96
┌stavnφ soud rozhodl dne 22. b°ezna 2000 v plΘnu o nßvrhu M. M. na zruÜenφ º 139 pφsm. c) zßkona Φ. 50/1976 Sb., o ·zemnφm plßnovßnφ a stavebnφm °ßdu (stavebnφ zßkon), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙,
Dnem vyhlßÜenφ tohoto nßlezu ve Sbφrce zßkon∙ se zruÜuje ustanovenφ º 139 pφsm. c) zßkona Φ. 50/1976 Sb., o ·zemnφm plßnovßnφ a stavebnφm °ßdu (stavebnφ zßkon), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙.
Dne 20. kv∞tna 1999 podala M. M. ·stavnφ stφ₧nost proti usnesenφ KrajskΘho soudu v Hradci KrßlovΘ ze dne 4. b°ezna 1999 Φ. j. 30 Ca 3/99-19. Tφmto rozhodnutφm soud zastavil °φzenφ o jejφm nßvrhu na p°ezkoumßnφ rozhodnutφ Okresnφho ·°adu v Chrudimi, kter²m bylo potvrzeno rozhodnutφ odboru v²stavby a ·zemnφho plßnovßnφ M∞stskΘho ·°adu v Hlinsku. Ve svΘ sprßvnφ ₧alob∞ st∞₧ovatelka uvedla, ₧e nesouhlasφ s rozhodnutφmi, kter²mi byla dodateΦn∞ povolena stavba °adov²ch garß₧φ na pozemku, se kter²m sousedφ jejφ pozemek. AΦ p∙vodn∞ bylo °φzenφ zahßjeno za ·Φelem odstran∞nφ garß₧e (tzv. ΦernΘ stavby), bylo nakonec vydßno dodateΦnΘ povolenφ ke stavb∞ °adov²ch garß₧φ, p°itom nebylo dbßno jejφch nßmitek, ₧e nebude mφt p°φstup na vlastnφ pozemek a nebude moci s nφm nalo₧it tak, jak p∙vodn∞ zam²Ülela, tj. darovat ho vnukovi ke stavb∞ domu. ObdobnΘ byly i nßmitky druhΘho ₧alobce, t°etφ pak namφtal, ₧e nebyl k stavebnφmu °φzenφ v∙bec p°izvßn, aΦ je vlastnφkem pozemku, kter² je odd∞len od pozemk∙ urΦen²ch pro stavbu garß₧φ pouze potokem.
Krajsk² soud v Hradci KrßlovΘ °φzenφ zastavil s od∙vodn∞nφm, ₧e podle º 250 odst. 1 obΦanskΘho soudnφho °ßdu (dßle jen "o.s.°.") je k podßnφ ₧aloby ve sprßvnφm soudnictvφ legitimovßn pouze ten, kdo byl ·Φastnφkem ji₧ prob∞hlΘho sprßvnφho °φzenφ (a¥ ji₧ s nφm tak bylo skuteΦn∞ zachßzeno, Φi nikoliv). Z ustanovenφ º 88 a º 97 odst. 1 zßkona Φ. 50/1976 Sb., o ·zemnφm plßnovßnφ a stavebnφm °ßdu (stavebnφ zßkon), (dßle jen "stavebnφ zßkon") sice vypl²vß, ₧e ·Φastnφky °φzenφ o odstran∞nφ stavby jsou mj. osoby, kterΘ majφ vlastnickß nebo jinß prßva k sousednφm pozemk∙m a stavbßm na nich, pokud jejich prßva mohou b²t rozhodnutφm p°φmo dotΦena, avÜak to, co se rozumφ pod pojmem "sousednφ pozemek" vymezuje stavebnφ zßkon v º 139 pφsm. c) tak, ₧e se tφm rozumφ pouze "pozemky, kterΘ majφ spoleΦnou hranici s pozemkem, kter² je p°edm∞tem sprßvnφho °φzenφ vedenΘho podle tohoto zßkona, a stavby na t∞chto pozemcφch". Vzhledem k tomu, ₧e bylo zjiÜt∞no, ₧e mezi pozemky ₧alobc∙ a parcelami, na nich₧ byly stavby °adov²ch garß₧φ dodateΦn∞ povoleny, je jeÜt∞ parcela ve vlastnictvφ obce, nejde o sousedstvφ ve smyslu uvedenΘho ustanovenφ stavebnφho zßkona, a proto ₧alobci nebyli ·Φastnφky sprßvnφho °φzenφ a nejsou tedy legitimovßni k podßnφ ₧aloby. Podle nßzoru soudu na tom nic nem∙₧e zm∞nit ani okolnost, ₧e jejich pozemky jsou od hranice pozemku, na kterΘm byla provßd∞na stavba, vzdßleny pouze 40 cm. Z tohoto d∙vodu bylo °φzenφ o ₧alob∞ zastaveno podle º 250 odst. 3 o.s.°.
