68
┌stavnφ soud rozhodl dne 17. ·nora 1999 v plΘnu o nßvrhu Ing. J. B. a P. M. na zruÜenφ º 44 odst. 1 pφsm. d) a º 44 odst. 2 zßkona Φ. 288/1995 Sb., o st°eln²ch zbranφch a st°elivu (zßkon o st°eln²ch zbranφch),
Nßvrh se zamφtß.
Navrhovatel Ing. J. B. podal dne 10. dubna 1998 ┌stavnφmu soudu ·stavnφ stφ₧nost proti rozsudku KrajskΘho soudu v Brn∞ Φ. j. 29 Ca 40/97-19 ze dne 3. ·nora 1998, jφm₧ byla zamφtnuta ₧aloba proti rozhodnutφm policejnφch orgßn∙ ╚eskΘ republiky, kterΘ nevyhov∞ly jeho ₧ßdosti o vydßnφ zbrojnφho pr∙kazu s odkazem na º 44 odst. 1 pφsm. d) zßkona Φ. 288/1995 Sb., o st°eln²ch zbranφch a st°elivu (zßkon o st°eln²ch zbranφch), s od∙vodn∞nφm, ₧e ₧adatel nenφ bez·honn², proto₧e byl pravomocn∞ odsouzen pro ·mysln² trestn² Φin a dosud neuplynulo 10 let od pravomocnΘho odsouzenφ nebo od ukonΦenφ trestu odn∞tφ svobody. SouΦasn∞ s ·stavnφ stφ₧nostφ podal navrhovatel nßvrh na zruÜenφ º 44 odst. 1 pφsm. d) zßkona o st°eln²ch zbranφch. V od∙vodn∞nφ svΘho nßvrhu uvedl, ₧e po₧ßdal o vydßnφ zbrojnφho pr∙kazu, avÜak jeho ₧ßdost byla p°φsluÜn²mi orgßny policie zamφtnuta s odkazem na uvedenΘ ustanovenφ zßkona o st°eln²ch zbranφch z toho d∙vodu, ₧e nenφ bez·honn², proto₧e byl v roce 1991 uznßn vinn²m trestn²m Φinem zneu₧φvßnφ pravomoci ve°ejnΘho Φinitele a odsouzen k pen∞₧itΘmu trestu ve v²Üi 2 000 KΦ. Podle nßzoru navrhovatele legßlnφ i soudnφ v²klad tohoto ustanovenφ zßkona o st°eln²ch zbranφch, toti₧ to, ₧e se t²kß i pen∞₧it²ch trest∙, s nimi₧ nenφ spojen v²kon trestu odn∞tφ svobody, vede k mimo°ßdnΘ tvrdosti a dostßvß se do rozporu s principem prßvnφho stßtu zakotven²m v Φlßnku 1 ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava"), nebo¥ fakticky umo₧≥uje stav∞t do jednΘ roviny osoby, jejich₧ Φiny vy₧adujφ k nßprav∞ pouze pen∞₧it² trest, s osobami, za jejich₧ trestnΘ Φiny je nezbytnΘ pou₧φt podstatn∞ zßva₧n∞jÜφ sankce [º 44 odst. 1 pφsm. a) a b) zßkona o st°eln²ch zbranφch]. Navrhovatel se cφtφ b²t tφmto postupem diskriminovßn, kdy₧ navφc poukazuje na rozpor mezi skuteΦnostφ, ₧e podle trestnφho zßkona se po zahlazenφ odsouzenφ na pachatele hledφ, jako by se trestnΘho Φinu nedopustil, avÜak podle jinΘho zßkona (zßkona o st°eln²ch zbranφch) se na n∞j hledφ, jako by k zahlazenφ nedoÜlo.
S ohledem na uvedenΘ skuteΦnosti se IV. senßt ┌stavnφho soudu zab²val spln∞nφm podmφnek º 74 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, (dßle jen "zßkon o ┌stavnφm soudu") a potΘ, co dosp∞l ke kladnΘmu zßv∞ru, usnesenφm Φ. j. IV. ┌S 165/98-14 ze dne 14. kv∞tna 1998 °φzenφ o ·stavnφ stφ₧nosti podle º 78 odst. 1 zßkona o ┌stavnφm soudu p°eruÜil a nßvrh na zruÜenφ º 44 odst. 1 pφsm. d) zßkona o st°eln²ch zbranφch postoupil plΘnu ┌stavnφho soudu. V∞c byla zapsßna pod sp. zn. Pl. ┌S 16/98.
