80
┌stavnφ soud rozhodl dne 15. b°ezna 2000 v plΘnu o nßvrhu skupiny poslanc∙ na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 4 odst. 2 v∞ty za st°ednφkem vyjßd°enΘ slovy "tato prßvnickß osoba m∙₧e nab²t pouze zem∞d∞lsk² pozemek uveden² v º 5 odst. 4", Φßsti ustanovenφ º 7 odst. 1 pφsm. d) vyjßd°enΘ slovy "pφsm. a)" a Φßsti ustanovenφ º 8 odst. 1 vyjßd°enΘ slovy "pφsm. a), b) a d)" zßkona Φ. 95/1999 Sb., o podmφnkßch p°evodu zem∞d∞lsk²ch a lesnφch pozemk∙ z vlastnictvφ stßtu na jinΘ osoby a o zm∞n∞ zßkona Φ. 569/1991 Sb., o PozemkovΘm fondu ╚eskΘ republiky, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a zßkona Φ. 357/1992 Sb., o dani d∞dickΘ, dani darovacφ a dani z p°evodu nemovitostφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙,
Dne 14. Φervna 1999 podala skupina 54 poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky, zastoupenß v °φzenφ p°ed ┌stavnφm soudem JUDr. Zde≥kem Koudelkou a Ing. Ladislavem Skopalem, nßvrh na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 4 odst. 2 v∞ty za st°ednφkem ve slovech "tato prßvnickß osoba m∙₧e nab²t pouze zem∞d∞lsk² pozemek uveden² v º 5 odst. 4", Φßsti ustanovenφ º 7 odst. 1 pφsm. d) ve slovech "pφsm. a)" a Φßsti ustanovenφ º 8 odst. 1 ve slovech "pφsm. a), b) a d)" zßkona Φ. 95/1999 Sb., o podmφnkßch p°evodu zem∞d∞lsk²ch a lesnφch pozemk∙ z vlastnictvφ stßtu na jinΘ osoby a o zm∞n∞ zßkona Φ. 569/1991 Sb., o PozemkovΘm fondu ╚eskΘ republiky, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a zßkona Φ. 357/1992 Sb., o dani d∞dickΘ, dani darovacφ a dani z p°evodu nemovitostφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙. Zßkon byl publikovßn ve Sbφrce zßkon∙ dne 25. kv∞tna 1999. Skupina poslanc∙ ve svΘm nßvrhu tvrdφ, ₧e zßkon poruÜuje ·stavn∞ zaruΦenou rovnost vlastnick²ch forem nep°φpustnou a ·stavn∞ neod∙vodn∞nou preferencφ zem∞d∞lskΘho podnikßnφ samostatn∞ hospoda°φcφch rolnφk∙ a diskriminuje podnikßnφ prßvnick²ch osob, zaruΦenΘ Φl. 11 a 26 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina"). NavrhovatelΘ poukazujφ na skuteΦnost, ₧e zßkon zakotvuje podmφnku, ₧e stßtnφ p∙da m∙₧e b²t prodßna jen fyzickΘ osob∞ nebo obci s velmi omezenou v²jimkou prodeje zastav∞n²ch pozemk∙ tΘ₧ prßvnick²m osobßm. Dle º 7 odst. 1 zßkona Pozemkov² fond m∙₧e prodat zem∞d∞lskΘ pozemky oprßvn∞n²m osobßm (dle zßkona o p∙d∞), dßle samostatn∞ hospoda°φcφm rolnφk∙m, kte°φ prokazateln∞ provozujφ zem∞d∞lskou v²robu minimßln∞ dva roky na pozemcφch o rozloze nejmΘn∞ 10 hektar∙ v katastrßlnφm nebo p°ilehlΘm ·zemφ obce, k nφ₧ pat°φ i pozemky urΦenΘ k prodeji, Φlen∙m dru₧stev, resp. spoleΦnφk∙m obchodnφch spoleΦnostφ, kterΘ provozujφ zem∞d∞lskou v²robu nejmΘn∞ dva roky na pozemcφch v katastrßlnφm nebo p°ilehlΘm ·zemφ obce, a koneΦn∞ fyzick²m osobßm ΦeskΘ stßtnφ p°φsluÜnosti, kterΘ vlastnφ nejmΘn∞ 10 hektar∙ zem∞d∞lskΘ p∙dy na uvedenΘm ·zemφ. Dle d∙vodovΘ zprßvy k zßkonu jednß se o prodej cca 500 000 ha zem∞d∞lskΘ p∙dy v rßmci privatizace stßtnφho zem∞d∞lskΘho majetku.
