316
╚esk² bß≥sk² ·°ad stanovφ podle º 4 odst. 1 pφsm. a) zßkona Φ. 157/1998 Sb., o chemick²ch lßtkßch a chemick²ch p°φpravcφch a o zm∞n∞ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙:
Pro ·Φely tΘto vyhlßÜky se pova₧uje za
| a) | v²buÜnou lßtku1) takovß chemickß lßtka2) nebo chemick² p°φpravek3) (dßle jen "lßtka"), kterß je schopna vybuchnout p∙sobenφm tepla nebo kterß z hlediska mo₧nosti vybuchnout je citlivß na nßraz nebo na t°enφ v p°φstroji uvedenΘm v p°φloze nebo je citliv∞jÜφ na nßraz nebo na t°enφ ne₧ 1,3-dinitrobenzen v alternativnφm p°φstroji, | ||||
| b) | referenΦnφ lßtku
|
(1) P°ed provedenφm zkouÜek se pro zajiÜt∞nφ bezpeΦnosti provßdφ p°edb∞₧nΘ zkouÜky.
(2) P°edb∞₧nΘ zkouÜky se provedou s velmi mal²mi vzorky lßtky, p°ibli₧n∞ 10 mg, a to zah°φvßnφm neuzav°enΘ lßtky v plameni plynovΘho ho°ßku, nßrazem v jakΘmkoliv za°φzenφ a t°enφm za pou₧itφ paliΦky proti podlo₧ce nebo v jinΘm za°φzenφ pro zkouÜenφ citlivosti na t°enφ. ┌Φelem p°edb∞₧n²ch zkouÜek je zjistit, zda lßtka nenφ tak citlivß a v²buÜnß, ₧e p°edepsanΘ zkouÜky citlivosti, zvlßÜt∞ zkouÜku citlivosti na p∙sobenφ tepla, je nutnΘ provßd∞t za pou₧itφ ochrann²ch opat°enφ, kterß by zamezila poran∞nφ osoby provßd∞jφcφ zkouÜky.
(3) V²sledky p°edb∞₧n²ch zkouÜek neslou₧φ k hodnocenφ v²buÜnosti lßtky.
(1) Metoda pro zjiÜ¥ovßnφ v²buÜnosti lßtky uvedenß v p°φloze (dßle jen "metoda") stanovuje zkuÜebnφ postup pro zjiÜt∞nφ, zda lßtka je z hlediska v²buchu citlivß na p∙sobenφ tepla, na nßraz nebo na t°enφ, a to za podmφnek uveden²ch v tΘto vyhlßÜce.
(2) Metoda poskytuje ·daje pro ohodnocenφ mo₧nosti vyvolßnφ v²buchu p∙sobenφm podn∞t∙ uveden²ch v odstavci 1. Neslou₧φ ke zjiÜt∞nφ, zda je lßtka schopna vybuchovat za jak²chkoliv podmφnek.
(3) Lßtka musφ b²t podrobena t∞mto zkouÜkßm:
| a) | zkouÜce citlivosti na p∙sobenφ tepla, p°i kterΘ se lßtka zah°φvß v ocelovΘ trubce uzav°enΘ clonami. P°i tΘto zkouÜce se zjiÜ¥uje, zda je lßtka nßchylnß k v²buchu za podmφnek intenzivnφho zah°φvßnφ a p°edepsanΘho ut∞sn∞nφ, |
| b) | zkouÜce citlivosti na nßraz, p°i kterΘ se lßtka zkouÜφ zßva₧φm p°edepsanΘ hmotnosti puÜt∞n²m z p°edepsanΘ v²Üky, |
| c) | zkouÜce citlivosti na t°enφ, p°i kterΘ se pevnß nebo pastovitß lßtka zkouÜφ t°enφm mezi standardnφmi povrchy za p°edepsan²ch podmφnek zatφ₧enφ a vzßjemnΘho pohybu. U kapalin se zkouÜka t°enφm neprovßdφ. |
ZkouÜky se provßd∞jφ podle metodiky uvedenΘ v p°φloze.
