152
┌stavnφ soud rozhodl dne 27. kv∞tna 1998 v plΘnu o nßvrhu skupiny poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky na zruÜenφ ustanovenφ º 9b a₧ 9h zßkona ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 284/1991 Sb., o pozemkov²ch ·pravßch a pozemkov²ch ·°adech, ve zn∞nφ zßkona Φ. 217/1997 Sb.
Dne 9. °φjna 1997 podala skupina 46 poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny Parlametnu ╚eskΘ republiky nßvrh na zruÜenφ ustanovenφ º 9b a₧ 9h zßkona ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 284/1991 Sb., o pozemkov²ch ·pravßch a pozemkov²ch ·°adech, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙. Nßvrhem napadenß ustanovenφ byla do zßkona ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 284/1991 Sb. vlo₧ena zßkonem Φ. 217/1997 Sb., jeho₧ obsahem byla prßvnφ regulace, mimo jinΘ, postupu p°i pozemkov²ch ·pravßch v ·zemφch s nedokonΦen²m scelovacφm °φzenφm. Novelizace nabyla ·Φinnosti dnem vyhlßÜenφ zßkona Φ. 217/1997 Sb. ve Sbφrce zßkon∙, tj. dnem 8. zß°φ 1997, a tφm se stala souΦßstφ textu zßkona ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 284/1991 Sb.
Skupina poslanc∙ ve svΘm nßvrhu tvrdφ, ₧e napadenß ustanovenφ zßkona jsou v rozporu s Φl. 11 odst. 1 a 4 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina"). KonkrΘtn∞ poukazujφ na skuteΦnost, ₧e citovanß ustanovenφ umo₧≥ujφ p°echod vlastnickΘho prßva bez souhlasu dosavadnφho vlastnφka a preferujφ u₧φvacφ vztahy (je₧ nepo₧φvajφ ·stavn∞prßvnφ ochrany) p°ed vlastnick²m prßvem, Φφm₧ je znemo₧≥ovßno jedno ze zßkladnφch prßv, a to prßvo vlastnit majetek. NavrhovatelΘ souΦasn∞ poukazujφ na okolnost, ₧e p°echody vlastnickΘho prßva postrßdajφ charakter vyvlastn∞nφ podle Φl. 11 odst. 4 Listiny, zejmΘna proto, ₧e se tak ned∞je ve ve°ejnΘm zßjmu, nebo¥ nenφ ve°ejn²m zßjmem ukonΦit nedokonΦenß scelovacφ °φzenφ, a dßle ₧e napadenß ·prava neobsahuje poskytnutφ nßhrady vÜem ·Φastnφk∙m nedokonΦenΘho scelovacφho °φzenφ. Nßhrada, dle dikce zßkona, nebude p°φsluÜet t∞m, jim₧ okresnφ ·°ad po dohod∞ s katastrßlnφm ·°adem nevyhovφ, a t∞m, v jejich₧ obvod∞ pozemkov²ch ·prav nenφ pot°ebnß v²m∞ra pozemk∙. Navφc, i tam, kde zßkon nßhradu p°ipouÜtφ, je poskytovßna jin²mi osobami ne₧ t∞mi, v jejich₧ prosp∞ch doÜlo k nucenΘmu p°echodu vlastnick²ch prßv. Podle stanoviska navrhovatel∙, novelizacφ upraven² nucen² p°echod vlastnickΘho prßva nastßvß ex tunc, pravd∞podobn∞ od doby, kdy vznikl nßvrh scelovacφho plßnu, pop°φpad∞ kdy ·Φastnφk scelovßnφ p°evzal podle nßvrhu scelovacφho plßnu pozemky do nßhradnφho u₧φvßnφ. Tyto aspekty ve svΘm souhrnu hodnotφ navrhovatelΘ jako jin² zp∙sob nucenΘho zbavenφ vlastnickΘho prßva, ne₧ jak stanovφ Φl. 11 odst. 4 Listiny.
Nßvrh na zruÜenφ º 9b a₧ 9h zßkona ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 284/1991 Sb., ve zn∞nφ zßkona Φ. 217/1997 Sb., podala podle Φl. 87 odst. 1 pφsm. a) ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava") a º 64 odst. 1 pφsm. b) zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, skupina 46 poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky, kte°φ ze sv²ch °ad pov∞°ili zastupovßnφm v °φzenφ p°ed ┌stavnφm soudem Ing. Miroslava Tyla.
Po zjiÜt∞nφ, ₧e neexistujφ d∙vody ani pro odmφtnutφ nßvrhu podle º 43 zßkona Φ. 182/1993 Sb., ani pro zastavenφ °φzenφ podle º 67 tΘho₧ zßkona, byl nßvrh v souladu s ustanovenφm º 69 citovanΘho zßkona zaslßn PoslaneckΘ sn∞movn∞ Parlamentu ╚eskΘ republiky a Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky s v²zvou k vyjßd°enφ. V rßmci zajiÜ¥ovßnφ dalÜφch listinn²ch d∙kaz∙ podle º 42 odst. 2, º 48 odst. 1 a 2 a º 49 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. vy₧ßdal ┌stavnφ soud stanovisko dalÜφch vybran²ch ·st°ednφch orgßn∙, a to Ministerstva zem∞d∞lstvφ - ┌st°ednφho pozemkovΘho ·°adu a ╚eskΘho ·°adu katastrßlnφho a zem∞m∞°ickΘho, a Ministerstvo zem∞d∞lstvφ po₧ßdal o poskytnutφ vÜech pφsemn²ch podklad∙ z p°φpravy napadenΘho p°edpisu.
A) Poslaneckß sn∞movna Parlamentu ╚eskΘ republiky
Poslaneckß sn∞movna jako ·Φastnφk °φzenφ ve svΘm vyjßd°enφ podepsanΘm jejφm p°edsedou Ing. MiloÜem Zemanem vychßzela z obsahu d∙vodovΘ zprßvy. ZejmΘna poukßzala na to, ₧e zßkon o p∙d∞ (sc. zßkon Φ. 229/1991 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙) se nevypo°ßdal s dlouhodob∞ ne°eÜen²m chaotick²m prßvnφm stavem v cca 450 katastrßlnφch ·zemφch vznikl²m v r∙zn²ch stadiφch p°eruÜenΘho a nedokonΦenΘho scelovacφho °φzenφ podle scelovacφho zßkona Φ. 47/1948 Sb. a p°edchßzejφcφho vlßdnφho na°φzenφ Φ. 171/1940 Sb., o scelovßnφ hospodß°sk²ch pozemk∙ a o jin²ch ·pravßch pozemkovΘ dr₧by, a rovn∞₧ s d∙sledky nedokonΦenΘho p°φd∞lovΘho °φzenφ z pozemkov²ch reforem. ╪eÜenφ nashromß₧d∞n²ch problΘm∙ se neobejde bez aktivnφho zßsahu stßtu do majetkov²ch vztah∙ v katastrech. Z obsahu zvlßÜtnφ Φßsti d∙vodovΘ zprßvy se zd∙raz≥uje p°edevÜφm poukaz na zajiÜt∞nφ soudnφ ochrany prßv a oprßvn∞n²ch zßjm∙ dotΦen²ch vlastnφk∙ (odvolacφm orgßnem proti rozhodnutφ o schvßlenφ nßvrhu pozemkov²ch ·prav je soud).
Poslaneckß sn∞movna potvrzuje, ₧e vzniklΘ chaotickΘ prßvnφ vztahy k pozemk∙m v ·zemφch s nedokonΦen²m scelovßnφm jsou d∙sledkem p°eruÜenΘho scelovacφho °φzenφ po ·noru 1948 a v etap∞, kdy nßhradnφ pozemky i spoleΦnß za°φzenφ byla ji₧ p°edßna a ·Φastnφky p°evzata do u₧φvßnφ, ale nebyl proveden zßpis nov²ch vlastnick²ch vztah∙ v pozemkovΘ knize. Tφm byl vytvo°en stav, kdy s vlastnick²m prßvem k urΦenΘmu pozemku bylo spojeno u₧φvacφ prßvo k pozemku zcela jinΘmu s tφm, ₧e tento u₧φvacφ vztah byl ·Φastnφky pova₧ovßn za vlastnictvφ. Na zßklad∞ toho se Poslaneckß sn∞movna domnφvß, ₧e neexistuje mo₧nost vy°eÜenφ jednotlivΘho p°φpadu, ani₧ by doÜlo k zßsahu do prßvnφch vztah∙ jin²ch subjekt∙.
Vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny konkrΘtn∞ reaguje na n∞kterΘ nßmitky navrhovatel∙. K nim nap°. uvßdφ, ₧e kritizovanΘ up°ednostn∞nφ u₧φvacφho prßva p°ed vlastnick²m prßvem nenφ napadenou prßvnφ ·pravou umo₧n∞no obecn∞, ale pouze ve spojitosti s °eÜenφm otßzky vlastnickΘho prßva osob, jφm₧ bylo po p°id∞lenφ a p°evzetφ jin²ch (nßhradnφch) pozemk∙ ·Φastnφky scelovßnφ znemo₧n∞no u₧φvßnφ vlastnφho pozemku, a u₧ivatelΘ p°evzatΘ pozemky nep°etr₧it∞ u₧φvali v dobrΘ vφ°e, ₧e jsou vlastnφky. K nßmitce ohledn∞ ·Φinnosti p°echodu vlastnick²ch prßv Poslaneckß sn∞movna p°ipomφnß, ₧e ·Φinnost je spojena se dnem nabytφ prßvnφ moci rozhodnutφ okresnφho pozemkovΘho ·°adu o p°echodu vlastnick²ch prßv, nejde-li o p°φpady stanovenΘ zßkonem v º 9d.
MyÜlenkovΘ zßv∞ry vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny se koncentrujφ na zhodnocenφ ·Φelu prßvnφ ·pravy. V tomto duchu je zd∙raz≥ovßn cφl zßkona v dosa₧enφ prßvnφ jistoty ve vlastnick²ch vztazφch k pozemk∙m v ·zemφch, kde existujφ nevy°eÜenΘ otßzky - zda se ·Φastnφci scelovßnφ podle stavu °φzenφ stali ji₧ vlastnφky nßhradnφch pozemk∙ Φi nikoliv (a to nap°. na zßklad∞ vydr₧enφ) - a kde je t°eba v souΦasnΘ dob∞ °eÜit i d∙sledky provßd∞n²ch p°evod∙, p°echod∙, v²kup∙ i vyvlastn∞nφ pozemk∙ za uplynul²ch 40 let, p°i nich₧ byli n∞kdy za °ßdnΘho vlastnφka pova₧ovßni jejich dr₧itelΘ po scelovßnφ a n∞kdy jejich knihovnφ vlastnφci. Cφlem zßkona rozhodn∞ nenφ, dle PoslaneckΘ sn∞movny, vyvlast≥ovßnφ Φi jinΘ omezovßnφ vlastnickΘho prßva, ale naopak jeho ochrana odstran∞nφm stavu, kdy vlastnφci doposud v d∙sledku nedokonΦenΘho scelovacφho °φzenφ byli ve sv²ch prßvech omezeni tak, ₧e doÜlo ke ztrßt∞ p°edm∞tu jejich vlastnickΘho prßva nebo ztratili mo₧nost disponovat tφmto vlastnictvφm.
V zßv∞ru vyjßd°enφ vyslovuje p°edseda PoslaneckΘ sn∞movny stanovisko, ₧e zßkonodßrn² sbor jednal v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu s ┌stavou a prßvnφm °ßdem ╚eskΘ republiky, zßkon byl schvßlen dne 30. Φervence 1997, byl podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a °ßdn∞ vyhlßÜen. Podle jeho nßzoru je na ┌stavnφm soudu, aby v souvislosti s podan²m nßvrhem posoudil ·stavnost tohoto zßkona a vydal p°φsluÜnΘ rozhodnutφ.
B) Senßt Parlamentu ╚eskΘ republiky
Ve vyjßd°enφ Senßtu podepsanΘm jeho p°edsedou doc. JUDr. Petrem Pithartem jsou pou₧ity obsahov∞ shodnΘ argumenty jako ve vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny. In concreto zd∙raz≥uje stanovisko Senßtu myÜlenku, ₧e jednφm z hlavnφch d∙vod∙ p°ijetφ napadenΘho zßkona je napravenφ dlouhodob∞ ne°eÜenΘho chaotickΘho prßvnφho stavu v cca 450 katastrßlnφch ·zemφch vznikl²ch v r∙zn²ch stadiφch p°eruÜenΘho a nedokonΦenΘho scelovacφho °φzenφ.
Senßt se takΘ zam∞°il na nßmitku poslanc∙ t²kajφcφ se ·Φink∙ p°echodu vlastnick²ch prßv. K tomu uvßdφ, ₧e tato ·Φinnost je spojena se dnem nabytφ prßvnφ moci rozhodnutφ okresnφho pozemkovΘho ·°adu o p°echodu vlastnick²ch prßv, nejde-li o p°φpady stanovenΘ zßkonem v º 9d.
V zßv∞ru vyjßd°enφ se konstatuje, ₧e Senßt p°i projednßvßnφ zßkona schvßlenΘho Poslaneckou sn∞movnou neshledal d∙vody, pro kterΘ by nemohl s tφmto zßkonem vyslovit sv∙j souhlas. Podle jeho stanoviska je na ┌stavnφm soudu, aby posoudil ·stavnost tohoto zßkona a vydal p°φsluÜnΘ rozhodnutφ.
A) Ministerstvo zem∞d∞lstvφ - ┌st°ednφ pozemkov² ·°ad
┌st°ednφ pozemkov² ·°ad konstatuje, ₧e pozemkovΘ ·pravy v ·zemφch s nedokonΦen²m scelovßnφm nebylo mo₧no p°ed provedenou novelizacφ prakticky realizovat, nebo¥ obecnΘ zßsady °φzenφ o pozemkov²ch ·pravßch p°edpoklßdajφ jasnΘ vlastnickΘ vztahy k pozemk∙m ve stanovenΘm obvodu. Teprve po ·Φinnosti zßkona Φ. 217/1997 Sb. mohou pozemkovΘ ·°ady v °φzenφ pokraΦovat prßv∞ s ohledem na mo₧nosti, kterΘ jim p°inesla prßvnφ ·prava, zejmΘna v ustanovenφch º 9d a₧ 9h.
Nejd∙le₧it∞jÜφ p°φnos novelizace provedenΘ zßkonem Φ. 217/1997 Sb. spat°uje ┌st°ednφ pozemkov² ·°ad v tom, ₧e:
| a) | stav pozemkovΘho vlastnictvφ v ·zemφch, kde v²sledky ze scelovßnφ byly zavedeny do evidence nemovitostφ a nßsledn∞ p°evzaty do katastru nemovitostφ, se stal stavem platn²m, | ||||||
| b) | v katastrßlnφch ·zemφch, kde je stav pozemkovΘho vlastnictvφ v katastru
nemovitostφ veden podle stavu p°ed scelovßnφm, je mo₧nΘ
|
B) ╚esk² ·°ad zem∞m∞°ick² a katastrßlnφ
V obsßhlΘm stanovisku ╚eskΘho ·°adu zem∞m∞°ickΘho a katastrßlnφho (╚┌ZK) je podßn d∙kladn² prßvnφ rozbor v²voje scelovacφho °φzenφ. SouΦasn∞ je v n∞m vyjßd°en nßzor o tom, ₧e ustanovenφ zßkona, kterß umo₧≥ujφ, aby za pozemky, kterΘ fyzickΘ osoby (nebo jejich p°edch∙dci) vlo₧ily do scelovacφho °φzenφ, byla poskytnuta odpovφdajφcφ nßhrada v plnohodnotnΘm neduplicitnφm vlastnictvφ k jin²m pozemk∙m nebo finanΦnφ nßhrada v pen∞zφch nemohou b²t v rozporu s ustanovenφm Φl. 11 Listiny. ┌prava byla vedena snahou najφt optimßlnφ °eÜenφ lΘta ne°eÜenΘho problΘmu, kdy₧ p°i hledßnφ prost°edk∙ byla preferovßna snaha zachovat p°edevÜφm prßva nabytß v dobrΘ vφ°e, snaha, aby se ka₧dΘmu, kdo vlo₧il kdysi pozemky do scelovacφho °φzenφ, dostalo pokud mo₧no odpovφdajφcφ nßhrady a aby dovrÜenφ nedokonΦenΘho scelenφ vedlo k obnovenφ jistoty vlastnφk∙ v dotΦen²ch ·zemφch.
┌stavnφ soud, jak mu uklßdß º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb., nejprve zkoumal, zda zßkon Φ. 217/1997 Sb., proti·stavnost jeho₧ ustanovenφ navrhovatelΘ namφtajφ, byl p°ijat a vydßn v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem.
