100 + [	----	- 1,00	------	+	------	( 1 -	----	)] = 50,00 %
	1,00		1,8000		1,6000		1,00

P₃ = 100 -	(10,30 + 50,00)= 39,70 %.

1.6

Obsah jednotliv²ch Φist²ch such²ch vlßken v procentech ve sm∞si je:

a)	vlna: 10,30 %
b)	polyamid: 50,00 %
c)	bavlna: 39,70 %.

1.7

Tento obsah musφ b²t p°epoΦten podle 8.6.3 p°φlohy Φ. 1 tΘto vyhlßÜky pomocφ p°irß₧ek a opravn²ch koeficient∙ pro p°φpadnou ztrßtu hmotnosti po p°edb∞₧nΘ ·prav∞:

a)	ztrßta hmotnosti b∞lenΘ bavlny po p°edb∞₧nΘ ·prav∞: 4 %
b)	smluvnφ p°irß₧ky: - Φesanß vlna: 17%
c)	polyamid: 6,25 %
d)	bavlna: 8,50 %

	17,00+0,00
10,30(1 +	------------	)
	100

P_1A = 100

---------------------------------------------------------------------

= 10,97 %

	17,00+0,00		6,25+0,00		8,5+4,00
10,30(1 +	----------	) + 50,00(1 +	---------	) + 39,70(1 +	--------	)
	100		100		100

	6,25 + 0,00
50,00(1 +	-----------	)
	100

P_2A = 100

----------------------------------------------------------------

= 48,37%

109,8385

P_3A = 100 -

(10,97 + 48,37) = 40,66%.

1.8

Slo₧enφ sm∞si je:

a)	polyamid: 48,4 %
b)	bavlna: 40,6 %
c)	vlna: 11,0 %

Celkem: 100 %.

Varianta 4

2.1

Postupn²m odstran∞nφm dvou slo₧ek ze sm∞si (vlna, visk≤za, neb∞lenß bavlna) z jednoho vzorku byly zφskßny tyto v²sledky:

a)	suchß hmotnost zkuÜebnφho vzorku po p°edb∞₧nΘ p°φprav∞
	m₁ = 1,600 g,
b)	suchß hmotnost zkuÜebnφho vzorku po p∙sobenφ alkalickΘho chlornanu sodnΘho (zbytek tvo°φ visk≤za a bavlna)
	r₁ = 1,4166 g,
c)	suchß hmotnost zbytku po druhΘm p∙sobenφ na zbytek r₁ kyselinou mravenΦφ/chloridem zineΦnat²m (zbytek tvo°φ bavlna)
	r₂ = 0,6630 g.

2.2

P∙sobenφ alkalickΘho chlornanu sodnΘho nezp∙sobφ ₧ßdnou ztrßtu visk≤zy, neb∞lenß bavlna ztratφ 3%. Tzn.:
d₁ = 1,0
d₂ = 1,03.

2.3

Po ·prav∞ kyselinou mravenΦφ/chloridem zineΦnat²m se hmotnost bavlny zv²Üφ o 4%. Tzn.:
d₃ = 1,03 . 0,96 = 0,99
d₃ je opravn² koeficient pro ztrßtu nebo zv²Üenφ hmotnosti t°etφ slo₧ky v prvnφm a druhΘm Φinidle.

2.4

V²poΦet suchΘ hmotnosti

Dosazenφm hodnot zφskan²ch p°i chemickΘm rozboru a opravn²ch koeficient∙ do vztah∙ podle 8.6.2.4 p°φlohy Φ. 1 tΘto vyhlßÜky se vypoΦtou tyto v²sledky:

	0,99 . 0,6630
P₃ = 100	---------------		= 41,02 %
	1,6000

	1,00 . 1,4166		1,00
P₃ = 100	-------------	- 41,02	----	= 48,71 %
	1,6000		1,03

P₁ = 100 -	(48,71 + 41,02) = 10,27%.

2.5

Jak je uvedeno u varianty 1, hmotnost se p°epoΦte podle 8. 6. 3 p°φlohy Φ. 1 tΘto vyhlßÜky

	17,00 + 0,00
10,27 (1 +	------------	)
	100

P_1A = 100

------------------------------------------------------------------

= 10,61 %

	17,00+0,00		13,00+0,00		8,5+4,00
10,27(1 +	----------	) + 48,71(1 +	----------	) + 41,02(1 +	--------	)
	100		100		100

	13,00+0,00
48,71 (1+	----------	)
	100

P_2A = 100

------------------------------------------------------------------

= 48,62 %

113,2057

P_3A = 100 -

(10,61 + 48,62) = 40,77 %.

2.6

Slo₧enφ sm∞si je:

a)	visk≤za: 48,6 %
b)	bavlna: 40,8 %
c)	vlna: 10,6 %

Celkem: 100,0 %.

