321
┌stavnφ soud rozhodl dne 3. Φervence 2000 o nßvrhu Okresnφho soudu v Hradci KrßlovΘ na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 1 zßkona Φ. 308/1999 Sb., o odejmutφ dalÜφho platu za druhΘ pololetφ roku 1999 a za druhΘ pololetφ roku 2000 p°edstavitel∙m stßtnφ moci a n∞kter²ch stßtnφch orgßn∙, soudc∙m, stßtnφm zßstupc∙m a Φlen∙m prezidia Komise pro cennΘ papφry,takto:
Nßvrh se zamφtß.
Dne 10. dubna 2000 obdr₧el ┌stavnφ soud nßvrh Okresnφho soudu v Hradci KrßlovΘ na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 1 zßkona Φ. 308/1999 Sb., o odejmutφ dalÜφho platu za druhΘ pololetφ roku 1999 a za druhΘ pololetφ roku 2000 p°edstavitel∙m stßtnφ moci a n∞kter²ch stßtnφch orgßn∙, soudc∙m, stßtnφm zßstupc∙m a Φlen∙m prezidia Komise pro cennΘ papφry, a to slova "soudc∙m". P°edseda senßtu 7 C jednajφcφ za Okresnφ soud v Hradci KrßlovΘ - Mgr. Boris Nypl, v nßvrhu uvedl, ₧e dne 12. ledna 2000 byla soudu doruΦena ₧aloba, v nφ₧ soudce KrajskΘho soudu v Hradci KrßlovΘ JUDr. P. K. navrhl, aby soud ulo₧il ₧alovanΘmu KrajskΘmu soudu v Hradci KrßlovΘ povinnost zaplatit ₧alobci dalÜφ plat za druhΘ pololetφ roku 1999 ve v²Üi 64 900 KΦ. Äalobce je p°esv∞dΦen, ₧e mu nßrok na dalÜφ plat vznikl na zßklad∞ º 4 odst. 2 zßkona Φ. 236/1995 Sb., o platu a dalÜφch nßle₧itostech spojen²ch s v²konem funkce p°edstavitel∙ stßtnφ moci a n∞kter²ch stßtnφch orgßn∙ a soudc∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙. Navrhovatel dßle uvedl, ₧e k rozhodnutφ ve v∞ci by bylo t°eba u₧φt zßkon Φ. 308/1999 Sb. Soud mß vÜak za to, ₧e uveden² zßkon je v Φßsti, v nφ₧ se odnφmß plat soudc∙m, v rozporu s Φl. 2 ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava") a Φl. 2 odst. 1 Listiny zßkladnφch prßv a svobod. Je vÜeobecn∞ znßmo, ₧e v nedßvnΘ minulosti rozhodl ┌stavnφ soud v analogickΘ v∞ci. Nßlezem publikovan²m ve Sbφrce zßkon∙ pod Φ. 233/1999 Sb. byl ΦßsteΦn∞ zruÜen zßkon Φ. 268/1998 Sb., o odejmutφ dalÜφho platu za druhΘ pololetφ roku 1998 p°edstavitel∙m stßtnφ moci a n∞kter²ch stßtnφch orgßn∙, soudc∙m, stßtnφm zßstupc∙m a Φlen∙m prezidia Komise pro cennΘ papφry, a to prßv∞ pokud jde o odejmutφ dalÜφho platu soudc∙m. ┌stavnφ soud v nßlezu vyslovil nßzor, ₧e odejmutφ dalÜφho platu soudc∙m je ohro₧enφm principu soudcovskΘ nezßvislosti. Zßkon Φ. 308/1999 Sb., jeho₧ mß b²t v °φzenφ o nßvrhu ₧alobce JUDr. P. K. pou₧ito, je podle tvrzenφ navrhovatele v rozporu s ┌stavou a Listinou zßkladnφch prßv a svobod ze stejn²ch d∙vod∙.