Z vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky, z t∞snopiseckΘ zprßvy o sch∙zi PoslaneckΘ sn∞movny 12 (2. dφl), 2. volebnφ obdobφ, jako₧ i ze sn∞movnφch tisk∙ Φ. 139, 139/1 a 139/2 je z°ejmΘ, ₧e zßkon Φ. 217/1997 Sb. navrhla vlßda ╚eskΘ republiky. Zßkon byl p°ijat Poslaneckou sn∞movnou Parlamentu ╚eskΘ republiky podle Φl. 15 odst. 1 a Φl. 106 odst. 2 v∞ta t°etφ ┌stavy. Kvora p°edepsanß ustanovenφmi Φl. 39 odst. 1 a 2 ┌stavy byla dodr₧ena. Pro usnesenφ PoslaneckΘ sn∞movny, v n∞m₧ byl vysloven souhlas s vlßdnφm nßvrhem zßkona, ve zn∞nφ schvßlen²ch pozm∞≥ovacφch nßvrh∙, se z p°φtomn²ch 179 poslanc∙ pro vyslovilo 146, proti 2.
Z vyjßd°enφ Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky a ze stenozßznamu z jeho 7. sch∙ze vypl²vß, ₧e Senßt zßkon schvßlil dne 30. Φervence 1997, a to v hlasovßnφ, p°i kterΘm z 75 p°φtomn²ch senßtorek a senßtor∙ se pro schvßlenφ nßvrhu zßkona vyslovilo 64 senßtorek, resp. senßtor∙ a nikdo nehlasoval proti.
┌stavou p°edepsan² zp∙sob p°ijetφ zßkona byl dodr₧en, stejn∞ tak i jeho vydßnφ, nebo¥ byl podepsßn p°edsedou PoslaneckΘ sn∞movny, prezidentem republiky a p°edsedou vlßdy (Φl. 51 ┌stavy) a byl vyhlßÜen ve Sbφrce zßkon∙ (Φl. 52 ┌stavy, º 2 zßkona ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 545/1992 Sb., o Sbφrce zßkon∙ ╚eskΘ republiky) v Φßstce 76, roΦnφk 1997, rozeslanΘ dne 8. zß°φ 1997. Tφmto dnem nabyl zßkon Φ. 217/1997 Sb., kter²m se m∞nφ a dopl≥uje zßkon ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 284/1991 Sb., o pozemkov²ch ·pravßch a pozemkov²ch ·°adech, ve zn∞nφ zßkona ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 38/1993 Sb., a dopl≥uje zßkon Φ. 455/1991 Sb., o ₧ivnostenskΘm podnikßnφ (₧ivnostensk² zßkon), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, platnosti a souΦasn∞ i ·Φinnosti.
Nßmitky skupiny poslanc∙ se koncentrujφ na poukßzßnφ rozporu p°ijatΘ prßvnφ ·pravy a jejφho obsahu s ·stavn∞ prßvnφ ochranou zßkladnφch lidsk²ch prßv a svobod. Je nepochybnΘ, ₧e subjektivnφ vlastnickΘ prßvo pat°φ v demokratickΘ spoleΦnosti do souboru prßv chrßn∞n²ch p°edpisy nejvyÜÜφ prßvnφ sφly. JakΘkoliv zßsahy do vlastnickΘho prßva, zejmΘna omezenφ a odn∞tφ, musφ respektovat p°φsnß pravidla. Proto takΘ Listina garantuje prßvo ka₧dΘho vlastnit majetek (Φl. 11 odst. 1) a p°ipouÜtφ vyvlastn∞nφ nebo nucenΘ omezenφ vlastnickΘho prßva jen ve ve°ejnΘm zßjmu, a to na zßklad∞ zßkona a za nßhradu (Φl. 11 odst. 4). NavrhovatelΘ tvrdφ, ₧e tato ustanovenφ Listiny byla p°ijetφm napaden²ch ustanovenφ poruÜena, a to z t∞chto d∙vod∙:
| a) | p°echody vlastnickΘho prßva [na podklad∞ existence nßvrhu scelovacφho plßnu - º 9b odst. 2, zalo₧enφ vlastnickΘho prßva osob∞, kterß sama pozemek u₧φvß od doby jeho p°evzetφ ve scelovßnφ - º 9d odst. 1 pφsm. a), na zßklad∞ rozhodnutφ pozemkovΘho ·°adu - º 9e bez souhlasu vlastnφk∙ (º 9g odst. 1)] postrßdajφ charakter vyvlastn∞nφ, nebo¥ se tak ned∞je ve ve°ejnΘm zßjmu, kdy₧ podle navrhovatel∙ nenφ ve°ejn²m zßjmem ukonΦit nedokonΦenß scelovacφ °φzenφ, |
| b) | napadenß ustanovenφ nezaruΦujφ poskytnutφ nßhrady vÜem ·Φastnφk∙m scelovacφho °φzenφ - nßhradu neobdr₧φ ti, jim₧ nevyhovφ okresnφ ·°ad po dohod∞ s katastrßlnφm ·°adem, a dßle ti, v jejich₧ obvod∞ pozemkov²ch ·prav nenφ pot°ebnß v²m∞ra pozemk∙. |
Vzhledem k obsahu nßmitek navrhovatel∙ zkoumal ┌stavnφ soud v∞cnΘ d∙vody, kterΘ vedly k p°ijetφ napadenΘ prßvnφ ·pravy, jako₧ i soulad p°ijatΘ prßvnφ ·pravy s ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky.
ad a)
JednotlivΘ p°φpady, u nich₧ navrhovatelΘ namφtajφ nedostatek ve°ejnΘho zßjmu, jsou legislativn∞ vyjßd°eny takto:
º 9b odst. 2
V katastrßlnφm ·zemφ, ve kterΘm nebylo dokonΦeno scelovßnφ a katastr nemovitostφ vede vlastnictvφ k pozemk∙m v souladu s nßvrhem scelovacφho plßnu, platφ, ₧e vzniklo vlastnictvφ k pozemk∙m podle tohoto nßvrhu.
º 9d odst. 1 pφsm. a) vΦetn∞ nßv∞tφ
Jsou-li v d∙sledku nedokonΦenΘho scelovßnφ u n∞kter²ch pozemk∙ nebo jejich Φßstφ zapsßny v katastru nemovitostφ jako vlastnφci dv∞ Φi vφce osob a nejde-li o spoluvlastnictvφ, potom je vlastnφkem takovΘho pozemku ta osoba nebo jejφ prßvnφ nßstupce, kterß sama pozemek nep°etr₧it∞ u₧φvß od doby jeho p°evzetφ ve scelovßnφ, nebo...
º 9e
Pokud ·Φastnφk scelovßnφ p°evzal podle nßvrhu scelovacφho plßnu do u₧φvßnφ za pozemky, s nimi₧ vstoupil do scelovßnφ a kterΘ doposud vlastnφ, pozemky nßhradnφ ve vlastnictvφ jin²ch vlastnφk∙ a tyto pozemky sßm nebo jeho prßvnφ nßstupce dosud u₧φvß a vlastnφ stavbu umφst∞nou na n∞kterΘm z t∞chto pozemk∙ nebo jde o pozemek s trval²m porostem (sad, vinice aj.), pop°φpad∞ zahradu, okresnφ pozemkov² ·°ad rozhodne o p°echodu vlastnickΘho prßva k p°edm∞tnΘmu pozemku na jeho u₧ivatele.
Nenφ nejmenÜφch pochybnostφ o tom, ₧e pozemky, zejmΘna urΦenΘ k zem∞d∞lskΘmu vyu₧φvßnφ, byly v historii lidskΘ spoleΦnosti pova₧ovßny na souΦßst p°φrody a krajiny, p°itom nßzory na vhodnΘ uspo°ßdßnφ p°φrody a krajiny proÜly urΦit²m v²vojem. Zßsahy provßzejφcφ toto uspo°ßdßnφ byly vÜak ve vÜech p°φpadech pova₧ovßny za Φinnost provßd∞nou ve ve°ejnΘm zßjmu. Nezbytn²m produktem pozemkov²ch ·prav byly i zßsahy do vlastnick²ch a jin²ch prßv k pozemk∙m. Principißln∞ se tak d∞lo za nßhradu, a to bu∩ nßhradu v∞cnou (p°id∞lenφm nßhradnφho pozemku), Φi relutßrnφ (p°iznßnφm adekvßtnφ nßhrady v pen∞zφch). Jde o postup obvykl² ve vÜech vysp∞l²ch zemφch takΘ v dneÜnφ dob∞, i kdy₧ k n∞mu nedochßzφ v takovΘm rozsahu jako v ╚eskΘ republice. P°itom vÜak neexistujφ signßly, ₧e by v t∞chto p°φpadech byl takov² postup klasifikovßn jako poruÜovßnφ zßkladnφch lidsk²ch prßv.