Podle nßzoru navrhovatel∙ je samoz°ejm∞ ve volnΘ dispozici vlastnφka prodat sv∙j majetek komukoliv v rßmci soukromoprßvnφch vztah∙, v tomto p°φpad∞ upraven²ch obΦansk²m zßkonφkem. Je z°ejmΘ, ₧e stejnou smluvnφ volnost mß i stßt, kter² v soukromoprßvnφch vztazφch vystupuje jako prßvnickß osoba (º 21 obΦanskΘhozßkonφku). Jinß situace vÜak nastßvß, pokud stßt chce upravit prodej svΘho majetku zvlßÜtnφm zßkonem, kter² jako ve°ejnoprßvnφ p°edpis vstupuje do smluvnφ svobody garantovanΘ obΦansk²m zßkonφkem. Tato jinß situace podle navrhovatel∙ nastane, kdy₧ stßt cestou zßkona direktivn∞ reguluje podmφnky kupnφ smlouvy na stran∞ kupujφcφho, kter² nenφ ve°ejnoprßvnφ korporacφ. Stßt samoz°ejm∞ m∙₧e omezit nab²vßnφ vlastnictvφ, ale jen p°i prokßzßnφ ve°ejnΘho zßjmu. Jinak nep°φpustn∞ pou₧φvß ve°ejnoprßvnφ typ regulace v klasicky soukromoprßvnφ oblasti. Zde odkazujφ navrhovatelΘ na nßlezy ┌stavnφho soudu, kterΘ obdobn∞ vyslovily nep°φpustnost zßsah∙ obcφ formou obecn∞ zßvazn²ch vyhlßÜek do soukromoprßvnφch vztah∙ (nßlezy sp. zn. Pl. ┌S 14/93 a Pl. ┌S 29/93).
V danΘm p°φpad∞ stßt omezil prßvo uchßzet se o koupi stßtnφ zem∞d∞lskΘ p∙dy a vylouΦil z p°φstupu ke stßtnφmu majetku prßvnickΘ osoby. Uveden² postup stßtu vÜak je v rozporu s Φl. 11 Listiny, kter² p°ipouÜtφ v²luΦnost vlastnictvφ pro tuzemce a omezuje n∞kterΘ vlastnictvφ jen na urΦenΘ osoby. Podmφnkou takovΘho omezenφ je vÜak ochrana ve°ejnΘho zßjmu stßtem. Stßt mß sice volnost v rßmci soukromoprßvnφch vztah∙ vybrat si dobrovoln∞ druhou stranu pro uzav°enφ kupnφ smlouvy na prodej p∙dy dle obΦanskΘho zßkonφku, p°istoupφ-li vÜak k zßkonnΘ regulaci a selekci osob, kter²m je umo₧n∞no uchßzet se o p°evod stßtnφho majetku, nem∙₧e tak Φinit libovoln∞, ale jen v od∙vodn∞n²ch p°φpadech, p°iΦem₧ d∙vody musφ mφt trval² charakter a vßzat se i na t°etφ osoby, kterΘ mohou v budoucnu dan² p°edm∞t vlastnictvφ nab²t, Φi nenab²t.