(4) P°i zkouÜkßch uveden²ch v odstavci 3 lze pou₧φt i alternativnφ p°φstroje, a to za podmφnky, ₧e jsou mezinßrodn∞ uznßvanΘ a ₧e jimi zφskanΘ v²sledky odpovφdajφ v²sledk∙m zφskan²m na p°φstrojφch uveden²ch v p°φloze.
(5) ZkouÜky uvedenΘ v odstavci 3 se neprovßd∞jφ, lze-li u lßtky na zßklad∞ odbornΘho posouzenφ vyslovit jednoznaΦn² zßv∞r, ₧e se lßtka nem∙₧e rychle rozklßdat za v²voje plyn∙ a uvol≥ovßnφ tepla a nep°edstavuje tedy nebezpeΦφ v²buchu.
(1) Lßtka je ve smyslu tΘto zkouÜky hodnocena jako v²buÜnß, zφskß-li se p°i n∞kterΘ ze zkouÜek podle º 3 odst. 3 pozitivnφ v²sledek nebo odpovφdß-li v²sledek zkouÜky s pou₧itφm alternativnφch p°φstroj∙ v∞tÜφ citlivosti, ne₧ je citlivost referenΦnφ lßtky.
(2) Pozitivnφm v²sledkem zkouÜky je v²buch, jeho₧ projev je uveden v p°φloze.
(1) O zkouÜce se vyhotovφ protokol.
(2) Protokol o zkouÜce, pokud je to mo₧nΘ, obsahuje zejmΘna:
| a) | oznaΦenφ, chemickΘ slo₧enφ, Φistotu a vlhkost zkouÜenΘ lßtky, |
| b) | fyzikßlnφ formu vzorku a informaci, zda se vzorek drtil, mlel nebo prosΘval, |
| c) | ·daje zjiÜt∞nΘ p°i zkouÜce citlivosti na p∙sobenφ tepla, nap°φklad hmotnost vzorku a poΦet ·lomk∙, |
| d) | pozorovanΘ jevy p°i zkouÜce citlivosti na nßraz nebo p°i zkouÜce citlivosti na t°enφ, nap°φklad tvorba znaΦnΘho mno₧stvφ d²mu nebo ·pln² rozklad bez t°esku, plameny, jiskry, t°esk nebo praskßnφ, |
| e) | v²sledky ka₧dΘho typu zkouÜky, |
| f) | zd∙vodn∞nφ pou₧itφ alternativnφho p°φstroje a d∙kaz srovnatelnosti zφskan²ch v²sledk∙ s v²sledky zφskan²mi s p°φstrojem uveden²m v p°φloze, |
| g) | poznßmky, kterΘ mohou mφt v²znam pro sprßvnΘ hodnocenφ v²sledk∙, nap°φklad odkazy na zkouÜky podobn²ch lßtek. |
(3) V protokolu o zkouÜce se uvßdφ takΘ vÜechny v²sledky, kterΘ jsou pova₧ovßny za chybnΘ, anomßlnφ nebo nereprezentativnφ. Pokud nenφ mo₧no takov² v²sledek kvalifikovan∞ vysv∞tlit, je t°eba jej p°ijmout tak, jak byl dosa₧en, a lßtku ohodnotit zp∙sobem odpovφdajφcφm dosa₧enΘmu v²sledku.
Pokud vznikne pochybnost o v²sledku zkouÜek, je nutno provΘst dalÜφ zkouÜku, a to bu∩ zkouÜku pro stanovenφ schopnosti Üφ°it reakci detonativnφho charakteru, nebo zkouÜku citlivosti k vnit°nφm tepeln²m podn∞t∙m, pop°φpad∞ ob∞ tyto zkouÜky. Tyto zkouÜky se provßd∞jφ podle mezinßrodn∞ uznßvanΘ metodiky.4) V protokolu o zkouÜce je nutno uvΘst druh a v²sledky t∞chto dalÜφch zkouÜek, jako₧ i od∙vodn∞nφ pou₧itφ zvolenΘ zkouÜky a k nφ pou₧itΘ metodiky.
Tato vyhlßÜka nab²vß ·Φinnosti dnem 1. ledna 1999.
P°edseda:
doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
P°φloha k vyhlßÜce Φ. 316/1998 Sb.
