SB═RKA Z┴KON┘ Φßstka 30
rozeslßna dne 10.4.1998

79

N┴LEZ
┌stavnφho soudu

JmΘnem ╚eskΘ republiky

┌stavnφ soud rozhodl dne 25. b°ezna 1998 v plΘnu o nßvrhu A. P. na zruÜenφ ustanovenφ, je₧ je v º 4 odst. 1 zßkona Φ. 229/1991 Sb., o ·prav∞ vlastnick²ch vztah∙ k p∙d∞ a jinΘmu zem∞d∞lskΘmu majetku, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, vyjßd°eno slovy "od 25. ·nora 1948",

takto:

Nßvrh se zamφtß.

Od∙vodn∞nφ
I.

┌stavnφmu soudu byla dne 12. Φervna 1997 doruΦena ·stavnφ stφ₧nost, dopln∞nß podßnφm doruΦen²m dne 19. zß°φ 1997, kterß sm∞°uje proti rozsudku M∞stskΘho soudu v Praze ze dne 26. b°ezna 1997 Φ. j. 28 Ca 381/96-17, jφm₧ bylo potvrzeno rozhodnutφ Okresnφho ·°adu Louny - okresnφho pozemkovΘho ·°adu ze dne 3. zß°φ 1996 Φ. j. 1508/96-R/4668/93/Ver. Z t∞chto rozhodnutφ vypl²vß, ₧e st∞₧ovatelkou v rßmci restituce po₧adovanΘ nemovitosti nelze vydat, nebo¥ k p°echodu majetku na stßt doÜlo dne 13. srpna 1947, tedy p°ed rozhodn²m obdobφm vymezen²m od 25. ·nora 1948 do 1. ledna 1990.

Spolu s touto ·stavnφ stφ₧nostφ podala st∞₧ovatelka nßvrh na prohlßÜenφ neplatnosti zßkona Φ. 143/1947 Sb., o p°evodu vlastnictvφ majetku hlubockΘ v∞tve Schwarzenberg∙ na zemi ╚eskou, pro rozpor s Φl. 1, Φl. 3 a Φl. 11 Listiny zßkladnφch prßv a svobod, Φl. 26 Mezinßrodnφho paktu o obΦansk²ch a politick²ch prßvech (dßle jen "Pakt") a Φl. 14 ┌mluvy o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod. Dßle bylo navr₧eno zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 4 odst. 1 zßkona Φ. 229/1991 Sb., o ·prav∞ vlastnick²ch vztah∙ k p∙d∞ a jinΘmu zem∞d∞lskΘmu majetku, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, (dßle jen "zßkon o p∙d∞") v Φßsti v∞ty in fine "od 25. ·nora 1948", a to s obdobnou argumentacφ o poruÜenφ zßsady rovnosti a zßkazu diskriminace. ObdobnΘ nßvrhy spojila st∞₧ovatelka s dalÜφmi vφce ne₧ dvaceti ·stavnφmi stφ₧nostmi.

Pokud jde o nßvrh na zruÜenφ zßkona Φ. 143/1947 Sb., dosp∞l soudce zpravodaj ke stejnΘmu zßv∞ru jako soudkyn∞ zpravodajka ve v∞ci sp. zn. Pl. ┌S 43/96, tj. ₧e napaden² zßkon v ₧ßdnΘm °φzenφ, kterΘ p°edchßzelo podßnφ ·stavnφ stφ₧nosti, p°φmo aplikovßn nebyl. S odvolßnφm se na d∙vody usnesenφ ┌stavnφho soudu sp. zn. Pl.┌S 43/96 ze dne 13. kv∞tna 1997 proto nßvrh odmφtl jako nßvrh podan² osobou zjevn∞ neoprßvn∞nou [º 43 odst. 1 pφsm. d) zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu], a to usnesenφm sp. zn. IV. ┌S 207/97 ze dne 25.listopadu 1997.

Pokud jde o nßvrh na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 4 odst. 1 zßkona o p∙d∞, a to v Φßsti vyjßd°enΘ slovy "od 25. ·nora 1948", je nespornΘ, ₧e toto ustanovenφ v p°edchozφm °φzenφ bezprost°edn∞ aplikovßno bylo a podmφnky º 74 zßkona Φ. 182/1993 Sb. spln∞ny jsou. P°esto, ₧e ve v²Üe uvedenΘ obdobnΘ v∞ci sp. zn. Pl.┌S43/96 bylo, i pokud jde o tento nßvrh, vydßno odmφtavΘ usnesenφ a nßvrh byl podle ustanovenφ º 43 odst. 1 pφsm. c) zßkona Φ. 182/1993 Sb. odmφtnut jako zjevn∞ neopodstatn∞n², IV. senßt °φzenφ p°eruÜil usnesenφm sp. zn. IV. ┌S 207/97 ze dne 25. listopadu 1997 a p°edlo₧il v∞c k posouzenφ plΘnu.

