320
┌stavnφ soud rozhodl dne 3. Φervence 2000 o nßvrhu M∞stskΘho soudu v Brn∞ na zruÜenφ ustanovenφ º 4a zßkona Φ. 236/1995 Sb., o platu a dalÜφch nßle₧itostech spojen²ch s v²konem funkce p°edstavitel∙ stßtnφ moci a n∞kter²ch stßtnφch orgßn∙ a soudc∙, ve zn∞nφ zßkona Φ. 287/1997 Sb.,takto:
Nßvrh se zamφtß.
┌stavnφ soud obdr₧el dne 23. zß°φ 1999 nßvrh M∞stskΘho soudu v Brn∞ na zruÜenφ zßkona Φ. 287/1997 Sb., kter²m se dopl≥uje zßkon Φ. 236/1995 Sb., o platu a dalÜφch nßle₧itostech spojen²ch s v²konem funkce p°edstavitel∙ stßtnφ moci a n∞kter²ch stßtnφch orgßn∙ a soudc∙, ve zn∞nφ zßkona Φ. 138/1996 Sb.
P°edsedkyn∞ senßtu JUDr. Eva Gottwaldovß jednajφcφ za M∞stsk² soud v Brn∞ podle º 30 odst. 3 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, (dßle jen "zßkon o ┌stavnφm soudu") uvedla, ₧e podle º 109 odst. 1 pφsm. b) druhΘ a t°etφ v∞ty obΦanskΘho soudnφho °ßdu p°eruÜila °φzenφ o ₧alob∞ soudce NejvyÜÜφho soudu domßhajφcφho se zaplacenφ 62 000 KΦ s p°φsluÜenstvφm, kterΘ mu m∞ly b²t vyplaceny v lednu 1998 jako dalÜφ plat za druhΘ pololetφ roku 1997 podle º 4 zßkona Φ. 236/1995 Sb. V d∙sledku novelizace zßkonem Φ. 287/1997 Sb. mu tato Φßstka vyplacena nebyla, p°esto₧e mu na ni vznikl nßrok.
Proto₧e zßkon, kterΘho m∞lo b²t p°i °eÜenφ v∞ci pou₧ito, je podle nßzoru navrhovatele v rozporu s ·stavnφm zßkonem, podle Φl. 95 odst. 2 ┌stavy ╚eskΘ republiky, p°edlo₧il v∞c po p°eruÜenφ °φzenφ ┌stavnφmu soudu. M∞stsk² soud v Brn∞ vyt²kß napadenΘmu zßkonu jeho retroaktivnost, Φφm₧ m∞lo dojφt k poruÜenφ principu prßvnφ jistoty a ochrany d∙v∞ry obΦan∙ v prßvo. Vychßzφ p°i tom z tvrzenφ ₧alobce, ₧e mu nßrok na dalÜφ plat za druhΘ pololetφ roku 1997 p°i spln∞nφ podmφnek stanoven²ch v º 4 odst. 2 zßkona Φ. 236/1995 Sb. vznikl ji₧ dne 29. zß°φ 1997 a ₧e nelze ₧ßdn²m dalÜφm zßkonem ruÜit ji₧ jednou nabyt² nßrok. DoÜlo tφm k zßva₧nΘmu poruÜenφ Φl. 1, Φl. 4 a Φl. 28 Listiny zßkladnφch prßv a svobod.
Proto₧e nßvrh spl≥oval formßlnφ nßle₧itosti nßvrhu na zruÜenφ zßkona a byl uΦin∞n podle º 64 odst. 4 zßkona o ┌stavnφm soudu, ┌stavnφ soud vy₧ßdal od obou komor Parlamentu ╚eskΘ republiky vyjßd°enφ k nßvrhu.
