30

N┴LEZ
┌stavnφho soudu

JmΘnem ╚eskΘ republiky

┌stavnφ soud rozhodl dne 17. prosince 1997 v plΘnu o nßvrhu prezidenta republiky na zruÜenφ zßkona Φ. 243/1997 Sb., kter²m se m∞nφ zßkon ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 246/1992 Sb., na ochranu zvφ°at proti t²rßnφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙,

takto:

Dnem vyhlßÜenφ tohoto nßlezu ve Sbφrce zßkon∙ se zßkon Φ. 243/1997 Sb., kter²m se m∞nφ zßkon ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 246/1992 Sb., na ochranu zvφ°at proti t²rßnφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zruÜuje.

Od∙vodn∞nφ
I.

Dne 3. °φjna 1997 obdr₧el ┌stavnφ soud nßvrh prezidenta republiky na zruÜenφ zßkona Φ. 243/1997 Sb., kter²m se m∞nφ zßkon ╚NR Φ. 246/1992 Sb., na ochranu zvφ°at proti t²rßnφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a to z d∙vodu jeho p°ijetφ zp∙sobem odporujφcφm Φl. 50 ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava").

PoruÜenφ Φl. 50 ┌stavy spat°uje prezident republiky v nßsledujφcφch okolnostech: Uveden² zßkon byl dne 13.Φervna 1997 podle º 98 odst. 1 zßkona Φ. 90/1995 Sb., o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny, p°edsedou PoslaneckΘ sn∞movny postoupen prezidentu republiky a tΘho₧ dne doruΦen Kancelß°i prezidenta republiky. Dne 28.Φervna 1997 byl prezidentem republiky vrßcen PoslaneckΘ sn∞movn∞, doruΦen jφ byl v nejbli₧Üφ nßsledujφcφ pracovnφ den, tj. v pond∞lφ dne 30. Φervna 1997. Dle p°esv∞dΦenφ prezidenta republiky poΦßtek 15dennφ lh∙ty pro vrßcenφ zßkona zaΦal b∞₧et dnem nßsledujφcφm po dni postoupenφ zßkona, a to v souladu se zvyklostφ, je₧ se vyvinula od ·Φinnosti ┌stavy. V danΘm p°φpad∞ to znamenß, ₧e lh∙ta k vrßcenφ zßkona Φ. 243/1997 Sb. m∞la zaΦφt b∞₧et dne 14. Φervna 1997.

Usnesenφm ze dne 5. zß°φ 1997 Φ. 244/1997 Sb. Poslaneckß sn∞movna deklarovala svoje rozhodnutφ nehlasovat znovu o zßkonu Φ. 243/1997 Sb. p°ijatΘm dne 12. Φervna 1997 a vrßcenΘm prezidentem republiky, a to vzhledem k tomu, ₧e dle jejφho p°esv∞dΦenφ nebyla spln∞na podmφnka stanovenß v Φl. 50 odst. 1 ┌stavy.

Zßkon, jφm₧ se m∞nφ zßkon ╚NR Φ. 246/1992 Sb., na ochranu zvφ°at proti t²rßnφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, byl publikovßn ve Sbφrce zßkon∙ pod Φ. 243/1997 Sb., kdy₧ byl podepsßn p°edsedou PoslaneckΘ sn∞movny a p°edsedou vlßdy.

Nßvrh prezidenta republiky poukazuje na skuteΦnost, ₧e v ΦeskΘm prßvnφm °ßdu je obecn∞ uznßvßn prßvnφ princip, dle n∞ho₧, p°ipadne-li poslednφ den lh∙ty na sobotu, ned∞li nebo svßtek, je poslednφm dnem lh∙ty nejbli₧Üφ nßsledujφcφ pracovnφ den. Vzhledem k tomu, ₧e vrßcenφ zßkona je ·stavnφm aktem prezidenta republiky, p°i n∞m₧ ho nikdo nem∙₧e zastoupit, jako₧ i vzhledem k prßvnφ a politickΘ zßva₧nosti tohoto aktu, nelze dle p°esv∞dΦenφ prezidenta republiky 15dennφ lh∙tu dle Φl. 50 odst. 1 ┌stavy zkracovat.

Jeliko₧ je prezident republiky p°esv∞dΦen o vΦasnosti uplatn∞nφ svΘ ·stavnφ pravomoci vrßtit zßkon Parlamentu a jeliko₧ Parlament nepostupoval dle ustanovenφ Φl. 50 odst. 2 ┌stavy, navrhuje zruÜenφ napadenΘho zßkona z d∙vodu nedodr₧enφ ┌stavou p°edepsanΘ procedury.

K nßvrhu prezidenta republiky byly p°ilo₧eny:

II.

Podle ustanovenφ º 42 odst. 3 a º 69 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, byl p°edm∞tn² nßvrh zaslßn k vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movn∞. Zßrove≥ si podle º 42 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. ┌stavnφ soud vy₧ßdal jako listinnΘ d∙kazy od PoslaneckΘ sn∞movny p°edlo₧enφ listiny, jφ₧ prezident republiky vrßtil zßkon PoslaneckΘ sn∞movn∞, a ov∞°enΘ fotokopie zßznamu o p°evzetφ tΘto listiny Poslaneckou sn∞movnou v p°φsluÜnΘ knize poÜty.

