Pot°ebovali "Kdo pran²°uje ne°esti a k nevinnΘmu smφchu strhuje lidi, ten prospφvß ve°ejnosti vφc ne₧ vÜichni minist°i, co jich bylo od Adama a₧ po Walpola."

 To je citßt Jonathana Swifta, kter² nßm asi nejlΘpe prozradφ a charakterizuje jeho dφlo Gulliverovy cesty. NicmΘn∞ ani tak by nebyla charakteristika slovy autora ·plnß, kdyby pozd∞ji neuvedl, ₧e jeho cφlem bylo spφÜe pot²rat, ne₧li pobavit. Dnes je vÜak jeho vrcholnΘ dφlo, jen₧ poprvΘ vyÜlo v roce 1726 spφÜe vnφmßno jako kniha zßbavnß, plnß roztodivn²ch udßlostφ a nesmysl∙.

Kniha Gulliverovy cesty je smyÜlen²m cestopisem, avÜak umn∞ zamaskovan²m. Hned zpoΦßtku knihy Φlov∞ka zmate p°edmluva vydavatele, nßsledovßna odpov∞dφ ctihodnΘho obΦana a kapitßna Lemuela Gullivera. V nφ₧ se ohrazuje proti zkreslovßnφ textu sv²ch cestopis∙ a obhajuje sebe sama p°ed nevzd∞lan²mi Φtenß°i. PotΘ ji₧ nßsledujφ samotnΘ p°φhody z jeho cest. Ty se d∞lφ do Φty° dφl∙ vyprßv∞jφcφch o rozliΦn²ch p°φhodßch kapitßna Lemuela Gullivera. V prvnφm dφle nßm ctihodn² autor krßtce nasti≥uje ₧ivotnφ pou¥ Gulliverovu od mlßdφ a₧ k prvnφ v²prav∞ a p°edevÜφm nßm popisuje Gulliver∙v pobyt v zemi Liliput. Dozvφdßme se, kterak se Gulliver dostal do tΘto tajemnΘ °φÜe, je nßm vylφΦeno jeho nemalΘ udivenφ nad mφstnφmi obyvateli. Ti jsou toti₧ s pouh²mi Üesti palci svΘho vzr∙stu a z toho vypl²vajφcφ Gulliverovy obrovitosti p°φΦinou od nφ₧ se odvφjφ zßpletky a dobrodru₧stvφ obsa₧enΘ v prvnφm dφle. V n∞m jsou nßm popsßny rozliΦnΘ dobrodru₧stvφ Gulliverovy, z nich₧ je t°eba vyzdvihnout jeho slavnΘ vφt∞zstvφ nad nep°ßtelsk²m lo∩stvem, Φi haÜenφ krßlovskΘho palßce. Dozvφdßme se takΘ n∞co mßlo o ₧ivot∞ a pom∞rech v Liliputßnii a to vÜe pak konΦφ Gulliverov²m ·t∞kem z ostrova. Po Gulliverov∞ nßvratu do rodnΘ Anglie se vydßvßme na dalÜφ cestu, Φφm₧ zaΦφnß druh² dφl. V n∞m kapitßn op∞t pro₧φvß neuv∞°itelnΘ p°φhody, nebo¥ se po zß₧itcφch ze zem∞ Liliput sßm ocitß v zemi obr∙ Brobdingnagu. Zde naopak svß dobrodru₧stvφ za₧φvß dφky svΘmu malΘmu vzr∙stu, co₧ ovÜem znamenß, ₧e jsou o to nebezpeΦn∞jÜφ. Souboj s rozzu°enou krysou velikosti lva, nebo s n∞kolika vosami je jist∞ velmi nebezpeΦn² a nep°φjemn². Autor nßm op∞t takΘ p°edklßdß pohled na zdejÜφ zvyky a cel² dφl pak konΦφ ·nosem Gullivera ob°φm orlem a jeho nßvratem dom∙ do Anglie.To jak jist∞ tuÜφte p°edzv∞stφ t°etφho dφlu. V n∞m se v d∙sledku svΘ nepouΦitelnosti Gulliver op∞t vydßvß na cesty a tak se dφky intrikßm svΘho nejv∞tÜφho nep°φtele osudu dostßvß na lΘtajφcφ ostrov Laputa. V n∞m op∞t poznßvß neobyΦejnΘ zvyky a man²ry mφstnφch obyvatel, pomocφ kter²ch cht∞l autor patrn∞ poukßzat na zt°eÜt∞nost a podivφnstvφ dobov²ch uΦenc∙. V Laput∞ nepro₧φvß Gulliver ₧ßdnΘ v²znamnΘ p°φhody a tak se s vd∞Φnostφ p°emφstφ do zem∞ Balnibarbi, v nφ₧ se nßm autor sna₧φ naznaΦit nebezpeΦφ nekontrolovanΘho rozvoje v∞dy a techniky pro lidstvo. To vÜe op∞t absurdnφ cestou. Gulliver se vÜak op∞t p°emis¥uje do dalÜφch Φßstφ zem∞, ve kterΘ za₧φvß neobyΦejnou p°φhodu s Φernokn∞₧nφkem. Ten na jeho p°ßnφ vyvolß duchy zem°el²ch osobnostφ a my tak m∙₧eme nahlΘdnout do d∞jinn²ch proces∙ a tak poznßvßme, kterak byly d∞jiny p°ekroucenΘ a zka₧enΘ. Za krßtko se ale Gulliver op∞t p°esouvß, tentokrßte do zem∞ Luggnaggu. Tam se setkßvß s nesmrteln²mi Struldebrugy, na jejich₧ p°φkladu je nßm osv∞tlena nesmyslnost lidskΘ touhy po v∞ΦnΘm pozemskΘm bytφ a z Luggnaggu se dostßvß do Japonska, odkud se oklikou vracφ zp∞t do svΘ vlasti. 