S ohledem na uvedenΘ skuteΦnosti podala st∞₧ovatelka spolu s ·stavnφ stφ₧nostφ nßvrh na zruÜenφ º 139 pφsm. c) stavebnφho zßkona. ╚tvrt² senßt ┌stavnφho soudu po konstatovßnφ, ₧e napadenΘ usnesenφ vychßzφ z tohoto ustanovenφ stavebnφho zßkona, rozhodl usnesenφm ze dne 8. °φjna 1999 sp. zn. IV. ┌S 248/99 o p°eruÜenφ °φzenφ o ·stavnφ stφ₧nosti a postoupenφ nßvrhu na zruÜenφ uvedenΘho ustanovenφ stavebnφho zßkona plΘnu ┌stavnφho soudu.
Navrhovatelka ve svΘm nßvrhu na zruÜenφ zßkonnΘho ustanovenφ uvedla, ₧e ustanovenφ º 139 pφsm. c) stavebnφho zßkona bylo dopln∞no novelizacφ provedenou zßkonem Φ. 83/1998 Sb. a ₧e tato novelizace zredukovala ·Φastnφky stavebnφho °φzenφ pouze na vlastnφky pozemk∙ hraniΦφcφch. Tato redukce vylouΦila ze stavebnφho °φzenφ okruh osob, kterΘ se prßvem mohou cφtit b²t stavbou dotΦeny ve sv²ch prßvech. Tφm byly i vylouΦeny z prßva napadnout stavebnφ rozhodnutφ u nezßvislΘho soudu. Navrhovatelka uvßdφ, ₧e takovΘ omezenφ ·Φastnφk∙ stavebnφho °φzenφ pova₧uje za ne·stavnφ, nebo¥ nenφ sporu o tom, ₧e ·Φastnφkem by m∞l b²t ka₧d², jeho₧ prßva mohou b²t zam²Ülenou stavbou dotΦena, omezena, p°φpadn∞ i zruÜena. NapadenΘ ustanovenφ navφc p°φmo vybφzφ ke zneu₧itφ, nebo¥ pokud vlastnφk pozemku, na kterΘm mß b²t z°φzena kontroverznφ stavba, p°evede nap°. pßs v minimßlnφ Üφ°i na n∞koho jinΘho (nap°. obec), a tφm se odd∞lφ od souseda, vylouΦφ ze stavebnφho °φzenφ tohoto b²valΘho souseda, a tφm mu i znemo₧nφ uplat≥ovat jakΘkoliv nßmitky ji₧ ve stavebnφm °φzenφ a takΘ ho vylouΦφ z prßva obrßtit se na nezßvisl² soud. Z t∞chto d∙vod∙ pova₧uje st∞₧ovatelka napadenΘ ustanovenφ za rozpornΘ s Φl. 11 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina"), jako₧ i s prßvem na soudnφ ochranu podle Φl. 36 a 38 tΘto Listiny, resp. s prßvy vypl²vajφcφmi z Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod (dßle jen "┌mluva``), jako₧ i s Φl. 1 DodatkovΘho protokolu k nφ.
Poslaneckß sn∞movna Parlamentu ╚eskΘ republiky ve svΘm vyjßd°enφ uvedla, ₧e pojem "sousednφ pozemky a stavby na nich" se vyskytuje ve stavebnφm zßkon∞ ve spojenφ s vφce ustanovenφmi. Vzhledem k tomu, ₧e z º 140 stavebnφho zßkona vypl²vß, ₧e tam, kde stavebnφ zßkon stanovφ v²slovn∞ n∞co jinΘho, nelze pou₧φt zßkon Φ. 71/1967 Sb., o sprßvnφm °φzenφ (sprßvnφ °ßd), je z°ejmΘ, ₧e pokud jde o definici ·Φastnφk∙ jednotliv²ch °φzenφ podle stavebnφho zßkona, je t°eba vychßzet z tohoto zßkona, a nikoliv ze sprßvnφho °ßdu. ┌Φelem vymezenφ pojmu "sousednφ pozemky a stavby na nich" byla eliminace ne·m∞rnΘho a ne₧ßdoucφho poΦtu ·Φastnφk∙ stavebnφho °φzenφ. Jde tedy o legßlnφ vymezenφ pojmu, a nikoliv o zßm∞r vylouΦit z °φzenφ osoby, jejich₧ zßjmy mohou b²t tφmto °φzenφm dotΦeny. Zßkon navφc umo₧≥uje, aby stavebnφ ·°ad p°izval k °φzenφ i jinΘ osoby ne₧ ·Φastnφky, p°iΦem₧ je dokonce povinen v rßmci tohoto °φzenφ °ßdn∞ posoudit jejich p°ipomφnky a vypo°ßdat se s nimi. Ka₧d² vlastnφk stavby nebo pozemku, jeho₧ vlastnickß prßva jsou p°φmo dotΦena, se pak m∙₧e dovolat ochranyprost°ednictvφm soudu, co₧ mu umo₧≥uje jeho zßkladnφ prßvo zakotvenΘ v Listin∞. Pak ji₧ nenφ rozhodujφcφ charakter jeho procesnφ zp∙sobilosti v probφhajφcφm sprßvnφm (stavebnφm) °φzenφ, ale povaha poruÜenφ jeho prßv. V tomto kontextu tedy podle nßzoru PoslaneckΘ sn∞movny ·prava º 139 stavebnφho zßkona nenφ ·pravou bezprost°edn∞ zasahujφcφ Φi omezujφcφ zßkladnφ lidskß prßva nebo svobody. V zßv∞ru svΘho podßnφ Poslaneckß sn∞movna potvrdila, ₧e zßkon Φ. 83/1998 Sb., kter²m se m∞nφ zßkon Φ. 50/1976 Sb., o ·zemnφm plßnovßnφ a stavebnφm °ßdu (stavebnφ zßkon), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙, byl schvßlen pot°ebnou v∞tÜinou poslanc∙ zßkonodßrnΘho sboru, podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a °ßdn∞ vyhlßÜen ve Sbφrce zßkon∙, a souΦasn∞ vyjßd°ila stanovisko, ₧e zßkonodßrn² sbor jednal v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu s ┌stavou ╚eskΘ republiky, ·stavnφm po°ßdkem a naÜφm prßvnφm °ßdem, je vÜak na ┌stavnφm soudu, aby v souvislosti s podan²m nßvrhem posoudil ·stavnost napadenΘho ustanovenφ zßkona a vydal p°φsluÜnΘ rozhodnutφ.