┌stavnφ soud obdr₧el vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny dne 13. listopadu 1997. Uvßdφ se v n∞m, ₧e v p°φpad∞ vrßcenφ zßkona Φ. 243/1997 Sb. prezidentem republiky PoslaneckΘ sn∞movn∞ tato dne 5. zß°φ 1997 p°ijala usnesenφ, ₧e o p°ijatΘm zßkonu nebude znovu hlasovat, pon∞vad₧ jφ nebyl vrßcen do 15 dn∙ potΘ, co byl postoupen prezidentu republiky.

Stanovisko PoslaneckΘ sn∞movny je zd∙vodn∞no tφm, ₧e pokud jde o zp∙sob poΦφtßnφ lh∙ty uvedenΘ v Φl. 50 odst. 1 ┌stavy, ┌stava sama neobsahuje specißlnφ ustanovenφ o poΦφtßnφ lh∙t. Jeliko₧ lh∙ta uvedenß v Φl. 50 odst. 1 ┌stavy nenφ v ┌stav∞ samotnΘ ani v ₧ßdnΘm jinΘm zßkon∞ blφ₧e interpretovßna, nedß se vyklßdat dle nßzoru obsa₧enΘho ve vyjßd°enφ jinak ne₧ doslovn∞. Dßle se upozor≥uje na skuteΦnost, ₧e za vrßcenφ zßkona je nutno pova₧ovat nikoliv akt podepsßnφ rozhodnutφ o vrßcenφ, n²br₧ skuteΦnΘ vrßcenφ, tedy okam₧ik, kdy bylo rozhodnutφ dopraveno adresßtovi, tj. okam₧ik doruΦenφ. Ve vyjßd°enφ se sice rozliÜuje mezi rozhodnutφm o vrßcenφ zßkona k op∞tovnΘmu projednßnφ PoslaneckΘ sn∞movn∞ a doruΦenφ tohoto rozhodnutφ, nicmΘn∞ se v n∞m dochßzφ k zßv∞ru, ₧e pro oba tyto akty platφ jedna lh∙ta. DoruΦenφ je tφmto Φasov∞ ztoto₧n∞no s vrßcenφm, z Φeho₧ je dovozovßno, ₧e lh∙ta 15 dn∙ musφ b²t dodr₧ena bez ohledu na to, zda se jednß o den pracovnφ Φi jin².

Ve vyjßd°enφ se odmφtß analogickΘ pou₧itφ jin²ch prßvnφch p°edpis∙ o doruΦovßnφ, nebo¥ existuje rozdφlnß ·prava u r∙zn²ch doruΦovßnφ a nenφ z°ejmΘ, kter² z p°edpis∙ by m∞l b²t aplikovßn. Odmφtß se dßle existence obecn∞ uznßvanΘho prßvnφho principu t²kajφcφho se poΦφtßnφ Φasu procesnφch lh∙t, jeliko₧ specißlnφ ·prava platφ pouze pro lh∙ty stanovenΘ v jednotliv²ch zßkonech, a tudφ₧ ji nelze aplikovat p°i interpretaci lh∙t stanoven²ch v ┌stav∞.

Chßpßnφm lh∙ty obsa₧enΘ v Φl. 50 odst. 1 ┌stavy v procesnφm smyslu by tato, dle nßzoru obsa₧enΘho ve vyjßd°enφ, ztrßcela jak²koli smysl. D∙vodem tohoto zßv∞ru je po₧adavek prßvnφ jistoty a neprodlu₧ovßnφ legislativnφho procesu.

Vyjßd°enφ dßle odmφtß nemo₧nost doruΦenφ prezidentem republiky vrßcenΘho zßkona PoslaneckΘ sn∞movn∞ v den pracovnφho klidu, pracovnφho volna nebo ve svßtek, proto₧e na upozorn∞nφ Kancelß°e prezidenta republiky je Kancelß° PoslaneckΘ sn∞movny p°ipravena zajistit p°ijetφ rozhodnutφ prezidenta republiky i v uveden²ch dnech.

Na zßklad∞ uveden²ch argument∙ je ve vyjßd°enφ vysloveno p°esv∞dΦenφ, ₧e Poslaneckß sn∞movna postupovala v souvislosti s vrßcenφm p°ijatΘho zßkona prezidentem republiky v souladu s ┌stavou. Rovn∞₧ je p°ipojena kopie dopisu prezidenta republiky ze dne 28. Φervna 1997 Φ. j. 5414/97, kter²m vrßtil zßkon Φ. 243/1997 Sb. a na n∞m₧ je vyznaΦeno datum jeho doruΦenφ PoslaneckΘ sn∞movn∞ dne 30. Φervna 1997, a vyjßd°enφ vedoucφho Kancelß°e PoslaneckΘ sn∞movny ke zp∙sobu doruΦovßnφ zßkon∙ mezi Kancelß°φ PoslaneckΘ sn∞movny a Kancelß°φ prezidenta republiky. Dle tohoto je p°evzetφ dopisu prezidenta republiky, kter²m zßkon vracφ, ze strany Kancelß°e PoslaneckΘ sn∞movny stvrzeno na tzv. referßtnφku Kancelß°e prezidenta republiky podpisem toho, kdo zßkon p°ebφrß, s uvedenφm data p°evzetφ. P°evzetφ dopisu ze dne 28. Φervna 1997 je tedy stvrzeno dne 30. Φervna 1997 podpisem na tzv. referßtnφku, kter² je ulo₧en v Kancelß°i prezidenta republiky, proΦe₧ jeho ov∞°enß kopie nem∙₧e b²t p°edlo₧ena Poslaneckou sn∞movnou.

