46

SM╠RNICE O P╪EVODN═CH CEN┴CH PRO NADN┴RODN═ PODNIKY A DA╥OV╔ SPR┴VY

(druhß Φßst)

(Prvnφ Φßst: kapitola I - VII a "RevidovanΘ DoporuΦenφ Rady o urΦenφ p°evodnφch cen mezi sdru₧en²mi podniky" zve°ejn∞na ve FinanΦnφm zpravodaji Φ. 10/1997 dne 6. 10. 1997.)

Kapitola VIII

Ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech

A. ┌vod

1. Tato kapitola pojednßvß o ujednßnφch t²kajφcφch se podφlenφ se na nßkladech mezi dv∞ma nebo vφce sdru₧en²mi podniky (p°φpadn∞ s nezßvisl²mi podniky). Je mnoho druh∙ ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech a tato kapitola nemß za cφl pojednßvat nebo popisovat da≥ovΘ d∙sledky ka₧dΘ variace. ┌Φelem tΘto kapitoly je spφÜe poskytnout urΦitΘ vÜeobecnΘ vodφtko pro tyΦenφ, zda podmφnky stanovenΘ sdru₧en²mi podniky pro ujednßnφ jak p°ispφvat na nßklady se shodujφ se zßsadami tr₧nφho odstupu. Da≥ovΘ d∙sledky ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech budou zßviset na tom, zda toto ujednßnφ je uspo°ßdßno v souladu se zßsadou tr₧nφho odstupu podle ustanovenφ tΘto kapitoly a zda je p°φsluÜn∞ zadokumentovßno. Tato kapitola ne°eÜφ vÜechny d∙le₧itΘ otßzky t²kajφcφ se sprßvy a da≥ov²ch d∙sledk∙ ujednßnφ o p°φsp∞vku na nßklady. Nap°φklad dalÜφ vodφtko m∙₧e b²t nezbytnΘ pro stanovenφ hodnoty p°φsp∞vk∙ na nßklady, zvlßÜt∞ jsou-li ceny u nßklad∙ a ceny na trhu p°im∞°enΘ a rovn∞₧ tak i ·Φinek vlßdnφch podpor nebo da≥ov²ch podn∞t∙ (viz odstavec 15 a 17). DalÜφ v²voj by mohl b²t rovn∞₧ u₧iteΦn², kdy₧ bychom z da≥ovΘho hlediska charakterizovali p°φsp∞vky, vyrovnßvacφ platby a platby p°i nßkupu nebo p°i v²kupu (viz odst. 23, 25, 33, 34). DalÜφ prßce bude vynalo₧ena tak, aby tato kapitola byla zpracovßna v souladu s nejaktußln∞jÜφmi poznatky a dosa₧en²mi zkuÜenostmi v souΦasnΘm procesu ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech.

2. Oddφl B nabφzφ vÜeobecnou definici a p°ehled koncepce ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech. Oddφl C popisuje standard z hlediska tyΦenφ, zda ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech odpovφdß zßsad∞ tr₧nφho odstupu. P°edm∞tem diskuse je i nßvod, jak m∞°it p°φsp∞vky pro uveden² ·Φel, dßle zda jsou nutnΘ vyrovnßvacφ platby (nap°.platby mezi ·Φastnφky, kterΘ by upravily jejich p°φsluÜnΘ podφly na p°φsp∞vcφch) a nßvod, jak by m∞lo b²t z da≥ovΘho hlediska naklßdßno s p°φsp∞vky a vyrovnßvacφmi platbami. Oddφl C se obracφ takΘ na zam∞°enφ ·Φastnφk∙ a na p∙sobenφ spoleΦnostφ se zvlßÜtnφm poslßnφm. Oddφl D pojednßvß o ·prav∞, kterß by m∞la b²t uΦin∞na v p°φpad∞, ₧e podmφnky ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech by byly shledßny jako nesrovnatelnΘ se zßsadou tr₧nφho odstupu, vΦetn∞ ·prav podφl∙ na p°φsp∞vcφch podle ujednßnφ. Oddφl E seznamuje s otßzkami t²kajφcφmi se zapojenφ do ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech nebo vystoupenφ z tohoto procesu po tom, co ji₧ bylo zapoΦato s pln∞nφm dle ujednßnφ. Oddφl F pojednßvß o nßm∞tech, jakß mß b²t struktura ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech a pot°ebnß dokumentace.

B. Koncepce ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech

i) Obecn∞

3. Ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech je dohodnut² rßmec mezi obchodnφmi podniky o rozd∞lenφ nßklad∙ a rizik v²voje, vytvß°enφ nebo zφskßvßnφ aktiv, slu₧eb anebo prßv a o tyΦenφ povahy a rozsahu podφl∙ ka₧dΘho ·Φastnφka na t∞chto aktivech, slu₧bßch nebo prßvech. Ujednßnφ o podφlu na nßkladech je smluvnφ ujednßnφ spφÜe ne₧ nezbytn∞ odliÜnß prßvnickß osoba nebo stßlß provozovna vÜech ·Φastnφk∙. P°i ujednßni o podφlenφ se na nßkladech ka₧d² podφl ·Φastnφka z celkovΘho poΦtu vÜech p°φsp∞vk∙ vß₧φcφch se k ujednßnφ bude srovnateln² s p°im∞°en²m podφlem ·Φastnφka na celkovΘm oΦekßvanΘm prosp∞chu, kterΘho se dosßhne na zßklad∞ ujednßni, vezme-li se p°itom v ·vahu, ₧e p°evodnφ cena nenφ exaktnφ v∞dou. Dßle ka₧d² ·Φastnφk ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech by m∞l b²t oprßvn∞n vyu₧φt sv∙j podφl z ·Φasti na ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech odd∞len∞ jako jeho efektivnφ vlastnφk a nikoli jako u₧ivatel licence, ani₧ by platil licenΦnφ poplatek nebo jinou nßhradu jakΘkoli stran∞ za tento majetkov² podφl. Naopak od jakΘkoli jinΘ strany by bylo ₧ßdßno, aby poskytla ·Φastnφku vlastnφ ·hradu (nap°. licenΦnφ poplatek) za ΦßsteΦnΘ nebo celkovΘ vyu₧φvßnφ majetkovΘho podφlu.

4. UrΦit² prosp∞ch, pramenφcφ z Φinnosti t²kajφcφ se ujednßni o podφlu na nßkladech, bude znßm p°edem, zatφmco jin² u₧itek, nap°φklad v²sledek v²zkumu a v²vojovΘ Φinnosti, bude nejist². N∞kterΘ druhy ujednßnφ o podφlu na nßkladech p°inesou u₧itek v krßtkΘ dob∞, zatφmco jinΘ majφ dlouhodob∞jÜφ rßmec nebo nemusφ b²t ·sp∞ÜnΘ. P°esto z ujednßnφ o podφlu na nßkladech lze v₧dy oΦekßvat prosp∞ch, kter² ka₧d² ·Φastnφk hledφ dosßhnout ze svΘho p°φsp∞vku vΦetn∞ prßv, kterß oΦekßvß, ₧e bude mφt z p°φmΘho spravovßnφ ujednßnφ o podφlu na nßkladech. Ka₧d² ·Φastnick² podφl na v²sledcφch Φinnosti ujednßnφ o podφlu na nßkladech by m∞l b²t stanoven na zaΦßtku i tam, kde podφl je provßzßn s podφly dalÜφch ·Φastnφk∙, nap°φklad proto, ₧e zßkonnΘ vlastnictvφ vyvφjenΘho nehmotnΘho majetku p°eÜlo pouze na jednoho z nich, ale vÜichni ·Φastnφci majφ efektivnφ vlastnickΘ podφly.

ii) Pom∞r k ostatnφm kapitolßm

5. Kapitola VI a kapitola VII. poskytujφ vodφtko, jak tyΦit ·hradu za p°evod p°φsluÜnΘho nehmotnΘho majetku a slu₧eb mezi skupinou podnik∙ podle zßsady tr₧nφho odstupu. Cφlem tΘto kapitoly je poskytovat dodateΦnΘ vodφtko tam, kde zdroje a odbornost tvo°φ spoleΦn² vklad a obdr₧enß ·hrada p°edstavuje zΦßsti nebo zcela d∙vodn∞ oΦekßvan² vzßjemn² prosp∞ch. Takto budou ustanovenφ kapitol VI a VII a ve skuteΦnosti vÜech dalÜφch kapitol tΘto Sm∞rnice nadßle aplikovßna v p°φsluÜnΘm rozsahu, nap°φklad p°i v²m∞°e Φßstky p°φsp∞vku na ujednßnφ o podφlu na nßkladech jako₧to souΦßsti procesu urΦujφcφho p°im∞°en² podφl na p°φsp∞vcφch. Mnohonßrodnφ podniky majφ tak impuls zachovßvat ustanovenφ obsa₧enΘ v tΘto kapitole, aby si tak zajistily, ₧e jejich ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech je v souladu se zßsadami stanovenφ ceny tr₧nφm odstupem.

iii) Druhy ujednßni o podφlenφ se na nßkladech

6. Snad nejΦast∞jÜφ druh ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, s nφm₧ se setkßvßme, je ujednßnφ o spoleΦnΘm v²voji nehmotnΘho majetku, kde ka₧d² ·Φastnφk obdr₧φ podφl na prßvech na majetku, kter² je ve stadiu rozvoje. V takovΘm ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech je ka₧dΘmu ·Φastnφku ud∞leno samostatnΘ prßvo k vyu₧φvßnφ nehmotnΘho majetku, nap°φklad ve zvlßÜtnφch zem∞pisn²ch oblastech nebo pro rßznΘ pou₧itφ. Obecn∞ °eΦeno ·Φastnφk u₧φvß nehmotn² majetek ke svΘmu vlastnφmu prosp∞chu spφÜe ne₧ p°i spoleΦnΘ Φinnosti s ostatnφmi podφlnφky. Samostatn∞ nabytß prßva mohou tvo°it souΦasnΘ zßkonnΘ vlastnictvφ; alternativn∞ tomu m∙₧e b²t tak, ₧e pouze jeden ·Φastnφk je vlastnφkem majetku ze zßkona, zatφmco ekonomicky jsou spoluvlastnφky vÜichni ·Φastnφci. V p°φpad∞, kdy ·Φastnφk mß skuteΦn² vlastnick² podφl na majetku vytvß°enΘm za pomoci ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech a p°φsp∞vky jsou v p°φsluÜnΘm pom∞ru, pak nenφ zapot°ebφ platit licenΦnφ poplatek nebo jinou ·hradu za u₧φvßnφ dotvß°enΘho majetku, kter² by byl srovnateln² s podφlem, kter²' ·Φastnφk d°φve nabyl.

7. Zatφmco ujednßnφ o podφlu na nßkladech na v²zkum a v²voj nehmotnΘho majetku jsou snad co nejvφce spoleΦnΘ, ujednßnφ o podφlu na nßkladech nemusφ b²t omezeno na tuto Φinnost. Ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech m∙₧e existovat pro jakΘkoliv spoleΦnΘ vytvß°eni fond∙, pro rozd∞lovßnφ nßklad∙ a rizik, pro v²voj nebo nab²vßnφ majetku anebo pro zφskßvßnφ slu₧eb. Obchodnφ podniky nap°φklad mohou rozhodnout o tom, ₧e vlo₧φ do fondu zdroje pro zφskßvßnφ centrßlnφch mana₧ersk²ch slu₧eb nebo pro rozvoj reklamnφch kampanφ, kterΘ jsou spoleΦnΘ pro trhy ·Φastnφk∙.

C. Pou₧itφ principu tr₧nφho odstupu

i) Obecn∞

8. Aby bylo vyhov∞no zßsad∞ tr₧nφho odstupu pokud jde o podmφnky ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, p°φsp∞vky ·Φastnφk∙ musφ b²t shodnΘ s p°φsp∞vky, kterΘ by nezßvisl² podnik odsouhlasil, ₧e bude platit za srovnatelnΘ situace, p°i nφ₧ d∙vodn∞ oΦekßvß, ₧e bude dosa₧eno urΦitΘho prosp∞chu vypl²vajφcφho z ujednßnφ. Co odliÜuje p°φsp∞vky na ujednßnφ t²kajφcφ se podφlu na nßkladech od b∞₧nΘho p°evodu majetku nebo slu₧eb v rßmci skupiny, je, ₧e Φßst nebo celß kompenzace obmyÜlenß ·Φastnφky je p°edstavovßna prosp∞chem, kter² pro ka₧dΘho z ruch vyplyne ze zdroj∙ a dovednostφ, kterΘ tito sdru₧ili. NezßvislΘ podniky vstoupφ do takovΘho ujednßnφ, aby se podφlely na nßkladech a rizicφch tam, kde je spoleΦnß pot°eba, z nφ₧ mohou podniky vzßjemn∞ vyzφskat. Nap°φklad by si nezßvislΘ strany p°i uplatn∞nφ tr₧nφho odstupu mohly p°ßt podφlet se na rizicφch (nap°. p°i v²zkumu slo₧itΘ technologie), aby minimalizovaly p°φpadnou ztrßtu z urΦitΘ Φinnosti nebo aby se mohly zapojit do podφlu na nßkladech nebo na spoleΦnΘm v²voji, a dosßhnout tak ·spor, snad na ·sporßch vznikl²ch zavedenφm velkov²roby, nebo aby zdokonalily ·Φinnost a produktivitu, snad p°i kombinaci r∙zn²ch jednotliv²ch sil a oblastφ expertizy. Obecn∞ji °eΦeno, k takov²m ujednßnφm dochßzφ, kdy₧ skupina spoleΦnostφ se spoleΦnou pot°ebou zvlßÜtnφ Φinnosti se rozhodne soust°edit anebo spoleΦn∞ provΘst urΦitΘ Φinnosti zp∙sobem, kter² minimalizuje nßklady a rizika ku prosp∞chu ka₧dΘho ze z·Φastn∞n²ch.

9. OΦekßvßni vzßjemnΘho prosp∞chu je zßkladem pro to, aby nezßvislΘ podniky p°ijaly opat°enφ ke sdru₧enφ zdroj∙ a odborn²ch znalostφ bez vedlejÜφ nßhrady. NezßvislΘ podniky by mohly vy₧adovat, aby ka₧d² podφl p°ipadajφcφ na ·Φastnφka z celkov²ch souΦasn²ch p°φsp∞vk∙ podle ujednßnφ odpovφdal podφlu ·Φastnφka na oΦekßvanΘm u₧itku, kter² by m∞l b²t dosa₧en na zßklad∞ ujednßnφ. Aby bylo mo₧nΘ aplikovat zßsadu tr₧~tφho odstupu p°i ujednßni o podφlenφ se na nßkladech, je nezbytnΘ stanovit, aby strany podφlejφcφ se na ujednßnφ byly v oΦekßvßnφ u₧itk∙ a potom vypoΦφtat p°φsluÜn² p°φsp∞vek ka₧dΘho ·Φastnφka na spoleΦnΘ Φinnosti (v hotovosti nebo v naturßliφch) a koneΦn∞ urΦit, zda rozpoΦφtßnφ p°φsp∞vk∙ v rßmci ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech (tak jak je upravenΘ vyrovnßvacφmi platbami mezi ·Φastnφky) je uΦin∞no sprßvn∞.

Je t°eba p°iznat, Äe stanovenφ p°φsp∞vk∙ tφmto zp∙sobem v sob∞ nese urΦit² stupe≥ nejistoty. Existujφ urΦitΘ mo₧nosti, kdy stanovenφ p°φsp∞vk∙ pro podφlnφky na ujednßnφ o p°φsp∞vcφch na nßkladech se d∞je v rozporu se zßsadou tr₧nφho odstupu, a to bud' jako v²sledek zveliΦenφ zda≥ovan²ch zisk∙ v n∞kter²ch zemφch anebo nedocen∞nφ zda≥ovan²ch zisk∙ v jin²ch zemφch .Z uvedenΘho d∙vodu by m∞li b²t da≥ovφ poplatnφci p°ipraveni od∙vodnit zßklad svΘho po₧adavku ve vztahu k ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech (viz oddφl F).

ii) Rozhodujφcφ faktory ·Φastnictvφ

10. Proto₧e koncepce vzßjemnΘho prosp∞chu je zßkladnφ pro ujednßnφ o podφleni se na nßkladech,vypl²vß z toho, ₧e strana nem∙₧e b²t poklßdßna za ·Φastnφka, jestli₧e d∙vodn∞ neoΦekßvß,₧e bude mφt prosp∞ch z vlastnφ Φinnosti t²kajφcφ se ujednßnφ o podφlu na nßkladech (a nikoliv jen z provozovßnφ Φßsti nebo veÜkerΘ tΘto Φinnosti). ┌Φastnφku proto musφ b²t p°id∞len u₧itkov² podφl na majetku nebo slu₧bßch, kterΘ jsou p°edm∞tem ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech a ten musφ d∙vodn∞ oΦekßvat, ₧e bude p°φmo nebo nep°φmo schopen vyu₧φvat nebo u₧φvat podφlu, kter² mu byl poskytnut (nap°φklad prost°ednictvφm licenΦnφch ujednßnφ nebo prodej∙, a¥ u₧ jde o sdru₧enΘ nebo nezßvislΘ podniky).

11. Po₧adavek oΦekßvanΘho prosp∞chu nevnucuje podmφnku, ₧e p°edm∞t Φinnosti ve skuteΦnosti musφ b²t ·sp∞Ün². Nap°φklad v²zkum a v²voj nemusφ vytvo°it obchodn∞ oceniteln² nehmotn² majetek. AvÜak kdyby v Φinnosti nedochßzelo k vytvß°enφ skuteΦnΘho u₧itku v obdobφ, v n∞m₧ se b∞₧n∞ oΦekßvß, ₧e dojde k vytvo°enφ urΦitΘho u₧itku, pak da≥ovΘ ·°ady se mohou dotßzat, zda by strany pokraΦovaly v Φinnosti, kdyby byly v postavenφ nezßvisl²ch podnik∙ /viz Φlßnky kapitoly I o obchodnφ strategii (zvlßÜt∞ 1.35) a o ztrßtßch (1,521.54)/.

12. V n∞kter²ch p°φpadech se ·Φastnφci, podφlejφcφ se na ujednßni o ·hrad∞ nßklad∙, mohou rozhodnout, ₧e cel² p°edm∞t Φinnosti nebo jeho Φßst bude provßd∞na samostatnou spoleΦnostφ, kterß nenφ ·Φastnφkem podle standardu uvedenΘho v odst. 10. V takovΘm p°φpad∞ u smlouvy o v²zkumu nebo v²rob∞ by bylo vhodnΘ, aby byly v²daje, stanovenΘ podle zßsady tr₧nφho odstupu, uhrazeny spoleΦnosti, kterß prokßzala slu₧by ·Φastnφk∙m podφlejφcφm se na ujednßnφ o ·hrad∞ nßklad∙. To by m∞lo platit i tam, kde se jednß o dce°inou spoleΦnost jednoho nebo vφce ·Φastnφk∙, kte°φ se podφlejφ na ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, a tato spoleΦnost byla zaΦlen∞na proto, aby zajistila omezenΘ ruΦenφ v p°φpad∞, ₧e jde o vysoce rizikov² v²zkum a v²vojovou Φinnost t²kajφcφ se ujednßnφ o ·hrad∞ nßklad∙. V²daje spoleΦnosti podle tr₧nφho odstupu by m∞ly b²t stanoveny podle vÜeobecn²ch zßsad kapitoly I, zahrnujφc mezi jin²m ·hradu za vykonßvanΘ funkce, za pou₧itφ aktiv a p°evzatß rizika, jako₧ i zvlßÜtnφ ·hradu podle tr₧nφch pravidel za slu₧by, jak je uvedeno v kapitole VII, zvlßÜt∞ v odstavcφch 7.29-7.37.

iii) ╚ßstka p°φsp∞vku ka₧dΘho ·Φastnφka

13. Abychom urΦili, zda ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech odpovφdß zßsad∞ tr₧nφho odstupu, tj. zda podφl ka₧dΘho ·Φastnφka, kter² na n∞j p°ipadß z celku vÜech p°φsp∞vk∙ t²kajφcφch se ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, je ·m∞rn² podφlu ·Φastnφka na celkov∞ oΦekßvan²ch u₧itcφch, je nutnΘ stanovit velikost Φßstky p°φsp∞vku ka₧dΘho ·Φastnφka podφlejφcφho se na opat°enφ.

14. Podle zßsady tr₧nφho odstupu hodnota p°φsp∞vku ka₧dΘho ·Φastnφka by m∞la odpovφdat hodnot∞, kterou by p°ijaly nezßvislΘ podniky jako p°φsp∞vek za srovnatelnΘ situace. Proto, kdy₧ stanovφme hodnotu p°φsp∞vk∙ vztahujφcφch se na ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, m∞lo by b²t aplikovßno vodφtko danΘ v kapitolßch I-VII t∞chto Sm∞rnic. Nap°φklad, jak je oznaΦeno v kapitole I t∞chto Sm∞rnic, p°i aplikaci principu tr₧nφho odstupu by m∞ly b²t mimo jinΘ vzaty v ·vahu smluvnφ podmφnky a ekonomickΘ skuteΦnosti, kterΘ jsou vlastnφ ujednßnφ o podφlu na nßkladech, nap°.podφl na rizicφch a nßkladech.

15. Neexistuje ₧ßdn² zvlßÜtnφ v²sledek, kter²' by bylo mo₧nΘ uplatnit za ka₧dΘ situace, ale spφÜe musφ b²t vy°eÜeny otßzky p°φpad od p°φpadu, kterΘ jsou srovnatelnΘ s vÜeobecnou zßsadou stanoveni cen pomocφ tr₧nφho odstupu. Zem∞ majφ zkuÜenosti jak s u₧itφm ceny nßklad∙, tak s u₧itφm tr₧nφch cen za ·Φelem urΦenφ hodnoty p°φsp∞vk∙ pro ujednßnφ o podφleni se na nßkladech podle zßsady tr₧nφho odstupu. Je nepravd∞podobnΘ, ₧e by bylo mo₧nΘ p°φmo urΦit relativnφ hodnotu ka₧dΘho p°φsp∞vku ·Φastnφka, s v²jimkou p°φpad∙, kdy p°φsp∞vky jsou vynaklßdßny zcela v hotovosti a nap°φklad kdy₧ je Φinnost provßd∞na poskytovatelem vn∞jÜφch slu₧eb a nßklady jsou spoleΦn∞ vynaklßdßny vÜemi ·Φastnφky.

16. Je d∙le₧itΘ,aby v rßmci oce≥ovacφho procesu byly uznßvßny vÜechny p°φsp∞vky uΦin∞nΘ ·Φastnφky ve vztahu k ujednßni vΦetn∞ majetku nebo slu₧eb pou₧φvan²ch ΦßsteΦn∞ v Φinnosti spojenΘ s opat°enφm na ·hradu nßklad∙ a ΦßsteΦn∞ tΘ₧ ·Φastnφkem v samostatnΘ obchodnφ Φinnosti. Je Φasto obtφ₧nΘ "m∞°it" hodnotu p°φsp∞vk∙, kterΘ se t²kajφ majetku nebo slu₧eb rozd∞len²ch na podφly, nap°φklad kde ·Φastnφk p°ispφvß ΦßsteΦn²m u₧itφm kapitßlov²ch aktiv jako jsou budovy a stroje nebo vykonßvß dozorΦφ, ·°ednickΘ a sprßvnφ funkce ve vztahu k ujednßnφ na ·hradu nßklad∙ a takΘ pro svoji vlastnφ obchodnφ Φinnost. Bude nezbytnΘ urΦit pom∞r pou₧it²ch aktiv Φi slu₧eb vztahujφcφch se na Φinnost souvisejφcφ s ujednßnφm o podφlu na nßkladech obchodn∞ od∙vodniteln²m zp∙sobem z hlediska uznßvan²ch zßsad ·Φetnictvφ a stßvajφcφch skuteΦnostφ a ·prav, je-li materißln∞ nezbytnΘ dosßhnout shody, vstupuje-li zde do hry vφce prßvnφch systΘm∙. Pokud ji₧ byla urΦena mφra rozd∞lenφ, p°φsp∞vek je mo₧nΘ m∞°it v souladu se zßsadami uveden²mi na konci tΘto kapitoly.

17. M∞°φme-li p°φsp∞vek ·Φastnφka, vyvstßvß otßzka t²kajφcφ se ·spor pramenφcφch z podpor nebo da≥ov²ch ·lev (vΦetn∞ ·v∞r∙ na investice), kterΘ mohou b²t ud∞leny vlßdou. Do jakΘ mφry tyto ·spory by m∞ly b²t vzaty v ·vahu p°i stanovenφ hodnoty ·ΦastnickΘho p°φsp∞vku pak zßvisφ na tom, zda by tak uΦinily nezßvislΘ podniky za srovnatelnΘ situace.

18. Aby byly ·m∞rn∞ upraveny ·ΦastnickΘ podφly na p°φsp∞vcφch, mohou b²t po₧adovßny vyrovnßvacφ platby. Vyrovnßvacφ podφl zvyÜuje hodnotu p°φsp∞vku plßtce a sni₧uje hodnotu p°φsp∞vk∙ osoby, kterΘ mß b²t placeno, o Φßstku platby. Vyrovnßvacφ platby by m∞ly spl≥ovat podmφnku, na nφ₧ je zalo₧en princip tr₧nφho odstupu, tj. ₧e ka₧d² podφl ·Φastnφka na celkov²ch p°φsp∞vcφch bude odpovφdat jeho ·m∞rnΘmu podφlu na celkovΘm oΦekßvanΘm u₧itku, kterΘho se dosßhne podle ujednßnφ. Pokud jde o da≥ov² postup ohledn∞ vyrovnßvacφch plateb, viz odst. 25.

iv) UrΦenφ, zda rozvr₧enφ na podφly je sprßvnΘ

19. Neexistuje pravidlo, kterΘ by mohlo b²t pou₧ito univerzßln∞, aby stanovilo, zda ka₧d² ·Φastnick² podφl na celkov²ch p°φsp∞vcφch, spojen² s Φinnostφ t²kajφcφ se ujednßnφ o podφlu na nßkladech, odpovφdß ·ΦastnickΘmu podφlu na veÜker²ch u₧itcφch, kterΘ lze oΦekßvat, ₧e budou podle ujednßnφ dosa₧eny. Cφlem je ocenit podφly na oΦekßvanΘm u₧itku, kter² ka₧d² ·Φastnφk dosßhne, a rozd∞lit p°φsp∞vky ve stejnΘm pom∞ru. Podφly na oΦekßvanΘm u₧itku lze ocenit pomocφ p°edem zva₧ovanΘho, dodateΦn∞ vytvo°enΘho p°φjmu nebo ·spor na nßkladech, dosa₧en²ch ka₧d²m ·Φastnφkem jako₧to v²sledek ujednßni. JinΘ techniky, pomocφ nich₧ by bylo mo₧no ocenit oΦekßvan² prosp∞ch, mohou b²t v °ad∞ p°φpad∙ u₧iteΦnΘ (nap°. pou₧itφ cen, ·Φtovan²ch za prodej srovnateln²ch aktiv a slu₧eb). Jin² p°φstup, kter² je Φasto u₧φvßn v praxi, m∙₧e b²t promφtnutφ ·Φastnick²ch podφl∙ na oΦekßvanΘm u₧itku za pou₧itφ rozmis¥ovacφho klφΦe. Mo₧nosti pro rozd∞lovacφ klφΦ zahrnujφ prodeje, pou₧φvanΘ jednotky, a to vyrobenΘ nebo prodanΘ, hrub² nebo skuteΦn² zisk, poΦet zam∞stnanc∙, investovan² kapitßl aj. To, zda zvlßÜtnφ rozd∞lovacφ klφΦ je vhodn², zßvisφ na povaze Φinnosti spojenΘ s ujednßnφm o podφlu na nßkladech a na pom∞ru mezi rozmis¥ovacφm klφΦem a oΦekßvan²m u₧itkem.

20. Stanovenφ p°φsp∞vk∙ vezme v ·vahu nßvrhy na rozd∞lenφ ·Φastnick²ch podφl∙ na t∞chto u₧itcφch, a to v rozsahu, v n∞m₧ se oΦekßvß, ₧e bude t∞chto u₧itk∙ (materißlnφ Φßsti nebo celΘho u₧itku) z ujednßnφ o podφlu na nßkladech dosa₧eno v budoucnosti, a to nikoliv b∞₧n²m zp∙sobem. Vyu₧iti nßvrh∙ m∙₧e zp∙sobit problΘmy da≥ov²m (finanΦnφm) ·°ad∙m p°i ov∞°ovßnφ si, zda tyto nßvrhy byly vypracovßny v dobrΘ vφ°e a p°i jejich aplikaci pak tam, kde se zjistφ, ₧e nßvrhy se znaΦn∞ liÜφ od souΦasn²ch v²sledk∙. K urΦitΘmu zhorÜenφ m∙₧e dojφt tam, kde Φinnost t²kajφcφ se ujednßnφ o podφlu na nßkladech skonΦφ n∞kolik let p°ed tφm, ne₧ se dostavφ oΦekßvan² v²sledek. Tam, kde je oΦekßvßno, ₧e se projevφ u₧itek a₧ v budoucnosti, m∙₧e b²t vhodnΘ pro ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech postarat se o mo₧nou ·pravu p°φsluÜn²ch podφl∙ na p°φsp∞vcφch nad rßmec ujednßni o ·hrad∞ nßklad∙ na perspektivnφm zßkladn∞, kterß by odrß₧ela zm∞ny v p°φsluÜn²ch skuteΦnostech vypl²vajφcφch ze zm∞n v podφlech na u₧itku. Za situace,kdy souΦasnΘ v²sledky se znaΦn∞ liÜφ od nßvrh∙, by da≥ovΘ ·°ady m∞ly mφt oprßvn∞ni zjiÜ¥ovat, zda uΦin∞nΘ nßvrhy by byly za srovnateln²ch podmφnek poklßdßny za p°ijatelnΘ pro nezßvislΘ podniky, berouc p°itom v ·vahu v²voj, kter² ·Φastnφci d∙vodn∞ p°edpoklßdajφ, ₧e k n∞mu dojde, ani₧ by se pohlφ₧elo nazp∞t.