V tomto sm∞ru pat°ilo k avantgardnφm stßt∙m v obdobφ 19. stoletφ N∞mecko, kterΘ bylo vzorem pro rakouskΘ zßkony o agrßrnφch operacφch (na ·zemφ ╚eskΘ republiky v∞tÜinou platn²ch a₧ do poloviny 20. stoletφ), takΘ v Uhrßch byla v∞novßna ·pravßm pozemkovΘ dr₧by znaΦnß pozornost ji₧ od prvnφ poloviny 19. stoletφ. K agrßrnφm operacφm bylo za°azovßno p°edevÜφm scelovßnφ (komasace) hospodß°sk²ch pozemk∙, scelovßnφ les∙, d∞lenφ spoleΦn²ch pozemk∙ (agrßrnφch spoleΦenstev) a ·prava u₧φvacφch a sprßvnφch prßv ke spoleΦn²m pozemk∙m, jako₧ i oΦiÜ¥ovßnφ les∙ od cizφch enklßv a vyrovnßvßnφ lesnφch hranic. V souΦasnΘ dob∞ se takovΘ zßsahy oznaΦujφ jako "pozemkovΘ ·pravy".
PoΦßtky pozemkov²ch ·prav se na ·zemφ ╚eskΘ republiky objevujφ ji₧ v minulΘm stoletφ. Nejprve byly zalo₧eny na dobrovolnΘ sm∞n∞ vlastnick²ch prßv k pozemk∙m, nebo¥ se nedostßvalo pot°ebnΘ prßvnφ ·pravy. Scelovßnφ bylo pova₧ovßno za ·pravu pozemkovΘ dr₧by spoΦφvajφcφ v tom, ₧e vlastnφci p∙dy odevzdali vÜechny svΘ hospodß°skΘ nebo lesnφ pozemky urΦitΘho obvodu do spoleΦnΘ masy, z kterΘ obdr₧eli jako nßhradu novΘ pozemky, pokud mo₧no pravidelnΘho a ·ΦelnΘho tvaru v poΦtu mnohem menÜφm, avÜak ve v∞tÜφ v²m∞°e jednotliv²ch kus∙. SouΦasn∞ se provßd∞la s nov²m rozd∞lenφm p∙dy ·prava za°φzenφ pot°ebn²ch pro ·ΦelnΘ obd∞lßvßnφ pozemk∙ (nap°. novΘ p°φstupovΘ cesty, odvod≥ovacφ p°φkopy, remφzy pro ochranu polnφ zv∞°e) a ·prava prßvnφch pom∞r∙ s pozemkovou dr₧bou souvisejφcφch (nap°. vypo°ßdßnφ slu₧ebnostφ a reßln²ch b°emen). Scelovßnφ pozemk∙ bylo bu∩ soukromΘ, nebo ·°ednφ. SoukromΘ scelovßnφ se provßd∞lo vzßjemnou dohodou ·Φastnφk∙, kte°φ sm∞nn²mi smlouvami jednotlivΘ pozemky mezi sebou si vym∞nili tak, aby v₧dy ze dvou nebo vφce sousednφch pozemk∙ byl utvo°en jeden v∞tÜφ celek pro ka₧dΘho m∞nitele. Pon∞vad₧ tato akce vy₧adovala v₧dy souhlas stran, omezila se zpravidla jen na sm∞ny n∞kolika mßlo pozemk∙ a dochßzelo k nφ dosti z°φdka. Pro rozvoj zem∞d∞lstvφ byl jejφ p°φnos proto hodnocen jako nepom∞rn∞ menÜφ ve srovnßnφ s ·°ednφm scelovßnφm.
Sm∞na vlastnick²ch prßv v rßmci pozemkovΘ ·pravy je velmi nßroΦn² proces, kter² musφ b²t formßln∞ proveden v jeden okam₧ik na celΘm ·zemφ pozemkovΘ ·pravy. Nenφ toti₧ mo₧nΘ, aby jeden ·Φastnφk vlastnickΘ prßvo k pozemku v rßmci mnohonßsobnΘ v²m∞ny vlastnick²ch prßv sm∞nil, zatφmco jin² nikoliv. Jinak by doÜlo k tomu, ₧e k urΦit²m pozemk∙m by m∞lo plnΘ vlastnickΘ prßvo souΦasn∞ n∞kolik vlastnφk∙, co₧ je vzhledem k jeho obsahu pojmov∞ vylouΦeno (nejde-li o spoluvlastnictvφ). ┌°ednφ scelovßnφ provßd∞ly na zßklad∞ citovan²ch zßkon∙ zvlßÜtnφ stßtnφ ·°ady sprßvnφ podle °φzenφ podrobn∞ upravenΘho. Tyto tzv. agrßrnφ ·°ady byly z°φzeny na Morav∞ a ve Slezsku. Jejich p∙sobnost se vztahovala na projednßnφ a rozhodnutφ o vÜech skuteΦn²ch a prßvnφch pom∞rech, kterΘ p°i scelovßnφ nemohly z∙stat v dosavadnφm stavu. Z p∙sobnosti agrßrnφch ·°ad∙ byly vy≥aty pouze spory o vlastnictvφ a dr₧bu pozemk∙, v∞ci upravenΘ stavebnφmi °ßdy a p°edpisy o ₧eleznicφch a ve°ejn²ch cestßch. K zahßjenφ scelovacφho °φzenφ postaΦoval nßvrh poloviny vlastnφk∙ hospodß°sk²ch pozemk∙ (p°φp. takΘ jen t°etiny vlastnφk∙). Principy citovanΘ prßvnφ ·pravy byly p°evzaty do vlßdnφho na°φzenφ Φ. 171/1940 Sb., na jeho₧ zßklad∞ bylo zahßjeno scelenφ v p°evß₧nΘ °ad∞ katastrßlnφch ·zemφch po II. sv∞tovΘ vßlce, ani₧ bylo scelovacφ °φzenφ dokonΦeno, Φφm₧ byl zalo₧en problΘm, kter² novelizace °eÜφ.
Poslednφ prßvnφ p°edpis, kter² v p°edlistopadovΘm obdobφ upravoval postup p°i pozemkov²ch ·pravßch na principu adekvßtnφ nßhrady za zßsah do vlastnickΘho prßva k pozemku, byl zßkon Φ. 47/1948 Sb. (tento zßkon p°itom zachoval mo₧nost dokonΦit ji₧ zahßjenß scelovacφ °φzenφ podle d°φv∞jÜφch p°edpis∙, jestli₧e ji₧ v t∞chto v∞cech bylo skonΦeno odhadnφ °φzenφ). Adekvßtnφ nßhrada p°itom spoΦφvala v p°id∞lenφ nßhradnφho pozemku nebo v pen∞₧itΘm pln∞nφ. Obecn∞ p°i zahßjenφ pozemkovΘ ·pravy doÜlo k omezenφ vlastnickΘho prßva vÜech ·Φastnφk∙ ·pravy k pozemk∙m do nφ zahrnut²ch. Rozsah tohoto omezenφ se s dalÜφm pr∙b∞hem m∞nil. V²znamnΘ omezenφ vlastnickΘho prßva ·Φastnφk∙ pozemkovΘ ·pravy nastalo v okam₧iku, kdy jim bylo z°φzeno tzv. prßvo zatφmnφho u₧φvßnφ nßhradnφch pozemk∙ k pozemk∙m jin²ch vlastnφk∙ (º 60 cit. zßkona), pokud jim nebyla vyplacena pen∞₧itß nßhrada. Od z°φzenφ prßva zatφmnφho u₧φvßnφ nastal stav, kdy vlastnickΘ prßvo k pozemku podrobenΘmu scelenφ ji₧ neumo₧≥ovalo u₧φvat vlastn∞n² pozemek ani po₧φvat jeho plody, ale bylo s nφm spojeno prßvo u₧φvat pozemek v zatφmnφm u₧φvßnφ a po₧φvat plody tohoto pozemku. Tedy po odevzdßnφ nßhradnφho pozemku do zatφmnφho u₧φvßnφ bylo vlastnickΘ prßvo jednoho pozemku trvale spojeno s u₧φvacφm prßvem k pozemku zcela jinΘmu. P°itom tento stav nebyl Φasov∞ nijak omezen. Scelovacφ zßkon vÜak p°edpoklßdal, ₧e jde o stav p°echodn², kter² bude trvat pouze do doby, ne₧ bude scelovacφ °φzenφ ukonΦeno i po formßln∞ prßvnφ strßnce a dojde ke sm∞n∞ vlastnick²ch prßv k pozemk∙m, p°i kterΘ se zm∞nφ prßvo zatφmnφho u₧φvßnφ na vlastnickΘ prßvo p°i souΦasnΘm zßniku vlastnickΘho prßva k p∙vodnφmu pozemku, kter² byl vlo₧en do scelovacφho °φzenφ. Scelovßnφ m∞lo b²t zakonΦeno zßv∞reΦn²m °φzenφm, v n∞m₧ m∞la b²t provedena, mimo jinΘ, zm∞na, oprava a zalo₧enφ pozemkovΘ knihy a pozemkovΘho katastru jako zßkladnφch nßstroj∙ tehdejÜφ evidence nemovitostφ. ZakonΦenφ scelovacφho °φzenφ m∞lo b²t oznßmeno vyhlßÜkou v ┌°ednφm list∞ II.