Senßt Parlamentu ╚eskΘ republiky na v²zvu ┌stavnφho soudu k v∞ci uvedl, ₧e jednφm z hlavnφch d∙vod∙ rozsßhlΘ novely stavebnφho zßkona, provedenΘ s ·Φinnostφ od 1. Φervence 1998 zßkonem Φ. 83/1998 Sb., byla snaha o snφ₧enφ administrativnφ nßroΦnosti n∞kter²ch procesnφch ·kon∙ a postup∙ souvisejφcφch s °φzenφm o stavbßch. V Φßsti zßkona upravujφcφ stavebnφ °ßd byla proto provedena °ada zm∞n a zjednoduÜenφ zam∞°en²ch na formßln∞ byrokratickou strßnku tohoto p°edpisu. Pro dosa₧enφ tohoto cφle byl zßkon dopln∞n o v²klad pojmu "sousednφ pozemek", Φφm₧ doÜlo i ke zp°esn∞nφ v²Φtu ·Φastnφk∙ stavebnφho °φzenφ uveden²ch v º 59 a 97 stavebnφho zßkona. Zßm∞r p°esnΘho vymezenφ okruhu ·Φastnφk∙ jako vlastnφk∙ pouze sousednφch pozemk∙ a staveb na nich byl proveden p°edevÜφm s cφlem zjednoduÜit pr∙b∞h stavebnφho °φzenφ tφm, ₧e takto vymezen² okruh ·Φastnφk∙ bude urΦovßn podle stavu v katastru nemovitostφ. Tento zp∙sob by nem∞l vyvolßvat nutnost dalÜφho vyhledßvßnφ vlastnφk∙ jin²ch pozemk∙. Toto jasnΘ vymezenφ ·Φastnφk∙ by m∞lo zabezpeΦit definitivnφ okruh ·Φastnφk∙ stavebnφho °φzenφ a m∞lo by se pozitivn∞ odrazit na prßvnφ jistot∞ a prßvnφ moci rozhodnutφ. Senßt takΘ vyjad°uje pochybnosti o tom, zda v danΘm p°φpad∞ bylo st∞₧ovatelΦino vlastnickΘ prßvo poruÜeno v rozsahu chrßn∞nΘm Listinou. St∞₧ovatelka nenφ omezena ve svΘm prßvu n∞co vlastnit ani nenφ ve vztahu k jin²m vlastnφk∙m diskriminovßna, nebo¥ jejφ pozice je stejnß jako v p°φpad∞ jin²ch vlastnφk∙, jejich₧ pozemek nehraniΦφ s jin²m pozemkem. Nejde zde ani o p°φpad vyvlastn∞nφ, ani o omezenφ vlastnickΘho prßva. V ·vahu p°ichßzφ mo₧nost, ₧e st∞₧ovatelka je ve v²konu svΘho vlastnickΘho prßva n∞jak²m zp∙sobem ruÜena a mohlo by tedy jφt podle Φl. 1 DodatkovΘho protokolu k ┌mluv∞ o zßsah do pokojnΘho u₧φvßnφ majetku. Toto posouzenφ vÜak zßvisφ na konkrΘtnφch okolnostech p°φpadu, nebo¥ Φl. 11 Listiny, stejn∞ jako jejφ ostatnφ ustanovenφ, upravuje obdobn∞ jako ┌mluva vztahy mezi ve°ejnou mocφ a jedincem, a nikoliv mezi fyzick²mi osobami navzßjem. K nßmitce st∞₧ovatelky, ₧e ustanovenφ stavebnφho zßkona o vymezenφ sousednφch pozemk∙ a z toho vypl²vajφcφ urΦenφ ·Φastnφk∙ stavebnφho °φzenφ lze lehce obejφt a vylouΦit tak mo₧nost ·ΦinnΘ obrany n∞kter²ch vlastnφk∙, se ve vyjßd°enφ uvßdφ, ₧e p°edm∞tnß novela stavebnφho zßkona vlo₧ila do º 32 stavebnφho zßkona s v²Φtem ·zemnφch rozhodnutφ i rozhodnutφ o d∞lenφ nebo scelovßnφ pozemk∙. Tφm, ₧e k d∞lenφ nebo scelovßnφ pozemk∙ je t°eba ·zemnφho rozhodnutφ, ke kterΘmu je p°φsluÜn² stavebnφ ·°ad, je dßna zßruka, ₧e nebude dochßzet ke spekulativnφmu d∞lenφ nebo scelovßnφ pozemk∙ ve prosp∞ch jednotliv²ch vlastnφk∙ pozemk∙. TakovΘ d∞lenφ nebo scelovßnφ by v₧dy m∞lo b²t provedeno v souladu se zßm∞ry a cφli ·zemnφho plßnovßnφ nebo k zajiÜt∞nφ p°φstupu k pozemk∙m a stavbßm. Senßt p°i projednßvßnφ zßkona neshledal d∙vody, pro kterΘ by s touto novelou stavebnφho zßkona nemohl vyslovit souhlas.