Ustanovenφ º 4 zßkona, kter² v odstavci 1 p°ipouÜtφ k nabytφ vlastnictvφ vÜechny stßtnφ obΦany, ale v odstavci 2 se fakticky vyluΦujφ prßvnickΘ osoby s velmi omezenou v²jimkou, je podle nßzoru navrhovatel∙ poruÜenφm rovnosti vlastnick²ch forem. K nabytφ vlastnictvφ se p°ipouÜt∞jφ pouze prßvnickΘ osoby, je₧ jsou vlastnφky t∞ch budov na zßkonem dotΦen²ch pozemcφch, je₧ pat°φ k p∙vodnφ zem∞d∞lskΘ usedlosti nebo slou₧φ zem∞d∞lskΘ v²rob∞ a s nφ souvisejφcφmu vodnφmu hospodß°stvφ - a to prßv∞ jen pro nabytφ t∞chto zastav∞n²ch pozemk∙. Nep°evede-li Pozemkov² fond postupem dle º 6 a 7 zßkona vÜechny pozemky podle cenovΘho p°edpisu, m∙₧e zbylΘ pozemky prodat ve ve°ejnΘ obchodnφ sout∞₧i na zßklad∞ volnΘ tvorby cen osobßm dle º 4 odst. 1 pφsm. a), b) a d), tj. nikoli prßvnick²m osobßm. Zcela ·stavnφ by podle nich bylo p°ipuÜt∞nφ t∞ch prßvnick²ch osob, kterΘ majφ sφdlo na ·zemφ ╚eskΘ republiky nebo jejich₧ Φleny Φi spoleΦnφky nejsou cizinci Φi bezdomovci, tak, aby byla zaruΦena rovnost mezi fyzick²mi osobami a osobami prßvnick²mi. V d∙vodovΘ zprßv∞ zßkona nenφ diskriminaΦnφ postoj ani dob°e zd∙vodn∞n. V obecnΘ Φßsti d∙vodovΘ zprßvy k nßvrhu zßkona se tomuto zßsadnφmu prvku v zßkon∞ tΘm∞° nev∞nuje pozornost, v Φßsti zvlßÜtnφ se pak k tΘto problematice p°edkladatel vyjad°uje ned∙sledn∞.
V zßv∞ru svΘho nßvrhu navrhovatelΘ uvßd∞jφ, ₧e neusilujφ o ·plnou volnost prodeje stßtnφ p∙dy vÜem prßvnick²m osobßm, ale jen t∞m, kterΘ ji₧ dnes vlastnφ zem∞d∞lskΘ usedlosti a stavby slou₧φcφ k zem∞d∞lskΘ v²rob∞ nebo souvisejφcφmu vodnφmu hospodß°stvφ, p°iΦem₧ vlastnictvφ nemovitostφ u nßs je s v²jimkou d∞d∞nφ omezeno na tuzemskΘ osoby. Nerovnost formßlnφ je spojena i s nerovnostφ materißlnφ, kdy₧ prodej p∙dy podle tohoto zßkona bude provßd∞n ve velkΘm m∞°φtku a za v²hodn²ch podmφnek.
Po zjiÜt∞nφ, ₧e neexistujφ d∙vody ani pro odmφtnutφ nßvrhu podle º 43 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, ani pro zastavenφ °φzenφ podle º 67 tΘho₧ zßkona, byl nßvrh v souladu s º 69 tohoto zßkona zaslßn PoslaneckΘ sn∞movn∞ a Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky s v²zvou k vyjßd°enφ.
