|
V dneÜnφm dφle serißlu o historii oboru informaΦnφch technologiφ si p°iblφ₧φme jmΘno Hermanna Holleritha, poodhalφme v²znam d∞rn²ch Ütφtk∙ pro nßsledujφcφ budoucnost a zjistφme do jak a₧ hlubokΘ minulosti spadajφ poΦßtky fenomΘnu Big Blue. Kdo tedy je Hermann Hollerith (1860 - 1929) ? Ani matematik, ani fyzik, ani ₧ßdn² jin² myslitel. A p°esto se do historie poΦφtaΦ∙ zapsal tuΦn²m pφsmem a my ho dnes m∙₧eme poklßdat za zakladatele IBM. Ale zaΦn∞me p∞kn∞ po po°ßdku.  Hermann Hollerith, syn n∞meck²ch p°ist∞hovalc∙, pracoval pro vlßdu USA jako °adov² ·°ednφΦek. M∞l tu sm∙lu ( Φi spφÜ Üt∞stφ ), ₧e to bylo v dob∞ (1880 - 1887), kdy ve Spojen²ch Stßtech probφhala registrace obyvatelstva, jednoduÜe sΦφtanφ lidu. Ka₧d² obΦan musel na papφrov² dotaznφk zodpov∞d∞t p°es t°icet otßzek, t²kajφcφch se jeho osoby. To neznφ nijak straÜnΘ, pokud si neuv∞domφme drobn² detail - obΦan∙ bylo 65 mili≤n∙. A tak m∞lo tΘm∞° 600 ·°ednφk∙ postarßno o prßci na sedm let - prßv∞ tak dlouho vyhodnocovßnφ v²sledk∙ trvalo. Zdß se vßm to neuv∞°iteln∞ moc ? Mn∞ takΘ, ale uv∞domφme-li si, co m∞li za techniku (₧ßdnou), tak zas tak pomalφ nebyli. Jednφm z ·°ednφk∙, nadÜen²ch zajφmavou pracφ byl prßv∞ i Hermann Hollerith. Brzy ho to ale p°estalo bavit a tak se rozhodl ·navnou a p°esto monotechnickou prßci zmechanizovat vyu₧itφm papφrov²ch d∞rn²ch Ütφtk∙, do kter²ch by se pomocφ d∞rnoÜtφtkov²ch stroj∙ zaznamenßvala a kdykoli op∞t mohla vyvolat po₧adovanß data. Tyto stroje navφc jeÜt∞ um∞ly tato data t°φdit podle danΘho hesla, provßd∞t s nimi jednoduchΘ poΦetnφ operace, pop°φpad∞ je vytisknout, Φi znovu nad∞rovat (copy). Na tento v tΘ dob∞ naprosto nevφdan² databßzov² systΘm obdr₧el 8. ledna roku 1889, tedy v necel²ch t°iceti letech, ochrann² patent a mohl se tak pustit do dalÜφch obchodnφch plßn∙, z nich₧ se pozd∞ji vylφhla IBM. Dφky n∞mu se stal d∞rn² Ütφtek prvnφm nosiΦem dat ( a takΘ nejlevn∞jÜφm :-) Oproti pozd∞jÜφm nosiΦ∙m (Floppy,CD,DVD atd.) m∞l jeÜt∞ jednu v²hodu, kterou u₧ nikdy ₧ßdnΘ datovΘ mΘdium mφt nebude - informace se z n∞j daly Φφst pouh²m okem ! Jen pro zajφmavost, tehdejÜφ Ütφtek m∞l rozm∞ry jako dolarovß bankovka ( ₧e by nßznak vize IBM ? :-) a sklßdal se z osmdesßti sloupc∙, do kter²ch se d∞rnoÜtφtkov²m strojem prorß₧ely obdΘlnφΦky, tak₧e Ülo vytvo°it a₧ 80 (!) r∙zn²ch znak∙. Pozd∞ji se jeÜt∞ rozÜφ°ily i konkurenΦnφ Powersovy Ütφtky, kterΘ mohly vytvo°it a₧ 90 znak∙ ( vidφte, ji₧ tehdy existovala v tomto oboru konkurence ). A jak vlastn∞ d∞rnoÜtφtkov² stroj pracoval ? Pokusφm se vßm to vysv∞tlit ve zkratce ( jinak to ani neumφm :-). Po prod∞rovßnφ Ütφtk∙ dle urΦitΘho klφΦe se vlo₧ily do p°ezkuÜovaΦe, kter² podle p°edlohy jeÜt∞ jednou zkontroloval sprßvnost vyd∞rovan²ch ·daj∙. P°i r∙zn²ch operacφch bylo pot°eba s daty pracovat a na to slou₧ila Φßst zvanß t°φdiΦ ( pracoval rychlostφ asi 60 000 Ütφtk∙ za hodinu ). Na sloupky Ütφtku byly nastaveny kontakty kartßΦk∙. Dle danΘ Üablony dochßzelo v urΦit²ch obdΘlnφΦkßch k vodivΘmu spojenφ, kterΘ m∞lo za nßsledek, ₧e se otev°el vstup do p°ihrßdky a dan² Ütφtek se odd∞lil. Tak se mohla vyt°i∩ovat data podle zadanΘho klφΦe. Ale zp∞t do roku 1896. Tehdy jeÜt∞ Hollerith oficißlnφ patent nem∞l, ale zßjem o systΘm d∞rn²ch Ütφtk∙ stßle rostl. Krom∞ stßtu, kter² jej p°i nßsledujφcφm sΦφtßnφ lidu (1890) pln∞ vyu₧il ( staΦilo jen 5O ·°ednφk∙ a jeden m∞sφc ! ), projevovaly stßle v∞tÜφ zßjem i banky,  pojiÜ¥ovny a r∙znΘ dalÜφ soukromΘ instituce. A tak si v roce 1896 zalo₧il vlastnφ firmu - TMC ( Tabulating Machine Company ), kterß se v roce 1924 spojila s jin²mi spoleΦnostmi podobnΘho zam∞°enφ a nechala tak vzniknout pozd∞jÜφmu gigantu International Business Machine (IBM), jeji₧ historii si v n∞kterΘm z dalÜφch dφl∙ serißlu urΦit∞ takΘ p°iblφ₧φme.Co jeÜt∞ dodat ? Mo₧nß ₧e d∙le₧it∞jÜφ ne₧ veÜkerΘ letopoΦty, jmΘna a technickΘ informace je na tomto p°φb∞hu fakt, ₧e se d∞rnΘ Ütφtky tak rozÜφ°ily. AΦ se nßm to dnes jevφ opravdu jako prav∞k ( zvlßÜ¥ kdy₧ takhle surfujeme internetem a zazvonφ mobil :-), m∞li bychom si uv∞domit fakt, ₧e i kdyby nic jinΘho sv∞tu d∞rnΘ Ütφtky nedaly ( a ₧e daly ! ), tak alespo≥ ukßzaly lidem, ₧e s informacemi se dß naklßdat globßln∞ a jednoduÜe zßrove≥ a chceme-li je vyu₧φvat efektivn∞, je to nutnost. A proΦ se ty "papφrky" tak rozÜφ°ily ? Odpov∞∩ je velmi jednoduchß a ve svΘ knize Road Ahead ( InformaΦnφ dßlnice, 1996 ) jφ dßvß i Bill Gates: " A₧ dosud si ka₧dou novou technologii ve v²poΦetnφ technice osvojili jako prvnφ prßv∞ podnikatelΘ, nebo¥ v tΘto oblasti se okam₧it∞ projevφ finanΦnφ v²hody plynoucφ z vlastnictvφ pokroΦilejÜφch informaΦnφch systΘm∙. " Bill Gates zde tΘm∞° stoprocentn∞ nem∞l na mysli ₧ßdnΘ Ütφtky. AvÜak princip urΦit²ch v∞cφ z∙stßvß stejn², p°esto₧e se technologie radikßln∞ m∞nφ. Sami jist∞ objevφte pro toto tvrzenφ skv∞lΘ argumenty. U dalÜφho dφlu, ve kterΘm rozt°φdφme d∞jiny IT p∞kn∞ do generacφ, se t∞Üφm nashledanou. Daniela ("X") Kopeckß
|