21. P°i hodnocenφ oΦekßvan²ch u₧itk∙, kterΘ vyplynuly z v²zkumu a v²voje zam∞°en²ch na v²voj novΘ v²robnφ linky nebo v²robnφho procesu, jednφm Φasto pou₧φvan²m m∞°φtkem v obchod∞ jsou plßnovanΘ prodeje novΘ v²robnφ linky nebo plßnovanß °ada licenΦnφch poplatk∙, je₧ bude zφskßna za licence novΘho v²robnφho procesu. Tento p°φklad slou₧φ pouze pro ilustraci a nenφ ·myslem up°ednost≥ovat prodejnφ ·daje v jakΘmkoli zvlßÜtnφm p°φpad∞. AY jde o jak²koliv ukazatel, oΦekßvß-li se, ₧e v budoucnu bude dosa₧eno u₧itku, most b²t veÜkerß pΘΦe zam∞°ena na to, aby zde byla jistota, ₧e b∞₧n∞ pou₧φvanΘ ·daje jsou spolehliv²m ukazatelem budoucφho vzorku podφl∙ na dosa₧en²ch u₧itcφch.

22. A¥ je pou₧ito jakΘkoli metody rozlo₧enφ p°φsp∞vk∙, ·prava pou₧it²ch m∞°φtek by m∞la nutnΘ poΦφtat s rozdφly v u₧itcφch, kterΘ ·Φastnφci obdr₧φ, nap°φklad pokud jde o dobu, kdy se dostavφ oΦekßvanΘ u₧itky, zda jejich prßva budou v²luΦnß, r∙znß rizika spojenß s p°φjmem u₧itk∙ atd. I nejvhodn∞jÜφ p°id∞lovacφ klφΦ, t²kajφcφ se jednotlivΘho ujednßnφ o podφlech na nßkladech, se m∙₧e Φasem zm∞nit. Pokud ujednßnφ pokr²vß mnohostrannou Φinnost, bude d∙le₧itΘ to vzφt v ·vahu p°i v²b∞ru p°id∞lovacφ metody tak, aby p°φsp∞vky byly p°id∞leny ·m∞rnΘ u₧itk∙m oΦekßvan²m od ·Φastnφk∙. Jednφm z p°φstup∙ (aΦkoli ne jedin²m) je pou₧itφ vφce ne₧ jednoho p°id∞lovacφho klφΦe. Nap°φklad je-li zde p∞t ·Φastnφk∙ podφlejφcφch se na ujednßnφ o ·hrad∞ nßklad∙ a jeden z nich se nem∙₧e podφlet na u₧itcφch z urΦitΘ v²zkumnΘ Φinnosti podniknutΘ v rßmci ujednßnφ ke krytφ nßklad∙, potom p°i nedostatku n∞jakΘ formy vyrovnßnφ nebo snφ₧enφ p°φsp∞vku nßklady spojenΘ s t∞mito Φinnostmi by m∞ly b²t rozd∞leny pouze mezi zb²vajφcφ Φty°i ·Φastnφky.V tomto p°φpad∞ by mohly b²t pou₧ity dva p°id∞lovacφ klφΦe pro rozd∞lenφ nßklad∙. Tak tedy v²m∞na informacφ mezi smluvnφmi partnery, vzßjemn∞ dohodnut² postup a dvoustrannΘ nebo mnohostrannΘ p°edb∞₧nΘ ujednßnφ o cenßch mohou napomoci dosßhnout jejich souhlasu s metodou p°id∞lovßnφ p°φsp∞vk∙.

v) Naklßdßnφ s p°φsp∞vky a vyrovnßvacφmi platbami z da≥ovΘho hlediska

23. S p°φsp∞vky ·Φastnφka podle ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech musφ b²t pro da≥ovΘ ·Φely naklßdßno stejn²m zp∙sobem, jako by se pou₧ily vÜeobecnΘ zßsady da≥ov²ch systΘm∙ aplikovatelnΘ v∙Φi ·Φastnφkovi, kdyby p°φsp∞vky byly vynalo₧eny mimo rßmec opat°eni k ·hrad∞ nßklad∙ pro provßd∞nφ Φinnosti, kterß je p°edm∞tem ujednßnφ o podφlu na nßkladech (nap°. provßd∞nφ v²zkumu a v²voje, zφskßnφ u₧itkovΘho podφlu na majetku, kter² je nezbytn² k provßd∞nφ Φinnosti krytΘ ujednßnφm o ·hrad∞ nßklad∙). Charakter p°φsp∞vku, nap°. v²daje na v²zkum a v²voj, bude zßviset na povaze Φinnosti provozovanΘ na zßklad∞ ujednßnφ o ·hrad∞ nßklad∙ a urΦφ, jak jej uznat pro da≥ovΘ ·Φely. ╚asto bude s p°φsp∞vky naklßdßno jako s odpoΦitateln²mi v²daji s odvolßnφm se na tato kritΘria. Äßdnou Φßst p°φsp∞vku ve vztahu k ujednßnφ o ·hrad∞ nßklad∙ by nemohl tvo°it licenΦnφ poplatek za u₧itφ nehmotnΘho majetku, s v²jimkou, kterß se t²kß rozsahu, v jakΘm tento p°φsp∞vek oprav≥uje p°isp∞vatele zφskat pouze prßvo na u₧φvßnφ nehmotnΘho majetku nßle₧ejφcφho ·Φastnφkovi (nebo t°etφ stran∞) a p°isp∞vatel takΘ nezφskßvß u₧ivatelsk² podφl na samotnΘm nehmotnΘm majetku.

24. Proto₧e vlastnφ ·Φastnick² p°φsp∞vek, t²kajφcφ se ujednßni ke krytφ nßklad∙, je uhrazovßn z oΦekßvanΘho u₧itku plynoucφho z opat°enφ a tento oΦekßvan² u₧itek se dostavφ a₧ pozd∞ji; v okam₧iku, kdy je p°φsp∞vek poskytnut, zde obecn∞ nedochßzφ k bezprost°ednφmu uznßnφ p°φjmu p°isp∞vatele. Nßvratnost p°isp∞vateli z jeho p°φsp∞vku bude p°iznßna bud' v podob∞ ·spor na v²dajφch (v tomto p°φpad∞ zde nem∙₧e b²t ₧ßdn² p°φjem vytvo°en² p°φmo z Φinnosti opφrajφcφ se o ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech), nebo zφskßna jako₧to v²sledek Φinnosti vytvß°ejφcφ p°φjem (nebo ztrßtu) pro ·Φastnφka, nap°φklad v p°φpad∞ v²zkumu a v²voje. Samoz°ejm∞ v n∞kter²ch p°φpadech, jako je obstarßnφ slu₧eb, u₧itek vypl²vajφcφ z ujednßnφ se m∙₧e dostavit ve stejnΘm okam₧iku, kdy byl p°φsp∞vek vynalo₧en, a mohl by proto b²t p°iznßn v tomto obdobφ.

25. S vyrovnßvacφ platbou by m∞lo b²t naklßdßno jako s dopl≥kem k v²daj∙m plßtce a jako s nßhradou (a proto srß₧kou) v²daj∙ p°φjemci. Vyrovnßvacφ platbu by nem∞l tvo°it licenΦnφ poplatek za u₧φvßnφ nehmotnΘho majetku s v²jimkou, kterß se t²kß rozsahu, v jakΘm tato platba oprav≥uje plßtce zφskat pouze prßvo na u₧φvßnφ nehmotnΘho majetku nßle₧ejφcφho ·Φastnφkovi (nebo t°etφ stran∞) a plßtce rovn∞₧ nezφskßvß u₧itkov² podφl na samotnΘm nehmotnΘm majetku. V n∞kter²ch p°φpadech vyrovnßvacφ platba by mohla p°esßhnout povolenΘ p°φjemcovy v²daje Φi nßklady, tak jak je stanovφ tuzemsk² da≥ov² systΘm. V takovΘm p°φpad∞ s p°esahujφcφ Φßstkou by bylo naklßdßno jako se zdaniteln²m ziskem.

D. Da≥ovΘ d∙sledky toho, kdy₧ ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech neodpovφdß zßsad∞ tr₧nφho odstupu

26. Ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech bude poklßdßno za odpovφdajφcφ zßsad∞ tr₧nφho odstupu tam, kde ka₧d² ·Φastnick² podφl na celkov²ch p°φsp∞vcφch pro toto opat°enφ, oΦiÜt∞n² od vyrovnßvacφch plateb, bude odpovφdat ·ΦastnickΘmu podφlu na celkov²ch oΦekßvan²ch u₧itcφch, kter²ch by se m∞lo dosßhnout podle tohoto ujednßnφ. Nejednß se o takov² p°φpad tam, kde ·hrada obdr₧enß by¥ jen jednφm z ·Φastnφk∙ na p°φsp∞vcφch bude nep°im∞°enß a ·hrada obdr₧enß nejmΘn∞ jednφm z dalÜφch ·Φastnφk∙ za jeho p°φsp∞vky bude nadm∞rnß ve vztahu k tomu, co by obdr₧ely nezßvislΘ podniky. V takovΘm p°φpad∞ zßsada tr₧nφho odstupu vy₧aduje,aby byla uΦin∞na ·prava. Povaha ·pravy bude zßviset na skuteΦnostech a okolnostech, ale nejΦast∞ji p∙jde o ·pravu ΦistΘho p°φsp∞vku stanovenφm nebo p°ipsßnφm vyrovnßvacφ platby. Tam, kde se obchodnφ realita opat°enφ liÜφ od podmφnek ·Φelov∞ odsouhlasen²ch ·Φastnφky, m∙₧e b²t zcela na mφst∞ nep°ihlφ₧et k Φßsti nebo vÜem podmφnkßm ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech. O t∞chto p°φpadech je pojednßno nφ₧e.

i) ┌prava p°φsp∞vk∙

27. Tam, kde ·Φastnick² podφl z veÜker²ch p°φsp∞vk∙ vß₧φcφch se na ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, oΦiÜt∞n² od vyrovnßvacφch plateb, neodpovφdß ·ΦastnickΘmu podφlu na veÜkerΘm oΦekßvanΘm u₧itku, kterΘho by se m∞lo podle ujednßnφ dosßhnout, je da≥ovß sprßva oprßvn∞na upravit p°φsp∞vek ·Φastnφka (aΦkoli je t°eba uvß₧it, ₧e finanΦnφ ·°ad by mohl vßhat, zda p°istoupit k malΘ nebo jen okrajovΘ ·prav∞). Viz odst. 1.68. Takovß situace m∙₧e vzniknout tam, kde ohodnocenφ ·ΦastnickΘho p°φsp∞vku na majetku nebo slu₧bßch bylo stanoveno nesprßvn∞ nebo kde byl oΦekßvan² prosp∞ch p°ipadajφcφ na ·Φastnφka odhadnut nesprßvn∞, nap°φklad kde p°i stanovenφ nebo ·prav∞ rozd∞lovacφho klφΦe za zm∞n∞nΘ situace tento neodrß₧el p°im∞°en∞ podφl na oΦekßvanΘm u₧itku. Viz odst. 19. B∞₧n∞ by m∞la b²t ·prava provedena vyrovnßvacφ platbou poskytnutou jednφm nebo vφce ·Φastnφky jinΘmu ·Φastnφku, p°φpadn∞ p°ipsßnφm platby.

28. Je-li ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech jinak p°ijatelnΘ a je-li p°esn∞ provßd∞no, majφc p°itom na z°eteli doporuΦenφ danΘ v oddφle F, da≥ovΘ ·°ady by se m∞ly obecn∞ zdr₧et provedenφ ·pravy zalo₧enΘ pouze na jednom da≥ovΘm obdobφ (jednoho fiskßlnφho roku). M∞lo by b²t poskytnuto protipln∞nφ, pokud ka₧d² podφl ·Φastnφka na celkov²ch p°φsp∞vcφch je shodn² s ·Φastnick²m podφlem vÜech oΦekßvan²ch u₧itk∙ plynoucφch z opat°enφ zahrnujφcφch obdobφ n∞kolika let (viz odst. 1.49-1.51 ).

ii) Kdy₧ se nep°ihlφ₧φ k Φßsti nebo k celkov²m podmφnkßm ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech

29. V n∞kter²ch p°φpadech skuteΦnosti a okolnosti mohou naznaΦovat, ₧e reßlnΘ ujednßnφ se liÜφ od podmφnek, kterΘ si ·Φastnφci po obsahovΘ strßnce dohodli. Nap°φklad jeden nebo vφce nßrokujφcφch ·Φastnφk∙ nemusφ d∙vodn∞ oΦekßvat u₧itek z Φinnosti opφrajφcφ se o ujednßni o podφleni na nßkladech. AΦkoliv v zßsad∞ nepatrnost podφlu ·Φastnφka na oΦekßvanΘm u₧itku nenφ p°ekß₧kou pro jeho rozhodovßnφ, je nutno °φci, ₧e pokud je od ·Φastnφka vykonßvajφcφho veÜkerou Φinnost oΦekßvßno, ₧e bude mφt pouze mal² podφl na vÜech oΦekßvan²ch u₧itcφch, m∙₧e vzniknout otßzka, zda podstatou toho, aby se opat°enφ t²kala uvedenΘ strany, je podφlet se na vzßjemnΘm u₧itku anebo zda zφskßnφ podφl∙ ze vzßjemn²ch u₧itk∙ bylo konstruovßno za ·Φelem dosa₧enφ co nejp°φzniv∞jÜφch da≥ov²ch v²sledk∙. V takov²ch p°φpadech da≥ovΘ ·°ady mohou stanovit, ₧e da≥ovΘ d∙sledky budou takovΘ, jako kdyby podmφnky ujednßnφ byly shodnΘ s podmφnkami, je₧ by bylo mo₧no oΦekßvat, kdyby ujednßnφ zahrnovalo nezßvislΘ podniky, tak jak to stanovφ Sm∞rnice v odst. 1.36-41.

30. Da≥ov² ·°ad m∙₧e takΘ z Φßsti nebo zcela odhlΘdnout od obsahov∞ dan²ch podmφnek v ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech tam, kde nad Φasov² rßmec se vyskytl podstatn² rozdφl mezi ·Φastnick²m podφlem na p°φsp∞vcφch (oΦiÜt∞n²m od vyrovnßvacφch plateb) a jeho p°φsluÜn²m podφlem na oΦekßvan²ch v²sledcφch. Obchodnφ zkuÜenost je p°itom takovß, ₧e ·Φastnφk nesoucφ nerovnom∞rn∞ vyÜÜφ podφl na p°φsp∞vcφch by byl oprßvn∞n k v∞tÜφmu podφlu na u₧itku vypl²vajφcφmu z ujednßni o podφlenφ se na nßkladech. V takovΘm p°φpad∞ uveden² ·Φastnφk by byl oprßvn∞n podle pravidel tr₧nφho odstupu poskytnout kompenzaci ostatnφm ·Φastnφk∙m za u₧φvßnφ takovΘho podφlu. Za okolnostφ, kterΘ by naznaΦovaly, ₧e jde o pokus zneu₧φt zßsad ovlßdajφcφch ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, by bylo zcela namφst∞ pro da≥ov² ·°ad, kdyby odhlΘdl od ujednßnφ o podφlu na nßkladech ve svΘm celku.

E. ┌Φast na ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech v okam₧iku vstupu, vystoupenφ nebo p°i ΦasovΘm omezenφ

31. Podnik, kter² se stane ·Φastnφkem v ji₧ fungujφcφm ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech,by mohl zφskat podφl na v²sledcφch d°φv∞jÜφ Φinnosti pramenφcφ z ujednßnφ, jako je nehmotn² majetek zφskan² prost°ednictvφm tohoto ujednßnφ, rozpracovanΘ v²robky a znalosti zφskanΘ z minulΘ Φinnosti zaklßdajφcφ se na ujednßnφ. V takovΘm p°φpad∞ d°φv∞jÜφ ·Φastnφci p°evedou na n∞j efektivn∞ Φßst sv²ch p°φsluÜn²ch podφl∙ na v²sledcφch p°edchozφ Φinnosti zaklßdajφcφ se na ujednßnφ o podφlu na nßkladech. Podle zßsady tr₧nφho odstupu jak²koli p°evod d°φv∞jÜφch prßv ·Φastnφk∙ na nov∞ vstupujφcφho musφ b²t vyrovnßn pomocφ tr₧nφ hodnoty p°evßd∞nΘho podφlu. Tato kompenzace je naz²vßna "skupovacφ platbou". P°φsluÜnß terminologie se liÜφ podle prßvnφch systΘm∙, a tak Φasto jak²koli p°φsp∞vek (nebo vyrovnßvacφ platba) uΦin∞n² jako₧to uznßnφ p°evodu d°φve existujφcφho majetku nebo prßv je nazvßn skupovacφ platbou bez ohledu na to, zda jej Φinφ Φi nikoliv nov² ·Φastnφk ujednßnφ o podφlnictvφ na nßkladech. Pro ·Φely tΘto kapitoly vÜak termφn "skupovacφ platba" je omezen na platby uΦin∞nΘ nov∞ vstupujφcφmi do ji₧ fungujφcφho ujednßni o podφlenφ se na nßkladech, aby dosßhli podφlu na v²sledcφch z d°φv∞jÜφ Φinnosti plynoucφ z "ujednßnφ". JinΘ p°φsp∞vky vΦetn∞ vyrovnßvacφch plateb jsou uvedeny samostatn∞ v tΘto kapitole.

32. ╚ßstka skupovacφ platby by m∞la b²t zalo₧ena na ocen∞nφ prßv stanoven²ch tr₧nφm odstupem, kterΘ nov∞ vstupujφcφ do ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech zφskßvß, berouc p°itom v ·vahu p°φsluÜn² podφl novΘho ·Φastnφka na vÜech oΦekßvan²ch u₧itcφch, kter²ch by m∞lo b²t na zßklad∞ ujednßnφ o podφlu na nßkladech dosa₧eno. Je mo₧nΘ, ₧e v²sledky d°φv∞jÜφ Φinnosti z ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech nemajφ hodnotu a v takovΘm p°φpad∞ se zde nejednß o skupovacφ platbu. Mohou se vyskytnout i p°φpady, kdy nov² ·Φastnφk si p°inßÜφ ji₧ existujφcφ nehmotn² majetek do ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech a ₧e se strany ostatnφch ·Φastnφk∙ by bylo sprßvnΘ, kdyby tito p°istoupili k vyrovnßvacφ platb∞ jako₧to uznßni tohoto p°φsp∞vku. V takov²ch p°φpadech by se m∞lo jednat o ΦistΘ vyrovnßvacφ platby a Φistou skupovacφ platbu, aΦkoli vlastnφ zßznamy musφ vykazovat vÜechny Φßstky jednotliv²ch plateb pro ·Φely da≥ovΘ sprßvy.

33. Se skupovacφ platbou by pro da≥ovΘ ·Φely m∞lo b²t zachßzeno stejn²m zp∙sobem, jak by m∞lo b²t postupovßno podle obecn²ch zßsad da≥ov²ch systΘm∙ (vΦetn∞ ·mluv t²kajφcφch se zamezenφ dvojφmu zdan∞nφ) v∙Φi p°φsluÜn²m ·Φastnφk∙m, jako kdyby platba byla vynalo₧ena mimo rßmec ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, aby byl zakoupen ji₧ zφskan² podφl, nap°. podφl na ji₧ vyvinutΘm nehmotnΘm majetku v rßmci ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, rozpracovanß v²roba a zkuÜenosti zφskanΘ z minulΘ Φinnosti v rßmci "ujednßnφ". Äßdnß Φßst skupovacφ platby ve vztahu k ujednßnφ o podφlech na nßkladech nem∙₧e b²t tvo°ena licenΦnφm poplatkem za u₧φvßnφ nehmotnΘho majetku s v²jimkou rozsahu, ve kterΘm platba oprav≥uje plßtce, aby zφskal pouze prßvo na u₧φvßni nehmotnΘho majetku nßle₧ejφcφho ·Φastnφkovi (nebo t°etφ stran∞) a plßtce sßm rovn∞₧ nezφskßvß u₧itkov² podφl na samotnΘm nehmotnΘm majetku.

34. Otßzky podobnΘ t∞m, kterΘ vznikajφ p°i skupovßni, mohou vzniknout, kdy₧ ·Φastnφk vystupuje z ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech. ZvlßÜt∞ pak ·Φastnφk, kter² opouÜtφ v²Üe uvedenΘ ujednßnφ, m∙₧e disponovat sv²m podφlem na v²sledcφch minulΘ Φinnosti dosa₧enΘ v rßmci ujednßni o podφleni se na nßkladech (vΦetn∞ rozpracovanΘ v²roby) v∙Φi ostatnφm ·Φastnφk∙m. Je-li zde skuteΦn² p°evod majetkov²ch prßv v okam₧iku poplatnφkova vystoupenφ z ujednßnφ, m∞l by b²t p°evod vykompenzovßn v souladu se zßsadou tr₧nφho odstupu. Toto vyrovnßnφ (kompenzace) se naz²vß vykupujφcφ platbou.

35. V n∞kter²ch p°φpadech v²sledky d°φv∞jÜφ Φinnosti p°i realizaci ujednßni o podφlenφ se na nßkladech nemusejφ vykazovat hodnotu. V takovΘm p°φpad∞ se zde nejednß o platbu v²kupnφho charakteru. Na dopln∞nφ uvßdφme, ₧e v²kupnφ platba podle pravidla tr₧nφho odstupu by m∞la vzφt na z°etel perspektivu zb²vajφcφch ·Φastnφk∙. Nap°φklad v n∞kter²ch p°φpadech vystoupenφ ·Φastnφka vy·s¥uje v identifikovatelnΘ a kvantitativnφ snφ₧eni hodnoty pokraΦujφcφ Φinnosti, danΘ ujednßnφm o podφlenφ se na nßkladech. AvÜak tam, kde hodnota z∙statkovΘho ·ΦastnickΘho podφlu na v²sledcφch minulΘ Φinnosti dle ujednßnφ o podφleni se na nßkladech se v d∙sledku vystoupenφ ·Φastnφka nezv²Üila, zaplacenφ za v²kup od ·Φastnφka by nebylo na mφst∞. S platbou za v²kup by pro da≥ovΘ ·Φely m∞lo b²t naklßdßno stejn²m zp∙sobem, jak by m∞lo b²t postupovßno podle obecn²ch zßsad da≥ov²ch systΘm∙ (vΦetn∞ ·mluv o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ) v∙Φi p°φsluÜn²m ·Φastnφk∙m, jako by platba byla uΦin∞na mimo rßmec "ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech", a to jako odm∞na za dispozici s d°φve existujφcφmi prßvy (nap°. podφl na nehmotnΘm, ji₧ dopracovanΘm majetku v rßmci ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, rozpracovanß v²roba a zφskanΘ dovednosti z minulΘ Φinnosti provßd∞nΘ v rßmci "ujednßnφ"). Äßdnß Φßst platby za v²kup ve vztahu k ujednßni o podφlenφ se na nßkladech nem∙₧e b²t tvo°ena licenΦnφm poplatkem za u₧φvßnφ nehmotnΘho majetku s v²jimkou t²kajφcφ se rozsahu, kdy platba oprav≥uje plßtce, aby zφskal pouze u₧φvacφ prßvo k nehmotnΘmu majetku nßle₧ejφcφmu odchßzejφcφmu ·Φastnφku a kdy plßtce takΘ neobdr₧φ u₧φvacφ podφl na samotnΘm nehmotnΘm majetku.

36. Mohou se vyskytnout p°φpady, kdy nedostatek skupovacφ anebo v²kupnφ platby nep°edstavuje problΘm. Nap°φklad takovß opat°enφ se nevy₧adujφ tam, kde ujednßnφ spoΦφvß pouze v obstarßnφ slu₧eb, na n∞m₧ se ·Φastnici podφlejφ spoleΦn∞ a platφ za n∞j b∞₧nou formou a slu₧by nevy·s¥ujφ ve vytvo°enφ n∞jakΘho majetku nebo prßva.

37. Kdy₧ n∞jak² Φlen vstupuje nebo vystupuje do ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, m∙₧e b²t tΘ₧ nutnΘ upravit p°φsluÜnΘ podφly p°φsp∞vk∙ (zaklßdß se na zm∞nßch p°φsluÜn²ch podφl∙ na oΦekßvan²ch u₧itcφch) pro zv²Üen² nebo snφ₧en² poΦet ·Φastnφk∙, kte°φ v n∞m z∙stßvajφ po vstupu nebo v²stupu.

38. Mohou se vyskytnout p°φpady, i kdy₧ ujednßnφ o podφlu na nßkladech neobsahuje podmφnky t²kajφcφ se d∙sledku vstupu a v²stupu ·Φastnφk∙, ₧e tito p°istupujφ sami k platbßm, kter²'mi skupujφ nebo vykupujφ podφly a upravujφ p°φsluÜnΘ podφly na p°φsp∞vcφch (odrß₧ejφc tak zm∞ny v p°φsluÜn²ch podφlech oΦekßvan²ch u₧itk∙), kdy₧ doÜlo ke zm∞n∞ v ΦlenskΘ zßkladn∞. Nedostatek v²slovn²ch podmφnek by nem∞l brßnit zßv∞ru, ₧e "ujednßnφ" existuje, pokud jde o minulou Φinnost, za p°edpokladu, ₧e ·mysl a chovßnφ z·Φastn∞n²ch stran je jinak shodnΘ s nßvodem obsa₧en²m v tΘto kapitole. AvÜak takovß ujednßnφ by m∞la b²t dopln∞na, aby budoucφ zm∞ny v ΦlenskΘ zßkladn∞ zde byly v²slovn∞ podchyceny.

39. Kdy₧ konΦφ platnost ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, vy₧adovala by zßsada tr₧nφho odstupu, aby ka₧d² ·Φastnφk obdr₧el u₧itkov² podφl na v²sledcφch Φinnosti pramenφcφ z "ujednßnφ" shodn² s ·Φastnick²m podφlem na p°φsp∞vcφch t²kajφcφch se ujednßnφ o podφlu na nßkladech podle doby trvßnφ (oΦiÜt∞n² od skuteΦn∞ uΦin∞n²ch vyrovnßvacφch plateb vΦetn∞ plateb t²kajφcφch se ukonΦenφ platnosti ujednßnφ). Alternativn∞ ·Φastnφkovi by mohla b²t poskytnuta vhodnß nßhrada v souladu se zßsadou tr₧nφho odstupu jednφm nebo n∞kolika dalÜφmi ·Φastnφky za vzdßnφ se svΘho podφlu na v²sledku Φinnosti "ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech".

F. DoporuΦenφ t²kajφcφ se uspo°ßdßnφ a dokumentace ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech

40. Ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech by m∞lo b²t uspo°ßdßno zp∙sobem, kter² odpovφdß zßsad∞ tr₧nφho odstupu. M∞lo by b∞₧n∞ spl≥ovat nßsledujφcφ podmφnky:

a) Do kategorie ·Φastnφk∙ by m∞ly b²t zahrnuty pouze podniky, u nich₧ je oΦekßvßno, ₧e odvozujφ vzßjemn² u₧itek, a¥' ji₧ p°φmo Φi nep°φmo, z vlastnφ Φinnosti vypl²vajφcφ z ujednßnφ o podφlu na nßkladech (a ne jenom z vykonßvßnφ Φßsti nebo veÜkerΘ tΘto Φinnosti). Viz odstavec 10.

b) Ujednßni by m∞lo specifikovat povahu a rozsah ka₧dΘho u₧itkovΘho podφlu ·Φastnφka na v²sledcφch Φinnosti vypl²vajφcφ z ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech.

c) Äßdnß jinß platba ne₧ p°φsp∞vky na ujednßnφ o podφlu na nßkladech, vlastnφ vyrovnßvacφ platby a platby znamenajφcφ odkup by nem∞ly b²t vynaklßdßny na dosa₧enφ u₧itkovΘho podφlu na majetku, slu₧bßch anebo prßvech zφskan²ch prost°ednictvφm ujednßnφ o podφlu na nßkladech.

d) P°φsluÜnΘ podφly na p°φsp∞vcφch by m∞ly b²t stanoveny vhodn²m zp∙sobem za pou₧itφ rozmis¥ovacφ metody, odrß₧ejφcφ podφl na oΦekßvan²ch u₧itcφch pramenφcφch z ujednßnφ.

e) Ujednßnφ by m∞lo p°ipustit u vyrovnßvacφch plateb nebo u rozd∞lenφ p°φsp∞vk∙, aby byly perspektivn∞ m∞n∞ny po uplynutφ urΦitΘho ΦasovΘho obdobφ, aby bylo mo₧nΘ odrazit v ·prav∞ zm∞ny p°φsluÜn²ch podφl∙ na oΦekßvan²ch u₧itcφch mezi ·Φastnφky; a

f) Tak, jak se to ukß₧e nezbytn²m, m∞ly by b²t provedeny ·pravy (vΦetn∞ mo₧nosti plateb skupujφcφch nebo vykupujφcφch podφly) p°i vstupu nebo v²stupu ·Φastnφka a p°i ukonΦenφ platnosti ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech.

41. Jak je uvedeno v kapitole V o dokumentaci, oΦekßvß se, ₧e aplikace zßsad rozumnΘ obchodnφ politiky povede ·Φastnφky ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech k tomu, aby si p°ipravili nebo aby zφskßvali materißly o povaze p°edm∞tnΘ Φinnosti, podmφnkßch ujednßnφ a jeho srovnatelnosti se zßsadou tr₧nφho odstupu. Rozumφ se samo sebou,₧e ka₧d² ·Φastnφk by m∞l mφt pln² p°φstup k podrobnostem t²kajφcφm se Φinnostφ vykonßvan²ch v rßmci ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, k projekt∙m, na nich₧ jsou zalo₧eny p°φsp∞vky, ke stanovenφ oΦekßvan²ch u₧itk∙ a k rozpoΦtovan²m a souΦasn²m v²daj∙m na Φinnost t²kajφcφ se ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech. VeÜkerß tato informace by m∞la b²t v²znamnß a u₧iteΦnß pro da≥ovΘ orgßny v souvislosti s ujednßnφm o podφlenφ se na nßkladech a da≥ovφ poplatnφci by m∞li b²t p°ipraveni ji na ₧ßdost poskytnout. V²znamnost informace pro jakΘkoli jednotlivΘ ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech bude zßviset na okolnostech a danΘ situaci. Je t°eba zd∙raznit, ₧e popsanß informace v tomto v²Φtu nep°edstavuje ani minimßlnφ standard, kter² je t°eba dodr₧et, ani nenφ vyΦerpßvajφcφm seznamem informacφ, kterΘ je da≥ovß sprßva oprßvn∞na vy₧adovat.