BOD 1. ZkouÜka citlivosti na p∙sobenφ tepla
| a. | Za°φzenφ je tvo°eno ocelovou trubkou k jednomu pou₧itφ se znovupou₧iteln²m uzavφracφm za°φzenφm (obrßzek 1) instalovanou v oh°φvacφm a ochrannΘm za°φzenφ. Ka₧dß trubka je hlubokota₧enß z ocelovΘho plechu. Jejφ vnit°nφ pr∙m∞r je 24 mm, dΘlka 75 mm a tlouÜ¥ka st∞ny 0,5 mm. Na otev°enΘm konci trubky je p°φruba slou₧φcφ k uzav°enφ trubky sestavou clony. Sestava je tvo°ena clonou se st°edov²m otvorem odolnou v∙Φi tlaku p°ipevn∞nou k trubce pomocφ dvoudφlnΘho ÜroubovΘho spoje (matice a zßvitovß p°φruba). Matice a zßvitovß p°φruba jsou zhotoveny z chrom-manganovΘ oceli, kterß je do 800 oC nejisk°ivß. Clony majφ tlouÜ¥ku 6 mm, jsou vyrobeny ze ₧ßruvzdornΘ oceli a tvo°φ °adu podle velikosti otvor∙. |
| b. | Lßtka se obvykle zkouÜφ ve stavu, v jakΘm je dodßna. V n∞kter²ch p°φpadech,
nap°. kdy₧ je lisovanß, litß nebo jin²m zp∙sobem zhutn∞nß, m∙₧e b²t zkouÜena
po rozdrcenφ. U pevn²ch lßtek se hmotnost lßtky pou₧itΘ v ka₧dΘ zkouÜce urΦφ ve dvou etapßch. V prvnφ etap∞ se zvß₧enß trubka naplnφ 9 cm3 lßtky a po celΘm pr∙°ezu trubky se lßtka stlaΦφ silou 80 N. Z bezpeΦnostnφch d∙vod∙ nebo v p°φpadech, kdy stlaΦovßnφm m∙₧e dojφt ke zm∞n∞ fyzikßlnφ formy vzorku, lze pou₧φt jin² zp∙sob pln∞nφ; nap°φklad je-li lßtka velmi citlivß na t°enφ, nenφ vhodnΘ jejφ stlaΦovßnφ. Je-li lßtka stlaΦitelnß, p°idß se dalÜφ mno₧stvφ tΘto lßtky a stlaΦuje se, a₧ je trubka zapln∞na do vzdßlenosti 55 mm od hornφho okraje. Zjistφ se celkovΘ mno₧stvφ lßtky pou₧itΘ pro napln∞nφ do ·rovn∞ 55 mm od hornφho okraje a p°idajφ se dalÜφ 2 podφly lßtky, p°iΦem₧ ka₧d² se stlaΦφ silou 80 N. Lßtka se pak podle pot°eby bud' p°idß a stlaΦφ, nebo odebere tak, aby trubka byla napln∞na do ·rovn∞ 15 mm od hornφho okraje. ZjiÜt∞nß celkovß hmotnost lßtky je zßkladem pro provedenφ druhΘ etapy. P°i nφ se nejprve vnese do trubky t°etina z hmotnosti zjiÜt∞nΘ v prvnφ etap∞ a stlaΦφ se. Vnesou se dalÜφ 2 podφly, stlaΦφ se silou 80 N a podle pot°eby se p°idß nebo odebere lßtka v trubce na ·rove≥ 15 mm od hornφho okraje trubky. Mno₧stvφ pevnΘ lßtky zjiÜt∞nΘ ve druhΘ etap∞ se pou₧ije pro ka₧d² pokus; napln∞nφ se provede se 3 stejn²mi mno₧stvφmi a ka₧dΘ z nich se stlaΦφ na objem 9 cm3 bez ohledu na to, jakΘ sφly bude zapot°ebφ. Pro usnadn∞nφ lze k tomu pou₧φt