Mohlo by se zdßt, ₧e co nesm∞°uje ke kvalit∞ a technickΘmu pokroku (satelitnφ vysφlßnφ nebo pozemskΘ DAB a DVB), je urΦeno k zßniku a nemß smysl se dnes vracet k p°ekonanΘ amplitudovΘ modulaci a podobn²m relikviφm. U₧ od 60. let jsme mnohokrßt Φetli, jak AM rozhlas brzy zanikne a krßtkΘ vlny budou op∞t uvoln∞ny amatΘr∙m. Nestalo se tak a pßsma jsou nadßle p°epln∞na mno₧stvφm stanic, jejich₧ snadnß dosa₧itelnost vyhovuje nejen pom∞r∙m v hospodß°sky mΘn∞ rozvinut²ch zemφch t°etφho sv∞ta. EvropskΘ stßty, kterΘ pr∙kopnicky zruÜily st°edovlnnΘ vysφlßnφ, se k n∞mu pozvolna vracejφ (nedßvn² p°φpad Rakouska), v USA klasickΘ AM pßsmo kmitoΦtov∞ rozÜφ°ili a vysφlß se v n∞m dokonce stereofonn∞. Zßjem o mezinßrodnφ vysφlßnφ na KV nepoklesl ani s koncem studenΘ vßlky. P°ita₧livost dßlkovΘho p°φjmu jednak p°e₧φvß s jistou nostalgiφ, nutno ale zd∙raznit, ₧e ani zde se zcela pokrok a vynalΘzavost v technice i programovΘm zam∞°enφ nezastavil. PoohlΘdn∞me se v krßtkΘm pr∙°ezu, co se d∞je na r∙zn∞ dlouh²ch vlnßch.

V²hodou stanic na dlouh²ch vlnßch je dosa₧itelnost stabilnφho signßlu na vzdßlenosti i v∞tÜφ, ne₧ 2000 km. Pro p°φjem vzßcn∞jÜφch stanic jsou ideßlnφ zimnφ noci s nejni₧Üφ ·rovnφ atmosferickΘho ruÜenφ. UslyÜφme jednak stanice z okrajov²ch zemφ Evropy, ze Severnφ Afriky, Orientu, Sibi°e nebo Ji₧nφ Asie, ale v pßsmu zhruba od 300 do 500 kHz stovky telegrafnφch signßl∙ leteckΘ a nßmo°nφ navigace. JednotlivΘ majßky se dajφ snadno identifikovat podle dostupn²ch seznam∙ a pro nadÜence p°edstavujφ nevyΦerpatelnΘ pole ke sbφrkßm stanic a zemφ. Pomalu konΦφcφ slu₧bou je volacφ telegrafnφ kmitoΦet rovn²ch 500 kHz (vlna 600 m), kde se sjednßvajφ spojenφ pob°e₧nφch stanic s plavidly a vysφlajφ krßtkΘ pravidelnΘ zprßvy pro zabezpeΦenφ nßmo°nφ plavby. Nez°φdka zde m∙₧eme vysledovat takΘ tφs≥ovΘ signßly SOS.

Standardnφ rozhlasovΘ p°ijφmaΦe pracujφ od 150 kHz, ale za pomoci n∞kter²ch komunikaΦnφch se dostaneme mnohem nφ₧e. U₧ od 18.5 kHz se vysφlajφ pravidelnΘ relace meteorologickΘ slu₧by, impulzy Φasov²ch normßl∙, probφhajφ vojenskß spojenφ s ponorkami. JeÜt∞ nφ₧ do oblasti slyÜiteln²ch kmitoΦt∙ jdou nap°φklad stanice navigaΦnφho systΘmu Omega. A to stßle jeÜt∞ nejsme na dn∞. Na velmi dlouh²ch vlnßch, tΘm∞° od nuly kHz sice nezachytφme konkrΘtnφ vysφlaΦe, zato zde m∙₧eme b²t sv∞dky bezprost°ednφho p°φrodnφho zvukovΘho divadla. Jinde nedosa₧itelnΘ zvuky, Üramoty, praskot a hvizdy pochßzejφ z objasn∞n²ch fyzikßlnφch d∞j∙ v atmosfΘ°e a ionosfΘ°e.