Stßt, kter² v dob∞ komunistickΘho re₧imu nerespektoval ani zßkony, je₧ sßm p°ijal, postupem doby ztratil zßjem na tom, aby byl dodr₧ovßn postup stanoven² prßvnφmi p°edpisy, a od oznamovßnφ ukonΦenφ °φzenφ se upustilo. Do pozemkov²ch ·prav se zaΦal v²razn∞ prosazovat politick² podtext. PoΦφnaje rokem 1950 se pozemkovΘ ·pravy staly nßstrojem co nejrychlejÜφ likvidace rozporu mezi zestßtn∞n²mi odv∞tvφmi nßrodnφho hospodß°stvφ, zejmΘna pr∙myslu, a p°etrvßvajφcφm pom∞rn∞ siln²m zem∞d∞lsk²m sektorem. V ÜirokΘ mφ°e byl vyu₧φvßn zßkon Φ. 69/1949 Sb., o jednotn²ch zem∞d∞lsk²ch dru₧stvech, kter² m∞l dßt naÜemu zem∞d∞lstvφ nov² sm∞r - nov∞ organizovat zem∞d∞lsk² p∙dnφ fond a podpo°it i v zem∞d∞lstvφ rozvoj zem∞d∞lskΘ v²roby po vzoru sov∞tsk²ch kolchoz∙ a sovchoz∙, p°i maximßlnφm potlaΦenφ soukromΘho vlastnictvφ zem∞d∞lskΘho nemovitΘho majetku.
Vlßdnφm na°φzenφm Φ. 47/1955 Sb., o opat°enφch v oboru hospodß°sko-technick²ch ·prav pozemk∙, doÜlo ke zruÜenφ scelovacφho zßkona, nebyla vÜak zruÜena ₧ßdnß prßva nabytß na jeho zßklad∞. Tato novß prßvnφ ·prava vÜak neobsahovala ₧ßdnΘ pravidlo chovßnφ, na jeho₧ zßklad∞ by bylo mo₧nΘ dokonΦit zapoΦatß, ale dosud neukonΦenß scelovacφ °φzenφ, ani fakticky neumo₧≥ovala nßvrat k p∙vodnφmu vlastnictvφ. Tφm byla vÜechna neukonΦenß scelovacφ °φzenφ fakticky p°eruÜena a prßvnφ vztahy k pozemk∙m dotΦen²m nedokonΦen²m scelovacφm °φzenφm byly ponechßny v tom stavu, v jakΘm byly. Zatφmnφ u₧φvßnφ k nßhradnφmu pozemku se zm∞nilo na prßvo nßhradnφho u₧φvßnφ, jejich obsah z∙stal prakticky toto₧n², rozdφl spoΦφval v tom, ₧e prßvo zatφmnφho u₧φvßnφ m∞lo trvat jen do svΘ transformace ve vlastnickΘ prßvo, nßhradnφ u₧φvßnφ se ve vlastnickΘ prßvo nikdy nem∞lo zm∞nit. Vlßdnφ na°φzenφ Φ. 47/1955 Sb., i kdy₧ podle n∞j probφhaly hospodß°sko-technickΘ ·pravy pozemk∙, nekalkulovalo s tφm, ₧e by v nßvaznosti na ·pravy krajiny a zm∞n konfigurace zem∞d∞lskΘ p∙dy m∞lo dochßzet ke sm∞n∞ vlastnick²ch prßv. Podle n∞j toti₧ mohlo u pozemk∙ v soukromΘm vlastnictvφ dochßzet jen ke sm∞n∞ prßv u₧φvacφch.
Provßd∞cφ p°edpisy (nejprve vyhlßÜka Φ. 212/1955 ┌. l.) pouze prohlßsily p°edeÜlΘ pozemkovΘ ·pravy za ·pravy provedenΘ podle vlßdnφho na°φzenφ Φ. 47/1955 Sb. a stanovily, ₧e nßhradnφ pozemky danΘ do u₧φvßnφ se pova₧ujφ za pozemky p°id∞lenΘ do u₧φvßnφ (obdobn² re₧im postihl po₧φvacφ a u₧φvacφ prßva), poslΘze (vyhlßÜka Φ. 27/1958 ┌. l.) vyjßd°ily nedotΦenost vlastnick²ch prßv k pozemk∙m, kterΘ byly pojaty do pozemkov²ch ·prav proveden²ch v souladu s ·Φelem sledovan²m vlßdnφm na°φzenφm Φ. 47/1955 Sb. p°ed jeho ·Φinnostφ. Druh²m provßd∞cφm p°edpisem byl uΦin∞n pokus o vyjßd°enφ faktu, ₧e p°i pozemkov²ch ·pravßch zahßjen²ch podle scelovacφho zßkona ke sm∞n∞ vlastnick²ch prßv nedoÜlo. Toto ustanovenφ vÜak nebylo stßtnφ mocφ respektovßno (tento zßv∞r platφ zejmΘna o praktikßch Ministerstva zem∞d∞lstvφ v 70. letech).
Z podanΘho p°ehledu je evidentnφ, ₧e p°echodn² stav vyvolan² v souladu se scelovacφm zßkonem, kdy vlastnickΘmu prßvu k urΦitΘmu pozemku neodpovφdalo prßvo po₧φvßnφ a u₧φvßnφ k pozemku ve vlastnictvφ, ale k pozemku nßhradnφmu, trvß a₧ do souΦasnΘ doby. Vazba mezi vlastn∞n²m a nßhradnφm pozemkem mß prakticky v∞cn∞ prßvnφ charakter, proto₧e trvß i tehdy, kdy₧ dojde ke zm∞n∞ vlastnφka pozemku. Äßdn²m prßvnφm p°edpisem nebylo prßvo nßhradnφho u₧φvßnφ zruÜeno, i po p°ijetφ zßkona Φ. 229/1991 Sb., o ·prav∞ vlastnick²ch vztah∙ k p∙d∞ a jinΘmu zem∞d∞lskΘmu majetku, z∙stalo zachovßno s p°edpokladem trvßnφ a₧ do schvßlenφ nßvrhu pozemkovΘ ·pravy.
Tento prßvnφ stav znamenß, ₧e vlastnφkem pozemku, kter² byl podroben scelovacφmu °φzenφ pozd∞ji p°eruÜenΘmu, je osoba, kterß pozemek do scelovacφho °φzenφ vlo₧ila, ev. jejφ prßvnφ nßstupce (nedoÜlo-li k zßniku vlastnickΘho prßva jin²m zp∙sobem). VlastnickΘ prßvo k tomuto pozemku je sv²m obsahem tzv. hol²m vlastnictvφm. Vlastnφk toti₧ nem∙₧e sv∙j pozemek u₧φvat, nenßle₧φ mu ani prßvo u₧φvßnφ a po₧φvßnφ. K vlastnictvφ tohoto pozemku, prßv∞ v d∙sledku nedokonΦenΘho scelovacφho °φzenφ, neodd∞liteln∞ nßle₧φ prßvo nßhradnφho u₧φvßnφ pozemku jinΘho vlastnφka, k jeho₧ obsahu pat°φ prßvo u₧φvat nßhradnφ pozemek a p°ivlast≥ovat si jeho plody.
V souvislosti s pokraΦujφcφ tzv. socializacφ vesnice se mno₧ily p°φpady nerespektovßnφ vlastnickΘho prßva, d∙raz byl kladen na prßva u₧φvacφ. Stßt nikdy neprovedl knihovnφ po°ßdek, aΦ k tomu byl zßkonem Φ. 90/1947 Sb. i zßkonem Φ. 47/1948 Sb. zavßzßn. P°estala b²t vedena zßkladnφ evidence v pozemkov²ch knihßch, byly opuÜt∞ny tradiΦnφ principy nab²vßnφ vlastnickΘho prßva, naopak byla zavßd∞na jednotnß evidence p∙dy, jejφm₧ ·kolem byl popis a zobrazenφ toliko u₧φvacφch vztah∙, a to navφc podle faktickΘho stavu, bez ohledu na prßvnφ titul. Ani tato evidence nezachycovala n∞kterß u₧φvacφ prßva, k nim₧ pat°ilo prßvo zatφmnφho u₧φvßnφ, prßvo nßhradnφho u₧φvßnφ, prßvo dru₧stevnφho u₧φvßnφ apod.