Ve vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny podepsanΘm p°edsedou prof. Ing. Vßclavem Klausem, CSc., je uvedeno: Zßkon Φ. 287/1997 Sb. novelizuje zßkon Φ. 236/1995 Sb. tak, ₧e za º 4 upravujφcφ dalÜφ plat p°edstavitel∙ a soudc∙ vklßdß nov² º 4a, v n∞m₧ je stanoveno, ₧e p°edstaviteli a soudci dalÜφ plat za druhΘ pololetφ roku 1997 nenßle₧φ. Podle zßkona Φ. 236/1995 Sb. dalÜφ plat p°edstaviteli a soudci nßle₧φ tehdy, pokud p°edstavitel nebo soudce v kalendß°nφm pololetφ skuteΦn∞ svou funkci vykonßval alespo≥ 90 kalendß°nφch dn∙ a pokud v²kon tΘto funkce v prvnφm pololetφ kalendß°nφho roku neskonΦφ p°edstaviteli p°ede dnem 31. kv∞tna a soudci p°ede dnem 30. Φervna a ve druhΘm pololetφ kalendß°nφho roku v²kon funkce neskonΦφ p°edstaviteli p°ede dnem 30. listopadu a soudci p°ede dnem 31. prosince. Nßrok na dalÜφ plat za kalendß°nφ pololetφ roku vznikß spln∞nφm obou podmφnek. Zßkon Φ. 287/1997 Sb. stanovφcφ, ₧e p°edstaviteli ani soudci dalÜφ plat za druhΘ pololetφ roku 1997 nenßle₧φ, nabyl ·Φinnosti dnem vyhlßÜenφ, tj. 28. listopadu 1997, tedy jeÜt∞ p°ed spln∞nφm druhΘ podmφnky. Z toho vypl²vß, ₧e prßvo na dalÜφ plat za druhΘ pololetφ roku 1997 nevzniklo, a proto tento zßkon nemohl zp∞tn∞ zasßhnout do nabytΘho prßva. Zßkon Φ. 287/1997 Sb. byl schvßlen pot°ebnou v∞tÜinou poslanc∙, podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a °ßdn∞ vyhlßÜen ve Sbφrce zßkon∙. V zßv∞ru svΘho vyjßd°enφ p°edseda PoslaneckΘ sn∞movny uvedl, ₧e zßkonodßrn² sbor jednal v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu s ┌stavou, ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky a naÜφm prßvnφm °ßdem a ₧e je na ┌stavnφm soudu, aby posoudil ·stavnost napadenΘho zßkona.
P°edsedkyn∞ Senßtu PhDr. LibuÜe BeneÜovß ve svΘm vyjßd°enφ zrekapitulovala pr∙b∞h zßkonodßrnΘho procesu. Uvedla, ₧e pokud je u zßkona Φ. 287/1997 Sb. namφtßna jeho zp∞tnß ·Φinnost, v tomto sm∞ru nßvrh nenφ opodstatn∞n². Bude-li rovn∞₧ tento zßkon posuzovßn z hlediska respektovßnφ ·stavnφho principu soudcovskΘ nezßvislosti, je na mφst∞ se k tΘto otßzce vyjßd°it ji₧ z toho d∙vodu, ₧e k tomu nebyla mo₧nost v p°φpad∞ vyjßd°enφ podßvanΘho k nßvrhu na zruÜenφ zßkona Φ. 268/1998 Sb., o odejmutφ dalÜφho platu za druhΘ pololetφ roku 1998 p°edstavitel∙m stßtnφ moci a n∞kter²ch stßtnφch orgßn∙, soudc∙m, stßtnφm zßstupc∙m a Φlen∙m prezidia Komise pro cennΘ papφry, v n∞m₧ byla navrhovatelem rovn∞₧ napadena jen jeho zp∞tnß ·Φinnost. Nebude zajistΘ zpochyb≥ovßno, ₧e princip nezßvislosti soudc∙ zahrnuje celou °adu aspekt∙, mezi n∞₧ lze °adit i hmotnΘ zajiÜt∞nφ soudc∙. Je vÜak na mφst∞ poukßzat na to, ₧e toto hmotnΘ zajiÜt∞nφ je realizovßno p°edevÜφm formou pravidelnΘho m∞sφΦnφho platu, jeho v²Üe a podmφnek poskytovßnφ a tohoto pen∞₧itΘho pln∞nφ se ₧ßdnß restrikce nedot²kala. P°itom i v hodnotφcφ zprßv∞ EvropskΘ komise o ╚eskΘ republice bylo uvedeno, ₧e "platy soudc∙ jsou relativn∞ vysokΘ", p°iΦem₧ v jin²ch oblastech, nap°. pokud jde o policii a sprßvnφ struktury, bylo jako na p°etrvßvajφcφ problΘm poukßzßno na nφzkou ·rove≥ plat∙. Tyto aspekty jsou siln∞ vnφmßny i naÜφ ve°ejnostφ.