II.

V od∙vodn∞nφ svΘho nßvrhu na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 4 odst. 1 zßkona o p∙d∞ navrhovatelka zd∙raz≥uje, ₧e dr. Adolf Schwarzenberg (od n∞ho₧ navrhovatelka svΘ nßroky odvφjφ) byl posti₧en svΘvoln²mi akty jak nacist∙, tak i povßleΦn²ch Φeskoslovensk²ch orgßn∙. Poukazuje na politickΘ pozadφ, kterΘ vedlo k p°ijetφ zßkona Φ. 143/1947 Sb., jeho₧ vydßnφ bylo motivovßno touhou Φßsti ΦeskΘ vlßdy postihnout majetek hlubockΘ v∞tve Schwarzenberg∙, a rozvßdφ podrobn∞ argumenty, pro kterΘ by m∞l b²t tento zßkon jako proti·stavnφ zruÜen. Uveden² zßkon takΘ podle jejφho nßzoru p°edstavuje v historii ΦeskΘho zßkonodßrstvφ v²jimeΦn² akt tφm, ₧e nebyl aplikovßn obecn∞, ale byl a je svΘvoln²m a diskriminaΦnφm aktem p°φmo namφ°en²m proti jednΘ v∞tvi jednΘ rodiny, ani₧ by se v∙bec sna₧il p°edstφrat, ₧e byl vydßn ve ve°ejnΘm zßjmu nebo jako spravedliv² trest. Uvßdφ dßle, ₧e v porovnßnφ se zßkonem Φ. 142/1947 Sb., o revizi prvnφ pozemkovΘ reformy, byl takΘ mnohem tvrdÜφ, p°φsn∞jÜφ a vφce diskriminaΦnφ, nebo¥ odnφmal v podstat∞ bez nßhrady vlastnφk∙m veÜker² majetek, nikoliv tedy jen majetek nemovit². V tΘto souvislosti pak navrhovatelka uvßdφ, ₧e zßkon Φ. 142/1947 Sb. mohl b²t pou₧it i v p°φpad∞ hlubockΘ v∞tve Schwarzenberg∙, p°esto vÜak jejich majetek byl zabrßn samostatn²m zßkonem. AΦkoliv osoby, kter²m byl majetek vyvlastn∞n na zßklad∞ zßkona Φ. 142/1947 Sb., jsou oprßvn∞ny k restituci na zßklad∞ º 6 odst. 1 pφsm. b) zßkona o p∙d∞, navrhovatelce jako d∞diΦce dr. Adolfa Schwarzenberga je stßle odpφrßn restituΦnφ nßrok na majetek dr. Adolfa Schwarzenberga, kter² byl vyvlastn∞n zßkonem Φ. 143/1947 Sb. ┌Φinek ustanovenφ º 4 odst. 1 zßkona o p∙d∞ je v∙Φi nφ diskriminaΦnφ, nebo¥ mezi zßkonem Φ. 142/1947 Sb. a zßkonem Φ. 143/1947 Sb. je Φin∞n neopodstatn∞n² rozdφl.