Pro konfekΦnφ v²robky a hotovΘ kusovΘ v²robky viz 4.5.

Laboratornφ mykacφ stroj m∙₧e b²t nahrazen mφsiΦem vlßken nebo mohou b²t vlßkna mφsena metodou tvorby a odhazovßnφ chomßΦk∙.

Mohou-li b²t cφvky umφst∞ny na vhodnou cφveΦnici, m∙₧e b²t souΦasn∞ navφjena celß °ada.

º 11 odst. 2 vyhlßÜky Φ. 92/1999 Sb., kterou se stanovφ zp∙sob oznaΦovßnφ textilnφch v²robk∙ ·daji o slo₧enφ materißlu.

P°φloha Φ. 2 k vyhlßÜce Φ. 93/1999 Sb., kterou se stanovφ postupy pro kvantitativnφ anal²zu dvouslo₧kov²ch sm∞sφ textilnφch vlßken.

P°φloha Φ. 3 k vyhlßÜce Φ. 94/1999 Sb.

Tabulka typick²ch t°φslo₧kov²ch sm∞sφ, pro jejich₧ anal²zu lze pou₧φt metody pro rozbor dvouslo₧kov²ch sm∞sφ

Sm∞s Φφslo

VlßkennΘ komponenty

Varianta Φφslo

╚φslo me-
tody

╚inidlo

1.
komponenta

2.
komponenta

3.
komponenta

vlna nebo chlupy

visk≤zovß, m∞∩natß nebo stanovenΘ druhy modalov²ch vlßken

bavlna

1 anebo 4

2
3

alkalick² chlornan
sodn²
a chlorid zineΦnat²/
/kyselina mravenΦφ

vlna nebo chlupy

polyamid

bavlna, visk≤zovß,m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

1 anebo 4

2
4

alkalick² chlornan
sodn²
a kyselina mravenΦφ
80 % (hmot.)

vlna, chlupy nebo hedvßbφ

stanovenß chlorovlßkna

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

1 anebo 4

2
9

alkalick² chlornan
sodn²
a sirouhlφk/aceton
55,5/44,
5 % (obj.)

vlna nebo chlupy

polyamid

polyesterovß, polypropylenovß, akrylßtovß nebo sklen∞nß vlßkna

1 anebo 4

2
4

alkalick² chlornan
sodn² a kyselina mravenΦφ
80 % (hmot.)

vlna, chlupy nebo hedvßbφ

stanovenß chlorovlßkna

polyesterovß, akrylovß, polyamidovß nebo sklen∞nß vlßkna

1 anebo 4

2
9

alkalick² chlornan
sodn²
a sirouhlφk/aceton
55,5/44,5 % (obj.)

hedvßbφ

vlna nebo chlupy

polyesterovß vlßkna

11
2

kyselina sφrovß
75 % (hmot.)
a alkalick² chlornan
sodn²

polyamid

akrylovß vlßkna

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

1 anebo 4

4
8

kyselina mravenΦφ
80 % (hmot.)
a dimetylformamid

stanovenß chlorovlßkna

polyamid

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

1 anebo 4

8
4

dimetylformamid a kyselina mravenΦφ 80 % (hmot.) nebo

9
4

sirouhlφk/aceton
55,5/44,5 % (obj.) a kyselina mravenΦφ
80 % (hmot.)

akrylovß vlßkna

polyamid

polyesterovß vlßkna

1 anebo 4

8
4

dimetylf
ormamid a kyselina mravenΦφ 80 % (hmot.)

acetßtovß vlßkna

polyamid

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

1
4

aceton a kyselina mravenΦφ 80 % (hmot.)

stanovenß chlorovlßkna

akrylovß vlßkna

polyamidovß vlßkna

2 anebo 4

9
8

sirouhlφk/aceton
55,5/44,
5 % (obj.) a dimetylformamid

stanovenß chlorovlßkna

polyamid

akrylovß vlßkna

1 anebo 4

9
4

sirouhlφk/aceton
55,5/44,
5 % (obj.) a kyselina mravenΦφ 80 % (hmot.)

polyamid

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

polyesterovß vlßkna

4
7

kyselina mravenΦφ 80 % (hmot.) a kyselina sφrovß 75 % (hmot.)

acetßtovß vlßkna

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

polyesterovß vlßkna

1
7

aceton a kyselina sφrovß 75 % (hmot.)

akrylovß vlßkna

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

polyesterovß vlßkna

8
7

dimetylf
ormamid a kyselina sφrovß 75 % (hmot.)

acetßtovß vlßkna

vlna, chlupy nebo hedvßbφ

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß, modalovß, polyamidovß, polyesterovß, akrylovß vlßkna

1
2

aceton a alkalick² chlornan
sodn²

triacetßtovß vlßkna

vlna, chlupy nebo hedvßbφ

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß, modalovß, polyamidovß, polyesterovß, akrylovß vlßkna