Ve stanovisku Ministerstva pro mφstnφ rozvoj se uvßdφ, ₧e stavebnφ zßkon jako norma ve°ejnΘho prßva zavazuje ka₧dΘho, kdo chce stav∞t, aby a₧ na zßkonem povolenΘ v²jimky m∞l rozhodnutφ o umφst∞nφ stavby a stavebnφ povolenφ. Pokud n∞kdo poruÜφ zßkonem stanovenou povinnost a provede stavbu bez stavebnφho povolenφ a bez ohlßÜenφ, stavebnφ ·°ad mu na°φdφ jejφ odstran∞nφ. Odstran∞nφ se nena°φdφ jen tehdy, pokud stavebnφk prokß₧e, ₧e stavba je v souladu s ve°ejn²mi zßjmy, zejmΘna s ·zemn∞ plßnovacφ dokumentacφ, cφly a zßm∞ry ·zemnφho plßnovßnφ, obecn²mi technick²mi po₧adavky na v²stavbu, technick²mi po₧adavky na stavby, zßjmy chrßn∞n²mi zvlßÜtnφmi p°edpisy, a jestli₧e stavebnφk v °φzenφ o odstran∞nφ stavby po₧ßdß o jejφ dodateΦnΘ povolenφ a p°edlo₧φ podklady a doklady vy₧ßdanΘ stavebnφm ·°adem ve stanovenΘ lh∙t∞ a rozsahu jako k ₧ßdosti o stavebnφ povolenφ. Vymezenφ okruhu ·Φastnφk∙ °φzenφ ve stavebnφm zßkon∞ [º 34 odst. 1, º 59 odst. 1 pφsm. b) a º 97 odst. 1] souvisφ takΘ s vymezenφm pojmu "sousednφ pozemky a stavby na nich" v º 139 pφsm. c) stavebnφho zßkona. Pro ·Φely °φzenφ veden²ch podle stavebnφho zßkona byl tento pojem v²slovn∞ definovßn zßkonem Φ. 83/1998 Sb. Novela vychßzela z ustßlenΘho v²kladu a desφtky let trvajφcφ prßvnφ a soudnφ praxe, ₧e sousednφm pozemkem je pozemek, kter² mß spoleΦnou hranici s pozemkem, na n∞m₧ se mß stav∞t. Uveden² v²klad podle nßzoru ministerstva nezpochybnil ani ┌stavnφ soud, kdy₧ sv²m usnesenφm z 10. b°ezna 1996 sp. zn. IV. ┌S 53/95 odmφtl ·stavnφ stφ₧nost podanou vlastnφky nemovitostφ nachßzejφcφch se v Rakousku sm∞°ujφcφ proti rozhodnutφ b²valΘho Ministerstva hospodß°stvφ z 3. Φervna 1994 Φ. j. MH-482/94 t²kajφcφ se stavebnφho povolenφ na mezisklad vyho°elΘho paliva v Dukovanech a usnesenφ Vrchnφho soudu v Praze z 30. prosince 1994 sp. zn. 6 A 121/94, kter²m bylo zastaveno °φzenφ o ₧alob∞ st∞₧ovatel∙ proti tomuto rozhodnutφ. Z d∙vodu v∞tÜφ prßvnφ jistoty byl tento ustßlen² v²klad v²slovn∞ vyjßd°en v zßkonu. Tato skuteΦnost nesni₧uje v °φzenφch veden²ch podle stavebnφho zßkona ochranu p°ed zßsahem do prßv a prßvem chrßn∞n²ch zßjm∙ a povinnostφ. VlastnickΘ prßvo a jinß prßva a zßjmy fyzick²ch a prßvnick²ch osob odliÜn²ch od stavebnφka a dalÜφch ·Φastnφk∙ °φzenφ chrßnφ sv²mi instituty stavebnφ zßkon sßm ji₧ tφm, ₧e ke stavb∞ je t°eba povolenφ (dodateΦnΘ povolenφ). Prßva t∞chto osob jsou