Poukazuje dßle na zßkon ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 243/1992 Sb., kter²m se upravujφ n∞kterΘ otßzky souvisejφcφ se zßkonem Φ. 229/1991 Sb., o ·prav∞ vlastnick²ch vztah∙ k p∙d∞ a jinΘmu zem∞d∞lskΘmu majetku, ve zn∞nφ zßkona Φ. 93/1992 Sb., kter² rozÜφ°il restituce majetku na obΦany ╚eskΘ republiky, kte°φ ztratili sv∙j majetek podle dekret∙ prezidenta republiky Φ. 12/1945 Sb. a Φ. 108/1945 Sb., a v t∞chto souvislostech se dovolßvß Φlßnk∙2, 14 a 26 Paktu. Zd∙raz≥uje, ₧e aplikace zßsady nediskriminace, obsa₧enß v Φl. 26 Paktu, nenφ omezena pouze na prßva uveden²m Paktem zaruΦenß. Navrhovatelka se dovolßvß rovn∞₧ rozhodnutφ V²boru pro lidskß prßva v Äenev∞ (dßle jen "V²bor") ve v∞ci "èim∙nek". V uvedenΘ v∞ci, ve kterΘ byli navrhovatelΘ posti₧eni vyluΦujφcφ podmφnkou stßtnφho obΦanstvφ v zßkon∞ Φ. 87/1991 Sb., o mimosoudnφch rehabilitacφch, V²bor mimo jinΘ konstatoval, ₧e prßvo vlastnit majetek jako takovΘ nenφ sice pod ochranou Paktu, nicmΘn∞ uvedl, ₧e konfiskace osobnφho majetku nebo odmφtnutφ stßtu platit nßhradu za takovou konfiskaci m∙₧e znamenat poruÜenφ Paktu, jestli₧e p°φsluÜnΘ chovßnφ Φi opomenutφ chovßnφ bylo zalo₧eno na diskriminaΦnφch podkladech v rozporu s Φl. 26 Paktu. P°i posuzovßnφ, zda podmφnky pro restituci Φi nßhradu jsou v souladu s Paktem, posuzoval V²bor vÜechny relevantnφ skuteΦnosti, vΦetn∞ p∙vodnφho vlastnickΘho titulu k dotΦenΘmu majetku, jako₧ i povahu konfiskace. Zd∙raznil pak, ₧e specißlnφ zßkon upravujφcφ formy restitucφ nesmφ rozliÜovat mezi ob∞¥mi p°edchozφ konfiskace, jeliko₧ vÜechny ob∞ti jsou oprßvn∞ny k nßhrad∞ bez rozdφlu. V oznaΦenΘ v∞ci V²bor dosp∞l k zßv∞ru, ₧e zßkon Φ. 87/1991 Sb. poruÜil prßva navrhovatel∙ zaruΦenß Φl. 26 Paktu. T∞chto nßzor∙ V²boru se v zßv∞ru svΘho nßvrhu navrhovatelka dovolßvß a uvßdφ, ₧e po₧adavek Φßsti napadenΘho ustanovenφ a z n∞ho plynoucφ vylouΦenφ navrhovatelky jako d∞diΦky dr. Adolfa Schwarzenberga z prßva na p°φsluÜnou nßhradu mß pro ni diskriminaΦnφ ·Φinek v porovnßnφ s ostatnφmi ob∞¥mi konfiskacφ a poruÜuje tak jejφ prßva zaruΦenß Φl. 26 Paktu. Navrhuje proto, aby po₧adavek stanoven² v º 4 odst. 1 zßkona o p∙d∞, kter² stanovφ, ₧e oprßvn∞nou osobou je osoba, jejφ₧ majetek byl p°eveden na stßt v dob∞ od 25. ·nora 1948 do 1. ledna 1990, byl zruÜen, p°φpadn∞, aby nebyl v p°φpad∞ navrhovatelky uplat≥ovßn.

III.

Poslaneckß sn∞movna Parlamentu ╚eskΘ republiky ve svΘm vyjßd°enφ k nßvrhu odkßzala na vyjßd°enφ, kterΘ k obdobnΘmu nßvrhu uΦinila dne 11. ·nora 1997 ve v∞ci Pl. ┌S 45/96.

V tomto vyjßd°enφ Poslaneckß sn∞movna p°edevÜφm poukazuje na ·Φel zßkona o p∙d∞, kter²m je provΘst restituci neprßvem zabranΘho majetku tam, kde jej p∙vodnφ vlastnφk pozbyl v d∙sledku protiprßvnφch akt∙ nebo pod tlakem vyvolan²m celkov²m bezprßvnφm spoleΦensk²m klimatem v obdobφ Φasov∞ ohraniΦenΘm dobou od 25. ·nora 1948 do 1. ledna 1990. Obecnß zßsada restitucφ, tj. ₧e den 25. ·nora 1948 je nep°ekroΦiteln²m meznφkem, byla zde uplatn∞na shodn∞ s ostatnφmi restituΦnφmi zßkony, jejich₧ smyslem je odstran∞nφ nebo alespo≥ zmφrn∞nφ nßsledk∙ pouze n∞kter²ch majetkov²ch a jin²ch k°ivd, nebo¥ provΘst ·plnou rehabilitaci nebo ·plnΘ odÜkodn∞nφ t∞ch, kte°φ byli v minulosti poÜkozeni, nenφ mo₧nΘ. Ve vyjßd°enφ se dßle potvrzuje, ₧e zßkon byl schvßlen pot°ebnou v∞tÜinou poslanc∙ Federßlnφho shromß₧d∞nφ ╚eskΘ a SlovenskΘ Federativnφ Republiky dne 21. kv∞tna 1991, byl podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a °ßdn∞ vyhlßÜen. V zßv∞ru je pak vyjßd°eno stanovisko, ₧e zßkonodßrn² sbor jednal v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu s ┌stavou ╚eskΘ republiky a naÜφm prßvnφm °ßdem a je na ┌stavnφm soudu, aby posoudil ·stavnost napadenΘho ustanovenφ a vydal p°φsluÜnΘ rozhodnutφ.

