SB═RKA Z┴KON┘ Φßstka 107
rozeslßna dne 31.12.1998
 

316

VYHL┴èKA
╚eskΘho bß≥skΘho ·°adu

ze dne 15. prosince 1998,

kterou se stanovφ metoda pro zjiÜ¥ovßnφ v²buÜnosti chemick²ch lßtek a chemick²ch p°φpravk∙

╚esk² bß≥sk² ·°ad stanovφ podle º 4 odst. 1 pφsm. a) zßkona Φ. 157/1998 Sb., o chemick²ch lßtkßch a chemick²ch p°φpravcφch a o zm∞n∞ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙:

º 1
Zßkladnφ pojmy

Pro ·Φely tΘto vyhlßÜky se pova₧uje za

a)   v²buÜnou lßtku1) takovß chemickß lßtka2) nebo chemick² p°φpravek3) (dßle jen "lßtka"), kterß je schopna vybuchnout p∙sobenφm tepla nebo kterß z hlediska mo₧nosti vybuchnout je citlivß na nßraz nebo na t°enφ v p°φstroji uvedenΘm v p°φloze nebo je citliv∞jÜφ na nßraz nebo na t°enφ ne₧ 1,3-dinitrobenzen v alternativnφm p°φstroji,
b)   referenΦnφ lßtku
1.   krystalick² 1,3-dinitrobenzen, kter² prochßzφ sφtem o velikosti oka 0,5 mm, a to pro zkouÜenφ citlivosti na nßraz a na t°enφ,
2.   perhydro-1,3,5-trinitro-1,3,5-triazin (oznaΦovan² jako RDX nebo hexogen nebo cyklonit - CAS 121-82-4) rekrystalovan² z vodnΘho cyklohexanonu, prosßt² za mokra na sφt∞ 250

º 2
P°edb∞₧nΘ zkouÜky

(1) P°ed provedenφm zkouÜek se pro zajiÜt∞nφ bezpeΦnosti provßdφ p°edb∞₧nΘ zkouÜky.

(2) P°edb∞₧nΘ zkouÜky se provedou s velmi mal²mi vzorky lßtky, p°ibli₧n∞ 10 mg, a to zah°φvßnφm neuzav°enΘ lßtky v plameni plynovΘho ho°ßku, nßrazem v jakΘmkoliv za°φzenφ a t°enφm za pou₧itφ paliΦky proti podlo₧ce nebo v jinΘm za°φzenφ pro zkouÜenφ citlivosti na t°enφ. ┌Φelem p°edb∞₧n²ch zkouÜek je zjistit, zda lßtka nenφ tak citlivß a v²buÜnß, ₧e p°edepsanΘ zkouÜky citlivosti, zvlßÜt∞ zkouÜku citlivosti na p∙sobenφ tepla, je nutnΘ provßd∞t za pou₧itφ ochrann²ch opat°enφ, kterß by zamezila poran∞nφ osoby provßd∞jφcφ zkouÜky.

(3) V²sledky p°edb∞₧n²ch zkouÜek neslou₧φ k hodnocenφ v²buÜnosti lßtky.

º 3
Metoda pro zjiÜ¥ovßnφ v²buÜnosti

(1) Metoda pro zjiÜ¥ovßnφ v²buÜnosti lßtky uvedenß v p°φloze (dßle jen "metoda") stanovuje zkuÜebnφ postup pro zjiÜt∞nφ, zda lßtka je z hlediska v²buchu citlivß na p∙sobenφ tepla, na nßraz nebo na t°enφ, a to za podmφnek uveden²ch v tΘto vyhlßÜce.

(2) Metoda poskytuje ·daje pro ohodnocenφ mo₧nosti vyvolßnφ v²buchu p∙sobenφm podn∞t∙ uveden²ch v odstavci 1. Neslou₧φ ke zjiÜt∞nφ, zda je lßtka schopna vybuchovat za jak²chkoliv podmφnek.

(3) Lßtka musφ b²t podrobena t∞mto zkouÜkßm:

a)   zkouÜce citlivosti na p∙sobenφ tepla, p°i kterΘ se lßtka zah°φvß v ocelovΘ trubce uzav°enΘ clonami. P°i tΘto zkouÜce se zjiÜ¥uje, zda je lßtka nßchylnß k v²buchu za podmφnek intenzivnφho zah°φvßnφ a p°edepsanΘho ut∞sn∞nφ,
b)   zkouÜce citlivosti na nßraz, p°i kterΘ se lßtka zkouÜφ zßva₧φm p°edepsanΘ hmotnosti puÜt∞n²m z p°edepsanΘ v²Üky,
c)   zkouÜce citlivosti na t°enφ, p°i kterΘ se pevnß nebo pastovitß lßtka zkouÜφ t°enφm mezi standardnφmi povrchy za p°edepsan²ch podmφnek zatφ₧enφ a vzßjemnΘho pohybu. U kapalin se zkouÜka t°enφm neprovßdφ.