DalÜφ plat je podle zßkonnΘ ·pravy jednorßzovΘ pen∞₧itΘ pln∞nφ poskytovanΘ za stanoven²ch podmφnek jednou v kalendß°nφm pololetφ, p°iΦem₧ ze samotn²ch podmφnek nßroku, kdy jednou z nich je trvßnφ pracovnφho vztahu soudce k poslednφmu dni kalendß°nφho pololetφ, vypl²vß, ₧e toto pen∞₧itΘ pln∞nφ lze st∞₧φ pojφmat jako hmotnΘ zajiÜt∞nφ soudc∙, jeho₧ snφ₧enφ Φi odejmutφ by mohlo mφt za d∙sledek poruÜenφ principu nezßvislosti soudc∙. Napaden² zßkon byl Senßtem schvßlen vÜemi p°φtomn²mi senßtory. K vyjßd°enφ Senßtu byla p°ilo₧ena i t∞snopiseckß zprßva ze sch∙ze Senßtu, kdy p°i p°edklßdßnφ nßvrhu zßkona Φ. 287/1997 Sb. bylo konstatovßno, ₧e p°i p°ijφmßnφ stabilizaΦnφch a ozdravn²ch opat°enφ vlßdy bylo rozhodnuto, aby pracovnφk∙m v rozpoΦtov²ch a n∞kter²ch dalÜφch organizacφch a orgßnech, kte°φ jsou odm∞≥ovßni podle zßkona Φ. 143/1992 Sb., o platu a odm∞n∞ za pracovnφ pohotovost v rozpoΦtov²ch a n∞kter²ch dalÜφch organizacφch a orgßnech, nenßle₧el dalÜφ plat za druhΘ pololetφ tohoto roku. ObdobnΘ ustanovenφ bylo schvßleno nedßvno p°i schvalovßnφ zßkona o platech stßtnφch zßstupc∙. NavrhovatelΘ tohoto zßkona m∞li za to, ₧e je sprßvnΘ, aby obdobnß adekvßtnφ ·prava byla provedena i u t∞ch osob, kterΘ jsou ze stßtnφch prost°edk∙ odm∞≥ovßny podle zßkona Φ. 236/1995 Sb. Takovß ·prava je morßlnφ a jde o to, aby v podstat∞ vÜichni, kdo jsou odm∞≥ovßni ze stßtnφch prost°edk∙, byli na tom v tomto roce stejn∞.
┌stavnφ soud nenφ vßzßn od∙vodn∞nφm, leΦ toliko petitem podanΘho nßvrhu, a proto jej posoudil i z hlediska souladu s dalÜφmi ·stavnφmi normami a principy. V tΘto souvislosti zejmΘna nemohl p°ehlΘdnout, ₧e nßlezem vyhlßÜen²m pod Φ. 233/1999 Sb. jako proti·stavnφ zruÜil Φßst podobnΘho zßkona (Φ. 268/1998 Sb.), a to prßv∞ ve vztahu k soudc∙m obecn²ch soud∙, a i v tomto p°φpad∞ se proto musel zab²vat otßzkou, zda napaden² zßkon nenφ v rozporu s ·stavn∞ zaruΦen²mi principy demokratickΘho prßvnφho stßtu a soudcovskΘ nezßvislosti, jak ┌stavnφ soud shledal v uvedenΘm p°φpad∞. Prßv∞ z tohoto hlediska ┌stavnφ soud dosp∞l k nßsledujφcφm zßv∞r∙m.
