231
┌stavnφ soud rozhodl dne 21. Φervna 2000 v plΘnu o nßvrhu skupiny senßtor∙ na zruÜenφ vyhlßÜky Ministerstva financφ Φ. 176/1993 Sb., o nßjemnΘm z bytu a ·hrad∞ za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙,takto:
Skupina 14 senßtor∙ Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky podala s poukazem na Φl. 87 odst. 1 pφsm. b) ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava") ve spojenφ s º 64 odst. 2 pφsm. b) zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, nßvrh na zruÜenφ vyhlßÜky Ministerstva financφ Φ. 176/1993 Sb., o nßjemnΘm z bytu a ·hrad∞ za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, v n∞m₧ uvßdφ, ₧e Ministerstvo financφ vydalo dne 17. Φervna 1993 vyhlßÜku o nßjemnΘm z bytu a ·hrad∞ za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu (dßle jen "o nßjemnΘm z bytu"). Dnem 29. Φervna 1993 nabyla tato vyhlßÜka platnosti publikacφ ve Sbφrce zßkon∙ pod Φ. 176/1993 Sb. Dnem 1. Φervence 1993 nabyla ·Φinnosti ustanovenφ º 2 odst. 1 pφsm. c), odst. 2 a 3, º 6 a º 16 odst. 1 pφsm. b) a rovn∞₧ º 8 a 10 pro ·pravu nßjemnΘho podle º 6 a º 16 odst. 1 pφsm. b). Ostatnφ ustanovenφ tΘto vyhlßÜky nabyla ·Φinnosti dnem 1. ledna 1994. K dneÜnφmu dni byla vyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. p°φmo novelizovßna Φty°mi novelami, a to vyhlßÜkami Ministerstva financφ Φ. 30/1995 Sb., Φ. 274/1995 Sb., Φ. 86/1997 Sb. a Φ. 41/1999 Sb.
VyhlßÜka Ministerstva financφ Φ. 176/1993 Sb. byla vydßna na zßklad∞ zßkonnΘho zmocn∞nφ obsa₧enΘho v ustanovenφ º 20 odst. 1 pφsm. a) zßkona Φ. 526/1990 Sb., o cenßch.
Ustanovenφ º 20 zßkona Φ. 526/1990 Sb., zmoc≥ujφcφ Ministerstvo financφ k vydßvßnφ provßd∞cφch p°edpis∙, bylo z tohoto zßkona vypuÜt∞no novelou - zßkonem Φ. 135/1994 Sb., kter²m se m∞nφ a dopl≥uje zßkon ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 265/1991 Sb., o p∙sobnosti orgßn∙ ╚eskΘ republiky v oblasti cen, a m∞nφ zßkon Φ. 526/1990 Sb., o cenßch.
Zßkon Φ. 135/1994 Sb. s ·Φinnostφ od 29. Φervna 1994 zruÜil º 20 zßkona Φ. 526/1990 Sb., a to bez v²slovnΘho urΦenφ jinΘho ustanovenφ v prßvnφm °ßdu ╚eskΘ republiky, na zßklad∞ n∞ho₧ by byly vydßvßny a novelizovßny novΘ nebo ji₧ platnΘ a ·ΦinnΘ provßd∞cφ p°edpisy, tedy i vyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. vydanß na zßklad∞ vypuÜt∞nΘho ustanovenφ º 20 zßkona Φ. 526/1990 Sb. Zßkon Φ. 135/1994 Sb. ve sv²ch p°echodn²ch ustanovenφch problematiku derogace podzßkonn²ch prßvnφch norem v²slovn∞ ne°eÜφ. Tato prßvnφ ·prava m∙₧e mφt za nßsledek logickou interpretaci, ₧e zruÜenφm normy vyÜÜφ prßvnφ sφly dochßzφ ke zruÜenφ normy ni₧Üφ prßvnφ sφly.
P°echod zmoc≥ujφcφho ustanovenφ k vydßvßnφ obecn∞ zßvazn²ch prßvnφch p°edpis∙ v oblasti cen by bylo mo₧nΘ dovodit a₧ z ustanovenφ vyhlßÜky Ministerstva financφ Φ. 30/1995 Sb., kterou se m∞nφ a dopl≥uje vyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb., kterΘ odkazujφ na zmoc≥ujφcφ ustanovenφ º 2 odst. 2 zßkona Φ. 265/1991 Sb. Zmoc≥ujφcφ ustanovenφ º 2 odst. 2 zßkona Φ. 265/1991 Sb. bylo novelizovßno zßkonem Φ. 135/1994 Sb. Vzhledem ke skuteΦnosti, ₧e se jednß o zmocn∞nφ, kterΘ je nekonkrΘtnφ a v²slovn∞ ne°eÜφ p°echod vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb. pod re₧im zßkona Φ. 265/1991 Sb., nelze z tohoto zmocn∞nφ dovozovat automatickΘ pod°azenφ vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb. pod prßvnφ re₧im zßkona Φ. 265/1991 Sb. V neposlednφ °ad∞ je nutno konstatovat, ₧e z obsahovΘho hlediska se jednß o zmocn∞nφ, kterΘ nenφ obsahov∞ toto₧nΘ se zmoc≥ujφcφm ustanovenφm º 20 zßkona Φ. 526/1990 Sb.
Zmoc≥ujφcφ ustanovenφ º 2 odst. 2 zßkona Φ. 265/1991 Sb., ve smyslu zm∞n proveden²ch zßkonem Φ. 135/1994 Sb., nespl≥uje zßkladnφ podmφnky prßvnφho stßtu a prßvnφ jistoty, nebo¥ toto zmocn∞nφ je obecnΘ a pauÜßlnφ, Φφm₧ je v p°φmΘm rozporu s ustanovenφm Φlßnku 79 odst. 3 ┌stavy. ╚lßnek 79 odst. 3 ┌stavy je t°eba interpretovat restriktivn∞, co₧ znamenß, ₧e zmocn∞nφ k vydßvßnφ podzßkonn²ch prßvnφch p°edpis∙ musφ b²t konkrΘtnφ, jednoznaΦnΘ a jasnΘ. Z tohoto d∙vodu je ne·stavnφ i vyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb., nebo¥ nemß oporu ve v²slovnΘm zßkonnΘm zmocn∞nφ. Tφm odporuje principu (na kter² opakovan∞ poukazoval i ┌stavnφ soud), ₧e povinnosti lze stanovit pouze na zßklad∞ zßkona, v jeho mezφch a v p°φpad∞ podzßkonn²ch prßvnφch p°edpis∙ pouze na zßklad∞ v²slovnΘho zßkonnΘho zmocn∞nφ.
Zßkon Φ. 265/1991 Sb., v platnΘm zn∞nφ, upravuje pouze p∙sobnost vymezen²ch orgßn∙ ╚eskΘ republiky v oblasti cen a taxativn∞ stanovφ okruh spoleΦensk²ch vztah∙, ve kter²ch tyto orgßny musφ vykonßvat svoje pravomoci. Zßkon Φ. 265/1991 Sb., ve zn∞nφ zßkona Φ. 135/1994 Sb., pouze konkretizuje p∙sobnost orgßn∙ v oblasti cen, nestanovφ vÜak pravomoc t∞chto orgßn∙ v oblasti cen.
S ohledem na v²Üe uvedenΘ skuteΦnosti je mo₧no souΦasn² stav interpretovat nßsledujφcφmi zp∙soby:
| 1. | zßkon Φ. 135/1994 Sb. mlΦky derogoval vyhlßÜku Φ. 176/1993 Sb., p°iΦem₧ ka₧dß novelizace tΘto vyhlßÜky v budoucnosti je ne·Φinnß. P°i tΘto interpretaci je nutno konstatovat, ₧e pro ·Φely prßvnφ jistoty je t°eba, aby derogaΦnφ klauzule jednoznaΦn∞ stanovila, kterΘ prßvnφ p°edpisy byly zruÜeny, nebo |
| 2. | zßkon Φ. 135/1994 Sb. pod°adil vyhlßÜku Φ. 176/1993 Sb. pod zßkon Φ. 265/1991 Sb. V tomto p°φpad∞ lze vÜak namφtnout, ₧e k tomuto pod°azenφ doÜlo legislativn∞ vadn²m a ne·stavnφm zp∙sobem, nebo |
| 3. | zßkon Φ. 135/1994 Sb. pod°adil pod zßkon Φ. 265/1991 Sb. pouze vyhlßÜky, kterΘ nabyly platnosti po ·Φinnosti zßkona Φ. 135/1994 Sb. (nap°. vyhlßÜka Φ. 30/1995 Sb., vyhlßÜka Φ. 274/1995 Sb., vyhlßÜka Φ. 86/1997 Sb., vyhlßÜka Φ. 41/1999 Sb.). |
Z formßln∞ prßvnφho hlediska tedy nenφ z°ejmΘ, zdali je vyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. prßvn∞ ·Φinnß a v jakΘm rozsahu. Skupina senßtor∙ zastßvß prßvnφ nßzor, ₧e proti·stavnost vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb. vypl²vß ji₧ z jejφho vztahu k zßkonu. Ji₧ z tohoto d∙vodu by m∞l ┌stavnφ soud tuto vyhlßÜku zruÜit (p°im∞°en∞ ustanovenφ º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb.).
VyhlßÜka Ministerstva financφ Φ. 176/1993 Sb. stanovφ zp∙sob urΦenφ maximßlnφ v²Üe nßjemnΘho z bytu a ·hrady za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu a zp∙sob sjednßvßnφ a placenφ nßjemnΘho a cen slu₧eb mezi pronajφmatelem a nßjemcem, v º 2 vymezuje byty, na kterΘ se nevztahuje, Φφm₧ tak celou skupinu byt∙ na byty s regulacφ nßjemnΘho a bez regulace nßjemnΘho rozÜi°uje, a dßle stanovφ zp∙sob urΦenφ maximßlnφ v²Üe nßjemnΘho z bytu a ·hrady za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu pro byty s regulacφ nßjemnΘho. V rßmci tΘto skupiny byt∙ rozliÜuje byty s maximßlnφm zßkladnφm nßjemn²m a byty s v∞cn∞ usm∞r≥ovan²m nßjemn²m.
P°φloha vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb. stanovφ maximßlnφ zßkladnφ nßjemnΘ a v∞cn∞ usm∞r≥ovanΘ zßkladnφ nßjemnΘ a maximßlnφ nßjemnΘ za vybavenφ bytu.
VyhlßÜka Ministerstva financφ Φ. 176/1993 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, je z v∞cnΘho (materißlnφho) hlediska v rozporu s jednotliv²mi, dßle uveden²mi, ustanovenφmi Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina").
Tento rozpor navrhovatelΘ konstatujφ z nßsledujφcφch d∙vod∙:
| A) | VyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. poruÜuje |
| - obecn² princip rovnosti subjekt∙ (v souvislosti s poruÜenφm obecnΘho principu rovnosti vlastnickΘho prßva), nebo¥ podle Φl. 3 odst. 1 Listiny "zßkladnφ prßva a svobody se zaruΦujφ vÜem bez rozdφlu pohlavφ, rasy, barvy pleti, jazyka, vφry a nßbo₧enstvφ, politickΘho Φi jinΘho sm²Ülenφ, nßrodnφho nebo socißlnφho p∙vodu, p°φsluÜnosti k nßrodnostnφ nebo etnickΘ menÜin∞, majetku, rodu nebo jinΘho postavenφ.", | |
| - obecn² princip rovnosti vlastnickΘho prßva, nebo¥ podle Φl. 11 odst. 1 Listiny "Ka₧d² mß prßvo vlastnit majetek. VlastnickΘ prßvo vÜech vlastnφk∙ mß stejn² zßkonn² obsah a ochranu. D∞d∞nφ se zaruΦuje." |
Obecn∞ platφ, ₧e obsahem vlastnickΘho prßva je zejmΘna mo₧nost v∞c dr₧et, disponovat s nφ, u₧φvat ji a brßt z nφ po₧itky. Ustanovenφ zßkona Φ. 526/1990 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, nelze interpretovat jako poruÜenφ princip∙ rovnosti vlastnickΘho prßva, aΦkoli vlastnφky omezuje p°i absolutnφm v²konu vlastnickΘho prßva. Stßt prost°ednictvφm zßkona Φ. 526/1990 Sb. se mimo jinΘ sna₧φ zamezit zneu₧φvßnφ postavenφ subjekt∙ s monopolnφm, dominantnφm nebo v²luΦn²m postavenφm na trhu, a tφm prakticky napl≥uje ustanovenφ Φl. 11 odst. 3 Listiny, kter² znφ: "Vlastnictvφ zavazuje. Nesmφ b²t zneu₧ito na ·jmu prßv druh²ch anebo v rozporu se zßkonem chrßn∞n²mi obecn²mi zßjmy. Jeho v²kon nesmφ poÜkozovat lidskΘ zdravφ, p°φrodu a ₧ivotnφ prost°edφ nad mφru stanovenou zßkonem."
Zbo₧φ, u n∞ho₧ se uplat≥uje regulace cen, je registrovßno v seznamu, kter² se zve°ej≥uje v CenovΘm v∞stnφku. Na zßklad∞ º 10 zßkona Φ. 526/1990 Sb. za°azujφ rozhodnutφm do seznamu zbo₧φ s regulovan²mi cenami cenovΘ orgßny. Samotn²m za°azenφm ceny nßjemnΘho do seznamu zbo₧φ s regulovan²mi cenami, platn²mi pro fyzickΘ i prßvnickΘ osoby, kterΘ se v tuzemsku zab²vajφ prodejem a nßkupem zbo₧φ v n∞m uvedenΘho, krom∞ zbo₧φ urΦenΘho pro v²voz, stßt deklaroval sv∙j zßjem chrßnit nßjemce byt∙ proti zneu₧φvßnφ postavenφ ze strany vlastnφk∙ - pronajφmatel∙ byt∙.
VyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. vÜak chrßnφ pouze skupinu nßjemc∙ v bytech s regulovan²m nßjemn²m. Zaklßdß tak rozdφl a nerovnost mezi vlastnφky dom∙ s nßjemnφmi byty, v nich₧ jsou byty s regulovan²m nßjemn²m, a vlastnφky dom∙ s byty, ve kter²ch je nßjemnΘ sjednßvßno dohodou smluvnφch stran (pronajφmatel - nßjemce). Dßle takΘ zaklßdß rozdφl a nerovnost mezi nßjemci byt∙ v domech s nßjemnφmi byty, v nich₧ jsou byty s regulovan²m nßjemn²m, a nßjemci byt∙ v domech s byty, ve kter²ch je nßjemnΘ sjednßvßno dohodou smluvnφch stran. V obou p°φpadech se tak d∞je na zßklad∞ rozliÜovßnφ subjekt∙ dle majetku.
VyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. se toti₧ nevztahuje na byty bytov²ch dru₧stev z°φzen²ch po roce 1958, byty, se kter²mi hospoda°φ diplomatick² servis, byty, je-li nßjemcem osoba, kterß nemß sφdlo nebo trval² pobyt na ·zemφ ╚eskΘ republiky, a dßle regulace nßjemnΘho neplatφ pro byty a domy postavenΘ bez ·Φasti ve°ejn²ch prost°edk∙, pro kterΘ bylo vydßno kolaudaΦnφ rozhodnutφ po 30. Φervnu 1993, byty, o nich₧ se sjednßvß nßjemnφ smlouva s nov²m nßjemcem; krom∞ p°φpadu zßkonnΘho p°echodu nßjmu.
Sama vnit°nφ struktura vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb. d∞lφ skupinu byt∙ s regulacφ nßjemnΘho na byty, u nich₧ je stanoveno maximßlnφ zßkladnφ nßjemnΘ, jako₧ i byty, u nich₧ je stanoveno v∞cn∞ usm∞r≥ovanΘ nßjemnΘ (byty, jejich₧ v²stavba nebo dostavba byla povolena po 30. Φervnu 1993 a na jejφm₧ financovßnφ se podφlejφ ve°ejnΘ prost°edky, nebo kterß byla povolena i p°ed tφmto datem a na jejφm₧ financovßnφ se od roku 1995 podφlejφ ve°ejnΘ prost°edky). VyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. tak Φinφ neod∙vodn∞nΘ rozdφly mezi jednotliv²mi byty a sv²mi normativnφmi ustanovenφmi tak Φinφ rozdφly ve skupin∞ vlastnφk∙ byt∙ i ve skupin∞ nßjemnφk∙. Umo₧≥uje pronajφmateli bytu, na kter² se nevztahuje regulace nßjemnΘho, uzavφrat nßjemnφ smlouvy na zßklad∞ volnΘ tvorby cen pronajφmatele bytu, na kter² se regulace nßjemnΘho vztahuje, zavazuje dodr₧ovat maximßlnφ cenu nßjemnΘho stanovenΘho touto vyhlßÜkou. V koneΦnΘm d∙sledku tak zv²hod≥uje i nßjemnφky v bytech s neregulovan²m nßjemn²m.