ZkouÜky se provßd∞jφ podle metodiky uvedenΘ v p°φloze.

(4) P°i zkouÜkßch uveden²ch v odstavci 3 lze pou₧φt i alternativnφ p°φstroje, a to za podmφnky, ₧e jsou mezinßrodn∞ uznßvanΘ a ₧e jimi zφskanΘ v²sledky odpovφdajφ v²sledk∙m zφskan²m na p°φstrojφch uveden²ch v p°φloze.

(5) ZkouÜky uvedenΘ v odstavci 3 se neprovßd∞jφ, lze-li u lßtky na zßklad∞ odbornΘho posouzenφ vyslovit jednoznaΦn² zßv∞r, ₧e se lßtka nem∙₧e rychle rozklßdat za v²voje plyn∙ a uvol≥ovßnφ tepla a nep°edstavuje tedy nebezpeΦφ v²buchu.

º 4
Vyhodnocenφ

(1) Lßtka je ve smyslu tΘto zkouÜky hodnocena jako v²buÜnß, zφskß-li se p°i n∞kterΘ ze zkouÜek podle º 3 odst. 3 pozitivnφ v²sledek nebo odpovφdß-li v²sledek zkouÜky s pou₧itφm alternativnφch p°φstroj∙ v∞tÜφ citlivosti, ne₧ je citlivost referenΦnφ lßtky.

(2) Pozitivnφm v²sledkem zkouÜky je v²buch, jeho₧ projev je uveden v p°φloze.

º 5
Protokol o zkouÜce

(1) O zkouÜce se vyhotovφ protokol.

(2) Protokol o zkouÜce, pokud je to mo₧nΘ, obsahuje zejmΘna:

a)   oznaΦenφ, chemickΘ slo₧enφ, Φistotu a vlhkost zkouÜenΘ lßtky,
b)   fyzikßlnφ formu vzorku a informaci, zda se vzorek drtil, mlel nebo prosΘval,
c)   ·daje zjiÜt∞nΘ p°i zkouÜce citlivosti na p∙sobenφ tepla, nap°φklad hmotnost vzorku a poΦet ·lomk∙,
d)   pozorovanΘ jevy p°i zkouÜce citlivosti na nßraz nebo p°i zkouÜce citlivosti na t°enφ, nap°φklad tvorba znaΦnΘho mno₧stvφ d²mu nebo ·pln² rozklad bez t°esku, plameny, jiskry, t°esk nebo praskßnφ,
e)   v²sledky ka₧dΘho typu zkouÜky,
f)   zd∙vodn∞nφ pou₧itφ alternativnφho p°φstroje a d∙kaz srovnatelnosti zφskan²ch v²sledk∙ s v²sledky zφskan²mi s p°φstrojem uveden²m v p°φloze,
g)   poznßmky, kterΘ mohou mφt v²znam pro sprßvnΘ hodnocenφ v²sledk∙, nap°φklad odkazy na zkouÜky podobn²ch lßtek.

(3) V protokolu o zkouÜce se uvßdφ takΘ vÜechny v²sledky, kterΘ jsou pova₧ovßny za chybnΘ, anomßlnφ nebo nereprezentativnφ. Pokud nenφ mo₧no takov² v²sledek kvalifikovan∞ vysv∞tlit, je t°eba jej p°ijmout tak, jak byl dosa₧en, a lßtku ohodnotit zp∙sobem odpovφdajφcφm dosa₧enΘmu v²sledku.

º 6
Odstran∞nφ pochybnostφ

Pokud vznikne pochybnost o v²sledku zkouÜek, je nutno provΘst dalÜφ zkouÜku, a to bu∩ zkouÜku pro stanovenφ schopnosti Üφ°it reakci detonativnφho charakteru, nebo zkouÜku citlivosti k vnit°nφm tepeln²m podn∞t∙m, pop°φpad∞ ob∞ tyto zkouÜky. Tyto zkouÜky se provßd∞jφ podle mezinßrodn∞ uznßvanΘ metodiky.4) V protokolu o zkouÜce je nutno uvΘst druh a v²sledky t∞chto dalÜφch zkouÜek, jako₧ i od∙vodn∞nφ pou₧itφ zvolenΘ zkouÜky a k nφ pou₧itΘ metodiky.