chrßn∞na i souvisejφcφmi p°edpisy ve°ejnΘho prßva (a to p°edb∞₧n∞, kdy₧ se posuzuje p°φpustnost stavby v∙bec a dopad navrhovanΘ stavby p°ed jejφ realizacφ) tφm, ₧e stavebnφ ·°ad nem∙₧e umφstit Φi povolit stavbu bez souhlasu nebo dohody s orgßny ve°ejnΘ sprßvy, kterΘ hßjφ ve°ejn² zßjem podle t∞chto p°edpis∙. Sledovßnφm ve°ejn²ch zßjm∙ v °φzenφch veden²ch stavebnφmi ·°ady podle stavebnφho zßkona je dßna ochrana p°ed zßsahem do prßv a prßvem chrßn∞n²ch zßjm∙ nad p°φpustnou mφru zakotvenou ve ve°ejnoprßvnφch p°edpisech (º 4 odst. 1 vyhlßÜky Φ. 132/1998 Sb., kterou se provßd∞jφ n∞kterß ustanovenφ stavebnφho zßkona) i osobßm, kterΘ ·Φastnφky °φzenφ nejsou, tedy i t∞m, kdo nemajφ vlastnickß nebo jinß prßva k sousednφm pozemk∙m a stavbßm na nich. P°φpustnß mφra zßsah∙ do prßv a prßvem chrßn∞n²ch zßjm∙ a povinnostφ je dßna ve°ejnoprßvnφmi normami a spoΦφvß v urΦitΘm obt∞₧ovßnφ, kterΘ je nutn²m d∙sledkem hromadnΘho sou₧itφ vφce osob. Povaha a p°edm∞t hmotn∞prßvnφch ·prav ve sprßvnφm prßvu - r∙znorodost situacφ, kterΘ musφ °eÜit - objektivn∞ vy₧aduje adekvßtnφ procesnφ °eÜenφ vΦetn∞ vymezenφ okruhu ·Φastnφk∙ °φzenφ, tedy takΘ osob, kter²m zßkon p°iznßvß ve°ejnß subjektivnφ sousedskß prßva. Okruh osob, kterΘ p°ed umφst∞nφm a povolenφm stavby mohou ve ve°ejnoprßvnφch °φzenφch veden²ch stavebnφm ·°adem uplat≥ovat svΘ nßmitky, ani nem∙₧e mφt takovou Üφ°i, kterou p°iznßvß obΦansk² zßkonφk v soukromoprßvnφ sfΘ°e (ka₧dΘho proti ka₧dΘmu), kde se lze dovolßvat ochrany proti ji₧ existujφcφm zßsah∙m do v²konu vlastnickΘho prßva nad mφru p°im∞°enou pom∞r∙m (º 127 obΦanskΘho zßkonφku). ZruÜenφ ustanovenφ º 139 pφsm. c) stavebnφho zßkona by ztφ₧ilo vymezenφ okruhu ·Φastnφk∙ °φzenφ veden²ch stavebnφm ·°adem. Sm∞°ovalo by k p°iznßnφ prßvnφho postavenφ ·Φastnφka °φzenφ o umφst∞nφ stavby, stavebnφho °φzenφ, °φzenφ podle º 85 a₧ 96 stavebnφho zßkona blφ₧e neohraniΦenΘmu, neomezenΘmu a neurΦitΘmu okruhu osob, kterΘ by tvrdily, ₧e rozhodnutφmi by mohla b²t dotΦena jejich prßva a prßvem chrßn∞nΘ zßjmy nebo povinnosti. To by vyvolßvalo prßvnφ nejistotu jak stavebnφka, resp. t∞ch osob, kter²m bylo p°iznßno rozhodnutφm urΦitΘ prßvo nebo ulo₧ena povinnost, tak stavebnφho ·°adu. Krom∞ toho by nutn∞ p°ineslo pr∙tahy v °φzenφ a zvyÜovßnφ jeho nßklad∙. Proto Ministerstvo pro mφstnφ rozvoj navrhovanΘ zruÜenφ ustanovenφ º 139 pφsm. c) stavebnφho zßkona nedoporuΦuje.