Po zjiÜt∞nφ, ₧e neexistujφ d∙vody ani pro odmφtnutφ nßvrhu podle º 43 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, (dßle jen "zßkon o ┌stavnφm soudu"), ani pro zastavenφ °φzenφ podle º 67 zßkona o ┌stavnφm soudu, byl nßvrh v souladu s º 69 zßkona o ┌stavnφm soudu zaslßn PoslaneckΘ sn∞movn∞ a Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky s v²zvou k vyjßd°enφ.
Poslaneckß sn∞movna ve svΘm vyjßd°enφ podepsanΘm p°edsedou prof. Ing. Vßclavem Klausem, CSc., uvedla, ₧e v pr∙b∞hu projednßvßnφ nßvrhu zßkona rozpoΦtov² v²bor PoslaneckΘ sn∞movny upozornil Poslaneckou sn∞movnu, ₧e nßlezem ┌stavnφho soudu z 15. zß°φ 1999 sp. zn. Pl. ┌S 13/99 vyhlßÜen²m pod Φ. 233/1999 Sb. doÜlo k vyn∞tφ soudc∙ z ustanovenφ o odejmutφ dalÜφho platu (º 1 zßkona Φ. 268/1998 Sb., o odejmutφ dalÜφho platu za druhΘ pololetφ roku 1998 p°edstavitel∙m stßtnφ moci a n∞kter²ch stßtnφch orgßn∙, soudc∙m, stßtnφm zßstupc∙m a Φlen∙m prezidia Komise pro cennΘ papφry). Ve druhΘm Φtenφ nßvrhu zßkona podal poslanec-zpravodaj vlßdnφho nßvrhu zßkona pozm∞≥ovacφ nßvrh na vypuÜt∞nφ soudc∙ jak z nßzvu zßkona, tak z ustanovenφ º 1 vlßdnφho nßvrhu zßkona. Poslaneckß sn∞movna vÜak tento nßvrh nep°ijala a nep°ijala ani obdobnΘ zn∞nφ nßvrhu zßkona schvßlenΘho Senßtem. Poslaneckß sn∞movna nevnφmß jako ohro₧enφ soudcovskΘ nezßvislosti skuteΦnost, ₧e se celoploÜn∞ a jednorßzov∞ odnφmß Φßst platovΘho nßroku vÜem soudc∙m, nebo¥ soudce nepova₧uje za zvlßÜtnφ kategorii obΦan∙, na kterΘ by se nem∞ly vztahovat p°ijφmanΘ zßkony. Ohro₧enφm soudcovskΘ nezßvislosti naproti tomu by bylo, kdyby konkrΘtnφmu soudci v konkrΘtnφm rozhodovßnφ konkrΘtnφho p°φpadu bylo navr₧eno bu∩ zv²Üenφ nebo snφ₧enφ platovΘho nßroku k dosa₧enφ toho, aby soudce rozhodl urΦit²m zp∙sobem. Zßkon Φ. 308/1999 Sb. byl schvßlen pot°ebnou v∞tÜinou poslanc∙, podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a °ßdn∞ vyhlßÜen ve Sbφrce zßkon∙. Za tohoto stavu nelze podle nßzoru PoslaneckΘ sn∞movny ne₧ vyjßd°it stanovisko, ₧e zßkonodßrn² sbor jednal v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu s ┌stavou, ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky a naÜφm prßvnφm °ßdem.