Poslaneckß sn∞movna Parlamentu ╚eskΘ republiky prost°ednictvφm svΘho p°edsedy ve svΘm vyjßd°enφ uvedla, ₧e v d∙vodovΘ zprßv∞ k zßkonu se uvßdφ, ₧e zßkladnφm cφlem zßkona nenφ finanΦnφ efekt z prodeje stßtnφzem∞d∞lskΘ p∙dy, ale privatizace t∞chto pozemk∙ ve prosp∞ch fyzick²ch osob podnikajφcφch v zem∞d∞lskΘ v²rob∞ a rovn∞₧ p°evod pozemk∙ prost°ednictvφm obcφ na ve°ejn∞ prosp∞ÜnΘ ·Φely a bydlenφ. Pouze v p°φpad∞ prodeje zastav∞n²ch pozemk∙ vlastnφk∙m staveb se umo₧≥uje prodej i prßvnick²m osobßm. D∙vodem je sjednocenφ vlastnictvφ pozemk∙ a staveb. Cφlem napaden²ch ustanovenφ v t∞chto p°φpadech pak bylo pro prßvnickΘ osoby omezit nab²vßnφ stßtnφ p∙dy a preferovat fyzickΘ osoby, kterΘ ji₧ provozujφ zem∞d∞lskou v²robu bu∩ osobn∞ nebo prost°ednictvφm prßvnick²ch osob, jich₧ jsou Φleny nebo spoleΦnφky. K tomu zßkon stanovil i dalÜφpodmφnky od∙vodn∞nΘ pot°ebou efektivnφho hospoda°enφ v zem∞d∞lstvφ. V tomto p°φpad∞ je mo₧no se takΘ ztoto₧nit s chßpßnφm ·stavnφho principu rovnosti, jak je vyjßd°en v rozhodnutφ Φ. 11/1992 Sbφrky rozhodnutφ ┌stavnφho soudu ╚eskΘ a SlovenskΘ Federativnφ Republiky: "Je jist∞ v∞cφ stßtu, aby v zßjmu zajiÜt∞nφ sv²ch funkcφ rozhodl, ₧e urΦitΘ skupin∞ poskytne mΘn∞ v²hod ne₧ jinΘ. Ani zde vÜak nesmφ postupovat zcela libovoln∞. Pokud zßkonodßrce urΦuje prosp∞ch jednΘ skupiny a zßrove≥ tφm stanovφ ne·m∞rnΘ povinnosti jinΘ, m∙₧e se tak stßt pouze s odvolßnφm na ve°ejnΘ hodnoty." Proto se lze oprßvn∞n∞ domnφvat, ₧e zßkonem stanovenΘ omezenφ v nab²vßnφ vlastnickΘho prßva nenφ v rozporu s ustanovenφmi Φl. 11 a 26 Listiny.
Za tohoto stavu v∞ci nelze, podle nßzoru PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky, ne₧ vyjßd°it stanovisko, ₧e zßkonodßrn² sbor jednal v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu s ┌stavou, ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky a naÜφm prßvnφm °ßdem. Jak dßle vypl²vß z vyjßd°enφ ·Φastnφka °φzenφ, zßkon byl schvßlen pot°ebnou v∞tÜinou poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky dne 1. dubna 1999 a dne 28. dubna 1999 byl schvßlen pot°ebnou v∞tÜinou senßtor∙ Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky, byl podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a byl °ßdn∞ vyhlßÜen.
Senßt Parlamentu ╚eskΘ republiky se k nßvrhu skupiny poslanc∙ vyjßd°il prost°ednictvφm svΘ p°edsedkyn∞. Uvedl, ₧e vylouΦenφ tuzemsk²ch prßvnick²ch osob zab²vajφcφch se zem∞d∞lskou vyrobou z mo₧nosti nab²vat stßtnφ zem∞d∞lskou p∙du bylo p°edm∞tem obsßhl²ch diskusφ p°i projednßvßnφ nßvrhu zßkona v Senßtu. V pr∙b∞hu projednßvßnφ p°edlohy nßvrhu zßkona byly tΘto p°edloze vyt²kßny nedostatky prßvnφho a legislativn∞ technickΘho charakteru, zejmΘna neprovßzanost a nesoulad jednotliv²ch ustanovenφ nßvrhu zßkona i neprovßzanost s ostatnφmi prßvnφmi p°edpisy; zßkon byl poslΘze nicmΘn∞ Senßtem schvßlen.