Navrhovatel P. M. podal dne 17. srpna 1998 ·stavnφ stφ₧nost proti rozsudku KrajskΘho soudu v Ostrav∞ Φ. j. 22 Ca 431/97-20 ze dne 6. kv∞tna 1998, jφm₧ byla zamφtnuta ₧aloba proti rozhodnutφm policejnφch orgßn∙ ╚eskΘ republiky, kterΘ nevyhov∞ly jeho ₧ßdosti o vydßnφ zbrojnφho pr∙kazu s odkazem na º 44 odst. 1 pφsm. d) a º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch s od∙vodn∞nφm, ₧e ₧adatel nenφ bez·honn², proto₧e byl pravomocn∞ odsouzen pro trestn² Φin a k zahlazenφ odsouzenφ podle zvlßÜtnφho zßkona se p°i posuzovßnφ bez·honnosti osoby nep°ihlφ₧φ. SouΦasn∞ s ·stavnφ stφ₧nostφ podal navrhovatel nßvrh na zruÜenφ º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch. V od∙vodn∞nφ svΘho nßvrhu uvedl, ₧e jedin²m d∙vodem, proΦ mu nebyl vydßn zbrojnφ pr∙kaz, byla skuteΦnost, ₧e byl v roce 1991 uznßn vinn²m trestn²m Φinem podle º 277 odst. 1 pφsm. b) a odst. 2 pφsm. a) trestnφho zßkona a byl mu ulo₧en podmφn∞n² trest odn∞tφ svobody v trvßnφ 6 m∞sφc∙ se zkuÜebnφ dobou 1 roku, p°iΦem₧ nßsledujφcφm usnesenφm VojenskΘho obvodovΘho soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 109/91 ze dne 25. Φervna 1992 bylo uznßno, ₧e se osv∞dΦil a hledφ se na n∞ho podle º 60 odst. 4 trestnφho zßkona, jako by nebyl odsouzen. Na tomto zßklad∞ pak Krajsk² soud v Ostrav∞, stejn∞ jako d°φve orgßny Policie ╚eskΘ republiky, dosp∞l k zßv∞ru, ₧e nespl≥uje podmφnku bez·honnosti stanovenou v º 44 odst. 1 pφsm. d) zßkona o st°eln²ch zbranφch. Trestn∞prßvnφ d∙sledky osv∞dΦenφ ve zkuÜebnφ dob∞ jsou podle nßzoru soudu prßvn∞ irelevantnφ, proto₧e sprßvnφ orgßn musφ p°i posuzovßnφ bez·honnosti ₧adatele d∙sledn∞ vychßzet z legßlnφ definice tohoto pojmu a nem∙₧e p°ihlφ₧et k trestn∞prßvnφm d∙sledk∙m vypl²vajφcφm z º 60 odst. 4 trestnφho zßkona. Krajsk² soud zastßval nßzor, ₧e podle º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch je nutno p°ihlφ₧et nejen k odsouzenφ, kterΘ bylo zahlazeno, ale i k odsouzenφ, u kterΘho platφ zßkonnß domn∞nka neodsouzenφ. Podle nßzoru navrhovatele je tento v²klad extenzivnφ a omezuje ₧adatele v jeho prßvu na vydßnφ zbrojnφho pr∙kazu. Navφc je otßzkou, zda lze na tento p°φpad aplikovat º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch, kdy₧ institut zahlazenφ odsouzenφ je v∞cn∞ odliÜn² od institutu zßkonnΘ domn∞nky neodsouzenφ. Aplikacφ uvedenΘho ustanovenφ doÜlo k poruÜenφ navrhovatelova prßva na osobnφ Φest a dobrou pov∞st podle Φl. 10 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina") a je dßn i rozpor s Φl. 40 odst. 2 Listiny, kdy₧ je vylouΦeno, aby se osob∞, kterß je pova₧ovßna za nevinnou, proto₧e k jejφmu odsouzenφ nelze p°ihlφ₧et, p°iΦφtalo k tφ₧i, ₧e spßchala trestn² Φin.
Po zjiÜt∞nφ, ₧e i tento nßvrh spl≥uje podmφnky stanovenΘ v º 74 zßkona o ┌stavnφm soudu, rozhodl IV. senßt ┌stavnφho soudu podle º 78 odst. 1 zßkona o ┌stavnφm soudu usnesenφm Φ. j. IV. ┌S 366/98 ze dne 13. °φjna 1998 o p°eruÜenφ °φzenφ o ·stavnφ stφ₧nosti a nßvrh na zruÜenφ º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch postoupil plΘnu ┌stavnφho soudu. V∞c byla zapsßna pod sp. zn Pl. ┌S 27/98.
PlΘnum ┌stavnφho soudu pak usnesenφm Pl. ┌S 16/98 ze dne 20. ledna 1999 rozhodlo o spojenφ obou nßvrh∙ ke spoleΦnΘmu projednßnφ a rozhodnutφ, p°iΦem₧ budou nadßle vedeny pod sp. zn. Pl. ┌S 16/98.
┌stavnφmu soudu byl pod sp. zn. Pl. ┌S 1/99 p°edlo₧en i nßvrh P. K. na zruÜenφ º 40 odst. 1 pφsm. e), º 44 odst. 1 pφsm. d) a º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch. Nßvrh na zruÜenφ uveden²ch ustanovenφ byl podßn v souvislosti s ·stavnφ stφ₧nostφ ze dne 7. prosince 1998 proti rozsudku KrajskΘho soudu v ╚esk²ch Bud∞jovicφch Φ. j. 10 Ca 201/98-25 ze dne 23. zß°φ 1998. ┌stavnφ soud usnesenφm Φ. j. Pl. ┌S 1/99 ze dne 28. ledna 1999 tento nßvrh podle º 43 odst. 1 pφsm. e) zßkona o ┌stavnφm soudu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, odmφtl, proto₧e shledal, ₧e tento nßvrh je nep°φpustn². Podle º 35 odst. 2 zßkona o ┌stavnφm soudu je nßvrh nep°φpustn², jestli₧e ┌stavnφ soud ji₧ v tΘ₧e v∞ci jednß. V °φzenφ o p°edm∞tnΘm nßvrhu byla tato podmφnka spln∞na, proto₧e o tΘ₧e v∞ci jednß ┌stavnφ soud v °φzenφ vedenΘm pod sp. zn. Pl. ┌S 16/98. Projednßnφ nßvrhu vedenΘho pod sp. zn. Pl. ┌S 1/99 tedy brßnila p°ekß₧ka v∞ci zahßjenΘ. Navrhovatel vÜak m∞l prßvo ·Φasti na jednßnφ o d°φve podanΘm nßvrhu jako vedlejÜφ ·Φastnφk.
