70
I. senßt ┌stavnφho soudu rozhodl dne 18. ·nora 1999 o opravnΘm prost°edku proti rozhodnutφm Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky ze dne 16. prosince 1998 a MandßtovΘho a imunitnφho v²boru Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky Φ. 18 ze dne 15. prosince 1998 ve v∞ci ov∞°enφ volby senßtorky JUDr. Dagmar LastoveckΘ a proti usnesenφ NejvyÜÜφho soudu ze dne 3. prosince 1998 sp. zn. 11 Zp 54/98
JUDr. Dagmar Lastoveckß byla ve volbßch do Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky konan²ch ve dnech 13. - 14. listopadu 1998 a 20. - 21. listopadu 1998 ve volebnφm obvodu Φ. 58 Brno-m∞sto platn∞ zvolena senßtorkou.
1. V °φzenφ podle oddφlu t°etφho hlavy druhΘ zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, ┌stavnφ soud rozhoduje o opravnΘm prost°edku proti rozhodnutφ ve v∞ci ov∞°enφ volby poslance nebo senßtora, a proto₧e konß jako - sui generis - odvolacφ instance, musφ konkrΘtnφ p°φpad posuzovat nejen z hlediska ochrany ·stavn∞ zaruΦen²ch zßkladnφch prßv nebo svobod, ale p°edevÜφm z hlediska v∞rohodnosti demokratickΘho procesu voleb.
2. NejvyÜÜφ soud je oprßvn∞n rozhodnout v²rokem o tom, zda p°φsluÜn² senßtor byl platn∞ zvolen, Φi nikoliv. Nelze tedy tvrdit, ₧e NejvyÜÜφ soud pouze posuzuje, zda podanß stφ₧nost je Φi nenφ d∙vodnß (oprßvn∞nß), a ₧e mu rozhodovßnφ o platnosti volby nep°φsluÜφ.
Orgßn Senßtu zkoumß platnost volby z hledisek jin²ch, zejmΘna se z°etelem na Φl. 19 odst. 2 ┌stavy ╚eskΘ republiky a na º 57 zßkona Φ. 247/1995 Sb., o volbßch do Parlamentu ╚eskΘ republiky a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙.
3. Podan² nßvrh (opravn² prost°edek proti rozhodnutφ ve v∞ci ov∞°enφ volby senßtora) nelze formßln∞ odmφtnout s poukazem na to, ₧e sm∞°uje "proti prßvn∞ irelevantnφmu rozhodnutφ Senßtu". Relevanci rozhodnutφ Senßtu ve v∞ci ov∞°enφ volby poslance nebo senßtora lze vyvodit z ustanovenφ º 85 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu.
4. Polemika t²kajφcφ se objektivnφho Φi subjektivnφho poruÜenφ zßkona o volbßch (º 16) je znaΦn∞ zavßd∞jφcφ. Obecn∞ vzato by toti₧ nem∞lo jφt v²luΦn∞ o to, zda byl poruÜen volebnφ zßkon objektivn∞ Φi subjektivn∞, n²br₧ je t°eba vzφt v ·vahu okolnosti konkrΘtnφho p°φpadu a intenzitu a zp∙sob poruÜenφ volebnφho zßkona. Nelze tedy obecn∞ konstatovat, ₧e ka₧dΘ poruÜenφ volebnφho zßkona vyvolßvß (pokud je namφtnuto) neplatnost voleb ani ₧e sankcφ neplatnosti volby nem∙₧e b²t poruÜenφ volebnφho zßkona posti₧eno v∙bec.
5. Z povahy v∞ci je z°ejmΘ, ₧e nelze v dob∞ "moratoria" 48 hodin p°ed zahßjenφm voleb a ve dny voleb zcela zakßzat jakoukoliv volebnφ kampa≥. Ustanovenφ º 16 odst. 5 zßkona o volbßch je proto nutno interpretovat spφÜe restriktivn∞, a to tak, ₧e zßkonodßrce m∞l na mysli zßkaz aktivnφ volebnφ kampan∞, tzn. zam²ÜlenΘ a cφlenΘ agitace, ·Φelov∞ sm∞°ovanΘ pro politickΘ strany, koalice a kandidßty.
