Vznik Internetu

Internet

Internet mß vzhledem k obvyklΘ ₧ivotnosti technologiφ ve světě počφtačů relativně dlouhou historii. Jeho prvopočßtky se datujφ před rok 1967, kdy byly pod zßÜtitou vojenskΘho v²zkumnΘho projektu DARPA polo₧eny teoretickΘ zßklady vedoucφ poslΘze ke vzniku dneÜnφ rozvětvenΘ rodiny protokolů TCP/IP. K projektu tΘto zßkladnφ architektury se koncem 70. let připojila řada v²zkumn²ch pracoviÜť, vysok²ch Ükol a dalÜφch neziskov²ch organizacφ nejprve na ·zemφ USA. Důsledky tΘto technologie poslΘze překročily hranice nejen USA, ale i kontinentu. Koncem 80. let se narodil Internet.

Jednφm z hlavnφch milnφků v rozvoji internetu znamenal rok 1990, kdy doÜlo k odstraněnφ zb²vajφcφch restrikcφ zakazujφcφch vyu₧φvßnφ někter²ch přenosov²ch tras sφtě pro komerčnφ provoz. Tak byl jeÜtě vφce urychlen vznik novΘho fenomΘnu v historii informačnφ revoluce, kter² z hlediska svΘho růstu a vlivu na společnost je srovnateln² snad jen s vynßlezem telefonu, rozhlasu, či televize.

Skutečnou u₧itnou hodnotou Internetu, kterou ocenφ i počφtačov² nezasvěcenec, vÜak nejsou komunikačnφ protokoly a vysokorychlostnφ přenosnΘ trasy. Je to schopnost zajistit obousměrnou v²měnu informacφ spolehlivěji, rychleji, ve větÜφch objemech a na větÜφ vzdßlenosti, ne₧ dřφvějÜφ komunikačnφ prostředky jako poÜta, fax nebo i telefon. Navφc, dalÜφ přednostφ takto přenesen²ch souborů a digitalizovan²ch informacφ je mo₧nost s nimi dßle pracovat, upravovat je a uklßdat. Patrně i proto patřφ k nejvφce vyu₧φvan²m slu₧bßm Internetu elektronickß poÜta (tzv. e-mail) a přenos datov²ch souborů, ale např. i slu₧ba elektronick²ch konferenčnφch skupin.

NěkterΘ slu₧by se nßm nabφzejφ pro řφzenφ a podnikßni ji₧ dnes, jinΘ budeme moci vyu₧φt v blφzkΘ budoucnosti. Mezi ty, kterΘ mů₧eme vyu₧φt ji₧ dnes je jedna z nejatraktivnějÜφch technologiφ určen²ch pro Üirokou veřejnost - World Wide Web. Svoji pozici si oprßvněně vybudovala dφky jednoduchΘmu způsobu ovlßdßnφ (vzhledem k tradičnφm prostředkům Internetu) a jistě i schopnosti pracovat kromě psanΘho textu s dalÜφmi druhy komunikačnφch mΘdiφ. V tΘto slu₧bě je ukryta mo₧nost vytvßřet tzv. webovΘ strßnky, kterΘ se jen zdßnlivě podobajφ papφrov²m. Mů₧eme spφÜe hovořit o multimedißlnφch počφtačov²ch aplikacφch. Jednß se o jakΘsi systematicky propletenΘ odkazy (tzv. hypertexty) a mohou nΘst jak zvukovΘ, tak obrazovΘ informace, včetně videosekvencφ.

Na WWW je k dispozici mno₧stvφ informacφ a slu₧eb vytvořen²ch a provozovan²ch vlßdami, organizacemi, firmami, vědeck²mi ·stavy a v neposlednφ řadě jednotlivci. Jednß se o miliony různ²ch webov²ch strßnek, jejich₧ mno₧stvφ se na celΘm světě ve stßle kratÜφch intervalech, po několika měsφcφch, zdvojnßsobuje. Äßdnß v²znamnějÜφ firma si u₧ prostě nemů₧e dovolit na Internet svou prezentaci neumφstit. Tato nutnost se projevuje ji₧ na ÜirokΘm spektru lidsk²ch činnostφ, s tφm jak přib²vß nov²ch u₧ivatelů Internetu, kteřφ ji₧ nejsou ·zkou skupinou počφtačov²ch specialistů, vědců a odbornφků.

V dneÜnφ informačnφ společnosti jsou informace klφčov²m předpokladem pro ·spěÜnou prßci managementu. Proto by bylo zßva₧nou chybou nedocenit, nezorientovat se, či naivně přehlφ₧et mo₧nosti uplatněnφ Internetu. Jde o modernφ a relativně lacin² prostředek komunikace - zßzemφ informačnφch zdrojů pro ·spěÜnou činnost v podmφnkßch působenφ superrychlΘ a globßlnφ konkurence.

Vφťa ("sonic2000") Dlouh²
crash@centrum.cz