42. Nßsledujφcφ informace by m∞la b²t v²znamnou a u₧iteΦnou a t²kß se zßkladnφch podmφnek ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech:

a) seznam ·Φastnφk∙;

b) seznam jak²chkoli dalÜφch sdru₧en²ch podnik∙, kterΘ budou zapojeny do Φinnosti t²kajφcφ se ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech nebo u nich₧ se oΦekßvß, ₧e budou t∞₧it nebo u₧φvat v²sledky p°edm∞tnΘ Φinnosti;

c) ·Φel, za jak²m jsou Φinnosti vykonßvßny a zvlßÜtnφ nßvrhy krytΘ ujednßnφm o podφlenφ se na nßkladech;

d) trvßnφ ujednßnφ (opat°enφ);

e) zp∙sob, jak²m jsou vym∞°ovßny ·ΦastnickΘ podφly na oΦekßvan²ch u₧itcφch a zp∙soby pou₧φvanΘ pro jejich tyΦenφ;

f) forma a hodnota ka₧dΘho poΦßteΦnφho p°φsp∞vku ·Φastnφka a podrobn² popis, jak je urΦovßna hodnota poΦßteΦnφch a pokraΦujφcφch p°φsp∞vk∙ a jak jsou ·Φetnφ zßsady shodn∞ aplikovßny na vÜechny ·Φastnφky p°i stanovenφ v²daj∙ a hodnoty p°φsp∞vk∙;

g) p°edem dohodnut² stupe≥ rozd∞lenφ odpov∞dnosti a ·loh spojen²ch s Φinnostφ ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech mezi ·Φastnφky a dalÜφmi podniky;

h) postupy a jejich d∙sledky u ·Φastnφka vstupujφcφho nebo vystupujφcφho z ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech a ukonΦenφ platnosti ujednßnφ ; a

i) opat°enφ k vyrovnßnφ plateb nebo pro ·pravu podmφnek ujednßnφ, kterΘ by odrß₧elo zm∞ny v hospodß°skΘ situaci.

43) Za dobu trvßnφ podmφnek ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech byla by vhodnß nßsledujφcφ informace:

a) o jakΘkoliv zm∞n∞ v ujednßnφ (nap°. v podmφnkßch, ·Φastnφcφch, v p°edm∞tu Φinnosti) a d∙sledky takovΘ zm∞ny;

b) o srovnßnφ nßvrh∙ u₧φvan²ch k tyΦenφ oΦekßvan²ch u₧itk∙ plynoucφch z Φinnosti ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech se souΦasn²mi v²sledky (avÜak je t°eba p°ihlφ₧et k ustanovenφ odst. 1.51; a

c) o roΦnφch v²dajφch vznikl²ch p°i uskuteΦ≥ovßnφ Φinnosti pramenφcφ z ujednßnφ o podφlenφ se na nßkladech, o form∞ a hodnot∞ ka₧dΘho ·ΦastnickΘho p°φsp∞vku, uΦin∞nΘho b∞hem trvßnφ "ujednßnφ", a podrobn² popis toho, jak je urΦovßna hodnota p°φp∞vk∙ a jak jsou uplat≥ovßny ·Φetnφ zßsady shodn∞ na vÜechny ·Φastnφky p°i stanovenφ v²daj∙ a hodnoty p°φsp∞vk∙.

P°φloha

Sm∞rnice pro sledovßnφ (monitorovßnφ) postup∙ p°i aplikaci Sm∞rnice OECD o p°evodnφch cenßch a zapojenφ obchodnφho spoleΦenstvφ do tohoto procesu

A. ┌vod

1. V Φervenci 1995 Rada OECD schvßlila pro publikaci "Sm∞rnici o stanovenφ p°evodnφch cen pro nadnßrodnφ podniky a da≥ovΘ sprßvy", p°edlo₧enou V²borem pro fiskßlnφ zßle₧itosti. V tΘ₧e dob∞ Rada OECD p°ijala doporuΦenφ V²boru, aby sm∞rnice byla p°φsluÜn∞ revidovßna a periodicky dopl≥ovßna na zßklad∞ zkuÜenostφ Φlensk²ch zemφ a obchodnφho spoleΦenstvφ p°i aplikaci zßsad a metod uveden²ch ve Sm∞rnici. Za uveden²m ·Φelem a aby usnadnila pokraΦujφcφ vyjas≥ovßnφ a zdokonalovßnφ Rada OECD instruovala V²bor, aby p°istoupil ke sledovßnφ mezinßrodnφch zkuÜenostφ ze stanovenφ p°evodnφch cen. Monitorovacφ ·loha p°edstavuje nedφlnou Φßst dohody dosa₧enΘ v Φervenci 1995 a jejφ ·sp∞ÜnΘ uvedenφ do praxe je klφΦem ke shodnΘ aplikaci Sm∞rnic. DoporuΦenφ Rady instruuje V²bor pro fiskßlnφ zßle₧itosti sledovat realizaci tohoto dokumentu z roku 1995 v praxi ve spoluprßci s da≥ov²mi ·°ady Φlensk²ch zemφ a za ·Φasti obchodnφho spoleΦenstvφ a uklßdß mu, aby Rad∞ p°edklßdal doporuΦenφ ohledn∞ p°φpadnΘho dopln∞nφ Sm∞rnice z roku 1995 ve sv∞tle tohoto sledovßnφ.

2. Hlavnφm ·Φelem monitorovacφho procesu je zkoumßnφ, jak dalece je zßkonnß ·prava, ·prava prßvnφmi p°edpisy ni₧Üφ prßvnφ sφly a sprßvnφ praxe v souladu se Sm∞rnicφ, a zjistit oblasti, kde Sm∞rnice m∙₧e vy₧adovat ·pravu nebo dopln∞nφ. Sledovacφ proces nemusφ vΘst jen ke zjiÜ¥ovßnφ problematick²ch otßzek, ale tΘ₧ ke zjiÜ¥ovßnφ praktick²ch postup∙ jednΘ nebo vφce Φlensk²ch zemφ p°i aplikaci Sm∞rnic, kterΘ by mohly b²t ·Φeln∞ rozÜφ°eny i na dalÜφ zem∞. Monitorovßnφ nemß za cφl stßt se rozhodΦφm v jednotliv²ch p°φpadech.

3. OΦekßvß se, ₧e monitorovßnφ je pokraΦujφcφ proces, kter² mß pokr²t vÜechny aspekty Sm∞rnice se zvlßÜtnφm d∙razem na pou₧itφ p°evodnφch ziskov²ch metod. ┌Φelem tΘto zprßvy je stanovit urΦitΘ postupy pro monitorovßnφ a souΦasn∞ realizovat pokyn Rady OECD. Tyto postupy budou uskuteΦ≥ovßny postupn∞. DalÜφ revize se mohou ukßzat jako nezbytnΘ, jakmile by byly postupy uvedeny do praxe.

4. V souladu s doporuΦenφm Rady stßvß zde ·loha obchodnφho spoleΦenstvφ v procesu monitorovßnφ a tato ·loha je objasn∞na v oddφle C.

B. Postup

5. Monitorovacφ postup bude provßd∞n Φty°mi propojen²mi projekty:

(1) posouzenφm praktik, realizovan²ch Φlensk²mi zem∞mi, jednφm z Φlen∙ (posouzenφ z hlediska rovnΘho partnera)

(2) identifikacφ a anal²zou obtφ₧n²ch vzorov²ch p°φklad∙

(3) revizφ zm∞n v legislativ∞, p°edpisech a sprßvnφ praxi a (4) v²vojem p°φklad∙.

O ka₧dΘm z projekt∙ je hovo°eno nφ₧e.

i) Revize z hlediska postaveni rovnΘho Φlenstvφ

6. Pracovnφ skupina Φ. 6 o zda≥ovßnφ mnohonßrodnφch podnik∙ ("pracovnφ skupina") provßdφ vyhodnocovßnφ praxe Φlensk²ch zemφ u p°evodnφch cen v pr∙b∞hu n∞kolika mßlo uplynul²ch let z hlediska postavenφ rovnΘho Φlenstvφ. Revize, provßd∞nß jednφm z Φlensk²ch stßt∙ (v postavenφ rovnΘho Φlena), mß za cφl zφskat podrobnou informaci o zßkonech, praxi a zkuÜenostech s p°evodnφmi cenami v Φlensk²ch zemφch. Delegßti pracovnφ skupiny spoleΦn∞ rozhoduji, kterß zem∞ by m∞la b²t p°edm∞tem revize a kterß zem∞ by m∞la p°ezkoumßnφ provΘst. P°ezkoumßnφ postupuje v souladu se sm∞rnicφ schvßlenou V²borem.

7. Sm∞rnice o provedenφ revize v postavenφ rovnΘho Φlena uklßdß p°edlo₧enφ zprßvy "pracovnφ skupin∞" za ka₧dou p°ezkoumßvanou zemi. Zprßva pokr²vß legßlnφ zßkladnu pro jednßnφ o stanovenφ p°evodnφch cen, jakoukoli sm∞rnici platnou v zemi pro p°φmΘ vynucenφ si urΦitΘ praxe, obecn∞ u₧φvanΘ p°φstupy k °eÜenφ komplexu otßzek p°evodnφch cen, sprßvnφ ujednßnφ pro °eÜenφ p°φpad∙ p°evodnφch cen, zßsady nepsanΘho prßva a zkuÜenost se shroma₧d'ovßnφm ·daj∙ a s poplatnφkovou dokumentaci. Zprßva musφ takΘ popsat zkuÜenosti se sprßvnφmi p°φstupy, kterΘ majφ za cφl vyhnout se spor∙m a °eÜit ty, kterΘ pramenφ z p°evodnφch cen (nap°. postup sm∞°ujφcφ k dosa₧enφ vzßjemnΘ dohody, p°edb∞₧nΘ dohody o cenßch a re₧im bezpeΦn²ch p°φstaviÜ¥').

8. Provßd∞nφ revizφ v postavenφ rovnΘho Φlena bude uskuteΦ≥ovßno na t°ech r∙zn²ch ·rovnφch:

(i) Prvnφm stupn∞m je "revize otßzek", kterß by m∞la b²t zam∞°ena na p°φstup, kter² vÜechny ΦlenskΘ zem∞ zaujφmajφ k jednotliv²m otßzkßm ÜirokΘho v²znamu. Ideßln∞ by revize m∞la b²t spjata s dalÜφmi aspekty monitorovacφho procesu. Nap°φklad nejlepÜφ cesta, jak vy°eÜit problΘmy, kterΘ vyplynuly z takovΘ revize, m∙₧e b²t co nejpodrobn∞jÜφ anal²za problΘmu tφm, ₧e p°edlo₧φme obtφ₧n² p°φklad jako vzor /viz Φßst B (ii) nφ₧e/ nebo zpracujeme p°φklad pro za°azenφ do Sm∞rnice /viz Φßst B (iv) nφ₧e/.

(ii) Druh²m stupn∞m m∙₧e b²t "omezenß revize", p°i nφ₧ je zkoumßn pouze p°φstup jednotlivΘ zem∞ nebo zemφ ve vztahu k specifickΘmu a relativn∞ ·zkΘmu problΘmu. Revize by byla provßd∞na dv∞ma kontrolory pro ka₧dou zemi a ·rove≥ vstupu by nutn∞ zßvisela na povaze problΘmu.

(iii)T°etφm stupn∞m by byla "·plnß revize" jednotlivΘ zem∞, kterß by byla provßd∞na podle stßvajφcφ sm∞rnice o revizi pro Φleny v postavenφ rovn²ch, o nφ₧ se hovo°φ v odst. 7 v²Üe. ┌plnß revize by proto odrß₧ela p°φmo v²klad a aplikaci Sm∞rnice v jednotlivΘ ΦlenskΘ zemi.

V²b∞rovß m∞°φtka:

9. Aby bylo mo₧no zdokonalit ·Φinnost procesu revize z postavenφ rovnΘho, je podstatnΘ, aby revize byly uskuteΦ≥ovßny v²b∞rov∞ a soust°edily se na oblasti, kde existujφ velkΘ obtφ₧e p°i aplikaci Sm∞rnic. KoneΦnΘ rozhodnutφ zvolit jeden ze t°φ zp∙sob∙ revize bude uΦin∞no celou pracovnφ skupinou s p°ihlΘdnutφm jak k vÜeobecnΘmu u₧itku takovΘ revize pro prßci "pracovnφ skupiny" p°i monitorovßnφ aplikace Sm∞rnice, tak k tomu, zda jsou dostupnΘ dostateΦnΘ zdroje pro provedenφ navrhovanΘ revize. Je d∙le₧itΘ,aby u jakΘkoliv revize, kdy₧ s nφ bylo jednou zapoΦato, bylo dosa₧eno vysokΘho standardu tak, aby z ni bylo mo₧no uΦinit cennΘ zßv∞ry.

ii) Identifikace a anal²za obtφ₧n²ch vzorov²ch p°φklad∙

10. KlφΦov²m aspektem monitorovßnφ bude identifikace a nßsledn∞ anal²za obtφ₧n²ch faktick²ch vzork∙ a problΘmov²ch oblastφ, kterΘ mohou b²t dolo₧eny praktick²mi p°φklady a kterΘ p°edstavujφ p°ekß₧ky pro mezinßrodn∞ shodnou aplikaci metod p°evodnφch cen, zakotven²ch ve Sm∞rnici. Sledovßnφ tΘ₧ zahrne oblasti, kde se zdß, ₧e Sm∞rnice nenabφzφ vodφtko anebo nabφzφ neadekvßtnφ vodφtko pro da≥ovΘ sprßvy nebo da≥ovΘ poplatnφky. Do tohoto procesu budou aktivn∞ zapojeny vÜechny ΦlenskΘ zem∞, kterΘ uznajφ, ₧e pro dosa₧enφ ·sp∞chu bude nezbytnß existence zdroj∙. Do procesu monitorovßnφ bude zapojeno takΘ obchodnφ spoleΦenstvφ (viz oddφl C).

11. Prvnφ otßzkou je, jak² postup bude t°eba zvolit a jakΘ odpov∞dnosti je t°eba, aby byly identifikovßny obtφ₧nΘ vzorovΘ p°φklady se zam∞°enφm se na spornΘ p°φpady a situace, kde snad Sm∞rnice neposkytuje p°im∞°enΘ vodφtko nebo nabφzφ nep°im∞°enΘ vodφtko nebo kde si ΦlenskΘ zem∞ mohou vyklßdat Sm∞rnici odchyln∞, a proto tyto p°φpady p°edstavujφ p°ekß₧ky pro mezinßrodn∞ jednotnou aplikaci Sm∞rnic. ╚lenskΘ zem∞ mohou identifikovat oblasti, kde podle jejich mφn∞nφ Sm∞rnice snad nevyjad°uje nebo nep°im∞°en∞ vyjad°uje jednotlivΘ stanovisko.

12. V rßmci pravideln²ch setkßnφ da≥ov²ch inspektor∙, organizovan²ch V²borem pro fiskßlnφ zßle₧itosti, bude pracovnφ skupina zajiÜ¥ovat setkßnφ da≥ov²ch vyÜet°ovatel∙ po dvou letech, aby diskutovali obtφ₧nΘ vzorovΘ p°φklady a aby zajiÜ¥ovali p°φsun informacφ pro p°φsluÜnou aktualizaci Sm∞rnic. OECD bude zva₧ovat obtφ₧nΘ vzorovΘ p°φklady pouze z hlediska monitorovßnφ aplikace Sm∞rnic.

13. JednotlivΘ zem∞ na setkßnφch pracovnφ skupiny Φ. 6 by mohly p°evzφt odpov∞dnost za vedenφ diskuse k obtφ₧n²m vzorov²m p°φklad∙m a k problematick²m oblastem, je₧ mohou b²t dolo₧eny praktick²mi p°φklady.

14. V²sledky, kterΘ pracovnφ skupina oΦekßvß, ₧e vyplynou z identifikace a anal²zy vzorov²ch p°φklad∙, by mohly zahrnout tvorbu p°φklad∙ ilustrujφcφch aplikaci Sm∞rnic v p°φpadech (identifikovan²ch pro diskusi), kde mohou b²t aplikovßny zßsady ji₧ obsa₧enΘ ve Sm∞rnicφch. Vytvo°enΘ p°φklady by tΘ₧ mohly identifikovat oblasti, kde by mohla b²t Sm∞rnice dopln∞na tak, aby poskytovala jasn∞jÜφ vodφtko nebo kde by do Sm∞rnice mohl b²t zapracovßn nov² podkladov² materißl.

iii) Aktualizace legislativy a praxe

15. Sekretarißt OECD si vy₧ßdß od Φlensk²ch zemφ zprßvy o v²voji jejich domßcφ legislativy o p°evodnφch cenßch, prßvnφ ·prav∞ a sprßvnφ praxi, kterΘ budou odpovφdat v²zv∞ Rady.

iv) Vypracovßnφ p°φklad∙

16. P°edchozφ monitorovacφ procesy budou porovnßvat tvorbu dodateΦn²ch hypotetick²ch p°φklad∙. P°φklady nemajφ za cφl vytvß°et novΘ zßsady nebo pokr²vat novΘ problΘmy, ale spφÜe podφlet se na v²kladu zßsad a v∞novat se obtφ₧n²m otßzkßm ji₧ diskutovan²m ve Sm∞rnici. Aby bylo zaruΦeno, ₧e se jednß o jejich praktickou vyu₧itelnost, a aby se p°edeÜlo tomu, ₧e se bude jednat o p°φpady p°evß₧n∞ normativnφ, p°φklady budou krßtkΘ, zalo₧enΘ na zjiÜt∞n²ch skuteΦnostech a relativn∞ p°φmΘ, tak₧e jejich rozsah nebude tak omezen, ₧e by nßvod, kter²' poskytujφ, m∞l ·zkou a omezujφcφ pou₧itelnost. P°φpady budou spadat do dvou Üirok²ch kategoriφ. Prvnφ kategorie bude tvo°ena zobrazenφm pou₧φvßnφ metod a p°φstup∙ popsan²ch ve Sm∞rnici. Druhß °ada p°φklad∙ bude urΦena k tomu, aby pomßhala p°i v²b∞ru vhodnΘ metody nebo metod pro stanovenφ p°evodnφch cen. AΦkoliv p∙jde o p°φpady hypotetickΘ, tyto budou Φerpat z praktickΘ zkuÜenosti da≥ov²ch ·°ad∙ a da≥ov²ch poplatnφk∙ p°i aplikaci zßsady tr₧nφho odstupu podle Sm∞rnice a p°isp∞jφ k zavedenφ sprßvnΘ praxe.

C. Zapojenφ obchodnφho spoleΦenstvφ do tvorby p°φkladu

17. Nenφ ·myslem,aby OECD intervenovala p°i rozhodovßnφ spor∙ o stanovenφ p°evodnφch cen mezi da≥ov²m poplatnφkem a da≥ovou sprßvou. Monitorovacφ proces nemß b²t formou rozhodΦφho °φzeni, a tak da≥ovφ poplatnici nebudou oprßvn∞ni p°edklßdat individußlnφ p°φpady k rozhodnuti pracovnφ skupin∞. P°esto, jak p°edvφdajφ Sm∞rnice a DoporuΦeni Rady, obchodnφ spoleΦenstvφ bude podnφceno k tomu, aby identifikovalo spornΘ otßzky (doprovßzenΘ spφÜe praktick²mi ne₧ hypotetick²mi p°φklady), kterΘ nastolφ otßzku mezinßrodn∞ shodnΘ aplikace Sm∞rnic.

18. Obchodn∞-pr∙myslov² poradnφ v²bor (BIAC) bude vyzvßn, aby ukßzal pracovnφ skupin∞ na praktick²ch p°φkladech na obtφ₧e, kterΘ se vyskytly p°i monitorovßnφ aplikace Sm∞rnic, a pracovnφ skupina aby zvß₧ila, zda nßvod obsa₧en² ve Sm∞rnici je p°im∞°en² ve vztahu k takov²m oblastem, p°i respektovßnφ d∙v∞rnΘho charakteru informace.

19. Aby se pomohlo OECD v jejφ ·loze sledovat, jak je Sm∞rnice uvßd∞na do praxe"obchodnφ spoleΦenstvφ by m∞lo b²t podnφceno k tomu"aby si povÜimlo zvlßÜt∞ vodφtka, kterΘ nabφzφ odst. 17 v²Üe. To by se m∞lo proto zam∞°it na otßzky, kterΘ dßvajφ vzniknout jak teoretick²m, tak praktick²m t∞₧kostem, a nikoliv na specifickΘ a nevy°eÜenΘ p°φpady p°evodnφch cen. M∙₧e vÜak b²t u₧iteΦnΘ ilustrovat zvlßÜtnφ problΘm s odvolßnφm se na hypotetick² p°φpad. P°i tvorb∞ takovΘho p°φpadu, kter² by mohl Φerpat zjev∙ p°evzat²ch z °ady skuteΦn²ch p°φpad∙, by m∞lo ·silφ sm∞°ovat k tomu, aby p°φpad z∙stal hypotetick²m a nepodobal se b∞₧nΘmu p°φpadu, a aby popsanΘ jevy byly omezeny na problematickΘ otßzky a zabrßnilo se tak p°edstav∞, ₧e se p°edklßdß n∞jak² obecn² precedent za ·Φelem vy°eÜenφ konkrΘtnφho p°φpadu.

i) P°ezkoumßvßnφ pozice Φlena, postavenΘho na rove≥ (peer reviews)

20. Jeden ze siln²ch moment∙ procesu p°ezkoumßvßnφ z postavenφ Φlena postavenΘho na rove≥ je ten, ₧e cel² proces je realizovßn pouze sob∞ rovn²mi, tj. v tomto p°φpad∞ ostatnφmi Φlensk²mi zem∞mi. Takto je cel² proces zam∞°en pozitivn∞ a konstruktivn∞, tak₧e nejlepÜφ praxe m∙₧e pokraΦovat a horÜφ praxe m∙₧e b²t vylepÜovßna. Obecn² nßvod pro obchodnφ komunitu ji vÜak m∙₧e podnφtit, aby identifikovala problematickΘ otßzky, kterΘ by mohly b²t vhodnΘ pro dalÜφ anal²zu a pracovnφ skupina bude moci poΦφtat s jejφm vkladem, a₧ bude d∞lat zßv∞reΦn² v²b∞r nevy°eÜen²ch otßzek pro opravenΘ "p°ezkoumßnφ provßd∞nΘ v postavenφ rovn²ch".

2l. Jak je vidno, jakmile byl pracovnφ skupinou vybrßn problΘm nebo zem∞ pro dalÜφ revizi, bude o rozhodnutφ zpraven orgßn BIAC,aby m∞l mo₧nost se k tomu vyjßd°it. Pokud sporn² bod pat°φ mezi otßzky p∙vodn∞ oznaΦenΘ BIACem, zvlßÜt∞ v kontextu p°ezkoumßvan²ch otßzek, BIAC by m∞l b²t informovßn o pr∙b∞hu diskuse pracovnφ skupiny k t∞mto otßzkßm, a pokud by to bylo nutnΘ, m∞l by b²t po₧ßdßn o podßnφ dodateΦnΘho vysv∞tlenφ. AvÜak dalÜφ ·loha BIACu v procesu provßd∞nφ "revize v postavenφ rovn²ch", krom∞ v²Üe uvedenΘho, nenφ v souΦasnΘ dob∞ zva₧ovßna.

ii) ZjiÜ¥ovßnφ a anal²za obtφ₧n²ch vzorov²ch p°φpad∙ a jejich vytvß°enφ

22. Obtφ₧nΘ vzorovΘ p°φpady majφ za cφl ilustrovat p°φpady a situace, kdy Sm∞rnice neposkytuje nßvod anebo kde nßvod nenφ adekvßtnφ. Jakmile budou zkompletovßny praktickΘ p°φpady, budou za°azeny do Sm∞rnice, aby dokumentovaly zvlßÜtnφ zßsady. Zde je stanovena jasnß ·loha obchodnφho spoleΦenstvφ, aby se podφlelo na tvorb∞ vzorov²ch p°φpad∙ anebo p°φklad∙ tφm, ₧e p°ipojφ praktickou zkuÜenost sv²ch Φlen∙. Pracovnφ skupina po₧ßdß o komentovßnφ jak obtφ₧n²ch vzorov²ch p°φpad∙, tak praktick²ch p°φklad∙ v b∞₧nΘm stadiu jejich v²voje. BIAC tΘ₧ m∙₧e iniciovat vzorovΘ p°φklady nebo p°φpady za p°edpokladu, ₧e bude respektovßno upozorn∞nφ v odstavci 17 o tom, ₧e se nem∙₧e jednat o proces, kter² by m∞l rozhodnout zvlßÜtnφ p°φpad stanovenφ p°evodnφ ceny.

iii) Aktualizace zßkon∙ a praxe

23. Zßkladem monitorovacφho postupu je informovat ΦlenskΘ zem∞ o v²voji v ka₧dΘ z nich. Jsou zde zpravidla velmi dob°e zbudovanΘ cesty na nßrodnφ ·rovni, jak m∙₧e obchodnφ spoleΦenstvφ p°ispφvat k rozvoji zßkonodßrstvφ, t²kajφcφho se p°evodnφch cen, prßvnφ ·pravy a sprßvnφ praxe ΦlenskΘ zem∞. Na ·rovni OECD bude mφt BIAC mo₧nost upozornit pracovnφ skupinu na zm∞ny v zßkonech a v praxi jak Φlensk²ch, tak i neΦlensk²ch zemφ, kterΘ poklßdß za nesluΦitelnΘ se Sm∞rnicφ nebo kterΘ by mohly dßt vzniknout praktick²m problΘm∙m p°i jejich zavßd∞nφ, samoz°ejm∞ ani₧ by se odvolßval na individußlnφ p°φpady.

24. Vstupnφ informace od BIAC budou p°edm∞tem diskuse na °ßdn²ch spoleΦn²ch setkßnφch BIAC s pracovnφ skupinou Φ. 6.

P°φloha

P°ilo₧enΘ p°φklady ilustrujφcφ Sm∞rnici o p°evodnφch cenßch

┌pravy a p°ijatß ujednßnφ o tr₧nφm cenovΘm odstupu u p°φklad∙, kterΘ nßsledujφ, majφ pouze ilustraΦnφ charakter a nem∞ly by b²t poklßdßny za opat°enφ, je₧ tyto ·pravy p°edpisujφ nebo kterΘ upravujφ zßsadu tr₧nφho odstupu v aktußlnφch p°φpadech nebo v jednotliv²ch v²robnφch oblastech. AΦkoliv majφ snahu demonstrovat zßsady oddφl∙ Sm∞rnice, na n∞₧ se odvolßvajφ, tyto zßsady musφ b²t aplikovßny v ka₧dΘm p°φpad∞ podle zvlßÜtnφ situace a okolnostφ toho kterΘho p°φpadu.

Aplikace zbytkovΘ metody rozd∞lenφ zisku

1. ┌sp∞ch v²robku elektroniky je spojen s inovaΦnφm technologick²m nßkresem (designem) jak jeho elektronick²ch postup∙, tak jeho nejv∞tÜφ souΦßstφ. Tato souΦßst je navr₧ena a vyrobena sdru₧en²m podnikem A a p°evedena na sdru₧en² podnik B, kter² navrhuje a vyrßbφ zbytek v²robku, a je distribuovßna sdru₧en²m podnikem C. Existujφ informace, ₧e distribuΦnφ funkce a rizika spoleΦnosti C jsou p°φsluÜn∞ kompenzovßny p°evodnφ cenou dokonΦenΘho v²robku p°echßzejφcφho z B na A, a to ov∞°enφm si prost°ednictvφm metody ceny p°i op∞tovnΘm prodeji.

2. Nejspolehliv∞jÜφ metoda k ocen∞nφ souΦßsti p°evßd∞nΘ z A na B by byla metoda srovnatelnΘ nezßvislΘ ceny, kdyby mohl b²t nalezen dostateΦn∞ podobn² srovnateln² Φinitel. Viz odst. 2.7 Sm∞rnice. Pon∞vad₧ vÜak p°evßd∞nß souΦßst z A do B odrß₧φ inovaΦnφ technologickou p°ednost, z nφ₧ mß u₧itek na trhu spoleΦnost A, v tomto p°φpad∞ se ukazuje jako nemo₧nΘ (po tom,co byla provedena p°φsluÜnß funkΦnφ a srovnßvacφ anal²za), najφt spolehlivou metodu srovnatelnΘ nezßvislΘ ceny, kterß by vyjßd°ila sprßvnou cenu, ji₧ by mohla spoleΦnost A po₧adovat p°i tr₧nφm odstupu za sv∙j v²robek. P°i kalkulaci nßvratnosti u v²robnφch nßklad∙ spoleΦnosti A by vÜak m∞l b²t poskytnut odhad Φinitele zisku, kter² by poskytl nßhradu za zpracovatelskΘ funkce spoleΦnosti A, nep°ihlφ₧eje p°itom k ziskovΘmu Φiniteli, p°ipisovanΘmu nehmotnΘmu prßvu, jeho₧ zde bylo vyu₧ito. Podobnß kalkulace by mohla b²t provedena pokud jde o v²robnφ nßklady spoleΦnosti B, abychom dostali odhad zisku spoleΦnosti B, odvozen² z jeho v²robnφch funkcφ, ponechßvajφce stranou ziskovΘho Φinitele, p°ipisovanΘho jeho nehmotnΘmu prßvu. Jeliko₧ prodejnφ cena spoleΦnosti B spoleΦnosti C je znßma a je akceptovßna jako cena stanovenß tr₧nφm odstupem, Φßstku z∙statkovΘho zisku, kterß p°irostla spoleΦnosti A a B spoleΦn∞ z vyu₧itφ jejich p°φsluÜnΘho nehmotnΘho majetku spoleΦnosti, lze urΦit. Viz odst. 3.5, 3.19 Sm∞rnice. V tomto stadiu podφl tohoto z∙statkovΘho zisku, nßle₧it∞ p°ipisovanΘho ka₧dΘmu z podnik∙, z∙stßvß neurΦen.

3. Z∙statkov² zisk m∙₧e b²t rozd∞len podle v²sledk∙ anal²zy skuteΦnostφ a okolnostφ, kterß by m∞la ukßzat, jak velkß dodateΦnß odm∞na by m∞la b²t rozlo₧ena (alokovßna) podle zßsady tr₧nφho odstupu. Odst. 3.19 Sm∞rnice. V²zkumnß a v²vojovß Φinnost ka₧dΘ spoleΦnosti je zam∞°ena na technologickou podobu (design) vztahujφcφ se na stejnou t°φdu polo₧ky a je vybudovßna pro ·Φely tohoto p°φkladu, kdy p°φsluÜnΘ Φßstky v²daj∙ na v²zkum a v²voj spolehliv∞ m∞°φ p°φsluÜnou hodnotu p°φsp∞vk∙ spoleΦnostφ.Viz odst. 3.18 Sm∞rnice. Je tφm mφn∞no to, ₧e ka₧d² p°φsp∞vek spoleΦnosti na technickou inovaci v²robku m∙₧e b²t spolehliv∞ m∞°en jejφm relativnφm v²dajem na v²zkum a v²voj, tak₧e je-li v²daj spoleΦnosti A na v²zkum a v²voj 15 a u spoleΦnosti B IO,zbytkov² zisk by m∞l b²t rozd∞len v pom∞ru 3 : 2.