┌stavnφ soud ╚R navßzal svou rozhodovacφ Φinnostφ na judikaturu ┌stavnφho soudu ╚SFR, kter² ve svΘm nßlezu z 8. °φjna 1992 sp. zn. Pl. ┌S 22/92 (Φ. 11 Sbφrky usnesenφ a nßlez∙ ┌stavnφho soudu ╚SFR) stanovil:"Rovnost obΦan∙ p°ed zßkonem nebyla chßpßna jako abstraktnφ kategorie, ale v₧dy byla p°iΦφtßna k urΦitΘ prßvnφ norm∞, pojφmßna ve vzßjemnΘm pom∞ru r∙zn²ch subjekt∙ apod. Pokud bylo z rovnosti uΦin∞no prßvo, je ka₧d² jednotlivec oprßvn∞n, aby stßt v mezφch sv²ch mo₧nostφ odstranil vÜechny faktickΘ nerovnosti. Tato konstrukce vÜak platφ pouze tehdy, uva₧ujeme-li rovnost jako absolutnφ. Rovnost relativnφ, jak jφ majφ na mysli vÜechny modernφ ·stavy, po₧aduje pouze odstran∞nφ neod∙vodn∞n²ch rozdφl∙." Dle navrhovatel∙ se v p°φpad∞ stanovenφ okruhu byt∙, na n∞₧ se vztahuje regulace nßjemnΘho, jednß o stanovenφ neod∙vodn∞n²ch rozdφl∙ mezi jednotliv²mi vlastnφky byt∙ i nßjemnφky. Princip rovnosti je zde neod∙vodn∞n∞ poruÜen, a tφm se vyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. ocitß v p°φmΘm rozporu s citovan²m nßlezem ┌stavnφho soudu.B) VyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. poruÜuje i ustanovenφ Listiny o omezenφ vlastnickΘho prßva:Podle Φl. 11 odst. 4 Listiny "Vyvlastn∞nφ nebo nucenΘ omezenφ vlastnickΘho prßva je mo₧nΘ ve ve°ejnΘm zßjmu, a to na zßklad∞ zßkona a za nßhradu." Existuje-li urΦitß skupina zbo₧φ a slu₧eb, u n∞ho₧ je z hlediska ve°ejnΘho zßjmu nutnß regulace cen a takto zßkonem stanovenß regulovanß cena nedosahuje v²Üe ceny obvyklΘ (tj. souhrn nßklad∙ na po°φzenφ, zpracovßnφ a ob∞h zbo₧φ, p°im∞°en² zisk a p°φsluÜnou da≥, Φi jinΘ dßvky, povinn∞ placenΘ stßtu) a stßt rozdφl mezi cenou zßkonem regulovanou a cenou obvyklou nenahrazuje, lze vnφmat takovΘ omezenφ vlastnickΘho prßva (regulace ceny nßjemnΘho) jako poruÜenφ Φl. 11 odst. 4 Listiny.
Jak vypl²vß z oficißlnφch rozbor∙ Ministerstva pro mφstnφ rozvoj, regulovanΘ ceny nßjemnΘho zjevn∞ nedosahujφ v²Üe ceny obvyklΘ, p°iΦem₧ stßt tento rozdφl nenahrazuje. Na zßklad∞ ustanovenφ vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb. dochßzφ k nucenΘmu omezenφ v²konu vlastnickΘho prßva u skupiny vlastnφk∙ byt∙ s regulacφ nßjemnΘho, p°iΦem₧ vÜak nenφ spln∞na podmφnka existence ve°ejnΘho zßjmu. Nelze souhlasit se situacφ vytvo°enou nyn∞jÜφ prßvnφ ·pravou, kdy je regulace cen nßjemnΘho pov²Üena na ve°ejn² zßjem. Naopak, regulace cen nßjemnΘho je v rozporu s ve°ejn²m zßjmem, nebo¥ neumo₧≥uje tvorbu novΘho a udr₧ovßnφ stßvajφcφho bytovΘho fondu (d∙sledkem je sni₧ovßnφ bytovΘho fondu), demotivuje subjekty podnikajφcφ v oblasti nßjemnφho bydlenφ, zt∞₧uje mobilitu pracovnφch sil, brßnφ vzniku fungujφcφho trhu s byty. V neposlednφ °ad∞ regulace nßjemnΘho neadresn∞ zv²hod≥uje nßhodn∞ vybranou skupinu obΦan∙ bez ohledu na jejich socißlnφ pom∞ry. Ochrana vlastnictvφ, jako ·stavn∞ zaruΦen² a chrßn∞n² ve°ejn² zßjem, je siln∞jÜφ ne₧ nßrok jednotlivce na bydlenφ, p°φpadn∞ zßjem stßtu na blφ₧e nespecifikovanΘ ·nosnΘ socißlnφ situace obΦan∙ - nßjemc∙. O tΘto skuteΦnosti nap°φklad sv∞dΦφ i rozhodnutφ Parlamentu ╚eskΘ republiky z roku 1995, kdy tento legislativnφ orgßn neza°adil prßvo na bydlenφ do kategorie zßkladnφch prßv a svobod. V p°φpad∞ °eÜenφ ·nosnΘ socißlnφ situace obΦan∙ - nßjemc∙ se stßt stanovenφm regulace nßjemnΘho sna₧φ p°enΘst svoji povinnost a odpov∞dnost stanovenou mu Φl. 30 odst. 2 Listiny k tφ₧i vlastnφk∙ byt∙ s regulacφ nßjemnΘho. Stßt prost°edictvφm regulace nßjemnΘho neoprßvn∞n∞ zv²hod≥uje nßjemce a nad°azuje jeho individußlnφ zßjem nad zßjem vlastnφka - pronajφmatele. ╚inφ tak omezenφm vlastnickΘho prßva (ve smyslu pronajφmat byt za cenu obvyklou) p°i neexistenci ve°ejnΘho zßjmu bez nßhrady. Tφm je tedy poruÜovßn i princip proporcionality a zßkazu svΘvole, kter² je, podle ustßlenΘ judikatury EvropskΘho soudu pro lidskß prßva a podle evropskΘ ┌mluvy o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod, jednφm ze zßkladnφch prßv, kterΘ vnitrostßtnφ °ßd musφ garantovat. Je tedy z°ejmΘ, ₧e touto prßvnφ ·pravou je zßrove≥ poruÜena i zßsada p°im∞°enosti zßsahu podle Φl. 4 odst. 4 Listiny: "P°i pou₧φvßnφ ustanovenφ o mezφch zßkladnφch prßv a svobod musφ b²t Üet°eno jejich podstaty a smyslu. Takovß omezenφ nesm∞jφ b²t zneu₧φvßna k jin²m ·Φel∙m, ne₧ pro kterΘ byla stanovena."C) VyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. navφc poruÜuje i ustanovenφ o svobod∞ podnikßnφ. Podle Φl. 26 odst. 1 Listiny "Ka₧d² mß prßvo na svobodnou volbu povolßnφ a p°φpravu k n∞mu, jako₧ i prßvo podnikat a provozovat jinou hospodß°skou Φinnost." VyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. svΘvoln∞ a nep°im∞°en∞ omezuje prßvo svobodn∞ podnikat v oblasti nßjemnφho bydlenφ a navφc nutφ vlastnφky nßjemnφch byt∙ k poruÜovßnφ obecn∞ zßvazn²ch p°edpis∙ v oblasti bydlenφ tφm, ₧e nenφ mo₧nΘ zajistit udr₧ovßnφ byt∙ v zßkonem stanovenΘm stavu z d∙vodu nedostatku finanΦnφch prost°edk∙. N∞kter²ch prßv je mo₧no se dovolßvat pouze na zßklad∞ zßkona a v jeho mezφch. Podle Φl. 26 odst. 2 "Zßkon m∙₧e stanovit podmφnky a omezenφ pro v²kon urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ.", zßrove≥ ale platφ, ₧e podle Φl. 4 odst. 3 Listiny "Zßkonnß omezenφ zßkladnφch prßv a svobod musφ platit stejn∞ pro vÜechny p°φpady, kterΘ spl≥ujφ stanovenΘ podmφnky."
NavrhovatelΘ spat°ujφ proti·stavnost vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb. v neod∙vodn∞nΘm poruÜenφ principu svobody podnikßnφ dle Φlßnku 26 odst. 1 Listiny a rovnosti subjekt∙ dle Φlßnku 4 odst. 3 Listiny, p°i omezenφ mo₧nosti svobodnΘho podnikßnφ v oblasti pronßjmu nemovitostφ vlastnφk∙ byt∙ s regulacφ nßjemnΘho. VyhlßÜka znev²hod≥uje tyto vlastnφky proti skupin∞ vlastnφk∙ byt∙, na n∞₧ se regulace nßjemnΘho nevztahuje.D) VyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb., vydanß na zßklad∞ ustanovenφ º 20 zßkona Φ. 526/1990 Sb., stanovuje zp∙sob urΦenφ maximßlnφ v²Üe nßjemnΘho z bytu a ·hrady za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu a zp∙sob sjednßvßnφ a placenφ nßjemnΘho a cen slu₧eb mezi pronajφmatelem a nßjemcem. P°itom vÜak nerespektuje ustanovenφ zßkona Φ. 526/ /1990 Sb., kterΘ v º 2 odst. 3 v∞t∞ prvnφ stanovφ, ₧e "Prodßvajφcφ nesmφ zneu₧φvat svΘho hospodß°skΘho postavenφ k tomu, aby zφskal nep°im∞°en² hospodß°sk² prosp∞ch prodejem za sjednanou cenu zahrnujφcφ neoprßvn∞nΘ nßklady nebo nep°im∞°en² zisk." Zßrove≥ vÜak platφ i ustanovenφ v∞ty druhΘ, podle kterΘ "Kupujφcφ nesmφ zneu₧φvat svΘho hospodß°skΘho postavenφ k tomu, aby zφskal nep°im∞°en² hospodß°sk² prosp∞ch nßkupem za sjednanou cenu v²razn∞ nedosahujφcφ oprßvn∞n²ch nßklad∙."
I pouh² rozpor vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb. se zßkonem je dostateΦn²m d∙vodem pro zruÜenφ tohoto podzßkonnΘho prßvnφho aktu rozhodnutφm ┌stavnφho soudu.
Vzhledem ke vÜem uveden²m skuteΦnostem skupina senßtor∙ navrhuje, aby ┌stavnφ soud vydal nßlez, kter²m vyslovφ, ₧e vyhlßÜka Ministerstva financφ Φ. 176/1993 Sb., o nßjemnΘm z bytu a ·hrad∞ za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, poruÜuje ustanovenφ Φlßnku 3 odst. 1, Φlßnku 4 odst. 1, 2, 3 a 4, Φlßnku 11 odst. 1 a 4, Φlßnku 26 odst. 1 a Φlßnku 30 odst. 2 Listiny, a z toho d∙vodu ji dnem, kter² v nßlezu urΦφ, zruÜuje.
Ministerstvo financφ ve svΘm vyjßd°enφ uvßdφ, ₧e nesouhlasφ s nßvrhem skupiny senßtor∙, a navrhuje jej proto zamφtnout, p°iΦem₧ d∙vody k zamφtnutφ spat°uje v dßle uveden²ch skuteΦnostech. K nßmitce, ₧e napadenß vyhlßÜka poruÜuje Φl. 3 odst. 1 Listiny, Ministerstvo financφ konstatuje, ₧e podle º 5 odst. 5 zßkona Φ. 526/1990 Sb. platφ stßtem regulovanΘ ceny pro vÜechny prodßvajφcφ a kupujφcφ urΦenΘho druhu zbo₧φ. Je-li urΦen²m druhem zbo₧φ nßjem takovΘho bytu, kter² nenφ vyhlßÜkou Φ. 176/1993 Sb. z cenovΘ regulace vy≥at, platφ cenovß regulace pro vÜechny pronajφmatele a nßjemce takov²ch byt∙. Stßt nezv²hod≥uje urΦitou skupinu pronajφmatel∙ byt∙ podle uveden²ch kritΘriφ a ₧ßdnou skupinu pronajφmatel∙ ani neznev²hod≥uje.
Ministerstvo financφ mß za to, ₧e podstatou cenovΘ regulace je v₧dy urΦitΘ omezenφ stßtem urΦenΘ skupiny prodßvajφcφch a kupujφcφch v prßvu voln∞ sjednat cenu svΘho zbo₧φ. Prßvo na volnΘ sjednßnφ ceny nenφ zßkladnφm prßvem nebo svobodou ve smyslu Listiny. Stßt m∙₧e podle º 1 odst. 6 zßkona Φ. 526/1990 Sb. toto prßvo omezit v p°φpadech ohro₧enφ trhu ·Φinky omezenφ hospodß°skΘ sout∞₧e, nebo pokud to vy₧aduje mimo°ßdnß tr₧nφ situace. Ministerstvo financφ se domnφvß, ₧e vzhledem k nezastupitelnΘ povaze nßjemnφho bydlenφ a s tφm souvisejφcφ specifickΘ ochran∞ nßjmu bytu p°edpisy obΦanskΘho prßva spl≥oval trh nßjemnφho bydlenφ po roce 1989 ob∞ podmφnky pro cenovou regulaci. Mimo°ßdnß tr₧nφ situace vypl²vala z prßvnφho stavu, za kterΘho nßjemnΘ v uzav°en²ch nßjemnφch smlouvßch nep°edstavovalo ekonomicky reßlnou cenu poskytovanΘ slu₧by, p°iΦem₧ neexistovala mo₧nost jednostrannΘho zv²Üenφ nßjemnΘho pronajφmatelem, nebo¥ smlouvu lze zm∞nit pouze dohodou, jejφho₧ dobrovolnΘho dosa₧enφ nebylo mo₧no od nßjemce oΦekßvat.
Aby stßt umo₧nil pronajφmatel∙m v platn²ch smlouvßch zv²Üit nßjemnΘ na ekonomicky ·nosnou ·rove≥ a zßrove≥ ochrßnil nßjemce p°ed - pro v∞tÜinu z nich finanΦn∞ ne·nosn²m - skokov²m zv²Üenφm nßjemnΘho, p°ipustil º 696 odst. 1 obΦanskΘho zßkonφku podle novely provedenΘ zßkonem Φ. 509/1991 Sb. jednostrannΘ zvyÜovßnφ nßjemnΘho, ovÜem na zßklad∞ zvlßÜtnφho prßvnφho p°edpisu.