Poslaneckß sn∞movna Parlamentu ╚eskΘ republiky poukßzala ve svΘm vyjßd°enφ na d∙vodovou zprßvu k º 44 odst. 1 pφsm. b) zßkona o st°eln²ch zbranφch, podle nφ₧ je kritΘrium bez·honnosti dalÜφ nßroΦnou podmφnkou, je₧ by m∞la v nejv∞tÜφ mφ°e znemo₧nit vydßvßnφ zbrojnφch pr∙kaz∙ osobßm, kterΘ vzhledem ke svΘ minulosti a souΦasn²m prokazateln²m informacφm o nich mohou b²t potencißlnφmi nositeli nebezpeΦφ ze zneu₧itφ zbran∞. Ustanovenφ º 44 zßkona o st°eln²ch zbranφch obsahuje zejmΘna vybranΘ nejzßva₧n∞jÜφ trestnΘ Φiny, kterΘ jsou odstup≥ovßny podle mφry spoleΦenskΘ nebezpeΦnosti, Φemu₧ odpovφdß i dΘlka doby, po kterou ₧adatel o zbrojnφ pr∙kaz nem∙₧e b²t pova₧ovßn za bez·honnou osobu. Cφlem napadenΘho ustanovenφ je tedy podle nßzoru PoslaneckΘ sn∞movny p°edevÜφm ochrana spoleΦnosti p°ed potencißlnφm zneu₧itφm zbran∞. Z tohoto d∙vodu je nerozhodnΘ, zda byl pachateli takovΘho trestnΘho Φinu ulo₧en trest odn∞tφ svobody nebo jin² trest anebo ₧e odsouzenφ za takov² trestn² Φin bylo ji₧ pro jinΘ ·Φely podle zvlßÜtnφch zßkon∙ zahlazeno. Pominout nelze ani nerovnost spoΦφvajφcφ v tom, ₧e po p°φpadnΘm zruÜenφ p°edm∞tnΘho ustanovenφ by mohl b²t vydßn zbrojnφ pr∙kaz osob∞, kterß byla pravomocn∞ odsouzena pro ·mysln² trestn² Φin, nikoliv vÜak osob∞, kterß je podle º 45 zßkona o st°eln²ch zbranφch pouze tzv. nespolehlivß, nebo¥ byla v poslednφch 3 letech pravomocn∞ uznßna vinnou za stanoven² p°estupek. Za tohoto stavu v∞ci nelze ne₧ vyjßd°it stanovisko, ₧e zßkonodßrn² sbor jednal v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu s ┌stavou, ·stavnφm po°ßdkem a naÜφm prßvnφm °ßdem, p°iΦem₧ je na ┌stavnφm soudu, aby podan² nßvrh posoudil a vydal p°φsluÜnΘ rozhodnutφ.
Ve svΘm dalÜφm vyjßd°enφ Poslaneckß sn∞movna zaujala stanovisko i ve vztahu k nßvrhu na zruÜenφ º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch. Z jejφho vyjßd°enφ vypl²vß, ₧e prßvo na vydßnφ zbrojnφho pr∙kazu je omezeno º 44 odst. 1 pφsm. d) zßkona o st°eln²ch zbranφch, a nikoliv º 44 odst. 2 tohoto zßkona, kter² pouze vyluΦuje p°ihlφ₧et k trestn∞prßvnφm d∙sledk∙m zahlazenφ odsouzenφ podle zvlßÜtnφho zßkona. Lze se p°itom domnφvat, ₧e absence º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch by nem∞la, a to i p°es p°φpadnΘ zahlazenφ odsouzenφ podle trestn∞prßvnφch p°edpis∙, vliv na stanovenou dΘlku doby, po kterou se ₧adatel o zbrojnφ pr∙kaz nepova₧uje za bez·honnΘho. TotΘ₧ platφ i pro institut tzv. osv∞dΦenφ podle º 60 trestnφho zßkona. SouΦasn∞ nelze p°ehlΘdnout ani skuteΦnost, ₧e o zahlazenφ odsouzenφ rozhoduje soud na ₧ßdost nebo nßvrh oprßvn∞n²ch osob, z Φeho₧ vypl²vß, ₧e posouzenφ bez·honnosti pro ·Φely zßkona o st°eln²ch zbranφch by v p°φpad∞, ₧e by se p°ihlφ₧elo k zahlazenφ odsouzenφ, zßviselo pouze na tom, zda byl takov² podn∞t soudu podßn a jak o n∞m bylo rozhodnuto. Dßle Poslaneckß sn∞movna uvedla, ₧e se u zahlazenφ odsouzenφ podle º 69 a 70 trestnφho zßkona a u osv∞dΦenφ podle º 60 trestnφho zßkona sice jednß o odliÜnΘ instituty, jejich d∙sledky jsou vÜak toto₧nΘ, tzn., ₧e se v obou p°φpadech na pachatele hledφ, jako by nebyl odsouzen. RozliÜovßnφ t∞chto institut∙ z hlediska spln∞nφ podmφnek pro vydßnφ zbrojnφho pr∙kazu pova₧uje proto za bezp°edm∞tnΘ. Poslaneckß sn∞movna pova₧uje za bezp°edm∞tnou tΘ₧ skuteΦnost, ₧e poznßmka pod Φarou Φ. 13) k º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch obsahuje pouze odkaz na ustanovenφ trestnφho zßkona a trestnφho °ßdu t²kajφcφ se zahlazenφ odsouzenφ, proto₧e poznßmka pod Φarou nenφ souΦßstφ normativnφho textu prßvnφho p°edpisu, a nemß proto normativnφ povahu. I zde Poslaneckß sn∞movna vyjßd°ila nßzor, ₧e zßkonodßrn² sbor jednal v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu s ┌stavou, ·stavnφm po°ßdkem a naÜφm prßvnφm °ßdem.