º 7
┌Φinnost

Tato vyhlßÜka nab²vß ·Φinnosti dnem 1. ledna 1999.

P°edseda:
doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.


P°φloha k vyhlßÜce Φ. 316/1998 Sb.

Popis metody pro zjiÜ¥ovßnφ v²buÜnosti chemick²ch lßtek a chemick²ch p°φpravk∙

BOD 1. ZkouÜka citlivosti na p∙sobenφ tepla

a.   Za°φzenφ je tvo°eno ocelovou trubkou k jednomu pou₧itφ se znovupou₧iteln²m uzavφracφm za°φzenφm (obrßzek 1) instalovanou v oh°φvacφm a ochrannΘm za°φzenφ. Ka₧dß trubka je hlubokota₧enß z ocelovΘho plechu. Jejφ vnit°nφ pr∙m∞r je 24 mm, dΘlka 75 mm a tlouÜ¥ka st∞ny 0,5 mm. Na otev°enΘm konci trubky je p°φruba slou₧φcφ k uzav°enφ trubky sestavou clony. Sestava je tvo°ena clonou se st°edov²m otvorem odolnou v∙Φi tlaku p°ipevn∞nou k trubce pomocφ dvoudφlnΘho ÜroubovΘho spoje (matice a zßvitovß p°φruba). Matice a zßvitovß p°φruba jsou zhotoveny z chrom-manganovΘ oceli, kterß je do 800 oC nejisk°ivß. Clony majφ tlouÜ¥ku 6 mm, jsou vyrobeny ze ₧ßruvzdornΘ oceli a tvo°φ °adu podle velikosti otvor∙.
b.   Lßtka se obvykle zkouÜφ ve stavu, v jakΘm je dodßna. V n∞kter²ch p°φpadech, nap°. kdy₧ je lisovanß, litß nebo jin²m zp∙sobem zhutn∞nß, m∙₧e b²t zkouÜena po rozdrcenφ.
U pevn²ch lßtek se hmotnost lßtky pou₧itΘ v ka₧dΘ zkouÜce urΦφ ve dvou etapßch. V prvnφ etap∞ se zvß₧enß trubka naplnφ 9 cm3 lßtky a po celΘm pr∙°ezu trubky se lßtka stlaΦφ silou 80 N. Z bezpeΦnostnφch d∙vod∙ nebo v p°φpadech, kdy stlaΦovßnφm m∙₧e dojφt ke zm∞n∞ fyzikßlnφ formy vzorku, lze pou₧φt jin² zp∙sob pln∞nφ; nap°φklad je-li lßtka velmi citlivß na t°enφ, nenφ vhodnΘ jejφ stlaΦovßnφ. Je-li lßtka stlaΦitelnß, p°idß se dalÜφ mno₧stvφ tΘto lßtky a stlaΦuje se, a₧ je trubka zapln∞na do vzdßlenosti 55 mm od hornφho okraje. Zjistφ se celkovΘ mno₧stvφ lßtky pou₧itΘ pro napln∞nφ do ·rovn∞ 55 mm od hornφho okraje a p°idajφ se dalÜφ 2 podφly lßtky, p°iΦem₧ ka₧d² se stlaΦφ silou 80 N. Lßtka se pak podle pot°eby bud' p°idß a stlaΦφ, nebo odebere tak, aby trubka byla napln∞na do ·rovn∞ 15 mm od hornφho okraje. ZjiÜt∞nß celkovß hmotnost lßtky je zßkladem pro provedenφ druhΘ etapy. P°i nφ se nejprve vnese do trubky t°etina z hmotnosti zjiÜt∞nΘ v prvnφ etap∞ a stlaΦφ se. Vnesou se dalÜφ 2 podφly, stlaΦφ se silou 80 N a podle pot°eby se p°idß nebo odebere lßtka v trubce na ·rove≥ 15 mm od hornφho okraje trubky. Mno₧stvφ pevnΘ lßtky zjiÜt∞nΘ ve druhΘ etap∞ se pou₧ije pro ka₧d² pokus; napln∞nφ se provede se 3 stejn²mi mno₧stvφmi a ka₧dΘ z nich se stlaΦφ na objem 9 cm3 bez ohledu na to, jakΘ sφly bude zapot°ebφ. Pro usnadn∞nφ lze k tomu pou₧φt rozp∞rnΘ krou₧ky.
Kapaliny a gely se naplnφ do trubky do v²Üky 60mm. ZvlßÜtnφ pozornost je t°eba v∞novat gel∙m, aby nedoÜlo k tvorb∞ dutin. Zezdola se na trubku navleΦe zßvitovß p°φruba, vlo₧φ se vhodnß clona a po nanesenφ mazadla na bßzi disulfidu molybdeniΦitΘho se matice utßhne. Je nutnΘ se p°esv∞dΦit, zda n∞jakß lßtka nez∙stala zachycena mezi p°φrubou a clonou nebo v zßvitech.
Napln∞nß a uzav°enß trubka se zah°φvß propanem odebφran²m p°es pr∙tokom∞r z pr∙myslovΘ tlakovΘ lßhve s regulßtorem tlaku se°φzen²m na rozmezφ 6 a₧ 7 kPa. Propan se rozd∞luje rozd∞lovacφm potrubφm stejnom∞rn∞ do 4 ho°ßk∙, co₧ se ov∞°φ vizußln∞ pozorovßnφm plamen∙ ho°ßk∙. Ho°ßky jsou umφst∞ny kolem zkuÜebnφ trubky (obrßzek 1). 4 ho°ßky majφ celkovou spot°ebu p°ibli₧n∞ 43,2 dm3 propanu za minutu. Lze pou₧φt alternativnφ palivo a ho°ßky, avÜak rychlost oh°evu musφ b²t stejnß, jak je uvedeno na obrßzku 3. U vÜech za°φzenφ se musφ pravideln∞ kontrolovat rychlost oh°evu za pou₧itφ trubek napln∞n²ch dibutylftalßtem (obrßzek 3).
c.   Ka₧dß zkouÜka se provßdφ do roztr₧enφ trubky nebo a₧ doba oh°evu dosßhne 5 minut.
Nejprve se provede sΘrie 3 zkouÜek s clonou o pr∙m∞ru otvoru 6 mm, a pokud nedojde k v²buchu, provede se druhß sΘrie 3 zkouÜek s clonou o pr∙m∞ru otvoru 2 mm. Dojde-li k v²buchu u kterΘkoliv zkuÜebnφ sΘrie, nevy₧adujφ se dalÜφ zkouÜky.
d.   Projevem v²buchu je roztr₧enφ trubky na 3 nebo vφce Φßstφ, z nich₧ n∞kterΘ mohou b²t vzßjemn∞ spojeny ·zk²mi prou₧ky kovu (obrßzek 2). ZkouÜka, p°i nφ₧ se vytvo°φ mΘn∞ Φßstφ nebo nevzniknou ₧ßdnΘ Φßsti, se pova₧uje za zkouÜku, p°i nφ₧ nedochßzφ k v²buchu.