IV.

Podstatou nßvrhu je tvrzenφ o poruÜenφ zßsady rovnosti, resp. poruÜenφ zßsady zßkazu diskriminace, kterΘho se podle nßzoru navrhovatelky zßkonodßrce dopustil tφm, ₧e vymezenφm rozhodnΘho obdobφ neumo₧nil odÜkodn∞nφ majetkov²ch k°ivd osobßm a jejich nßstupc∙m posti₧en²m na majetku zßkonem Φ. 143/1947 Sb. tak, jak to uΦinil v pom∞ru k osobßm, u nich₧ doÜlo ke ztrßt∞ vlastnickΘho prßva podle zßkona Φ. 142/1947 Sb., pop°φpad∞ jak to uΦinil zßkonem ╚NR Φ. 243/1992 Sb.

╚lßnek 26 Paktu, kterΘho se navrhovatelka v²slovn∞ dovolßvß, stanovφ, ₧e vÜichni jsou si p°ed zßkonem rovni a majφ prßvo na stejnou ochranu zßkona bez jakΘkoliv diskriminace. Zßkon zakß₧e jakoukoliv diskriminaci a zaruΦφ vÜem osobßm stejnou a ·Φinnou ochranu proti diskriminaci z jak²chkoliv d∙vod∙, nap°. podle rasy, barvy, pohlavφ, jazyka, nßbo₧enstvφ, politickΘho nebo jinΘho p°esv∞dΦenφ, nßrodnφho nebo socißlnφho p∙vodu, majetku a rodu. V²bor, kter² podle Paktu rozhoduje, citovan² Φlßnek vyklßdß tak, ₧e prßvo, kterΘ tento Φlßnek zaruΦuje, je v rßmci Paktu prßvem nezßvisl²m a jeho p∙sobenφ se neomezuje pouze na prßva upravenß Paktem. Z tohoto pohledu je tedy nerozhodnΘ, ₧e navrhovatelkou tvrzenß diskriminace se t²kß nßrok∙ restituΦnφch. Samotnou diskriminaci pak V²bor vyklßdß obdobn∞ jako evropskΘ orgßny rozhodujφcφ podle ┌mluvy o lidsk²ch prßvech a zßkladnφch svobodßch, toti₧ jako odliÜovßnφ, kterΘ se neopφrß o "rozumnΘ a objektivnφ" d∙vody.

╚eskoslovensk² stßt, kter² se po listopadu 1989 rozhodl odΦinit majetkovΘ i jinΘ k°ivdy, k nim₧ doÜlo v p°edchßzejφcφm obdobφ v d∙sledku nedemokratick²ch postup∙ p°edchozφho re₧imu, musel vy°eÜit zp∙sob, jak to uΦinφ. Rozhodl se vyjφt z principu alespo≥ ΦßsteΦnΘho zmφrn∞nφ vznikl²ch k°ivd, v∞dom si toho, ₧e provΘst ·plnou rehabilitaci nebo ·plnΘ odÜkodn∞nφ t∞ch, kte°φ byli v minulosti poÜkozeni, nenφ mo₧nΘ. Z n∞kolika mo₧n²ch koncepcφ pak byla zßkonodßrcem v restituΦnφch p°edpisech zvolena ta, kterß v²slovn∞ neruÜφ prßvnφ p°edpisy, na jejich₧ zßklad∞ ke ztrßt∞ vlastnictvφ doÜlo, ale naopak p°edpoklßdß v rßmci zvlßÜtnφho °φzenφ zjistit, zda jsou napln∞ny vÜechny podmφnky stanovenΘ zßkonodßrcem ve zvlßÜtnφch restituΦnφch p°edpisech pro nßpravu majetkovΘ k°ivdy.