P°edsedkyn∞ Senßtu PhDr. LibuÜe BeneÜovß ve vyjßd°enφ k nßvrhu uvedla, ₧e Senßt p°i projednßvßnφ p°edm∞tnΘho nßvrhu zßkona respektoval rozhodnutφ ┌stavnφho soudu p°ijatΘ v roce 1999 k nßvrhu na zruÜenφ zßkona Φ. 268/1998 Sb., kterΘ bylo vyhlßÜeno pod Φ. 233/1999 Sb. V tΘto souvislosti poukazuje na vyjßd°enφ Senßtu zaslanΘ ┌stavnφmu soudu k nßvrhu na zruÜenφ zßkona Φ. 287/1997 Sb., v jeho₧ Φßsti III. je vysloven nßzor Senßtu na povahu dalÜφho platu a respektovßnφ ·stavnφho principu soudcovskΘ nezßvislosti. Ve vyjßd°enφ se poukazuje na to, ₧e hmotnΘ zajiÜt∞nφ soudc∙ je realizovßno p°edevÜφm formou pravidelnΘho m∞sφΦnφho platu, jeho v²Üφ a podmφnkami poskytovßnφ. Tohoto pen∞₧itΘho pln∞nφ se ₧ßdnß restrikce nedot²kala. P°itom i v hodnotφcφ zprßv∞ EvropskΘ komise o ╚eskΘ republice bylo uvedeno, ₧e "platy soudc∙ jsou relativn∞ vysokΘ", p°iΦem₧ v jin²ch oblastech, nap°. pokud jde o policii a sprßvnφ struktury, bylo jako na p°etrvßvajφcφ problΘm poukßzßno na nφzkou ·rove≥ plat∙. Tyto aspekty jsou siln∞ vnφmßny i naÜφ ve°ejnostφ. DalÜφ plat je podle zßkonnΘ ·pravy jednorßzovΘ pen∞₧nφ pln∞nφ poskytovanΘ za stanoven²ch podmφnek jednou v kalendß°nφm pololetφ, p°iΦem₧ ze samotn²ch podmφnek nßroku, kdy jednou z nich je trvßnφ pracovnφho vztahu soudce k poslednφmu dni kalendß°nφho pololetφ, vypl²vß, ₧e toto pen∞₧itΘ pln∞nφ lze st∞₧φ pojφmat jako hmotnΘ zajiÜt∞nφ soudc∙, jeho₧ snφ₧enφ by mohlo mφt za nßsledek poruÜenφ principu nezßvislosti soudc∙.
Senßt nßvrh zßkona projednal na svΘ 11. sch∙zi dne 18. listopadu 1999 a vrßtil jej PoslaneckΘ sn∞movn∞ ve zn∞nφ p°ijat²ch pozm∞≥ovacφch nßvrh∙.
Po p°ezkoumßnφ nßvrhu ┌stavnφ soud neshledal opodstatn∞nost d∙vod∙, na nich₧ je zalo₧en nßvrh na zruÜenφ slova "soudc∙m" v º 1 zßkona Φ. 308/1999 Sb., jak je v petitu nßvrhu po₧adovßno.
Podan² nßvrh p°edstavuje p°φpad °φzenφ o konkrΘtnφ kontrole norem. To znamenß, ₧e v jeho rßmci ┌stavnφ soud sice p°ezkoumßvß ·stavnost napadenΘho ustanovenφ zßkona, kter² je obecn∞ zßvazn², nicmΘn∞ toto °φzenφ bylo zahßjeno z d∙vodu °eÜenφ konkrΘtnφho p°φpadu p°ed obecn²m soudem, kdy₧ °φzenφ bylo v souladu s Φl. 95 odst. 2 ┌stavy p°eruÜeno a v∞c (tzn. nßvrh na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ zßkona) byla p°edlo₧ena ┌stavnφmu soudu.
TakΘ v tomto typu °φzenφ vÜak platφ, ₧e pro p°ijetφ rozhodnutφ plΘna ┌stavnφho soudu zruÜujφcφho ustanovenφ zßkona nestaΦφ prostß v∞tÜina soudc∙, n²br₧ je nutnß kvalifikovanß v∞tÜina alespo≥ devφti p°φtomn²ch soudc∙ (ustanovenφ º 13 zßkona o ┌stavnφm soudu). V d∙sledku toho podle ustßlenΘ judikatury ┌stavnφho soudu "nßvrh na zruÜenφ zßkona nebo jeho jednotliv²ch ustanovenφ je zamφtnut v p°φpad∞, jestli₧e se pro n∞j tato zßkonem po₧adovanß v∞tÜina nevyslovφ, tj. i tehdy, kdy v∞tÜina hlasujφcφ pro zruÜenφ Φφtß mΘn∞ ne₧ dev∞t soudc∙" (nßlez z 15. kv∞tna 1996 sp. zn. Pl. ┌S 3/96, ┌stavnφ soud: Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ, sv. 5, C. H. Beck, Praha, 1997, str. 319, podobn∞ nßlez ze 17. kv∞tna 1994 sp. zn. Pl. ┌S 36/93, tamtΘ₧, sv. 1, 1994, str. 183).