Z t∞snopiseckΘ zprßvy o 36. sch∙zi PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky ve dnech 31. °φjna - 3. listopadu 1995 vypl²vß, ₧e zßkon o st°eln²ch zbranφch byl na tΘto sch∙zi p°ijat pot°ebnou v∞tÜinou poslanc∙ podle Φl. 39 odst. 1 a 2 ┌stavy pom∞rem hlas∙ 65 proti 27. K projednßnφ a p°ijetφ zßkona doÜlo na zßklad∞ vlßdnφho nßvrhu Φ. 1665 ze dne 8. ·nora 1995 a spoleΦnΘ zprßvy v²bor∙ PoslaneckΘ sn∞movny (sn∞movnφ tisk1665). Tento zßkon byl vyhlßÜen v Φßstce 75 Sbφrky zßkon∙ ╚eskΘ republiky rozeslanΘ dne 13. prosince 1995 a nabyl ·Φinnosti dnem 1. b°ezna 1996. Lze tedy mφt za to, ₧e zßkon byl p°ijat a vydßn v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem (º 68 odst. 2 zßkona o ┌stavnφm soudu).
K nßvrhu na zruÜenφ uveden²ch ustanovenφ zßkona o st°eln²ch zbranφch podalo svΘ vyjßd°enφ i Ministerstvo vnitra. Z vyjßd°enφ vypl²vß, ₧e zahlazenφm odsouzenφ mß º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch na mysli vÜechny p°φpady vzniku fikce neodsouzenφ. V p°φpad∞ opaΦnΘho v²kladu by toti₧ zejmΘna v p°φpad∞ trestn²ch Φin∙ uveden²ch v º 44 odst. 1 pφsm. d) zßkona o st°eln²ch zbranφch, tedy trestn²ch Φin∙ neuveden²ch v pφsmenech a) a b), jestli₧e byly spßchßny ·mysln∞ a neuplynulo alespo≥ 10 let od pravomocnΘho odsouzenφ nebo od ukonΦenφ v²konu trestu odn∞tφ svobody v p°φpad∞, ₧e byl tento trest ulo₧en, mohlo mφt pravomocnΘ odsouzenφ za stejn² trestn² Φin pro r∙znΘ osoby odliÜnΘ d∙sledky z hlediska spln∞nφ podmφnky bez·honnosti. Tφm by byla podle nßzoru Ministerstva vnitra poruÜena zßsada rovnosti v prßvech podle Φl. 1 Listiny. Ministerstvo vnitra dßle uvedlo, ₧e pou₧itφ p°φsn∞jÜφch hledisek bez·honnosti v p°φpad∞ zßkona o st°eln²ch zbranφch je od∙vodn∞nΘ. Ustanovenφ zßkona t²kajφcφ se bez·honnosti je t°eba chßpat jako restriktivnφ opat°enφ, je₧ mß za ·Φel snφ₧it poΦet dr₧itel∙ zbrojnφch pr∙kaz∙ a tφm takΘ zbranφ, a to zejmΘna zp°φsn∞nφm podmφnek pro zφskßnφ zbrojnφho pr∙kazu. K restriktivnφm opat°enφm se p°istoupilo i v jin²ch zemφch a byly zavedeny i v n∞kter²ch stßtech EvropskΘ unie. Zßkon o st°eln²ch zbranφch byl chßpßn jako zßkon specißlnφ se zvlßÜtnφ ·pravou bez·honnosti a jejφho posuzovßnφ. Ostatn∞, pokud tento zßkon po spln∞nφ stanoven²ch podmφnek stanovφ prßvo na zφskßnφ zbrojnφho pr∙kazu pro fyzickou osobu, v ₧ßdnΘm p°φpad∞ se nejednß o napln∞nφ n∞kterΘho z prßv a svobod zalo₧en²ch ┌stavou nebo Listinou. Rovn∞₧ nem∙₧e podle nßzoru Ministerstva vnitra pou₧itφm º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch dojφt k naruÜenφ prßva na ochranu dobrΘ pov∞sti podle Φl. 10 odst. 1 Listiny. Posuzovßnφ podmφnek stanoven²ch zßkonem se d∞je v neve°ejnΘm °φzenφ p°ed orgßnem Policie ╚eskΘ republiky a d∙vody, proΦ nenφ mo₧no zbrojnφ pr∙kaz vydat, jsou sd∞lovßny pouze ₧adateli. Ministerstvo vnitra proto navrhuje zamφtnutφ nßvrhu.