6. I kdy₧ je °φzenφ o opravnΘm prost°edku proti rozhodnutφ ve v∞ci ov∞°enφ volby poslance nebo senßtora °φzenφm specifick²m - jeho₧ prvotnφm ·kolem je ochrana funkce voleb v demokratickΘ spoleΦnosti z hlediska tzv. objektivnφho ·stavnφho prßva - je t°eba i v rßmci n∞ho reflektovat ochranu zßkladnφch prßv a svobod fyzick²ch a prßvnick²ch osob. P°esto₧e volebnφ zßkon vyluΦuje aktivnφ volebnφ agitaci v zßkonem vymezenΘm obdobφ, nem∙₧e sledovan² cφl tohoto omezenφ (tj. ochrana subjektivnφho rozhodovßnφ voliΦ∙) poruÜovat jinß zßkladnφ prßva a svobody, zejmΘna svobodu projevu a prßvo na informace. I v zßkonem chrßn∞nΘm obdobφ majφ tedy sd∞lovacφ prost°edky prßvo p°inßÜet informace, mohou prezentovat i vlastnφ nßzory, toliko je jim zapov∞zeno aktivn∞ agitovat pro ty kterΘ kandidujφcφ subjekty. Svoboda projevu a prßvo na informace pat°φ mezi hlavnφ pilφ°e demokratickΘ spoleΦnosti, jich₧ ve svΘ prßci p°irozen∞ vyu₧φvajφ zejmΘna sd∞lovacφ prost°edky. UvedenΘ zßkladnφ prßvo a jeho realizace nutn∞ tvo°φ esencißlnφ podmφnku jejich svobodnΘ existence.
Prßvo na svobodu projevu a prßvo na informace jsou jednφm z ·heln²ch kamen∙ demokratickΘho stßtu, nebo¥ teprve svobodnΘ informace a jejich v²m∞na a svobodnß diskuse Φinφ z Φlov∞ka obΦana demokratickΘ zem∞. Jsou to zejmΘna tisk, rozhlas a televize, je₧ informace rozÜi°ujφ a zprost°edkovßvajφ; v tΘto souvislosti mß svoboda informacφ v²znam mimo°ßdn².
7. Zßsadu Φestnosti a poctivosti volebnφ kampan∞ a zßkaz volebnφ agitace v dob∞ 48 hodin p°ed volbami a b∞hem nich tedy nelze vyklßdat natolik Üiroce, jako by zßkon vytvo°il spoleΦenskΘ vakuum, kterΘ existenci svobody projevu a prßva na informace (v souvislosti s volbami) neumo₧≥uje.
8. P°i ·vaze o p°edvφdatelnosti nßsledk∙ zßkona se nelze omezit toliko na jeho text gramatick². Je to soudnφ rozhodovßnφ, kterΘ - by¥ nemß klasick² precedenΦnφ charakter - zßkon interpretuje, pop°. i dotvß°φ a jeho relativnφ konstantnost garantuje prßvnφ jistotu a zajiÜ¥uje i obecnou d∙v∞ru v prßvo. To se t²kß zejmΘna NejvyÜÜφho soudu, kter² je vrcholn²m soudnφm orgßnem v oblasti obecnΘho soudnictvφ (º 92 ┌stavy). Tφm p°irozen∞ nenφ popφrßno, ₧e se judikatura soud∙ se z°etelem k °ad∞ aspekt∙, zejmΘna s p°ihlΘdnutφm ke zm∞nßm spoleΦensk²ch podmφnek, m∙₧e vyvφjet a m∞nit.
Smyslem º 16 odst. 2 a 5 zßkona Φ. 247/1995 Sb. je nepochybn∞ ochrana Φestnosti a poctivosti voleb. Lze souhlasit s tφm, ₧e - institucionßln∞ vzato - by obvykle nebylo namφst∞ soust°edit se v²hradn∞ na otßzku, zda to byl toliko kandidßt (politickß strana), jen₧ uvedenΘ ustanovenφ poruÜil. Na druhΘ stran∞ vÜak lze st∞₧φ zcela d∙sledn∞ akceptovat striktn∞ objektivnφ kritΘrium a ignorovat skuteΦnost, ₧e kandidßtka v posuzovanΘm p°φpad∞ poruÜenφ pravidel volebnφho boje subjektivn∞ nezp∙sobila. OpaΦn² v²klad by zßkonit∞ vedl k tomu, ₧e by kter²koli subjekt mohl docφlit neplatnosti volby jakΘhokoli kandidßta zcela bez jeho p°iΦin∞nφ, co₧ by - in eventum - mohlo volby v²razn∞ naruÜit. TakovΘ nßsledky zßkonodßrce p°irozen∞ nezam²Ülel.
P°edseda I. senßtu ┌stavnφho soudu:
JUDr. Gⁿttler v. r.