╚lov∞k rozd∞lil tvory na u₧iteΦnΘ, neu₧iteΦnΘ a ÜkodlivΘ. Napadlo m∞, kter² tvor je na naÜφ planet∞ pro p°φrodu v∙bec nejÜkodliv∞jÜφ.
áááááJsou opravdu tvorovΘ, kterΘ Φlov∞k oznaΦuje za ÜkodlivΘ, Ükodlivφ i pro p°φrodu? Nebo jenom Ükodφ zßjm∙m Φlov∞ka? ╚φm tito tvorovΘ p°φrod∞ Ükodφ? Tφm, Φφm se ₧ivφ? V₧dy¥ je tak p°φroda stvo°ila a oni se niΦφm jin²m ₧ivit nem∙₧ou. èkodφ snad jinak? JeÜt∞ jsem nevid∞l ₧ßdnΘho tvora, kter² by n∞co v p°φrod∞ ·mysln∞ niΦil. Kdy₧ toulav² pes zadßvφ na zahrad∞ slepici, kdo za to m∙₧e? ProΦ to ten pes ud∞lal? NejspφÜ proto, ₧e m∞l hlad. Kde se tu ale ten toulav² pes vzal? Bu∩ je to divok² pes, co₧ je ale nepravd∞podobnΘ a nebo je to zdivoΦel² pes. A kde se tu vzal zdivoΦel² pes? No to je normßlnφ pes, kter² kdysi ₧il s pßnem, ale toho pßna p°estal bavit a on ho prost∞ vyhodil. A tak se ten pes musel nauΦit se o sebe postarat sßm. Proto₧e ho nikdo v p°φrod∞ nenauΦil lovit volnou a zdravou zv∞°, je jasnΘ, ₧e se jde ₧ivit tam, kde to dokß₧e. Tedy u lidsk²ch obydlφ na ochoΦen²ch zvφ°atech.
áááááV n∞kter²ch Φßstech zem∞koule jsou p°emno₧enß zvφ°ata a vznikajφ problΘmy. Jak k tomu doÜlo? V₧dy¥ v p°φrod∞ je p°ece rovnovßha. Ka₧dΘ zvφ°e mß svΘ nep°ßtele, kte°φ se jφm ₧ivφ. No jo, jen₧e ti nep°ßtelΘ zachutnali Φlov∞ku a tak je zaΦal lovit. Nep°ßtel je tak mßlo a tak se n∞kterß zvφ°ata prost∞ p°emno₧φ. To nßsledn∞ ohrozφ ty zvφ°ata, kterΘ jsou jejich potravou, proto₧e t∞ch je najednou nedostatek a vyhynou. No a tato p°emno₧enß zvφ°ata p°ece nebudou hladov∞t a tak si hledajφ nßhradnφ potravu. No a pak se n∞kdy Φlov∞k nestaΦφ divit. Kdo za to m∙₧e?
áááááA te∩ n∞co trochu jinΘho. Lidi nadßvajφ na poΦasφ. Na ja°e byla vedra. N∞kte°φ lidΘ si libovali a chodili se koupat. Jinφ se potili v prßci. Zem∞d∞lci na°φkali, proto₧e jim schly plodiny. Te∩ p°iÜlo lΘto, kdy vÜichni Φekßme p∞knΘ poΦasφ. A ono mφsto toho vydatn∞ prÜφ a je zima. DeÜt∞, na kterΘ Φekali zem∞d∞lci, p°iÜly, jen₧e te∩ zase Ükodφ a niΦφ zbytek ·rody, kter² z∙stal a neuschnul. ╚φm dßl Φast∞ji jsou povodn∞. ProΦ to vÜechno je? NenaruÜil zase n∞kdo rovnovßhu? Asi jo. Ale kdo? Kdo za to vÜechno m∙₧e?
áááááPolo₧il jsem te∩ pßr otßzak a je myslφm Φas na n∞ odpovφdat. Myslφm, ₧e dokß₧u odpov∞d∞t jednφm slovem. Ano, sprßvnß odpov∞∩ bohu₧el je, Φlov∞k. JedinΘho Φlov∞ka jsem vid∞l v p°φrod∞ nesmysln∞ niΦit. Jedin∞ Φlov∞k dokß₧e zabφjet, i kdy₧ nemß hlad. A hlavn∞ Φlov∞k dokß₧e zasahovat do p°φrody tak, ₧e naruÜφ jejφ rovnovßhu, ₧e ud∞lß oz≤novou dφru a potom hledß na koho by to svedl.
áááááCo s tφm? Musφ se zaΦφt od nßs d∞tφ, aby jsme si to my uv∞domili. To, co tu napßchali naÜi rodiΦe a prarodiΦe, budeme asi odstra≥ovat hodn∞ dlouho. N∞co u₧ spravit ani nep∙jde. Pokud s tφm ale nic neud∞lßme, tak se nßm m∙₧e stßt, ₧e vyhyneme. P°φroda je toti₧ siln∞jÜφ a svoji rovnovßhu si po urΦitΘ dob∞ dohromady v₧dycky dß. A kdy₧ to nep∙jde jinak, tak se tu najde p°irozen² nep°φtel Φlov∞ka, kter² ho prost∞ vyhubφ nebo aspo≥ omezφ jeho poΦetnφ stavy na tolik, aby nemohl tolik Ükodit. Asi to znφ hodn∞ drsn∞, ale bohu₧el je to pravda.
|
