Verze: 3/2000 - freeware pro MS-DOS kompatibiln Copyright (c) 1998-2000 CULT Autor: LeOnaRDo/CULT (leonardo.cult@post.cz) Adresa: Milan Matlk, Sosnov 360, 739 61 Tinec OBSAH: A. PROGRAM A.1 NOV PRVKY PROGRAMU A.2 VHODY A.3 NEVHODY B. DOPORUEN K VUCE C. POPIS FUNKC PROGRAMU C.1 DATABZE - popis databz C.1.1 EXPORT DATABZ C.1.2 IMPORT DATABZ C.2 LEKCE - popis lekc C.3 NSTROJE C.4 VOLITELN C.5 KONEC D. JAZYKOV PODPORA E. PODKOVN A. PROGRAM ~~~~~~~~~~~ Language Trainer je vukov program zajiujc efektivn vuku cizch jazyk (pednostn anglickho jazyka). Umouje vyuovat slovn zsobu a zkladn vtn spojen formou zkouen tak, aby bylo dosaeno co nejvy- innosti vuky. A.1 NOV PRVKY PROGRAMU ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Jeliko ciz jazyky a samozejm i jazyk esk, maj mnoho polysmic- kch vyjden obohatil jsem strukturu zznamu lekce krom dvou zklad- nch poloek, jimi jsou slovko samotn a jeho peklad, tak o poloky "poznmka k slovku" a "poznmka k pekladu slovka". Mjme napklad anglick slovko "branch", kter v pekladu me znamenat "vtev" nebo tak "poboka": FORMT ZPISU SLOVN LEKCE ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ dek Vraz Pklad Barevn odlien ------------------------------------------------------------------------- n*4+1 1. branch ################ n*4+2 2. (noun) (of a tree) ################ n*4+3 3. vtev //////////////// n*4+4 4. (stromu) //////////////// Mnoho vukov podobn koncipovanch program obsahuje jednu velice vuku znehodnocujc chybu a tou je ast opakovn stejnho zadn. Setkal jsem se s mnoha takovmi programy a mohu ci, e jeden takov jsem smazal hned pot, co se m ptkrt zeptal na slovko "dog". Tak prv tato skutenost dala za vznik tomuto programu. Vytvoil jsem troku sloitj (a chaotitj :-) ) algoritmus, kter kad jednou zadan slovko zaad do fronty a piad mu nhodnou hodnotu podle intervalu nastaven frekvence. Tato hodnota je po kadm zadn dalch slov sniovna a po dosaen nulov hodnoty je toto slovko z fronty vytaeno a zadno. Jednoduch, e? ;-) A.2 VHODY ~~~~~~~~~~~ Z vlastn zkuenosti a ze zkuenosti mch ptel, kte tento program testovali a mimojin jej stle pouvaj, mohu vyjmenovat nkter objeven vhody. ;-) Nespornou vhodou je fakt, e pi vuce nejste mylenkov rozptylovni, jste soustedni pouze na vuku, resp. na zodpovzen zadanho slovka i slovnho spojen. Pi vuce se ute najednou slovka pekldat, pst a pokud poznmkov dek obsahuje vslovnost tak tak vyslovovat. Pro uivatele, kte ovldaj metodu psan vemi deseti, je vuka slov- ek v tomto programu navc velice rychl. Tento program umouje tak velice snadnou penositelnost nejen celch databz, ale tak i jednotlivch lekc (viz C.1). A.3 NEVHODY ~~~~~~~~~~~~~ Pro uivatele, ke neovldaj metodu psan vemi deseti, je vuka slo- vek v tomto programu celkem pomal, poukud tedy neovldaj jinou metodu zaruujc rychl psan (nap. pou rychle dvma prsty nebo pouvaj sek- retku.) Pro ty z vs, kte tento problm mte, doporuuji upravit si nastaven vuky a pouvat funkci OPAKOVN s tm, e budete odpovdat vduchu a sami sebe kontrolovat podle zobrazen sprvn odpovdi po stisku klvesy ENTER. B. DOPORUEN K VUCE ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Pi vuce doporuuji ke kadmu zadanmu slovku pipojit vlastn vi- zuln pedstavu. Tento postup umocuje efektivnost vuky a pouit takto nauench slovek v bاnm hovoru je pak vce automatick. Kadou lekci provdjte neperuen a do dosaen 100% znalosti a to