Soudcovskß nezßvislost p°edstavuje jednu ze zßkladnφch demokratick²ch hodnot a k napl≥ovßnφ tΘto nezßvislosti nesporn∞ napomßhß i materißlnφ zabezpeΦenφ soudc∙. ZejmΘna je podstatnΘ, aby do soudcovsk²ch nßhrad nebylo ze strany jin²ch slo₧ek stßtnφ moci zasahovßno svΘvoln∞, opakovan∞ a jakoukoliv formou. Proto se ┌stavnφ soud zam∞°il (v souladu s rozhodovacφ praxφ EvropskΘho soudu pro lidskß prßva) na otßzku, zda napaden² zßsah do zaruΦen²ch prßv (tzn. v tomto p°φpad∞ odn∞tφ tzv. 14. platu soudc∙m obecn²ch soud∙) 1. byl stanoven zßkonem, 2. sm∞°oval k legitimnφmu cφli a 3. byl nezbytn²m v demokratickΘ spoleΦnosti.
| 1. | K prvnφ otßzce je mo₧no konstatovat, ₧e zßkonnß forma zßsahu spln∞na byla. P°itom jsou ned∙vodnΘ navrhovatelovy nßmitky, ₧e zßkon je retroaktivnφ, nebo¥ v danΘm p°φpad∞ je situace srovnatelnß s nßlezem vyhlßÜen²m pod Φ. 233/1999 Sb., v n∞m₧ se ┌stavnφ soud s nßmitkou retroaktivity obdobnΘho zßkona ji₧ dostateΦn∞ vypo°ßdal, a v danΘm p°φpad∞ mu proto nezb²vß ne₧ na tento nßlez odkßzat. ┌stavnφ soud dßle konstatuje, ₧e - z ·stavn∞prßvnφho hlediska - nenφ relevantnφ skuteΦnost, ₧e v posuzovanΘ v∞ci doÜlo k p°ijetφ napadenΘho zßkona rozdφlnou legislativnφ formou, tzn. novelizacφ p°φsluÜnΘho zßkona na rozdφl od p°ijetφ zßkona samostatnΘho. Je toti₧ sice pravdou, ₧e ·stavn∞prßvn∞ je vhodn∞jÜφ, kdy₧ - prßv∞ v tak "citlivΘ" oblasti, jako je omezovßnφ materißlnφch po₧itk∙ soudc∙ - dojde k novelizaci zßkona p∙vodnφho, kter² stanovφ plat a dalÜφ nßle₧itosti soudc∙, a tedy jednß se o °eÜenφ systematickΘ, ne₧ kdy₧ je p°ijat samostatn² zßkon, kter² svojφ materiφ ad hoc zasahuje do zßkona jinΘho. NicmΘn∞ z ·stavn∞prßvnφho hlediska tento rozdφl sßm o sob∞ nemß rozhodujφcφ v²znam. |
V tomto sm∞ru tedy nßvrh na zruÜenφ p°edm∞tnΘho zßkona nenφ d∙vodn², nebo¥ k napadenΘmu zßsahu doÜlo zßkonnou formou. |
|
| 2. | Druhou otßzkou je, zda napaden² zßkon sm∞°oval k legitimnφmu cφli, tzn. zda odejmutφ tzv. 14. plat∙ soudc∙ obecn²ch soud∙ bylo v p°edm∞tnΘm obdobφ legitimnφ. |