rozp∞rnΘ krou₧ky. Kapaliny a gely se naplnφ do trubky do v²Üky 60mm. ZvlßÜtnφ pozornost je t°eba v∞novat gel∙m, aby nedoÜlo k tvorb∞ dutin. Zezdola se na trubku navleΦe zßvitovß p°φruba, vlo₧φ se vhodnß clona a po nanesenφ mazadla na bßzi disulfidu molybdeniΦitΘho se matice utßhne. Je nutnΘ se p°esv∞dΦit, zda n∞jakß lßtka nez∙stala zachycena mezi p°φrubou a clonou nebo v zßvitech. Napln∞nß a uzav°enß trubka se zah°φvß propanem odebφran²m p°es pr∙tokom∞r z pr∙myslovΘ tlakovΘ lßhve s regulßtorem tlaku se°φzen²m na rozmezφ 6 a₧ 7 kPa. Propan se rozd∞luje rozd∞lovacφm potrubφm stejnom∞rn∞ do 4 ho°ßk∙, co₧ se ov∞°φ vizußln∞ pozorovßnφm plamen∙ ho°ßk∙. Ho°ßky jsou umφst∞ny kolem zkuÜebnφ trubky (obrßzek 1). 4 ho°ßky majφ celkovou spot°ebu p°ibli₧n∞ 43,2 dm3 propanu za minutu. Lze pou₧φt alternativnφ palivo a ho°ßky, avÜak rychlost oh°evu musφ b²t stejnß, jak je uvedeno na obrßzku 3. U vÜech za°φzenφ se musφ pravideln∞ kontrolovat rychlost oh°evu za pou₧itφ trubek napln∞n²ch dibutylftalßtem (obrßzek 3). |
| c. | Ka₧dß zkouÜka se provßdφ do roztr₧enφ trubky nebo a₧ doba oh°evu dosßhne 5
minut. Nejprve se provede sΘrie 3 zkouÜek s clonou o pr∙m∞ru otvoru 6 mm, a pokud nedojde k v²buchu, provede se druhß sΘrie 3 zkouÜek s clonou o pr∙m∞ru otvoru 2 mm. Dojde-li k v²buchu u kterΘkoliv zkuÜebnφ sΘrie, nevy₧adujφ se dalÜφ zkouÜky. |
| d. | Projevem v²buchu je roztr₧enφ trubky na 3 nebo vφce Φßstφ, z nich₧ n∞kterΘ mohou b²t vzßjemn∞ spojeny ·zk²mi prou₧ky kovu (obrßzek 2). ZkouÜka, p°i nφ₧ se vytvo°φ mΘn∞ Φßstφ nebo nevzniknou ₧ßdnΘ Φßsti, se pova₧uje za zkouÜku, p°i nφ₧ nedochßzφ k v²buchu. |
BOD 2. ZkouÜka citlivosti na nßraz
| a. | Zßkladnφmi Φßstmi obvykl²ch za°φzenφ s padacφm kladivem je blok z ÜedΘ
litiny s podstavcem, podlo₧ka (kovadlina), sloup, vodicφ liÜty, padacφ zßva₧φ
(kladivo), zadr₧ovacφ a uvol≥ovacφ za°φzenφ a dr₧ßk vzorku (obrßzek 4). Ocelovß
podlo₧ka (kovadlina) o pr∙m∞ru 100 mm a v²Üce 70 mm je p°iÜroubovßna k hornφ
stran∞ ocelo-litinovΘho bloku o dΘlce 230 mm, Üφ°ce 250 mm a v²Üce 200 mm se
zßkladovou (litinovou) deskou o dΘlce 450 mm, Üφ°ce 450 mm a v²Üce 60 mm. Sloup
tvo°en² bezeÜvou ta₧enou ocelovou trubkou je p°ipevn∞n dr₧ßkem p°iÜroubovan²m
na zadnφ stranu ocelo-litinovΘho bloku. 4 Ürouby ukotvujφ za°φzenφ k betonovΘmu