BOD 2. ZkouÜka citlivosti na nßraz

a.   Zßkladnφmi Φßstmi obvykl²ch za°φzenφ s padacφm kladivem je blok z ÜedΘ litiny s podstavcem, podlo₧ka (kovadlina), sloup, vodicφ liÜty, padacφ zßva₧φ (kladivo), zadr₧ovacφ a uvol≥ovacφ za°φzenφ a dr₧ßk vzorku (obrßzek 4). Ocelovß podlo₧ka (kovadlina) o pr∙m∞ru 100 mm a v²Üce 70 mm je p°iÜroubovßna k hornφ stran∞ ocelo-litinovΘho bloku o dΘlce 230 mm, Üφ°ce 250 mm a v²Üce 200 mm se zßkladovou (litinovou) deskou o dΘlce 450 mm, Üφ°ce 450 mm a v²Üce 60 mm. Sloup tvo°en² bezeÜvou ta₧enou ocelovou trubkou je p°ipevn∞n dr₧ßkem p°iÜroubovan²m na zadnφ stranu ocelo-litinovΘho bloku. 4 Ürouby ukotvujφ za°φzenφ k betonovΘmu bloku o rozm∞rech 60 x 60 x 60 cm takov²m zp∙sobem, ₧e vodicφ liÜty jsou p°esn∞ kolmo a padacφ zßva₧φ padß voln∞. VhodnΘ je pou₧φt zßva₧φ o hmotnosti 5 a 10 kg z pevnΘ oceli. ┌derovß hlava ka₧dΘho zßva₧φ je z tvrzenΘ oceli HRC 60 a₧ 63 o minimßlnφm pr∙m∞ru 25 mm.
ZkouÜen² vzorek se uzav°e do zkuÜebnφho p°φpravku tvo°enΘho 2 souos²mi ocelov²mi vßlci umφst∞n²mi nad sebou a vodicφm pouzdrem tvo°en²m dut²m ocelov²m vßlcem. PlnΘ ocelovΘ vßlce o pr∙m∞ru 10 (-0,003, -0,005) mm a v²Üce 10 mm majφ vyleÜt∞nΘ plochy, zakulacenΘ hrany s polom∞rem zak°ivenφ 0,5 mm a tvrdost HRC 58 a₧ 65. Dut² vßlec musφ mφt vn∞jÜφ pr∙m∞r 16mm, vyleÜt∞n² vyvrtan² otvor o pr∙m∞ru 10(+0,005, +0,010) mm a v²Üku 13 mm. Sestaven² zkuÜebnφ p°φpravek se umφstφ na v²m∞nnou mezipodlo₧ku o pr∙m∞ru 26 mm a v²Üce 26 mm, kter² je vyst°ed∞n st°edφcφm krou₧kem s otvory pro odvod d²m∙.
b.   Objem vzorku Φinφ 40 mm3 nebo takov² objem, kter² je vhodn² pro alternativnφ za°φzenφ. PevnΘ lßtky se zkouÜejφ v suchΘm stavu a p°ipravujφ se nßsledujφcφm zp∙sobem:
1.   prßÜkovΘ lßtky se prosejφ sφtem o velikosti oka 0,5 mm; ke zkouÜenφ se pou₧ije veÜker² podφl, kter² projde sφtem,
2.   lisovanΘ, litΘ nebo jin²m zp∙sobem zhutn∞nΘ lßtky se rozdrtφ na malΘ kousky a prosejφ; pro zkouÜenφ lßtky se jako reprezentativnφ vzorek p∙vodnφ lßtky pou₧ije prosßt² podφl o velikosti Φßstic od 0,5 do 1 mm.

Lßtky dodßvanΘ ve form∞ pasty se zkouÜejφ pokud mo₧no v suchΘm stavu nebo po odstran∞nφ nejv²Üe mo₧nΘho mno₧stvφ °edidla. KapalnΘ lßtky se zkouÜejφ s mezerou 1 mm mezi hornφm a dolnφm ocelov²m vßlcem.

c.   U sΘrie 6 zkouÜek se pustφ zßva₧φ o hmotnosti 10 kg z v²Üky 0,40 m (40 J). Dojde-li b∞hem t∞chto 6 zkouÜek p°i 40 J k v²buchu, musφ se provΘst dalÜφ sΘrie 6 zkouÜek s puÜt∞nφm zßva₧φ o hmotnosti 5 kg z v²Üky 0,15 m (7,5 J). U ostatnφch za°φzenφ se vzorek porovnßvß se zvolenou referenΦnφ lßtkou [º 2 pφsm. b) vyhlßÜky] za pou₧itφ stanovenΘho postupu.5)
d.   V²sledek se pova₧uje za pozitivnφ, jestli₧e se zaznamenß v²buch p°i kterΘkoliv zkouÜce. Projevem v²buchu je t°esk nebo plamen. Za v²buch se nepova₧uje zm∞na barvy lßtky nebo zßpach.

BOD 3. ZkouÜka citlivosti na t°enφ

a.   T°ecφ za°φzenφ (obrßzek 5) je tvo°eno zßkladovou deskou z litΘ oceli, na kterΘ je upevn∞no t°ecφ za°φzenφ. To je tvo°eno nepohybliv²m porcelßnov²m kolφkem a pohyblivou porcelßnovou destiΦkou. Porcelßnovß destiΦka je upevn∞na na sanφch veden²ch 2 vodicφmi liÜtami. San∞ jsou p°ipojeny k elektromotoru ojnicφ, excentrickou vaΦkou a vhodn²m ozuben²m p°evodem tak, ₧e porcelßnovß destiΦka vykonßvß pod porcelßnov²m kolφkem pohyb tam a zp∞t na dΘlce drßhy 10 mm. Porcelßnov² kolφk se m∙₧e zatφ₧it silou bu∩ 120N, nebo 360 N.
RovnΘ porcelßnovΘ destiΦky jsou vyrobeny z bφlΘho technickΘho porcelßnu o drsnosti 9 a₧ 32 mm o dΘlce 25 mm, Üφ°ce 25 mm a v²Üce 5 mm. Vßlcov² porcelßnov² kolφk je rovn∞₧ vyroben z bφlΘho technickΘho porcelßnu a mß dΘlku 15 mm a pr∙m∞r 10 mm a zdrsn∞nΘ kulovΘ plochy s polom∞rem zak°ivenφ 10 mm.
b.   Objem vzorku Φinφ 10 mm3 nebo takov² objem, kter² je vhodn² pro alternativnφ za°φzenφ. PevnΘ lßtky se zkouÜejφ v suchΘm stavu a p°ipravujφ se nßsledujφcφm zp∙sobem:
1.   prßÜkovΘ lßtky se prosejφ sφtem o velikosti oka 0,5 mm; ke zkouÜenφ se pou₧ije veÜker² podφl, kter² projde sφtem,
2.   lisovanΘ, litΘ nebo jin²m zp∙sobem zhutn∞nΘ lßtky se rozdrtφ na malΘ kousky a prosejφ; pro zkouÜenφ lßtky se pou₧ije prosßt² podφl o velikosti Φßstic menÜφ ne₧ 0,5 mm.