Dle nßzoru Senßtu vylouΦenφm prßvnick²ch osob (a₧ na dv∞ v²jimky) z mo₧nosti nab²vat stßtnφ zem∞d∞lskΘ pozemky bez·platn²m p°evodem a vylouΦenφm prßvnick²ch osob z mo₧nosti koup∞ stßtnφch zem∞d∞lsk²ch pozemk∙ (pokud nejde o vlastnφky, resp. spoluvlastnφky budov nebo obytn²ch, hospodß°sk²ch nebo jin²ch staveb pat°φcφch k p∙vodnφ zem∞d∞lskΘ usedlosti nebo slou₧φcφch zem∞d∞lskΘ v²rob∞ nebo s nφ souvisejφcφmu vodnφmu hospodß°stvφ) a s tφm souvisejφcφ preferencφ fyzick²ch osob, kterΘ ji₧ provozujφ zem∞d∞lskou v²robu nebo jsou Φleny nebo spoleΦnφky prßvnick²ch osob provozujφcφch zem∞d∞lskou v²robu nebo ji₧ vlastnφ urΦitou v²m∞ru zem∞d∞lskΘ p∙dy, zßkonodßrce urΦil sv∙j strategick² zßjem, komu p°ednostn∞ a ze svΘ svrchovanΘ v∙le bude stßt vlastnictvφ k p°edm∞tn²m pozemk∙m p°evßd∞t.
Senßt Parlamentu ╚eskΘ republiky nßvrh zßkona schvßlil na svΘ 4. sch∙zi, a to v hlasovßnφ, p°i kterΘm ze 67 p°φtomn²ch senßtor∙ se vyslovilo 40 pro nßvrh zßkona. Nelze tedy ne₧ vyjßd°it stanovisko, ₧e druhß komora Parlamentu ╚eskΘ republiky jednala v p°esv∞dΦenφ, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu jak s ┌stavou ╚eskΘ republiky, tak s ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky a naÜφm prßvnφm °ßdem.
Po p°ezkoumßnφ nßvrhu dosp∞l ┌stavnφ soud k zßv∞ru, ₧e nejsou dßny d∙vody pro zruÜenφ napaden²ch ustanovenφ zßkona Φ. 95/1999 Sb.
NavrhovatelΘ argumentujφ rozporem s Φl. 11 Listiny a tuto argumentaci specifikujφ poukazem na zaruΦenou rovnost vlastnick²ch forem, kterß vÜak podle jejich nßzoru byla poruÜena tφm, ₧e z mo₧nosti nab²vßnφ stßtnφ p∙dy jsou fakticky, a₧ na malΘ v²jimky, vylouΦeny prßvnickΘ osoby. Uveden²m omezenφm podle nßzoru navrhovatel∙ jsou ne·stavn∞ diskriminovßny prßvnickΘ osoby v podnikßnφ v zem∞d∞lstvφ.
Tento obecn² odkaz na Φl. 11 Listiny vystihuje vÜak smysl ·stavnφ ·pravy vlastnickΘho prßva pouze ΦßsteΦn∞. V odstavci prvnφm Φl. 11 Listiny je obsa₧ena generelnφ klauzule zaruΦujφcφ prßvo nab²vat majetek, jako₧ i ochranu vlastnick²ch prßv ji₧ nabyt²ch. Ve druhΘm, t°etφm a ΦtvrtΘm odstavci tΘho₧ Φlßnku pak je vyjßd°en obsah, zp∙sob a rozsah omezenφ vlastnickΘho prßva tam, kde to ve°ejn² zßjem, resp. obecn² zßjem opodstat≥uje, a v tΘto souvislosti tΘ₧ vyjßd°ena i mo₧nost zßkonem stanovit, ₧e urΦitΘ v∞ci mohou b²t pouze ve vlastnictvφ obΦan∙ nebo prßvnick²ch osob se sφdlem na ·zemφ stßtu.