Ministerstvo financφ usuzuje, ₧e bylo nezbytnΘ, aby maximßlnφ zv²Üenφ nßjemnΘho stßt reguloval, nebo¥ zvlßÜtnφ povaha nßjemnΘho bydlenφ spojenß s nedostatkem cenov∞ odpovφdajφcφ nabφdky neumo₧≥ovala nßjemci vyu₧φt mo₧nostφ hospodß°skΘ sout∞₧e ke sjednßnφ ceny odpovφdajφcφ kvalit∞ poskytovanΘ slu₧by a jeho koup∞schopnosti. Pronajφmatel naopak mohl snadno zneu₧φvat svΘho hospodß°skΘho postavenφ k tomu, aby na nßjemci po₧adoval nep°im∞°enou cenu. NßjemnΘ je p°itom ve smyslu º 877 obΦanskΘho zßkonφku cenou. Regulace cen obecn∞ neurΦuje konkrΘtnφ ceny, kterΘ se sjednßvajφ, stanovφ pouze pravidla, resp. omezenφ pro jejich sjednßvßnφ. TotΘ₧ platφ pro nßjemnΘ, u n∞ho₧ vyhlßÜka ve stanoven²ch p°φpadech urΦuje maximßlnφ v²Üi, resp. u v∞cn∞ usm∞r≥ovanΘho nßjemnΘho stanovφ podmφnky pro sjednßvßnφ ceny, mezi kterΘ pat°φ i zßvazn² postup p°i tvorb∞ ceny nebo p°i jejφ kalkulaci. Regulace nßjemnΘho v bytech spadajφcφch pod cenovou regulaci stanovuje cenu zbo₧φ urΦitΘho druhu bez rozdφlu v tom, kdo je jeho prodßvajφcφm nebo kupujφcφm. Nelze proto mluvit o diskriminaci urΦitΘ skupiny obyvatel ve smyslu Φl. 4 odst. 1 Listiny. Zßkon Φ. 526/1990 Sb. umo₧≥uje stßtu regulovat ceny tam, kde doÜlo k ohro₧enφ trhu ·Φinky omezenφ hospodß°skΘ sout∞₧e nebo kde to vy₧aduje mimo°ßdnß tr₧nφ situace. Z v²Üe uvedenΘho rozboru stavu trhu nßjemnφho bydlenφ po roce 1989 vypl²vß, ₧e stßt shledal v nßjemnφm bydlenφ existenci obou podmφnek pro uplatn∞nφ cenovΘ regulace. Cenovou regulaci naopak neuplatnil tam, kde se mohl pronajφmatel s nßjemcem svobodn∞ p°edem dohodnout na oboustrann∞ p°ijatelnΘm nßjemnΘm (novΘ nßjemnφ smlouvy), nebo tam, kde nebyl d∙vod k ochran∞ nßjemce p°ed skokov²m zv²Üenφm nßjemnΘho ("zahraniΦnφ" prßvnickΘ a fyzickΘ osoby). Vedle stanovenφ maximßlnφho nßjemnΘho v p°φpadech, kdy nßjemce nemß mo₧nost ovlivnit cenu jemu poskytovanΘ slu₧by, byl zvolen odliÜn² zp∙sob cenovΘ regulace - v∞cnΘ usm∞r≥ovßnφ - tam, kde nßjemce bu∩ mß mo₧nost urΦitΘ kontroly nad nßklady na bydlenφ (º 6a vyhlßÜky), nebo u nov²ch nßjemnφch smluv v bytech vybudovan²ch za ·Φasti ve°ejn²ch prost°edk∙ (º 6 vyhlßÜky), kde zachovßnφ cenovΘ regulace zohled≥uje podporu stßtu nßjemnφmu bydlenφ. Obdobnß cenovß regulace platφ pro byty ve vlastnictvφ bytov²ch dru₧stev postavenΘ v b²valΘ dru₧stevnφ bytovΘ v²stavb∞. Podle Φl. 4 odst. 2 Listiny "Meze zßkladnφch prßv a svobod mohou b²t za podmφnek stanoven²ch Listinou upraveny pouze zßkonem." I kdy₧ prßvo voln∞ sjednat cenu zbo₧φ nenφ zßkladnφm prßvem ani svobodou ve smyslu Listiny, je jeho omezenφ upraveno zßkonem a v mezφch zßkona je regulovßno vyhlßÜkou.
Podle Φl. 5 odst. 5 zßkona Φ. 526/1990 Sb. platφ cenovß regulace pro vÜechny prodßvajφcφ a kupujφcφ urΦenΘho druhu zbo₧φ. Je-li urΦen²m druhem zbo₧φ nßjem bytu vymezen² vyhlßÜkou Φ. 176/1993 Sb., platφ jejφ ustanovenφ pro vÜechny pronajφmatele a nßjemce takov²ch byt∙. ┌prava je pln∞ v souladu s Φl. 4 odst. 3 Listiny.
K aplikaci Φl. 4 odst. 4 Listiny Ministerstvo financφ konstatuje, ₧e nenφ prßvo na volnΘ sjednßnφ ceny zßkladnφm prßvem ani svobodou ve smyslu Listiny. P°esto stßt reguluje cenu jen v nezbytn²ch p°φpadech a respektuje smysl a podstatu takov²ch prßv, kterß mohou b²t regulacφ ceny dotΦena. Stßt nemß zßjem na nφzkΘm nßjemnΘm, ale umo₧≥uje nßjemc∙m postupn∞ p°ekonßvat rozdφl v²Üe nßjemnΘho existujφcφ v dob∞ podpisu nßjemnφ smlouvy a v²Üe nßjemnΘho u nov∞ sjednßvan²ch smluv. Zabra≥uje p°enesenφ zanedbanosti bytovΘho fondu pouze na nßjemce. Stßt mß zßjem na spravedlivΘm nßjemnΘm, proto umo₧nil pronajφmatel∙m jednostrannou zm∞nu smlouvy v jejich prosp∞ch. Stßt svΘ kompetence nezneu₧φvß ani ve sv∙j prosp∞ch, ani ve prosp∞ch n∞kterΘ z dotΦen²ch stran.
K nßmitce, ₧e vyhlßÜkou dochßzφ k poruÜovßnφ Φl. 11 odst. 1, 3 a 4 Listiny, Ministerstvo financφ uvßdφ, ₧e cenovß regulace nezabra≥uje vlastnit majetek ani nenastoluje rozdφl mezi oprßvn∞nφmi plynoucφmi z r∙zn²ch forem vlastnictvφ. NenaruÜuje rovn∞₧ prßvo majetek d∞dit. Regulace nßjemnΘho v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nenaruÜuje oprßvn∞nφ p°edm∞t vlastnictvφ dr₧et, u₧φvat a po₧φvat jeho plody a u₧itky. Regulacφ nßjemnΘho se neomezuje ani mo₧nost vlastnφka s p°edm∞tem svΘho vlastnictvφ naklßdat (m∙₧e ho tedy prodat, pronajmout apod.), je vÜak omezen stanoven²mi pravidly p°i sjednßvßnφ ceny. Cenov² orgßn je vÜak p°i regulaci cen omezen podmφnkami stanoven²mi v º 1 odst. 6 zßkona o cenßch. Znamenß to, ₧e postupem stßtu se zabezpeΦuje dodr₧enφ ustanovenφ Φl. 11 odst. 3 Listiny, podle n∞ho₧ nesmφ b²t vlastnictvφ zneu₧ito na ·jmu prßv druh²ch nebo v rozporu se zßkonem chrßn∞n²mi zßjmy.
Poukaz na ochranu jen n∞kter²ch skupin nßjemc∙ nenφ dle Ministerstva financφ rovn∞₧ d∙vodn². K regulaci nßjemnΘho je pou₧φvßno regulace cen jak zp∙sobem stanovenφ maximßlnφ ceny, tak zp∙sobem v∞cnΘho usm∞r≥ovßnφ. Nenφ pravdivΘ tvrzenφ, ₧e regulace sv∞dΦφ jen n∞kter²m nßjemc∙m. S v²jimkou okrajov²ch p°φpad∙ byt∙ Sprßvy slu₧eb diplomatickΘmu sboru Φi byt∙ u₧φvan²ch prßvnick²mi a fyzick²mi osobami, kterΘ majφ sφdlo Φi trval² pobyt mimo ·zemφ ╚eskΘ republiky, a nßjemnΘho, kterΘ ob∞ strany p°i rovnΘm postavenφ jako cenu voln∞ sjednßvajφ (novΘ nßjemnφ smlouvy), platφ cenovß regulace formou v∞cnΘho usm∞r≥ovßnφ ceny i pro byty uvedenΘ v º 6a vyhlßÜky, pro byty nov∞ stav∞nΘ s pou₧itφm ve°ejn²ch prost°edk∙ i pro byty bytov²ch dru₧stev, pro kterΘ je regulace zp∙sobem v∞cn∞ usm∞r≥ovanΘ nßjemnΘ upravena samostatn²m prßvnφm p°edpisem. V obou poslednφch p°φpadech je d∙vodem cenovΘ regulace ·Φast ve°ejn²ch prost°edk∙ na po°φzenφ dom∙ s byty ve vlastnictvφ jin²ch osob ne₧ stßtu a mo₧nost nßjemc∙ konkrΘtnφ v²Üi nßjemnΘho ovliv≥ovat. Tvrzenφ navrhovatel∙ o ochran∞ jen n∞kter²ch skupin nßjemc∙ tak nenφ dle nßzoru Ministerstva financφ pravdivΘ.
K nßmitce, ₧e vyhlßÜka poruÜuje rovnß prßva vlastnφk∙, Ministerstvo financφ poukazuje na nßlez ┌stavnφho soudu ╚SFR, kter² se zab²val pojmem rovnosti obΦan∙ p°ed zßkonem, kterou chßpal nikoli jako abstraktnφ kategorii, n²br₧ jako rovnost relativnφ, kterß po₧aduje pouze odstran∞nφ neod∙vodn∞n²ch rozdφl∙ (rozhodnutφ Φ. 11/1992 Sbφrky usnesenφ a nßlez∙ ┌stavnφho soudu ╚SFR). Ministerstvo financφ poukazuje rovn∞₧ na °adu rozhodnutφ ┌stavnφho soudu ╚R (nap°. nßlez ze 17. 2. 1999 sp. zn. Pl. ┌S 16/98 publikovan² pod Φ. 68/1999 Sb., nßlez z 24. 5. 1994 sp. zn. Pl. ┌S 16/93 vyhlßÜen² pod Φ. 131/1994 Sb., nßlez ze 17. 5. 1994 sp. zn. Pl. ┌S 36/93 vyhlßÜen² poΦ Φ. 132/1994 Sb., nßlez z 28. 2. 1996 sp. zn. Pl. ┌S 9/95 vyhlßÜen² pod Φ. 107/1996 Sb.). Souvislosti s p°edlo₧en²m nßvrhem mß rovn∞₧ nßlez ┌stavnφho soudu z 22. 3. 1994 sp. zn. Pl. ┌S 37/93 vyhlßÜen² pod Φ. 86/1994 Sb. Cenovß regulace nenφ vyvlastn∞nφm ani nucen²m omezenφm vlastnickΘho prßva podle º 123 odst. 1 obΦanskΘho zßkonφku, za kterΘ by vlastnφku p°φsluÜela nßhrada. V opaΦnΘm p°φpad∞ by cenovß regulace postrßdala jak²koliv smysl a stßt by nem∞l mo₧nost ve°ejn² zßjem na vyrovnanΘm trhu, zaruΦujφcφm spravedlivΘ sjednßnφ ceny, chrßnit.
Pokud jde o Φl. 26 odst. 1 Listiny, Ministerstvo financφ je nßzoru, ₧e cenovß regulace nezabra≥uje nikomu podnikat ani provozovat jinou hospodß°skou Φinnost. Ka₧d² mß mo₧nost svobodn∞ se rozhodnout, zda za podmφnek stanoven²ch stßtem bude v urΦitΘ oblasti podnikat. Osoby podnikajφcφ v tΘto oblasti tak mohou se znalostφ v∞ci rozhodnout o svΘ dalÜφ Φinnosti. Regulace nßjemnΘho se nevztahuje na nov∞ uzavφranΘ nßjemnφ smlouvy, nebrßnφ tedy novΘ bytovΘ v²stavb∞.
Podle nßzoru Ministerstva financφ zabrßnit mo₧nosti po₧adovat na nßjemci v netr₧nφm prost°edφ jakΘkoliv nßjemnΘ z bytu, kter² je jeho zßkladnφ ₧ivotnφ pot°ebou, nenφ otßzkou povinnosti stßtu pomoci v hmotnΘ nouzi ve smyslu Φl. 30 odst. 2 Listiny. Nelze rozumn∞ po₧adovat od stßtu, aby mo₧nosti zneu₧itφ hospodß°skΘho postavenφ nebrßnil a v²sledky tohoto poΦφnßnφ navφc saturoval ze stßtnφch prost°edk∙. Zanedbanost bytovΘho fondu a nereßlnou v²Üi nßjemnΘho v minulosti nezavinil nßjemce bytu. Stßt mu proto umo₧nil, aby svΘ v²daje na bydlenφ upravil postupn∞ tak, aby to pro n∞ho neznamenalo finanΦnφ kolaps. SouΦasn∞ umo₧nil pronajφmateli, aby m∞l prßvnφ nßrok na nßjemnΘ vyÜÜφ, ne₧ bylo nßjemnΘ p∙vodn∞ sjednanΘ v nßjemnφ smlouv∞. VyhlßÜka Ministerstva financφ Φ. 176/1993 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, umo₧≥uje postupnΘ zvyÜovßnφ nßjemnΘho v d°φve uzav°en²ch nßjemnφch smlouvßch, tzn. tam, kde jsou spln∞ny podmφnky danΘ ustanovenφm º 1 odst. 6 zßkona o cenßch. V nov∞ uzavφran²ch nßjemnφch smlouvßch nßjemnΘ z bytu regulovßno nenφ. Z argumentace uvedenΘ u jednotliv²ch ustanovenφ Φlßnk∙ Listiny tedy dle nßzoru Ministerstva financφ vypl²vß, ₧e omezenφ prßva na sjednßnφ ceny se d∞je v souladu s ·stavnφm po°ßdkem, tzn. v souladu se zßkonem, na zßklad∞ jeho v²slovnΘho zmocn∞nφ a v jeho mezφch. Cenovou regulacφ nßjemnΘho z byt∙ nejsou poruÜeny v nßvrhu uvedenΘ Φlßnky Listiny.
Podle Φl. 79 odst. 3 ┌stavy jsou ministerstva, jinΘ sprßvnφ ·°ady a orgßny ·zemnφ samosprßvy oprßvn∞ny na zßklad∞ a v mezφch zßkona vydßvat prßvnφ p°edpisy, jsou-li k tomu zßkonem zmocn∞ny.
Na zßklad∞ zmocn∞nφ uvedenΘho v ustanovenφ º 20 odst. 2 zßkona Φ. 526/1990 Sb., o cenßch, byla vydßna vyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb., o nßjemnΘm z bytu a ·hrad∞ za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu, kterß umo₧nila pronajφmateli jednostrann∞ po₧adovat na nßjemci maximßlnφ nebo v∞cn∞ usm∞r≥ovanΘ nßjemnΘ ve smyslu º 5 a 6 zßkona Φ. 526/1990 Sb. VyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. je prßvnφm p°edpisem regulujφcφm v²Üi ceny. Zßkon Φ. 526/1990 Sb., o cenßch, v º 1 odst. 7 a 8 stanovφ, ₧e ·st°ednφ orgßny stßtnφ sprßvy oprßvn∞nΘ k regulaci cen podle tohoto zßkona (dßle jen "cenovΘ orgßny") jsou urΦeny zvlßÜtnφmi p°edpisy a ₧e zvlßÜtnφ p°edpisy urΦujφ, kterΘ dalÜφ orgßny (dßle jen "mφstnφ orgßny") jsou oprßvn∞ny regulovat ceny zp∙sobem stanoven²m tφmto zßkonem." Takov²m zvlßÜtnφm p°edpisem je zßkon Φ. 265/1991 Sb., o p∙sobnosti orgßn∙ ╚eskΘ republiky v oblasti cen, ve zn∞nφ zßkon∙ Φ. 135/1994 Sb. a Φ. 151/1997 Sb. Tento zßkon v ustanovenφ º 2 odst. 2 pφsm. b) zmoc≥uje Ministerstvo financφ k vydßvßnφ prßvnφch p°edpis∙ pro regulaci a sjednßvßnφ cen.
VyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. p°itom nep°ekraΦuje meze zßkona Φ. 526/1990 Sb. a uvßdφ jen zßkonem p°φpustnΘ zp∙soby cenovΘ regulace, byla vydßna na zßklad∞ zßkona (Φ. 265/1991 Sb.) a v mezφch zßkona (Φ. 526/1990 Sb., viz º 1 odst. 5). Z uvedenΘho je dle Ministerstva financφ z°ejmΘ, ₧e vyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. a jejφ novely byly vydßny v souladu s p∙sobnostφ Ministerstva financφ upravenou zßkonem Φ. 265/1991 Sb. Proto₧e vyhlßÜka souΦasn∞ umo₧≥uje obcφm zvolit maximßlnφ v²Üi ceny, bylo jejφ novely nezbytnΘ vydat prßv∞ s odvolßnφm na zßkon Φ. 265/1991 Sb., nikoliv s odvolßnφm na zßkon Φ. 526/1990 Sb. Napadan² nedostatek ustanovenφ º 20 odst. 1 pφsm. a) zßkona Φ. 526/1990 Sb., kterΘ bylo zruÜeno z d∙vod∙ nadbyteΦnosti, kdy₧ p∙sobnost jednotliv²ch cenov²ch orgßn∙ je v souladu s ustanovenφm º 1 odst. 7 a 8 zßkona Φ. 526/1990 Sb. obsa₧ena ve zvlßÜtnφm zßkon∞, a to v zßkon∞ Φ. 265/1991 Sb., v platnΘm zn∞nφ, byl nahrazen ustanovenφm zßkona Φ. 265/1991 Sb. Ministerstvo financφ mß za to, ₧e zvlßÜtnφ povaha cenovΘ regulace vy₧adujφcφ operativnφ zßsahy stßtu na trhu ohro₧enΘm omezenφm hospodß°skΘ sout∞₧e nenφ sluΦitelnß s detailnφm vymezenφm podmφnek, ve kter²ch se musφ rozhodovßnφ stßtnφho orgßnu pohybovat. Cenovß regulace je natolik diferencovanou oblastφ, ₧e podrobnß prßvnφ ·prava mezφ by se nepochybn∞ minula s po₧adovan²m ·Φinkem - rychl²m a efektivnφm zßsahem stßtu na nevyrovnanΘm trhu. Ministerstvo financφ do budoucna p°edpoklßdß zruÜenφ formßlnφ regulace nßjemnΘho z bytu a ji₧ v minulΘm roce zapoΦalo s intenzivnφ p°φpravou novΘho zßkona o nßjemnΘm z bytu. Zhodnotilo v²sledky p°ipomφnkovΘho °φzenφ k v∞cnΘmu zßm∞ru nßvrhu zßkona, na kterΘm se podφlely jak orgßny ve°ejnΘ sprßvy, tak zßstupci pronajφmatel∙ a nßjemc∙, a v∞cn² zßm∞r p°φsluÜn²m zp∙sobem upravilo. Lze oΦekßvat zruÜenφ formßlnφ regulace nßjemnΘho z bytu v pr∙b∞hu roku 2002.
Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ podalo k nßvrhu skupiny senßtor∙ vyjßd°enφ, a to zejmΘna k socißlnφmu aspektu regulace nßjemnΘho a k n∞kter²m obecn²m prßvnφm otßzkßm.
V Φßsti II. nßvrhu skupiny senßtor∙ se dovozuje, ₧e zruÜenφm zßkona, kter² obsahoval p∙vodnφ zmocn∞nφ k vydßnφ vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb., doÜlo automaticky ke zruÜenφ normy ni₧Üφ prßvnφ sφly a dßle ₧e novΘ zmocn∞nφ obsa₧enΘ v zßkon∞ Φ. 135/1994 Sb. je nekonkrΘtnφ, a tudφ₧ v rozporu s Φl. 79 odst. 3 ┌stavy.
K t∞mto tvrzenφm Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ uvßdφ, ₧e pokud podzßkonn² prßvnφ p°edpis byl °ßdn∞ vydßn na zßklad∞ zßkona, stal se souΦßstφ prßvnφho °ßdu ╚eskΘ republiky a touto souΦßstφ je a₧ do jeho v²slovnΘho zruÜenφ. Pokud byl v dob∞ svΘho vydßnφ podzßkonn² prßvnφ p°edpis vydßn ve shod∞ s po₧adavky Φl. 79 odst. 3 ┌stavy, pak d∙vodem pro jeho zruÜenφ (krom∞ v²slovnΘho zruÜenφ z v∞cn²ch Φi jin²ch d∙vod∙ dalÜφm prßvnφm p°edpisem) by mohl b²t jen nesoulad se zßkonem (tj. p°ekroΦenφ "mezφ" zßkona) v d∙sledku zm∞ny zßkonnΘ ·pravy, nikoliv to, ₧e zmocn∞nφ je obsa₧eno v jinΘm zßkon∞, ne₧ bylo p∙vodn∞ (d∙le₧it² je rozsah zmocn∞nφ, nikoliv jeho "umφst∞nφ"; p°i formßlnφm zßv∞ru o d∙le₧itosti "umφst∞nφ" zmocn∞nφ by pak nap°. musela b²t vydßna novß vyhlßÜka v p°φpad∞, ₧e se zm∞nφ kompetence ministerstev, nebo¥ i p°es v²slovnΘ ustanovenφ, ₧e urΦitß v∞c pat°φ nynφ do p∙sobnosti jinΘho ministerstva, by zmocn∞nφ zn∞lo na jinΘ ministerstvo). V danΘm p°φpad∞ je t°eba zd∙raznit, ₧e nedoÜlo ke zruÜenφ normy vyÜÜφ prßvnφ sφly, nebo¥ zßkon Φ. 526/1990 Sb. zruÜen nebyl a platφ stßle, p°iΦem₧ stßle obsahuje ty principy, z nich₧ vyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. vychßzφ.
Pokud jde o formulaci zmocn∞nφ, je podle nßzoru Ministerstva prßce a socißlnφch v∞cφ v∞cφ zßkonodßrce, zda zmocn∞nφ je zcela konkrΘtnφ nebo obecn∞jÜφ; z dikce º 2 odst. 2 zßkona Φ. 265/1991 Sb., ve zn∞nφ zßkona Φ. 135/1994 Sb., plyne, ₧e Ministerstvo financφ mß vydat prßvnφ p°edpisy, a to i pro regulaci a sjednßvßnφ cen, p°iΦem₧ zßkladnφ ·prava regulace a sjednßvßnφ cen je obsa₧ena v zßkon∞ (zßkon Φ. 526/1990 Sb., o cenßch). Z toho lze dovodit, ₧e zmocn∞nφ k vydßnφ vyhlßÜky je dßno a ₧e "meze zßkona" jsou dßny zejmΘna zßkonem Φ. 526/1990 Sb., kter² obsahuje zßkladnφ principy, z nich₧ vyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb. vychßzφ. K "mezφm zßkona" Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ uvßdφ, ₧e podle jeho nßzoru tyto meze nemusejφ b²t dßny jen tφm zßkonem, kter² obsahuje zmocn∞nφ k vydßnφ provßd∞cφho prßvnφho p°edpisu, n²br₧ ₧e tyto meze zßkona je t°eba vztßhnout k ostatnφm zßkon∙m; vyhlßÜka musφ b²t v souladu nejen se zßkonem, na jeho₧ podklad∞ je vydßvßna, ale i s jin²mi zßkony - pojem "meze zßkona" nelze proto vyklßdat Φist∞ gramaticky (tj. v mezφch jednoho zßkona), n²br₧ smyslem Φl. 79 odst. 3 ┌stavy je soulad podzßkonnΘho p°edpisu se zßkony (tj. se vÜemi zßkony). V tΘto souvislosti je t°eba vzφt v ·vahu tΘ₧ ustanovenφ º 696 odst. 1 obΦanskΘho zßkonφku, podle n∞ho₧ zp∙sob v²poΦtu nßjemnΘho, ·hrady za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu, zp∙sob jejich placenφ, jako₧ i p°φpady, ve kter²ch je pronajφmatel oprßvn∞n jednostrann∞ zv²Üit nßjemnΘ, ·hradu za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu a zm∞nit dalÜφ podmφnky nßjemnφ smlouvy, stanovφ zvlßÜtnφ prßvnφ p°edpis. Tφmto zvlßÜtnφm prßvnφm p°edpisem je pak vyhlßÜka Φ. 176/1993 Sb., kterß tyto otßzky upravuje. Rovn∞₧ se podle nßzoru Ministerstva prßce a socißlnφch v∞cφ nelze ztoto₧nit s tezφ, ₧e zmocn∞nφ k vydßnφ podzßkonnΘho p°edpisu musφ b²t obsa₧eno jen v tom zßkon∞, kter² obsahuje p°φsluÜnou meritornφ ·pravu - tento zßv∞r nelze uΦinit ani z doslovnΘho zn∞nφ Φl. 79 odst. 3 ┌stavy (zde se nehovo°φ o provedenφ konkrΘtnφho zßkona, n²br₧ o vydßvßnφ prßvnφch p°edpis∙ na zßklad∞ zßkona, je-li k tomu v zßkon∞ zmocn∞nφ); je takΘ zcela b∞₧nou praxφ, ₧e jedna vyhlßÜka je vydßvßna na zßklad∞ n∞kolika zmocn∞nφ obsa₧en²ch v r∙zn²ch zßkonech, tudφ₧ jedna vyhlßÜka provßdφ n∞kolik zßkon∙. Tak je tomu i s vyhlßÜkou Φ. 176/1993 Sb., kterß se vß₧e ke dv∞ma zßkon∙m, tj. k zßkonu Φ. 526/1990 Sb. a zßkonu Φ. 265/1991 Sb.
V Φßsti III. nßvrhu skupiny senßtor∙ se uvßdφ, ₧e princip regulace nßjemnΘho poruÜuje obecn² princip rovnosti subjekt∙ (Φl. 3 Listiny) a princip rovnosti vlastnickΘho prßva (Φl. 11 Listiny), p°iΦem₧ se vÜak p°ipouÜtφ, ₧e zßkon Φ. 526/1990 Sb. nelze interpretovat jako poruÜenφ principu rovnosti. Nerovnost se spat°uje v tom, ₧e v n∞kter²ch p°φpadech je nßjemnΘ sjednßvßno dohodou a ₧e vyhlßÜka vytvß°φ neod∙vodn∞nΘ rozdφly mezi jednotliv²mi byty a mezi skupinami vlastnφk∙ byt∙ a nßjemnφk∙.
Podle nßzoru Ministerstva prßce a socißlnφch v∞cφ je p°edevÜφm nutno konstatovat, ₧e pokud se vyhlßÜka nevztahuje na byty bytov²ch dru₧stev, nenφ to jejφ nedostatek a jφ zalo₧enß nerovnost, nebo¥ dru₧stevnφ bydlenφ je odliÜnΘ od nßjemnφho bydlenφ (srov. º 685 odst. 2 obΦanskΘho zßkonφku).
Rozdφly v postavenφ mezi vlastnφky dom∙ s nßjemnφmi byty s regulovan²m nßjemn²m a vlastnφky dom∙, ve kter²ch jsou byty, u nich₧ je nßjemnΘ sjednßvßno dohodou smluvnφch stran, jako₧ i mezi nßjemci byt∙ s regulovan²m nßjemn²m a nßjemci byt∙ v domech, ve kter²ch je nßjemnΘ sjednßvßno dohodou smluvnφch stran, hodnotφ navrhovatelΘ jako rozdφly neod∙vodn∞nΘ a poruÜujφcφ ·stavnφ princip rovnosti v prßvech. Dosavadnφ interpretace principu rovnosti v prßvech obsa₧enΘho v Φl. 1 ┌stavy a Φl. 1 Listiny ┌stavnφm soudem, vede k zßv∞r∙m o jeho relativnosti (nßlez ┌stavnφho soudu ze 7. 6. 1995 sp. zn. Pl. ┌S 4/95 vyhlßÜen² pod Φ. 168/ /1995 Sb., nßlez ┌stavnφho soudu ze 17. 5. 1994 sp. zn. Pl. ┌S 36/93 vyhlßÜen² pod Φ. 132/1994 Sb.) a o nutnosti souΦasnΘho uplatn∞nφ principu spravedlnosti a p°im∞°enosti (nßlez ┌stavnφho soudu z 21. 12. 1993 sp. zn. Pl. ┌S 19/93 vyhlßÜen² pod Φ. 14/1994 Sb.) jako pojmov²ch nßle₧itostφ prßvnφho stßtu. Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ zastßvß nßzor, ₧e regulace nßjemnΘho je od∙vodn∞na ve°ejn²m zßjmem na zajiÜt∞nφ bydlenφ jako zßkladnφ ₧ivotnφ pot°eby ÜirokΘ skupiny obyvatelstva a ₧e v tomto smyslu neporuÜuje princip rovnosti v prßvech. Bli₧Üφ argumentace ve prosp∞ch tohoto nßzoru bude zam∞°ena na osv∞tlenφ povahy nßjemnφch vztah∙ v jejich spoleΦensko-historickΘm a prßvnφm kontextu poslednφch deseti let transformace naÜφ spoleΦnosti. Obdobn∞ mß za to, ₧e regulace nßjemnΘho neporuÜuje Φl. 11 Listiny chrßnφcφ vlastnickΘ prßvo.
Pro charakteristiku situace v oblasti nßjemnφho bydlenφ pova₧uje Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ za podstatnΘ nßsledujφcφ skuteΦnosti:Na struktu°e bytovΘho fondu v ╚eskΘ republice se podφlφ podle ·daj∙ ╚S┌ z roku 1998 vlastnick² sektor p°ibli₧n∞ 47 % (p°iΦem₧ jen asi 5 % z toho je tvo°eno jednotliv²mi byty ve vlastnictvφ, zbytek sestßvß z rodinn²ch domk∙ u₧φvan²ch k bydlenφ majitel∙), dru₧stevnφ sektor 19 % (jde p°evß₧n∞ o byty stavebnφch bytov²ch dru₧stev vznikl²ch v obdobφ let 1960 - 1990) a nßjemnφ sektor cca 31 %, kter² sestßvß ze t°φ Φtvrtin z bytovΘho fondu obcφ, tj. d°φv∞jÜφho stßtnφho bytovΘho fondu, jednu Φtvrtinu tvo°φ nßjemnφ domy ve vlastnictvφ fyzick²ch osob (p°edevÜφm restituent∙) a ostatnφch soukrom²ch osob. V absolutnφm vyjßd°enφ je mo₧no uvΘst, ₧e v rßmci nßjemnφho bydlenφ existuje 1 134 tisφc byt∙, v nich₧ ₧ije cca 1 097 tisφc domßcnostφ, co₧ p°edstavuje tΘm∞° 3 mili≤y osob. Z tohoto poΦtu se regulace nßjemnΘho vztahuje na 97,7 % byt∙.
SpecifiΦnost nßjemnφho sektoru spoΦφvß i v jeho ·zemnφm rozmφst∞nφ; zhruba 55 % nßjemnφch byt∙ je koncentrovßno v obcφch nad 50 tisφc obyvatel, tΘm∞° 45 % je soust°ed∞no v obcφch nad 100 tisφc obyvatel (v Praze je tΘm∞° 260 tisφc byt∙ s regulovan²m nßjemn²m, v ostatnφch obcφch nad 100 tisφc obyvatel p°ibli₧n∞ 155 tisφc t∞chto byt∙). Nßjemnφ bydlenφ je tedy soust°ed∞no do mφst s vysokou koncentracφ pracovnφch p°φle₧itostφ, do historicky vznikl²ch pr∙myslov²ch a sprßvnφch center, p°iΦem₧ ze socißlnφho hlediska je v²znamnΘ, ₧e p°ibli₧n∞ v 400 tisφcφch t∞chto byt∙ bydlφ d∙chodci a nezam∞stnanφ.
V uplynul²ch deseti letech se podφl nßjemnφch byt∙ na celkovΘm bytovΘm fondu sni₧oval zejmΘna vlivem p°em∞ny na nebytovΘ prostory a transformacφ na byty dru₧stevnφ (v menÜφ mφ°e na byty ve vlastnictvφ fyzick²ch osob), a to v nßvaznosti na p°evedenφ t°φ Φtvrtin p∙vodn∞ stßtnφho bytovΘho fondu do vlastnictvφ obcφ (tento proces b²vß oznaΦovßn jako privatizace byt∙). ┌bytek nßjemnφch byt∙ nebyl v uplynul²ch letech kompenzovßn v²stavbou byt∙ nov²ch (anal²za tohoto faktoru p°esahuje kompetence Ministerstva prßce a socißlnφch v∞cφ).
Transformace trhu nßjemnφho bydlenφ charakteristickß p°esunem majetku stßtu na novΘ vlastnφky (vlivem restitucφ a p°evedenφ do vlastnictvφ obcφ) tedy probφhala za souΦasnΘho sni₧ovßnφ podφlu nßjemnφch byt∙ na celkovΘm bytovΘm fondu, p°i v²Üe naznaΦenΘ koncentraci do velk²ch aglomeracφ a p°i v²znamnΘm podφlu socißln∞ ohro₧en²ch skupin na tomto typu bydlenφ zp∙sobem, kter² doposud neumo₧≥oval a neumo₧≥uje nßjemci vyu₧φt mo₧nosti hospodß°skΘ sout∞₧e ke sjednßnφ ceny odpovφdajφcφ kvalit∞ slu₧by a jeho koup∞schopnosti.