Lßtky dodßvanΘ ve form∞ pasty se zkouÜejφ pokud mo₧no v suchΘm stavu. Nenφ-li mo₧nΘ p°ipravit lßtku v suchΘm stavu, zkouÜφ se pasta, a to po odstran∞nφ nejv²Üe mo₧nΘho mno₧stvφ °edidla, ve form∞ prou₧ku o tlouÜ¥ce 0,5 mm, Üφ°ce 2 mm a dΘlce 10 mm p°ipravenΘho v tvarovacφ form∞.

c.   Porcelßnov² kolφk se p°ilo₧φ na zkouÜen² vzorek a zatφ₧φ se. P°i provßd∞nφ zkouÜky musφ b²t r²hy v porcelßnovΘ destiΦce p°φΦn∞ ke sm∞ru pohybu. Je nutnΘ dbßt na to, aby kolφk z∙stal na vzorku, aby pod kolφkem z∙stalo le₧et dostateΦnΘ mno₧stvφ vzorku a takΘ aby se destiΦka pohybovala sprßvn∞ pod kolφkem. U pastovit²ch lßtek se pro nanesenφ lßtky na destiΦku pou₧φvß m∞rka 0,5 mm silnß s otvorem 2 x 10 mm. Porcelßnovß destiΦka se musφ pohybovat pod porcelßnov²m kolφkem po drßze 10 mm tam a zp∞t za 0,44 s. Ka₧dß Φßst povrchu destiΦky a kolφku se smφ pou₧φt pouze jednou; 2 konce ka₧dΘho kolφku slou₧φ pro 2 pokusy a ka₧dß ze 2 stran destiΦky slou₧φ pro 3 pokusy.

SΘrie 6 zkouÜek se provßdφ se zatφ₧enφm 360 N. Zφskß-li se pozitivnφ v²sledek b∞hem t∞chto 6zkouÜek, musφ se provΘst dalÜφ sΘrie 6 zkouÜek se zatφ₧enφm 120 N. U jin²ch za°φzenφ se vzorek porovnßvß se zvolenou referenΦnφ lßtkou za pou₧itφ stanovenΘho postupu.5)

d.   V²sledek se pova₧uje za pozitivnφ, jestli₧e se zaznamenß v²buch p°i kterΘkoliv zkouÜce. Projevem v²buchu je t°esk, praskßnφ, jisk°enφ nebo plamen.

Obrßzek 1
Obrßzek 2
Obrßzek 3
Obrßzek 4
Obrßzek 4 - pokr.
Obrßzek 5


1)   º 2 odst. 8 pφsm. a) zßkona Φ. 157/1998 Sb., o chemick²ch lßtkßch a chemick²ch p°φpravcφch a o zm∞n∞ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙.
2)   º 2 odst. 1 zßkona Φ. 157/1998 Sb.
3)   º 2 odst. 2 zßkona Φ. 157/1998 Sb.
4)   Nap°. Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria, United Nations, 1995, Test 1(a), 2(a): UN gap test; 1(c) (i), 2(c) (i): Time/pressure test. (DoporuΦenφ pro p°epravu nebezpeΦnΘho zbo₧φ. P°φruΦka pro zkouÜky a kritΘria, SpojenΘ nßrody, 1995, zkouÜky 1(a), 2(a): Mezerovß zkouÜka podle UN; 1(c) (i), 2(c) (i): ╚asovß/tlakovß zkouÜka).
5)   Metoda up-and-down.