Nßpravu nep°ineslo ani vytvo°enφ novΘho evidenΦnφho systΘmu - evidence nemovitostφ - v roce 1964. P∙vodnφ zßm∞r sm∞°ujφcφ vedle evidence u₧φvacφch vztah∙ takΘ k zachycenφ vztah∙ vlastnick²ch, vÜak nebyl d∙sledn∞ realizovßn. Nap°. zem∞d∞lskΘ a lesnφ pozemky ve vlastnictvφ obΦan∙, kterΘ u₧φvala socialistickß organizace nebo kterΘ byly v nßhradnφm u₧φvßnφ, se v mapßch evidence nemovitostφ v∙bec nezobrazovaly a neevidovaly se podle parcelnφch Φφsel. Vlastnickß prßva k takov²m pozemk∙m byla evidovßna jen v Φßsti D listu vlastnictvφ vyhrazenΘ pro poznßmky, a to textem "ostatnφ pozemky v kat. ·z. ... v u₧φvßnφ socialistickΘ organizace". Zalo₧enφ a vedenφ evidence nemovitostφ bylo zvlßÜ¥ obtφ₧nΘ v katastrßlnφch ·zemφch, v nich₧ bylo v roce 1955 p°eruÜeno scelovacφ °φzenφ. Spisy ze scelovacφch pracφ byly ulo₧eny u r∙zn²ch orgßn∙, n∞kterΘ byly ztraceny, jinΘ nebylo mo₧nΘ dohledat. D∙sledek vypl²vajφcφ ze scelovacφho zßkona, ₧e od p°id∞lenφ pozemku do zatφmnφho u₧φvßnφ vznikl stav trvajφcφ do sm∞ny vlastnickΘho prßva, kdy vlastnictvφ k jednomu pozemku bylo nerozluΦn∞ spojeno s u₧φvacφm prßvem k pozemku zcela jinΘmu, s ohledem na politickΘ pom∞ry nebyl respektovßn. St°ediska geodΘzie, pov∞°enß vedenφm evidence nemovitostφ, m∞la z katastrßlnφch ·zemφ dotΦen²ch nedokonΦen²m scelovacφm °φzenφm ve svΘ dokumentaci zpravidla m∞°ickΘ operßty zachycujφcφ stav pozemkovΘ dr₧by p°ed scelenφm a po scelenφ. Za zßklad pozemkov²ch map evidence nemovitostφ byl p°i jejφm zaklßdßnφ zpravidla pou₧it m∞°ick² operßt zachycujφcφ ji₧ uspo°ßdßnφ pozemku po scelenφ. V p°φpadech, kdy bylo nedokonΦenΘ scelovacφ °φzenφ kombinovßno s nedokonΦen²m p°φd∞lov²m °φzenφm, byla situace slo₧it∞jÜφ o existenci dokument∙ zachycujφcφch dalÜφ mo₧n² stav pozemkovΘ dr₧by. Dφky tomu vznikla nep°ehlednß situace, kdy nenφ jistΘ, kter² z dokumentovan²ch vztah∙ pozemkovΘ dr₧by zobrazuje stav vlastnick²ch prßv, kter² zachycuje stav prßva zatφmnφho Φi nßhradnφho u₧φvßnφ a kter² stav je zcela neplatn².
Na ·zemφ dotΦenΘm nedokonΦen²m scelenφm dochßzelo v pr∙b∞hu nßsledujφcφch decΘniφ k mnoha dalÜφm zm∞nßm, k p°echod∙m i p°evod∙m vlastnickΘho prßva, k jin²m dispozicφm, co₧ v mnoha p°φpadech vedlo ke vzniku duplicitnφch vztah∙. Vyskytovaly se vÜak odliÜnΘ prßvnφ nßzory na otßzku, kter² z mo₧n²ch stav∙ pozemkovΘ dr₧by vyjad°uje vlastnick² vztah, nßzory se Φasto odliÜovaly a m∞nily. Rozdφly mezi skuteΦn²m stavem prßvnφch vztah∙ a evidovan²mi vztahy se nadßle prohlubovaly.
Zavedenφm nov²ch metod p°i vedenφ katastru nemovitostφ (nap°. digitalizace souboru pφsemn²ch informacφ) lze odhalit duplicity, p°φp. takΘ triplicity v listinßch sv∞dΦφcφch o vlastnickΘm prßvu r∙zn²ch subjekt∙ ke stejn²m Φßstem zemskΘho povrchu. Katastrßlnφ ·°ady jsou vedeny snahou odstra≥ovat tyto ne₧ßdoucφ jevy, nemajφ vÜak dostatek prßvnφch prost°edk∙ k jejich °eÜenφ. Proto se mohou omezit na doporuΦenφ r∙zn²m subjekt∙m, aby spornΘ vlastnictvφ °eÜily bu∩ mimosoudn∞ (uznßnφm vlastnickΘho prßva), Φi ₧alobou na urΦenφ vlastnictvφ. Tento postup je vÜak mo₧n² pouze v konkrΘtnφm p°φpad∞, ne°eÜφ samotnou podstatu nedokonΦenΘho scelovacφho °φzenφ. I eventußlnφ soudnφ °φzenφ v jednotlivΘm konkrΘtnφm p°φpad∞ narß₧φ na velkΘ praktickΘ potφ₧e. Pokud by rozhodnutφ soudu m∞lo b²t zßvaznΘ i pro jinΘ osoby ne₧ pro ₧alobce a ₧alovanΘho, bylo by nezbytnΘ, aby ·Φastnφkem takovΘho sporu byli vÜichni ·Φastnφci p°eruÜenΘho scelovacφho °φzenφ (nebo jejich prßvnφ nßstupci), tedy vÜichni ·Φastnφci v minulosti probφhajφcφ mnohanßsobnΘ sm∞ny pozemk∙. Mnozφ z nich by nepochybn∞ mohli uplatnit nßmitku vydr₧enφ vlastnickΘho prßva k n∞kter²m pozemk∙m. Rozsah takovΘho soudnφho °φzenφ by fakticky korespondoval rozsahu provßd∞nφ pozemkovΘ ·pravy. Pokud by rozhodnutφ soudu m∞lo b²t spravedlivΘ, muselo by ka₧dΘmu, kdo vlo₧il kdysi jakΘkoliv pozemky do p°eruÜenΘho scelovacφho °φzenφ, stanovit odpovφdajφcφ nßhradu.
Dochßzφ-li proto ke konstrukci vlastnickΘho prßva ex lege [º 9b odst. 2, º 9d odst. 1 pφsm. a)] nebo ke vzniku vlastnickΘho prßva v d∙sledku rozhodnutφ sprßvnφho orgßnu (º 9e), lze uva₧ovat o dvou d∙sledcφch:
| - | Bu∩ se tφm potvrzuje ji₧ existujφcφ vlastnickΘ prßvo, kterΘ dosavadnφ u₧ivatel nabyl vydr₧enφm (v souladu s podmφnkami vydr₧enφ, kterΘ obΦansk² zßkonφk r∙zn∞ upravoval v jednotliv²ch historick²ch obdobφch), pak nelze v∙bec hovo°it o zßsahu do vlastnickΘho prßva p∙vodnφho vlastnφka, kterΘ ji₧ zaniklo v d∙sledku vydr₧enφ. Napln∞nφ podmφnek vydr₧enφ lze p°edpoklßdat ve velkΘm mno₧stvφ p°φpad∙. ┌stavnφ soud z vyjßd°enφ Zem∞m∞°ickΘho a katastrßlnφho inspektorßtu v Brn∞ zjistil, ₧e nedokonΦenΘ scelenφ se v JihomoravskΘm kraji (jen₧ lze oznaΦit za t∞₧iÜt∞ problΘm∙ s nedokonΦen²m scelenφm) dot²kß 179 540 vlastnφk∙ pozemk∙, p°iΦem₧ u 173 076 je v katastru nemovitostφ veden stav po scelenφ a u 151 372 (tj. cca 88 %) byl ji₧ tento stav tzv. p°ekryt zm∞nami proveden²mi na zßklad∞ rozhodnutφ o d∞dictvφ, registrace smluv Φi vkladem vlastnickΘho prßva. U t∞chto vlastnφk∙ chrßnφ novelizace jejich prßvnφ jistotu navφc podlo₧enou zßkonnou domn∞nkou dobrΘ vφry (º 11 a º 16 odst. 1 zßkona Φ. 265/1992 Sb., o zßpisech vlastnick²ch a jin²ch v∞cn²ch prßv k nemovitostem, ve zn∞nφ pozd∞jφch p°edpis∙). |
| - | Nebo dochßzφ k zßsahu do vlastnickΘho prßva jeho odn∞tφm v nßvaznosti na konstruovßnφ vlastnickΘho prßva jinΘho subjektu k tΘ₧e v∞ci. P°edchozφ zjiÜt∞nφ doklßdajφ, ₧e za vzniklΘho stavu bylo nezbytnΘ p°ikroΦit ke komplexnφmu °eÜenφ d∙sledk∙ nedokonΦenΘho scelovacφho °φzenφ, a to obecn∞ zßvazn²m pravidlem chovßnφ obsa₧en²m v prßvnφm p°edpise. Tento zp∙sob obecnΘho °eÜenφ vyluΦuje vznik soub∞₧n∞ probφhajφcφch soudnφch spor∙ v jednotliv²ch p°φpadech. Z tohoto hlediska je volba zp∙sobu °eÜenφ, tj. regulace prßvnφm p°edpisem, adekvßtnφ ve°ejnΘmu zßjmu. Je nepochybn∞ ve ve°ejnΘm zßjmu, aby byla odstran∞na nep°ehlednost ve vlastnick²ch a u₧φvacφch vztazφch, napravenφ dlouhodob∞ ne°eÜenΘho chaotickΘho prßvnφho stavu v 439 katastrßlnφch ·zemφch. Soudnφ °eÜenφ individußlnφch p°φpad∙ by znemo₧nilo, p°φp. znaΦn∞ oddßlilo provedenφ pozemkov²ch ·prav. |
Nßmitka navrhovatel∙, ₧e jsou napaden²mi ustanovenφmi up°ednost≥ovßny u₧φvacφ vztahy p°ed vlastnick²mi prßvy, jejich₧ ochrana je zakotvena v Φl. 11 Listiny, Φφm₧ je znemo₧≥ovßno prßvo vlastnit majetek, nem∙₧e b²t hodnocena izolovan∞. ╚l. 11 odst. 1 na ·stavn∞ prßvnφ ·rovni zaruΦuje vlastnickΘ prßvo, tj. prßvn∞ zabezpeΦuje, ₧e ka₧d² m∙₧e b²t vlastnφkem a nikdo ve svΘm vlastnictvφ nesmφ b²t diskriminovßn ve vztahu k jin²m vlastnφk∙m, jak ji₧ ┌stavnφ soud konstatoval v usnesenφ ve v∞ci sp. zn. II. ┌S 249/95. Tento princip napadenß ustanovenφ neporuÜujφ. ╚l. 11 odst. 1 toti₧ neobsahuje generßlnφ klauzuli omezenφ vlastnickΘho prßva zßkonem, proto na n∞j navazujφ dalÜφ odstavce reglementujφcφ taxativn∞ mo₧nosti omezenφ.