St°ednφ vlny rozhodn∞ nejsou tak prßzdnΘ, jak se zdajφ s prv²m prolad∞nφm na jednoduchΘm rßdiu. DneÜnφ p°ijφmaΦe zabezpeΦφ pohodln² p°φjem siln²ch mφstnφch stanic na vestav∞nou feritovou antΘnu, ale v∙bec se u₧ nezab²vajφ problΘmem, jak k nim p°ipojit kvalitnφ drßtovou antΘnu. A prßv∞ jedin∞ ona zp∙sobφ, ₧e prßzdn² Üum se prom∞nφ v signßly desφtek a stovek evropsk²ch stanic. Ty majφ lokßlnφ charakter a Φasto jsou zdrojem nenahraditeln²ch informacφ Φi p°ibli₧ujφ folkl≤rnφ bohatstvφ a jedineΦnost toho kterΘho kraje. V noci toto pßsmo mnohonßsobn∞ o₧ije a zkuÜenφ specialistΘ, vybavenφ kvalitnφmi selektivnφmi p°ijφmaΦi, slyÜφ nez°φdka i zßmo°skΘ stanice. Nejsnßze dosa₧itelnß je v podveΦer Φφnskß stanice na 1521 kHz. Ale pom∞rn∞ snadnΘ je t°eba zastihnout nad rßnem mno₧stvφ slab²ch britsk²ch soukrom²ch SV stanic, specializovan²ch na rockovou hudbu nebo exoticky zn∞jφcφ po°ady pro asijskΘ menÜiny. PozornΘmu posluchaΦi neujde ani n∞kolik morse signßl∙ ve spodnφ Φßsti pßsma, ty pochßzejφ z vojensk²ch letiÜ¥.

KrßtkΘ vlny slou₧φ p°edevÜφm k p°φjmu zßmo°sk²ch stanic. I s nejjednoduÜÜφm p°ijφmaΦem tu lze hned prvnφ den p°i trp∞livΘ prßci zachytit t°eba Austrßlii, Brazφlii, Japonsko nebo MarißnskΘ ostrovy v Pacifiku. KV lze rozd∞lit podle mnoha hledisek, v zßsad∞ platφ, ₧e Φφm je vyÜÜφ kmitoΦet (1.5 a₧ 30 MHz), tφm lΘpe b²vajφ nejvzdßlen∞jÜφ stanice dosa₧itelnΘ, avÜak jejich v²b∞r je menÜφ. Jednou z oblφben²ch specializacφ jsou KV pßsma tropickΘho rozhlasu 120, 90 a 60 m, kterß mφstn∞ nahrazujφ s°ednφ vlny kv∙li vysokΘ hladin∞ atmosferick²ch v²boj∙ (znßmΘ chrast∞nφ). Tisφce mal²ch stanic z oblastφ, kterΘ se zhruba kryjφ s pozemsk²m pßsmem rovnφkov²ch prales∙, sk²tajφ zvukov² obraz pro nßs tak vzdßlenΘho neznßmΘho prost°edφ. Co vÜe zde uslyÜφme, se t∞₧ko popisuje slovy: sambou pulzujφcφ latinskoamerickß velkom∞sta, zvuky amazonsk²ch prales∙, indißnsky lad∞nΘ pφsn∞ z And, rytmick² ₧ivot noΦnφ Afriky nebo op∞t zcela jinΘ zvukovΘ barvy z Indie, IndonΘzie a ╚φny.