V tΘto souvislosti Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ poukazuje na zßsadnφ deregulaci cen energiφ, vody a slu₧eb spojen²ch s bydlenφm, kterß prob∞hla v uplynul²ch letech. V²daje na bydlenφ v ╚eskΘ republice ji₧ nejsou v porovnßnφ s vysp∞l²mi zem∞mi ne·m∞rn∞ nφzkΘ a v roce 1996 p°edstavoval jejich podφl na hrubΘm domßcφm produktu na 1 obyvatele 16,3 %, zatφmco pr∙m∞r 15 zemφ zßpadnφ Evropy (tj. zem∞ EU bez ╪ecka a Lucemburska p°i zahrnutφ èv²carska a Norska) byl pouze 12,7 %. Podφl v²daj∙ na paliva a energie v celkov²ch nßkladech na bydlenφ je v ╚eskΘ republice nejvyÜÜφ ze sledovan²ch zßpadoevropsk²ch zemφ vΦetn∞ Φty° st°edoevropsk²ch transformujφcφch se zemφ. V absolutnφm vyjßd°enφ se v²daje na bydlenφ (nßjemnΘ a v²daje spojenΘ s u₧φvßnφm bytu) v ╚eskΘ republice od roku 1990 tΘm∞° ztrojnßsobily.
Socißlnφ zatφ₧enφ domßcnostφ bydlφcφch v nßjemnφch bytech je nejvyÜÜφ v domßcnostech d∙chodc∙ (podφl jejich v²daj∙ na bydlenφ na Φist²ch p°φjmech Φinφ podle poslednφch ·daj∙ roku 1999 29,4 %, p°iΦem₧ u n∞kter²ch skupin d∙chodc∙ v n∞kter²ch aglomeracφch, zejmΘna v Praze, dosahuje tΘm∞° 40 %).
Prßvnφ °ßd ╚eskΘ republiky nedisponuje prßvnφ ·pravou, kterß by vymezila podφl v²daj∙ na bydlenφ na p°φjmu domßcnosti, kter² by nem∞l b²t p°ekroΦen. JednoznaΦn∞ je vÜak mo₧no podle jeho nßzoru hranici socißlnφ ·nosnosti transformaΦnφho procesu v tΘto oblasti pova₧ovat za napln∞nou u domßcnostφ d∙chodc∙ a vzhledem k ji₧ dosa₧enΘmu podφlu v²daj∙ na nßjemnφ bydlenφ (zejmΘna vlivem deregulacφ cen energiφ a souvisejφcφch slu₧eb) nenφ ani u ostatnφch skupin obyvatelstva dßn Üirok² prostor pro uvoln∞nφ cen nßjemnΘho, nemß-li dojφt k ohro₧enφ takovΘ zßkladnφ socißlnφ jistoty, jakou p°edstavuje bydlenφ. Nßklady na bydlenφ p°edstavovaly v domßcnostech zam∞stnanc∙ s d∞tmi v roce 1999 p°ibli₧n∞ 18 % jejich Φist²ch pen∞₧nφch p°φjm∙. Stßt podporuje v souΦasnΘ dob∞ domßcnosti, jejich₧ p°φjem nedosahuje ·rovn∞ 1,6nßsobku ₧ivotnφho minima, p°φsp∞vkem na bydlenφ (zßkon Φ. 117/1995 Sb.) a dv∞ma p°φsp∞vky reagujφcφmi doΦasn∞ - do 30. 6. a 31. 12. 2000 - na nßhlΘ zv²Üenφ cen nßjemnΘho a tepla (zßkony Φ. 75/1997 Sb. a Φ. 132/1997 Sb.). V²Üe dßvky s r∙stem p°φjmu klesß a na ·rovni p°φjmu 1,6nßsobku ₧ivotnφho minima je zanedbatelnß.
Evropskß praxe socißlnφ politiky sm∞°uje k stßtnφm zßsah∙m v p°φpadech, kdy podφl v²daj∙ na bydlenφ p°esahuje 25 - 30 % celkov²ch p°φjm∙ domßcnosti. P°φstup stßtu k transformujφcφmu se trhu s nßjemnφmi byty musφ b²t podle nßzoru Ministerstva prßce a socißlnφch v∞cφ v²slednicφ °ady opat°enφ; p°itom vÜak nelze cestou rozsßhl²ch ploÜn²ch zßsah∙ realizovan²ch formou p°φjmov∞ testovan²ch dßvek podporovat p°φjem velk²ch socißlnφch skupin obyvatelstva. D∙sledkem by bylo - vedle patrn∞ nezvladateln²ch rozpoΦtov²ch v²daj∙ - i naruÜenφ socißlnφ soudr₧nosti spoleΦnosti. ZvyÜovßnφ nßjemnΘho musφ tedy odpovφdat r∙stu p°φjm∙ podstatnΘ Φßsti spoleΦnosti. Jestli₧e tedy stßt reguluje cenu nßjemnφho bydlenφ, vyjad°uje jednoznaΦn² ve°ejn² zßjem na postavenφ ÜirokΘ skupiny obyvatelstva, je₧ do prßvnφch vztah∙ souvisejφcφch s nßjmem bytu vstoupila v naprostΘ v∞tÜin∞ jeÜt∞ p°ed listopadem 1989. ┌stavnφ soud ve svΘm nßlezu z 22. 3. 1994 sp. zn. Pl. ┌S 37/93 (Φ. 86/1994 Sb.) ve v∞ci nßvrhu na zruÜenφ ustanovenφ º 871 odst. 1 obΦanskΘho zßkonφku potvrdil ·stavnost ochrany vÜech dosavadnφch u₧ivatel∙ byt∙ p°i transformaci osobnφho u₧φvßnφ bytu na chrßn∞n² nßjem k 1. 1. 1992. Vytvo°enφ p°ijatelnΘho stavu prßvnφ jistoty pro vÜechny dosavadnφ prßvnφ vztahy k byt∙m oznaΦil ┌stavnφ soud za ve°ejn² zßjem, kter² by vyvß₧il p°φpadnΘ znev²hodn∞nφ vlastnφk∙ soukrom²ch dom∙ (kterΘ ale ┌stavnφ soud ani nedovodil).
Ve°ejn² zßjem na pod°φzenφ ceny nßjemnφho bydlenφ pravidl∙m stanoven²m prßvnφm p°edpisem v souhrnu je tedy dßn v²Üe uveden²mi charakteristikami nßjemnφho bydlenφ, nedostatkem cenov∞ odpovφdajφcφ nabφdky, socißlnφ situacφ nßjemc∙, stejn∞ jako nutnostφ ochrany prßv nabyt²ch ve vztazφch, kterΘ ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ vznikly za zcela odliÜn²ch prßvnφch a spoleΦensk²ch okolnostφ.
Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ zastßvß nßzor, ₧e pokud by cenovß regulace neexistovala, dosahovalo by tzv. mφstn∞ obvyklΘ nßjemnΘ podle odhadu Ministerstva pro mφstnφ rozvoj nap°. v Praze v²Üe 155 KΦ/m2 (nyn∞jÜφ cena je 32,70 KΦ/m2) a v ostatnφch obcφch nad 100 tisφc obyvatel by cena byla v rozmezφ 36 - 110 KΦ/m2. P°i zv²Üenφ nßjemnΘho v Praze, nap°. na 100 KΦ/m2, by se souΦasnΘ nßklady na bydlenφ jednoΦlennΘ domßcnosti d∙chodce v byt∞ o 40 m2 zv²Üily o 98,6 %, tak₧e podφl nßklad∙ na bydlenφ na Φist²ch p°φjmech by p°edstavoval 77 %. V domßcnostech zam∞stnanc∙ s d∞tmi by za stejn²ch okolnostφ p°evyÜoval uveden² pr∙m∞r vÜech vysp∞l²ch zemφ. D∙sledky tohoto razantnφho zv²Üenφ by byly nßstroji dßvkov²ch systΘm∙ socißlnφho zabezpeΦenφ ne°eÜitelnΘ a vedly by k efekt∙m chudoby a socißlnφho vylouΦenφ. Stranou ponechßvß Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ zßva₧nΘ d∙sledky, kterΘ by takov² krok znamenal pro tr₧nφ ekonomiku obecn∞.
Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ tedy tvrdφ, ₧e regulace nßjemnΘho neporuÜuje ·stavnφ princip rovnosti, nebo¥ respektuje ve°ejn² zßjem a ve°ejnΘ blaho vyjßd°enΘ nejobecn∞ji ₧ßdoucφ socißlnφ soudr₧nostφ spoleΦnosti. Respektuje tΘ₧ princip prßvnφ jistoty jako ·st°ednφ princip prßvnφho stßtu a neporuÜuje princip p°im∞°enosti zßsahu.
Ve vztahu k navrhovateli tvrzenΘmu poruÜenφ Φl. 11 Listiny je nutno dle nßzoru Ministerstva prßce a socißlnφch v∞cφ zkoumat, zda se prßvo na vlastnictvφ nedostßvß do kolize s jin²m zßkladnφm prßvem, a to nejen v rozsahu ochrany lidsk²ch prßv dan²m Listinou, ale i v rozsahu, v n∞m₧ je ╚eskß republika vßzßna mezinßrodnφmi smlouvami o lidsk²ch prßvech a zßkladnφch svobodßch podle Φl. 10 ┌stavy. Jestli₧e na jednΘ stran∞ mß ka₧d² prßvo vlastnit majetek (Φl. 11 odst. 1 Listiny), zakazuje se zneu₧φvßnφ vlastnick²ch prßv (Φl. 11 odst. 2 Listiny) a p°ipouÜtφ se nucenΘ omezenφ vlastnickΘho prßva (Φl. 11 odst. 4 Listiny) ve ve°ejnΘm zßjmu, na stran∞ druhΘ existuje ochrana poskytovanß prßvu obvykle oznaΦovanΘmu jako "prßvo na p°im∞°enou ₧ivotnφ ·rove≥". Ochrana poskytovanß tomuto prßvu v mezinßrodnφch smlouvßch podle Φl. 10 ┌stavy (kter²mi je ╚eskß republika vßzßna) se jevφ ÜirÜφ ne₧ ochrana zaruΦenß Listinou. ┌stavnφ soud ji₧ n∞kolikrßt aplikoval ·mluvy o ochran∞ socißlnφch prßv, zejmΘna pokud jde o Mezinßrodnφ pakt o hospodß°sk²ch, socißlnφch a kulturnφch prßvech Φ. 120/1976 Sb. (dßle jen "Pakt"), a kdy₧ vymezoval mezinßrodnφ dokumenty obsahujφcφ zßkladnφ prßva v socißlnφ oblasti (nßlez ┌stavnφho soudu z 23. 11. 1994 sp. zn. Pl. ┌S 13/94 vyhlßÜen² pod Φ. 3/1995 Sb.), uvedl, ₧e jimi jsou (mimo jinΘ) VÜeobecnß deklarace lidsk²ch prßv a Evropskß socißlnφ charta. VÜeobecnß deklarace lidsk²ch prßv v Φl. 25 vyhlaÜuje prßvo ka₧dΘho "na takovou ₧ivotnφ ·rove≥, kterß zajistφ jeho zdravφ a blaho i zdravφ a blaho jeho rodiny, vΦetn∞ potravy, oÜacenφ, bydlenφ, lΘka°skΘ pΘΦe a nezbytn²ch socißlnφch slu₧eb . . . ." I p°i v∞domφ, ₧e Deklarace mß pouze doporuΦujφcφ povahu, mß nesporn∞ znaΦn² prßvn∞ intepretaΦnφ v²znam i v²znam pro formulaci univerzßlnφch standard∙ lidsk²ch prßv. Zjevn∞ inspirovßn Deklaracφ Pakt v Φl. 11 zaklßdß prßvo "ka₧dΘho jednotlivce na p°im∞°enou ₧ivotnφ ·rove≥ pro n∞j a jeho rodinu, zahrnuje v to dostateΦnou v²₧ivu, Üatstvo a byt, a na neustßlΘ zlepÜovßnφ ₧ivotnφch podmφnek." Smluvnφ stßt Paktu se zavazuje podniknout odpovφdajφcφ kroky, aby zajistil uskuteΦn∞nφ tohoto prßva. ╚eskß republika je Paktem vßzßna a v judikatu°e ┌stavnφho soudu lze nalΘzt oporu pro jeho jednoznaΦnou klasifikaci jako mezinßrodnφ smlouvy o lidsk²ch prßvech podle Φl. 10 ┌stavy, kterß je bezprost°edn∞ zßvaznß a mß p°ednost p°ed zßkonem.
╚eskß republika ratifikovala dne 3. 11. 1999 Evropskou socißlnφ chartu, Dodatkov² protokol k EvropskΘ socißlnφ chart∞ ratifikovala 17. 11. 1999, Protokol pozm∞≥ujφcφ Evropskou socißlnφ chartu ratifikovala dne 17. 11. 1999 - ten ale zatφm nevstoupil v platnost. Evropskß socißlnφ charta nabyla pro ╚eskou republiku platnosti 3. 12. 1999, Dodatkov² protokol k nφ 17. 12. 1999. Evropskß socißlnφ charta je dokumentem Rady Evropy a nejv²znamn∞jÜφm nßstrojem ochrany socißlnφch prßv na evropskΘ ·rovni. Uznßvß se za prot∞jÜek EvropskΘ ·mluvy na ochranu lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod v socißlnφ oblasti.
╚lßnek 16 EvropskΘ socißlnφ charty zajiÜ¥uje prßvo rodiny na socißlnφ, prßvnφ a hospodß°skou ochranu. Smluvnφ strany se v n∞m zavazujφ podporovat ekonomickou, prßvnφ a socißlnφ ochranu rodinnΘho ₧ivota takov²mi prost°edky, jako jsou rodinnΘ dßvky, da≥ovß opat°enφ, poskytovßnφm bydlenφ pro rodiny, dßvek novoman₧el∙m a jin²mi vhodn²mi prost°edky. Socißlnφ ochrana poskytovanß tφmto Φlßnkem EvropskΘ socißlnφ charty zahrnuje jako v²znamnou souΦßst opat°enφ sm∞°ujφcφch k podpo°e rodin tΘ₧ opat°enφ t²kajφcφ se bydlenφ; zßkladnφm smyslem je zßvazek stßtu p∙sobit v t∞ch oblastech, kde se pot°eby rodin v d∙sledku omezen²ch prost°edk∙, kterΘ majφ na pokrytφ t∞chto pot°eb k dispozici, stßvajφ obzvlßÜt∞ nalΘhavΘ. V²bor nezßvisl²ch expert∙, kter² posuzuje zprßvy smluvnφch stran o pln∞nφ jednotliv²ch zßvazk∙ Charty, nap°φklad po₧aduje podrobnΘ informace o podφlu rodinnΘho p°φjmu na nßjemnΘm podle r∙zn²ch socißln∞profesnφch kategoriφ nßjemnφk∙ proto, aby mohl usoudit, zda smluvnφ strana sv∙j zßvazek dodr₧uje. Dodatkov² protokol k Chart∞ zmi≥uje v Φl. 4 t²kajφcφm se socißlnφ ochrany starÜφch osob nutnost poskytnutφ bydlenφ p°im∞°enΘho jejich pot°ebßm nebo dostateΦnΘ podpory za ·Φelem p°izp∙sobenφ jejich bydlenφ. VÜechny uvedenΘ zßvazky ╚eskß republika v EvropskΘ socißlnφ chart∞ a v DodatkovΘm protokolu ratifikovala.
Pro naznaΦenφ trend∙, jimi₧ Rada Evropy sm∞°uje k ochran∞ socißlnφch prßv, je nutno uvΘst, ₧e Revidovanß Evropskß socißlnφ charta z roku 1996 stanovφ explicitnφ prßvo na bydlenφ v Φl. 31 a bydlenφ pova₧uje za souΦßst ochrany nejohro₧en∞jÜφch skupin (osob se zdravotnφm posti₧enφm, rodin, starÜφch osob). Rada Evropy se v∞nuje otßzkßm prßva na bydlenφ soustavn∞ i v ostatnφch instrumentech; lze nap°φklad zmφnit DoporuΦenφ Parlamentnφho shromß₧d∞nφ 1074 (1988), o rodinnΘ politice, DoporuΦenφ V²boru ministr∙ RE R (94) 124, o souhrnnΘ rodinnΘ politice, Rozhodnutφ (68) 37 z 24. 11. 1968, o prßvnφ ·prav∞ za ·Φelem kompenzace rodinn²ch zßvazk∙ nebo Rozhodnutφ 70 (1998), o socißlnφ kohezi ve m∞stech (p°ijatΘ Kongresem regionßlnφch a mφstnφch autorit v Evrop∞). V t∞chto aktech lze nalΘzt °adu doporuΦenφ p°φmo se vztahujφcφch k opat°enφm °eÜφcφm p°φstup rodin i ostatnφch Φlen∙ spoleΦnosti k bydlenφ.