Podstatou nßvrhu na zruÜenφ º 44 odst. 1 pφsm. d) zßkona o st°eln²ch zbranφch je tvrzenφ, ₧e toto ustanovenφ je v rozporu s principem prßvnφho stßtu zakotven²m v Φl. 1 ┌stavy, jako₧ i s principem rovnosti v d∙stojnosti a prßvech zakotven²m v Φl. 1 Listiny, nebo¥ odejmutφm prßva na zφskßnφ zbrojnφho pr∙kazu osobßm, kterΘ byly posti₧eny pouze pen∞₧it²m trestem, dochßzφ ve skuteΦnosti k jejich diskriminaci. Podstatou nßvrhu na zruÜenφ º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch je tvrzenφ, ₧e toto ustanovenφ je v rozporu s Φl. 10 odst. 1 Listiny, nebo¥ nenφ respektovßn prßvnφ d∙sledek zahlazenφ podle º 70 odst. 1 trestnφho zßkona, podle kterΘho, bylo-li odsouzenφ zahlazeno, hledφ se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
Nßvrh na zruÜenφ º 44 odst. 1 pφsm. d) a º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch se zaklßdß na 2 argumentech. Prvnφm je absence rozliÜovßnφ mezi z hlediska sankce rozdφln²mi trestn²mi Φiny p°i posuzovßnφ bez·honnosti, v Φem₧ je spat°ovßno poruÜenφ principu prßvnφho stßtu podle Φl. 1 ┌stavy; druh²m je pak dotΦenφ zßkladnφho prßva vypl²vajφcφho z Φl. 10 odst. 1 Listiny, proto₧e nenφ respektovßn prßvnφ d∙sledek zahlazenφ dle º 70 odst. 1 trestnφho zßkona, podle n∞ho₧, bylo-li odsouzenφ zahlazeno, hledφ se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
Nutno poznamenat, ₧e zßkon o st°eln²ch zbranφch, kter² nabyl ·Φinnosti dnem 1. b°ezna 1996, zavßdφ pro vÜechny obΦany nßrok na zφskßnφ zbrojnφho pr∙kazu, avÜak po spln∞nφ vÜech zßkonem stanoven²ch podmφnek. Jednß se tedy (na rozdφl od minulosti) o v∞c nßrokovou (v minulosti tento nßrok dßn nebyl a o mo₧nosti zφskßnφ zbrojnφho pr∙kazu rozhodoval sprßvnφ orgßn policie). Zßkon o st°eln²ch zbranφch ve svΘ Φßsti ÜestΘ upravuje podmφnky vedoucφ k zφskßnφ zbrojnφho pr∙kazu. Ten (v p°φpad∞ spln∞nφ stanoven²ch podmφnek) vydßvß okresnφ °editelstvφ Policie ╚eskΘ republiky. Krom∞ dosa₧enφ p°edepsanΘho v∞ku, zp∙sobilosti k prßvnφm ·kon∙m, zdravotnφ zp∙sobilosti a odbornΘ zp∙sobilosti je po₧adovßna i bez·honnost a spolehlivost. Oproti d°φv∞jÜφ prßvnφ ·prav∞ jsou tak jednoznaΦn∞ stanoveny p°esnΘ a p°ehlednΘ podmφnky, za jejich₧ spln∞nφ lze zbrojnφ pr∙kaz vydat, p°esn∞ji °eΦeno, za jejich₧ spln∞nφ zbrojnφ pr∙kaz vydßn b²t musφ. Je v t∞chto souvislostech na mφst∞ ·vaha, zda je za danΘho stavu v∞ci zφskßnφ zbrojnφho pr∙kazu v∞cφ nßroΦnou a obtφ₧nou, jin²mi slovy, zda podmφnky stanovenΘ zßkonem o st°eln²ch zbranφch jsou p°φliÜ p°φsnΘ (posuzovßno takΘ v souvislosti s podan²m nßvrhem - tedy i z hlediska stanovenφ rozsahu bez·honnosti tak, jak ji zßkon o st°eln²ch zbranφch vy₧aduje). Podle p°esv∞dΦenφ ┌stavnφho soudu lze zßkonodßrcem zvolenΘ °eÜenφ poklßdat za p°ijatelnΘ, nikoli za nep°im∞°enΘ. KoneΦn∞ ovÜem takto zvolenou ·pravu nelze poklßdat za proti·stavnφ, a to ani z hlediska, kterΘ zd∙raznil navrhovatel, maje na mysli p°edevÜφm rozpor s Φl. 1 ┌stavy, kdy je namφtßna mimo°ßdnß tvrdost, kterß se dostßvß do rozporu s principem prßvnφho stßtu, kdy₧ fakticky umo₧≥uje stav∞t do jednΘ roviny osoby, jejich₧ trestnΘ Φiny vy₧adujφ k nßprav∞ pouze pen∞₧it² trest, s osobami, za jejich₧ trestnΘ Φiny je nezbytnΘ pou₧φt p°φsn∞jÜφch sankcφ. ┌stavnφ soud v °ad∞ sv²ch rozhodnutφ vylo₧il obsah ·stavnφho principu rovnosti. Identifikoval se v nich [zejmΘna v nßlezech ve v∞cech veden²ch pod sp. zn. Pl. ┌S 16/93 (Sbφrka ┌S Φ. 1, str. 194 - 5, 205 - 6), Pl. ┌S 36/93 (Sbφrka ┌S Φ. 1, str.179), Pl. ┌S 5/95 (Sbφrka ┌S Φ. 4, str. 218), Pl. ┌S 9/95 (Sbφrka ┌S Φ. 5, str. 137)] s chßpßnφm ·stavnφho principu rovnosti, jak byl vyjßd°en ┌stavnφm soudem ╚SFR (Sbφrka ┌S ╚SFR, 1992, Φ. 11): "Je jist∞ v∞cφ stßtu, aby v zßjmu zajiÜt∞nφ sv²ch funkcφ rozhodl, ₧e urΦitΘ skupin∞ poskytne mΘn∞ v²hod jako jinΘ. Ani zde vÜak nem∙₧e postupovat libovoln∞... . Pokud zßkon urΦuje prosp∞ch jednΘ skupiny a zßrove≥ tφm stanovφ ne·m∞rnΘ povinnosti jinΘ, m∙₧e se tak stßt pouze s odvolßnφm na ve°ejnΘ hodnoty.". ┌stavnφ soud odmφtl absolutnφ chßpßnφ principu rovnosti, p°iΦem₧ dßle konstatoval: "rovnost obΦan∙ nelze chßpat jako kategorii abstraktnφ, n²br₧ jako rovnost relativnφ, jak ji majφ na mysli vÜechny modernφ ·stavy" [Pl. ┌S 36/93 (Sbφrka ┌S Φ. 1, str. 179)]. Obsah principu rovnosti tφm posunul do oblasti ·stavn∞prßvnφ akceptovatelnosti hledisek odliÜovßnφ subjekt∙ a prßv. Hledisko prvnφ p°itom spat°uje ve vylouΦenφ libov∙le. Hledisko druhΘ vypl²vß z prßvnφho nßzoru vyjßd°enΘho v nßlezu ve v∞ci vedenΘ pod sp. zn. Pl. ┌S 4/95 (Sbφrka ┌S Φ. 3, str. 209): "nerovnost v socißlnφch vztazφch, mß-li se dotknout zßkladnφch lidsk²ch prßv, musφ dosßhnout intenzity, zpochyb≥ujφcφ, alespo≥ v urΦitΘm sm∞ru, ji₧ samu podstatu rovnosti. To se zpravidla d∞je tehdy, je-li s poruÜenφm rovnosti spojeno i poruÜenφ jinΘho zßkladnφho prßva, nap°. prßva vlastnit majetek podle Φl. 11 Listiny, n∞kterΘho z politick²ch prßv podle Φl. 17 a nßsl. Listiny, prßv nßrodnostnφch a etnick²ch menÜin podle Φl. 24 a nßsl. Listiny a podobn∞ [shodn∞ i Pl. ┌S 5/95 (Sbφrka ┌S Φ. 4, str. 217 - 18)]. Hlediskem druh²m p°i posuzovßnφ proti·stavnosti prßvnφho p°edpisu Φi jeho Φßsti zaklßdajφcφ nerovnost je tedy dotΦenφ n∞kterΘho ze zßkladnφch prßv a svobod. Pokud navrhovatel namφtß, ₧e zßkonodßrce posuzuje stejn²m zp∙sobem nerovnΘ p°φpady (Φφm₧ by m∞l poruÜit Φl. 1 ┌stavy), bylo by mo₧nΘ s nφm souhlasit pouze tehdy, jestli₧e by tak Φinil libovoln∞, resp. by tφm zasßhl do zßkladnφho prßva nebo svobody. Vymezenφ okruhu osob dle º 44 odst. 1 pφsm. d) zßkona o st°eln²ch zbranφch vÜak libovolnΘ nenφ. Je dßno dostateΦn∞ urΦit∞ a srozumiteln∞ znakem ·myslnΘho spßchßnφ trestnΘho Φinu a v tom obsa₧enou informacφ o mravnφ zp∙sobilosti ₧adatele o vydßnφ zbrojnφho pr∙kazu. Jeliko₧ "prßvo" na st°elnou zbra≥ nenφ zßkladnφm prßvem, nenφ namφtanou nerovnostφ napadenΘho zßkonnΘho ustanovenφ dotΦeno n∞kterΘ ze zßkladnφch prßv a svobod, a nenφ proto dßn ani d∙vod jeho zruÜenφ pro poruÜenφ prßva rovnosti.
K omezenφ zßkladnφch prßv Φi svobod, i kdy₧ jejich ·stavnφ ·prava omezenφ nep°edpoklßdß, m∙₧e dojφt v p°φpad∞ jejich kolize. V t∞chto situacφch je nutnΘ stanovit podmφnky, za jejich₧ spln∞nφ mß prioritu jedno zßkladnφ prßvo Φi svoboda, a za spln∞nφ kter²ch jinΘ. Zßkladnφ je v tΘto souvislosti maxima, podle kterΘ zßkladnφ prßvo Φi svobodu lze omezit pouze v zßjmu jinΘho zßkladnφho prßva Φi svobody.