Zvolen² postup zßkonodßrce, tj. rozhodnutφ, ₧e stßt jako vlastnφk bude zem∞d∞lskΘ a lesnφ pozemky p°evßd∞t na zßkonem vymezenΘ subjekty, nenφ v rozporu s ·stavnφmi principy Φl. 11 odst. 1 Listiny, jφm₧ je chrßn∞no vlastnickΘ prßvo toliko tehdy, jde-li o vlastnickΘ prßvo ji₧ existujφcφ, a nikoli pouze o tvrzen² nßrok na n∞, a¥ ji₧ byl tento nßrok op°en o jak²koli prßvnφ d∙vod. Z toho vypl²vß, ₧e pouh² spor o vlastnictvφ, v n∞m₧ vznik vlastnickΘho prßva mß b²t teprve umo₧n∞n nebo takovΘ prßvo samo mß b²t teprve konstituovßno, ·stavn∞ chrßn∞n nenφ. Zßkon o podmφnkßch p°evodu zem∞d∞lsk²ch a lesnφch pozemk∙ z vlastnictvφ stßtu na jinΘ osoby ₧ßdnΘ subjekty vΦetn∞ prßvnick²ch osob z mo₧nosti vlastnit tyto pozemky jednou prov₧dy nevyluΦuje a prßvnick²m osobßm takovΘ pozemky vlastnit genereln∞ nezakazuje. Jde pouze o v∙li stßtu jako svrchovanΘho vlastnφka tΘto p∙dy rozhodnout, na koho p°ednostn∞ svΘ vlastnictvφ bez·platn∞ p°evede Φi komu p∙du prodß.
V dalÜφ argumentaci navrhovatelΘ sice p°ipouÜt∞jφ, ₧e stßt jako ka₧d² vlastnφk mß prßvo naklßdat voln∞ se sv²m majetkem, a dokonce p°ipouÜt∞jφ, ₧e mß plnou volnost upravit postup p°ed uzav°enφm kupnφ smlouvy ze svΘ strany. Podle jejich nßzoru vÜak nesmφ takovΘ podmφnky stanovit zßkonem, ale pouze normou ni₧Üφ prßvnφ sφly v rßmci platnΘ zßkonnΘ ·pravy. V tΘto souvislosti navrhovatelΘ odkazujφ na nßlezy ┌stavnφho soudu sp. zn. Pl. ┌S 14/93 a Pl. ┌S 23/93 (Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ ┌stavnφho soudu, svazek 1, str. 83 a nßsl. a str. 95 a nßsl.), v nich₧ ┌stavnφ soud vyslovil nßzor, ₧e obecn∞ zßvazn²mi vyhlßÜkami nemohou obce stanovenφm prßv a povinnostφ nad rßmec zßkona zasahovat do soukromoprßvnφch vztah∙. Nastφn∞nß analogie t∞chto nßlez∙ ┌stavnφho soudu s projednßvanou v∞cφ je vÜak nep°ilΘhavß. UvedenΘ nßlezy se t²kaly obecn∞ zßvazn²ch vyhlßÜek obcφ, o nich₧ ┌stavnφ soud rozhodoval podle Φl. 87 odst. 1 pφsm. b) ┌stavy ╚eskΘ republiky, a ji₧ vzhledem k tomu, ₧e jimi byla °eÜena zcela odliÜnß situace, nelze je p°i °eÜenφ danΘ problematiky analogicky pou₧φt, jak se o to navrhovatelΘ pokouÜejφ. V danΘm p°φpad∞ se zdaleka nejednß pouze o ·pravu postupu p°ed uzav°enφm kupnφ smlouvy, ale celkov∞ o p°evod vlastnictvφ se z°etelem na podmφnky stanovenΘ Listinou. Podle odstavce 2 Φl. 11 Listiny zßkon m∙₧e stanovit, ₧e urΦitΘ v∞ci mohou b²t pouze ve vlastnictvφ obΦan∙ nebo prßvnick²ch osob se sφdlem v ╚eskΘ republice. Stßt jist∞ m∙₧e ni₧Üφ prßvnφ normou v rßmci zßkona upravit to, co navrhovatelΘ naz²vajφ postupem p°ed uzav°enφm kupnφ smlouvy. To vÜak nenφ v rozporu s tφm, ₧e je to prßv∞ jen zßkonodßrce, kter² m∙₧e cestou zßkona obecn²m zp∙sobem zasahovat do ·pravy vlastnick²ch vztah∙ p°i respektovßnφ ve°ejnΘho zßjmu stanovenΘho Φl. 11 odst. 2, 3, 4 Listiny, co₧ se v danΘm p°φpad∞ stalo. Ve stejnΘm smyslu se vyjad°uje i odstavec 2 Φl. 1 DodatkovΘho protokolu k ┌mluv∞ o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod, podle n∞ho₧ majφ ΦlenskΘ stßty prßvo "... p°ijφmat zßkony, kterΘ pova₧ujφ za nezbytnΘ, aby upravily u₧φvßnφ majetku v souladu s obecn²m zßjmem."