Jak je v dalÜφ Φßsti od∙vodn∞nφ uvedeno, v danΘm p°φpad∞ ┌stavnφ soud projednßval analogick² nßvrh po devφti m∞sφcφch a po op∞tovnΘm setrvßnφ zßkonodßrce na p∙vodnφm stanovisku za jin²ch okolnostφ a v pon∞kud jinΘm slo₧enφ plΘna ne₧ p°i jednßnφ ve v∞ci sp. zn. Pl. ┌S 13/99. Vzhledem k tomu, ₧e nßvrh na zruÜenφ ustanovenφ zßkona v tomto p°φpad∞ nedosßhl zßkonem stanovenΘ kvalifikovanΘ v∞tÜiny devφti soudc∙, byl zamφtnut a argumentace odp∙rc∙ tohoto zßkona, resp. napadenΘho ustanovenφ byla tφm p°ekonßna. Tato situace je d∙sledkem st°etu dvojφho p°φstupu k namφtanΘmu poruÜenφ principu nezßvislosti soudc∙, k n∞mu₧ doÜlo jak v souvislosti s prvnφm nßlezem, tak i nynφ.
Prvnφ pojetφ, kterΘ se prosadilo v nßlezu z 15. zß°φ 1999 sp. zn. Pl. ┌S 13/99 (Φ. 233/1999 Sb.) a kter²m byla °eÜena analogickß situace t²kajφcφ se dalÜφch plat∙ soudc∙ za druhΘ pololetφ roku 1998, vychßzφ z nßzoru, ₧e tento zp∙sob °eÜenφ problematiky dalÜφch plat∙ soudc∙ zßkonodßrcem ve skuteΦnosti devalvuje jednu ze zßkladnφch demokratick²ch hodnot, jakou p°edstavuje soudcovskß nezßvislost. Podle zastßnc∙ tohoto pojetφ tak odejmutφ tzv. ΦtrnßctΘho platu soudc∙m znamenß pr∙lom do jaksi "nezadatelnΘho" prßva soudc∙ na nekrßcenφ nßhrad, je₧ jsou jim poskytovßny jako₧to zßruky jejich nezßvislosti a prßvnφ jistoty.
DruhΘ pojetφ, kterΘ p°i koneΦnΘm hlasovßnφ p°evlßdlo v nynφ souzenΘ v∞ci, naopak pova₧uje za d∙le₧itΘ zd∙raznit, ₧e odliÜnΘ posuzovßnφ pouze jednΘ skupiny stßtem placen²ch osob - soudc∙, i kdy₧ chrßn∞nΘ ve zv²ÜenΘ mφ°e ·stavnφmi kautelami principu nezßvislosti, by znamenalo v uvednΘm kontextu st∞₧φ p°ijatelnΘ zv²hodn∞nφ, kdy₧ postupem zßkonodßrce bylo genereln∞ dotΦeno materißlnφ zabezpeΦenφ ve°ejnΘ sfΘry jako celku. Z hlediska legitimity cφle napadenΘho zßkona ┌stavnφ soud uznßvß, ₧e soudci obecn²ch soud∙ se nenachßzejφ v jakΘmsi "prßvnφm a ekonomickΘm vakuu", kterΘ by je zcela izolovalo od okolnφ hospodß°skΘ a socißlnφ reality. Nelze tedy kategoricky tvrdit, ₧e soudci obecn²ch soud∙ majφ apriornφ prßvo na takovΘ materißlnφ zabezpeΦenφ, kterΘ nem∙₧e b²t legislativnφ formou ₧ßdn²m zp∙sobem a za ₧ßdn²ch okolnostφ m∞n∞no. Na druhΘ stran∞ je vÜak ┌stavnφ soud vzdßlen nßzoru, ₧e by plat soudc∙ m∞l b²t pohybliv²m faktorem podle okam₧it²ch p°edstav toho Φi onoho vlßdnφho seskupenφ. Poklßdß proto nalezenΘ °eÜenφ za v²jimeΦn² akt, kter² lze oprßvnit pouze z vß₧n²ch d∙vod∙ a jen v souvislosti s celkovou p°im∞°enou ·pravou plat∙ v celΘ sfΘ°e stßtnφch p°edstavitel∙ a zam∞stnanc∙. Jedin∞ v tΘto celkovΘ souvislosti lze uznat dopad finanΦnφch potφ₧φ stßtu tΘ₧ na soudcovskΘ platy.