4. N∞kterΘ ·daje mohou poslou₧it v nßsledujφcφm p°φkladu.

a) Zisk a ztrßta spoleΦnosti A a B

b) UrΦenφ pravidelnΘho zisku p°i v²rob∞ u spoleΦnosti A a B a v²poΦet celkovΘho zbytkovΘho zisku

Je stanoveno pro ob∞ jurisdikce, ₧e v²robci p°edstavujφcφ t°etφ stranu srovnßnφ, bez inovaΦnφho nehmotnΘho prßva, vyprodukujφ nßvratnost v²robnφch nßklad∙ (s vylouΦenφm nßkup∙) ve v²Üi 10 % (pom∞r ΦistΘho zisku k p°φm²m a nep°φm²m v²robnφm nßklad∙m) ^*1). Viz odst. 3.19 Sm∞rnice. V²robnφ nßklady spoleΦnosti A jsou 15, a tak nßvratnost v²daj∙, kterΘ by m∞ly b²t p°ipsßny spoleΦnosti A jako₧to v²robnφ zisk, je 1,5. Ekvivalent v²daj∙ spoleΦnosti B je 20, tudφ₧ nßvratnost v²daj∙ nßle₧ejφcφch B jako v²robnφ zisk je 2,0. Zbytkov² zisk je proto 6,5, k n∞mu₧ se dosp∞je tφm,. ₧e odeΦteme z kombinovanΘho ΦistΘho zisku 10 kombinovan² v²robnφ zisk 3,5.

Poznßmka:^*1) Tento 10% v²nos neodpovφdß technicky metod∞ nßklad∙ a p°irß₧ky v neju₧Üφm slova smyslu, proto₧e poskytuje Φist² zisk spφÜe ne₧ hrub² zisk. Ale 10% v²nos neodpovφdß ani transakΦnφ metod∞ ΦistΘho rozp∞tφ, rozp∞tφ v jeho neju₧Üφm v²znamu, nebo¥ v²dajovß zßkladna nezahrnuje operativnφ v²daje. ╚istß nßvratnost v²robnφch nßklad∙ se u₧φvß jako v²hodn² a praktick² prvnφ stupe≥ metody rozd∞lenφ zisku, proto₧e zjednoduÜuje urΦenφ Φßstky zbytkovΘho ΦistΘho zisku p°ipadajφcφho na nehmotn² majetek

c) Umφst∞nφ zbytkovΘho zisku

PoΦßteΦnφ rozmφst∞ni zisku (1,S pro A a 2,0 pro B) uhrazuje v²robnφ funkce A a B, ale nep°iznßvß hodnotu jejich p°φsluÜnΘho v²zkumu a v²voje, kter² vy·stil v technologicky dokonal² v²robek. Tento zbytek m∙₧e b²t proto rozd∞len mezi spoleΦnosti A a B podle jejich podφl∙ na celkov²ch nßkladech v²zkumu a v²voje, pon∞vad₧ pro ·Φely tohoto p°φkladu (viz odst. 6.27 Sm∞rnice) m∙₧e se spolehliv∞ p°edpoklßdat, ₧e p°φsluÜn² v²daj spoleΦnostφ na v²zkum a v²voj p°esn∞ odrß₧φ jejich p°φsluÜnΘ p°φsp∞vky k hodnot∞ v²robnφ technologickΘ inovace. V²daj spoleΦnosti A na v²zkum a v²voj je IS a u spoleΦnosti B 10, co₧ dßvß kombinovan² v²daj na v²zkum a v²voj 25. Zbytkov² zisk je 6,5; kter² m∙₧e b²t rozmφst∞n 15/25 u A a 10/25 u B,vy·s¥ujφc v podφl 3,9 u jednΘ a 2,6 u druhΘ spoleΦnosti, jak uvedeno nφ₧e:

Podφl spoleΦnosti A    6,5x 15/25 = 3,9
Podφl spoleΦnosti B    6,5x 10/25 = 2,6

d) P°epoΦtenΘ zisky

╚ist² zisk spoleΦnosti A by tak Φinil 1,5 + 3,9 = 5,4
╚ist² zisk spoleΦnosti B by tak Φinil 2,0 + 2,6 = 4,6

Upraven² zisk po odpoΦtech pro da≥ovΘ ·Φely vypadß nßsledovn∞:

Poznßmka

5. P°φklad mß za cφl jednoduch²m zp∙sobem ukßzat na mechanismus rozd∞lenφ zbytkovΘho zisku a nem∞l by b²t vyklßdßn jako vÜeobecnΘ vodφtko, jak by m∞la b²t zßsada tr₧nφho odstupu aplikovßna p°i zjiÜ¥ovßnφ srovnateln²ch p°φpad∙ tr₧nφho odstupu a p°i urΦovßnφ p°φsluÜnΘho d∞lenφ. Je d∙le₧itΘ, aby zßsady, kterΘ se hledajφ pro ilustraci, byly v ka₧dΘm p°φpad∞ aplikovßny s p°ihlΘdnutφm k specifick²m skuteΦnostem a okolnostem p°φpadu. ZvlßÜt∞ je T°eba poznamenat, ₧e rozmφst∞nφ d∞lenΘho zbytkovΘho zisku si m∙₧e vynutit znaΦnΘ zmφrn∞nφ v praxi za ·Φelem identifikace a kvantifikace p°φsluÜnΘho zßkladu pro jeho umφst∞nφ. Kde je pou₧ito v²daje na v²zkum a v²voj, mohou rozdφly v druzφch provßd∞nΘho v²zkumu a v²voje vy₧adovat, aby byly vzaty v ·vahu nap°φklad proto, ₧e r∙znΘ druhy v²zkumu a v²voje mohou s sebou nΘst rozdφlnou ·rove≥ rizik, kterß je s nimi spojena, co₧ by mohlo vΘst k r∙znΘ ·rovni oΦekßvanΘho v²nosu, stanovenΘho tr₧nφm odstupem. P°φsluÜnΘ stupn∞ b∞₧n²ch v²daj∙ na v²zkum a v²voj takΘ nemusφ p°im∞°en∞ odrß₧et p°φsp∞vek na tvorbu b∞₧nΘho zisku, Θtery' se p°ipisuje nehmotnΘmu majetku, jen₧ byl vyvinut anebo zφskßn v minulosti.

Nehmotn² majetek a nejistΘ ohodnocenφ ^*3)

^*3) Nßsledujφcφ t°i p°φklady ilustrujφcφ aplikaci zßsad t²kajφcφch se urΦenφ ceny tr₧nφm odstupem,kdy₧ ocen∞nφ p°evßd∞nΘho nehmotnΘho majetku je velmi nejistΘ v dob∞ transakce.
Viz odst. 6.28-6.35.

P°φklad 1

1. V²robnφ a distribuΦnφ prßva pro zaveden² lΘk jsou podlo₧ena licencφ mezi sdru₧en²mi podniky podle dohody, kterß stanovφ sazbu licenΦnφho poplatku na dohodnutΘ t°i roky.Tyto lh∙ty jsou v souladu s pr∙myslovou praxφ a ekvivalentnφmi dohodami o cenßch stanoven²ch tr₧nφm odstupem pro srovnatelnΘ v²robky a sazba je akceptovßna jako sazba u nekontrolovan²ch p°evod∙ zalo₧en²ch na u₧itku, kter² ob∞ strany od∙vodn∞n∞ oΦekßvajφ, ₧e zde bude dosa₧en v dob∞, kdy dojde k napl≥ovßnφ dohody.

2. V t°etφm roce dohody je zjiÜt∞no, ₧e lΘk mß vlastnosti v jinΘ terapeutickΘ kategorii p°i kombinaci s jin²m lΘkem a objev vede ke znaΦnΘmu zv²Üenφ prodej∙ a zisk∙ pro nabyvatele licence. Kdyby byla dohoda sjednßna podle tr₧nφch pravidel ve t°etφm roce s touto znalostφ v∞cφ, je nepochybnΘ, ₧e by byl stanoven vyÜÜφ licenΦnφ poplatek, odrß₧ejφcφ zv²Üenou hodnotu nehmotnΘho prßva.

3. Je zde d∙kaz podporujφcφ nßzor (a tento d∙kaz je dostupn² datovΘ sprßv∞), ₧e novΘ vlastnosti lΘku nebyly vzaty v ·vahu v dob∞, kdy dohoda byla pln∞na, a ₧e sazba licenΦnφho poplatku, stanovenß v prvΘm roce, byla zalo₧ena p°im∞°en∞ na u₧itcφch d∙vodn∞ p°edpoklßdan²ch ob∞ma stranami v tΘto dob∞. Nedostatek klausule o ·prav∞ ceny nebo jinΘ ochrany proti riziku nejistΘho ohodnocenφ je tΘ₧ v souladu s podmφnkami srovnateln²ch nekontrolovateln²ch transakcφ. P°i anal²ze chovßnφ nezßvisl²ch podnikß za podobnΘ situace nenφ d∙vod k tomu v∞°it, ₧e v²voj v t°etφm roce byl tak zßsadnφ povahy, ₧e by mohl vΘst podle tr₧nφch pravidel k novΘmu jednßnφ o stanovenφ ceny v²Üe uvedenΘ transakce.

4. Vezmeme-li vÜechny tyto okolnosti v ·vahu, nenφ d∙vod pro ·pravu sazby licenΦnφho poplatku ve t°etφm roce. Takovß ·prava by byla v rozporu se zßsadami stanoven²mi v kapitole 6, proto₧e by to p°edstavovalo nevhodn² pohled zp∞t v tomto p°φpad∞. Viz odst. 6.29 Sm∞rnic. Nenφ d∙vod uva₧ovat o tom, ₧e ohodnocenφ bylo na poΦßtku dostateΦn∞ nejistΘ a ₧e by strany p°i uplatn∞nφ tr₧nφho odstupu byly ₧ßdaly p°ijetφ klauzule o ·prav∞ ceny nebo ₧e zm∞na hodnoty byla tak zßsadnφ ve v²voji, ₧e by to bylo vedlo k renegociaci (novΘmu jednßnφ) transakce. Viz odst. 6.30-6.31.

P°φklad 2

5. SkuteΦnosti jsou stejnΘ jako u p°edchozφho p°φkladu. P°edpoklßdßme, ₧e na konci t°φletΘho obdobφ byla dohoda nov∞ upravena (renegociovßna). K tomuto obdobφ je znßmo, ₧e prßva spojenß s lΘkem jsou znaΦn∞ cenn∞jÜφ n∞₧ m∞la na prv² pohled. NeoΦekßvan² v²voj p°edchozφho roku je vÜak jeÜt∞ novinkou a nelze spolehliv∞ p°edvφdat, zda prodeje budou stßle nar∙stat, zda budou odhaleny dalÜφ ·Φinky p°inßÜejφcφ u₧itek a jak² v²voj na trhu m∙₧e ovlivnit prodeje jako t°eba rozÜφ°enφ °ad sout∞₧φcφch, kte°φ se podφlejφ na objevu. VÜechny tyto ·vahy Φinφ zhodnocenφ nemajetkov²ch prßv velmi nejist²m. NicmΘn∞ sdru₧enΘ podniky uzavφrajφ novou licenΦnφ dohodu na obdobφ IO let, kterß v²znamn∞ zv²Üφ pevnou sazbu licenΦnφho poplatku, zalo₧enou na spekulativnφm oΦekßvßni pokraΦujφcφ a zvyÜujφcφ se poptßvky.

6. Neexistuje v obchodu praxe vstupovat do dlouhotrvajφcφch dohod s pevn²mi sazbami licenΦnφch poplatk∙, kdy dotyΦnΘ nehmotnΘ prßvo mß potencißln∞ vysokou hodnotu, ale tato hodnota nebyla stanovena oborov²m v²konem. Nenφ zde ani d∙kaz, ₧e p°i nejistot∞ ohodnocenφ by projekty realizovanΘ sdru₧en²mi podniky poklßdaly nezßvislΘ podniky za p°im∞°enΘ s tφm, aby opodstatnily existenci dohody s pevn∞ stanovenou sazbou licenΦnφho poplatku. P°edpoklßdejme, ₧e je zde d∙kaz, ₧e nezßvislΘ podniky by trvaly na ochran∞ v podob∞ perspektivnφ klauzule o ·prav∞ cen, je₧ by byla zalo₧ena na roΦn∞ provßd∞n²ch revizφch.

7. P°edpoklßdejme, ₧e ve ΦtvrtΘm roce se prodeje zv²Üily a sazba licenΦnφho poplatku, stanovenß na zßklad∞ desetiletΘ lh∙ty obsa₧enΘ v dohod∞, je poklßdßna za vlastnφ principu tr₧nφho odstupu. Na poΦßtku pßtΘho roku vÜak osoba sout∞₧φcφho zavede lΘk, kter² je vφce ·Φinn² ne₧ lΘk prv² v kategorii terapeutiky, v nφ₧ prv² lΘk v kombinaci poskytoval neoΦekßvan∞ u₧itek s prodeje prvΘho lΘku pro v²Üe uvedenΘ u₧itφ proto v²razn∞ poklesly. Sazba licenΦnφho poplatku, stanovenß na poΦßtku ·Φinnosti dohody s desetiletou platnostφ nem∙₧e b²t poklßdßna za odpovφdajφcφ tr₧nφm zßsadßm nad rßmec pßtΘho roku a je proto pro da≥ovou sprßvu pln∞ od∙vodn∞na nutnost upravit p°evodnφ cenu od poΦßtku ÜestΘho roku jejφ p∙sobnosti. Tato ·prava je vhodnß vzhledem k d∙kazu zmφn∞nΘmu v p°edchozφm odstavci, ₧e za srovnateln²ch okolnostφ by nezßvislΘ podniky zajistily v dohod∞ provedenφ ·pravy ceny, zalo₧enΘ na roΦnφ revizi. Viz odst. 6.34 Sm∞rnice.

P°φklad 3

8. P°edpoklßdejme, ₧e spoleΦnost X poskytuje licenΦnφ prßva k v²rob∞ a obchodovßnφ mikroΦipu spoleΦnosti Y, nov∞ z°φzenΘ poboΦce na obdobφ 5 let. Sazba licenΦnφho poplatku je stanovena na 2 %. Tato sazba licenΦnφho poplatku je zalo₧ena na promφtnutφ u₧itk∙ pramenφcφch z vyu₧itφ nehmotnΘho majetku, kterΘ ukazuje, ₧e v ka₧dΘm roce p∞tiletΘho obdobφ lze oΦekßvat v²sledek prodeje ve v²Üi 50-100 milion∙.

9. Je stanoveno, ₧e smlouvy mezi nezßvisl²mi podniky, naklßdajφcφmi se srovnateln²m nehmotn²m majetkem za srovnateln²ch situacφ, by nem∞ly pova₧ovat projekty za dostateΦn∞ spolehlivΘ pro zd∙vodn∞nφ pevnΘ sazby licenΦnφho poplatku a m∞ly by b∞₧n∞ vyjad°ovat souhlas s klauzulφ o ·prav∞ ceny, je₧ by poΦφtala s rozdφly mezi souΦasn²mi a navrhovan²mi u₧itky. Dohoda, uΦin∞nß spoleΦnostφ X s nezßvisl²m v²robcem ohledn∞ srovnatelnΘho nehmotnΘho majetku za srovnatelnΘ situace poskytuje nßsledujφcφ ·pravu sazby:

10. Ve skuteΦnosti, aΦkoli prodeje spoleΦnosti Y v prvΘm roce Φinφ 50 milion∙, v nßsledujφcφch letech jsou t°ikrßt v∞tÜφ ne₧ navrhovanΘ ·daje. V souladu se zßsadami tohoto oddφlu, pro tato nßsledujφcφ lΘta by da≥ovß sprßva byla oprßvn∞na stanovit sazbu licenΦnφch poplatk∙ na zßklad∞ klauzule o cenovΘ ·prav∞, kterß by byla poskytovßna p°i srovnatelnΘ nekontrolovanΘ transakci, jako je sazba mezi spoleΦnostφ X a nezßvisl²m v²robcem. Viz odst. 6.30, 6.32-6.33 Sm∞rnice.

SlovnφΦek

Advance pricing arrangement ("APA")
P°edb∞₧nΘ cenovΘ ujednßnφ
Ujednßnφ, kterΘ stanovφ, d°φve ne₧ se p°istoupφ ke kontrole p°evod∙, celou °adu m∞°φtek (nap°. metodu, srovnatelnΘ p°φpady a jejich p°φsluÜnou ·pravu, rozhodujφcφ p°edpoklady pokud jde o budoucφ udßlosti), aby bylo mo₧no urΦit p°evodnφ cenu pro takovΘ transakce na urΦitΘ ΦasovΘ obdobφ. P°edb∞₧nΘ cenovΘ ujednßnφ m∙₧e b²t jednostrannΘ, t²kajφcφ se jednΘ da≥ovΘ sprßvy a da≥ovΘho poplatnφka, nebo mnohostrannΘ, zahrnujφcφ dv∞ nebo vφce da≥ov²ch sprßv.

Arm's length principle
Zßsada tr₧nφho odstupu
Mezinßrodnφ standard, Θtery' ΦlenskΘ stßty OECD odsouhlasily, aby byl pou₧it na stanovenφ p°evodnφch cen pro da≥ovΘ ·Φely. ╚lßnek 9 VzorovΘ smlouvy o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ p°φjmu a majetku stanovφ: "...kde stanovenΘ nebo ulo₧enΘ podmφnky mezi dv∞ma podniky v jejich obchodnφch nebo finanΦnφch vztazφch se liÜφ od podmφnek, kterΘ by byly sjednßny mezi nezßvisl²mi podniky, mohou b²t jakΘkoli zisky, kterΘ neb²t t∞chto podmφnek by byly docφleny jednφm z t∞chto podnik∙, je₧ vÜak vzhledem k t∞mto podmφnkßm docφleny nebyly, zahrnuty do zisk∙ tohoto podniku a nßsledn∞ zdan∞ny."

Arm's length range
Rozsah tr₧nφho odstupu
╪ada cenov²ch ·daj∙, kterΘ jsou p°ijatelnΘ pro urΦenφ, zda podmφnky kontrolovanΘ transakce odpovφdajφ tr₧nφmu odstupu a kterΘ jsou odvozeny bud' z aplikace tΘ₧e metody p°evodnφ ceny na mnohostrannΘ srovnatelnΘ ·daje, nebo z aplikace r∙zn²ch metod p°evodnφch cen.

Associated enterprises
Sdru₧enΘ podniky
Dva podniky jsou vzßjemn∞ sdru₧enΘ, jestli₧e jeden z podnik∙ odpovφdß podmφnkßm uveden²m v Φlßnku 9 odst. 1 pφstu. a) Φi b) VzorovΘ smlouvy o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ p°φjmu a majetku, ve vztahu k druhΘmu podniku.

Balancing payment
Vyrovnßvacφ platba
Platba provedenß b∞₧n∞ jednφm nebo vφce ·Φastnφky v∙Φi druhΘmu, aby upravila ·ΦastnickΘ podφly na p°φsp∞vcφch, kterΘ zvyÜujφ hodnotu p°φsp∞vk∙ plßtce a sni₧ujφ hodnotu p°φsp∞vk∙ p°φjemce Φßstky o v²Üi platby.

Buy-in payment
Platba za nßkup
Platba uΦin∞nß nov∞ vstupujφcφm ·Φastnφkem do ji₧ ·ΦinnΘho ujednßnφ o p°φsp∞vku na nßkladech (CCA-viz nφ₧e) za ·Φelem obdr₧eni ·roku jako₧to v²sledku d°φv∞jÜφ p∙sobnosti ujednßnφ o p°φsp∞vku na nßkladech.

Buy-out payment
Nßhrada za v²prodej
Nßhrada, kterou by m∞l obdr₧et ·Φastnφk, vystupujφcφ z ji₧ p∙sobφcφho ujednßni o p°φsp∞vku na nßkladech (CCA-viz nφ₧e), od zb²vajφcφch ·Φastnφk∙ za ·Φinn² p°evod sv²ch podφl∙, jako₧to v²sledek p°edchozφ Φinnosti, t²kajφcφ se ujednßnφ o p°φsp∞vku na nßkladech (CCA).

Commercial intangible
Obchodnφ nehmotn² majetek
Nehmotn² majetek u₧φvan² v obchodnφ Φinnosti, jako je v²roba zbo₧φ nebo obstarßnφ slu₧eb, stejn∞ jako nehmotnΘ prßvo, co₧ je samo obchodnφ aktivum p°evedenΘ na spot°ebitele nebo pou₧φvanΘ p°i obchodnφ operaci.

Comparability analysis
Srovnatelnß anal²za
Srovnßni kontrolovanΘ transakce s nekontrolovanou transakcφ nebo transakcemi. KontrolovanΘ a nekontrolovanΘ transakce jsou srovnatelnΘ, jestli₧e ₧ßdn² z rozdφl∙ mezi transakcemi by nemohl materißln∞ ovlivnit metodologii zkoumanΘho Φinitele (nap°φklad cena nebo p°irß₧ka) nebo jestli₧e lze uΦinit p°im∞°en∞ p°esnΘ ·pravy, je₧ by vylouΦily materißlnφ ·Φinky takov²ch rozdφl∙.

Comparable uncontrolled price method (CUP)
Metoda srovnatelnΘ nezßvislΘ ceny
Metoda stanovenφ p°evodnφ ceny, kterß srovnßvß cenu majetku nebo slu₧eb, p°evßd∞n²ch p°i kontrolovanΘm p°evodu, s cenou majetku nebo slu₧eb p°evßd∞n²ch ve srovnatelnΘ nezßvislΘ transakci za srovnateln²ch okolnostφ.

Compensating adjustment
┌prava vyrovnßvajφct rozdφl
┌prava, p°i nφ₧ da≥ov² poplatnφk oznamuje p°evodnφ cenu pro da≥ovΘ ·Φely, tj. cenu stanovenou podle mφn∞nφ da≥ovΘho poplatnφka u kontrolovanΘ transakce trnφm odstupem, i kdy₧ se tato cena liÜφ od Φßstky skuteΦn∞ ·ΦtovanΘ mezi sdru₧en²mi podniky. Tato ·prava by m∞la b²t uΦin∞na p°ed tφm, ne₧ by bylo podßno da≥ovΘ p°iznßnφ.

Contribution analysis
P°φsp∞vkovß anal²za
Anal²za pou₧φvanß u metody rozd∞lenφ zisku, podle nφ₧ kombinovanΘ zisky z kontrolovan²ch transakcφ jsou rozd∞leny mezi sdru₧enΘ podniky a je₧ je zalo₧ena na relativnφ hodnot∞ vykonßvan²ch funkcφ (berou-li se v ·vahu pou₧φvanß aktiva a p°evzatß rizika) ka₧d²m ze sdru₧en²ch podnik∙ podφlejφcφch se na t∞chto transakcφch, dopln∞n²ch jeÜt∞, jak je to jen mo₧nΘ, o vn∞jÜφ tr₧nφ ·daje ukazujφcφ, jak by si za podobnΘ situace rozd∞lily zisky nezßvislΘ podniky.

Controlled transactions
KontrolovanΘ p°evody
Transakce (p°evody) mezi dv∞ma podniky, kterΘ jsou mezi sebou sdru₧eny.

Corresponding adjustment
Odpovφdajφcφ ·prava
┌prava da≥ovΘ povinnosti sdru₧enΘho podniku v druhΘ da≥ovΘ jurisdikci, provedenß da≥ovou sprßvou tΘto jurisdikce, kterß odpovφdß prvΘ ·prav∞ provedenΘ da≥ovou sprßvou v prvnφ da≥ovΘ jurisdikci tak, aby rozd∞lenφ zisk∙ ob∞ma jurisdikcemi bylo v souladu.

Cost contribution arrangement (CCA)
Ujednßni o p°φsp∞vcφch na nßkladech
Ujednßnφ o p°φsp∞vcφch na nßkladech je rßmec dohodnut² mezi podniky o podφlenφ se na nßkladech a rizicφch p°i v²voji, v²rob∞ nebo nab²vßnφ aktiv, slu₧eb nebo prßv a urΦeni povahy a rozsahu podφl∙ ka₧dΘho ·Φastnφka na v²sledcφch Φinnosti z v²voje, v²roby a zφskßvßnφ takov²ch aktiv, slu₧eb nebo prßv.

Cost plus mark up
Nßklady a ziskovß p°irß₧ka
Ziskovß p°irß₧ka, m∞°enß odvolßnφm se na vypoΦφtanΘ rozp∞tφ po tom, co vznikly (nab∞hly) p°φmΘ a nep°φmΘ v²daje dodavatelem majetku nebo slu₧eb p°i p°evodu.

Cost plus method
Metoda nßklad∙ a p°irß₧ky
Metoda p°evodnφ ceny pou₧φvß v²daj∙ vznikl²ch dodavatelem majetku (nebo slu₧eb) p°i kontrolovanΘm p°evodu. K t∞mto v²daj∙m se p°idß p°φsluÜn² nßklad a ziskovß p°irß₧ka, aby se dosßhlo p°φsluÜnΘho zisku z pohledu provßd∞n²ch funkcφ (bereme-li v ·vahu u₧itß aktiva a p°evzatß rizika) a tr₧nφch podmφnek. P°idß-li se k nßklad∙m a p°irß₧ce nßklad se ziskovou p°irß₧kou, je mo₧nΘ pohlφ₧et na to jako na cenu stanovenou tr₧nφm odstupem p∙vodn∞ kontrolovanΘ transakce.

Direct-charge method
Metoda p°φmΘho ·Φtovßni
Metoda ·Φtujφcφ p°φmo za zvlßÜtnφ slu₧by poskytovanΘ si v rßmci skupiny podnik∙ na jasn∞ identifikovatelnΘ zßkladn∞.

Direct costs
P°φmΘ nßklady
Nßklady vzniklΘ zvlßÜt∞ p°i v²rob∞ v²robku nebo za poskytnutφ slu₧by, jako je nßklad na suroviny.

FunkΦnφ anal²za
Anal²za vykonßvan²ch funkcφ (bereme-li v ·vahu u₧φvanß aktiva a p°evzatß rizika) sdru₧en²mi podniky p°i kontrolovan²ch transakcφch a nezßvisl²mi podniky p°i srovnateln²ch nezßvisl²ch transakcφch.

Global formulary apportionment method
CelkovΘ oznaΦeni rozvrhovΘ metody
Metoda rozvr₧enφ celkov²ch zisk∙ mnohonßrodnφ skupiny podnik∙ na pevnΘm zßklad∞ mezi sdru₧enΘ podniky v r∙zn²ch zemφch na zßklad∞ p°edem stanovenΘ dikce.

Gross profits
HrubΘ zisky
Hrub² zisk z obchodnφ transakce je Φßstka vypoΦφtanß tφm, ₧e odeΦteme z hrub²ch p°φjm∙ p°evod∙ umφst∞nΘ nßkupy nebo v²robnφ v²daje z prodej∙, po nßle₧itΘ ·prav∞ znamenajφcφ snφ₧enφ nebo zv²Üenφ inventß°e nebo obchodnφch zßsob, ani₧ by byly brßny v ·vahu dalÜφ v²daje.

Independent enterprises
NezßvislΘ podniky
Dva podniky jsou na sob∞ nezßvislΘ, pokud nejsou vzßjemn∞ ekonomicky propojeny.

Indirect-charge method
Nep°imß v²dajovß metoda
Metoda, kterß ·Φtuje za slu₧by v rßmci skupiny podnik∙ a kterß je zalo₧ena na rozvr₧enφ nßklad∙ a metodßch rozd∞lovßnφ podle podφl∙.

Indirect costs
Nep°φmΘ v²daje
V²robnφ v²daje spojenΘ s v²robkem nebo se slu₧bou, kterΘ, aΦ ·zce spojenΘ s v²robnφm procesem, mohou b²t spoleΦnΘ n∞kolika v²robk∙m nebo n∞kolika slu₧bßm (nap°φklad nßklady opravßrenskΘho odd∞lenφ, jeho₧ za°φzenφ slu₧eb slou₧φ pro v²robu r∙zn²ch v²robk∙).

Intra-group service
Slu₧ba provedenß uvnit° skupiny
╚innost (nap°φklad sprßvnφ, technickß, finanΦnφ, obchodnφ apod.), za ni₧ by nezßvisl² podnik byl ochoten zaplatit nebo ji vykonßvat pro sebe.

Intentionai set-off
Zam²Ülenß kompenzace
U₧itek prokazovan² jednφm sdru₧en²m podnikem druhΘmu sdru₧enΘmu podniku v rßmci skupiny, kter² je v∞dom∞ vyrovnßn urΦit²m stupn∞m rozdφlnΘho u₧itku, obdr₧enΘho na oplßtku od druhΘho podniku.

Marketing intangible
Obchodovateln² nehmotn² majetek
Nehmotn² majetek, jen₧ se ·Φastnφ marketingovΘ Φinnosti a napomßhß tak obchodnφmu vyu₧itφ v²robku nebo slu₧by, tak₧e mß d∙le₧itou propagaΦnφ hodnotu pro dotyΦn² v²robek.

Multinational enterprise group (MNE group)
Nadnßrodni skupina podnik∙
Skupina sdru₧en²ch podnik∙ s obchodnφm za°φzenφm ve dvou nebo vφce zemφch.

Multinational enterprise (MNE)
Nadnßrodnφ podnik
SpoleΦnost, kterß je Φßstφ nadnßrodnφ skupiny podnik∙.

Mutual agreement procedure
Vzßjemn∞ dohodnut² postup
Prost°edek, pomocφ n∞ho₧ da≥ovΘ sprßvy konzultujφ otßzku, jak vy°eÜit spory t²kajφcφ se aplikace smluv o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ. Tento postup, popsan² a odsouhlasen² Φlßnkem 25 VzorovΘ smlouvy OECD o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ p°φjm∙ a majetku, m∙₧e b²t pou₧it za ·Φelem vylouΦenφ dvojφho zdan∞nφ, kterΘ by mohlo nastat p°i ·prav∞ p°evodnφch cen.

"On cell" services
Slu₧by na zavolanou
Slu₧by poskytovanΘ mate°skou spoleΦnostφ nebo st°ediskem pro skupinu podnik∙, kterΘ jsou k dispozicφ v kterΘkoli dob∞ pro Φleny nadnßrodnφ skupiny podnik∙.

Primasy adjustment
V po°adi prvnφ ·prava
┌prava, kterou provßdφ da≥ovß sprßva v prvnφ jurisdikci v∙Φi zdaniteln²m zisk∙m spoleΦnosti jako₧to v²sledek aplikace zßsady tr₧nφho odstupu na transakce zahrnujφcφ sdru₧en² podnik v druhΘ da≥ovΘ jurisdikci.