Na ·stnφm jednßnφ dne 17. prosince 1997 p°edseda PoslaneckΘ sn∞movny doplnil svΘ pφsemnΘ vyjßd°enφ v tom smyslu, ₧e za poΦßtek lh∙ty obsa₧enΘ v Φl. 50 odst. 1 ┌stavy nutno pova₧ovat den postoupenφ zßkona prezidentu republiky, a nikoli den nßsledujφcφ. V danΘm p°φpad∞ by pak konec uvedenΘ lh∙ty p°ipadl na pßtek 27.Φervna 1997, v d∙sledku Φeho₧ by jejφ nedodr₧enφ prezidentem republiky bylo nepochybnΘ.

V replice pracovnice Kancelß°e prezidenta republiky pov∞°enΘ prezidentem jednat jeho jmΘnem p°ed ┌stavnφm soudem byla konstatovßna nßmitka vytvo°enφ ·stavnφ zvyklosti, dle nφ₧ se poΦßtek uvedenΘ lh∙ty poΦφtß dnem nßsledujφcφm po dni postoupenφ zßkona prezidentu republiky. Existence takovΘto zyklosti p°edsedou PoslaneckΘ sn∞movny nebyla uznßna.

III.

Z nßvrhu prezidenta republiky a jeho p°φloh, vyjßd°enφ Parlamentu a jeho p°φloh, z Parlamentnφho zpravodaje Φ. 10/96-97, jako₧ i t∞snopiseckΘho zßznamu z projednßnφ zßkona Φ. 243/1997 Sb. v PoslaneckΘ sn∞movn∞ bylo zjiÜt∞no nßsledujφcφ:

Nßvrh novely zßkona ╚NR Φ. 246/1992 Sb., na ochranu zvφ°at proti t²rßnφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, byl schvßlen Poslaneckou sn∞movnou dne 22. kv∞tna 1997 a Senßtem dne 12. Φervna 1997.

Zßkon byl dne 13. Φervna 1997 postoupen prezidentu republiky. Prezident republiky rozhodl dne 28. Φervna 1997 o vrßcenφ zßkona, jφm₧ se m∞nφ zßkon ╚NR Φ. 246/1992 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, PoslaneckΘ sn∞movn∞ k op∞tovnΘmu projednßnφ, p°iΦem₧ vrßcen² zßkon byl PoslaneckΘ sn∞movn∞ doruΦen dne 30. Φervna 1997.

Dopisem ze dne 3. Φervence 1997 Φ. j. 2654/97 SP p°edseda PoslaneckΘ sn∞movny konstatuje p°ekroΦenφ 15dennφ lh∙ty, v d∙sledku Φeho₧ dle jeho p°esv∞dΦenφ nelze k vrßcenφ zßkona p°ihlΘdnout, proΦe₧ op∞tovn∞ prezidentu republiky zßkon p°edklßdß k podpisu. Prezident republiky v odpov∞di ze dne 7. Φervence 1997 Φ. j. 5920/97 trvß na svΘm rozhodnutφ vrßtit p°edm∞tn² zßkon PoslaneckΘ sn∞movn∞, jako₧ i na p°esv∞dΦenφ, ₧e tak bylo uΦin∞no v ┌stavou stanovenΘ lh∙t∞. V dopise se dßle uvßdφ, ₧e v situaci, kdy₧ 15. den lh∙ty p°ipadl na den pracovnφho volna, tj. na sobotu 28. Φervna 1997, prezident republiky p°edpoklßdal, ₧e v tomto i obdobn²ch p°φpadech p°i uskuteΦ≥ovßnφ ·stavnφch pravomocφ omezen²ch lh∙tami se bude postupovat tak, jak je b∞₧nΘ ve vÜech standardnφch prßvnφch systΘmech. Poukazuje se v n∞m dßle na skuteΦnost, ₧e jak naÜe, tak i v∞tÜina zahraniΦnφch ·stav p°φmo neupravuje b∞h a ukonΦenφ lh∙t, p°iΦem₧ se v₧dy postupuje tak, ₧e p°ipadne-li poslednφ den lh∙ty na den pracovnφho klidu (sobota, ned∞le, svßtek), konΦφ lh∙ta nejblφ₧e nßsledujφcφm pracovnφm dnem. Z uveden²ch d∙vod∙ prezident republiky v dopise ₧ßdß p°edsedu PoslaneckΘ sn∞movny o op∞tovnΘ p°edlo₧enφ vrßcenΘho zßkona PoslaneckΘ sn∞movn∞.

Na nßvrh ·stavn∞prßvnφho v²boru PoslaneckΘ sn∞movny tato dne 5. zß°φ 1997 pom∞rem hlas∙ 154 pro, 2proti, p°i 22 zdr₧evÜφch se, rozhodla, ₧e nejprve bude hlasovat o tom, splnil-li prezident republiky lh∙tu pro vrßcenφ zßkona nebo ne, a potΘ bude hlasovat o samotnΘm zßkonu.