Klasickß KV pßsma od 49 po 13, pop°. i 11 m jsou obvykle zapln∞na siln²mi zahraniΦnφmi slu₧bami nßrodnφch rozhlas∙. Ty sm∞rujφ kratÜφ ΦasovΘ relace (15 a₧ 60 minut) v mnoha jazycφch do r∙zn²ch oblastφ sv∞ta. MΘn∞ je jeÜt∞ znßmo pßsmo 22 m (13600 - 13800 kHz). Obsazenφ kmitoΦt∙ se a₧ Φty°ikrßt roΦn∞ m∞nφ a spoleΦn∞ s variacemi podmφnek Üφ°enφ vznikß p°φle₧itost k neustßlΘmu vyhledßvßnφ zm∞n a novinek. Na tomto poli zaΦφnß nejvφce p°φznivc∙ DXingu. DalÜφ specialitou jsou stanice tzv. hobby pirßt∙ v pßsmech 6 a 7 MHz. Na rozdφl od klasickΘho pirßtskΘho rozhlasovΘho z lodφ typu Radio Caroline v 60. letech u₧ asi 25 let sl²chßme mno₧stvφ slab²ch stanic ze zßpadnφ Evropy. Jejich kratÜφ vφkendovΘ hudebnφ po°ady nezap°ou amatΘrsk² p∙vod a signßly jsou v∞tÜinou slabΘ vzhledem k mal²m v²kon∙m (desφtky a₧ stovky watt∙) a provizornφm antΘnßm.

Krom∞ rozhlasu je na KV slyÜet °ada jin²ch radiov²ch slu₧eb. FonickΘ relace ale v∞tÜinou umo₧nφ jen p°ijφmaΦe, uzp∙sobenΘ pro p°φjem AM s potlaΦenou nosnou a jednφm postrannφm pßsmem (SSB). Se znalostφ p°φsluÜn²ch kmitoΦt∙ a vysφlacφch Φas∙ lze pozorovat pestrou Ükßlu leteck²ch, nßmo°nφch, meteorologick²ch, vojensk²ch a dalÜφch relacφ. Osobnφ poΦφtaΦ, propojen² s p°ijimaΦem p°es jednoduch² modem, umo₧nφ dek≤dovat digitßlnφ provoz dßlnopisn²ch, faxov²ch nebo packetov²ch stanic v nejr∙zn∞jÜφch modifikacφch jejich provozu.

Velmi krßtkΘ vlny. Pom∞ry v pßsmech FM rozhlasu se v n∞kolika poslednφch letech zm∞nily k nepoznßnφ. DneÜnφ p°ijφmaΦe u₧ nerespektujφ opuÜt∞nΘ pßsmo VKV 1 (OIRT), t°eba₧e prßv∞ toto je dnes ideßlnφ pro p°φjem vzdßlen²ch stanic z Polska, Ma∩arska, Rumunska, Bulharska, Ukrajiny aj. A tak p°ijdou zavd∞k i starÜφ vy°azovanΘ tunery. Stejn∞ jako na jin²ch vlnßch platφ, ₧e lepÜφ ne₧ rozhlasov² je komunikaΦnφ p°ijφmaΦ, t°eba z druhΘ ruky. Zpravidla mß lepÜφ citlivost, hlavn∞ vÜak selektivitu - u₧Üφ p°enosovΘ pßsmo a umo₧nφ slyÜet slabÜφ vzdßlenΘ stanice mezi siln²mi blφzk²mi. StereodekodΘr, HiFi p°ednes a ovlßdacφ komfort p°edvoleb nenφ v naÜem p°φpad∞ to podstatnΘ, DX stanice budou ka₧dopßdn∞ v Üumu. VKV DXing zaΦφnß podrobn²m pr∙zkumem pßsma se zßznamem vÜech dosa₧iteln²ch stanic - tzv. bandscan. Postupn∞ vysledujeme, jak p°i lepÜφch p°φjmov²ch podmφnkßch (pozd∞ji v noci a rßno, p°i inverznφm poΦasφ) p°ib²vajφ dalÜφ, n∞kterΘ Φast∞ji, jinΘ zcela ojedin∞le. Situaci z°eteln∞ vylepÜφme kvalitn∞jÜφ (v₧dy rozm∞rnou) antΘnou, nejlΘpe s rotßtorem. Nabφdka ÜpiΦkov²ch v²robc∙ sk²tß antΘny se skupinov²m rozmφst∞nφm a₧ 29 prvk∙. Dosahujφ zisku kolem 19 dB, ·hlu p°φjmu 15 stup≥∙ a p°edozadnφho pom∞ru 37 dB!