Profit split metod
Metoda rozd∞lenφ zisku
P°evodnφ ziskovß metoda, kterß identifikuje kombinovan² zisk, jen₧ mß b²t rozd∞len mezi sdru₧enΘ podniky od kontrolovanΘ transakce (nebo kontrolovan²ch transakcφ, co₧ je vhodnΘ podle zßsad kapitoly I soust°edit) a potom rozd∞luje tento zisk mezi sdru₧enΘ podniky na ekonomicky platnΘm zßklad∞, co₧ sbli₧uje rozd∞lenφ zisk∙, kterΘ by byly p°edpoklßdßny a kterΘ se promφtly do dohody uΦin∞nΘ podle pravidel tr₧nφho odstupu.

Resale price margin
CenovΘ rozp∞tφ p°i novΘm prodeji
P°irß₧ka p°edstavujφcφ Φßstku, pomocφ nφ₧ nov² prodejce hledß, jak by pokryl svΘ v²daje p°i prodeji a jinΘ operativnφ v²daje a z pohledu vykonßvan²ch funkcφ (vezmeme-li v ·vahu pou₧itß aktiva a p°evzatß rizika) dosahuje p°φsluÜn² zisk.

Resale price method
Metoda ceny p°i op∞tovnΘm prodeji
Metoda p°evodnφ ceny zalo₧enß na cen∞, za nφ₧ v²robek zakoupen² u sdru₧enΘho podniku byl znovu prodßn nezßvislΘmu podniku. Cena p°i op∞tovnΘm prodeji je snφ₧ena o cenovou p°irß₧ku p°i op∞tovnΘm prodeji. To, co z∙stalo po odpoΦtu cenovΘ p°irß₧ky p°i op∞tovnΘm prodeji, lze poklßdat po ·prav∞ o dalÜφ v²daje spojenΘ s nßkupem v²robku (nap°φklad celnφ poplatky), za cenu stanovenou podle pravidel tr₧nφho odstupu p°i p∙vodnφm p°evodu majetku mezi sdru₧en²mi podniky.

Residual analysis
Zbytkovß anal²za
Anal²za, kterou pou₧φvß metoda rozd∞lenΘho zisku, odd∞luje kombinovan² zisk od kontrolovan²ch transakcφ p°i pr∙zkumu, kter² mß dva stupn∞. V prvΘm stupni je ka₧dΘmu ·Φastnφku p°i°azen dostateΦn² zisk, zajiÜ¥ujφcφ zßkladnφ v²nos odpovφdajφcφ druhu transakcφ, na nich₧ se podφlφ. B∞₧n∞ by tento zßkladnφ v²nos m∞l b²t urΦen s poukazem na tr₧nφ v²nos, dosahovan² u podobn²ch typ∙ transakcφ nezßvisl²ch podnik∙. Zßkladnφ v²nos by obecn∞ nem∞l poΦφtat s v²nosem, kter² by byl tvo°en jedineΦn²mi a cenn²mi aktivy v dr₧enφ ·Φastnφk∙.
V druhΘm stadiu zbytkov² zisk (nebo ztrßta), kter² z∙stal po prvΘ etap∞ d∞lenφ, by m∞l b²t rozvr₧en mezi stranami na zßklad∞ anal²zy skuteΦnostφ a okolnostφ, kterΘ by m∞ly naznaΦit, jak by tento zbytkov² zisk byl rozd∞len mezi nezßvislΘ podniky.

Secondary adjustment
V po°adφ druhß ·prava
┌prava, kterß vznikß p°i ulo₧enφ dan∞ u druhΘ transakce (p°evodu).

Secondary transaction
V po°adφ druhß transakce
Odvozenß transakce, kterou budou n∞kterΘ zem∞ uplat≥ovat v souladu s domßcφ legislativou po tom, co navrhly prvnφ ·pravu, aby bylo mo₧no souΦasnΘ rozlo₧enφ zisku sladit s prvnφ ·pravou. DruhΘ transakce v po°adφ mohou mφt formu odvozen²ch dividend, odvozen²ch p°φsp∞vk∙ z vlastnφho jm∞nφ nebo odvozen²ch p∙jΦek.

Shareholder activity
╚innost podφlnφka
╚innost, kterß je vykonßvßna Φlenem nadnßrodnφ skupiny (obvykle mate°skou spoleΦnostφ nebo regionßlnφ holdingovou spoleΦnostφ) pouze vzhledem k jeho vlastnickΘmu podφlu u jednoho nebo u vφce dalÜφch Φlen∙ skupiny,tj. v jeho postavenφ podφlnφka.

Simultaneous tax examinations
Simultßni da≥ovΘ Üet°enφ
Simultßnnφm da≥ov²m Üet°enφm, tak jak je definovßno v Φßsti A VzorovΘ dohody OECD o provßd∞nφ simultßnnφch da≥ov²ch Üet°enφ, se mφnφ "ujednßnφ mezi dv∞ma nebo vφce stranami Üet°it simultßnn∞ a nezßvisle, ka₧d² na svΘm vlastnφm ·zemφ, da≥ovΘ zßle₧itosti da≥ovΘho(-²ch) poplatnφka(∙), na n∞m₧ (nich₧) majφ spoleΦn² zßjem, s perspektivou v²m∞ny d∙le₧it²ch informacφ, kterΘ tak zφskajφ."

Trade intangible
Obchodovßnφ s nehmotn²m majetkem
Obchodnφ nehmotn² majetek je jin² ne₧ marketingov² nehmotn² majetek.

Traditional transaction methods
TradiΦnφ p°evodnφ metody
Metoda srovnatelnΘ nezßvislΘ ceny, metoda ceny p°i op∞tovnΘm prodeji a metoda nßklad∙ a p°irß₧ky.

Transactional net margin method
TransakΦnφ metoda ΦistΘho rozp∞tφ
P°evodnφ ziskovß metoda, je₧ zkoumß Φistou ziskovou p°irß₧ku vztahujφcφ se na p°φsluÜn² zßklad (nap°., nßklady, prodeje, aktiva), kterou da≥ov² poplatnφk realizuje u kontrolovanΘ transakce (nebo transakcφ, co₧ p°φsluÜφ kumulovat podle zßsad kapitoly I).

Transactional profit method
P°evodnφ ziskovß metoda
Metoda p°evodnφ ceny, kterß zkoumß zisky vznikajφcφ z jednotliv²ch kontrolovan²ch transakcφ jednoho nebo vφce sdru₧en²ch podnik∙, podφlejφcφch se na t∞chto transakcφch.

Uncontrolled transactions
NekontrolovanΘ transakce
Transakce mezi podniky, kterΘ jsou nezßvislΘ jeden na druhΘm.

P°φloha Sm∞rnice OECD o stanovenφ p°evodnφch cen pro nadnßrodnφ podniky a da≥ovΘ sprßvy:

Pokyny pro provßd∞nφ p°edb∞₧n²ch cenov²ch ujednßnφ p°i vzßjemn∞ dohodnut²ch postupech ("MAP APAs")

A. ┌vod

i) Vlastnφ ·vodnφ Φßst

1. P°edb∞₧nß cenovß ujednßnφ ("APAs") jsou p°edm∞tem rozsßhlΘ diskuse ve Sm∞rnici o stanovenφ p°evodnφch cen pro nadnßrodnφ podniky a da≥ovΘ sprßvy (OECD 1995), (nφ₧e pak uvßd∞nΘ jako "Sm∞rnice o p°evodnφch cenßch"), v kapitole IV, oddφl F. O v²voji pracovnφch ujednßnφ mezi p°φsluÜn²mi ·°ady je pojednßvßno v odstavci 4.165:

"V∞tÜφ uniformita v praxi u p°edb∞₧n²ch cenov²ch ujednßnφ by byla ku prosp∞chu jak da≥ov²ch sprßv, tak da≥ov²ch poplatnφk∙ mezi t∞mi zem∞mi, kterΘ pou₧φvajφ institut p°edb∞₧nΘho cenovΘho ujednßnφ. V souladu s tφm da≥ovΘ sprßvy t∞chto zemφ si mo₧nß p°ejφ posoudit pracovnφ dohody s p°φsluÜn²mi ·°ady pro provßd∞nφ ujednßnφ o stanovenφ p°evodnφch cen. Tyto dohody mohou stanovit vÜeobecnΘ vodφtko a podmφnky pro dosa₧enφ vzßjemnΘ dohody v p°φpadech, kde da≥ov² poplatnφk po₧ßdal o p°edb∞₧nou dohodu o cen∞ zahrnujφcφ otßzky p°evodnφch cen."

Je t°eba poznamenat, ₧e pou₧itφ termφnu "dohoda" ve v²Üe uvedenΘm v²znamu nenφ zam²Üleno tak, aby se vytvo°il zßkonn² p°edpis pro tato v²Üe uvedenß procesnφ ujednßnφ, provßd∞jφcφ Φlßnek VzorovΘ da≥ovΘ ·mluvy OECD o vzßjemnΘ dohod∞. DodateΦn∞ V²bor pro fiskßlnφ zßle₧itosti stanovil v odstavci 4.161 Sm∞rnice o p°evodnφch cenßch, ₧e "mß za cφl peΦliv∞ monitorovat a Üφ°it u₧φvßnφ p°edb∞₧n²ch cenov²ch ujednßnφ a podporovat v∞tÜφ soulad v praxi mezi t∞mi zem∞mi, kterΘ si zvolily tento institut".

2.Tato p°φloha vypl²vß z v²Üe uvedenΘho doporuΦenφ. Cφlem je zdokonalit soulad aplikace p°edb∞₧n²ch ujednßnφ o cen∞ poskytnutφm vodφtka da≥ov²m sprßvßm, jak vΘst vzßjemnΘ dohadovacφ postupy, zahrnujφcφ p°edb∞₧nß ujednßnφ o cen∞. AΦkoli p°φloha je zam∞°ena na ·lohu da≥ov²ch sprßv, je dßna p°φle₧itost k diskusi, jak m∙₧e da≥ov² poplatnφk nejlΘpe p°isp∞t tomuto procesu. Vodφtko mß slou₧it jak Φlensk²m zemφm OECD, tak zemφm neΦlensk²m, kterΘ si p°ejφ pou₧φvat p°edb∞₧nΘho ujednßnφ o cen∞.

ii) Definice p°edb∞₧nΘho ujednßnφ o cen∞

3. Mnoho prßvnφch °ßd∙ m∞lo po urΦitou dobu stanoven postup (nap°. pravidla) umo₧≥ujφcφ poskytnout da≥ovΘmu poplatnφku urΦit² stupe≥ jistoty v otßzce, jak bude aplikovßn zßkonn² p°edpis za danΘ °ady okolnosti. ZßkonnΘ d∙sledky navr₧enΘho jednßnφ jsou stanoveny p°edem a jsou zalo₧eny na p°edpokladech o skuteΦnΘm zßkladu. Platnost tohoto stanovenφ zßvisφ na p°edpokladech, kterΘ podporujφ skuteΦnost existujφcφ v dob∞, kdy dojde k reßln²m transakcφm. Termφn p°edb∞₧nΘ ujednßnφ o cen∞ se odvolßvß na procesnφ ujednßnφ mezi da≥ov²m poplatnφkem nebo da≥ov²mi poplatnφky a da≥ovou sprßvou, kterΘ mß rozhodnout p°φpadn² spor o p°evodnφ cenu p°edem. P°edb∞₧nΘ cenovΘ ujednßnφ se liÜφ od klasickΘho p°edepsanΘho postupu, kter² vy₧aduje podrobnΘ p°ezkoumßnφ, a to v p°φsluÜnΘm rozsahu, a ov∞°enφ skuteΦn²ch p°edpoklad∙, na nich₧ je stanovenφ zßkonn²ch d∙sledk∙ zalo₧eno, ne₧ m∙₧e b²t cena takto urΦena. Dßle p°edb∞₧nΘ ujednßnφ o cen∞ zajiÜ¥uje, aby dßle pokraΦovalo monitorovßnφ situace, zda faktickΘ p°edpoklady z∙stßvajφ v platnosti v pr∙b∞hu obdobφ krytΘho p°edb∞₧n²m ujednßnφm o cen∞.

4. P°edb∞₧nΘ ujednßnφ o cen∞ je definovßno v prvnφ v∞t∞ odstavce 4.124 Sm∞rnice o p°evodnφch cenßch jako "ujednßnφ, kterΘ p°ed vlastnφ kontrolou p°evod∙ stanovφ p°φsluÜnou °adu kritΘriφ (nap°. metoda, srovnatelnΘ p°φklady a jejich p°φsluÜnß ·prava, rozhodujφcφ p°edpoklady pokud jde o budoucφ udßlosti) pro urΦenφ p°evodnφch cen u on∞ch transakcφ nad stanovenΘ ΦasovΘ obdobφ".

V odstavci 4.132 je takΘ stanoveno, ₧e koncepce p°edb∞₧nΘho ujednßnφ o cen∞ m∙₧e b²t rovn∞₧ u₧iteΦnß p°i °eÜenφ otßzek vypl²vajφcφch z Φ1.7 VzorovΘ ·mluvy OECD o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ a kterΘ majφ souvislost s alokacφ problΘm∙, jako jsou stßlΘ provozovny a operace provßd∞nΘ poboΦkami.

S.Ve Sm∞rnici o stanoveni p°evodnφch cen (viz odst. 4.130) se ujednßnφ, k nim₧ dochßzφ pouze mezi da≥ov²m poplatnφkem nebo da≥ov²mi poplatnφky a da≥ovou sprßvou, oznaΦuje jako "jednostrannΘ ujednßnφ o stanovenφ p°evodnφ ceny". Sm∞rnice pro stanovenφ p°evodnφch cen vybφzφ k dvoustrannΘmu ujednßnφ o stanovenφ p°evodnφ ceny a doporuΦuje v odst. 4.163, aby "Kdekoli je jen mo₧nΘ, dochßzelo k ujednßnφm o stanovenφ p°evodnφch cen mezi p°φsluÜn²mi ·°ady na dvoustrannΘ nebo mnohostrannΘ zßkladn∞, prost°ednictvφm vzßjemn∞ dohodnutΘho postupu, v souladu s p°φsluÜnou smlouvou". DvoustrannΘ p°edb∞₧nΘ cenovΘ ujednßnφ (dßle jen APA) je zalo₧eno na jednoduchΘ vzßjemnΘ dohod∞ mezi p°φsluÜn²mi ·°ady dvou da≥ov²ch sprßv, podle p°φsluÜnΘ smlouvy.

MnohostrannΘ ujednßnφ APA je termφn u₧φvan² k popisu situace tam, kde je vφce ne₧ jedno dvoustrannΘ vzßjemnΘ ujednßnφ.

6. AΦkoliv obvykle ujednßnφ APA bude pokr²vat p°eshraniΦnφ transakce, kterΘ zahrnujφ vφce ne₧ jednoho da≥ovΘho poplatnφka a prßvnφ subjekt podniku, tj. mezi Φleny nadnßrodnφ skupiny podnik∙, je podle ujednßnφ APA takΘ mo₧nΘ pou₧φt jen jednoho da≥ovΘho poplatnφka a zßkonn² podnik. Nap°φklad p°edpoklßdejme ₧e podnik v zemi A obchoduje prost°ednictvφm poboΦek v zemφch B, C a D. Aby m∞l jistotu, ₧e nedojde ke dvojφmu zdan∞nφ, zem∞ A, B, C a D se musφ shodnout vzßjemn∞ na opat°enφch t²kajφcφch se p°id∞lenφ zisku ka₧dΘ jurisdikci, pokud jde o obchodnφ Φinnost podle Φl. 7 VzorovΘ ·mluvy OECD o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ. TΘto jistoty lze dosßhnout po °ad∞ odd∞len²ch, ale vzßjemn∞ shodn²ch jednßnφch, tj. mezi A a B, A a C a A a D. Existence mnoha dvoustrann²ch vzßjemn²ch ujednßnφ p°inßÜφ °adu specißlnφch problΘm∙ a o t∞ch pojednßvß dßle oddφl B, odstavce 21-27 tΘto p°φlohy.

7. Je d∙le₧itΘ rozliÜovat r∙znΘ druhy ujednßnφ APA a rovn∞₧ bilaterßlnφch a mnohostrann²ch ujednßnφ APA, kterß jsou hlavnφm p°edm∞tem tΘto p°φlohy a kterß dßle naz²vßme jako "p°edb∞₧nß ujednßnφ o cen∞ p°i vzßjemn∞ dohodnutΘm postupu" (dßle jen ujednßnφ "MAP APA"). Ujednßnφ APA, kterΘ nezahrnuje vzßjemn∞ dohodnutΘ jednßni, je poklßdßno za jednostrannΘ, p°edb∞₧nΘ ujednßnφ o cen∞. Obecn² pojem "APA" se pou₧φvß tam, kde p°edm∞t diskuse se t²kß obou druh∙ ujednßnφ APA. Je t°eba poznamenat, ₧e ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ dvoustrannΘ ujednßnφ APA bude uzav°eno vzßjemn∞ dohodnut²m postupem podle smlouvy o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ. AvÜak v n∞kter²ch p°φpadech, kde bylo usilovßno o dvoustrannΘ ujednßnφ APA a smlouva se zde nevyskytuje nebo je neaplikovatelnß, p°φsluÜnΘ ·°ady n∞kter²ch zemφ mohou p°esto uzav°φt ujednßnφ s vyu₧itφm v²konnΘ pravomoci, kterß byla sv∞°ena °editel∙m da≥ov²ch sprßv. Pojem ujednßnφ "MAP APA" musφ pak b²t vyklßdßn s p°φsluÜnou ·pravou, jako je zahrnutφ takov²ch v²jimeΦn²ch dohod.

8. Tato p°φloha je zam∞°ena na to, aby poskytla vodφtko, kterΘ by umo₧nilo da≥ov²m ·°ad∙m °eÜit spory prost°ednictvφm vzßjemn∞ dohodnutΘho postupu, pomohlo tak vylouΦit rizika p°φpadnΘho dvojφho zdan∞nφ a aby poskytlo da≥ovΘmu poplatnφku urΦitou jistotu z da≥ovΘho ujednßnφ. AvÜak je t°eba poznamenat, ₧e jsou zde dalÜφ mechanismy k dosa₧enφ t²ch₧ cφl∙, o nich₧ vÜak tato p°φloha nepojednßvß.

iii) Cφle procesu p°edb∞₧nΘho cenovΘho ujednßni

9. ZkuÜenost °ady zemφ ukßzala, ₧e rozhodovßnφ spor∙ ve v∞ci p°evodnφch cen tradiΦnφm auditem nebo technikou v²zkumu je velmi obtφ₧nΘ a pro poplatnφky a da≥ovΘ sprßvy nßkladnΘ, jak pokud jde o ΦasovΘ nßroky, tak i zdroje. Tyto techniky nezbytn∞ zkoumajφ p°evodnφ ceny (a je obklopujφcφ podmφnky) urΦitou dobu po tom, co byly ustanoveny, a mohou se vyskytnout p°irozenΘ obtφ₧e p°i zφskßvßnφ dostateΦn²ch informacφ pot°ebn²ch k nßle₧itΘmu vyhodnocenφ, zda ceny stanovenΘ tr₧nφm odstupem byly pou₧ity v dob∞, kdy byly stanoveny. Tyto t∞₧kostφ vedly zΦßsti k rozvoji procesu p°edb∞₧nΘho stanovenφ cen jako₧to alternativnφ cesty, je₧ by vy°eÜila problΘm p°evodnφch cen v n∞kter²ch p°φpadech a aby se p°edeÜlo °ad∞ problΘm∙, je₧ jsou popsßny v²Üe. Cφlem postupu p°i APA je usnadnit zßsadnφ, praktickΘ a kooperativnφ jednßnφ, aby otßzky p°evodnφch cen byly vy°eÜeny rychle a perspektivn∞, aby byly zdroje da≥ovΘho poplatnφka a da≥ovΘ sprßvy vyu₧ity efektivn∞ a aby se da≥ovΘmu poplatnφku dostal do ruky urΦit² prost°edek v²hledu do budoucna.

10. Za ·Φelem dosa₧enφ ·sp∞chu by proces m∞l b²t °φzen smφrn²m, ·Φinn²m a praktick²m zp∙sobem a vy₧aduje spolu= prßci vÜech z·Φastn∞n²ch stran. Snahou je doplnit, spφÜe ne₧ nahradit, tradiΦnφ sprßvnφ, soudnφ a smluvnφ mechanismus pro vy°eÜenφ otßzek p°evodnφch cen. ┌vaha o vhodnosti ujednßnφ o p°edb∞₧nΘ cen∞ m∙₧e b²t zcela na mφst∞ tam, kde metodika pro aplikaci pravidla tr₧nφho odstupu zap°φΦi≥uje vznik v²znamn²ch otßzek spolehlivosti a p°esnosti nebo kde specifickΘ okolnosti problematiky spojenΘ s p°evodnφmi cenami jsou poklßdßny za nezvykl² komplex.

11. Jednφm z hlavnφch cφl∙ procesu MAP APA je vylouΦenφ p°φpadnΘho dvojφho zdan∞nφ. Jednostrann² proces APA dßvß vzniknout znaΦn²m obavßm v tΘto oblasti, jako proΦ "v∞tÜina zemφ dßvß p°ednost dvoustrannΘmu nebo mnohostrannΘmu p°edb∞₧nΘmu ujednßnφ o cen∞" (odst. 4.131 Sm∞rnice o p°evodnφch cenßch). AvÜak urΦit² druh potvrzenφ nebo dohody mezi da≥ov²m poplatnφkem a da≥ovou sprßvou je nezbytn², aby se projevil ·Φinek MAP APA v ka₧dΘ ze z·Φastn∞n²ch jurisdikcφ. P°esnß forma takovΘho potvrzenφ nebo dohody zßvisφ na tuzemskΘm postupu v ka₧dΘ jurisdikci (podrobn∞ji o tom v odst. 65-66 nφ₧e). TakovΘ potvrzenφ nebo dohoda takΘ tvo°φ mechanismus, kter² zajiÜ¥uje, aby se da≥ov² poplatnφk vyrovnal se lh∙tami a podmφnkami procesu MAP APA, na nich₧ jsou toto potvrzenφ nebo dohoda zalo₧eny.

12. KoneΦn∞, aby bylo dosa₧eno cφl∙ popsan²ch v tomto oddφle, proces MAP APA vy₧aduje, aby byl veden neutrßlnφm zp∙sobem. ZvlßÜt∞ by m∞l b²t proces neutrßlnφ, pokud jde o residenci da≥ovΘho poplatnφka, jurisdikci, z nφ₧ po₧adavek na MAP APA vzeÜel, odhad nebo zkoumajφcφ postavenφ da≥ovΘho poplatnφka a obecn∞ v²b∞r da≥ov²ch poplatnφk∙ pro audit nebo zkoumßni samotnΘ. Nßvod v odst. 4.151 Sm∞rnice o p°evodnφch cenßch o mo₧nΘm zneu₧itφ informacφ zφskan²ch v procesu APA da≥ov²mi sprßvami v jejich zkoumajφcφ praxi by m∞l b²t rovn∞₧ vzat na z°etel. Instrukce v tΘto p°φloze by m∞la poslou₧it k dosa₧enφ cφl∙ popsan²ch v tomto oddφle.

B. Volitelnost postupu MAP APA

i) Otßzky spojenΘ s dohodami

13. Prvnφ otßzka, kterß zde vznikß, je, zda v konkrΘtnφm p°φpad∞ je mo₧nΘ p°istoupit k ujednßnφ APA. Volba da≥ovΘho poplatnφka po₧ßdat o jednostrannΘ provedenφ APA bude urΦovßna specifick²mi domßcφmi po₧adavky p°φsluÜnΘ da≥ovΘ sprßvy. MnohostrannΘ ujednßnφ, tj. MAP APA, se °φdφ vzßjemn∞ dohodnut²m postupem pou₧itelnΘ ·mluvy o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ, resp. Φlßnku 25 VzorovΘ ·mluvy OECD o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ, a je °φzeno na zßklad∞ volnΘ ·vahy p°φsluÜn²mi da≥ov²mi sprßvami.

14. V n∞kter²ch p°φpadech da≥ov² poplatnφk bude ₧ßdat pouze o jednostrannΘ ujednßnφ APA. D∙vody, pro n∞₧ da≥ov² poplatnφk nepo₧aduje postup mnohostrann² (MAP APA), by m∞ly b²t proÜet°eny. Podle vodφtka, kterΘ poskytuje Sm∞rnice pro stanovenφ p°evodnφch cen v odst. 4.163, ₧e "kdekoliv je to mo₧nΘ, by APA m∞lo b²t uzav°eno na dvoustrannΘm nebo na mnohostrannΘm zßklad∞," da≥ovΘ ·°ady by m∞ly p°im∞t da≥ovΘho poplatnφka k tomu, aby po₧ßdal o mnohostrann² postup p°i ujednßnφ (MAP APA), kdy₧ ho k tomu oprav≥ujφ okolnosti. N∞kterΘ zem∞, kdy₧ zjistφ, ₧e by do procesu m∞la b²t zapojena jinß da≥ovß sprßva, mohou odmφtnout vstoupit do jednostrann²ch jednßnφ s da≥ov²m poplatnφkem, i kdy₧ tento trvß stßle na jednostrannΘm p°φstupu.

15. Jednßnφ o MAP APA vy₧aduje souhlas p°φsluÜn²ch ·°ad∙, jich₧ se tato zßle₧itost t²kß. V n∞kter²ch p°φpadech da≥ov² poplatnφk z vlastnφ iniciativy p°edlo₧φ po₧adavky simultßnn∞ dotyΦn²m p°φsluÜn²m ·°ad∙m. V jin²ch p°φpadech da≥ov² poplatnφk p°edlo₧φ ₧ßdost ·°adu v rßmci jednΘ prßvnφ p∙sobnosti, podle p°φsluÜnΘho domßcφho postupu, a po₧ßdß jej, aby veÜel ve styk s druhou p°φsluÜnou jurisdikcφ a zjistil, zda ujednßnφ MAP APA je mo₧nΘ. V d∙sledku toho, jakmile je to z hlediska administrativnφho mo₧nΘ, p°φsluÜn² ·°ad tΘto jurisdikce by se m∞l dotßzat p°φsluÜnΘho smluvnφho partnera, zda se chce na procesu podφlet. Druhß da≥ovß sprßva by na v²zvu m∞la odpov∞d∞t co nejd°φve, s p°ihlΘdnutφm k pot°eb∞ mφt dostatek Φasu zhodnotit, zda jejφ ·Φast je mo₧nß a uskuteΦnitelnß.

16. AvÜak Φlßnek 25 neuklßdß povinnost p°φsluÜn²m ·°ad∙m vstupovat do ujednßni MAP APA na ₧ßdost poplatnφka. Ochota vstoupit do procesu MAP APA bude zßviset na zvlßÜtnφ politice zem∞ a na tom, jak si tato interpretuje Φlßnek o vzßjemnΘ dohod∞ ve sv²ch dvoustrann²ch smlouvßch. N∞kter² z p°φsluÜn²ch ·°ad∙ pouze zvß₧φ takovou dohodu pro p°φpady, kterΘ vy₧adujφ rozhodnout "o obtφ₧φch nebo pochybßch pramenφcφch z v²kladu nebo aplikace ┌mluvy". P°ßni da≥ovΘho poplatnφka, aby da≥ovΘ °φzenφ mu poskytlo urΦitou jistotu, nenφ proto samo o sob∞ dostateΦnΘ, aby p°ekonalo v²Üe uveden² prßh. DalÜφ p°φsluÜnΘ ·°ady aplikujφ mΘn∞ omezujφcφ prßh pro ·Φast na procesu MAP APA, zalo₧en² na jejich stanovisku, ₧e postupu MAP APA by m∞la b²t dßna p°ednost. Krom toho musφ da≥ov² poplatnφk dolo₧it, ₧e je oprßvn∞n mφt u₧itek z jednotlivΘ dohody (nap°. kvalifikovat se jako rezident jednoho ze smluvnφch stßt∙) a musφ uspokojit ka₧dΘ dalÜφ kritΘrium obsa₧enΘ v Φlßnku o vzßjemnΘ dohod∞.

ii) DalÜφ ΦinitelΘ

17. SkuteΦnost, ₧e da≥ov² poplatnφk m∙₧e b²t prßv∞ p°edm∞tem revize nebo Üet°enφ, by mu nem∞la brßnit, aby ₧ßdal o postup dle MAP APA ve vztahu k budoucφm transakcφm. Audit nebo Üet°enφ a vzßjemn² postup zalo₧en² na dohod∞ jsou odd∞lenΘ postupy a vÜeobecn∞ m∙₧e b²t o nich rozhodovßno odd∞len∞. Audit nebo Üet°enφ by normßln∞ nem∞ly b²t zruÜeny jednou z da≥ov²ch sprßv, zatφmco je zva₧ovßn postup MAP APA, pokud nebylo mezi vÜemi stranami dohodnuto, ₧e nudit nebo Üet°enφ bude zastaveno, proto₧e p°istoupenφ k MAP APA by prßv∞ jen pomohlo ukonΦit nudit nebo Üet°enφ. NicmΘn∞ naklßdßnφ s transakcemi, kterΘ jsou p°edm∞tem auditu nebo Üet°enφ, m∙₧e b²t formovßno metodikou, kterß je schvßlena, ₧e bude perspektivn∞ aplikovßna v rßmci procesu MAP APA za p°edpokladu, ₧e skuteΦnosti a okolnosti obklopujφcφ transakci, je₧ je p°edm∞tem odhadu nebo Üet°eni, jsou srovnatelnΘ s t∞mi, kterΘ se vztahujφ na p°φÜtφ transakce. O tΘto otßzce se pojednßvß dßle v odst. 69 nφ₧e.

18. Schopnost uzav°φt dohodu o MAP APA je podmφn∞na plnou spolupracφ da≥ovΘho poplatnφka. Da≥ov² poplatnφk a sdru₧enΘ podniky by m∞ly:

i) poskytnout plnou spoluprßci da≥ov²m sprßvßm p°i vyhodnoceni jejich nßvrhu a

ii) poskytnout na ₧ßdost jakoukoli dodateΦnou informaci nezbytnou pro toho ohodnoceni, nap°φklad podrobnosti o jejich p°evodnφch cenßch p°i p°evodech, obchodnφch ujednßnφch, p°edpov∞dφch a obchodnφch plßnech a finanΦnφm provedenφ.

Je ₧ßdoucφ,aby byl tento zßvazek vy₧ßdßn od da≥ovΘho poplatnφka p°ed zapoΦetφm procesu MAP APA.