TΘho₧ dne se Poslaneckß sn∞movna usnesla pom∞rem hlas∙ 97 pro, 77 proti a 9 zdr₧evÜφch se na tom, ₧e nebude znovu hlasovat o zßkonu, kter²m se m∞nφ zßkon ╚NR Φ. 246/1992 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, p°ijatΘm dne 12. Φervna 1997 a vrßcenΘm prezidentem republiky, vzhledem k tomu, ₧e nebyla spln∞na podmφnka stanovenß v Φl. 50 odst. 1 ┌stavy. UvedenΘ usnesenφ bylo publikovßno pod Φ. 244/1997 Sb.

Zßkon, kter²m se m∞nφ zßkon ╚NR Φ. 246/1992 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, byl potΘ dne 30. zß°φ 1997 vyhlßÜen v Φßstce 82 Sbφrky zßkon∙ pod Φ. 243/1997 Sb.

IV.

Dle ustanovenφ º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. ┌stavnφ soud v °φzenφ o zruÜenφ zßkon∙ a jin²ch prßvnφch p°edpis∙ posuzuje obsah zßkona nebo jinΘho prßvnφho p°edpisu z hlediska jejich souladu s ·stavnφmi zßkony, mezinßrodnφmi smlouvami podle Φl. 10 ┌stavy, pop°φpad∞ zßkony, jednß-li se o jin² prßvnφ p°edpis, a zjiÜ¥uje, zda byly p°ijaty a vydßny v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem.

P°edm∞tem posouzenφ ve v∞ci nßvrhu prezidenta republiky na zruÜenφ zßkona Φ. 243/1997 Sb. je poslednφ z uveden²ch hledisek, tj. posouzenφ dodr₧enφ ·stavn∞ p°edepsanΘho zp∙sobu p°ijetφ zßkona.

SouΦßstφ tohoto postupu je prßvo prezidenta republiky vrßtit p°ijat² zßkon s v²jimkou zßkona ·stavnφho Parlamentu s od∙vodn∞nφm do 15 dn∙ ode dne, kdy mu byl postoupen (Φl. 50 odst. 1 ┌stavy). Pokud prezident republiky uvedenΘho prßva vyu₧ije, ·stavn∞ p°edepsan² postup p°ijetφ zßkona pokraΦuje jeho op∞tovn²m projednßnφm v PoslaneckΘ sn∞movn∞ (Φl. 50 odst. 2 ┌stavy).

Jestli₧e zßkon byl prezidentem republiky vrßcen po lh∙t∞ stanovenΘ v Φl. 50 odst. 1 ┌stavy, stßvß se platn²m bez jeho dalÜφho projednßnφ v PoslaneckΘ sn∞movn∞ vyhlßÜenφm ve Sbφrce zßkon∙ (Φl. 52 ┌stavy, º 5 zßkona Φ. 545/1995 Sb., o Sbφrce zßkon∙ ╚eskΘ republiky). Pokud vÜak byl vrßcen v uvedenΘ lh∙t∞, je jeho dalÜφ neprojednßnφ Poslaneckou sn∞movnou poruÜenφm ·stavn∞ p°edepsanΘho zp∙sobu p°ijetφ zßkona.

IV/a

Stanovisko PoslaneckΘ sn∞movny konstatujφcφ nedodr₧enφ ┌stavou p°edepsanΘ lh∙ty pro uplatn∞nφ suspenzivnφho veta prezidentem republiky se zaklßdß na nßsledujφcφch argumentech:

Prvnφm je odmφtnutφ existence obecn²ch pravidel pro poΦφtßnφ Φasu v ΦeskΘm prßvu, jako₧ i odmφtnutφ mo₧nosti analogie mezi prßvem ·stavnφm a jin²mi odv∞tvφmi ΦeskΘho prßva (a to i prßva ve°ejnΘho, konkrΘtn∞ prßva sprßvnφho).

Absence ·stavnφ ·pravy poΦφtßnφ Φasu, jako₧ i zmφn∞nß absence obecn²ch prßvnφch pravidel pak dle nßzoru PoslaneckΘ sn∞movny od∙vod≥uje doslovn² v²klad ·stavnφch lh∙t. Tento v²klad je dßle podep°en po₧adavkem prßvnφ jistoty a neprodlu₧ovßnφ legislativnφho procesu.

Argumentem t°etφm je deklarovanß p°ipravenost Kancelß°e PoslaneckΘ sn∞movny p°evzφt na po₧ßdßnφ (na zßklad∞ avφza) prezidentem republiky vrßcen² zßkon i v den pracovnφho klidu.

╚tvrt²m argumentem je interpretace Φl. 50 odst. 1 ┌stavy, dle nφ₧ za vrßcenφ zßkona je nutno pova₧ovat nikoliv akt podepsßnφ rozhodnutφ o vrßcenφ, n²br₧ skuteΦnΘ vrßcenφ, tedy okam₧ik, kdy bylo rozhodnutφ dopraveno adresßtovi, tj. okam₧ik doruΦenφ.

KoneΦn∞ argumentem poslednφm, pßt²m, je konstatovßnφ, dle n∞ho₧ za poΦßtek lh∙ty obsa₧enΘ v Φl. 50 odst.1 ┌stavy nutno pova₧ovat den postoupenφ zßkona prezidentu republiky, a nikoli den nßsledujφcφ. V danΘm p°φpad∞ by pak konec uvedenΘ lh∙ty p°ipadl na pßtek 27. Φervna 1997, v d∙sledku Φeho₧ by jejφ nedodr₧enφ prezidentem republiky bylo nepochybnΘ.