Zßkladnφ zßkonnou podmφnku p°edstavuje prßv∞ p°echod v∞cφ na stßt v tzv. rozhodnΘm obdobφ, kterΘ v napadenΘm ustanovenφ zßkonodßrce vymezil. Jeho poΦßtek urΦil datem 25. ·nora 1948, tedy datem nßstupu re₧imu, kter² ji₧ zcela v∞dom∞, programov∞ a trvale poruÜoval principy prßvnφho stßtu. Stanovenφ tohoto data nelze vyklßdat tak, ₧e by zßkonodßrce pova₧oval "p°ed·norov²" re₧im zcela a bezv²jimeΦn∞ za re₧im respektujφcφ principy prßvnφho stßtu, ale pouze za v²raz politickΘ shody v otßzce, zda k restitucφm (ke kter²m jinΘ postkomunistickΘ zem∞ nep°istoupily v∙bec) p°istoupit, a pokud ano, jak²m zp∙sobem. V tom je nepochybn∞ zßkonodßrce suverΘnem. Navrhovatelce lze p°isv∞dΦit v tom, ₧e poΦßtkem procesu zßniku demokracie u nßs byl ji₧ mnichovsk² diktßt a ₧e demokracii do urΦitΘ mφry negoval i povßleΦn² re₧im Nßrodnφ fronty. Ostatn∞ tento nßhled na obdobφ tzv. t°etφ republiky je obsa₧en i v n∞kter²ch nßlezech ┌stavnφho soudu.

V rßmci tzv. rozhodnΘho obdobφ byly v zßkonech sledujφcφch majetkovou restituci - tedy i v posuzovanΘm zßkon∞ o p∙d∞ - vymezeny tzv. restituΦnφ tituly, tj. restituΦnφ skutkovΘ podstaty zaklßdajφcφ (p°i spln∞nφ dalÜφch podmφnek) nßrok oprßvn∞n²ch osob na restituci majetku. O diskriminaΦnφ pojetφ procesu nßpravy majetkov²ch k°ivd by mohlo jφt za situace, kdy by mezi p°φpady zjevn∞ spadajφcφ do rozhodnΘho obdobφ byly za°azeny takovΘ restituΦnφ tituly, kterΘ by intenzitou zßsahu do vlastnickΘho prßva byly, ve srovnßnφ s tituly neza°azen²mi, zßsahy mφrn∞jÜφmi. Riziko takovΘ situace vÜak zßkonodßrce vylouΦil za°azenφm tzv. "generßlnφch skutkov²ch podstat" - º 6 odst. 1 pφsm. p) a r) v zßkon∞ o p∙d∞, resp. º 6 odst. 2 v zßkon∞ Φ. 87/1991 Sb. (ztrßta majetku v d∙sledku politickΘ perzekuce nebo postupu poruÜujφcφho obecn∞ uznßvanß lidskß prßva a svobody a dßle ztrßta majetku bez prßvnφho d∙vodu). Takto Üiroce koncipovanΘ restituΦnφ tituly umo₧≥ujφ, aby v ka₧dΘm jednotlivΘm p°φpad∞ tvrzenΘ majetkovΘ k°ivdy, ke kter²m doÜlo v rozhodnΘm obdobφ a kterΘ by jinak nebyly pod°aditelnΘ pod pojmenovanΘ skutkovΘ situace, byly zvß₧eny a bylo o nich individußln∞ rozhodnuto.