Mezi n∞ pat°φ podmφnky pro vyvlastn∞nφ nebo nucenΘ omezenφ vlastnickΘho prßva (Φl. 11 odst. 4).
Z v²Üe formulovan²ch d∙vod∙ nelze p°isv∞dΦit navrhovatel∙m, ₧e zßsahy do vlastnickΘho prßva postrßdajφ ve°ejn² zßjem. Naopak d∙sledky dlouhodob∞ ne°eÜen²ch vztah∙ a jejich pom∞rn∞ vysokß Φetnost neumo₧≥ujφ dokonΦenφ pozemkov²ch ·prav. P°itom je nepochybn∞ evidentnφ, ₧e pozemkovΘ ·pravy jsou determinovßny souborem ve°ejn²ch zßjm∙, z nich₧ je dominujφcφm zßjem na dalÜφm rozvoji zem∞d∞lskΘ v²roby p°i respektovßnφ od∙vodn∞n²ch ekologick²ch po₧adavk∙. K tomu lze vyu₧φt takΘ judikaturu b²valΘho NejvyÜÜφho sprßvnφho soudu ╚eskoslovenskΘ republiky. Nap°. v nßlezu Boh. adm. Φ. 14224 je formulovßno stanovisko, ₧e ve°ejn² zßjem je dßn, podnikß-li se dφlo za tφm ·Φelem, aby bylo vyhov∞no ₧ivotnφm pot°ebßm n∞jakΘho ÜirÜφho celku, stßtnφho, ·zemnφho, socißlnφho apod. V dalÜφch nßlezech bylo konstatovßno, ₧e zßjem ve°ejn² nemusφ b²t zßjmem absolutnφm, nebo¥ takov² ve°ejn² zßjem bu∩ v∙bec nenφ, nebo se vyskytuje jen zcela v²jimeΦn∞. Pokud by vyvlastn∞nφ m∞lo b²t podmφn∞no absolutnφ nutnostφ, byl by tφm tento institut prakticky znehodnocen a soukrom² zßjem vlastnφk∙ by byl ne·m∞rn∞ pov²Üen nad zßjem ve°ejn². Mφn∞na byla pouze nutnost relativnφ (Boh. adm. Φ. 5766 a Φ. 14396).
NavrhovatelΘ sice sprßvn∞ poukazujφ na to, ₧e pro schvßlenφ nßvrhu v ·zemφ, ve kterΘm nebylo dokonΦeno scelovßnφ, se nevy₧aduje souhlas vlastnφk∙ p∙dy dotΦenΘ pozemkovou ·pravou (º 9g odst. 1). Jde vÜak pouze o prvostup≥ovΘ rozhodnutφ orgßnu stßtnφ sprßvy; zßkon respektuje princip soudnφ ochrany, kdy₧ zakotvuje mo₧nost ·Φastnφk∙ podat proti tomuto rozhodnutφ opravn² prost°edek k soudu ve smyslu º 250l a nßsl. obΦanskΘho soudnφho °ßdu (º 9g odst. 2). V tΘto souvislosti je ₧ßdoucφ p°ipomenout, ₧e v °φzenφ p°i rozhodovßnφ o opravn²ch prost°edcφch proti rozhodnutφm sprßvnφch orgßn∙ m∙₧e soud provΘst d∙kazy nezbytnΘ k p°ezkoumßnφ napadanΘho rozhodnutφ (º 250q odst. 1 obΦanskΘho soudnφho °ßdu).
┌stavnφ soud konstatuje, ₧e pozemkovΘ ·pravy ve svΘ v∞tÜin∞ nep°edstavujφ vyvlastn∞nφ vlastnickΘho prßva v pravΘm slova smyslu, proto₧e v podstat∞ jsou hromadnou dobrovolnou sm∞nou vlastnick²ch prßv dotΦen²ch vlastnφk∙. NicmΘn∞ pro tu skupinu vlastnφk∙, kterß s provßd∞n²mi pozemkov²mi ·pravami nesouhlasφ, jsou ·stavnφ pravidla platnß pro vyvlastn∞nφ (nucenΘ omezenφ vlastnickΘho prßva) krajnφm kritΘriem ochrany jejich vlastnictvφ.
Zßkonodßrce p°ihlΘdl takΘ k tomu, ₧e pokud by scelenφ bylo dokonΦeno podle nßvrhu scelovacφho plßnu, zatφmnφ u₧ivatelΘ by se stali "pln²mi" vlastnφky. Nejde proto o libov∙li, ale o respektovßnφ p°φpadn²ch d∙sledk∙ p°eruÜenΘho a nedokonΦenΘho procesu. V °φzenφ p°ed obecn²mi soudy byl dokonce vysloven i nßzor, ₧e vlastnickΘ prßvo k nov²m pozemk∙m nab²vali ·Φastnφci scelenφ u₧ rozhodnutφm p°φsluÜnΘho orgßnu, ani₧ doÜlo k zßpisu vlastnickΘho prßva do pozemkovΘ knihy. Scelovacφ °φzenφ nebylo sice formßln∞ prßvn∞ dokonΦeno, avÜak vlastnickΘ vztahy podle tohoto stanoviska ji₧ byly nov∞ nastoleny (rozsudek KrajskΘho soudu v Plzni sp. zn. 15 Ca 142/94). ZvolenΘ postupy sv²mi d∙sledky, v koneΦnΘ fßzi, evidentn∞ vedou k odstran∞nφ nejistoty ve vlastnick²ch vztazφch. ┌stavnφ soud je, na rozdφl od navrhovatel∙, toho nßzoru, ₧e ustanovenφ, jejich₧ zruÜenφ je navrhovßno, naopak p°ispφvajφ k napln∞nφ jednoho ze zßkladnφch princip∙ prßvnφho stßtu - prßvnφ jistoty.
Pokud jde o hodnocenφ okam₧iku vzniku prßvnφch ·Φink∙ p°echodu vlastnick²ch prßv, kterΘ navrhovatelΘ kladou do doby, kdy vznikl nßvrh scelovacφho plßnu, p°φp. kdy ·Φastnφk scelovßnφ p°evzal podle nßvrhu scelovacφho plßnu pozemky do nßhradnφho u₧φvßnφ (sprßvn∞ zatφmnφho u₧φvßnφ), ┌stavnφ soud se ztoto₧≥uje se stanoviskem obou komor Parlamentu ╚eskΘ republiky.
ad b)
NavrhovatelΘ dßle tvrdφ, ₧e nßhradu neobdr₧φ vÜichni vlastnφci, jim₧ vlastnickΘ prßvo zaniklo. Pro vymezenΘ skupiny p°φpad∙ zalo₧enφ vlastnickΘho prßva (kterΘ navrhovatelΘ oznaΦujφ za p°echody) zßkon formuluje, v souladu s Φl. 11 odst. 4 Listiny, prßvo na nßhradu.