V posuzovanΘ v∞ci se v kolizi ocitajφ zßkladnφ prßvo plynoucφ z Φl. 10 odst. 1 Listiny (promφtajφcφ se krom∞ jinΘho v º 69 a 70 trestnφho zßkona) a zßkladnφ prßvo na ₧ivot (Φl. 6 odst. 1, 2 Listiny), p°φpadn∞ dalÜφ zßkladnφ prßva, jejich₧ omezenφ by bylo lze docφlit pou₧itφm st°eln²ch zbranφ, (Φl. 11 odst. 1, Φl. 12 odst. 1, Φl. 13 Listiny a jist∞ i dalÜφ). P°i posuzovßnφ mo₧nosti omezenφ zßkladnφho prßva Φi svobody ve prosp∞ch jinΘho zßkladnφho prßva, resp. svobody lze stanovit tyto podmφnky, za jejich₧ spln∞nφ mß prioritu jedno zßkladnφ prßvo Φi svoboda:
Prvnφ podmφnkou je jejich vzßjemnΘ pom∞°ovßnφ, druhou je po₧adavek Üet°enφ podstaty a smyslu omezovanΘho zßkladnφho prßva, resp. svobody (Φl. 4 odst. 4 Listiny). VzßjemnΘ pom∞°ovßnφ ve vzßjemnΘ kolizi stojφcφch zßkladnφch prßv a svobod spoΦφvß v nßsledujφcφch kritΘriφch - prvnφm je kritΘrium vhodnosti, tedy odpov∞∩ na otßzku, zdali institut omezujφcφ urΦitΘ zßkladnφ prßvo umo₧≥uje dosßhnout sledovan² cφl - tj. ochranu jinΘho zßkladnφho prßva. V danΘm p°φpad∞, pokud je namφtßno, ₧e za urΦit²ch konkrΘtnφch okolnostφ (v n∞kter²ch urΦit²ch p°φpadech) jevφ se tyto podmφnky p°φsnΘ (stran zφskßnφ st°eln²ch zbranφ), jde pouze a v²luΦn∞ o ·vahu zßkonodßrce v urΦitΘm Φasu a prostoru. Je namφst∞ p°ipomenout, ₧e oblast st°eln²ch zbranφ (jejich zφskßnφ a dr₧enφ) je takovou sfΘrou ₧ivota spoleΦnosti, ve kterΘ lze akceptovat postup obez°etn², kter² je t°eba peΦliv∞ zva₧ovat. StanovenΘ podmφnky je mo₧nΘ oznaΦit za p°φsn∞jÜφ, rozhodn∞ vÜak nejsou mimo°ßdn∞ striktnφ Φi dokonce extrΘmnφ. Uvedenß ustanovenφ potom umo₧≥ujφ upevnit ochranu zßkladnφch lidsk²ch prßv, jak byla zmφn∞na.
KritΘrium pot°ebnosti spoΦφvß v porovnßnφ legislativnφho prost°edku omezujφcφho zßkladnφ prßvo, resp. svobodu s jin²mi opat°enφmi, umo₧≥ujφcφho dosßhnout stejnΘho cφle, avÜak nedot²kajφcφho se zßkladnφch prßv a svobod. Ani zde nelze stßtu vyΦφtat, ₧e by stanovenφm uveden²ch podmφnek vyboΦil z rßmce, kter² je v danΘ oblasti p°im∞°en², a nelze mφt ani za to, ₧e stanovenφm bez·honnosti, a tedy vymezenφm urΦitΘ mφry mravnosti, p°esahuje p°im∞°enou mφru pot°ebnosti. T°etφm kritΘriem je porovnßnφ zßva₧nosti obou v kolizi stojφcφch zßkladnφch prßv. V posuzovanΘm p°φpad∞ jednφm z nich je prßvo na lidskou d∙stojnost, osobnφ Φest, dobrou pov∞st a ochranu svΘho jmΘna, druh²m potom prßvo na ₧ivot, p°φpadn∞ dalÜφ zßkladnφ prßva, jejich₧ omezenφ by bylo mo₧nΘ docφlit u₧itφm st°elnΘ zbran∞, (Φl. 11, Φl. 12 odst. 1, Φl. 13 Listiny a dalÜφ). SouΦßstφ porovnßnφ zßva₧nosti v kolizi stojφcφch zßkladnφch prßv je i zva₧ovßnφ vyu₧itφ prßvnφch institut∙ minimalizujφcφch argumenty podlo₧en² zßsah do jednoho z nich. V posuzovanΘm p°φpad∞ °ada argument∙ vypovφdß ve prosp∞ch zßkonodßrcem provedenΘ ·pravy, resp. podmφnky jφm stanovenΘ nevyboΦujφ prßv∞ z rßmce p°im∞°enosti. Argument empirick² (prokazateln∞ rok od roku nar∙stajφcφ poΦet ·mysln²ch trestn²ch Φin∙ spßchan²ch legßln∞ dr₧enou st°elnou zbranφ), systΘmov² (stßle v∞tÜφ nßr∙st razantnφch a zßva₧n²ch trestn²ch Φin∙), hodnotov² (d∙raznΘ ·toky na ₧ivot a majetek obΦan∙). P°φpadnΘ ·vahy o prßvu na sebeobranu je t°eba v dan²ch souvislostech odmφtnout - prßv∞ i s poukazem na to, ₧e oΦ obtφ₧n∞jÜφ bude mo₧nost st°elnou zbra≥ zφskat a dr₧et, o to v∞tÜφ budou prßv∞ mo₧nosti sebeobrany. Sjednocujφcφm prvkem (u osob, kter²ch se t²kß prokßzßnφ bez·honnosti) je prßv∞ skuteΦnost (º 44 odst. 1 zßkona o st°eln²ch zbranφch), ₧e se dopustily ·myslnΘho trestnΘho Φinu. Jist∞₧e se takto posuzovanß zßle₧itost posunuje do roviny mravnφ Φi snad morßln∞ etickΘ. Z hledisek ji₧ vylo₧en²ch tedy nenφ rozhodujφcφ zva₧ovat (a to ani z hledisek ·stavn∞prßvnφch), o jak² druh trestnΘ Φinnosti Φi o jak² konkrΘtnφ trestn² Φin Ülo Φi jakß sankce byla v tom Φi onom p°φpad∞ ulo₧ena. Nelze tedy vyΦφtat zßkonodßrci, ₧e v∙Φi t∞mto osobßm jevφ ned∙v∞ru, a to ovÜem prßv∞ a jenom v souvislosti s tak zßva₧n²m jevem, jako je dr₧enφ a vlastnictvφ st°eln²ch zbranφ. Nenφ tak mo₧nΘ hovo°it o hypertrofii obecnosti a pot°ebnosti diferenciace, kterß by zajistila ·stavnφ princip rovnosti. NapadenΘ ustanovenφ zßkona o st°eln²ch zbranφch je dostateΦn∞ konkrΘtnφ prßv∞ stanovenφm vÜech jednoznaΦn∞ vymezen²ch podmφnek, za kter²ch lze st°elnou zbra≥ zφskat a takΘ ji dr₧et. Z hlediska zmi≥ovanΘ bez·honnosti je to prßv∞ ona doba (z hlediska zahlazenφ odsouzenφ) vymezenß º 44 odst. 1 pφsm. a) a₧ d) zßkona o st°eln²ch zbranφch. Tato doba je stanovena p°esn∞ a urΦit∞ a platφ takΘ za p°esn∞ stanoven²ch podmφnek pro vÜechny subjekty stejn∞. Zßkladnφ vztah k zßkonu o st°eln²ch zbranφch se i v p°φpadech pod°azen²ch pod pφsmenem d) º 44 odst. 1 zßkona o st°eln²ch zbranφch sjednocuje a dostßvß v²raz prßv∞ v souvislosti s ·mysln²m spßchßnφm trestnΘho Φinu dotyΦn²ch subjekt∙ s poukazem na v²razn² a spoleΦensky v²znamn² jev, jako je dr₧enφ st°elnΘ zbran∞ a d∙sledky z toho plynoucφ.