Stßt mß nepochybn∞ prßvo p°i p°evodu, resp. prodeji svΘho majetku ve velkΘm rozsahu se °φdit nikoli pouze obecn²mi principy obΦanskΘho zßkonφku v jednotliv²ch p°φpadech, ale takΘ zßkonem upravit obecnΘ specifickΘ podmφnky p°evodu vlastnictvφ pro vÜechny p°φpady, a to se z°etelem na obecnΘ zßjmy celΘ spoleΦnosti, jejich₧ respektovßnφ Φl. 11 odst. 2, 3 a 4 Listiny vy₧aduje. Z d∙vodovΘ zprßvy k zßkonu i ze stenografickΘho zßznamu z jednßnφ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky vypl²vß, ₧e nßvrh zßkona byl od∙vodn∞n tφm, ₧e prodej stßtnφ p∙dy mß se z°etelem na obecn² zßjem za cφl "nalezenφ odpov∞dn∞jÜφho vlastnφka v nad∞ji, ₧e bude dobr²m hospodß°em". Nßvrh vychßzel z p°edstavy, ₧e je v obecnΘm zßjmu, aby se p∙da dostala p°ednostn∞ do rukou t∞ch, kte°φ na nφ pracujφ a kte°φ majφ osobnφ zßjem na vybudovßnφ vlastnφ hospodß°skΘ existence a dosa₧enφ vlastnφ prosperity. Naproti tomu voln² prodej jak²mkoli prßvnick²m osobßm otevφrß p°ednostn∞ prostor spekulativnφm nßkup∙m finanΦn∞ siln²ch skupin. Proto zßkon stanovφ, ₧e Pozemkov² fond m∙₧e prodat zem∞d∞lskΘ pozemky oprßvn∞n²m osobßm dle zßkona o p∙d∞, dßle samostatn∞ hospoda°φcφm rolnφk∙m a Φlen∙m dru₧stev, resp. obchodnφch spoleΦnostφ, kte°φ spl≥ujφ zßkonem stanovenΘ podmφnky, jako₧ i osobßm, kterΘ v danΘ oblasti vlastnφ nejmΘn∞ 10 hektar∙ zem∞d∞lskΘ p∙dy a jim₧ nßle₧ejφ stavby na pozemcφch urΦen²ch k prodeji.
P°ednostnφ p°evod zem∞d∞lskΘ p∙dy na fyzickΘ osoby, samostatn∞ hospoda°φcφ rolnφky, od∙vod≥uje tedy stßt snahou zabezpeΦit °ßdnΘ obd∞lßvßnφ p∙dy a omezit mo₧nosti spekulacφ s pozemky. Tento cφl je ·stavn∞ konformnφ, i kdy₧ prost°edek zvolen² k jeho napln∞nφ nem∙₧e jist∞ eventuelnφm spekulativnφm p°evod∙m v budoucnosti zabrßnit zcela. Zßkon nevyluΦuje koneckonc∙ ani dalÜφ prodej p∙dy do vlastnictvφ jin²ch subjekt∙ ne₧ v zßkon∞ vymezen²ch, tedy i do vlastnictvφ prßvnick²ch osob.