19. V n∞kter²ch p°φpadech volnost jednoho nebo obou p°φsluÜn²ch ·°ad∙ dßt souhlas k MAP APA m∙₧e b²t omezena nap°φklad zßkonn∞ zßvazn²m rozhodnutφm dot²kajφcφm se otßzek, kterΘ jsou p°edm∞tem nßvrh∙ na postup APA. Za takovΘ situace, proto₧e postup MAP APA je podle svΘ definice zalo₧en na souhlasu, je na volnΘm uvß₧enφ dotyΦn²ch p°φsluÜn²ch ·°ad∙ (p°edm∞t domßcφho prßva a politiky ka₧dΘ jurisdikce), zda se zapojφ do diskuse o MAP APA. Nap°φklad p°φsluÜn² ·°ad m∙₧e odmφtnout z·Φastnit se rozhovor∙, pokud dojde k nßzoru, ₧e takovΘ omezenφ v postaveni druhΘho p°φsluÜnΘho ·°adu nep°ijateln∞ sni₧uje p°edpoklad, ₧e dojde ke sjednßnφ vzßjemnΘ dohody. AvÜak je pravd∞podobnΘ, ₧e v mnoha p°φpadech rozhovory o MAP APA by byly poklßdßny za ₧ßdoucφ, i kdyby p°izp∙sobivost jednoho nebo obou ·°ad∙ byla omezena. Jde o v∞c, kterou si musejφ ·°ady rozhodnout p°φpad od p°φpadu.

20. Kdy₧ se mß rozhodnout o tom, zda proces MAP APA je vhodn², hlavnφ ·vahou p°i tom je rozsah v²hod, kterΘ by se zφskaly p°i dohod∞ o metodßch, kterΘ by p°edem vylouΦily riziko dvojφho zdan∞nφ. To vy₧aduje uplatn∞nφ posudk∙ a nutnost vyrovnat ·ΦinnΘ vyu₧itφ omezen²ch zdroj∙, jak finanΦnφch, tak lidsk²ch, s p°ßnφm omezit pravd∞podobnost dvojφho zdan∞nφ. Da≥ovΘ sprßvy by m∞ly vzφt v ·vahu jako zßva₧nΘ nßsledujφcφ body:

a) Respektuje metodika a dalÜφ po₧adavky a podmφnky nßvrhu vodφtko danΘ ve Sm∞rnici o stanovenφ p°evodnφch cen? Pokud ne, nebylo by ₧ßdoucφ ulo₧it da≥ovΘmu poplatnφku, aby podle toho upravil nßvrh a zv²Üil tak nad∞ji, ₧e bude dosa₧eno vzßjemnΘ dohody? Jak stanovφ odst. 17 ·vodu ke Sm∞rnici o p°evodnφch cenßch, "Tyto sm∞rnice jsou p°ednostn∞ takΘ sm∞°ovßny k tomu, aby upravily rozhodovßnφ o p°φpadech p°evodnφch cen v procesu usilujφcφm o dosa₧enφ vzßjemnΘ dohody."

b) Stojφ "n∞jakΘ obtφ₧e nebo pochyby pokud jde o interpretaci nebo aplikaci ┌mluvy" za to, aby v²znamn∞ zv²Üily riziko dvojφho zdan∞nφ, a tak oprßvnily u₧itφ zdroj∙ k vy°eÜenφ problΘm∙ p°ed navrhovan²mi transakcemi?

c) Jednalo by se u transakcφ kryt²ch tφmto nßvrhem o ty, kterΘ majφ trvalejÜφ povahu a je zde v²znamnß Φßst omezenΘho ₧ivΘho projektu nevy°eÜena?

d) Jsou zmφn∞nΘ transakce zam²Üleny vß₧n∞ a nemajφ Φist∞ hypotetickou povahu? Proces by nem∞l b²t vyu₧φvßn k tomu, aby byla nalezena v ·vahu p°ichßzejφcφ stanoviska da≥ovΘ sprßvy znamenajφcφ zßkladnφ p°φstup - existuje °ada zaveden²ch metod v °ad∞ zemφ k dosa₧enφ tohoto cφle.

e) Je Budit t²kajφcφ se p°evodnφch cen ji₧ na vzestupu ve vztahu k minul²m lΘt∙m, kde skuteΦn² vzorek byl ve svΘ podstat∞ podobn²? Pokud ano, v²sledek auditu m∙₧e b²t urychlen ·Φastφ v procesu MAP APA, jeho₧ podmφnky by mohly potom b²t zp∞tn∞ aplikovßny na jeho zformovßnφ nebo rozhodnutφ o jeho existenci a rozhodnutφ nevy°eÜen²ch vzßjemn²ch dohod za p°edchßzejφcφ lΘta.

iii) MnohostrannΘ provßd∞nφ MAPAPA

21. P°ßnφ dosßhnout jistoty vy·stilo v nov∞ vyvstal² trend da≥ov²ch poplatnφk∙ hledat mnohostrannΘ provßd∞nφ "MAP APA", kterΘ by pokrylo jejich celkovΘ operace. Da≥ov² poplatnφk se p°ibli₧uje ke ka₧dΘ z dotyΦn²ch jurisdikcφ se souhrnn²m nßvrhem a p°edklßdß, ₧e by bylo ₧ßdoucφ, kdyby byla jednßni vedena na mnohostrannΘ zßkladn∞ zahrnujφcφ vÜechny dotyΦnΘ jurisdikce spφÜe ne₧ kdyby nßsledovala °ada odd∞len²ch jednßnφ s ka₧d²m da≥ov²m ·°adem. Je t°eba poznamenat,₧e neexistuje mnohostrannß metoda implementujφcφ n∞jakou dohodu,kterΘ m∙₧e b²t dosa₧eno, s v²jimkou uzavφrßnφ °ady odd∞len²ch dvoustrann²ch ujednßnφ "MAP APA." ┌sp∞ÜnΘ jednßnφ o °ad∞ dvoustrann²ch (mnohostrann²ch) MAP APA touto cestou nabφzφ v∞tÜφ jistotu a vy₧aduje ni₧Üφ nßklady pro nadnßrodnφ skupinu, ne₧ kdyby odd∞lenΘ ujednßnφ MAP APA bylo vedeno dvoustrann∞ izolovan∞ mezi ·Φastnφky.

22. AΦkoliv, jak je uvedeno v²Üe, existuje zde p°φpadn² u₧itek z mnohostrann²ch ujednßnφ MAP APA, je t°eba p°itom uvß₧it °adu otßzek. V prvΘ °ad∞ se nezdß vhodnΘ pro jednotlivou metodiku p°evodnφch cen, aby byla aplikovßna na Üirokou °adu skuteΦnostφ, okolnostφ, transakcφ a zemφ, kterΘ jsou vhodnΘ jako₧to subjekt mnohostrannΘho ujednßni MAP APA, pokud by metodika nebyla vhodn∞ upravena, aby odrß₧ela zvlßÜtnφ skuteΦnosti a okolnosti, s nimi₧ se setkßvßme v ka₧dΘ zemi. Proto se vy₧aduje, aby ·ΦastnickΘ jurisdikce v∞novaly pozornost tomu, aby se zajistilo, ₧e metodika, dokonce po takovΘ adaptaci, bude p°edstavovat vlastnφ aplikaci zßsad tr₧nφho odstupu za podmφnek existujφcφch v jejich zemi.

23. Za druhΘ vyvstßvajφ otßzky vzhledem k tomu, ₧e p°i mnohostrannΘm ujednßnφ MAP APA je n∞kolik p°φsluÜn²ch ·°ad∙ ·Φinn∞ zapojeno do procesu, kter² byl vyhrazen pro dvoustrann² proces. Jednou z otßzek je rozsah, v n∞m₧ je ₧ßdoucφ vym∞≥ovat si informace mezi vÜemi dotΦen²mi jurisdikcemi. To by mohlo b²t problematickΘ v p°φpadech, kde nedoÜlo k toku transakcφ nebo ke spoleΦn²m transakcφm mezi dv∞ma nebo vφce p°φsluÜn²mi smluvnφmi partnery, a tak se vyno°ily pochyby, zda informace je d∙le₧itß pro jednotlivΘ dvoustrannΘ ujednßnφ MAP APA, o n∞m₧ je °eΦ. AvÜak v p°φpadech, kde jsou podobnΘ transakce °φzeny r∙zn²mi Φßstmi nadnßrodnφch podnik∙ nebo v nich₧ uva₧ovanß oblast se vztahuje k obchodovßnφ na integrovanΘ zßkladn∞, se m∙₧e vyskytnout pot°eba mφt informaci o tocφch mezi ostatnφmi partnery, aby se dalo porozum∞t tok∙m a odhadnout ty, je₧ jsou subjektem jednotlivΘho dvoustrannΘho ujednßnφ MAP APA. Jin²m problΘmem je₧e m∙₧e b²t obtφ₧nΘ posoudit, zda takovß informace je skuteΦn∞ d∙le₧itß, d°φve ne₧ ji dostaneme.

'24. Dßle, i kdy₧ je informace v²znamnß pro jednotlivΘ ujednßnφ MAP APA, m∙₧e zde b²t jeÜt∞ p°φpadn² problΘm d∙v∞rnosti zabra≥ujφcφ v²m∞n∞ informace, a¥ ji₧ podle podmφnek, kterΘ stanovφ p°φsluÜnß smlouva v Φlßnku o v²m∞n∞ informacφ nebo podle domßcφho prßva jednΘ z ·Φastnick²ch da≥ov²ch sprßv. Vzhledem k ÜirokΘmu rozsahu mo₧n²ch situacφ, kterΘ lze pravd∞podobn∞ nalΘzt v mnohostrann²ch ujednßnφch MAP APA, ₧ßdnΘ celkovΘ °eÜenφ pro tyto problΘmy nelze nalΘzt. TakovΘ otßzky spφÜe vy₧adujφ, aby byly vzneseny specificky v ka₧dΘm ze separßtnφch dvoustrann²ch ujednßnφ procesu MAP APA.

25. V p°φpadech, kde informace o jejich toku mezi dalÜφmi stranami je shledßna za v²znamnou, n∞kterΘ problΘmy v²m∞ny informacφ by snad byly p°ekonatelnΘ nespolΘhßnφm se na ustanovenφ smluv o v²m∞n∞ informacφ, ale mφsto toho po₧adavkem na da≥ovΘho poplatnφka, aby p°evzal odpov∞dnost za poskytnutφ informace vÜem dotyΦn²m da≥ov²m sprßvßm (aΦkoliv postupy by si jeÜt∞ vy₧ßdaly ov∞°enφ, ₧e stejnß informace se ve skuteΦnosti poskytuje vÜem da≥ov²m sprßvßm). KoneΦn∞, v n∞kter²ch p°φpadech ustanovenφ pojednßvajφcφ o vzßjemnΘ dohod∞ dle p°φsluÜn²ch smluv nemusφ poskytovat p°im∞°en² zßklad pro takovou mnohostrannou ·vahu a diskusi, aΦkoliv Φlßnek o vzßjemnΘ dohod∞, obsa₧en² ve VzorovΘ ·mluv∞ OECD o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ, je urΦen k tomu, aby pomohl vylouΦit dvojφ zdan∞nφ v ÜirokΘ variaci okolnostφ a tudφ₧, byl-li by aplikovßn, z°ejm∞ by ve v∞tÜin∞ situacφ p°isp∞l svou autoritou k °eÜenφ.

26. Souhrnn∞ vzato, tak jak je pojednßno v Φßsti A tohoto oddφlu, p°ßnφ da≥ovΘho poplatnφka po dosa₧enφ jistoty nenφ samo o sob∞ dostateΦnΘ, aby ulo₧ilo povinnost da≥ovΘ sprßv∞ vstoupit do procesu MAP APA tam, kde by to nebylo vhodnΘ. V²zva ·Φastnit se mnohostrannΘho ujednßnφ MAP APA by proto byla hodnocena v souladu s b∞₧n²mi m∞°φtky urΦujφcφmi, zda dvoustrann² proces MAP APA by m∞l b²t sledovßn a zda by m∞l b²t ka₧d² navr₧en² dvoustrann² proces APA vyhodnocen odd∞len∞. Pak by m∞lo b²t p°ijato rozhodnutφ, zda uskuteΦn∞nφ jednßnφ ohledn∞ dvoustrannΘho procesu MAP APA, o n∞m₧ se da≥ovß sprßva dohodla, ₧e je bude nßsledovat, poslou₧φ nejlΘpe, kdy₧ se z·Φastnφ mnohostrann²ch jednßnφ. Toto ohodnocenφ bude uΦin∞no p°φpad od p°φpadu.

27. Rozvoj mnohostrannΘho procesu MAP APA je relativn∞ v ranΘm stadiu, snad s v²jimkou v oblasti globßlnφho obchodovßnφ. SkuteΦn∞ tam, kde se obchoduje na zcela integrovanΘ zßkladn∞ (tj. kde obchodovßnφ a sprßvnφ riziko skupiny finanΦnφch produkt∙ se vyskytuje v °ad∞ r∙zn²ch lokalit, obvykle nejmΘn∞ ve t°ech), je pravidlem mnohostrannΘ APA oproti dvoustrannΘmu APA. Snahou je, aby dalÜφ v²voj v oblasti mnohostrannΘho procesu MAP APA byl podrobn∞ monitorovßn.

C. Äßdosti o vedenφ procesu MAP APA

i) ┌vod

28. AΦkoli proces MAP APA svou povahou zahrnuje dohodu mezi da≥ov²mi sprßvami, proces vy₧aduje znaΦnΘ zapojenφ da≥ovΘho poplatnφka nebo da≥ov²ch poplatnφk∙, aby se dosßhlo ·sp∞chu. Tento oddφl se zab²vß prvnφm stadiem tohoto procesu, jmenovit∞ po₧adavkem na zahßjenφ procesu MAP APA, kter² je b∞₧n∞ iniciovßn da≥ov²m poplatnφkem (poplatnφky). (Poznßmka: N∞kterΘ da≥ovΘ sprßvy zva₧ujφ, zda by nem∞ly p°evzφt iniciativu a aktivn∞ povzbudit da≥ovΘ poplatnφky, aby ve vhodn²ch p°φpadech p°edlo₧ili po₧adavek, nap°φklad po dokonΦenφ auditu nebo anal²zy zda≥ovacφch rizik.) Jakmile ji₧ jednou bylo rozhodnuto, ₧e proces MAP APA je skuteΦn∞ vhodn², hlavnφ odpov∞dnost za poskytnutφ dostateΦn²ch informacφ ·Φastnick²m da≥ov²m sprßvßm, aby mohly vΘst jednßnφ sm∞°ujφcφ k vzßjemnΘ dohod∞, bude nepochybn∞ spoΦφvat na da≥ov²ch poplatnφcφch. Nßsledn∞ by m∞l da≥ov² poplatnφk p°edlo₧it podrobn² nßvrh na revizi p°φsluÜnou da≥ovou sprßvou a m∞l by b²t p°ipraven poskytnout dalÜφ informace podle po₧adavku da≥ovΘ sprßvy.

ii) P°edb∞₧nΘ rozhovory

29. Rysem mnoha domßcφch proces∙ pro dosa₧enφ jednostrannΘho p°edb∞₧nΘho ujednßnφ o cen∞ (APA) je schopnost uskuteΦnit p°edb∞₧nΘ setkßnφ (nebo n∞kolik setkßnφ) d°φve, ne₧ je p°edlo₧en formßlnφ po₧adavek. TakovΘ setkßnφ dßvß da≥ovΘmu poplatnφku mo₧nost diskutovat s da≥ovou sprßvou, zda proces APA je vhodn², diskutovat o druhu a rozsahu φnformace, kterß m∙₧e b²t po₧adovßna, a o ·Φelu po₧adovan²ch anal²z pro dokonΦenφ ·sp∞ÜnΘho procesu APA. (Nap°φklad: Rozsah funkΦnφ anal²zy podnikov²ch poboΦek; identifikace, v²b∞r a ·prava srovnateln²ch p°φklad∙; pot°eba a ·Φel trhu, podnikßnφ a zem∞pisnß anal²za). Proces poskytuje takΘ da≥ovΘmu poplatnφku p°φle₧itost prohovo°it charakter obav t²kajφcφch se odtajn∞nφ a d∙v∞rnosti ·daj∙ a dobu trvßnφ APA apod. ZkuÜenost obecn∞ ukßzala, ₧e schopnost mφt takovΘ p°edb∞₧nΘ rozhovory urychluje proces nßslednΘho formßlnφho nßvrhu na zahßjenφ procesu MAP APA.

30. V kontextu procesu MAP APA m∙₧e b²t schopnost p°φsluÜn²ch ·°ad∙, jich₧ se to t²kß, vΘst p°edb∞₧nΘ diskuse s da≥ov²mi poplatnφky, poklßdßna za u₧iteΦnou. Dodatkem k v²Üe uvedenΘ zßle₧itosti je to, ₧e diskuse by mohly vhodn∞ prov∞°it, zda situace pro MAP APA je zralß, nap°φklad zda je zde "dostateΦn² poΦet se vyskytujφcφch obtφ₧φ nebo pochybnostφ pokud jde o v²klad nebo aplikaci ┌mluvy".

31. P°edb∞₧nΘ setkßnφ m∙₧e b²t takΘ u₧iteΦnΘ p°i objas≥ovßnφ toho, co lze od postupu podle MAP APA oΦekßvat a jak² je cφl sledovan² poplatnφkem (poplatnφky) a da≥ovou sprßvou. Dßvß tΘ₧ p°φle₧itost vysv∞tlit cel² proces, politiku da≥ovΘ sprßvy pokud jde o MAP APA a nabφzφ znalost podrobnostφ o postupech tak, aby v souladu s domßcφm prßvem mohlo vy·stit v dohodu. SouΦasn∞ m∙₧e da≥ovß sprßva poskytnout vodφtko, pokud jde o obsah nßvrhu, a stanovit Φasov² rßmec pro ocen∞nφ a uzav°enφ vzßjemnΘ dohody. Da≥ovΘ sprßvy by mohly publikovat obecn² pokyn o procesu MAP APA v souladu s doporuΦenφm pro dalÜφ druhy vzßjemn²ch dohod, jak uvßd∞jφ odstavce 4.61.62 Sm∞rnice o p°evodnφch cenßch.

33. Postup p°edb∞₧nΘho jednßnφ m∙₧e b²t veden bud' na anonymnφm nebo jmenovitΘm zßkladu v zßvislosti na domßcφch zvyklostech a praxi. AvÜak je-li jednßnφ vedeno na anonymnφm zßklad∞, bude o operacφch vy₧ßdßna dostateΦnß informace, aby jakßkoli diskuse m∞la v∙bec smysl. Forma setkßnφ by m∞la b²t dohodnuta mezi stranami a p°edb∞₧nΘ setkßnφ by m∞lo mφt charakter informativnφ a₧ po formßlnφ p°edlo₧enφ ₧ßdosti. Je zvlßÜt∞ v zßjmu da≥ovΘho poplatnφka poskytnout da≥ovΘ sprßv∞ memorandum se zd∙razn∞nφm hlavnφch bod∙ pro diskusi. M∙₧e b²t po₧ßdßno o vφce ne₧ jedno p°edb∞₧nΘ setkßnφ, aby se dosßhlo cφle, jak²m je uskuteΦn∞nφ informativnφho rozhovoru o vhodnosti ₧ßdosti na zahßjenφ postupu MAP APA, o ·Φelu, kter² se sleduje, o p°φsluÜnΘ metodice nebo druhu a rozsahu informace, kterΘ da≥ov² poplatnφk poskytne.

33. Pokud jde o informativnφ rozhovory se sv²mi da≥ov²mi poplatnφky, pro p°φsluÜnΘ ·°ady m∙₧e b²t u₧iteΦnΘ znßt brzy nßzory na to, zda MAP APA jako postup by byl na mφst∞. To by mohlo znamenat vyhnout se zbyteΦnΘ prßci, kdyby se ukßzalo, ₧e nenφ pravd∞podobnost ·Φasti jednΘ z da≥ov²ch sprßv. UvedenΘ rozhovory mohou b²t informativnφ povahy a nevy₧adujφ nutn∞ formßlnφ setkßnφ tvß°φ v tvß°. Nabφzφ se tΘ₧ p°φle₧itost, aby k takov²m v²m∞nßm dochßzelo v pr∙b∞hu °ßdn²ch setkßnφ a jednßnφ mezi ·°ady.

iii) Nßvrhy na zahßjenφ postupu MAP APA

a) ┌vod

34. P°eje-li si da≥ov² poplatnφk postupovat podle po₧adavku MAP APA, bude to vy₧adovat, aby uΦinil podrobn² nßvrh p°φsluÜnΘ da≥ovΘ sprßv∞ v souladu s procesnφmi po₧adavky domßcφho prßva, nap°. aby p°edlo₧il po₧adavek u p°φsluÜnΘ Φßsti domßcφ da≥ovΘ sprßvy. Pokud jde o MAP APA, ·Φelem nßvrhu da≥ovΘho poplatnφka je poskytnout p°φsluÜn²m ·°ad∙m veÜkerΘ informace pot°ebnΘ k vyhodnocenφ nßvrhu a k uskuteΦn∞nφ rozhovor∙ o dosa₧enφ vzßjemnΘ dohody. Zem∞ majφ °adu cest, kterΘ zajiÜ¥ujφ, aby se p°φsluÜn²m ·°ad∙m dostalo nezbytnΘ informace. Jednou z cest pro da≥ovΘho poplatnφka je b²t schopen p°edlo₧it nßvrh p°φmo p°φsluÜnΘmu ·°adu. Druh² zp∙sob dosa₧enφ tΘho₧ cφle je dßt k dispozici druhΘ jurisdikci kopii domßcφho nßvrhu na zapoΦetφ postupu APA. Ideßln∞ p°esnß forma a obsah nßvrhu by m∞ly b²t stanoveny prßv∞ v pr∙b∞hu p°edb∞₧n²ch setkßnφ.

b) ╚innosti obvykle pokrytΘ procesem MAP APA

35. Rozsah procesu MAP APA bude zßviset na p°ßnφ z·Φastn∞n²ch jurisdikcφ stejn∞ jako na p°ßnφ da≥ovΘho poplatnφka. Rozsah urΦuje tΘ₧ aplikace rozhodovßnφ o otßzkßch, kterΘ pokr²vajφ Φlßnky 7 a 9 VzorovΘ ·mluvy OECD a mohl by stanovit, v jakΘm rozsahu mohou vznikat zisky v dotyΦn²ch jurisdikcφch, o nich₧ se jednß.

36. Proces MAP APA m∙₧e pokr²t vÜechny otßzky p°evodnφch cen da≥ovΘho poplatnφka (nebo Φlen∙ nadnßrodnφ skupiny podnik∙), nebo m∙₧e b²t daleko omezen∞jÜφ, nap°φklad omezit se na jednotlivΘ transakce, °adu transakcφ, produkΦnφ linky anebo pouze na n∞kterΘ Φleny nadnßrodnφ skupiny podnik∙. N∞kterΘ zem∞, zatφmco uznßvajφ nutnost zachovßnφ procesnφ flexibility, se obßvajφ, zda sem takΘ nepat°φ specifickΘ otßzky APA. M∙₧e b²t obtφ₧nΘ vyhodnocovat n∞kterΘ otßzky izolovan∞ nap°φklad tam, kde transakce krytΘ nßvrhem jsou spolu ·zce svßzßny transakcemi, kterΘ nßvrh nepokr²vß nebo kde je nezbytnΘ analyzovat otßzky p°evodnφch cen v ÜirÜφch souvislostech, proto₧e zahrnujφ zßm∞rn∞ °adu protipo₧adavk∙ (viz Φl. 1.60-1.64 Sm∞rnice o p°evodnφch cenßch).

37. Proces MAP APA m∙₧e takΘ pokr²vat jinΘ otßzky ne₧ metodiku p°evodnφch cen za p°edpokladu, ₧e tyto dalÜφ otßzky jsou dostateΦn∞ jasn∞ spojeny se zd∙razn∞n²mi otßzkami p°evodnφch cen tak, aby stßlo za to pokusit se je vy°eÜit p°edem za p°edpokladu, ₧e ostatnφ otßzky spadajφ mezi podmφnky, kterΘ stanovφ Φlßnek o vzßjemnΘ dohod∞ v p°φsluÜnΘ ·mluv∞. Jde o problΘm, kter² by m∞l b²t rozhodnut mezi dotyΦn²mi stranami pro ka₧d² jednotliv² p°φpad.

c) Obsah nßvrhu na postup dle MAP APA

38. Obsah nßvrhu a rozsah nezbytnΘ podporujφcφ informace a dokumentace bude zßviset na skuteΦnostech a okolnostech ka₧dΘho p°φpadu a na po₧adavcφch individußlnφ z·Φast∞nΘ davovΘ sprßvy. Proto nenφ poklßdßno za praktickΘ vyjmenovßvat nebo p°esn∞ definovat, co by m∞lo b²t p°edlo₧eno. V∙dΦφ zßsadou vÜak by m∞lo b²t poskytnout informaci a dokumentaci nezbytnou k vysv∞tlenφ skuteΦnostφ v²znamn²ch pro navrhovanou metodiku a ukßzat na jejφ aplikaci v souladu s p°φsluÜn²m Φlßnkem danΘ smlouvy. Nßvrh by m∞l b²t ve shod∞ s vÜeobecn²m pokynem dan²m v Komentß°i ke VzorovΘ da≥ovΘ ·mluv∞ OECD (o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ), pokud jde o p°φsluÜnΘ Φlßnky a s pokynem o aplikaci pravidla tr₧nφho odstupu, jak jej obsahuje Φl. 9 Sm∞rnic o p°evodnφch cenßch tam, kde se jednß o p°evodnφ ceny mezi sdru₧en²mi podniky.

39. P°i v²Φtu doprovodnΘ informace a dokumentace, kterß mß b²t p°ilo₧ena, by m∞ly b²t vzaty v ·vahu pokyny v kapitole IV (odst. 4.155-158) a v kapitole V. Sm∞rnice o p°evodnφch cenßch, je₧ se t²kajφ po₧adavk∙ na dokumentaci. AvÜak vzhledem k perspektivnφ povaze hledanΘ dohody m∙₧e b²t nezbytnΘ poskytnout r∙znΘ druhy informacφ ne₧ v p°φpadech vzßjemnΘ dohody, kterΘ se vztahujφ pouze na ji₧ provedenΘ transakce. Jako vodφtko m∙₧e mφt obecn² v²znam pro proces MAP APA nßsledujφcφ informace, aΦkoli je nutno zd∙raznit, ₧e nφ₧e uveden² v²Φet nenφ zam²Ülen jako vyΦerpßvajφcφ nebo svou povahou p°edepisujφcφ:

a) p°evodnφ operace, v²robky, uzav°enΘ obchody nebo ujednßnφ, kterΘ budou kryty nßvrhem (pokud se aplikuje, tak zahrnout krßtkΘ vysv∞tlenφ, proΦ ne vÜechny transakce, v²robky, uzav°enΘ obchody nebo ujednßnφ t²kajφcφ se da≥ovΘho poplatnφka(k∙) byly zahrnuty do ₧ßdosti);

b) podniky a stßlΘ provozovny zapojenΘ do t∞chto transakcφ nebo ujednßni;

c) dalÜφ zem∞, kterß byla (-y) po₧ßdßna (- y) o ·Φast;

d) informace t²kajφcφ se sv∞tovΘ organizaΦnφ struktury, historie, finanΦnφch statistick²ch ·daj∙, v²robk∙, funkcφ a aktiv (hmotn²ch i nehmotn²ch) dotyΦn²ch sdru₧en²ch podnik∙;

e) popis navrhovanΘ metodiky p°evodnφch cen a informaΦnφch podrobnostφ a anal²z podporujφcφch tuto metodiku, nap°. identifikace srovnateln²ch cen nebo rozp∞tφ a oΦekßvanΘho rozsahu v²sledk∙ apod.;

f) p°edpoklady podporujφcφ nßvrh a diskusφ o ·Φinku zm∞n v t∞chto p°edpokladech nebo dalÜφ udßlosti, jako jsou neoΦekßvanΘ v²sledky, kterΘ by mohly ovlivnit pokraΦujφcφ platnost nßvrhu;

g) ·Φetnφ obdobφ nebo zdanitelnΘ roky, kterΘ budou pokryty;

h) vÜeobecn² popis tr₧nφch podmφnek (nap°. pr∙myslovΘ trendy a sout∞₧nφ prost°edφ);

i) diskuse o p°φpadn²ch pomocn²ch da≥ov²ch otßzkßch vzeÜl²ch z navr₧enΘ metodiky;

j) diskuse a ukßzka srovnatelnosti s domßcφm prßvem, ustanovenφmi da≥ov²ch smluv a sm∞rnicemi OECD, kterΘ se t²kajφ nßvrhu a

k) jakßkoli informace, kterß m∙₧e mφt vliv na b∞₧nou nebo navrhovanou metodiku p°evodnφch cen a na zßkladnφ ·daje pro kteroukoli stranu z·Φastn∞nou na po₧adavku.

Zbytek tohoto oddφlu pojednßvß podrobn∞ji o n∞kter²ch z nejd∙le₧it∞jÜφch bod∙ uveden²ch v²Üe.

d) Srovnatelnß informace o cenßch

40. Da≥ov² poplatnφk mß za povinnost zahrnout do nßvrhu diskusi o dostupnosti a pou₧itφ srovnatelnΘ cenovΘ informace. Ta by m∞la obsßhnout popis, jak bylo provedeno vyhledßnφ srovnatelnΘho p°φpadu (vΦetn∞ m∞°φtka pou₧itΘho pro vyhledßnφ), jak² ·daj vztahujφcφ se na nezßvislΘ transakce byl zφskßn a jak takov² ·daj byl p°ijat jako srovnateln² anebo byl odmφtnut. Da≥ov² poplatnφk by m∞l takΘ uvΘst srovnatelnou transakci spolu s ·pravami vychßzejφcφ z materißlnφch rozdφl∙, pokud existujφ, mezi zßvisl²mi a nezßvisl²mi transakcemi. V p°φpadech, kdy nelze identifikovat srovnatelnΘ p°φpady, by m∞l da≥ov² poplatnφk ukßzat s odvolßnφm se na souvisejφcφ trh a finanΦnφ ·daje (vΦetn∞ vnit°nφch ·daj∙ da≥ovΘho poplatnφka), jak zvolenß metodika p°esn∞ odrß₧φ princip tr₧nφho odstupu.

e) Metodika

41. Nßvrh postupu MAP APA by m∞l poskytovat pln² popis zvolenΘ metodiky. V p°φpadech t²kajφcφch se sdru₧en²ch podnik∙ zvolenß metodika by m∞la respektovat vodφtko obsa₧enΘ ve Sm∞rnici pro p°evodnφ ceny ohledn∞ aplikace zßsady tr₧nφho odstupu podle Φl. 9 VzorovΘ ·mluvy OECD o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ. V odstavci 1.70 Sm∞rnice pro p°evodnφ ceny je stanoveno, ₧e "dßle jakßkoli metoda by m∞la b²t p°ipuÜt∞na tam, kde jejφ aplikace je p°φjemnß pro Φleny dotyΦnΘ nadnßrodnφ skupiny u transakce nebo transakcφ, na n∞₧ se metodika aplikuje a takΘ pro da≥ovΘ sprßvy v rßmci jurisdikcφ vÜech t∞chto Φlen∙". Toto vodφtko o u₧φvßnφ p°evodnφch cenov²ch dohod je zvlßÜt∞ v²znamnΘ v kontextu MAP APA, proto₧e je zde p°φle₧itost p°edem dosßhnout dohody o metod∞, kterß bude pou₧ita. Pou₧itφ metodiky by m∞lo b²t podpo°eno ·dajem, kter² lze zφskat a upravovat v pr∙b∞hu procesu MAP APA, ani₧ by bylo kladeno p°φliÜ velkΘ b°φm∞ na da≥ovΘho poplatnφka, a kterΘ lze revidovat a ·Φinn∞ ov∞°ovat da≥ov²mi sprßvami.