╚eskß republika tφm, ₧e ve svΘm katalogu zßkladnφch prßv neuvedla explicitn∞ mezi socißlnφmi prßvy prßvo na ochranu p°im∞°enΘ ₧ivotnφ ·rovn∞, vΦetn∞ bydlenφ, nevyboΦila p°φliÜ z evropskΘ praxe. TakovΘ prßvo nalΘzßme pouze v ·stavßch Belgie, Portugalska, èpan∞lska a Nizozemφ. P°esto zastßvß Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ nßzor, ₧e ze zßvazk∙ vypl²vajφcφch z mezinßrodnφch smluv o zßkladnφch lidsk²ch prßvech podle Φl. 10 ┌stavy lze ochranu bydlenφ na ·rovni zßkladnφho lidskΘho prßva dovozovat i pro ╚eskou republiku.
NalΘzajφ-li se p°itom v kolizi dv∞ zßkladnφ lidskß prßva, nejde o situaci neobvyklou a ┌stavnφ soud ve svΘ judikatu°e ji₧ dostateΦn∞ osv∞tlil, jak takov² st°et pom∞°ovat (nßlez ┌stavnφho soudu z 12. 10. 1994 sp. zn. Pl. ┌S 4/94 vyhlßÜen² pod Φ. 214/1994 Sb.).
Ve sv∞tle kritΘriφ, kterΘ ┌stavnφ soud oznaΦuje v posledn∞ citovanΘm nßlezu za urΦujφcφ pro pom∞°ovßnφ takovΘ kolize, opat°enφ spoΦφvajφcφ v regulaci ceny za u₧φvßnφ bytu umo₧≥uje dosßhnout sledovan² cφl, tj. socißlnφ ochranu skupiny nßjemnφk∙, kte°φ nemohou sjednat cenu odpovφdajφcφ svΘ koup∞schopnosti; jde tedy o opat°enφ podle jeho nßzoru vhodnΘ. Pon∞vad₧ stejnΘho cφle nelze dosßhnout prost°edky, kterΘ by nep°φmo nezasßhly v²nosy plynoucφ z existence vlastnickΘho prßva k byt∙m, jde i o opat°enφ pot°ebnΘ. Z hlediska zßva₧nosti v kolizi stojφcφch prßv je nutno podle nßzoru Ministerstva prßce a socißlnφch v∞cφ p°ihlΘdnout k tomu, ₧e bydlenφ p°edstavuje jednu z esencißlnφch ₧ivotnφch podmφnek a jistot nezbytn²ch k p°e₧itφ.
Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ tedy dochßzφ k zßv∞ru, ₧e opat°enφ uΦin∞nß ve ve°ejnΘm zßjmu spoΦφvajφcφ v regulaci nßjemnΘho (navφc v rßmci prßvnφch vztah∙ vznikl²ch v obdobφ p°ed rokem 1994, ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ pak p°ed rokem 1989) respektujφ ·stavn∞prßvnφ limity omezenφ vlastnickΘho prßva obsa₧enΘ v Φl. 11 odst. 3 Listiny ve vztahu k Φl. 4 odst. 3 Listiny.
Pro ·plnost argumentace poukazuje Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ na judikaturu EvropskΘho soudu pro lidskß prßva, kter² posuzoval, zda postup n∞kter²ch smluvnφch stran EvropskΘ ·mluvy o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod (Φ. 209/1992 Sb.) je konformnφ s Φl. 1 DodatkovΘho protokolu k ┌mluv∞ v p°φpad∞ snφ₧enφ nßjemnΘho stanovenΘho smlouvou (rozsudek ve v∞ci Mellacher a ost. z roku 1989, A - 169). Soud shledal, ₧e je v souladu s Φl. 1 DodatkovΘho protokolu, kdy₧ v rßmci svΘ politiky zßkonodßrce rozumn∞ rozhodne, ₧e nßjemnΘ stanovenΘ smlouvou na zßklad∞ tr₧nφch podmφnek je nep°ijatelnΘ z hlediska socißlnφ spravedlnosti. Judikatura k Φlßnku 1 DodatkovΘho protokolu potom v²znamn∞ osv∞tluje, jak Evropsk² soud nahlφ₧φ otßzky obecnΘho zßjmu, ve°ejnΘ prosp∞Ünosti, proporcionality a spravedlivΘ rovnovßhy spojenΘ s ·pravou u₧φvßnφ majetku v souladu s obecn²m zßjmem.
Pro ucelenost pohledu na v∞c p°edlo₧enou k rozhodnutφ ┌stavnφmu soudu zmi≥uje Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ, ₧e i prvorepublikovΘ p°edpisy obsahovaly v²znamnou ochranu nßjemnφk∙ (nap°. º 8 zßkona Φ. 130/1922 Sb., º 8 a 9 zßkona Φ. 44/1928 Sb. nebo º 7 vlßdnφho na°φzenφ Φ. 228/1938 Sb.).
Ministerstvo prßce a socißlnφch v∞cφ mß ze vÜech uveden²ch hledisek za to, ₧e nßvrh skupiny senßtor∙ na zruÜenφ vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, nenφ d∙vodn², a navrhuje proto jeho zamφtnutφ.
Ministerstvo pro mφstnφ rozvoj uvßdφ ve svΘm vyjßd°enφ, ₧e nßvrh skupiny senßtor∙ na zruÜenφ vyhlßÜky Ministerstva financφ Φ. 176/1993 Sb., o nßjemnΘm z bytu a ·hrad∞ za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, nenφ d∙vodn², a navrhuje, aby byl zamφtnut.
Nßvrh p°edevÜφm nebere podle jeho nßzoru v ·vahu specifickou povahu bydlenφ, kterΘ jako jedna ze zßkladnφch pot°eb mß svou nezastupitelnou hodnotu. ╪eÜenφ bytov²ch pot°eb obΦan∙ je zßjmem soukrom²m i ve°ejn²m a nelze je p°enechat jen ₧ivelnΘmu p∙sobenφ trhu. Proto musφ b²t trh s byty stßtem usm∞r≥ovßn. Tento princip stßtnφ bytovΘ politiky je v souladu s prßvem na bydlenφ, kterΘ je obsa₧eno zejmΘna v Mezinßrodnφm paktu o hospodß°sk²ch, socißlnφch a kulturnφch prßvech, jako₧ i v dalÜφch mezinßrodnφch dokumentech. Deregulaci nßjemnΘho vΦetn∞ cen za slu₧by spojenΘ s bydlenφm je nezbytnΘ spojit s realizacφ celkovΘ koncepce bytovΘ politiky stßtu.
Ministerstvo pro mφstnφ rozvoj mß za to, ₧e regulaci nßjemnΘho je t°eba posuzovat v kontextu s dosavadnφm v²vojem a souΦasn²m stavem prßvnφ ·pravy nßjmu bytu. V roce 1991 bylo v rßmci rozsßhlΘ novelizace obΦanskΘho zßkonφku p°istoupeno k novΘ prßvnφ ·prav∞ nßjmu bytu. Byl odstran∞n dosavadnφ direktivnφ zp∙sob hospoda°enφ s byty, nerovnΘ postavenφ vlastnφk∙ dom∙ a provedeny dalÜφ ·pravy sm∞°ujφcφ k v∞tÜφ smluvnφ volnosti nßjemnφch vztah∙. SouΦasn∞ vÜak bylo pova₧ovßno za nezbytnΘ umo₧nit jednostrannou ·pravu v²Üe nßjemnΘho s cφlem dosa₧enφ rovnovß₧nΘ tr₧nφ hladiny nßjemnΘho. Jin² p°φstup by s ohledem na smluvnφ charakter nßjmu bytu vedl u transformovan²ch nßjm∙ k zablokovßnφ stßvajφcφch cen bez mo₧nosti dalÜφ deregulace. Vzhledem k tomu, ₧e nßjemnΘ nebylo v podstat∞ od roku 1964 zvyÜovßno, byla disproporce mezi nßjemn²m vybφran²m na zßklad∞ platn²ch nßjemnφch vztah∙ a nßjemn²m tr₧nφm znaΦnß. ┌Φelem platnΘ prßvnφ ·pravy je umo₧nit nßjemc∙m postupnΘ p°ekonßvßnφ rozdφlu mezi v²Üφ p∙vodn∞ sjednanΘho nßjemnΘho a v²Üφ p°epoklßdanΘho rovnovß₧nΘho nßjemnΘho p°i souΦasnΘm zohledn∞nφ zßjm∙ pronajφmatel∙ na postupnΘm narovnßvßnφ cen. Proto₧e obΦansk² zßkonφk jako stabilnφ norma, kterß by nem∞la podlΘhat Φast²m zm∞nßm, nenφ optimßlnφ pro podrobn∞jÜφ ·pravu sjednßvßnφ cen nßjemnΘho, bylo do zßkona zaΦlen∞no zmocn∞nφ k vydßnφ zvlßÜtnφho p°edpisu, kter² by oblast cen nßjemnΘho upravoval.
Toto pojetφ se dle Ministerstva pro mφstnφ rozvoj zßkonit∞ promφtß i do oblasti ceny za bydlenφ, kterou je ve smyslu º 877 obΦanskΘho zßkonφku takΘ nßjemnΘ. Za souΦasnΘ situace mß pronajφmatel na trhu nßjemnφho bydlenφ svou nabφdkou urΦitΘ monopolnφ postavenφ. Pru₧nost nßjemnφho sektoru s cenov∞ dostupn²mi byty je pro nßjemce velmi omezenß, nebo¥ zpravidla nenalezne jinΘ nßjemnφ bydlenφ s nßjemn²m odpovφdajφcφm jeho mo₧nostem, i kdy₧ je ochoten sv∙j byt vym∞nit za menÜφ, odpovφdajφcφ jeho mo₧nostem. Tato situace, kterß u nßs trvß n∞kolik desetiletφ, neumo₧≥uje nßjemc∙m vyu₧φt hospodß°skΘ sout∞₧e ke sjednßnφ ceny, kterß by odpovφdala kvalit∞ slu₧by a schopnosti poptßvky. Bylo proto zapot°ebφ nezbytnΘ mφry zßsahu stßtu do smluvnφ volnosti p°i stanovenφ cen nßjemnΘho. Regulace nßjemnΘho byla v minulosti provßd∞na direktivnφm zp∙sobem jednak p°edpisy o tzv. stop nßjemnΘm, jednak pevn²mi a jednotn²mi cenami stanoven²mi podle kategorie bytu. Regulace sama o sob∞ vÜak nem∙₧e b²t proti·stavnφ, regulace cen je uplat≥ovßna u celΘ °ady dalÜφch cen v naÜem prßvnφm °ßdu stejn∞ jako v drtivΘ v∞tÜin∞ platn²ch prßvnφch ·prav v zahraniΦφ. Typicky pak nßjemnΘ z byt∙ je i v zahraniΦφ ve v∞tÜin∞ stßt∙ v urΦitΘ mφ°e regulovßno.
SouΦasn² zp∙sob regulace nßjemnΘho neurΦuje konkrΘtnφ ceny, kterΘ pronajφmatel sjednßvß s nßjemcem, ale stanovφ pravidla pro jejich sjednßvßnφ v zßvislosti na zp∙sobu financovßnφ v²stavby a rozliÜuje mezi d°φve uzav°en²mi smlouvami a nov²mi smlouvami, kterΘ se sjednßvajφ s nov²mi nßjemci, kde regulace neplatφ. U d°φve uzav°en²ch smluv bylo nutnΘ respektovat po₧adavek prßvnφ jistoty ·Φastnφk∙ existujφcφch obΦanskoprßvnφch vztah∙ a zajistit dostateΦnou stabilitu t∞chto prßvnφch vztah∙ p°ed zßsahy stßtnφ moci a v neposlednφ °ad∞ i jejich kontinuitu. Ta byla zajiÜt∞na ustanovenφm º 871 obΦanskΘho zßkonφku transformaΦnφ povahy, na zßklad∞ kterΘho se dosavadnφ prßvo osobnφho u₧φvßnφ k byt∙m p°em∞nilo na nßjem bytu. SouΦasn∞ bylo t°eba zajistit, aby nßjem bytu byl chrßn∞n do doby, ne₧ dojde k vytvo°enφ pln∞ fungujφcφho trhu s byty.
Ministerstvo pro mφstnφ rozvoj mß za to, ₧e z v²Üe uvedenΘho vypl²vß, ₧e v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nejde o poruÜenφ rovnosti subjekt∙ vlastnickΘho prßva ve smyslu Φl. 3 odst. 1 Listiny, nebo¥ regulace cen je vßzßna na byty, a nikoli na osoby.
Pokud se jednß o rozpor s Φlßnkem 4 odst. 1, 2, 3 a 4, zßkonnΘ zmocn∞nφ obsa₧enΘ v obΦanskΘm zßkonφku je prßv∞ tφm ustanovenφm, kterΘ mß na mysli zmφn∞n² Φlßnek Listiny, aby byl zachovßn soulad prßvnφho °ßdu s Listinou.
┌prava nßjemnΘho v nßjemnφch vztazφch vznikl²ch z prßva u₧φvßnφ byt∙ nezasahuje podle nßzoru Ministerstva pro mφstnφ rozvoj do podstaty prßva vlastnit majetek, dr₧et jej, disponovat s nφm a brßt z n∞j po₧itky. Vlastnφk, kter² disponuje s domem s nßjemnφmi byty, bere na sebe b°φm∞ povinnostφ vypl²vajφcφch z platnΘ prßvnφ ·pravy nßjemnφho vztahu. Tento vztah je chrßn∞n, a jak ji₧ bylo v²Üe uvedeno, postupnß deregulace je v zßjmu vlastnφka, nebo¥ neumo₧n∞nφm jednostrann²ch ·prav v²Üe nßjemnΘho by doÜlo k jeho zmrazenφ.
Podle Φlßnku 26 odst. 1 Listiny mß ka₧d² prßvo na svobodnou volbu povolßnφ a p°φpravu k n∞mu, jako₧ i prßvo podnikat a provozovat jinou hospodß°skou Φinnost. Souvislost s vyhlßÜkou Φ. 176/1993 Sb. nenφ v tomto p°φpad∞ zcela z°ejmß. Podmφnky uvoln∞nφ obsazen²ch byt∙ jsou dßny obΦansk²m zßkonφkem, a nikoli vyhlßÜkou a u voln²ch byt∙ je jejich dalÜφ vyu₧itφ zcela v∞cφ vlastnφka.
K otßzce, zda je platnß prßvnφ ·prava v rozporu s Φl. 30 odst. 2 Listiny, ministerstvo konstatuje, ₧e regulace v²Üe nßjemnΘho je vßzßna na byt, a nikoli na osobu, a proto nelze °φci, ₧e dochßzφ ke zv²hod≥ovßnφ urΦitΘ skupiny osob.
Pot°ebnΘ zmocn∞nφ k vydßnφ zvlßÜtnφho p°edpisu k regulaci nßjemnΘho z byt∙ a ·hrad za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu obsahuje p°φmo obΦansk² zßkonφk. Vydßnφ napadenΘ vyhlßÜky je v souladu se zßkonem o cenßch a zßkonem o p∙sobnosti orgßn∙ ╚eskΘ republiky v oblasti cen. O tom, ₧e v naÜφ republice dosud neexistuje zcela funkΦnφ trh byt∙, jist∞ nikdo nepochybuje. Proto t°eba pova₧ovat za sprßvnΘ, ₧e nßjemnΘ je regulovßno zvlßÜtnφm p°edpisem a za°azeno do Seznamu zbo₧φ s regulovan²mi cenami. Obdobnß regulace je p°edm∞tem vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb. a vyhlßÜky Φ. 85/1997 Sb., o nßjemnΘm z byt∙ po°φzen²ch v dru₧stevnφ bytovΘ v²stavb∞ a ·hrad∞ za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm t∞chto byt∙, i pro zmi≥ovanΘ dru₧stevnφ byty.