Argumenty navrhovatel∙, kterΘ se dot²kajφ prßva na podnikßnφ (Φl. 26 odst. 1 Listiny) a ·dajnΘ diskriminace prßvnick²ch osob podnikajφcφch v zem∞d∞lstvφ, je nutno rovn∞₧ odmφtnout. ╚l. 26 odst. 1 Listiny zaruΦuje ka₧dΘmu "prßvo podnikat a provozovat jinou hospodß°skou Φinnost". Ze zn∞nφ napaden²ch ustanovenφ zßkonavÜak nelze ₧ßdn²m v²kladem dosp∞t k zßv∞ru, ₧e n∞kterΘ subjekty jsou v tomto prßvu n∞jak²m zp∙sobem omezeny. Prßvo podnikat neobsahuje v sob∞ nßrok na poskytnutφ prost°edk∙ a materißlnφho vybavenφ nezbytnΘho pro zvolen² druh podnikßnφ.
╚l. 11 Listiny stejn∞ jako Φl. 26 odst. 2 Listiny jsou v²razem celkovΘho pojetφ prßvnφho stßtu v ╚eskΘ republice. I kdy₧ se v²slovn∞ v ₧ßdnΘm ·stavnφm dokumentu ╚eskß republika neprohlaÜuje za "socißlnφ prßvnφ stßt", ve skuteΦnosti, stejn∞ jako v °ad∞ zßpadoevropsk²ch zemφ, cel² jejφ ·stavnφ a prßvnφ systΘm vychßzφ z principu, ₧e vlastnictvφ zavazuje a je omezeno zßkonem chrßn∞n²mi obecn²mi zßjmy (Φl. 11 odst. 3 Listiny), a z mo₧nosti stßtnφho zßsahu do ·pravy vlastnick²ch prßv ve ve°ejnΘm, resp. obecnΘm zßjmu. Jestli₧e k takovΘ ·prav∞ ve ve°ejnΘm zßjmu dojde, nejednß se v ₧ßdnΘm p°φpad∞ o zßsah do "rovnosti vlastnick²ch forem", jak tvrdφ navrhovatelΘ. ┌stavnφ systΘm a prßvnφ °ßd ╚eskΘ republiky odmφtß odliÜnou hodnotovou klasifikaci a odliÜn² stupe≥ prßvnφ ochrany toho, co bylo v totalitnφm re₧imu oznaΦovßno za "r∙znΘ typy a formy vlastnictvφ". Ji₧ z tohoto d∙vodu neshledßvß ┌stavnφ soud snahu navrhovatel∙ po "rovnosti vlastnick²ch forem" za p°im∞°enou souΦasnΘmu ·stavnφmu po°ßdku. Ten vychßzφ z jednoho univerzßlnφho pojmu vlastnictvφ, jeho₧ ·prava podlΘhß zßkonem chrßn∞n²m obecn²m zßjm∙m.
┌stavnφ soud tedy neshledal, ₧e by napaden²mi ustanovenφmi zßkona byly poruÜeny zßkladnφ prßva a svobody obsa₧enΘ v Listin∞ Φi mezinßrodnφch smlouvßch podle Φl. 10 ┌stavy. Proto ┌stavnφ soud nßvrh na zruÜenφ n∞kter²ch ustanovenφ zßkona Φ. 95/1999 Sb., o podmφnkßch p°evodu zem∞d∞lsk²ch a lesnφch pozemk∙ z vlastnictvφ stßtu na jinΘ osoby a o zm∞n∞ zßkona Φ. 569/1991 Sb., o PozemkovΘm fondu ╚eskΘ republiky, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a zßkona Φ. 357/1992 Sb., o dani d∞dickΘ, dani darovacφ a dani z p°evodu nemovitostφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zamφtl (º 82 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb.).
P°edseda ┌stavnφho soudu:
v z. JUDr. HoleΦek v. r.
mφstop°edseda