NavrhovatelΦin nßvrh sm∞°uje ke zruÜenφ ustanovenφ º 139 pφsm. c) stavebnφho zßkona, kterΘ je pro pom∞ry stavebnφho zßkona legßlnφ definicφ pojmu "sousednφ pozemek a stavby na nich". Z hlediska legislativnφ techniky je mo₧no konstatovat, ₧e pou₧φvßnφ tzv. legßlnφch definic mß jist∞ svΘ opodstatn∞nφ. Je vÜak t°eba respektovat (a tomu korespondujφ i obecn∞ teoretickΘ zßv∞ry - srov. Knapp, V.: Teorie prßva, C. H. Beck, Praha 1995), ₧e je t°eba je pou₧φvat s mφrou a v₧dy po zvß₧enφ jejich v²hod a nev²hod v konkrΘtnφ situaci, tj. jen tehdy, lze-li spolehliv∞ soudit, ₧e definice je v danΘm p°φpad∞ pot°ebnß, aby odstranila eventußlnφ nejasnost, ani₧ by vÜak zßrove≥ hrozila vyvolßnφm jinΘ a ani₧ by zp∙sobila ne₧ßdoucφ p°φliÜnou rigidnost prßvnφ normy. I pod tφmto zorn²m ·hlem bylo t°eba posoudit dopady vypl²vajφcφ z legßlnφ definice obsa₧enΘ de lege lata v º 139 pφsm. c) stavebnφho zßkona.
Definice "sousednφ pozemek a stavby na nich" byla do stavebnφho zßkona vlo₧ena novelou provedenou zßkonem Φ. 83/1998 Sb. a je prßvn∞ relevantnφ ve vztahu k t∞m ustanovenφm stavebnφho zßkona, kterß vymezujφ okruhy ·Φastnφk∙ °φzenφ.
Stavebnφ °φzenφ p°edstavuje souhrn °φzenφ vφce druh∙, z nich₧ nejv²znamn∞jÜφ jsou °φzenφ ·zemnφ (º 32 a₧ 42), °φzenφ o povolenφ staveb, zm∞n staveb a udr₧ovacφch pracφ (º 54 a₧ 70), °φzenφ o odstran∞nφ staveb (º 88 a₧ 97) a °φzenφ o vyvlastn∞nφ (º 108 a₧ 116). P°itom ·Φastenstvφ osob, kterΘ majφ vlastnickß nebo jinß prßva k sousednφm pozemk∙m a stavbßm na nich, je p°ipuÜt∞no ve vÜech t∞chto °φzenφch (º 34, 59 a 97), s v²jimkou °φzenφ vyvlast≥ovacφho, a to p°i spln∞nφ spoleΦnΘ podmφnky, ₧e konkrΘtnφm rozhodnutφm mohou b²t dotΦena jejich prßva, prßvem chrßn∞nΘ zßjmy nebo povinnosti. ProblΘm, kter² vyvstßval v praxi jeÜt∞ p°ed novelizacφ, byl v tom, koho pova₧ovat za "dotΦenΘho souseda". Praxe - jak na to poukazuje ve svΘm stanovisku i Ministerstvo pro mφstnφ rozvoj - se ji₧ p°ed novelou klonila k tomu, ₧e takov²m sousedem je pouze vlastnφk Φi u₧ivatel mezujφcφho pozemku. [Jako p°φklad lze uvΘst rozsudek KrajskΘho soudu v Ostrav∞ 22 Ca 104/94 publikovan² ve Sprßvnφm prßvu 4/95, str. 220 a nßsl., podle kterΘho je sousednφm pozemkem podle º 34 odst. 1 stavebnφho zßkona pouze takov² pozemek, kter² mß s pozemkem, jeho₧ se ·zemnφ rozhodnutφ t²kß, spoleΦnou hranici (mezujφcφ pozemek). SouΦasn∞ soud vyslovil, ₧e podle º 250 odst. 2 o.s.°. nenφ k podßnφ sprßvnφ ₧aloby legitimovßn ten, jemu₧ sprßvnφ orgßn nad rßmec zßkona p°iznal postavenφ ·Φastnφka °φzenφ].
Je vÜak t°eba uvΘst, ₧e v odbornΘ literatu°e se ji₧ p°ed novelizacφ vyskytovaly nßzory, ₧e uveden² postup se p°φΦφ dobr²m mrav∙m, kdy₧ nap°. soused, kterΘho d∞lil p∙lmetrov² pot∙Φek Φi metrovß p∞Üina od pozemku, na kterΘm se m∞lo stav∞t, byl vylouΦen z mo₧nosti uplatnit svΘ oprßvn∞nΘ nßmitky. SouΦasn∞ bylo uvßd∞no, ₧e ·stavnost takovΘho postupu je p°inejmenÜφm spornß (viz doc. JUDr. P. Pr∙cha, CSc.: K n∞kter²m procesnφm aspekt∙m stavebn∞-prßvnφho re₧imu, Bulletin Stavebnφ prßvo Φ. 3/1996). Proto ji₧ v dob∞ p°ed novelizacφ lze zaznamenat nßzory, ₧e nenφ vylouΦeno subsidißrnφ pou₧itφ definice ·Φastenstvφ podle sprßvnφho °ßdu (º 14 odst. 1), kterß je podstatn∞ ÜirÜφ, p°iΦem₧ bylo argumentovßno tφm, ₧e vylouΦenφ pou₧itφ sprßvnφho °ßdu tak, jak je upraveno v º 140 stavebnφho zßkona, tedy slovy "nenφ-li stanoveno v²slovn∞ jinak``, by m∞lo b²t vyklßdßno restriktivn∞, a to kdykoli by takov² v²klad byl bli₧Üφ reßlnΘmu ₧ivotu. Z novelizace a legßlnφho vymezenφ pojmu "sousednφ pozemky a stavby na nich" vÜak je z°ejmΘ, ₧e zßkonodßrce takovΘ ·vahy vylouΦil, nebo¥ p°i souΦasnΘm zn∞nφ stavebnφho zßkona by ÜirÜφ a pro "souseda" v²hodn∞jÜφ interpretace narazila p°inejmenÜφm na pravidla formßlnφ logiky.