Zßsadnφ otßzkou v projednßvanΘ v∞ci bylo posouzenφ tvrzenΘ diskriminaΦnφ povahy poΦßtku tzv. rozhodnΘho obdobφ na zßklad∞ srovnßnφ postavenφ navrhovatelky jako ·dajnΘ prßvnφ nßstupkyn∞ osoby posti₧enΘ zßkonem Φ. 143/1947 Sb. ve vztahu k osobßm, kterΘ pozbyly majetek podle dekret∙ prezidenta republiky Φ. 12/1945 Sb. a Φ. 108/1945 Sb., u nich₧ doÜlo ke ztrßt∞ vlastnick²ch prßv ex lege ke dni ·Φinnosti t∞chto dekret∙, tedy p°ed tzv. rozhodn²m obdobφm. I kdy₧ p°ipustφme, ₧e ve vztahu k t∞mto p°φpad∙m ztrßty majetku doÜlo k urΦitΘmu prolomenφ rozhodnΘho obdobφ, t°eba uvΘst, ₧e se tak stalo metodou specißln∞ vymezen²ch znak∙ oprßvn∞nΘ osoby v º 2 zßkona ╚NR Φ. 243/1992 Sb., p°ijatΘho na zßklad∞ zmocn∞nφ obsa₧enΘho v º 7 odst. 2 zßkona o p∙d∞. Ji₧ sama skuteΦnost, ₧e restituΦnφ "vstup" p°ed datum 25. ·nora 1948 nemß povahu novelizace ustanovenφ º 4 odst. 1 zßkona o p∙d∞ - zakotvujφcφho tzv. rozhodnΘ obdobφ jako princip - ale dochßzφ k n∞mu vydßnφm zßkona ╚NR Φ. 243/1992 Sb., naznaΦuje, ₧e zßkonodßrce chßpal tento p°edpis jen jako v²jimku souvisejφcφ se specifikem dekret∙ prezidenta republiky Φ. 12/1945 Sb. a Φ. 108/1945 Sb., jako₧ i s ·pravou podmφnek nab²vßnφ a pozb²vßnφ stßtnφho obΦanstvφ, tedy p°edpis reagujφcφ na zvlßÜtnφ situaci osob, kter²m bylo v padesßt²ch letech navrßceno ΦeskoslovenskΘ stßtnφ obΦanstvφ, jejich₧ majetkovΘ nßroky vÜak, vzhledem k politick²m zm∞nßm, kterΘ v mezidobφ nastaly, ji₧ nikdo ne°eÜil. P°ipuÜt∞nφ takovΘ v²jimky je t°eba chßpat jako manifestnφ projev politickΘ v∙le zßkonodßrce, kter² vÜak nic nezm∞nil na zßsad∞ principißln∞ podmi≥ovat restituΦnφ nßroky i nadßle existencφ tzv. rozhodnΘho obdobφ.

Po zvß₧enφ vÜech v²Üe uveden²ch skuteΦnostφ dosp∞lo plΘnum ┌stavnφho soudu k zßv∞ru, ₧e v ustanovenφ º 4 odst. 1 zßkona o p∙d∞ nelze spat°ovat nic, co by nasv∞dΦovalo proti·stavnφ povaze tohoto ustanovenφ. ┌stavnφ soud ostatn∞ ji₧ ve svΘm nßlezu sp. zn. I. ┌S 59/93 konstatoval, ₧e po listopadu 1989 °eÜil tehdejÜφ Φeskoslovensk² stßt prost°ednictvφm svΘho nejvyÜÜφho zastupitelskΘho sboru otßzku odΦin∞nφ majetkov²ch k°ivd, kterΘ nastaly po 25. ·noru 1948, a ₧e se nepostavil na stanovisko, ₧e budou odΦin∞ny vÜechny k°ivdy, n²br₧ pouze k°ivdy n∞kterΘ, a to v rozsahu a za podmφnek, kterΘ stanovφ zßkon. Bylo v∞cφ suverΘnnφho rozhodnutφ stßtu, zda v∙bec, a pokud ano, v jakΘm rozsahu budou majetkovΘ k°ivdy odΦin∞ny.

Lze konstatovat, ₧e stanovenφ tzv. rozhodnΘho obdobφ, konkrΘtn∞ pak jeho poΦßtku, se opφrß o "rozumnΘ a objektivnφ d∙vody", kdy₧ zßkonodßrce byl nucen jasn∞ vymezit Φasovou hranici, za kterou v zßsad∞ ji₧ nelze jφt bez nebezpeΦφ dalÜφho °et∞zenφ odÜkodn∞nφ a₧ do doby p°edmnichovskΘ republiky Φi jeÜt∞ dßle. Z pohledu legislativn∞-technickΘho t°eba koneΦn∞ zmφnit i to, ₧e vyhov∞nφ nßvrhu by znamenalo, bez pozitivnφ ·pravy, neexistenci jakΘkoli spodnφ ΦasovΘ hranice pro uplatn∞nφ restituΦnφch nßrok∙.

Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ plΘnum ┌stavnφho soudu nßvrh zamφtlo.

P°edseda ┌stavnφho soudu:
v z. JUDr. HoleΦek v. r.mφstop°edseda