Nßvrh prezidenta republiky naproti tomu stojφ na stanovisku p°φtomnosti obecn²ch prßvnφch princip∙ v ΦeskΘm prßvnφm °ßdu, jejich₧ p°φkladem jsou i obecn∞ platnß pravidla pro poΦφtßnφ prßvnφch lh∙t. Prezident republiky vychßzφ ve svΘ argumentaci dßle z p°edpokladu, ₧e v tomto i obdobn²ch p°φpadech p°i uskuteΦ≥ovßnφ ·stavnφch pravomocφ omezen²ch lh∙tami se bude postupovat tak, jak je b∞₧nΘ ve vÜech standardnφch prßvnφch systΘmech. Poukazuje v tΘto souvislosti na skuteΦnost, ₧e jak naÜe, tak i v∞tÜina zahraniΦnφch ·stav p°φmo neupravuje b∞h a ukonΦenφ lh∙t.

IV/b

Ve vysp∞l²ch demokraciφch problematika poΦφtßnφ Φasu v ·stavnφm prßvu potφ₧e neΦinφ. Pravidlem je stav, kdy ·stava p°φmo pravidla pro poΦφtßnφ Φasu neupravuje, p°iΦem₧ pro tento ·Φel existujφ v prßvu i v ·stavn∞-politickΘ praxi akceptovanΘ postupy.

Ve SpolkovΘ republice N∞mecko ·stava (Zßkladnφ zßkon) poΦφtßnφ lh∙t v²slovn∞ neupravuje. Rozhodnutφ spolkovΘho prezidenta jsou p°itom Zßkladnφm zßkonem omezena lh∙tou ve dvou p°φpadech: p°i rozhodovßnφ o jmenovßnφ spolkovΘho kanclΘ°e nebo o rozpuÜt∞nφ SpolkovΘho sn∞mu (Φl. 63) a p°i rozhodovßnφ o rozpuÜt∞nφ SpolkovΘho sn∞mu po vyslovenφ ned∙v∞ry (Φl. 68). V n∞meckΘm prßvu, a to i v prßvu ·stavnφm, platφ obecn² princip, dle n∞ho₧ na poΦφtßnφ lh∙t se vztahujφ ustanovenφ obΦanskΘho zßkonφku (BGB), pokud neexistujφ specißlnφ ustanovenφ. Zßkladnφ zßkon specißlnφ ustanovenφ neobsahuje [viz Schenke, Kommentar zum Bonner Grundgesetz (Bonner Kommentar), bearb. v. H. J. Abraham u. a., 9 Bde., Hamburg 1950ff., Loseblatt, Stand MNadto je problematika poΦφtßnφ lh∙t k ·kon∙m provßd∞n²m ve vztahu ke SpolkovΘmu sn∞mu upravena i v zßkonu o jednacφm °ßdu SpolkovΘho sn∞mu. Dle º 124 uvedenΘho zßkona tyto lh∙ty poΦφnajφ plynout dnem nßsledujφcφm po rozhodnΘm dni, a pokud poslednφm dnem lh∙ty ·konu provßd∞nΘho ve vztahu ke SpolkovΘmu sn∞mu je sobota, ned∞le nebo zßkonem uznan² svßtek, nastupuje na jeho mφsto nejblφ₧e nßsledujφcφ pracovnφ den.

P°φkladem ·stavy, kterß n∞kterΘ aspekty poΦφtßnφ Φasu upravuje p°φmo, je ┌stava Spojen²ch stßt∙ americk²ch. Je to prßv∞ p°φpad prezidentova suspenzivnφho veta, kdy ·stavodßrce v²slovn∞ upravil i jejφ plynutφ a skonΦenφ: "Nevrßtφ-li prezident nßvrh zßkona do deseti dn∙ (ned∞le nepoΦφtaje) ode dne, kdy mu byl p°edlo₧en, stßvß se zßkonem i bez jeho podpisu." (Φl. 1, oddφl 7. ┌stavy Spojen²ch stßt∙ americk²ch).

IV/c

V posuzovanΘ v∞ci je p°edm∞tem rozhodovßnφ ┌stavnφho soudu ve skuteΦnosti nikoli pouze spor o plynutφ lh∙t v ·stavnφm prßvu, n²br₧, a to p°edevÜφm, spor o chßpßnφ prßva v demokratickΘ spoleΦnosti.

┌stava ╚eskΘ republiky skuteΦn∞ neobsahuje specißlnφ ·pravu poΦφtßnφ Φasu, tedy ani ·pravu posuzovßnφ poΦßtku a ukonΦenφ lh∙t, a to na rozdφl od ostatnφch odv∞tvφ prßva.

Dle º 122 odst. 1 obΦanskΘho zßkonφku platφ: "Lh∙ta urΦenß podle dnφ poΦφnß dnem, kter² nßsleduje po udßlosti, je₧ je rozhodujφcφ pro jejφ poΦßtek." Dßle º 122 odst. 3 obΦanskΘho zßkonφku stanovφ: "P°ipadne-li poslednφ den lh∙ty na sobotu, ned∞li nebo svßtek, je poslednφm dnem lh∙ty nejblφ₧e nßsledujφcφ pracovnφ den." Ze systematickΘho v²kladu obΦanskΘho zßkonφku p°itom vypl²vß, ₧e uvedenß ustanovenφ se vztahujφ na oba typy hmotn∞prßvnφch civilnφch lh∙t, tj. promlΦecφ a prekluzivnφ (promlΦenφ je upraveno v hlav∞ osmΘ obΦanskΘho zßkonφku, uvedenΘ ustanovenφ je vÜak obsa₧eno v hlav∞ devßtΘ zakotvujφcφ vymezenφ n∞kter²ch pojm∙, nevztahuje se tudφ₧ pouze na promlΦenφ, n²br₧ takΘ na prekluzi).