dvakrt - cizojazyn-esky a esko-cizojazyn. Ped vukou si zvolte pro vs optimln nastaven vuky. Nkomu nedl pote nauit se slovka s mrnm nastavenm, nkdo naopak potebuje tato nastaven psnj. Samozejm je nutno brt v vahu, e psnj nasta- ven prodluuj dlku vuky. Dky velk variabilit nastaven efektivnosti vuky je zde ponechn velk prostor pro experimentovn a dosahovn jet lepch vsledk. Dal dobrou radou je nic nepehnt, tedy ani mnostv slov nauench v prbhu jednoho dne. Obvykle sta maximln 50 slov, slovnch spojen i vt za jeden den. Mli bychom nechat urit as svmu podvdom naue- n slovka uspodat. Po uritm asovm odstupu doporuuji dve vyuova- nou lekci nkolikrt zopakovat. Samozejm nejlep je tyto slovka asto pouvat. C. POPIS FUNKC PROGRAMU ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ C.1 DATABZE - popis databz ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Toto menu obsahuje seznam vech databz, kter se v aktulnm adresi nachzej. Databze lze vytvet, mazat, mnit jejich popis, vybrat. Soubory databze se vyhledvaj podle filtru "????.LTD", kde prvn tyi znaky pedstavuj identifikaci databze. Nzvy soubor lekc v databzi se pak hledaj podle filtru "????n.LES". Pklad: databze_soubor = ENGL.LTD lekce_soubory jsou potom nap. ENGL0.LES, ENGL1.LES Pokud v zadn identifikace pouijete mezeru, pak je tato mezera v nzvu nahrazena podtrtkem "_". Krat identifikace ne jsou 4 zn. se dopln stejnm zpsobem do 4 zn. C.1.1 EXPORT DATABZ ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Pokud hodlte sv pracn vytvoen databze zlohovat na vmnn mdium nebo je hodlte zkoprovat svmu pteli, postupujte takto. V nabdce Data- bze zvolte funkci "edituj nzev" u vmi vybran databze. V poli "Identi- fikace souboru" (viz C.1) je zobrazen identifikan etzec databze. Opuste program a v ktermkoliv souborovm manaeru zkoprujte na clov msto vechny soubory odpovdajc filtru ????*.LES, kde ???? pedstavuje identifikan etzec databze (identifikaci souboru). Pokud mte aspo trochu zkuenosti s MS-DOSem ale nebo take s jinm OS, tak snad nen nutno vysvtlovat, e symbol '*' nahrazuje skoro jakkoliv etzec a symbol '?' skoro jakkoliv znak ;-). Samozejm nezapomte tak na clov msto zkoprovat soubor ????.LTD. Pokud zapomenete, nic se nedje. Budouc importace bude vyadovat pouze o jeden krok navc (viz C.1.2). C.1.2 IMPORT DATABZ ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Instalace dve vytvoen databze se provd jednodue, pouze zkopro- vnm pslunch soubor *.LTD a *.LES do adrese Language Trainera. Pokud jste si od ptele sthli pouze soubory *.LES, je instalace stejn, pouze s tm rozdlem, e po zkoprovn do adrese LT je teba vytvoit databzi s identifikac shodnou s prvnmi tymi znaky souboru *.LES (samo- zejm, e ne run, ale v menu Databze ;-). C.2 LEKCE - popis lekc ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Toto menu obsahuje seznam vech lekc, kter odpovdaj filtru zvolen databze, a kter se nachz v aktulnm adresi. Lekce lze vytvet, mazat, zvolit, mnit jejich popisy a typ. Typ lekce uruje, zda-li je mono lekci pout jako vukovou nebo ne. Do vukovch pat vechny, kter obsahuj slovn nebo vtnou zsobu a to minimln dva zznamy. Jako nevukov lekce si mete naeditovat textov soubory obsahu- jc napklad vysvtlen gramatiky, nebo rzn jin texty. Pokud je u lekce zvolen poloka "pro vuku", bude v okn prohlen nebo editace zobrazeno pomocn pruhovan pozad. C.3 NSTROJE ~~~~~~~~~~~~~ Po zvolen