╚tvrt² dφl zaΦφnß Gulliverovou dalÜφ cestou, konΦφcφ v zemi Hvajninim∙. Po nesm∞l²ch poΦßtcφch v podob∞ 1. a 2. dφlu, kde autor oklikou a skryt∞ kritizuje pom∞ry v tehdejÜφ Anglii, navazuje 4. dφl na dφl 3. a otev°en∞ a nepokryt∞ ·toΦφ na lidskou spoleΦnost. Podrobuje ji drtivΘ kritice v podob∞ detailnφho a pravdivΘho popisu tehdejÜφ doby a nasti≥uje ideßlnφ lidskΘ z°φzenφ zosobn∞nΘ v podob∞ inteligentnφch konφ Hvajninim∙. Ze ΦtvrtΘho dφlu si mßme odnΘst hlavn∞ pouΦenφ, d∙le₧itΘ i v tom, ₧e je aktußlnφ i dnes. Mo₧nß, ₧e se zm∞nil lidsk² ₧ivot, ale od dob Jonathana Swifta se Φlov∞k sßm p°φliÜ nepouΦil. 

Dφlo samotnΘ je psßno velmi sugestivnφ formou, p°edeslanou ji₧ ·vodnφmi dopisy Φtenß°∙m a vystup≥ovanou u₧itφm 1. osoby v dφle a pou₧φvßnφm Φast²ch osobnφch Gulliverov²ch post°eh∙. Kniha je pak Φlen∞na do 5. Φßstφ- tj. ·vod slo₧en² z obou dopis∙ a 4.dφl∙ ( 1.Cesta do Liliputu, 2. Cesta do Brobdingnagu, 3. Cesta do Laputy, Balnibarbi, Luggnaggu, Glubbdubdribu a Japonska, 4. Cesta do zem∞ Hvajninim∙ ) rozΦlen∞n²ch na kapitoly. T∞ch je v ka₧dΘm dφle r∙zn∞, v 1. je jich 8., v 2. takΘ tak, ve 3. je 11. kapitol a ve 4. je jich 12. Kapitoly jsou uvedeny epick²m zßhlavφm. Kniha je pak ke vÜemu i bohat∞ ilustrovanß.