Prßv∞ za t∞chto okolnostφ by p°ipuÜt∞nφm v²jimky doÜlo k poruÜenφ ·stavnφho principu rovnosti, na jeho₧ zßklad∞ je tΘto zßkonnΘ ·prav∞ podrobena celß oblast stßtnφch zam∞stnanc∙ i ·stavnφch Φinitel∙. Podle d∙vodovΘ zprßvy k zßkonu Φ. 308/1999 Sb. se "pova₧uje za sprßvnΘ, aby stejn∞ jako v letech 1997 a 1998 byl p°edstavitel∙m stßtnφ moci a dalÜφm osobßm, jejich₧ v²Üe platu je odvozovßna od plat∙ zam∞stnanc∙ ministerstev, nßrok na dalÜφ plat za druhΘ pololetφ roku 1999 odejmut". Platy soudc∙ jsou upraveny zßkonem Φ. 236/1995 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙. Podle º 3 odst. 2 tohoto zßkona se plat urΦφ jako souΦin platovΘ zßkladny a platovΘho koeficientu stanovenΘho v zßvislosti na odpov∞dnosti a nßroΦnosti vykonßvanΘ funkce. Podle odstavce 3 tΘho₧ paragrafu pak se platovou zßkladnou rozumφ souhrn nejvyÜÜφho platovΘho tarifu a maximßlnφ v²Üe osobnφho p°φplatku stanoven²ch zvlßÜtnφm p°edpisem pro zam∞stnance ministerstev. V²Üe platu je tedy p°φmo odvislß od v²Üe plat∙ zam∞stnanc∙ orgßn∙ stßtnφ sprßvy. Podle nßzoru ┌stavnφho soudu tato propojenost plat∙, byla-li jednou p°ijata jako princip pro odm∞≥ovßnφ zam∞stnanc∙ stßtu, m∞la by b²t ct∞na jak v p°φpadech valorizace tarif∙ (nap°. zv²Üenφ o 17 % od 1. ledna 1999, je₧ m∞lo za nßsledek zv²Üenφ plat∙ vÜech p°edstavitel∙ stßtnφ moci a stßtnφch zam∞stnanc∙ vΦetn∞ soudc∙), tak takΘ p°i omezovßnφ v²Üe n∞kter²ch materißlnφch po₧itk∙.