º 9d odst. 2
Osoby, jim₧ nenφ zalo₧eno vlastnictvφ podle pφsmene a) nebo pφsmene b), majφ prßvo na nßhradu.
º 9e poslednφ v∞ta
Dosavadnφ vlastnφk obdr₧φ nßhradu v jinΘm pozemku podle druhu p°ed zahßjenφm scelovßnφ.
P∙jde-li o p°φpad p°edvφdan² v º 9c odst. 2 (Pokud z ·daj∙ scelovacφho operßtu, kter² je zalo₧en u katastrßlnφho ·°adu, vypl²vß, ₧e n∞kter² ·Φastnφk scelovßnφ neobdr₧el nßhradu za svΘ pozemky pojatΘ do scelovßnφ, m∙₧e okresnφ pozemkov² ·°ad po projednßnφ s katastrßlnφm ·°adem tomuto ·Φastnφkovi, pop°φpad∞ jeho d∞dici stanovit nßrok na pozemky ve v²m∞°e odpovφdajφcφ neposkytnutΘ nßhrad∞, je-li pot°ebnß v²m∞ra pozemk∙ v obvodu pozemkov²ch ·prav k dispozici), tvrdφ navrhovatelΘ, ₧e nßhradu neobdr₧φ ti, jim₧ okresnφ ·°ad po dohod∞ s katastrßlnφm ·°adem nevyhovφ, a dßle ti, v jejich₧ obvod∞ pozemkov²ch ·prav nenφ pot°ebnß v²m∞ra pozemk∙.
Tento p°φpad poskytnutφ nßhrady za pozemek vnesen² do scelovßnφ se uplatnφ pouze v nßvaznosti na zalo₧enφ vlastnickΘho prßva k pozemk∙m podle nßvrhu scelovacφho plßnu (º 9b odst. 2). Ji₧ podle d°φv∞jÜφch p°edpis∙ m∞l ka₧d², kdo vnesl do scelenφ pozemek, obdr₧et nßhradu, a to zpravidla v jin²ch pozemcφch, a to i podle zßkona Φ. 47/1948 Sb., jeho₧ º 41 odst. 1 stanovil: "Ka₧d² vlastnφk pozemk∙ pojat²ch do scelovßnφ jest p°φm²m ·Φastnφkem scelovßnφ a mß nßrok na nßhradu (odstavec 4) za svΘ dosavadnφ pozemky podle ceny t∞chto pozemk∙, dohodnutΘ p°φm²mi ·Φastnφky nebo podle jejich obecnΘ ceny urΦenΘ na podklad∞ posudku znalc∙.", taktΘ₧ odstavec 4 tΘho₧ ustanovenφ zn∞l: "Nßhrada, pokud se nevyplatφ v pen∞zφch (º 85), musφ b²ti dßna v pozemcφch, kterΘ se majφ rovnati jakostφ, v²m∞rou a vzdßlenostφ pokud mo₧no dosavadnφm pozemk∙m, p°iΦem₧ je vÜak p°ihlφ₧et i k v²hod∞ zφskanΘ scelovßnφm." Tedy takov² vlastnφk se stal (v kat. ·zemφch s nedokonΦen²m scelovacφm °φzenφm) zatφmnφm u₧ivatelem a jemu sv∞dΦφ konstrukce vzniku vlastnickΘho prßva k pozemku odevzdanΘmu do zatφmnφho u₧φvßnφ podle º 9b odst. 2. Jen v²jimeΦn∞ p°ichßzela v ·vahu pen∞₧nφ nßhrada.
Lze proto d∙vodn∞ p°edpoklßdat, ₧e p°φpady, kdy n∞kter² ·Φastnφk scelovßnφ neobdr₧el nßhradu za svΘ pozemky pojatΘ do scelovßnφ, se budou vyskytovat jen v minimßlnφm poΦtu. Pro takovou situaci je zakotvenφ prßva na nßhradu v º 9c odst. 2 dostateΦnΘ. Nßhrada m∙₧e spoΦφvat v nßroku na pozemek (je logickΘ, ₧e pouze tehdy, bude-li pot°ebnß v²m∞ra pozemk∙ v obvodu pozemkov²ch ·prav k dispozici). SamotnΘ stanovenφ podmφnek pro poskytnutφ nßhrady na existenci vhodn²ch pozemk∙ nenφ samo o sob∞ proti·stavnφ - v rozporu s Φl. 11 odst. 4 Listiny. Pouze tehdy, pokud by v konkrΘtnφm p°φpad∞ nßhrada nemohla b²t poskytnuta, p°iΦem₧ v tΘto dob∞ nelze odhadnout, zda takov² p°φpad v∙bec nastane, bylo by mo₧nΘ p°ipustit, aby se ·Φastnφk domßhal individußlnφm zp∙sobem ochrany pro poruÜenφ jeho zßkladnφho prßva. ┌stavnφ soud p°itom p°ipomφnß, ₧e zvolenou dikci v ustanovenφ º 9c odst. 2 projevenou slovesem "m∙₧e" nenφ mo₧no interpretovat jako mo₧nost pro projev libov∙le okresnφho pozemkovΘho ·°adu. Jestli₧e bude pot°ebnß v²m∞ra pozemk∙ v obvodu pozemkov²ch ·prav k dispozici, okresnφ pozemkov² ·°ad nßrok na nßhradu v pozemcφch stanovit musφ. K p°ijetφ tohoto stanoviska vede systΘmov² p°φstup k interpretaci pou₧itΘho slova "m∙₧e", kter² p°ekonßvß v²sledky izolovanΘho sΘmantickΘho rozboru. Tehdy, kdy ustanovenφ zßkona zaklßdß pro ·Φastnφky n∞jakΘ prßvo (zde prßvo na v∞cnou nßhradu), nesmφ p°φsluÜn² orgßn ochranu tohoto prßva odep°φt a musφ ji p°iznat, jestli₧e jsou spln∞ny vÜechny p°edpoklady stanovenΘ v hypotΘze prßvnφ normy, i kdy₧ zßkonodßrce pou₧il nep°φliÜ p°esnΘho vyjßd°enφ, mluv∞ jen o mo₧nosti. KoneΦn∞ je t°eba vzφt v ·vahu mo₧nost p°φmΘ aplikace Φl. 11 odst. 4 Listiny, kter² nßhradu jednoznaΦn∞ p°edpoklßdß (v∞cnou Φi relutßrnφ). Ustanovenφm º 9c odst. 2 s pou₧itou dikcφ "m∙₧e" dßvß zßkonodßrce nejavo, ₧e preferuje (jsou-li pro to dßny podmφnky) nßhradu v∞cnou.
Nßmitka navrhovatel∙, ₧e nßhrady nebudou poskytnuty t∞mi, kte°φ nucen²m p°echodem vlastnick²ch prßv tato prßva nabudou, je z ·stavn∞prßvnφho pohledu bezv²znamnß. Listina chrßnφ subjektivnφ vlastnickΘ prßvo pro p°φpad jeho omezenφ prßvem na nßhradu. Nenφ p°itom rozhodnΘ, kdo nßhradu poskytne. V posuzovanΘm p°φpad∞, dle nßzoru ┌stavnφho soudu, aby nßhradu poskytl stßt, nebo¥ je z°ejmΘ, ₧e v minulosti svojφ neΦinnostφ zp∙sobil popsan² chaotick² stav, tak₧e se nem∙₧e vyhnout jeho d∙sledk∙m.
Ze vÜech v²Üe uveden²ch d∙vod∙ ┌stavnφ soud nßvrh na zruÜenφ ustanovenφ º 9b a₧ 9h zßkona ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 284/1991 Sb., o pozemkov²ch ·pravßch a pozemkov²ch ·°adech, ve zn∞nφ zßkona Φ. 217/1997 Sb., kter²m se m∞nφ a dopl≥uje zßkon ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 284/1991 Sb., o pozemkov²ch ·pravßch a pozemkov²ch ·°adech, ve zn∞nφ zßkona ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 38/1993 Sb., a dopl≥uje zßkon Φ. 455/1991 Sb., o ₧ivnostenskΘm podnikßnφ (₧ivnostensk² zßkon), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zamφtl.
P°edseda ┌stavnφho soudu:
v z. JUDr. HoleΦek v. r.
mφstop°edseda
Prßva na uvedenφ odliÜnΘho stanoviska k nßlezu v protokolu o jednßnφ a na jeho p°ipojenφ k rozhodnutφ s uvedenφm svΘho jmΘna podle º 14 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, vyu₧il soudce JUDr. Vladimφr ╚ermßk.