bloku o rozm∞rech 60 x 60 x 60 cm takov²m zp∙sobem, ₧e vodicφ liÜty jsou p°esn∞
kolmo a padacφ zßva₧φ padß voln∞. VhodnΘ je pou₧φt zßva₧φ o hmotnosti 5 a 10
kg z pevnΘ oceli. ┌derovß hlava ka₧dΘho zßva₧φ je z tvrzenΘ oceli HRC 60 a₧ 63 o
minimßlnφm pr∙m∞ru 25 mm. ZkouÜen² vzorek se uzav°e do zkuÜebnφho p°φpravku tvo°enΘho 2 souos²mi ocelov²mi vßlci umφst∞n²mi nad sebou a vodicφm pouzdrem tvo°en²m dut²m ocelov²m vßlcem. PlnΘ ocelovΘ vßlce o pr∙m∞ru 10 (-0,003, -0,005) mm a v²Üce 10 mm majφ vyleÜt∞nΘ plochy, zakulacenΘ hrany s polom∞rem zak°ivenφ 0,5 mm a tvrdost HRC 58 a₧ 65. Dut² vßlec musφ mφt vn∞jÜφ pr∙m∞r 16mm, vyleÜt∞n² vyvrtan² otvor o pr∙m∞ru 10(+0,005, +0,010) mm a v²Üku 13 mm. Sestaven² zkuÜebnφ p°φpravek se umφstφ na v²m∞nnou mezipodlo₧ku o pr∙m∞ru 26 mm a v²Üce 26 mm, kter² je vyst°ed∞n st°edφcφm krou₧kem s otvory pro odvod d²m∙. |
||||
| b. | Objem vzorku Φinφ 40 mm3 nebo takov² objem, kter² je vhodn² pro
alternativnφ za°φzenφ. PevnΘ lßtky se zkouÜejφ v suchΘm stavu a p°ipravujφ se
nßsledujφcφm zp∙sobem:
Lßtky dodßvanΘ ve form∞ pasty se zkouÜejφ pokud mo₧no v suchΘm stavu nebo po odstran∞nφ nejv²Üe mo₧nΘho mno₧stvφ °edidla. KapalnΘ lßtky se zkouÜejφ s mezerou 1 mm mezi hornφm a dolnφm ocelov²m vßlcem. |
||||
| c. | U sΘrie 6 zkouÜek se pustφ zßva₧φ o hmotnosti 10 kg z v²Üky 0,40 m (40 J). Dojde-li b∞hem t∞chto 6 zkouÜek p°i 40 J k v²buchu, musφ se provΘst dalÜφ sΘrie 6 zkouÜek s puÜt∞nφm zßva₧φ o hmotnosti 5 kg z v²Üky 0,15 m (7,5 J). U ostatnφch za°φzenφ se vzorek porovnßvß se zvolenou referenΦnφ lßtkou [º 2 pφsm. b) vyhlßÜky] za pou₧itφ stanovenΘho postupu.5) | ||||
| d. | V²sledek se pova₧uje za pozitivnφ, jestli₧e se zaznamenß v²buch p°i kterΘkoliv zkouÜce. Projevem v²buchu je t°esk nebo plamen. Za v²buch se nepova₧uje zm∞na barvy lßtky nebo zßpach. |
BOD 3. ZkouÜka citlivosti na t°enφ
| a. | T°ecφ za°φzenφ (obrßzek 5) je tvo°eno zßkladovou deskou z litΘ oceli, na
kterΘ je upevn∞no t°ecφ za°φzenφ. To je tvo°eno nepohybliv²m porcelßnov²m
kolφkem a pohyblivou porcelßnovou destiΦkou. Porcelßnovß destiΦka je upevn∞na na
sanφch veden²ch 2 vodicφmi liÜtami. San∞ jsou p°ipojeny k elektromotoru ojnicφ,
excentrickou vaΦkou a vhodn²m ozuben²m p°evodem tak, ₧e porcelßnovß destiΦka
vykonßvß pod porcelßnov²m kolφkem pohyb tam a zp∞t na dΘlce drßhy 10 mm.