Ministerstvo pro mφstnφ rozvoj upozor≥uje na to, ₧e nenφ bez zajφmavosti, ₧e podle º 696 obΦanskΘho zßkonφku zvlßÜtnφ p°edpis upravφ p°φpady, v nich₧ m∙₧e pronajφmatel zv²Üit nßjemnΘ jednostrann²m prßvnφm ·konem. Bude-li tento zvlßÜtnφ p°edpis zruÜen, ani₧ by byl dosavadnφ systΘm nahrazen novou prßvnφ ·pravou, pak z∙stane nßjemnΘ z byt∙ prakticky zmrazeno na ·rovni stßvajφcφch nßjemnφch smluv. Nastane tedy situace, kterß je v p°φmΘm protikladu s cφlem, kterΘho zcela z°ejm∞ cht∞li navrhovatelΘ dosßhnout.
KoneΦn∞ pak argumentem, nikoliv prßvnφm, p°esto vÜak dokreslujφcφm, je podle nßzoru Ministerstva pro mφstnφ rozvoj skuteΦnost, ₧e vlßda p°ipravuje v souladu s novou koncepcφ bytovΘ politiky schvßlenou dne 18. 10. 1999 nßvrh novΘho zßkona o nßjemnΘm, kter² by s ·Φinnostφ od 1. 1. 2002 zruÜil dosavadnφ administrativnφ a tvrdou (absolutnφ) regulaci nßjemnΘho z byt∙ a nahradil ji ji₧ standardnφm systΘmem smluvnφ ceny. Tento systΘm umo₧nφ samostatn² a tr₧n∞ autentick² v²voj ceny nßjemnΘho, souΦasn∞ vÜak ·Φinnou ochranu nßjemce jako spot°ebitele p°ed nep°im∞°en²mi cenov²mi skoky a nep°im∞°en²mi po₧adavky pronajφmatele. P°φprava zßkona je inspirovßna n∞meckou prßvnφ ·pravou.
Z t∞chto vÜech d∙vod∙ je Ministerstvo pro mφstnφ rozvoj toho nßzoru, ₧e je nezbytnΘ, aby ┌stavnφ soud shora uveden² nßvrh senßtor∙ zamφtl.
VyhlßÜka Ministerstva financφ Φ. 176/1993 Sb. byla vydßna na podklad∞ ustanovenφ º 20 odst. 1 pφsm. a) zßkona Φ. 526/1990 Sb., podle kterΘho Federßlnφ ministerstvo financφ, Ministerstvo financφ ╚eskΘ republiky a Ministerstvo financφ SlovenskΘ republiky vydajφ spoleΦn∞ obecn∞ zßvaznΘ prßvnφ p°edpisy k metodice sjednßvßnφ cen, k vymezenφ nep°im∞°enΘho hospodß°skΘho prosp∞chu a neoprßvn∞nΘho majetkovΘho prosp∞chu zφskanΘho poruÜenφm cenov²ch p°edpis∙, k postupu p°i regulaci cen, cenovΘ evidenci, poskytovßnφ cenov²ch informacφ a k cenovΘ kontrole. Zßkonem Φ. 135/1994 Sb. bylo citovanΘ ustanovenφ º 20 sice vypuÜt∞no, vypuÜt∞nφ tohoto ustanovenφ nem∙₧e vÜak mφt samo o sob∞ za nßsledek proti·stavnost napadenΘ vyhlßÜky proto, ₧e ji₧ nemß oporu v zßkonnΘm zmocn∞nφ. VypuÜt∞nφm zmoc≥ujφcφho zßkonnΘho ustanovenφ nem∙₧e dojφt k automatickΘmu zruÜenφ vyhlßÜky vydanΘ na zßklad∞ tohoto zmocn∞nφ, nenφ-li tak v zßkon∞ v²slovn∞ uvedeno, tak₧e napadenß vyhlßÜka z∙stßvß platnou souΦßstφ ΦeskΘho prßvnφho °ßdu, a to zejmΘna v situaci, kdy toto zmocn∞nφ, a to v tomto sm∞ru duplicitn∞, je obsa₧eno i v pozd∞jÜφm zßkon∞ ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 265/1991 Sb., o p∙sobnosti orgßn∙ ╚eskΘ republiky v oblasti cen, a to v jeho ustanovenφ º 2 odst. 2.
Pokud jde o v∞cnΘ aspekty, podle nßzoru ┌stavnφho soudu cφl ochrany nßjemnφk∙, a to i pokud jde o zvyÜovßnφ nßjemnΘho, je kontinuitn∞ sledovßn ji₧ od 20. let (zßkony Φ. 275/1920 Sb., Φ. 130/1922 Sb. a Φ. 44/1928 Sb. - plnΘ zn∞nφ poslΘze uvedenΘho zßkona bylo vyhlßÜeno vyhlßÜkou ministra socißlnφ pΘΦe Φ. 62/1934 Sb.) a poslΘze i v povßleΦnΘm obdobφ, kup°. vydßnφm obΦanskΘho zßkonφku Φ. 141/1950 Sb., Φ. 40/1964 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙. V tΘto souvislosti neobstojφ jako relevantnφ odkaz navrhovatel∙ na to, ₧e Parlament ╚R neza°adil prßvo na bydlenφ do kategorie zßkladnφch prßv a svobod, naopak vÜechny dosavadnφ ·pravy jevφ se b²t v souladu s tφm, co b²vß v mezinßrodnφch smlouvßch o lidsk²ch prßvech a zßkladnφch svobodßch, jimi₧ je ╚eskß republika podle Φl. 10 ┌stavy bezprost°edn∞ vßzßna, oznaΦovßno jako "prßvo ka₧dΘho jednotlivce na p°im∞°enou ₧ivotnφ ·rove≥ pro n∞j a jeho rodinu, zahrnujφce v to dostateΦnou v²₧ivu, Üatstvo, byt, a na neustßlΘ zlepÜovßnφ ₧ivotnφch podmφnek" (Φl. 11 odst. 1 Paktu). Obdobn∞ °eÜφ otßzku bydlenφ i Φl. 16 EvropskΘ socißlnφ charty a Φl. 4 DodatkovΘho protokolu k Chart∞, je₧ byly ╚eskou republikou ratifikovßny a vyhlßÜeny (Φl. 10 ┌stavy). Prßvo na dostateΦnΘ (p°im∞°enΘ) bydlenφ (Φl. 11 odst. 1 Paktu) zahrnuje podle Obecn²ch poznßmek V²boru pro hospodß°skß, socißlnφ a kulturnφ prßva Φ. 4 z roku 1991 mimo jinΘ i aspekt schopnosti placenφ nßjmu. V²Üe ·hrady nßjmu jednotlivcem nebo nßklady na u₧φvßnφ bytu by m∞ly b²t na takovΘ ·rovni, je₧ neohro₧uje nebo nepodkopßvß uspokojovßnφ jin²ch podstatn²ch pot°eb. Smluvnφ stßty by m∞ly obecn∞ postupovat tak, aby procento nßklad∙ p°ipadajφcφch na bydlenφ nebylo v nepom∞ru k p°φjm∙m. Smluvnφ stßty by proto m∞ly upravit p°φsp∞vky na nßjem ve prosp∞ch t∞ch, kte°φ nemajφ prost°edky na placenφ nßjmu, i modality a v²Üi ·hrady nßjmu, kterΘ v∞rn∞ reflektujφ pot°eby v tΘto otßzce. V souladu s principem respektovßnφ schopnosti platit nßjem by m∞li b²t nßjemnφci chrßn∞ni vhodn²mi opat°enφmi proti excesivnφm nßjm∙m nebo proti excesivnφmu zvyÜovßnφ nßjmu. Toto prßvo zakotvenΘ v Φl. 11 Paktu pova₧uje ┌stavnφ soud z uveden²ch d∙vod∙ za nezpochybnitelnΘ, za cφl, k n∞mu₧ ve zn∞nφ tohoto Φlßnku i nßÜ stßt je povinen podnikat "odpovφdajφcφ kroky". Srovnatelnß prßva, by¥ z·₧enß ve prosp∞ch rodiny, resp. star²ch osob, obsahujφ Φl. 16 EvropskΘ socißlnφ charty (Prßvo rodiny na socißlnφ, prßvnφ a hospodß°skou ochranu), je₧ se stala pro ╚eskou republiku platnou dne 3. 12. 1999 a byla vyhlßÜena pod Φ. 14 Sbφrky mezinßrodnφch smluv, a Φl. 4 odst. 2 pφsm. a) (Prßvo star²ch osob na socißlnφ ochranu) DodatkovΘho protokolu k EvropskΘ socißlnφ chart∞ z 5. 5. 1998, kter² vstoupil pro ╚eskou republiku v platnost dne 17. 12. 1999 a byl publikovßn ve Sbφrce mezinßrodnφch smluv pod Φ. 15/2000. Obdobnou problematikou se ostatn∞ zab²val i Evropsk² soud pro lidskß prßva, a to konkrΘtn∞ v p°φpad∞ Mellacher a ost. v. Rakousko (19. 12. 1989, A - 169). V rßmci svΘho rozhodnutφ, v n∞m₧ neshledal poruÜenφ Φl. 1 DodatkovΘho protokolu Φ. 1 k ┌mluv∞ v p°φpad∞ stφ₧nosti n∞kolika vlastnφk∙ nemovitostφ proti zavedenφ regulace, a tedy i faktickΘmu snφ₧enφ nßjemnΘho, tento soud vyslovil n∞kterΘ obecnΘ zßv∞ry aplikovatelnΘ i v danΘm p°φpad∞. P°edevÜφm dosp∞l k zßv∞ru, ₧e opat°enφ sm∞°ujφcφ k regulaci nßjemnΘho nelze pova₧ovat za formßlnφ ani faktickΘ vyvlastn∞nφ, nebo¥ zde nedoÜlo ani k p°evodu majetku st∞₧ovatel∙, ani nebyli zbaveni prßva jej u₧φvat, pronajφmat nebo prodßvat. Napadenß opat°enφ, kterß je nepochybn∞ zbavila Φßsti v²nosu z jejich majetku, lze za dan²ch okolnostφ chßpat jako kontrolu u₧φvßnφ tohoto majetku. Druh² odstavec Φl. 1 DodatkovΘho protokolu Φ. 1 poskytuje stßt∙m prßvo p°ijφmat takovΘ zßkony, kterΘ pova₧ujφ za nezbytnΘ ke kontrole u₧φvßnφ majetku v souladu s obecn²m zßjmem ("general interest"). TakovΘ zßkony jsou obzvlßÜt∞ pot°ebnΘ a obvyklΘ v oblasti bydlenφ, kterß se v modernφch spoleΦnostech stßvß ·st°ednφ otßzkou socißlnφ a hospodß°skΘ politiky. Aby bylo mo₧no takovou politiku uskuteΦ≥ovat, legislativa musφ mφt Üirok² prostor k ·vaze (hodnocenφ) ("margin of appreciation"), a to jak p°i zjiÜ¥ovßnφ, zda existuje ve°ejn² zßjem oprav≥ujφcφ k uplatn∞nφ usm∞r≥ujφcφch (kontrolnφch) opat°enφ, tak rovn∞₧ co se t²Φe v²b∞ru podrobn²ch pravidel pro uskuteΦn∞nφ takov²ch opat°enφ. Jak soud zd∙raznil v p°φpad∞ James and others, zasahovßnφ stßtu musφ respektovat princip p°im∞°enΘ (spravedlivΘ) rovnovßhy ("fair balance") mezi po₧adavkem obecnΘho zßjmu spoleΦnosti a po₧adavkem na ochranu zßkladnφch prßv jednotlivce. Hledßnφ tΘto rovnovßhy se promφtß do struktury Φl. 1 jako celku, a tudφ₧ i do Φl. 1 odst. 2 DodatkovΘho protokolu Φ. 1 k ┌mluv∞, jin²mi slovy, musφ zde existovat rozumn² (opodstatn∞n²) vztah proporcionality mezi pou₧it²mi prost°edky a sledovan²mi cφli.
Je pravdou, ₧e Listina, coby ·stavnφ zßkon, neuvedla mezi vyhlßÜen²mi socißlnφmi prßvy v²slovn∞ prßvo na ochranu p°im∞°enΘ ₧ivotnφ ·rovn∞, vΦetn∞ bydlenφ. Tato okolnost vÜak nikterak nediskvalifikuje ·stavnφ relevanci tohoto prßva zakotvenΘho v uveden²ch mezinßrodnφch smlouvßch. V souladu s ustßlen²m principem jsou ·stavnφ a smluvnφ katalogy lidsk²ch prßv komplementßrnφ a p∙sobφ ve vzßjemnΘ harmonii. Tento princip explicitn∞ vyjad°ujφ jak jednotlivΘ mezinßrodnφ smlouvy o lidsk²ch prßvech, tak i modernφ ·stavy. Lze uvΘst Φl. 60 ┌mluvy o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod, kter² stanovφ, ₧e "Nic v tΘto ┌mluv∞ nebude vyklßdßno tak, jako by omezovalo nebo ruÜilo lidskß prßva a zßkladnφ svobody, kterΘ mohou b²t uznßny zßkony ka₧dΘ VysokΘ smluvnφ strany nebo ka₧dou jinou ┌mluvou, jφ₧ je stranou", stejn∞ jako Φl. 32 EvropskΘ socißlnφ charty, podle n∞ho₧ "Ustanovenφ tΘto Charty nebudou na ·jmu t∞m ustanovenφm domßcφho prßva nebo jakΘkoli dvoustrannΘ nebo mnohostrannΘ smlouvy, kterΘ ji₧ platφ nebo vstoupφ v platnost, podle kter²ch je chrßn∞n²m osobßm poskytovßno p°φzniv∞jÜφ zachßzenφ". Mezi ·stavnφmi texty lze uvΘst nap°. ┌stavu RuskΘ federace z r. 1993, jejφ₧ Φl. 55 uvßdφ, ₧e ·stavnφ katalog zßkladnφch prßv a svobod nesmφ b²t vyklßdßn zp∙sobem, kter² by pop°el nebo omezil ostatnφ vÜeobecn∞ uznanΘ prßva a svobody. Obdobnß ustanovenφ obsahujφ nap°. Φl. 43 armΘnskΘ ·stavy z r. 1996 nebo Φl. 17 odst. 2 albßnskΘ ·stavy z r. 1998. Z uvedenΘho principu plyne, ₧e neuvedenφ urΦitΘho prßva (v tomto p°φpad∞ prßva na ochranu p°im∞°enΘ ₧ivotnφ ·rovn∞, vΦetn∞ bydlenφ) v Listin∞ nesmφ b²t vyklßdßno jako omezenφ tohoto prßva zaruΦenΘho jednotlivci podle mezinßrodnφch smluv o lidsk²ch prßvech a zßkladnφch svobodßch, p°iΦem₧ mß jednotlivec zaruΦeno "p°φzniv∞jÜφ zachßzenφ" (v tomto p°φpad∞ podle mezinßrodnφ smlouvy).
Zcela stranou podstaty v∞ci zde jde proto v tΘto souvislosti argumentace navrhovatel∙, ₧e vyhlßÜka Φ. 176/ /1993 Sb. chrßnφ pouze skupinu nßjemc∙ v bytech s regulovan²m nßjemn²m, a zaklßdß tak rozdφl a nerovnost mezi vlastnφky dom∙ s nßjemnφmi byty, v nich₧ jsou byty s regulovan²m nßjemn²m, a vlastnφky dom∙ s byty, ve kter²ch je nßjemnΘ sjednßvßno dohodou smluvnφch stran, stejn∞ jako mezi nßjemci byt∙ v domech s nßjemnφmi byty, v nich₧ jsou byty s regulovan²m nßjemn²m, a nßjemci byt∙ v domech s byty, ve kter²ch je nßjemnΘ sjednßvßno dohodou smluvnφch stran. To, ₧e napadenß vyhlßÜka vzhledem k ustanovenφ º 2 odst. 2 pφsm. a), b) vyluΦuje regulaci nßjemnΘho v tomto ustanovenφ taxativn∞ vymezen²ch p°φpadech, lze pova₧ovat podle nßzoru ┌stavnφho soudu za zcela p°irozenΘ a logickΘ, nebo¥ v obou zde vymezen²ch p°φpadech jde o "vstupy" do smluvnφho vztahu, vstupy °φdφcφ se v podstat∞ principem smluvnφ autonomie. Kdyby tomu tak v zßsad∞ nemohlo a nesm∞lo b²t, potom by kup°. prßvo podnikat v oblasti nßjemnφho bydlenφ, tedy prßvo, je₧ ve svΘ vÜeobecnΘ podob∞ je zakotveno v Φl. 26 odst. 1 Listiny, bylo pouh²m "prßvem na papφ°e".