I s odhlΘdnutφm od toho, ₧e vlastnit a dr₧et st°elnou zbra≥ nenφ zßkladnφm lidsk²m prßvem (a zajistΘ ani prßvem vlastnit majetek podle Φl. 11 Listiny), p°ece jenom je namφst∞ uvΘst, ₧e zßjem na ochran∞ zßkladnφch prßv, jako jsou prßvo na ₧ivot, zdravφ Φi ochranu majetku, je evidentnφ a s prßvem na vlastnictvφ a dr₧enφ zbran∞ nesoum∞°iteln². Mo₧nosti sebeobrany v p°φpad∞ ·toku se st°elnou zbranφ se stßvajφ minimßlnφmi. Proto je namφst∞ v oblasti mo₧nostφ zφskßnφ st°elnΘ zbran∞ postupovat uvß₧liv∞ a pozorn∞. Ohledn∞ ·vahy o rozporu napadenΘho ustanovenφ zßkona o st°eln²ch zbranφch s Φl. 10 odst. 1 Listiny nutno odkßzat na to, co ji₧ bylo °eΦeno, snad s dodatkem, ₧e i p°i vy₧adovßnφ opisu z evidence Rejst°φku trest∙ je samoz°ejmou povinnostφ sprßvnφch orgßn∙ policie prßva obsa₧enß v Φl. 10 odst. 1 Listiny respektovat. Listina samotnß je zßkladnφm pramenem prßvnφ ·pravy ochrany osobnφch ·daj∙ a spolu s dalÜφmi prßvnφmi p°edpisy, jako je nap°. obΦansk² zßkonφk, trestnφ zßkon a zßkon o p°estupcφch, zßkon o advokacii a zßkon o ochran∞ osobnφch ·daj∙ v informaΦnφch systΘmech, p°edstavuje dostateΦnou ochranu a garance zßkladnφch lidsk²ch prßv obsa₧en²ch v Φl. 10 odst. 1 Listiny. Ostatn∞ nenφ ani d∙vod mφt obavu z toho, ₧e p°φsluÜn² stßtnφ orgßn p°i prßci s opisem z evidence Rejst°φku trest∙ by zmφn∞nß zßkladnφ prßva poruÜoval (stßtnφ orgßny p°ichßzejφ do styku s opisem z evidence Rejst°φku trest∙, nap°. p°i trestnφm °φzenφ - policie, stßtnφ zastupitelstvφ, soud), a to i v dob∞, kdy trestnφ °φzenφ jeÜt∞ nenφ pravomocn∞ skonΦeno.
NapadenΘ ustanovenφ º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch lze pova₧ovat pouze za vysv∞tlujφcφ, up°es≥ujφcφ a odstra≥ujφcφ pochyby stran postupu p°i zjiÜ¥ovßnφ bez·honnosti z hlediska tohoto zßkona. Jde o zßkonnou ·pravu, kterß je specißlnφ, se specißlnφm vymezenφm pojmu bez·honnosti z d∙vod∙, kterΘ ji₧ byly zmφn∞ny. Vyjßd°enφ toho, ₧e p°i posuzovßnφ bez·honnosti osoby se nep°ihlφ₧φ k zahlazenφ odsouzenφ podle zvlßÜtnφho zßkona (trestnφho zßkona a trestnφho °ßdu), nenφ protiprßvnφ, tφm mΘn∞ proti·stavnφ, ale pouze odstra≥ujφcφ p°φpadnΘ pochybnosti p°edevÜφm procesnφho charakteru. Tato skuteΦnost potom nezaklßdß d∙vod ani ke zruÜenφ º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch.
Vzhledem k uveden²m zßv∞r∙m ┌stavnφ soud neshledal rozpor º 44 odst. 1 pφsm. d) a º 44 odst. 2 zßkona o st°eln²ch zbranφch s ┌stavou, ·stavnφmi zßkony ani mezinßrodnφmi smlouvami podle Φl. 10 ┌stavy, a proto nßvrhy na jejich zruÜenφ zamφtl.
P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.
OdliÜnΘ stanovisko v tΘto v∞ci zaujali podle º 14 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, soudci JUDr. Vladimφr ╚ermßk, JUDr. Vladimφr Paul a JUDr. Pavel Varva°ovsk²