42. Da≥ov² poplatnφk by m∞l v p°φpustnΘm rozsahu poskytnout anal²zu ·Φink∙ aplikace zvolenΘ metodiky nebo metodik v pr∙b∞hu navr₧enΘho obdobφ dohody. Takovß anal²za musφ b²t nezbytn∞ zalo₧ena na navrhovan²ch v²sledcφch a takΘ bude zapot°ebφ podrobnostφ o p°edpokladech, na nich₧ byly tyto plßny zalo₧eny. V∞ci m∙₧e tΘ₧ napomoci ilustrace ·Φink∙ p∙sobenφ metodiky APA nebo metodik pro obdobφ t∞sn∞ p°edchßzejicφ obdobφ procesu APA. U₧iteΦnost tΘto anal²zy, dokonce i jen jako ilustrace, bude zßviset na skuteΦnostech a okolnostech obklopujφcφch p°edm∞tnΘ transakce, je₧ jsou srovnatelnΘ s t∞mi, kterΘ se aplikujφ na budoucφ transakce, oΦekßvanΘ, ₧e vzejdou podle nßvrhu.

f) KritickΘ p°edpoklady

43. P°i vstupu do procesu MAP APA, vztahujφcφm se na stanovenφ tr₧nφ ceny kontrolovan²ch transakcφ, kterΘ se jeÜt∞ neuskuteΦnily, je nezbytnΘ uΦinit urΦitΘ p°edpoklady o operativnφch a ekonomick²ch podmφnkßch, kterΘ tyto transakce ovlivnφ, a₧ k nφm dojde. Da≥ov² poplatnφk by m∞l popsat v nßvrhu p°edpoklady, na nich₧ je zalo₧ena schopnost metodiky odrß₧et p°esn∞ u budoucφch transakcφ stanovenφ ceny tr₧enφm odstupem. DodateΦn∞ by m∞l da≥ov² poplatnφk vysv∞tlit, jak zvolenß metodika se bude ·sp∞Ün∞ vyrovnßvat se zm∞nami v t∞chto p°edpokladech. P°edpoklady jsou definovßny jako "kritickΘ", jestli₧e souΦasnΘ podmφnky, existujφcφ v dob∞, kdy k transakcφm dochßzφ, by se mohly liÜit od podmφnek, o nich₧ se p°edpoklßdalo, ₧e budou existovat v rozsahu do tΘ v²Üe, ₧e metodika spolehliv∞ odrß₧et stanovenφ tr₧nφ ceny je podkopßna. Za p°φklad by mohla slou₧it podstatnß zn∞na na trhu vzeÜlß z novΘ technologie, vlßdnφch na°φzenφ nebo rozsßhlΘ ztrßt∞ spot°ebnφ poptßvky. V takovΘm p°φpad∞ rozdφl m∙₧e znamenat, ₧e by dohoda vy₧adovala, aby byla podrobena revizφ anebo zruÜena.

44. Aby byla zv²Üena spolehlivost metodiky procesu MAP APA, da≥ovφ poplatnφci a da≥ovΘ sprßvy by se m∞li pokusit identifikovat rozhodujφcφ p°edpoklady, kterΘ jsou, kde je to mo₧nΘ, zalo₧eny na pozorovateln²ch, spolehliv²ch a nezßvisl²ch ·dajφch. TakovΘ p°edpoklady nejsou omezeny na otßzky, kterΘ by byly v rßmci rozhodovßnφ da≥ovΘho poplatnφka. Jakßkoli °ada rozhodujφcφch p°edpoklad∙ vy₧aduje, aby byla Üita na mφru podle individußlnφch vlastnostφ da≥ovΘho poplatnφka, zvlßÜtnφho obchodnφho prost°edφ, metodiky a druhu transakcφ, kterΘ majφ pokr²vat. Tyto by nem∞ly b²t pojφmßny p°φliÜ ·zce a vyvozovat z nich, ₧e jistota, kterou dohoda poskytuje, je ohro₧ena. Proto by dohoda m∞la zahrnovat v mφ°e co nejvyÜÜφ rozsah variant p°i zd∙razn∞nφ skuteΦnostφ, jak to strany z·Φastn∞nΘ na dohod∞ poklßdajφ za uspokojivΘ. AvÜak obecn∞ a pouze jako p°φklady by rozhodujφcφ p°edpoklady m∞ly zahrnovat:

a) osvojeni si p°φsluÜnΘho domßcφho da≥ovΘho prßva a ustanovenφ smluv;

b) osvojenφ si tarif∙, dßvek, dovoznφch omezenφ a vlßdnφch na°φzenφ;

c) p°edpoklßdanΘ ekonomickΘ podmφnky, tr₧nφ podφl, tr₧nφ podmφnky, koneΦnΘ prodejnφ ceny a objem prodej∙;

d) p°edpoklady o povaze a funkcφch i rizicφch podnik∙ zapojen²ch v transakcφch;

e) p°edpoklad o sm∞nnΘm kursu, ·rokov²ch sazbßch, ·v∞rovΘm odhadu a kapitßlovΘ struktu°e;

f) p°edpoklady o °φzenφ nebo finanΦnφm ·Φetnictvφ a klasifikaci p°φjmu a v²daj∙ a

g) p°edpoklßdanΘ podniky, kterΘ budou p∙sobit v ka₧dΘ jurisdikci a form∞, v nφ₧ tak budou Φinit.

45. Stanovit °adu parametr∙ pro p°ijateln² stupe≥ rozdφlnosti u n∞kter²ch p°edpoklad∙ p°edem m∙₧e napomoci tomu, aby se dosßhlo nezbytnΘ pru₧nosti. TakovΘ parametry vy₧adujφ, aby byly stanoveny individußln∞ pro ka₧d² jednotliv² postup MAP APA a m∞ly by tvo°it souΦßst jednßnφ mezi p°φsluÜn²mi ·°ady. Pouze kdyby rozdφl p°edpov∞di p°esßhl parametr, pak by se p°edpoklad stal "kritick²m" a musel by b²t zvß₧en cel² postup. Jak² postup by byl dßle zvolen, by zßviselo na povaze p°edpokladu a stupni rozdφlnosti.

46. Pokud se vφ, ₧e spolehlivost navr₧enΘ metodiky p°evodnφch cen je citlivß na fluktuaci sm∞nnΘho kursu, bylo by rozumnΘ navrhnout metodiku, kterß by byla schopna p°izp∙sobit se urΦitΘmu stupni oΦekßvanΘ fluktuace snad provedenφm cenovΘ ·pravy, kterß by zohlednila pohyby sm∞nn²ch kurs∙. TakΘ by mohlo b²t p°edem dohodnuto, ₧e pohyby do v²Üe x nebudou vy₧adovat ₧ßdnou Φinnost, zatφmco pohyby v∞tÜφ ne₧ x %, ale menÜφ ne₧ y % zajistφ perspektivu revize metodiky tak, aby bylo jistΘ, ₧e z∙stala nadßle vhodnou, zatφmco pohyb vφce ne₧ y % by mohl znamenat, ₧e rozhodujφcφ p°edpoklad byl naruÜen a bude perspektivn∞ nutno znovu projednat otßzku postupu MAP APA. Tyto parametry by vy₧adovaly, aby byly stanoveny individußln∞ pro ka₧d² jednotliv² postup MAP APA a aby tvo°ily souΦßst jednßnφ mezi p°φsluÜn²mi ·°ady.

g) NeoΦekßvanΘ v²sledky

47. Kdy₧ v²sledky aplikace dohodnutΘ metodiky p°evodnφch cen v rßmci MAP APA nespl≥ujφ oΦekßvßnφ jednΘ ze stran, m∙₧e vzniknout problΘm, zda tato strana m∙₧e zkoumat, zda rozhodnΘ p°edpoklady a metodika, kterou tyto podporujφ, je stßle jeÜt∞ platnß. Rozhodnutφ o takov²ch otßzkßch m∙₧e zabrat znaΦnou Φßst Φasu a ·silφ, negujφc tak jeden z cφl∙ celΘho procesu. Jedno z mo₧n²ch °eÜenφ tohoto problΘmu je, aby nßvrh byl dostateΦn∞ pru₧n², aby se vyrovnal s pravd∞podobn²mi zm∞nami ve skuteΦnostech a okolnostech tak, aby neΦekanΘ v²sledky byly mΘn∞ pravd∞podobnΘ, ₧e nastanou, a stßlo zde menÜφ riziko, ₧e dohodu dosa₧enou v rßmci MAP APA, procesu zalo₧enΘm na nßvrhu, bylo nutnΘ p°epracovat (renegociovat). Nßvrh musφ samoz°ejm∞ stßle jeÜt∞ odpovφdat zßsad∞ tr₧nφho odstupu.

48. Jednou z cest dosa₧enφ v²Üe uvedenΘho cφle je stanovit metodiku, kterß vhodn∞ poΦφtß s pravd∞podobnou zm∞nou skuteΦnostφ a okolnostφ; nap°φklad variace mezi navr₧en²m a souΦasn²m objemem prodej∙ m∙₧e b²t postavena od poΦßtku na cenovΘ metodice zahrnutφm klauzulφ o perspektivnφch cenov²ch ·pravßch nebo p°ipuÜt∞nφm, ₧e stanovenφ ceny se bude liÜit od objemu. Povolen² stupe≥ odchylky by m∞l b²t stanoven v zßvislosti na tom, co by bylo p°ijatelnΘ pro nezßvislΘ strany.

49. Jinß cesta dosa₧enφ cφle zv²Üenφ jistoty by byla souhlasit s p°ijateln²m rozsahem v²sledk∙ vychßzejφcφch z aplikace metod p°i MAP APA. Aby byl dodr₧en princip tr₧nφho odstupu, rozsah v²sledk∙ by m∞l b²t dohodnut vÜemi dotyΦn²mi stranami p°edem tak, aby se zabrßnilo pohledu nazp∞t a dohoda byla zalo₧ena na tom, co by nezßvislΘ strany odsouhlasily za srovnatelnΘ situace (viz odst. 1.45-1.48 k diskusi o koncepΦnφm dosahu). Nap°φklad mno₧stvφ jednΘ polo₧ky, jako je licenΦnφ poplatek, by mohlo b²t p°ijatelnΘ tak dlouho, a₧ by z∙stalo v jistΘm rozsahu vyjßd°eno jako podφl na zisku.

50. Kdyby se v²sledky nedotkly dohodnutΘho rozsahu, Φinnost by m∞la b²t zßvislß na tom, co bylo dojednßno v nßvrhu v souladu s p°ßnφm stran. N∞kterΘ strany si nemusejφ p°ßt nΘst riziko spojenΘ s tφm, ₧e v²sledky budou podstatn∞ odliÜnΘ od toho, co se oΦekßvalo. Podle toho by u₧ily koncepΦnφ rozsah jednoduÜe jako₧to prost°edek urΦujφcφ, zda rozhodn² p°edpoklad byl naruÜen, jak je popsßno v odstavci 46. DalÜφ strany mohou klßst v∞tÜφ d∙raz na jistotu naklßdßnφ ne₧ na vyhnutφ se neΦekan²m v²sledk∙m, a tak mohou souhlasit s tφm, ₧e postup MAP APA by m∞l obsahovat mechanismus pro ·pravu v²sledk∙, kterΘ by spadaly do rßmce dohodnutΘho p°edem.

h) Trvßnφ procesu MAP APA

51. APA proces svou povahou se aplikuje na budoucφ transakce, a tak jedna otßzka musφ b²t rozhodnuta, jak dlouho bude trvat. Mßme dv∞ skupiny proti sob∞ stojφcφch cφl∙, kterΘ ovliv≥ujφ jednßnφ, pokud jde o p°φsluÜn² termφn trvßnφ. Na jednΘ stran∞ je ₧ßdoucφ mφt dostateΦn∞ dlouhΘ obdobφ, aby bylo mo₧no poskytnout jednßnφ dostateΦn² stupe≥ jistoty. Ostatn∞ nemusφ stßt za to projevovat poΦßteΦnφ ·silφ, aby byly rozhodnuty p°φpadnΘ problΘmy p°evodnφch cen p°edem jako protivßha nalΘhav²ch problΘm∙, pouze kdy₧ tyto vzniknou v pr∙b∞hu b∞₧nΘho auditu nebo p°ezkoumßnφ da≥ovΘho p°iznßnφ. Na druhΘ stran∞ dlouhotrvajφcφ proces Φita p°edpov∞di, pokud jde o budoucφ podmφnky, na nich₧ jsou zalo₧ena jednßnφ o dosa₧enφ vzßjemnΘ dohody, mΘn∞ p°esn²mi, a tφm vznßÜφ pochybnosti o spolehlivosti nßvrh∙ ohledn∞ MAP APA. Optimßlnφ v²m∞na argument∙ mezi ob∞ma nßzorov²mi pojetφmi bude zßviset na °ad∞ faktor∙, jako je pracovnφ p°iΦinlivost, dotyΦnΘ transakce a ekonomickΘ klima. DΘlka trvßnφ by proto m∞la b²t p°edm∞tem jednßnφ mezi p°φsluÜn²mi ·°ady p°φpad od p°φpadu. ZkuÜenost do dneÜnφ doby ukßzala, ₧e proces MAP APA by mohl trvat v pr∙m∞ru 3-5 let.

D. Finalizace procesu MAP APA

i) ┌vod

52. ┌sp∞ch postupu MAP APA, jako alternativa spolΘhajφcφ se pouze na tradiΦnφ audit nebo p°ezkumnΘ techniky, zßvisφ do velkΘ mφry na povinnosti vÜech ·Φastnφk∙. Schopnost p°φsluÜn²ch ·°ad∙ dosßhnout dohody vlastnφm zp∙sobem bude zßviset jak na jejich Φinnosti, tak p°edevÜφm na ochot∞ da≥ov²ch poplatnφk∙ poskytnout veÜkerΘ nezbytnΘ informace co nejrychleji. U₧iteΦnost procesu bude jak pro da≥ovΘ poplatnφky, tak pro da≥ovΘ ·°ady v²znamn∞ zmenÜena, pokud postup dle MAF' APA nebude odsouhlasen do doby, kterou vyznaΦil ve svΘm nßvrhu da≥ov² poplatnφk jako dobu platnosti. TakovΘ zdr₧enφ m∙₧e Φinit daleko obtφ₧n∞jÜφm vyhnout se pohledu nazp∞t p°i zhodnocenφ uΦin∞nΘho nßvrhu, proto₧e v²sledky aplikace metodiky budou znßmy za v∞tÜφ Φßst obdobφ navr₧enΘho ujednßnφm MAP APA. Pochopiteln∞ p°i relativn∞ ΦasnΘm stadiu v²voje procesu MAP APA cφl urychlenΘho perspektivnφho rozhodnutφ nebyl v minulosti v₧dy dosa₧en. V urΦitΘm rozsahu samoz°ejm∞ jistΘ zdr₧enφ v procesu je nevyhnutelnΘ; proces MAP APA mß tendenci obsßhnout jednßnφ s velk²mi da≥ov²mi poplatnφky, s °adou faktick²ch vzork∙ a s obtφ₧n²mi prßvnφmi i ekonomick²mi otßzkami, co₧ vÜe vy₧aduje Φas a zdroje pro pochopenφ a ohodnocenφ.

53. Da≥ovΘ ·°ady jsou vedeny k tomu, aby tam, kde je to mo₧nΘ, zam∞°ily dostateΦnΘ zdroje a kvalifikovan² personßl na postup, Θtery' by zajistil, ₧e p°φpady budou projednßny urychlen∞ a efektivn∞. N∞kterΘ da≥ovΘ ·°ady si mohou p°ßt zlepÜit ·Φinnost sv²ch program∙ v rßmci procesu MAP APA stanovenφm neformßlnφho cφle, jako je dΘlka Φasu, kterou zabere dokonΦenφ procesu a zve°ejn∞nφ pr∙m∞rnΘho Φasu k dokonΦenφ. Jednotlivφ smluvnφ partne°i mohou takΘ souhlasit se stanovenφm neformßlnφho cφle pro dokonΦenφ sv²ch bilaterßlnφch jednßnφ. S p°ihlΘdnutφm k celku a k obtφ₧n²m skuteΦn²m vzor∙m, k p°φpadnΘ nezbytnosti p°eklad∙ a relativnφ novot∞ takov²ch ujednßnφ nepoci¥uje se jako ₧ßdoucφ stanovit si vφce specifick²ch nebo zßvazn²ch ·kol∙ pro uzavφrßnφ dohod MAP APA v tomto stadiu. Bude vÜak vhodnΘ stanovit si vφce specifick²ch ·kol∙, pokud jde o Φas nezbytn² pro jejich dokonΦenφ v budoucnosti, jakmile bude jednou zφskßna zkuÜenost s postupem dle MAP APA.

54. Jakmile da≥ovΘ sprßvy jednou obdr₧ely nßvrh da≥ov²ch poplatnφk∙, m∞ly by vzßjemn∞ odsouhlasit, jak budou koordinovat postup p°ezkoumßnφ, vyhodnocenφ a jednßnφ o postupu MAP APA. Postup MAP APA m∙₧e b²t vhodn∞ rozd∞len do dvou hlavnφch etap. Prvnφ etapa zahrnuje zjiÜ¥ovßnφ skuteΦnostφ, revizi a vyhodnocenφ a druhß etapa rozhovory mezi p°φsluÜn²mi ·°ady, o nich₧ je pojednßno nφ₧e.

ii) Seznamovßnφ se se skuteΦnostmi, revize a vyhodnocenφ

a) VÜeobecn∞

55. P°i revizi nßvrhu na uplatn∞nφ postupu MAP APA da≥ovΘ sprßvy mohou podniknout jakΘkoli kroky, kterΘ poklßdajφ za vhodnΘ za situace, kdy se jednß o vzßjemn² dohadovacφ proces. Tyto kroky zahrnujφ nap°φklad: po₧adavek na dalÜφ informaci, poklßdanou za v²znamnou pro revizi a zhodnocenφ nßvrhu da≥ovΘho poplatnφka, provedenφ prßce v terΘnu (nap°. nßvÜt∞va podnik∙ da≥ovΘho poplatnφka, dotazovßnφ personßlu, revize finanΦnφch nebo mana₧ersk²ch operacφ apod.) a ·Φast nezbytn²ch expert∙. Da≥ovΘ sprßvy se mohou takΘ odvolat na informaci zφskanou z dalÜφch zdroj∙, vΦetn∞ informacφ a ·daj∙ o srovnateln²ch da≥ov²ch poplatnφcφch.

56. Cφl tohoto procesnφho stadia MAP APA je, aby p°φsluÜnΘ z·Φastn∞nΘ ·°ady m∞ly k dispozici vÜechny v²znamnΘ informace, ·daje a anal²zy, kterΘ pot°ebujφ pro jednßnφ. Tam, kde jedna da≥ovß sprßva obdr₧ela dodateΦn∞ v²znamnou informaci od da≥ovΘho poplatnφka k p°edm∞tu MAP APA, nap°φklad na setkßnφ se zam∞stnanci da≥ovΘho poplatnφka, jak da≥ov² poplatnφk, tak da≥ovß sprßva by m∞ly zajistit, aby informaci obdr₧ela i dalÜφ z·Φastn∞nß da≥ovß sprßva. P°φsluÜnΘ ·°ady by m∞ly mezi sebou a da≥ov²mi poplatnφky zajistit fungovßnφ vhodnΘho mechanismu, Θtery' by potvrdil ·plnost a podrobnosti dokument∙ a informacφ poskytnut²ch da≥ov²m poplatnφkem (-ky). Po₧adavky p°φsluÜn²ch ·°ad∙ by m∞ly b²t respektovßny. ╪ada jurisdikcφ nap°φklad po₧aduje, aby nejen tytΘ₧ faktickΘ informace byly poskytnuty vÜem p°φsluÜn²m z·Φastn∞n²m ·°ad∙m, ale aby byly, pokud je to uskuteΦnitelnΘ, dostupnΘ vÜem ve stejnou dobu.

57. Perspektivnφ charakter procesu MAP APA Φasto zahrnuje poskytnutφ obchodnφ informace da≥ov²m poplatnφkem, je₧ se t²kß p°edpov∞dφ, co₧ je z°ejm∞ daleko citliv∞jÜφ na odtajn∞nφ, ne₧ informace poskytnutß nßsledn∞ po udßlosti. V souladu s tφm, aby byla zajiÜt∞no, ₧e da≥ovφ poplatnφci budou mφt d∙v∞ru v postup MAP APA, je t°eba, aby da≥ovΘ sprßvy daly jistotu da≥ovΘmu poplatnφku, ₧e jφm poskytnutß informace bude v pr∙b∞hu procesu MAP APA p°edm∞tem stejnΘho utajenφ, d∙v∞rnosti a ochrany soukrom²ch informacφ podle p°φsluÜnΘho tuzemskΘho prßva, jako jakßkoli jinß informace da≥ovΘho poplatnφka. Tam, kde dochßzφ k v²m∞n∞ informacφ mezi p°φsluÜn²mi ·°ady podle podmφnek da≥ovΘ smlouvy, m∙₧e b²t takovß informace uΦin∞na ve°ejnou pouze v souladu se specifick²mi podmφnkami smlouvy a jakßkoli v²m∞na musφ odpovφdat Φlßnku p°φsluÜnΘ dohody o v²m∞n∞ informacφ.

58. Obecn∞ mohou p°φsluÜnΘ ·°ady vΘst simultßnnφ, nezßvislΘ revize a vyhodnocenφ nßvrh∙ da≥ov²ch poplatnφk∙ tam, kde je to nezbytnΘ, za pomoci specialist∙ z oboru p°evodnφch cen, pr∙myslu Φi jak²chkoli jin²ch z okruhu jejich da≥ovΘ sprßvy. AvÜak ve vhodn²ch p°φpadech m∙₧e b²t ·Φinn∞jÜφ mφt urΦit² stupe≥ spoleΦnΘho seznßmenφ se se skuteΦnostmi. To p°edstavuje r∙znost forem od p°φle₧itostnΘho seznßmenφ se se skuteΦnostmi p°i setkßnφ, p°i nßvÜt∞v∞ na mφst∞ anebo p°i p°φprav∞ spoleΦnΘ zprßvy delegovan²mi pracovnφky, jak uvßdφ odstavec 4.55 Sm∞rnice o stanovenφ p°evodnφch cen.

b) ┌loha da≥ovΘho poplatnφka p°i seznamovßnφ se se skuteΦnostmi, p°i revizi a hodnotφcφm procesu

59. Aby se cel² proces urychlil, da≥ovφ poplatnφci by m∞li odpov∞dn∞ ujistit, ₧e p°φsluÜnΘ ·°ady p°ed zapoΦetφm jednßnφ majφ k dispozici stejnΘ skuteΦnosti, majφ veÜkerΘ informace, kterΘ pot°ebujφ a znajφ podstatu problΘm∙, o n∞₧ se jednß. Toho lze dosßhnout tφm, ₧e da≥ov² poplatnφk podß pravidelnou informaci vy₧adovanou p°φsluÜnou da≥ovou sprßvou ve stejnΘm Φase dalÜφ da≥ovΘ sprßv∞, p°ipravuje a p°edßvß zßznamy o skuteΦnostech zφskan²ch p°i setkßnφ jednou da≥ovou sprßvou druhΘ da≥ovΘ sprßv∞ a tam, kde je to logickΘ a ekonomickΘ, usnad≥uje spoleΦnΘ setkßni za ·Φelem seznßmenφ se se zjiÜt∞n²mi skuteΦnostmi. Da≥ov² poplatnφk by m∞l takΘ zajistit, aby byl po°φzen nezbytn² p°eklad materißl∙ a m∞l by se ujistit, ₧e zde nenφ ₧ßdnΘ nep°im∞°enΘ zdr₧enφ v odpov∞di na po₧adavky dalÜφch podstatn²ch informacφ. Da≥ov² poplatnφk by m∞l b²t tΘ₧ oprßvn∞n poradit se se sv²mi da≥ov²mi sprßvami, kdy₧ je to vzßjemn∞ vhodnΘ a u₧iteΦnΘ, zatφmco nßvrh je podroben revizi a vyhodnocenφ, a poplatnφk by m∞l b²t informovßn o pokroku.

iii) Postup p°φsluÜn²ch ·°ad∙ p°i rozhovorech

a) Koordinace mezi p°φsluÜn²mi ·°ady

60. Mnoho zemφ dßvß p°ednost tomu, aby bylo pln∞ zapojeno do procesu od samΘho poΦßtku a p°eje si ·zce spolupracovat s dalÜφmi p°φsluÜn²mi ·°ady. DalÜφ zem∞ dßvajφ p°ednost tomu vymezit hranice svΘho zapojenφ v rßmci revize a komentovßnφ nßvrh∙ na zahßjenφ procesu MAP APA tak, jak se p°ibli₧ujφ ke kompletaci. Toto zapojenφ vÜech da≥ov²ch sprßv do postupu v ranΘm stadiu je doporuΦovßno jako₧to prost°edek nßtlaku, nebol' zvyÜuje ·Φinnost procesu a pomßhß p°edejφt zbyteΦn²m zdr₧enφm p°i dosa₧enφ vzßjemnΘ dohody.

61. P°φsluÜnΘ ·°ady by m∞ly vΘst vzßjemnΘ dohadovacφ rozhovory podle ΦasovΘho harmonogramu. To vy₧aduje mφt k dispozicφ dostateΦnΘ zdroje a p°φsluÜn∞ vyÜkolen² personßl pro proces. Je ₧ßdoucφ, aby p°φsluÜnΘ ·°ady prohovo°ily a koordinovaly p°φsluÜn² plßn Φinnosti z hlediska nßsledujφcφch v∞cφ: jmenovßnφ p°φsluÜn²ch ·°ednφk∙, v²m∞na informacφ, koordinace p°φ revizi a vyhodnocenφ nßvrhu, pokus rozvrhnout dobu konßni dalÜφch rozhovor∙, jednßnφ a uzav°enφ p°ijatelnΘ dohody. ┌rove≥ vstupu a po₧adovanΘ prost°edky by m∞ly b²t p°izp∙sobeny individußlnφm po₧adavk∙m ka₧dΘho p°φpadu.

62. ZkuÜenost takΘ ukßzala, ₧e vΦasnΘ a ΦastΘ rozhovory mezi p°φsluÜn²mi ·°ady, tak jak problΘmy vznikajφ, m∙₧e b²t v∞ci na prosp∞ch a m∙₧e zabrßnit nep°φjemn²m p°ekvapenφm b∞hem procesu. Vzhledem k povaze procesu MAP APA vyskytnou se Φasto v²znamnΘ problΘmy, kterΘ nemohou b²t vy°eÜeny jednoduÜe v²m∞nou poziΦnφch dokument∙ a tφm vφce formßlnφ v²m∞nou, jak si to mo₧nß setkßnφ tvß°φ v tvß° mezi p°φsluÜn²mi ·°ady vy₧aduje. Vyu₧itφ zßznam∙ z konferenΦnφch jednßnφ nebo videozßznam∙ ze setkßnφ m∙₧e b²t rovn∞₧ u₧iteΦnΘ.

b) ┌loha da≥ovΘho poplatnφka p°i rozhovorech mezi da≥ov²mi sprßvami

63. ┌loha da≥ovΘho poplatnφka v tomto procesu je nezbytn∞ omezen∞jÜφ ne₧ p°i procesu seznamovßni se se skuteΦnostmi, proto₧e dokonΦenφ postupu MAP APA je proces jednoho orgßnu vlßdy v∙Φi druhΘmu vlßdnφmu orgßnu. P°φsluÜnΘ ·°ady mohou vyslovit souhlas s tφm, aby da≥ov² poplatnφk p°ednesl faktickΘ otßzky a problΘmy prßvnφho charakteru p°ed tφm, ne₧ zapoΦnou samotnΘ rozhovory, kdy by pak da≥ov² poplatnφk m∞l odejφt. M∙₧e se takΘ ukßzat jako pot°ebnΘ, aby da≥ov² poplatnφk byl k dispozici na telefonickΘ zavolßnφ a mohl p°φpadn∞ zodpov∞d∞t faktickΘ otßzky, kterΘ mohou vyvstat v pr∙b∞hu rozhovor∙. Da≥ov² poplatnφk by se m∞l vyst°φhat p°edklßdßnφ nov²ch skutkov²ch informacφ nebo Φinit dodateΦnß podßnφ p°i t∞chto rozhovorech. Da≥ovΘ ·°ady si budou muset v takovΘm p°φpad∞ vy₧ßdat Φas pro revizφ takov²ch zßle₧itostφ, a to si vynutφ odlo₧enφ koneΦnΘho rozhodnuti u navrhovanΘho postupu dle MAP APA. informace takovΘho druhu by proto m∞ly b²t poskytnuty p°ed zapoΦetφm rozhovor∙.

c) Sta₧eni se z procesu APA

64. Da≥ov² poplatnφk nebo da≥ovß sprßva se mohou kdykoli stßhnout z procesu MAP APA. AvÜak sta₧enφ se z procesu, zvlßÜt∞ v pokroΦilΘm stßdiu a bez nßle₧itΘho d∙vodu, by bylo odrazujφcφ vzhledem k nevyhnutelnΘmu pl²tvßnφ prost°edky vynalo₧en²mi na takovou Φinnost. Po tom, co by byl sta₧en po₧adavek na MAP APA, ani da≥ov² poplatnφk, ani da≥ovΘ sprßvy by nem∞ly v∙Φi sob∞ ₧ßdnΘ zßvazky a p°edchozφ Φinnosti a ujednßnφ mezi stranami by nem∞ly nadßle ₧ßdnou prßvnφ sφlu a ·Φinnost, pokud by nestanovilo jinak domßcφ prßvo (nap°. u₧ivatelsk² poplatek za APA by byl nevymahateln²). Pokud by navrhla sta₧enφ se z procesu da≥ovß sprßva, da≥ov² poplatnφk by musel b²t vyrozum∞n o d∙vodech takovΘho postupu a dßna mu p°φle₧itost, aby ve v∞ci uΦinil dalÜφ podßnφ.

d) Doklad o vzßjemnΘ dohod∞

65. Z·Φastn∞nΘ strany by m∞ly p°ipravit nßvrh vzßjemnΘ dohody, jakmile se dohodly na metodice a dalÜφch termφnech a podmφnkßch. M∙₧e se ale takΘ stßt, ₧e p°es nejv∞tÜφ ·silφ p°φsluÜn²ch ·°ad∙ navrhovanß vzßjemnß dohoda zcela nevylouΦφ dvojφ zdan∞nφ. Da≥ovΘmu poplatnφkovi(-∙m) by proto m∞la b²t dßna p°φle₧itost, aby se vyjßd°il(i), zda takov² nßvrh MAP APA je pro n∞ho (n∞) p°ijateln² p°ed jeho ukonΦenφm. Proto nelze v∙bec hovo°it o vnucenφ takovΘ dohody d°φve, ne₧ by byl zajiÜt∞n poplatnφk∙v souhlas.