V tΘto souvislosti ┌stavnφ soud nemohl odhlΘdnout ani od socißlnφ a ekonomickΘ reality ╚eskΘ republiky, kterß se v dob∞ p°ijetφ tohoto zßkona nachßzela v obtφ₧nΘ hospodß°skΘ a socißlnφ situaci, co₧ ve sv²ch d∙sledcφch vedlo i ke zruÜenφ tzv. 14. plat∙ stßtnφch zam∞stnanc∙ (by¥ pon∞kud jinou formou ne₧ u ·stavnφch Φinitel∙) a takΘ k odn∞tφ tzv. 14. platu ·stavnφch Φinitel∙. Z hlediska legitimity cφle proto ┌stavnφ soud zastßvß nßzor, ₧e ani soudci obecn²ch soud∙ se nenachßzejφ v jakΘmsi "prßvnφm a ekonomickΘm vakuu", kterΘ by je zcela izolovalo od okolnφ hospodß°skΘ a socißlnφ reality. Nelze tedy kategoricky tvrdit, ₧e soudci obecn²ch soud∙ majφ apriornφ prßvo na takovΘ materißlnφ zabezpeΦenφ, kterΘ nem∙₧e b²t legislativnφ formou ₧ßdn²m zp∙sobem a za ₧ßdn²ch okolnostφ zm∞n∞no. |
|
V nßlezu vyhlßÜenΘm pod Φ. 233/1999 Sb. ┌stavnφ soud deklaroval, ₧e stßt je povinen vytvß°et institucionßlnφ p°edpoklady pro reßlnou nezßvislost soud∙ a pro stabilizaci jejich pozice ve vztahu k legislativ∞ a exekutiv∞. Soudy musφ plnit svΘ ·koly a povinnosti zejmΘna v oblasti prßv a svobod Φlov∞ka a obΦana, p°iΦem₧ tyto principy nesm∞jφ b²t naruÜeny ani legislativnφ formou. ┌stavnφ soud na tomto zßkladnφm v²chodisku nic nezm∞nil. V danΘ v∞ci bylo postupem zßkonodßrce dotΦeno materißlnφ zabezpeΦenφ celΘ ve°ejnΘ sfΘry (a to s ohledem na vztah novelizace zßkona Φ. 236/1995 Sb. a novelizace zßkona Φ. 143/1992 Sb.), a nikoli pouze soudc∙. OdliÜnΘ posuzovßnφ pouze jednΘ skupiny, i kdy₧ chrßn∞nΘ ve zv²ÜenΘ mφ°e ·stavnφmi kautelami principu nezßvislosti, by znamenalo v uvedenΘm kontextu zt∞₧φ p°ijatelnΘ zv²hodn∞nφ. P°i ka₧dΘm legislativnφm zßsahu i do materißlnφho zabezpeΦenφ soudc∙ je tedy nezbytnΘ d∙sledn∞ respektovat zßkladnφ principy materißlnφho prßvnφho stßtu a hodnotovou orientaci ·stavnφho po°ßdku ╚eskΘ republiky. ZejmΘna k tomuto zßsahu nesmφ dojφt v d∙sledku svΘvole nebo poruÜenφm principu prßvnφ jistoty. V takovΘmto p°φpad∞ by zjevn∞ doÜlo i k poruÜenφ legitimity sledovanΘho cφle. |
|
NicmΘn∞ prßv∞ v tomto sm∞ru je nutno vid∞t odliÜnost situace obou zmφn∞n²ch p°φpad∙. Jestli₧e toti₧ ve v∞ci nßlezu vyhlßÜenΘho pod Φ. 233/1999 Sb. ┌stavnφ soud rozhodoval za situace, kdy zßsah do nezßvislosti soudc∙ byl napaden²m legislativnφm aktem bezprost°ednφ a aktußlnφ, v souzenΘ v∞ci by vyhov∞nφ nßvrhu ve svΘm d∙sledku znamenalo p°iznßnφ p°φsluÜn²ch materißlnφch po₧itk∙ s vφce ne₧ dvoulet²m zpo₧d∞nφm (kdy i ₧alobce p°ed M∞stsk²m soudem v Brn∞ sv∙j nßvrh podal vφce ne₧ rok potΘ, co napaden² zßkon nabyl ·Φinnosti) a zruÜenφ napadenΘho zßkona