Dle º 57 odst. 1 obΦanskΘho soudnφho °ßdu platφ: "Do b∞hu lh∙ty se nezapoΦφtßvß den, kdy doÜlo ke skuteΦnosti urΦujφcφ poΦßtek lh∙ty; to neplatφ, jde-li o lh∙tu urΦenou podle hodin." Ustanovenφ º 57 odst. 2 obΦanskΘho soudnφho °ßdu pak urΦuje nßsledujφcφ: "P°ipadne-li konec lh∙ty na sobotu, ned∞li nebo svßtek, je poslednφm dnem lh∙ty nejblφ₧e nßsledujφcφ pracovnφ den."

Dle º 60 odst. 1 trestnφho °ßdu platφ: "Do lh∙ty urΦenΘ podle dnφ se nezapoΦφtßvß den, kdy se stala udßlost urΦujφcφ poΦßtek lh∙ty." Pro stanovenφ konce lh∙ty je v º 60 odst. 3 trestnφho °ßdu obsa₧ena tato ·prava: "P°ipadne-li konec lh∙ty na den pracovnφho klidu nebo pracovnφho volna, poklßdß se za poslednφ den lh∙ty nejbli₧Üφ p°φÜtφ pracovnφ den."

Dle º 27 odst. 2 sprßvnφho °ßdu platφ: "Do lh∙ty se nezapoΦφtßvß den, kdy doÜlo ke skuteΦnosti urΦujφcφ poΦßtek lh∙ty", p°iΦem₧ "P°ipadne-li konec lh∙ty na den pracovnφho klidu, je poslednφm dnem lh∙ty nejbli₧Üφ p°φÜtφ pracovnφ den".

SkuteΦnost, ₧e ┌stava neobsahuje specißlnφ ustanovenφ o poΦφtßnφ Φasu, je p°irozenß z hlediska komparativnφho i z hlediska v∞cnΘho.

Bylo ji₧ zmφn∞no, ₧e ·stavy demokratick²ch zemφ pravideln∞ neobsahujφ specißlnφ ustanovenφ o poΦφtßnφ Φasu, tak₧e v tomto sm∞ru ┌stava ╚eskΘ republiky nenφ ₧ßdnou v²jimkou.

Modernφ demokratickß psanß ·stava je spoleΦenskou smlouvou, kterou se lid p°edstavujφcφ ·stavodßrnou moc (pouvoir constituant) ustavuje v jedno politickΘ (stßtnφ) t∞leso, zakotvuje vztah individua k celku a soustavu mocensk²ch (stßtnφch) institucφ. Dokument institucionalizujφcφ soustavu zßkladnφch obecn∞ akceptovan²ch hodnot a formujφcφ mechanizmus a proces utvß°enφ legitimnφch mocensk²ch rozhodnutφ nem∙₧e existovat mimo ve°ejnostφ akceptovanΘho kontextu hodnot, spravedlnostnφch p°edstav, jako₧ i p°edstav o smyslu, ·Φelu a zp∙sobu fungovßnφ demokratick²ch institucφ. Jin²mi slovy, nem∙₧e fungovat mimo minimßlnφho hodnotovΘho a institucionßlnφho konsenzu. Pro oblast prßva z toho plyne zßv∞r, ₧e pramenem prßva obecn∞, jako₧ i pramenem prßva ·stavnφho, a to i v systΘmu psanΘho prßva, jsou rovn∞₧ zßkladnφ prßvnφ principy a zvyklosti.

Tuto tezi potvrzujφ nejen teoretickΘ anal²zy, ale p°edevÜφm d∞jiny 20. stoletφ spjatΘ s existencφ totalitnφch stßt∙. MechanickΘ ztoto₧n∞nφ prßva s prßvnφmi texty se stalo vφtan²m nßstrojem totalitnφ manipulace. UΦinilo zejmΘna z justice posluÜn² a nemyslφcφ nßstroj prosazovßnφ totalitnφ moci.

DalÜφm naprosto neudr₧iteln²m momentem pou₧φvßnφ prßva je jeho aplikace vychßzejφcφ pouze z jeho jazykovΘho v²kladu.

Jazykov² v²klad p°edstavuje pouze prvotnφ p°iblφ₧enφ se k aplikovanΘ prßvnφ norm∞. Je pouze v²chodiskem pro objasn∞nφ a ujasn∞nφ si jejφho smyslu a ·Φelu (k Φemu₧ slou₧φ i °ada dalÜφch postup∙, jako logick² a systematick² v²klad, v²klad e ratione legis atd.). Mechanickß aplikace abstrahujφcφ, resp. neuv∞domujφcφ si, a to bu∩ ·mysln∞, nebo v d∙sledku nevzd∞lanosti, smysl a ·Φel prßvnφ normy Φinφ z prßva nßstroj odcizenφ a absurdity.