poloky menu "nstroje" se vm zobraz menu s nstroji a okno, kter informuje o aktivn databzi a lekci. VUKA - vuka lekce d se dle volitelnch nastaven. OPAKOVN - opakovn lekce Pi opakovn je za sprvnou odpov pitn 1 bod, za patnou 0 bod. Program vm zad kad slovo pouze tolikrt, na kolik je nastavena poloka "horn limit" ve volitelnch nastavench. Po zopakovn program zobraz dotaz na zobrazen slovek, kter nedoshly hornho bodovho limitu. Mete si tak poznamenat ve- chna slova, kter vm dlaj pote, a ppadn je naeditovat spolu s ostatnmi do zvltn lekce. PROHL֦EN - prohlen obsahu lekce EDITACE - editace lekce Vechny soubory lekc nejsou nijak kdovny, aby je bylo mono edi- tovat i mimo program LT. Editor neumouje koprovn pes schrnku a pr malikost :-), bez kterch se mete pi editaci slovn zso- by a podobn obejt. Pokud budete lekci editovat pomoc jinho editoru, mjte na pamti, e prvn dek souboru obsahuje popis lekce a druh typ (V-pro vuku, N-nen pro vuku). Pi natn program automaticky odzne dky na povolenou dlku (76 zn.). HLEDAT - hledn textu Po zadn textu program prohled v aktivn databzi vechny lekce a zobraz v ppad jeho nalezen nzev lekce a dal pesnj daje o jeho umstn. Dle v ppad lekce pro vuku zobraz slovko i vtu i s jeho pe- kladem a poznmkou. Jak je patrn, d se funkce hledn do jist mry pout i jako slovnk. Vyhledvn je provdno bez rozliovn velkch a malch psmen. VSLEDKY - vsledky posledn vuky, opakovn TISK - tisk lekce pes LPT1 Umouje tisk s hlavikou, bez hlaviky. U lekc pro vuku nabz mo- nost tisku s poznmkama nebo bez nich. V ppad tisku bez poznmek je mono zvolit tisk sekvenn, tedy v tomto formtu: branch - vtev car - auto v opanm ppad budou poloky slovka i pekladu titny na samostat- n dek. C.4 VOLITELN ~~~~~~~~~~~~~~ Zde si mete nastavit vlastn parametry a efektivitu vuky. Popis jednotli- vch poloek je vysvtlen v doprovodnm okn. Zmnn nastaven se ukldaj do souboru LTCNF.SET. V ppad jeho pokoze- n jej klidn smate. Program jej pi ptm sputn vytvo jako implicitn. C.5 KONEC ~~~~~~~~~~ Tuhle poloku budete doufm pouvat co nejmn, protoe zpsobuje ukonen programu. :-) Po ukonen programu se ulo posledn nastaven, vsledky, aktivn databze a lekce (viz. C.4). Pi optnm sputn jsou pak tyto hodnoty znovu nateny. D. JAZYKOV PODPORA ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Jazykov podpora, se piznvm, je ponkud odflknut. Nicmn pokusil jsem se alespo o toto: Pi editaci a v prosted vuky jsem vytvoil pomocnou funkci, kter zobra- z vtinu znak rozen ASCII tabulky. Pouit nkterho z tchto znak se provede podrenm levho ALTu a vyuknm pslunho tmstnho sla na numerick sti klvesnice. Pokud pracujete na potai bez podpory etiny, spuste program pomoc dvky LTDOSCZ.BAT. Pomoc klves ALT + SHIFT mete pepnat mezi eskou a anglickou klvesnic. Pokud studujete nminu, vyznte se v nmeck klvesnici a pracujete v OS MS Windows9x, zkuste program spustit pro zmnu touhle dvkou GERMAN.BAT. V tomto ppad je pravdpodobn, e se vm v prosted programu trochu zmn ormovn. Malou pravou tohoto souboru tak mete doclit uit i jinch nrodnch klvesnic. E. PODKOVN ~~~~~~~~~~~~~~ Chtl bych podkovat Janu Macurovi a Rostislavu Mazurovi, za testovn prog- ramu a poskytovn vhodnch kritickch poznmek, kter celkem pzniv ovlivni- ly vvoj programu. ------------------------------------------------------------------------------ Vem, kte pouij mho programu, peji hodn spchu pi studiu. LeOnaRDo/CULT