66. Proces MAP APA bude ve form∞ psanΘho dokumentu a o jeho obsahu, rozvr₧eni apod. rozhodnou p°φsluÜnΘ z·Φastn∞nΘ ·°ady. Aby bylo dosa₧eno toho, ₧e bude po°φzen jasn² zßznam o vzßjemnΘ dohod∞ a aby dohoda byla ·ΦinnΘ realizovßna, m∞la by tato vzßjemnß dohoda obsahovat nßsledujφcφ minimum informaci anebo by se m∞la odvolßvat na mφsta, kde je tato informace v navr₧enΘ dokumentaci MAP APA obsa₧ena:

a) jmΘna a adresy podnik∙, kterΘ jsou ujednßnφm pokryty;

b) transakce, dohody nebo ujednßnφ, lΘta pokrytß zdan∞nφm nebo ·Φetnφ obdobφ;

c) popis dohodnutΘ metodiky a dalÜφ spojenΘ zßle₧itosti, jako jsou dohodnutΘ srovnßvacφ p°φklady nebo rozsah oΦekßvan²ch v²sledk∙;

d) definice d∙le₧it²ch pojm∙, kterΘ tvo°φ zßkladnu pro aplikaci a kalkulaci metodiky (nap°. prodeje, nßklady prodej∙, hrub² zisk apod.);

e) rozhodujφcφ p°edpoklady, na nich₧ je metodika zalo₧ena, jejich₧ nedodr₧enφ by mohlo vyvolat novΘ jednßni o smlouv∞ (renegociace smlouvy);

f) dohodnutΘ postupy pojednßvajφcφ o zm∞nßch ve stßvajφcφ situaci, kterΘ nedosßhly stupn∞, jen₧ by vy₧adoval novΘ jednßnφ o dohod∞;

g) pokud je pou₧iteln², pak aplikovat dohodnut² da≥ov² postup v pomocn²ch otßzkßch;

h) termφny a podmφnky, kterΘ musφ b²t da≥ov²m poplatnφkem spln∞ny, aby vzßjemnß dohoda z∙stala v platnosti, spolu s postupy, kterΘ by zajistily, ₧e da≥ov² poplatnφk tyto termφny a podmφnky splnφ;

i) podrobnosti o poplatnφkov²ch povinnostech v∙Φi da≥ov²m sprßvßm jako v²sledek domßcφ realizace procesu MAP APA (nap°. v²roΦnφ zprßvy, protokoly, oznßmenφ zm∞n v zßkladnφch p°edpokladech atd.);

j) aby se zajistila d∙v∞ra da≥ov²ch poplatnφk∙ a p°φsluÜn²ch ·°ad∙ v procesu MAP APA, v n∞m₧ dochßzφ k volnΘ v²m∞n∞ informacφ, potvrzenφ, ₧e veÜkerΘ informace poskytnutΘ da≥ov²m poplatnφkem v p°φpad∞ MAP APA budou pln∞ chrßn∞ny v mo₧nΘm rozsahu p°ed odtajn∞nφm podle tuzemskΘho prßva p°φsluÜnΘ jurisdikce a ₧e veÜkerΘ informace, vym∞≥ovanΘ mezi p°φsluÜn²mi zainteresovan²mi ·°ady, budou v takovΘm p°φpad∞ chrßn∞ny v souladu s p°φsluÜnou dvoustrannou dohodou a domßcφm prßvem.

iv) Realizace procesu MAP APA

a) Projev ·Φink∙ procesu MAP APA a poskytnutφ potvrzenφ da≥ovΘmu poplatnφku

67. Po tom, co byl koneΦn∞ odsouhlasen proces MAP APA, vy₧adujφ z·Φastn∞nΘ da≥ovΘ ·°ady, aby se ·Φinek dohody projevil v jejich vlastnφ jurisdikci. Da≥ovΘ sprßvy by se m∞ly n∞jak²m zp∙sobem dohodnout se sv²mi da≥ov²mi poplatnφky v souladu se vzßjemnou dohodou, kterß je platnß mezi p°φsluÜn²mi ·°ady. Toto potvrzenφ nebo dohoda by m∞ly dßt da≥ovΘmu poplatnφku jistotu, ₧e transakce, t²kajφcφ se p°evodnφch cen a krytΘ procesem MAP APA, nebudou upravovßny, pokud bude da≥ov² poplatnφk dodr₧ovat lh∙ty a podmφnky vzßjemnΘ dohody tak, jak se tato odrß₧φ v tuzemskΘ dohod∞ nebo potvrzeni a pokud neuΦinφ v pr∙b∞hu procesu materißln∞ faleÜnΘ nebo zavßd∞jφcφ prohlßÜenφ vΦetn∞ prohlßÜeni ve v²roΦnφ zprßv∞ o dodr₧ovßnφ podmφnek. Termφny a podmφnky by m∞ly obsahovat jistΘ p°edpoklady, kterΘ, v p°φpad∞ jejich nedodr₧enφ, by mohly vy₧adovat ·pravu anebo ·vahu o sjednßnφ novΘ dohody.

68. Zp∙sob, jak²m bude tento souhlas nebo osv∞dΦenφ dßno, se bude liÜit v zßvislosti na ka₧dΘ zemi a p°esnß forma bude zßviset na jednotlivΘm tuzemskΘm prßvu a praxi. V n∞kter²ch zemφch potvrzenφ (osv∞dΦenφ) nebo dohoda bude mφt formu ujednßnφ APA podle p°φsluÜnΘho tuzemskΘho postupu. Aby vzßjemnß dohoda byla realizovßna efektivn∞, domßcφ potvrzenφ nebo dohoda musφ b²t v souladu s postupem MAP APA a poskytovat da≥ovΘmu poplatnφku jako minimum stejn² u₧itek, jak je ujednßno ve vzßjemnΘ dohod∞. Na dopln∞nφ lze uvΘst, ₧e tam, kde nebylo mo₧nΘ zcela vylouΦit dvojφ zdan∞nφ, mß jedna ze z·Φastn∞n²ch jurisdikcφ mo₧nost poskytnout jednostrannou ·levu z dvojφho zdan∞nφ podle domßcφho potvrzujφcφho postupu. Tudφ₧ toto potvrzenφ nebo dohoda mohou pokr²t dodateΦnΘ zßle₧itosti ve vztahu k t∞m, kterΘ jsou ji₧ obsa₧eny v procesu MAP APA, nap°φklad tuzemskΘ da≥ovΘ naklßdßni u dalÜφch nebo pomocn²ch otßzek, dodateΦnΘ protokoly nebo po₧adavky na dokumentaci a vypl≥ovßnφ zprßv. PΘΦe by m∞la b²t v∞novßna ujiÜt∞nφ, ₧e ₧ßdn² z dodateΦn²ch v²raz∙, kterΘ obsahuje domßcφ potvrzenφ nebo dohoda, nenφ v rozporu s pojmy obsa₧en²mi v procesu MAP APA.

b) Mo₧nost zp∞tnΘho p∙sobenφ ("Roll back")

69, Jak da≥ovΘ sprßvy, tak i da≥ov² poplatnφk nejsou v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nuceny pou₧φt metodiku odsouhlasenou jako souΦßst procesu MAP APA na da≥ovΘ obdobφ konΦφcφ p°ed zapoΦetφm prvnφho roku dohody MAP APA (Φasto u₧φvan² termφn zp∞tnΘho p∙sobenφ "rolling back"). SkuteΦn∞ je nemo₧nΘ tak postupovat, kdyby potom p°evlßdl jin² vzorek skuteΦnostφ. AvÜak metodika, kterß mß b²t perspektivn∞ pou₧ita podle postupu MAP APA, m∙₧e b²t pouΦnß p°i urΦovßnφ, jak naklßdat se srovnateln²mi transakcemi v d°φv∞jÜφch letech. V n∞kter²ch p°φpadech ji₧ mohou b²t p°evodnφ ceny p°edm∞tem zkoumßnφ jednou da≥ovou sprßvou za ·Φetnφ obdobφ, kterß p°edchßzejφ obdobφ MAP APA, a tato da≥ovß sprßva a da≥ov² poplatnφk mohou vyjßd°it p°ßnφ vyu₧φt tΘto p°φle₧itosti,aby dohodnutß metodika byla vyu₧ita k vy°eÜeni uΦin∞nΘho dotazu. V souladu s tuzemsk²mi prßvnφmi po₧adavky m∙₧e da≥ovß sprßva projevit ·mysl, aby p°φsluÜnß ·prava byla pou₧ita dokonce bez poplatnφkova po₧adavku nebo souhlasu. Jestli₧e si da≥ov² poplatnφk p°eje mφt jistotu, ₧e obdr₧φ ·levu z dvojφho zdan∞nφ, souhlas druhΘ dotyΦnΘ da≥ovΘ sprßvy (da≥ov²ch sprßv) ze zp∞tnΘho p∙sobenφ by byl nezbytn². Zp∙sobilost p∙sobit zp∞tn∞ bude tΘ₧ zßviset na p°φsluÜnΘm tuzemskΘm prßvu a smlouv∞, nap°φklad pokud jde o Φasovß omezenφ.

E. Monitorovßnφ procesu MAP APA

70. PodstatnΘ je, ₧e da≥ovΘ sprßvy jsou zp∙sobilΘ stanovit, ₧e da≥ov² poplatnφk je vßzßn lh∙tami a podmφnkami, na nich₧ je zalo₧ena vzßjemnß dohoda, a to po dobu jejφho trvßni. Proto₧e vzßjemnß dohoda je uΦin∞na mezi da≥ov²mi sprßvami a da≥ov² poplatnφk nenφ Φßstφ takovΘho ujednßnφ, da≥ovß sprßva musφ spolΘhat na tuzemskΘ potvrzenφ nebo dohadovacφ postup popsan² v²Üe, aby bylo mo₧no monitorovat dodr₧ovßnφ dohodnut²ch zßsad da≥ov²m poplatnφkem. Jakmile by se da≥ov² poplatnφk ne°φdil termφny a podmφnkami ujednßnφ MAP APA, pak by ji₧ nebylo t°eba, aby byl postup MAP APA nadßle aplikovßn. Tento oddφl je proto zam∞°en na aspekty domßcφch postup∙ nezbytn²ch pro ·sp∞Ünou realizaci ujednßnφ MAP APA a na nezbytnß opat°enφ, kterß by zajistila, ₧e da≥ov² poplatnφk bude dodr₧ovat vÜechny jeho podmφnky a Φasovß vymezeni.

i) Protokolovßnφ

71. Da≥ov² poplatnφk a da≥ovΘ sprßvy by m∞ly souhlasit s druhy dokument∙ a zßznam∙ (vΦetn∞ nezbytn²ch p°eklad∙), kterΘ musφ da≥ov² poplatnφk vΘst a uschovßvat za ·Φelem ov∞°enφ si rozsahu, jak dodr₧uje ustanovenφ MAP APA. M∞l by b²t dodr₧ovßn pokyn dan² v kapitolßch IV a V Sm∞rnice o stanovenφ p°evodnφch cen, aby se zabrßnilo tomu, ₧e dokumentaΦnφ po₧adavky by se staly p°φliÜ zat∞₧ujφcφmi. Ustanovenφ t²kajφcφ se obdobφ, kdy je nutnΘ mφt dokumenty v dr₧b∞ a kdy je t°eba odpov∞d∞t na po₧adavek p°edlo₧enφ dokument∙ a zßznam∙, m∙₧e b²t rovn∞₧ zahrnut ve vzßjemnΘ dohod∞.

ii) Monitorovacφ mechanismus

a) V²roΦnφ zprßvy

72. Da≥ov² poplatnφk m∙₧e b²t po₧ßdßn, aby p°edklßdal, dodatkem ke svΘmu da≥ovΘmu p°iznßnφ, za ka₧dΘ roΦnφ zda≥ ovacφ obdobφ nebo ·Φetnφ obdobφ, kterΘ je kryto ujednßnφm MAP APA, roΦnφ zprßvu popisujφcφ poplatnφkovy souΦasnΘ operace v tomto roce a prokazujφcφ pln∞nφ termφn∙ a podmφnek ujednßnφ MAP APA vΦetn∞ informace, kterß je nezbytnß pro rozhodnutφ, zda byly dodr₧eny rozhodujφcφ p°edpoklady nebo dalÜφ zßruky. Tato informace by m∞la b²t poskytnuta da≥ov²m poplatnφkem da≥ovΘ sprßv∞, s nφ₧ byla uzav°ena tuzemskß dohoda nebo potvrzenφ zp∙sobem, Θtery' nabφzφ p°φsluÜnΘ tuzemskΘ prßvo nebo tuzemsk² postup.

b) Audit

73. Ujednßnφ MAP APA se aplikuje pouze v∙Φi stranßm specifikovan²m v dohod∞ a ve vztahu ke specifick²m transakcφm. Existence takovΘ dohody nebrßnφ z·Φastn∞n²m da≥ov²m sprßvßm provßd∞t auditorskou Φinnost v budoucnosti, aΦkoli jak²koli audit u transakcφ, kterΘ jsou pokryty ujednßnφm MAP APA, by m∞l b²t omezen na stanovenφ rozsahu, v jakΘm da≥ov² poplatnφk dodr₧uje jeho termφny a podmφnky, a zda okolnosti a p°edpoklady nezbytnΘ pro spolehlivou aplikaci zvolenΘ metodiky stßle jeÜt∞ trvajφ. DotyΦnΘ davovΘ sprßvy mohou vy₧adovat od da≥ovΘho poplatnφka,aby stanovil, ₧e:

a) dodr₧el termφny a podmφnky ujednßnφ MAP APA;

b) zastupovßnφ v nßvrhu, v²roΦnφ zprßvy a doprovodnß dokumentace z∙stßvß platnou a ₧e jakΘkoli materißlnφ zm∞ny ve skuteΦnostech nebo okolnostech byly zahrnuty do v²roΦnφch zprßv;

c) metodika byla p°esn∞ a soustavn∞ aplikovßna v souladu s termφny a podmφnkami ujednßnφ MAP APA; a

d) rozhodujφcφ p°edpoklady, tvo°φcφ zßklad metodiky p°evodnφch cen, z∙stßvajφ v platnosti.

iii) D∙sledky nedodr₧ovßna MAP APA nebo zm∞ny v okolnostech

74. ObecnΘ d∙sledky nedodr₧ovßnφ termφn∙ a podmφnek MAP APA nebo nezdar p°i napln∞nφ rozhodn²ch p°edpoklad∙ i) nastolφ otßzku termφn∙ MAP APA,

ii) uvede do chodu dalÜφ dohodu mezφ p°φsluÜn²mi ·°ady, jak postupovat p°i takovΘm nedodr₧enφ ujednßnφ nebo ne·sp∞chu a

iii) nastolφ pou₧itelnost tuzemskΘho prßva nebo procesnφch ustanovenφ.

To znamenß, ₧e ujednßnφ MAP APA samo v²slovn∞ p°edepφÜe postupy, kterΘ budou nßsledovat, nebo popφÜe d∙sledky, kterΘ vzniknou za situace, kdy nedojde k pln∞nφ nebo se pln∞nφ nezda°φ. Za takov²ch situacφ mohou p°φsluÜnΘ ·°ady podle vlastnφ ·vahy vstoupit do jednßni o tom, jakß akce by m∞la b²t podniknuta, p°φpad od p°φpadu. KoneΦn∞ tuzemskΘ prßvo nebo procesnφ pravidla mohou stanovit d∙sledky nebo povinnosti, kterΘ to p°inese da≥ovΘmu poplatnφku a dotyΦnΘ sprßv∞ danφ. Nßsledujφcφ odstavce poskytujφ nßvod podobn² p°ijat²m postup∙m v n∞kter²ch jurisdikcφch, kter² se ve svΘm celku ukßzal jako fungujφcφ. Je vÜak t°eba zd∙raznit, ₧e n∞kterΘ da≥ovΘ sprßvy si mohou p°ßt zvolit odchylnΘ postupy a p°φstupy.

75. Kdy₧ da≥ovΘ sprßvy zjistφ, ₧e po₧adavek ujednßnφ MAP APA nebyl napln∞n, mohou p°esto souhlasit, opφrajφce se o termφny a podmφnky ujednßnφ MAP APA, aby toto dßle pokraΦovalo, nap°φklad tam, kde ·Φinek ne·sp∞chu vyrovnat se s podmφnkami nemß materißlnφ povahu. Pokud nesouhlasφ s pokraΦovßnφm aplikace ujednßnφ MAP APA, existujφ t°i mo₧nΘ volby pro da≥ovou sprßvu. Povaha Φinnosti, kterß mß nßsledovat, zpravidla zßvisφ na tom, jak vß₧nΘ bylo nedodr₧ovßnφ ujednßnφ.

76. Nejp°φsn∞jÜφ Φinnost je odvolßnφ, kterΘ mß ·Φinek ten, ₧e s da≥ov²m poplatnφkem je naklßdßno, jako by se ujednßnφ MAP APA nikdy ne·Φastnil. MΘn∞ vß₧nΘ je zruÜenφ, Φφm₧ je mφn∞no, ₧e s da≥ov²m poplatnφkem je naklßdßno, jako by ujednßnφ MAP APA bylo ·ΦinnΘ a v prßvnφ sφle, ale pouze do okam₧iku zruÜenφ a nikoliv pro celΘ navr₧enΘ obdobφ. Jestli₧e ujednßnφ MAP APA je zruÜeno nebo odvolßno, potom pro ta zda≥ovacφ roΦnφ obdobφ nebo ·Φetnφ obdobφ, jich₧ se zruÜenφ nebo odvolßnφ t²kß, si p°φsluÜnΘ da≥ovΘ sprßvy a da≥ovφ poplatnici ponechßvajφ svß prßva podle sv²ch tuzemsk²ch p°edpis∙ a smluvnφch ustanovenφ, jako by k ujednßnφ MAP APA se v∙bec nep°istoupilo. KoneΦn∞ ujednßnφ MAP APA m∙₧e b²t revidovßno, Φφm₧ je mφn∞no, ₧e da≥ov² poplatnφk bude mφt stßle u₧itek z ujednßni MAP APA po celΘ navrhovanΘ obdobφ, aΦkoliv r∙znΘ podmφnky se aplikujφ p°ed a po datu revize, DalÜφ podrobnosti jsou uvedeny nφ₧e.

a) Odvolßnφ ujednßnφ MAP APA

77. Da≥ovß sprßva m∙₧e odvolat ujednßnφ MAP AFA (bud jednostrann∞ nebo po vzßjemnΘ dohod∞) jestli₧e bylo zjiÜt∞no, ₧e:

a) doÜlo k nesprßvnΘmu vylφΦenφ, chyb∞ nebo opomenutφ, kterΘ lze p°ipsat na ·kor nedbalosti, nedostatku pΘΦe nebo ·myslnΘ chyb∞ da≥ovΘho poplatnφka p°i vypl≥ovßnφ po₧adavku na MAP APA a jeho p°edlo₧enφ, v²roΦnφch zprßv nebo jinΘ podp∙rnΘ dokumentace nebo p°i poskytovßnφ k v∞ci se vztahujφcφch informacφ; nebo

b) ·Φastnφcφ se da≥ov² poplatnφk (-ci) materißln∞ nevyhov∞li) zßkladnφ podmφnce nebo lh∙tßm MAP APA.

78. Kdy₧ je ujednßnφ MAP APA odvolßno, toto p∙sobφ zp∞tn∞ k prvΘmu dni prvΘho roku, jeho₧ se zdan∞nφ t²kß nebo k prvΘmu dni ·Φetnφho obdobφ, kdy ujednßnφ poΦalo p∙sobit a ujednßnφ MAP APA nebude mφt nadßle ₧ßdnou sφlu a ·Φinnost pro dotyΦnΘho da≥ovΘho poplatnφka (-ky) a dalÜφ da≥ovou sprßvu. Vzhledem k vß₧nΘmu ·Φinku uvedenΘ Φinnosti da≥ovß sprßva navrhujφcφ odvolßni ujednßnφ MAP APA by tak m∞la uΦinit pouze po peΦlivΘm a opatrnΘm zhodnoceni v²znamn²ch skuteΦnostφ a m∞la by informovat a konzultovat v∞c s dotyΦn²m da≥ov²m poplatnφkem (-ky) a dalÜφ da≥ovou sprßvou(-ami) za stanoven²ch Φasov²ch podmφnek.

b) ZruÜenφ ujednßnφ MAP APA

79. Da≥ovß sprßva m∙₧e zruÜit ujednßnφ MAP APA (bud' jednostrann∞ nebo po vzßjemnΘ dohod∞), kdy₧ je zjiÜt∞no, ₧e vznikla jedna z nßsledujφcφch situacφ:

a) doÜlo k nesprßvnΘmu vylφΦenφ, chyb∞ nebo opomenuti, kterΘ nelze p°iΦφtat jako nedbalost, nedostatek pΘΦe nebo zßm∞rnou chybu da≥ovΘho poplatnφka p°i vypln∞nφ po₧adavku na MAP APA a p°i po°izovßnφ v²roΦnφch zprßv nebo dalÜφ doprovodnΘ dokumentace nebo p°i poskytovßni p°φsluÜn²ch informacφ; nebo

b) da≥ov² poplatnφk jako₧to ·Φastnφk materißln∞ nevyhov∞l lh∙tßm nebo podmφnkßm ujednßnφ MAP APA; nebo

c) byl materißln∞ poruÜen jeden nebo vφce rozhodn²ch p°edpoklad∙; nebo

d) doÜlo ke zm∞n∞ da≥ovΘho prßva vΦetn∞ ustanovenφ smlouvy t²kajφcφ se ujednßnφ MAP APA; a neukßzalo se jako mo₧nΘ revidovat dohodu (viz odst. 80-82 nφ₧e), kterß by poΦφtala se zm∞nou okolnostφ.

80. Kdy₧ dochßzφ ke zruÜenφ ujednßnφ MAP APA, pak datum zruÜenφ bude stanoveno podle povahy udßlosti, kterß vedla ke zruÜenφ. M∙₧e to b²t zvlßÜtnφ datum, nap°φklad kdy₧ udßlost, kterß zavdala p°φΦinu ke zruÜenφ, p°edstavovala materißlnφ zm∞nu v da≥ovΘm prßvu (aΦkoliv ujednßnφ MAP APA m∙₧e stßle p∙sobit po p°echodnou dobu od data zßkonnΘ zm∞ny do zruÜenφ ujednßnφ). V dalÜφch p°φpadech bude zruÜenφ ·ΦinnΘ pro jednotlivΘ roΦnφ zda≥ovacφ nebo ·Φetnφ obdobφ, nap°φklad tam, kde doÜlo k materißlnφ zm∞n∞ jednoho z rozhodujφcφch p°edpoklad∙, kterou nelze p°ipsat jednotlivΘmu datu v tomto roΦnφm nebo ·Φetnφm zda≥ovacφm obdobφ. Ujednßnφ MAP APA nebude mφt dßle ₧ßdnou p∙sobnost na dotyΦnΘho da≥ovΘho poplatnφka(-ky) nebo na jinou da≥ovou sprßvu od data zruÜenφ.

81. Da≥ovß sprßva m∙₧e upustit od zruÜeni ujednßnφ MAP APA, jestli₧e davov² poplatnφk poukß₧e na skuteΦn² d∙vod, aby uspokojil davovou sprßvu a jestli₧e souhlasφ s ·pravou navr₧enou da≥ovou sprßvou k oprav∞ nesprßvn²ch ·daj∙, chyb, opomenutφ nebo nedodr₧enφ podmφnek nebo vezme v ·vahu zm∞ny v rozhodujφcφch p°edpokladech, zm∞ny da≥ovΘho zßkona nebo p°φsluÜn²ch ustanovenφ smlouvy t²kajφcφ se procesu APA. Takovß Φinnost dßvß podn∞t k provedenφ revize ujednßnφ MAP APA (viz nφ₧e).

82. Da≥ovß sprßva navrhujφcφ zruÜenφ mß za povinnost informovat a konzultovat v∞c s dotyΦn²m da≥ov²m poplatnφkem (-y) a dalÜφ da≥ovou sprßvou (-ami) v urΦitΘm ΦasovΘm obdobφ. Tato konzultace by m∞la zahrnovat vysv∞tlenφ d∙vod∙ pro kterΘ je navrhovßno, aby ujednßnφ APA bylo zruÜeno. Da≥ovΘmu poplatnφku musφ b²t dßna p°φle₧itost odpov∞d∞t do doby, ne₧ by bylo vydßno koneΦnΘ rozhodnutφ.

c) Revize ujednßnφ MAP APA

83. Platnost metodiky p°evodnφch cen zßvisφ na rozhodujφcφch p°edpokladech, kterΘ se aplikujφ po dobu trvßnφ ujednßnφ MAP APA. Toto ujednßnφ resp. proces a tuzemskΘ potvrzenφ (osv∞dΦenφ) nebo dohoda by proto vy₧adovaly, aby da≥ov² poplatnφk notifikoval p°φsluÜnΘ da≥ovΘ sprßv∞ (-ßm) ka₧dou zm∞nu. Jestli₧e po vyhodnocenφ da≥ov²ch sprßv je zjiÜt∞no, ₧e doÜlo k materißlnφ zm∞n∞ podmφnek tvo°φcφch rozhodujφcφ p°edpoklady, ujednßnφ MAP APA m∙₧e b²t revidovßno, aby promφtlo zm∞ny, k nφm₧ doÜlo. Jak bylo pojednßno v²Üe, ujednßnφ MAP APA m∙₧e takΘ obsahovat p°edpoklady, kterΘ, aΦ vzdßlenΘ tomu, aby ovlivnily platnost ujednßnφ MAP APA, p°esto oprav≥ujφ k revizi za ·Φasti dotyΦn²ch stran. Jednφm z v²sledk∙ takovΘho p°ezkoumßnφ m∙₧e b²t op∞t revize MAP APA. V °ad∞ p°φpad∙ vÜak termφny a podmφnky ujednßnφ MAP APA mohou b²t dostateΦn∞ pru₧nΘ, aby poΦφtaly s ·Φinky takov²ch zm∞n bez nutnosti revize.

84. Oznßmenφ da≥ovΘho poplatnφka(∙) da≥ovΘ sprßv∞ (-ßm), ₧e k takovΘ zm∞n∞ doÜlo, by m∞lo b²t sd∞leno, je-li to mo₧nΘ, ihned, jakmile zm∞na nastala nebo jakmile se da≥ov² poplatnφk o tΘto zm∞n∞ dozv∞d∞l, a pokud je vy₧adovßno podßnφ v²roΦnφ zprßvy za uveden² rok nebo za ·Φetnφ obdobφ, tak ne pozd∞ji, ne₧ je stanovena lh∙ta pro jejφ podßnφ. Je ₧ßdoucφ, aby podßnφ bylo uΦin∞no vΦas, aby dotyΦnΘ strany m∞ly vφce Φasu pro dosa₧enφ dohody o revizi ujednßnφ MAP APA, a tφm snφ₧ily pravd∞podobnost p°φpadnΘho zruÜenφ.

85. RevidovanΘ ujednßnφ MAP APA musφ stanovit datum, od kdy je revize ·Φinnß a takΘ datum, od n∞ho₧ p∙vodnφ ujednßnφ MAP APA ztrßcφ ·Φinnost. Pokud m∙₧e b²t datum zm∞ny p°esn∞ identifikovßno, potom b∞₧n∞ by revize nabyla ·Φinnosti od tohoto data, ale pokud p°esnΘ datum nem∙₧e b²t zjiÜt∞no, potom ujednßnφ MAP APA je t°eba revidovat s ·Φinky od prvΘho dne ·Φetnφho obdobφ, kterΘ nßsleduje po tom, v n∞m₧ ke zm∞n∞ doÜlo. Pokud se da≥ovΘ sprßvy a da≥ov² poplatnφk nemohou dohodnout na nutnosti revidovat ujednßnφ MAP APA nebo jak revidovat postup dle MAP APA, toto ujednßnφ bude zruÜeno a nebude mφt nadßle ₧ßdn² prßvnφ ·Φinek a p∙sobnost ve vztahu k z·Φastn∞n²m da≥ov²m poplatnφk∙m a da≥ov²m sprßvßm. Stanovenφ data ·Φinnosti zruÜenφ ujednßnφ MAP APA se °φdφ stejn²mi zßsadami jako p°i stanovenφ data revize.

iv) Obnoveni ujednßnφ MAPAPA

86. Po₧adavek na obnovenφ ujednßnφ MAP APA by m∞l b²t uΦin∞n v Φase p°edepsanΘm ·Φastnick²mi da≥ov²mi sprßvami s p°ihlΘdnutφm k nezbytnosti zφskat dostatek Φasu, aby da≥ovΘ sprßvy upravily a vyhodnotily novou ₧ßdost a spolu s da≥ov²m poplatnφkem(-ky) dosßhly dohody. V∞ci by napomohlo, kdyby proces obnovy zapoΦal jeÜt∞ p°ed tφm, ne₧ existujφcφ ujednßnφ MAP APA p°estalo platit.

87. Formßt, postup a vyhodnocenφ ₧ßdosti o obnovu by obvykle m∞ly b²t podobnΘ nßle₧itostem p°i prvnφ ₧ßdosti o sjednßnφ MAP APA. AvÜak nezbytn² stupe≥ podrobnostφ m∙₧e b²t omezen se souhlasem z·Φastn∞n²ch da≥ov²ch sprßv, zvlßÜt∞ kdy₧ zde nedoÜlo k materißlnφm zm∞nßm ve skuteΦnostech a okolnostech p°φpadu. Obnovenφ ujednßnφ MAP APA nenφ automatickΘ a Zßvisφ na souhlasu vÜech dotyΦn²ch stran a na tom, jak da≥ov² poplatnφk, mezi jin²m, prokß₧e, ₧e bude dodr₧ovat termφny a podmφnky existujφcφho ujednßnφ MAP APA. Metodika, lh∙ty a podmφnky obnovenΘho ujednßnφ MAP APA samoz°ejm∞ se mohou liÜit od p°edchozφho ujednßnφ MAP APA.