Akceptace i dalÜφch pramen∙ prßva, krom∞ prßva psanΘho (zejmΘna obecn²ch prßvnφch princip∙), evokuje otßzku jejich poznatelnosti. Jin²mi slovy, evokuje otßzku, zda je jejich formulovßnφ v∞cφ libov∙le nebo zda lze stanovit p°i jejich formulovßnφ do urΦitΘ mφry objektivizovatelnΘ postupy.

Demokratick² systΘm Φelφ mo₧nΘ libov∙li p°i formulovßnφ "nepsanΘho prßva" dvojφm zp∙sobem. Nesdφlφ v naÜem prost°edφ tak hluboce zako°en∞nou skepsi k mo₧nosti Φinit odpov∞dnß individußlnφ rozhodnutφ a p°edklßdat je na zßklad∞ p°esv∞dΦivΘ argumentace ve°ejnosti k posouzenφ. Prvnφ garance v∙Φi libov∙li je tudφ₧ kulturnφ a mravnφ kontext odpov∞dnosti. Tφm druh²m je soustava demokratick²ch institucφ utvß°ejφcφ d∞lbu moci. Jin²mi slovy, tou prvnφ je garance autonomnφ, druhou garance heteronomnφ normotvorby.

Ke znak∙m vymezujφcφm spoleΦenstvφ lidφ pat°φ vymeziteln² okruh spoleΦn∞ sdφlen²ch hodnot, jako₧ i p°edstav o racionalit∞ (·Φelnosti) chovßnφ. SpoleΦenstvφ, je₧ nedisponuje tφmto znakem, lze udr₧ovat pouze silou (mocφ).

Typick²m p°φkladem vymezitelnosti i nepsan²ch prßvnφch pravidel lidskΘho chovßnφ je prßvo obyΦejovΘ. Pro vznik prßvnφho obyΦeje je nutnΘ obecnΘ p°esv∞dΦenφ o pot°eb∞ dodr₧ovat obecnΘ pravidlo chovßnφ (opinio necessitatis) a dßle jeho zachovßvßnφ po dlouhou dobu (usus longaevus, resp. longa consuetudo). Ob∞ tato hlediska jsou definiΦnφmi hledisky i pro vymezenφ obecnΘho prßvnφho pravidla (hlediskem odliÜujφcφm obecn² princip a prßvnφ obyΦej je zejmΘna mφra jejich obecnosti).

V systΘmu psanΘho prßva mß p°itom obecnΘ prßvnφ pravidlo charakter samostatnΘho pramene prßva pouze preater legem (Φili, pokud psanΘ prßvo nestanovφ jinak).

I v ΦeskΘm prßvu takto platφ a je b∞₧n∞ aplikovßna °ada obecn²ch prßvnφch princip∙, kterΘ nejsou v²slovn∞ obsa₧eny v prßvnφch p°edpisech. P°φkladem je prßvnφ princip, dle n∞ho₧ neznalost prßva neomlouvß, nebo princip nep°φpustnosti retroaktivity, a to nejenom pro odv∞tvφ prßva trestnφho. Jin²m p°φkladem jsou v²kladovß pravidla a contrario, a minore ad maius, a maiore ad minus, reductio ad absurdum apod. DalÜφm, a to modernφm ·stavnφm nepsan²m pravidlem, je °eÜenφ kolize zßkladnφch prßv a svobod principem proporcionality. Mezi tyto obecn∞ uznßvanΘ prßvnφ principy bez jakΘkoli pochybnosti pat°φ v oblasti prßva ·stavnφho pravidla poΦφtßnφ Φasu, jak jsou v evropskΘm prßvnφm myÜlenφ srozumiteln∞ a smyslupln∞ vymezena od dob °φmsk²ch. Tato skuteΦnost ·stavodßrci, resp. zßkonodßrci nijak nebrßnφ, aby, pokud uznß za vhodnΘ, vymezil poΦφtßnφ Φasu v²slovn∞ odliÜn²m zp∙sobem. P°φkladem tohoto postupu ΦeskΘho zßkonodßrce v odv∞tvφ prßva ·stavnφho je º 72 odst. 2 zßkona o ┌stavnφm soudu, dle n∞ho₧ lh∙ta poΦφnß ji₧ dnem rozhodn²m pro jejφ plynutφ, a nikoli dnem nßsledujφcφm, jak je obvyklΘ. V tΘto souvislosti nutno poukßzat i na rozdφlnost dikce Φl. 50 odst. 1 ┌stavy, kdy lh∙ta poΦφnß "ode dne", kter² je pro jejφ plynutφ rozhodn², a º 72 odst. 2 zßkona o ┌stavnφm soudu, dle n∞ho₧ lh∙ta "poΦφnß dnem", kter² je pro jejφ plynutφ rozhodn².

Smyslem prßvnφho institutu lh∙ty je snφ₧enφ entropie (neurΦitosti) p°i uplat≥ovßnφ prßv, resp. pravomocφ, ΦasovΘ omezenφ stavu nejistoty v prßvnφch vztazφch (co₧ hraje zejmΘna d∙le₧itou roli z hlediska dokazovßnφ v p°φpadech spor∙), urychlenφ procesu rozhodovßnφ s cφlem reßlnΘho dosa₧enφ zam²Ülen²ch cφl∙. Tyto d∙vody vedly k zavedenφ lh∙t ji₧ p°ed tisφci lety.