z d∙vodu ochrany soudcovskΘ nezßvislosti by bylo z ·stavn∞prßvnφho hlediska nanejv²Ü problematickΘ. ┌stavnφ soud toti₧ ve svΘ Φinnosti musφ usilovat o efektivnφ ochranu ·stavnosti a za tΘto situace by zruÜenφ napadenΘho zßkona bylo zjevn∞ neefektivnφ a neplnilo by p°im∞°en∞ ten ·Φel, kter² ┌stavnφ soud deklaroval v nßlezu vyhlßÜenΘm pod Φ. 233/1999 Sb. |
|
┌stavnφ soud konstatuje, ₧e v danΘm p°φpad∞ neshledal rozpor mezi legitimitou sledovanΘho cφle a napaden²m zßsahem a ₧e p°edm∞tn² zßkon nenφ ani z tohoto pohledu proti·stavnφ. |
|
| 3. | T°etφ aspekt, jφm₧ se ┌stavnφ soud zab²val, bylo posouzenφ toho, zda napaden² zßkon byl v demokratickΘ spoleΦnosti nezbytn²m opat°enφm. To znamenß, ₧e se ┌stavnφ soud musel zam∞°it na otßzku, zda ke sledovanΘmu legitimnφmu cφli nebylo mo₧no dosp∞t jin²m zp∙sobem ne₧ p°ijetφm tohoto zßkona. V souzenΘ v∞ci ┌stavnφ soud shledal, ₧e zvolenΘ °eÜenφ - p°es veÜkerΘ uvedenΘ v²hrady - nelze pova₧ovat za proti·stavnφ ani z toho d∙vodu, ₧e by nep°edstavovalo opat°enφ v demokratickΘ spoleΦnosti nezbytnΘ. Napaden²m zßkonem toti₧ ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ nedoÜlo k ohro₧enφ institucionßlnφch p°edpoklad∙ pro reßlnou nezßvislost soud∙ a nelze jej charakterizovat ani jako svΘvoln² akt zßkonodßrce. ┌stavnφ soud toti₧ p°i pln∞nφ sv²ch ·kol∙ musφ zva₧ovat i intenzitu zßsahu do zßkladnφch princip∙ ·stavnosti a napaden² zßkon jako proti·stavnφ derogovat a₧ tehdy, dosp∞je-li k zßv∞ru, ₧e mφra ne·stavnosti napadenΘho zßkona reßln∞ poruÜuje zßkladnφ ·stavnφ principy. K takovΘmu zßv∞ru vÜak ┌stavnφ soud v posuzovanΘ v∞ci nedosp∞l. |
┌stavnφ soud p°istupuje ke zruÜenφ prßvnφho p°edpisu v p°φpad∞, jestli₧e shledß, ₧e u₧itek plynoucφ z derogace p°eva₧uje nad ne₧ßdoucφmi d∙sledky z nφ plynoucφmi, a tedy postupuje podle principu p°im∞°enosti v materißlnφm prßvnφm stßt∞. Ani v tomto sm∞ru ┌stavnφ soud d∙vod pro zruÜenφ napadenΘho zßkona neshledal.
P°edseda ┌stavnφho soudu:
v z. JUDr. HoleΦek v. r.
mφstop°edseda
OdliÜnß stanoviska podle º 14 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, zaujali k rozhodnutφ plΘna soudci JUDr. Vladimφr ╚ermßk, JUDr. Vladimφr Paul, JUDr. Vlastimil èevΦφk a JUDr. Eva Zarembovß a k jeho od∙vodn∞nφ soudci JUDr. Pavel Hollander, JUDr. Ivana Jan∙ a JUDr. Ji°φ Malenovsk².