Prav² dßlkov² p°φjem VKV nastßvß, vystihneme-li mimo°ßdnΘ Üφ°enφ troposferick²mi vlnovodn²mi kanßly (vzdßlenosti i 1000 km a vφce), hlavn∞ na podzim a v zim∞. JeÜt∞ mnohem v∞tÜφ v²b∞r stanic a to jinak zcela nedosa₧iteln²ch, za₧ijeme v lΘt∞ p°i v²skytu sporadickΘ vrstvy E. Signßly z okrajov²ch evropsk²ch zemφ n∞kdy rychle kolφsajφ, jindy trvß p°φjem nap°. z Britßnie, Turecka nebo Tunisu celΘ hodiny. VÜe platφ tΘ₧ o televizi. Lovci zkuÜebnφch obrazc∙ Φekajφ se zaost°en²m fotoaparßtem celΘ hodiny na vhodn² okam₧ik, aby si rozÜφ°ili svΘ album.

Kouzelnou modernφ pom∙ckou k jindy tak obtφ₧nΘ identifikaci vzßcn²ch signßl∙ je RDS (Radio Data System). Umo₧≥uje Φtenφ struΦn²ch zßkladnφch info o stanici b∞hem vlastnφho vysφlßnφ na p°ijφmaΦi takto vybavenΘm, je vÜak mo₧nΘ po°φdit si i dopln∞k - RDS Manager. Pokud je signßl vzßcnΘ stanice p°φliÜ krßtk² a kolφsav², nenφ nic ztraceno. Zde op∞t pou₧ijem osobnφ poΦφtaΦ, vybaven² programem RRDS. Pak u₧ jen p°ipojφme p°ijφmaΦ p°es port COM2 a veÜkerß zachycenß data m∙₧eme uklßdat v pam∞ti. Program dokonce dek≤duje i Paging, tak₧e si p°eΦteme vÜe, co se vysφlß.

KomunikaΦnφ p°ijφmaΦe s VKV rozsahy anebo modern∞jÜφ stolnφ i p°enosnΘ scannery umo₧≥ujφ mnohem ÜirÜφ pr∙zkum metrov²ch a decimetrov²ch vln. Oblφbenß jsou pßsma leteck²ch slu₧eb, Φil² provoz je zejmΘna v oblastech poblφ₧ mezinßrodnφch letiÜ¥ a vysφlß se zde amplitudovou modulacφ. Nep°ebernΘ mno₧stvφ jin²ch slu₧eb od hasiΦ∙ a policie po CB zachytφme na FM. P°esnΘ nalad∞nφ za pomocφ digitßlnφ stupnice (ta je pro seri≤znφ DXing nezbytnß) dovolφ Φφst i nepatrnΘ kmitoΦtovΘ odchylky jednotliv²ch TV vysφlaΦ∙, podle nich₧ rozpoznßme o kter² se jednß v p°φpad∞ stejnΘho kanßlu (tzv. ofset). AutomatickΘ p°ela∩ovßnφ v r∙zn∞ nastaviteln²ch ·secφch a blokov∞ °azenΘ pam∞ti jsou dalÜφmi v²hodami scanner∙ - novΘ generace p°ijφmaΦ∙, pro DXing vpravd∞ stvo°en²ch.

Na nejvyÜÜφch kmitoΦtech v oblasti GHz se vysφlß mno₧stvφ TV a rozhlasov²ch program∙ ze satelit∙. Dnes se vysφlß nejen analogov∞, ale i digitßln∞ v komprimovanΘm videu v norm∞ MPEG 2. Na satelitech se stßle n∞co m∞nφ, p°ib²vajφ novΘ programy a tak ti, kte°φ se zab²vajφ satelitnφm DXingem neustßle objevujφ novΘ a novΘ programy a sledujφ i p°φle₧itostnΘ transpondΘry kterΘ se pou₧φvajφ pro p°enosy a takΘ novΘ dru₧ice, kterΘ stßle p°ib²vajφ. V C pßsmu (okolo 4 GHz) lze zachytit mno₧stvφ exotick²ch TV i rozhlasov²ch stanic nap°. z Afriky, blφzkΘho v²chodu, ale i nap°. z Thajska.