6
2

dichlormetana alkalick² chlornan sodn²

akrylovß vlßkna

vlna, chlupy nebo hedvßbφ

polyesterovß vlßkna

1 anebo 4

8
2

dimetylformamida alkalick² chlornan sodn²

akrylovß vlßkna

hedvßbφ

vlna nebo chlupy

8
1

dimetylformamida kyselina sφrovß 75 % (hmot.)

akrylovß vlßkna

vlna, chlupy nebo hedvßbφ

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

1 anebo 4

8
2

dimetylformamida alkalick² chlornan sodn²

vlna, chlupy nebo hedvßbφ

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

polyesterovß vlßkna

2
7

alkalick² chlornan sodn² a kyselina sφrovß 75 % (hmot.)

visk≤zovß, m∞∩natß nebo stanovenΘ druhy modalov²ch vlßken

bavlna

polyesterovß vlßkna

2 anebo 4

3
7

chloridzineΦnat²/kyselina mravenΦφ a kyselina sφrovß 75 % (hmot.)

akrylovß vlßkna

visk≤zovß, m∞∩natß nebo stanovenΘ druhy modalov²ch vlßken

bavlna

8
3

dimetylformamida chloridzineΦnat² /kyselina mravenΦφ

stanovenß chlorovlßkna

visk≤zovß, m∞∩natß nebo stanovenΘ druhy modalov²ch vlßken

bavlna

1 anebo 4

9
3

sirouhlφk/aceton 55,5/44,
5 % (obj.)
a chlorid zineΦnat²/kyselina mravenΦφ nebo

8
3

dimetylformamid a chloridzineΦnat²/kyselina mravenΦφ

acetßtovß vlßkna

visk≤zovß, m∞∩natß nebo stanovenΘ druhy modalov²ch vlßken

bavlna

1
3

aceton a chloridzineΦnat²/kyselina mravenΦφ

triacetßtovß vlßkna

visk≤zovß, m∞∩natß nebo stanovenΘ druhy modalov²ch vlßken

bavlna

6
3

dichlormetan a chloridzineΦnat²/kyselina mravenΦφ

acetßtovß vlßkna

hedvßbφ

vlna nebo chlupy

1
11

acetona kyselina sφrovß 75 % (hmot.)

triacetßtovß vlßkna

hedvßbφ

vlna nebo chlupy

6
11

dichlormetan a kyselina sφrovß 75 % (hmot.)

acetßtovß vlßkna

akrylovß vlßkna

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

1
8

acetona dimetylformamid

triacetßtovß vlßkna

akrylovß vlßkna

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

6
8

dichlormetan a dimetylformamid

triacetßtovß vlßkna

polyamid

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

6
4

dichlormetan a kyselina mravenΦφ 80 % (hmot.)

triacetßtovß vlßkna

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

polyesterovß vlßkna

6
7

dichlormetan a kyselina sφrovß 75 % (hmot.)

acetßtovß vlßkna

polyamid

polyesterovß nebo akrylovß vlßkna

1
4

aceton a kyselina mravenΦφ 80 % (hmot.)

acetßtovß vlßkna

akrylovß vlßkna

polyesterovß vlßkna

1
8

acetona dimetylformamid

stanovenß chlorovlßkna

bavlna, visk≤zovß, m∞∩natß nebo modalovß vlßkna

polyesterovß vlßkna

8
7

dimetylformamid a kyselina sφrovß 75 % (hmot.) nebo

9
7

sirouhlφk/aceton 55,5/44,
5 % (obj.)
a kyselina sφrovß 75 % (hmot.)

VYHL┴èKA
Ministerstva pr∙myslu a obchodu

ze dne 29. dubna 1999,

kterou se stanovφ postupy pro kvantitativnφ anal²zu t°φslo₧kov²ch sm∞sφ textilnφch vlßken

º 1
P°edm∞t ·pravy

º 2
┌Φinnost

Postupy pro kvantitativnφ anal²zu t°φslo₧kov²ch sm∞sφ vlßken

P°φklady v²poΦtu obsahu slo₧ek ve t°φslo₧kov²ch sm∞sφch vlßken

VYHL┴èKA Ministerstva pr∙myslu a obchodu

ze dne 29. dubna 1999,

kterou se stanovφ postupy pro kvantitativnφ anal²zu t°φslo₧kov²ch sm∞sφ textilnφch vlßken

º 1 P°edm∞t ·pravy

º 2 ┌Φinnost

Postupy pro kvantitativnφ anal²zu t°φslo₧kov²ch sm∞sφ vlßken

P°φklady v²poΦtu obsahu slo₧ek ve t°φslo₧kov²ch sm∞sφch vlßken

VYHL┴èKA
Ministerstva pr∙myslu a obchodu

º 1
P°edm∞t ·pravy

º 2
┌Φinnost