Podle nßzoru ┌stavnφho soudu princip p°im∞°enΘ (spravedlivΘ) rovnovßhy byl vÜak v projednßvanΘ v∞ci dotΦen v jednom ze zßkladnφch moment∙, jen₧ nelze odd∞lit od napadenΘ vyhlßÜky jako celku, a to potud, ₧e napadenou vyhlßÜkou nebyl vzat z°etel na proces destrukce vlastnickΘho prßva po ·noru 1948. Ji₧ obΦansk² zßkonφk Φ. 141/1950 Sb. zavedl rozliÜenφ mezi tzv. osobnφm a soukrom²m vlastnictvφm (º 105, 106) a v ustanovenφ º 110 zakotvil ideologick² slogan o tom, ₧e vlastnickΘ pom∞ry k p∙d∞ jsou zalo₧eny na zßsad∞ "p∙da pat°φ t∞m, kdo₧ na nφ pracujφ". Proces destrukce vlastnickΘho prßva byl prohlouben p°ijetφm obΦanskΘho zßkonφku Φ. 40/1964 Sb., jen₧ zavedl institut tzv. osobnφho u₧φvßnφ byt∙, jin²ch mφstnostφ a pozemk∙, posunul ·pravu soukromΘho vlastnictvφ mezi zßv∞reΦnß ustanovenφ a i v dalÜφch sm∞rech omezil a zpochybnil vlastnickΘ prßvo zp∙sobem odporujφcφm obecn²m prßvnφm zßsadßm uznßvan²m civilizovan²mi nßrody. K uvedenΘmu procesu destrukce v²razn∞ p°isp∞la i podzßkonnß ·prava nßjemnΘho obsa₧enß ve vyhlßÜkßch Φ. 411/1950 ┌. l., Φ. 371/1952 ┌. l., Φ. 60/1964 Sb. a Φ. 217/1988 Sb. Zatφmco toti₧ prvorepublikovΘ zßkonodßrstvφ v tΘto oblasti upravovalo pouze zvyÜovßnφ nßjemnΘho, ani₧ by se jinak dotklo v²Üe ji₧ smluvenΘho nßjemnΘho, vyhlßÜka Ministerstva prßce a socißlnφ pΘΦe Φ. 411/1950 ┌. l., o ·prav∞ nßjemnΘho z byt∙ a jin²ch mφstnostφ dokonΦen²ch po 5. 5. 1945, v ustanovenφ º 2 kategoricky stanovila, a to jako zßkladnφ ustanovenφ, ₧e nßjemnΘ lze po₧adovat a platit toliko ve v²Üi urΦenΘ podle tΘto vyhlßÜky. VyhlßÜka ministra financφ Φ. 371/1952 ┌. l., o odvßd∞nφ nßjemnΘho z budov na zvlßÜtnφ ·Φty u stßtnφch spo°itelen, uΦinila pak z vlastnφka spφÜe rukojmφho v rukou stßtu, kdy₧ v ustanovenφ º 1 stanovila povinnost vlastnφka budovy za v tomto ustanovenφ blφ₧e vymezen²ch podmφnek zalo₧it u stßtnφ spo°itelny zvlßÜtnφ ·Φet nßjemnΘho, v ustanovenφ º 4 vlastnφka odvßd∞t vybranΘ Φtvrtletnφ nebo m∞sφΦnφ nßjemnΘ spo°iteln∞ na tento zvlßÜtnφ ·Φet a v ustanovenφ º 5 s touto povinnostφ vlastnφka korespondujφcφ povinnost spo°itelny s tφm, ₧e v ustanovenφch º 10 a 11 byly souΦasn∞ stanoveny podmφnky pro uvol≥ovßnφ Φßstek pot°ebn²ch na ·hradu nßklad∙ na opravy budovy, placenφ vlastnφkov²ch ve°ejnoprßvnφch zßvazk∙ apod. Povinnost odvßd∞nφ nßjemnΘho na zvlßÜtnφ ·Φty nßjemnΘho byla ponechßna i vyhlßÜkou Ministerstva financφ, cen a mezd ╚eskΘ socialistickΘ republiky Φ. 217/1988 Sb. VÜechna tato omezenφ vlastnickΘho prßva, je₧ byla vyvolßna tendencφ politickΘho systΘmu zlikvidovat tzv. soukromΘ vlastnictvφ jako potencißlnφ zdroj urΦitΘ ekonomickΘ autonomie, vedla k tomu, ₧e od 50. let zaΦalo v masivnφch rozm∞rech dochßzet k darovßnφm, zejmΘna nßjemnφch, dom∙ jejich vlastnφky stßtu, co₧ v podmφnkßch fungujφcφho demokratickΘho stßtu je st∞₧φ p°edstavitelnΘ. Naopak po listopadov²ch udßlostech roku 1989 a po vydßnφ zßkona Φ. 87/1991 Sb., o mimosoudnφch rehabilitacφch, byly rovn∞₧ ve znaΦnΘm poΦtu p°φpad∙ uplatn∞ny restituΦnφ nßroky na vrßcenφ t∞chto objekt∙ jejich b²val²m vlastnφk∙m, resp. jejich prßvnφm nßstupc∙m. Je vÜeobecn∞ znßmou skuteΦnostφ, ₧e nespoΦet t∞chto nemovitostφ byl t∞mto b²val²m vlastnφk∙m, resp. jejich prßvnφm nßstupc∙m vydßn ve znaΦn∞ zchßtralΘm stavu, tak₧e urΦitΘ kategorie vlastnφk∙, tedy zejmΘna vlastnφk∙ nßjemnφch dom∙, nemohly dostßt ani svΘ zßkladnφ povinnosti pronajφmatele obsa₧enΘ v ustanovenφ º 687 odst. 1 obΦanskΘho zßkonφku. P°i °eÜenφ disproporce mezi kontinuitnφ ochranou nßjemnφk∙ a konstatovan²mi destruktivnφmi vlomy do vlastnickΘho prßva v obdobφ 50. - 80. let postupovala tedy napadenß vyhlßÜka zcela jednostrann∞. Aby ji₧ konstatovan²m povinnostem vlastnφci nßjemnφch dom∙ mohli dostßt a aby se tak reßln∞ dostalo ke slovu i prßvo jednotlivce na °ßdnΘ bydlenφ ve smyslu Φl. 11 Paktu, mohla b²t kup°φkladu zvolena cesta, kterou Ülo ji₧ prvorepublikovΘ zßkonodßrstvφ, kterΘ v ustanovenφ º 9 odst. 4 zßkona Φ. 32/1934 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, umo₧≥ovalo zv²Üenφ nßjemnΘho z d∙vodu ·hrady nßkladu uΦin∞nΘho na obΦasnΘ nebo mimo°ßdnΘ nutnΘ opravy a obnovy domu.
Souhrnn∞ vyjßd°eno, to, ₧e ji₧ poΦφnaje prvorepublikov²m zßkonodßrstvφm byla vcelku d∙sledn∞ prosazovßna ochrana nßjemnφk∙, a to i pokud jde o zvyÜovßnφ nßjemnΘho, zatφmco na druhΘ stran∞ od poΦßtku 50. a₧ do konce 80. let bylo podstatn²m zp∙sobem zpochyb≥ovßno a v °ad∞ vlastnφkov²ch oprßvn∞nφ eliminovßno vlastnickΘ prßvo, vy₧adovalo odstran∞nφ ji₧ konstatovanΘ diskriminace n∞kter²ch kategoriφ vlastnφk∙, a to tak, aby bylo napln∞no jejich prßvo na pokojnΘ u₧φvßnφ majetku ve smyslu Φl. 1 DodatkovΘho protokolu Φ. 1 k ┌mluv∞, jako₧ i prßvo zakotvenΘ v Φl. 11 odst. 1 Listiny. Podstatou ji₧ uvedenΘ diskriminace je toti₧ skuteΦnost, ₧e, na rozdφl od jin²ch vlastnφk∙, jsou poslΘze uvedenΘ kategorii vlastnφk∙ nejen upφrßna n∞kterß z podstatn²ch oprßvn∞nφ tvo°φcφch obsah jejich vlastnickΘho prßva, ale ₧e navφc jsou vmanΘvrovßvßni do situace, kdy v celΘ °ad∞ p°φpad∙, zejmΘna tehdy, kdy kup°. v nßjemnφch domech je zdrojem v²nosu jen nßjemnΘ z byt∙, ve skuteΦnosti jsou nuceni ze svΘho dotovat to, co se ┌stavnφmu soudu ukazuje jako v∞c celospoleΦenskΘ povahy a odpov∞dnosti, tedy jako b°emeno, jeho₧ odstran∞nφ nenφ v silßch jen urΦitΘ socißlnφ skupiny a jeho₧ zßva₧nost a povaha vy₧aduje, jak je konstatovßno v Obecn²ch poznßmkßch V²boru pro hospodß°skß, socißlnφ a kulturnφ prßva Φ. 4 z roku 1991 (·prava p°φsp∞vk∙ na nßjem), skuteΦn∞ odpov∞dn² a vyvß₧en² p°φstup i ze strany stßtu a celΘ spoleΦnosti. Jak ji₧ bylo konstatovßno kup°. v nßlezu ┌stavnφho soudu Pl. ┌S 4/95 uve°ejn∞nΘm ve Sbφrce nßlez∙ a usnesenφ ┌stavnφho soudu ╚R ve svazku 3 roΦnφk 1995 - I. dφl pod po°. Φ. 29, nerovnost v socißlnφch vztazφch, mß-li se dotknout zßkladnφch lidsk²ch prßv, musφ dosßhnout intenzity zpochyb≥ujφcφ, alespo≥ v urΦitΘm sm∞ru, ji₧ samu podstatu rovnosti. Tak se zpravidla d∞je tehdy, je-li s poruÜenφm rovnosti spojeno i poruÜenφ jinΘho zßkladnφho prßva, nap°. prßva vlastnit majetek podle Φl. 11 Listiny. Zatφmco toti₧ svoboda je obsahov∞ dßna p°φmo podstatou jednotlivce, vy₧aduje rovnost zpravidla "meziΦlßnky", relaci k jinΘ socißlnφ hodnot∞. Podle nßzoru ┌stavnφho soudu jde o takovΘ poruÜenφ rovnosti v ji₧ konstatovanΘm pojetφ i v projednßvanΘ v∞ci, nebo¥ napadenou vyhlßÜkou je poruÜeno vlastnickΘ prßvo ·stavn∞ zaruΦovanΘ v Φl. 1 DodatkovΘho protokolu Φ. 1 k ┌mluv∞, jako₧ i v Φl. 11 odst. 1 Listiny. To proto, ₧e kategorii vlastnφk∙ ve skuteΦnosti "dotujφcφch" nßjemnΘ - a do tΘto kategorie dnes ji₧ v °ad∞ p°φpad∙ spadajφ i obce vlastnφcφ i nßjemnφ domy - je, na rozdφl od ostatnφch vlastnφk∙, obsah i v²kon °ady zßkladnφch oprßvn∞nφ vlastnφka, kterß tvo°φ obsah vlastnickΘho prßva, nezd∙vodniteln∞ zpochybn∞n a odep°en. Jakkoli nenφ pochyb o tom, ₧e takΘ tyto diskriminovanΘ kategorie vlastnφk∙ jsou povinny, pokud jde o otßzku zvyÜovßnφ nßjemnΘho, se pod°φditi urΦit²m omezenφm, m∙₧e se tak stßt jen p°i spln∞nφ podmφnek vypl²vajφcφch z Φl. 4 odst. 3, 4 Listiny. Podle odstavce 3 uvedenΘho Φlßnku zßkonnß omezenφ zßkladnφch prßv a svobod musφ platit stejn∞ pro vÜechny p°φpady, kterΘ spl≥ujφ stanovenΘ podmφnky, zatφmco podle odstavce 4 tohoto Φlßnku p°i pou₧φvßnφ ustanovenφ o mezφch zßkladnφch prßv a svobod musφ b²t Üet°eno jejich podstaty a smyslu. Tak tomu vÜak v projednßvanΘ v∞ci nenφ a napadenß vyhlßÜka je podle nßzor∙ ┌stavnφho soudu v rozporu i s Φl. 4 odst. 3, 4 Listiny, nebo¥ urΦitΘ kategorie vlastnφk∙ jsou nuceny se podrobit podstatn²m omezenφm jejich vlastnickΘho prßva, zatφmco jinΘ nikoli, a k tomuto omezenφ dochßzφ napadenou vyhlßÜkou zp∙sobem, jen₧ mß sotva co spoleΦnΘho se Üet°enφm podstaty vlastnickΘho prßva.
Podle nßzoru ┌stavnφho soudu princip p°im∞°enΘ (spravedlivΘ) rovnovßhy vy₧aduje, aby p°i respektovßnφ po₧adavk∙ obsa₧en²ch v Φl. 11 Paktu byl vzat z°etel na proces destrukce vlastnickΘho prßva, zejmΘna pokud se t²Φe vlastnφk∙ nßjemnφch dom∙, diskriminovan²ch v pom∞ru k ostatnφm vlastnφk∙m, kup°. tzv. rodinn²ch domk∙ tφm, ₧e je jim odep°eno po₧φvat plody a u₧itky svΘho vlastnictvφ, nebo¥ ve skuteΦnosti vzhledem k v²Üi nßjemnΘho a v²Üi nßklad∙ nezbytn²ch k provozu, Φasto v katastrofickΘm stavu se nachßzejφcφch nemovitostφ, jsou Φßst nßjemnΘho, jakΘ by jinak s p°ihlΘdnutφm ke vÜem okolnostem bylo mo₧no pova₧ovat za p°im∞°enΘ, nuceni hradit ze svΘho. Jin²mi slovy, v d∙sledku dosavadnφ prßvnφ ·pravy existujφ dnes v naÜφ spoleΦnosti socißlnφ skupiny Φi subjekty, kterΘ hradφ ze svΘho to, co v zßjmu napln∞nφ ji₧ konstatovanΘho Φl. 11 Paktu mß zajiÜ¥ovat stßt. Cenovß regulace, nemß-li p°esßhnout meze ·stavnosti, nesmφ evidentn∞ snφ₧it cenu tak, aby vzhledem ke vÜem prokßzan²m a nutn∞ vynalo₧en²m nßklad∙m eliminovala mo₧nost alespo≥ jejich nßvratnosti, nebo¥ v takovΘm p°φpad∞ by vlastn∞ implikovala pop°enφ ·Φelu a vÜech funkcφ vlastnictvφ.
Pokud jde koneΦn∞ o navrhovateli namφtanΘ poruÜenφ Φl. 26 odst. 1 Listiny, mß i ┌stavnφ soud za to, ₧e cenovß regulace nezabra≥uje nikomu podnikat ani provozovat jinou hospodß°skou Φinnost, nebo¥ ka₧d² mß mo₧nost se svobodn∞ rozhodnout, zda za dan²ch podmφnek v urΦitΘ oblasti podnikat bude. Nadto regulace nßjemnΘho se nevztahuje na nov∞ uzavφranΘ nßjemnφ smlouvy, a nestojφ tedy v cest∞ podnikatelskΘ aktivit∞.
┌stavnφ soud dosp∞l k zßv∞ru, ₧e vyhlßÜka Ministerstva financφ Φ. 176/1993 Sb. je v rozporu s Φl. 1 DodatkovΘho protokolu Φ. 1 k ┌mluv∞, Φl. 11 odst. 1, Φl. 4 odst. 3 a 4 Listiny a Φl. 1 ┌stavy, a proto ji podle º 70 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. zruÜil dnem 31. prosince 2001, aby legislativ∞ poskytl dostatek Φasu k vytvo°enφ novΘho kvalitnφho prßvnφho p°edpisu.
P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.
OdliÜnΘ stanovisko zaujal k rozhodnutφ plΘna podle º 14 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, soudce JUDr. Vladimφr Paul.