┌stavnφ soud respektoval Parlament ╚eskΘ republiky, kter² p°ijetφm zßkona Φ. 308/1999 Sb. vyu₧il svΘ zßkonodßrnΘ pravomoci (Φl. 15 odst. 1 ┌stavy) a vychßzeje z mo₧nostφ stßtnφho rozpoΦtu a ekonomickΘ situace stßtu usoudil, ₧e sounßle₧itost s ostatnφmi je jednou z obΦansk²ch ctnostφ, jich₧ jsou p°φsluÜnφci soudcovskΘho stavu nositeli a je₧ mß svΘ opodstatn∞nφ i v liberßlnφ spoleΦnosti. Nevyplacenφ dalÜφho platu nem∙₧e ohrozit nezßvislost soudc∙ zejmΘna proto, ₧e nejde ani o p°ekvapiv², ani o hlubok² zßsah do materißlnφho zabezpeΦenφ soudc∙. Nezßvislost soudc∙ je rovn∞₧ charakterizovßna °adou ·stavnφch garancφ, jako je jmenovßnφ do funkce bez ΦasovΘho omezenφ (Φl. 93 odst. 1 ┌stavy) nebo zßkaz b²t proti svΘ v∙li odvolßn nebo p°elo₧en (Φl. 82 odst. 2 ┌stavy). Nad°azovßnφm tΘto zcela dφlΦφ zm∞ny v materißlnφm zabezpeΦenφ soudc∙ nad ostatnφ atributy soudcovskΘ nezßvislosti by naopak mohlo dojφt ke snφ₧enφ d∙v∞ry obΦan∙ v nezßvislou justici, co₧ si jist∞ i sami soudci, jak ┌stavnφ soud p°edpoklßdß, uv∞domujφ.
K namφtanΘ proti·stavnosti odn∞tφ dalÜφch plat∙ za druhΘ pololetφ roku 1999 a za druhΘ pololetφ roku 2000 soudc∙m je t°eba dodat, ₧e tyto dalÜφ platy byly souΦasn∞ se soudci odebrßny rovn∞₧ p°edstavitel∙m moci v²konnΘ a moci zßkonodßrnΘ. Mimo°ßdnΘ finanΦnφ krßcenφ p°φjm∙ v celΘ sfΘ°e moci zßkonodßrnΘ, v²konnΘ i soudnφ respektovalo rovnovßhu klasickΘ d∞lby moci a sv²m rozsahem i omezenou Φasovou dimenzφ neposkytlo racionßlnφ d∙vod pro jednostrannΘ vyn∞tφ soudc∙ z tohoto obecnΘho zßsahu stßtu, kdy₧ na°φzenφmi vlßdy Φ. 248/1998 Sb. a Φ. 126/2000 Sb. doÜlo ji₧ d°φve ke krßcenφ dalÜφho platu u zam∞stnanc∙ orgßn∙ stßtnφ sprßvy, n∞kter²ch dalÜφch orgßn∙ a obcφ. Zßkonodßrce, kter² se nachßzel v ΦasovΘm prodlenφ, nemohl, vzhledem k p°φpadnΘ nßmitce retroaktivity, pou₧φt stejnΘ metody krßcenφ platu (tj. obou dalÜφch plat∙ o polovinu) k dosa₧enφ stanovenΘho cφle rozpoΦtovΘ ·spornosti, jako₧ i omezenφ nerovnosti obou kategoriφ p°φjemc∙ dalÜφho platu, a p°istoupil proto k odn∞tφ celΘho jednoho, a to pozd∞jÜφho z nich.
┌stavnφ soud ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ shledal postup Parlamentu ╚eskΘ republiky p°im∞°en²m vzniklΘ situaci a nedosp∞l k zßv∞ru, ₧e napaden²m ustanovenφm zßkona byl poruÜen princip nezßvislosti soudc∙. Proto ┌stavnφ soud nßvrh na zruÜenφ slova "soudc∙m" v º 1 zßkona Φ. 308/1999 Sb. zamφtl (º 82 odst. 1 zßkona o ┌stavnφm soudu).
P°edseda ┌stavnφho soudu:
v z. JUDr. HoleΦek v. r.
mφstop°edseda
OdliÜnΘ stanovisko zaujali k rozhodnutφ plΘna soudci JUDr. Vladimφr ╚ermßk, JUDr. Vladimφr Paul, JUDr. Vlastimil èevΦφk a JUDr. Eva Zarembovß a k jeho od∙vodn∞nφ soudci JUDr. Pavel Hollander, JUDr. Ivana Jan∙ a JUDr. Ji°φ Malenovsk².