Na tomto mφst∞ je t°eba p°ipomenout i praxi prvorepublikovΘho NejvyÜÜφho sprßvnφho soudu (dßle jen "NSS"), kter² (a to dokonce s pou₧itφm judikatury b²valΘho NejvyÜÜφho sprßvnφho soudu rakouskΘho) vyklßdal pojem "soused`` ve stavebnφm °φzenφ daleko liberßln∞ji. Nap°. v nßlezu z 22. Φervna 1938 (Boh. A 14314/38) NSS vyslovil, ₧e sousedem je nejen ten, jeho₧ nemovit² majetek bezprost°edn∞ souvisφ se staveniÜt∞m, ale i majitel vzdßlen∞jÜφ nemovitosti, zejmΘna takΘ pozemku le₧φcφho naproti projektovanΘ stavb∞ p°es cestu, jestli₧e projekt m∙₧e mφt na jeho nemovit² majetek stavebn∞-policejnφ reflex. V tomto p°φpad∞ NSS p°iznal st∞₧ovateli legitimaci k odvolßnφ ve sprßvnφm °φzenφ. Stejn∞ tak v nßlezu Boh. A 9764/32 judikoval NSS, ₧e sousedy podle stavebnφho °ßdu jsou nejen majitelΘ nemovitostφ sousedφcφch bezprost°edn∞ se staveniÜt∞m, ale i majitelΘ objekt∙ vzdßlen∞jÜφch, jsou-li tyto objekty v takovΘm vztahu ke staveniÜti, ₧e stavba m∙₧e mφt na zßjmy vlastnφka onoho objektu ·Φinky, kterΘ po₧φvajφ ochrany stavebnφho °ßdu. Je ovÜem t°eba uvΘst, ₧e NSS m∞l i ustßlenou judikaturu o tom, ₧e ne ka₧dß nßmitka sousedova m∙₧e b²t pova₧ovßna za zp∙sobilou soudnφ ochrany ("sprßvnφ soud je povolßn chrßnit jen subjektivnφ ve°ejnß prßva" - Boh. A 7679/29).
Je tedy z°ejmΘ, ₧e souΦasn² stav vymezenφ ·Φastnφk∙ stavebnφho °φzenφ v dob∞, kdy jsou, Φi majφ b²t ct∞na lidskß prßva, je pro "sousedy" podstatn∞ horÜφ ne₧li stav na zaΦßtku stoletφ. Tento stav nenφ ovÜem dßn jen napaden²m ustanovenφm º 139 pφsm. c) stavebnφho zßkona, ale takΘ vymezenφm aktivnφ legitimace k podßnφ sprßvnφ ₧aloby podle 250 odst. 2 o. s. °. Z tohoto ustanovenφ toti₧ vypl²vß, ₧e ne ka₧d² "kdo tvrdφ, ₧e byl na sv²ch prßvech zkrßcen rozhodnutφm orgßnu ve°ejnΘ sprßvy" se m∙₧e obrßtit na soud. K podßnφ sprßvnφ ₧aloby je oprßvn∞n podstatn∞ u₧Üφ okruh fyzick²ch Φi prßvnick²ch osob - ₧alobce musel b²t ·Φastnφkem sprßvnφho °φzenφ (a to de lege, nikoli de facto). S ohledem na specifickou povahu sprßvnφho procesu tφm ovÜem dochßzφ k situaci, ₧e zdaleka ne vÜechny osoby, kterΘ mohou b²t pravomocn²m sprßvnφm rozhodnutφm dotΦeny v prßvech Φi povinnostech, mohou b²t v soudnφm °φzenφ ·Φastnφky.