Porcelßnov² kolφk se m∙₧e zatφ₧it silou bu∩ 120N, nebo 360 N. RovnΘ porcelßnovΘ destiΦky jsou vyrobeny z bφlΘho technickΘho porcelßnu o drsnosti 9 a₧ 32 mm o dΘlce 25 mm, Üφ°ce 25 mm a v²Üce 5 mm. Vßlcov² porcelßnov² kolφk je rovn∞₧ vyroben z bφlΘho technickΘho porcelßnu a mß dΘlku 15 mm a pr∙m∞r 10 mm a zdrsn∞nΘ kulovΘ plochy s polom∞rem zak°ivenφ 10 mm. |
||||
| b. | Objem vzorku Φinφ 10 mm3 nebo takov² objem, kter² je vhodn² pro
alternativnφ za°φzenφ. PevnΘ lßtky se zkouÜejφ v suchΘm stavu a p°ipravujφ se
nßsledujφcφm zp∙sobem:
Lßtky dodßvanΘ ve form∞ pasty se zkouÜejφ pokud mo₧no v suchΘm stavu. Nenφ-li mo₧nΘ p°ipravit lßtku v suchΘm stavu, zkouÜφ se pasta, a to po odstran∞nφ nejv²Üe mo₧nΘho mno₧stvφ °edidla, ve form∞ prou₧ku o tlouÜ¥ce 0,5 mm, Üφ°ce 2 mm a dΘlce 10 mm p°ipravenΘho v tvarovacφ form∞. |
||||
| c. | Porcelßnov² kolφk se p°ilo₧φ na zkouÜen² vzorek a zatφ₧φ se. P°i
provßd∞nφ zkouÜky musφ b²t r²hy v porcelßnovΘ destiΦce p°φΦn∞ ke sm∞ru
pohybu. Je nutnΘ dbßt na to, aby kolφk z∙stal na vzorku, aby pod kolφkem z∙stalo
le₧et dostateΦnΘ mno₧stvφ vzorku a takΘ aby se destiΦka pohybovala sprßvn∞ pod
kolφkem. U pastovit²ch lßtek se pro nanesenφ lßtky na destiΦku pou₧φvß m∞rka 0,5
mm silnß s otvorem 2 x 10 mm. Porcelßnovß destiΦka se musφ pohybovat pod
porcelßnov²m kolφkem po drßze 10 mm tam a zp∞t za 0,44 s. Ka₧dß Φßst povrchu
destiΦky a kolφku se smφ pou₧φt pouze jednou; 2 konce ka₧dΘho kolφku slou₧φ pro
2 pokusy a ka₧dß ze 2 stran destiΦky slou₧φ pro 3 pokusy. SΘrie 6 zkouÜek se provßdφ se zatφ₧enφm 360 N. Zφskß-li se pozitivnφ v²sledek b∞hem t∞chto 6zkouÜek, musφ se provΘst dalÜφ sΘrie 6 zkouÜek se zatφ₧enφm 120 N. U jin²ch za°φzenφ se vzorek porovnßvß se zvolenou referenΦnφ lßtkou za pou₧itφ stanovenΘho postupu.5) |
||||
| d. | V²sledek se pova₧uje za pozitivnφ, jestli₧e se zaznamenß v²buch p°i kterΘkoliv zkouÜce. Projevem v²buchu je t°esk, praskßnφ, jisk°enφ nebo plamen. |
Obrßzek 1
Obrßzek 2
Obrßzek 3
Obrßzek 4
Obrßzek 4 - pokr.
Obrßzek 5
| 1) | º 2 odst. 8 pφsm. a) zßkona Φ. 157/1998 Sb., o chemick²ch lßtkßch a chemick²ch p°φpravcφch a o zm∞n∞ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙. |
| 2) | º 2 odst. 1 zßkona Φ. 157/1998 Sb. |
| 3) | º 2 odst. 2 zßkona Φ. 157/1998 Sb. |
| 4) | Nap°. Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria, United Nations, 1995, Test 1(a), 2(a): UN gap test; 1(c) (i), 2(c) (i): Time/pressure test. (DoporuΦenφ pro p°epravu nebezpeΦnΘho zbo₧φ. P°φruΦka pro zkouÜky a kritΘria, SpojenΘ nßrody, 1995, zkouÜky 1(a), 2(a): Mezerovß zkouÜka podle UN; 1(c) (i), 2(c) (i): ╚asovß/tlakovß zkouÜka). |
| 5) | Metoda up-and-down. |