Na stran∞ druhΘ, pokud je uplatn∞nφ urΦitΘho prßva, resp. pravomoci Φasov∞ omezeno, je nezbytnΘ vzφt z°etel na urΦitΘ skuteΦnosti (p°ekß₧ky) na stran∞ subjektu tohoto prßva Φi pravomoci, kterΘ, nikoli z jeho zavin∞nφ, jejich v²konu brßnφ. Jinak °eΦeno, vyvo°it konstrukci reßln∞ umo₧≥ujφcφ prßvo, resp. pravomoc v danΘm ΦasovΘm limitu uplatnit. Za tφm ·Φelem prßvnφ myÜlenφ, op∞t ji₧ v dobßch °φmsk²ch, vytvo°ilo myÜlenkovΘ konstrukce, fikce stav∞nφ lh∙ty (plynutφ Φasu), resp. posunutφ jejφho ukonΦenφ.

Tato obecnß prßvnφ pravidla (v danΘm p°φpad∞ prßvnφ fikce), je₧ jsou svojφ povahou prßvnφ reakcφ na praktickΘ problΘmy, v evropskΘ prßvnφ kultu°e platφ po tisφciletφ. Jak ji₧ bylo zmφn∞no, je v dispozici ·stavodßrce, resp. zßkonodßrce postupovat i jinak, v tomto p°φpad∞ vÜak je povinen takov² postup v²slovn∞ stanovit. Jeliko₧ se tak v p°φpad∞ poΦφtßnφ lh∙ty dle º 50 odst. 1 ┌stavy nestalo, nelze jejφ poΦßtek i ukonΦenφ interpretovat jinak ne₧ v souladu s obecn∞ platn²mi principy.

Ve prosp∞ch uvedenΘho zßv∞ru sv∞dΦφ i dalÜφ d∙vod, resp. interpretaΦnφ p°φstup, jen₧ v tΘto souvislosti pova₧uje ┌stavnφ soud za klφΦov². V situaci, kdy mezi subjekty aplikujφcφmi ┌stavu dochßzφ ke sporu o v²klad urΦitΘho ustanovenφ, nutno tento spor °eÜit ve prosp∞ch mo₧nosti uplatn∞nφ ·stavnφ pravomoci, jφ₧ se danΘ ustanovenφ t²kß, Φili z hlediska smyslu a ·Φelu dotΦenΘho ·stavnφho institutu. Tφmto v posuzovanΘ v∞ci je d∞lba moci mezi ·stavnφmi orgßny v zßkonodßrnΘm procesu.

Ve stanoviscφch k posuzovanΘ v∞ci se objevuje i otßzka prßvnφ povahy p°edm∞tnΘ lh∙ty. Patnßctidennφ lh∙ta dle Φl. 50 odst. 1 ┌stavy je lh∙tou na doruΦenφ, nikoli lh∙tou na "rozhodnutφ", co₧ ostatn∞ prezident republiky ve svΘm nßvrhu na zruÜenφ zßkona Φ. 243/1997 Sb. ani netvrdφ. Toto konstatovßnφ nic nem∞nφ na skuteΦnosti, ₧e v p°edm∞tnΘ v∞ci, jeliko₧ konec lh∙ty p°ipadl na den pracovnφho klidu (sobotu 28. Φervna 1997), byl jejφm poslednφm dnem nejbli₧Üφ p°φÜtφ pracovnφ den (tj. pond∞lφ 30. Φervna 1997).

KoneΦn∞ neobstojφ ani argument PoslaneckΘ sn∞movny, kdy₧ deklaruje svoji p°ipravenost na po₧ßdßnφ Kancelß°e prezidenta republiky p°evzφt vrßcen² zßkon i v den pracovnφho klidu. Pokud zßkon o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny, p°φpadn∞ jin² prßvnφ p°edpis neobsahuje ustanovenφ vymezujφcφ rozsah p∙sobenφ PoslaneckΘ sn∞movny i ve dnech pracovnφho klidu, je deklarovßnφ jejφ p°ipravenosti p°evzφt, po p°edchozφm avφzu Kancelß°e prezidenta republiky, vrßcen² zßkon i v den pracovnφho klidu prßvn∞ irelevantnφ.

Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ dosp∞l ┌stavnφ soud k zßv∞ru, ₧e prezident republiky zßkon Φ. 243/1997 Sb., kter²m se m∞nφ zßkon ╚NR Φ. 246/1992 Sb., na ochranu zvφ°at proti t²rßnφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, vrßtil PoslaneckΘ sn∞movn∞ k op∞tovnΘmu projednßnφ ve lh∙t∞ stanovenΘ Φl. 50 odst. 1 ┌stavy. Tφm, ₧e uveden² zßkon byl vyhlßÜen ve Sbφrce zßkon∙ bez toho, ₧e by o jeho p°ijetφ Poslaneckß sn∞movna op∞tovn∞ hlasovala, doÜlo postupem PoslaneckΘ sn∞movny k poruÜenφ Φl. 50 odst. 2 ┌stavy, proΦe₧ ┌stavnφ soud zßkon Φ. 243/1997 Sb., kter²m se m∞nφ zßkon ╚NR Φ. 246/1992 Sb., na ochranu zvφ°at proti t²rßnφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zruÜil.

P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.

Prßva na uvedenφ odliÜnΘho stanoviska k od∙vodn∞nφ nßlezu v protokolu o jednßnφ a na jeho p°ipojenφ k rozhodnutφ s uvedenφm svΘho jmΘna podle º 14 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, vyu₧ila soudkyn∞ JUDr. Ivana Jan∙.