Je evidentnφ, ₧e d∙vodem za°azenφ p°edm∞tnΘ legßlnφ definice do stavebnφho zßkona bylo posφlenφ principu rychlosti a hospodßrnosti p°φsluÜn²ch °φzenφ podle stavebnφho zßkona, a to pevn²m uzav°enφm okruhu osob, kterΘ se ·Φastenstvφ domßhajφ s odkazem na vlastnickß nebo jinß prßva k sousednφm pozemk∙m a stavbßm na nich. Jakkoli lze tomuto zßm∞ru rozum∞t, nelze z pohledu ┌stavnφho soudu pominout, ₧e uzav°enß legßlnφ definice, absolutn∞ vyluΦujφcφ mo₧nost pojmout za ·Φastnφky °φzenφ i vlastnφky jin²ch sousednφch pozemk∙ ne₧ pozemk∙, kterΘ majφ spoleΦnou hranici s pozemkem, kter² je p°edm∞tem °φzenφ (tedy i vlastnφky pozemku "za potokem", "za cestou", "za zjevn∞ bagatelnφm co do v²m∞ry vklφn∞n²m pozemkem ve vlastnictvφ jinΘ osoby"), jejich₧ prßva mohou b²t v °φzenφch dotΦena, omezuje prostor pro sprßvnφ uvß₧enφ sprßvnφch orgßn∙ tam, kde je zjevnΘ, ₧e i p°es neexistenci spoleΦnΘ hranice mohou b²t prßva nemezujφcφho souseda dotΦena.
NapadenΘ ustanovenφ tφm, ₧e vymezuje pojem "soused" p°φmo v zßkon∞, bere sprßvnφmu orgßnu mo₧nost, aby jako s ·Φastnφkem °φzenφ zachßzel tΘ₧ s osobou, kterß oΦividn∞ m∙₧e b²t rozhodnutφm vydßvan²m ve stavebnφm °φzenφ dotΦena ve sv²ch prßvech, a to i v prßvech ·stavn∞ chrßn∞n²ch, jako je prßvo na pokojnΘ u₧φvßnφ majetku, p°φpadn∞ prßvo vlastnickΘ (Φl. 1 DodatkovΘho protokolu k ┌mluv∞, Φl. 11 Listiny). To, ₧e je mo₧no takovou osobu p°izvat k °φzenφ (nikoliv vÜak jako ·Φastnφka) podle º 59 odst. 3 stavebnφho zßkona, je nedostateΦnΘ, nebo¥ s ohledem na dikci º 250 odst. 2 o. s. °. vy°azuje napadenΘ ustanovenφ takovou osobu z prßva obrßtit se na nezßvisl² soud. V tomto smyslu tedy je napadenΘ ustanovenφ º 139 pφsm. c) stavebnφho zßkona zcela evidentn∞ v rozporu s Φl. 36 odst. 2 Listiny, nebo¥ z prßva na p°φstup k soudu a soudnφ ochranu vyluΦuje toho, kdo nejen tvrdφ, ₧e m∙₧e b²t sprßvnφm rozhodnutφm dotΦen ve sv²ch prßvech, ale kde takovΘ dotΦenφ m∙₧e b²t zcela z°ejmΘ.
┌stavnφ soud si je v∞dom mo₧n²ch interpretaΦnφch problΘm∙ v tom sm∞ru, "a₧ kam" - do jakΘ Üφ°e Φi vzdßlenosti - mohou tzv. sousednφ pozemky, pokud nebude platit podmφnka spoleΦnΘ hranice, sahat. Nezb²vß vÜak ne₧ konstatovat, ₧e posouzenφ tΘto otßzky bude v₧dy v∞cφ individußlnφch p°φpad∙ (z°ejm∞ s p°ihlΘdnutφm k povaze zam²Ülen²ch staveb a z nφ plynoucφch mo₧n²ch ne₧ßdoucφch dopad∙), a to jak na ·rovni rozhodovacφ praxe stavebnφch ·°ad∙, tak na ·rovni rozhodovßnφ o p°ezkoumßvßnφ t∞chto rozhodnutφ v rßmci sprßvnφho soudnictvφ. Samotnß nßroΦnost takovΘho posuzovßnφ nem∙₧e vÜak b²t dostateΦn²m d∙vodem pro postup opaΦn², kter² by spoΦφval (a tak tomu de lege lata je) v koncipovßnφ legßlnφ definice, kterß nebude sice Φinit ₧ßdnΘ interpretaΦnφ problΘmy, nicmΘn∞ jejφ existence m∙₧e zu₧ovat prostor pro ochranu ·stavn∞ zaruΦen²ch prßv.
Z uveden²ch d∙vod∙ bylo nßvrhu na zruÜenφ º 139 pφsm. c) stavebnφho zßkona pro jeho rozpor s Φl. 36 odst. 2 Listiny vyhov∞no a napadenΘ ustanovenφ bylo dnem vyhlßÜenφ tohoto nßlezu ve Sbφrce zßkon∙ zruÜeno (º 70 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu).
Pro ·plnost ┌stavnφ soud k odkazu Ministerstva pro mφstnφ rozvoj na usnesenφ ┌stavnφho soudu z 10. b°ezna 1996 sp. zn. IV. ┌S 53/95 dodßvß, ₧e v uvedenΘ v∞ci, specifickΘ tφm, ₧e se t²kala stavebnφho °φzenφ, jeho₧ p°edm∞tem byla stavba nikoliv standardnφ, hrßla roli p°i posouzenφ otßzky ·Φastenstvφ tehdejÜφch st∞₧ovatel∙ i prostorovß p∙sobnost stavebnφho zßkona.
P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.