95
┌stavnφ soud rozhodl dne 22. b°ezna 2000 v plΘnu o nßvrhu KrajskΘho soudu v Hradci KrßlovΘ na zruÜenφ º 78 odst. 1 zßkona Φ. 50/1976 Sb., o ·zemnφm plßnovßnφ a stavebnφm °ßdu (stavebnφ zßkon), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙,
Ustanovenφ º 78 odst. 1 zßkona Φ. 50/1976 Sb., o ·zemnφm plßnovßnφ a stavebnφm °ßdu (stavebnφ zßkon), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, se zruÜuje dnem 31. prosince 2000.
Krajsk² soud v Hradci KrßlovΘ p°eruÜil °φzenφ ve v∞ci ₧aloby proti rozhodnutφ Okresnφho ·°adu v Pardubicφch, kter²m bylo zamφtnuto jako nep°φpustnΘ odvolßnφ obΦana proti kolaudaΦnφmu rozhodnutφ Magistrßtu m∞sta Pardubic. V ₧alob∞ obΦan namφtal, ₧e novß komunikace vybudovanß zΦßsti na pozemcφch, kterΘ jsou jeho vlastnictvφm, byla schvßlena k u₧φvßnφ ve stavu, kdy natolik p°evyÜuje terΘn, ₧e znemo₧≥uje p°φstup na Φßst jeho pozemk∙, resp. jsou tyto pozemky p°φstupnΘ jen z jinΘho mφsta a p°es pozemky t°etφch osob. Krom∞ toho nebyly spln∞ny ani dalÜφ podmφnky stanovenΘ v °φzenφ o umφst∞nφ stavby. Stavba proto podle nßzoru obΦana byla zkolaudovßna se zßvadami, kterΘ brßnily kolaudaci dle º 81 odst. 1 zßkona Φ. 50/1976 Sb., o ·zemnφm plßnovßnφ a stavebnφm °ßdu (stavebnφ zßkon), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, (dßle jen "stavebnφ zakon"), co₧ stavebnφmu ·°adu opakovan∞ sd∞lil. Ten vÜak jeho p°ipomφnky, stejn∞ jako odvolacφ orgßn, odmφtl s od∙vodn∞nφm, ₧e nenφ ·Φastnφkem kolaudaΦnφho °φzenφ podle º 78 odst. 1 stavebnφho zßkona.
Krajsk² soud v Hradci KrßlovΘ po p°eruÜenφ °φzenφ p°edlo₧il v∞c podle Φl. 95 odst. 2 ┌stavy ┌stavnφmu soudu. Nßzor, ₧e ustanovenφ º 78 odst. 1 stavebnφho zßkona, kterΘ je pro posouzenφ v∞ci rozhodujφcφ, je v rozporu s Φl. 1 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina"), od∙vodnil nßsledujφcφm zp∙sobem.
Stavebnφ zßkon oznaΦuje v º 78 odst. 1 za ·Φastnφka kolaudaΦnφho °φzenφ v²slovn∞ jen stavebnφka, vlastnφka stavby a p°φpadn∞ tΘ₧ u₧ivatele (provozovatele), pokud je v dob∞ zahßjenφ °φzenφ znßm. P°itom p°ed novelizacφ, kterß byla provedena zßkonem Φ. 83/1998 Sb., kter²m se m∞nφ a dopl≥uje zßkon Φ. 50/1976 Sb., o ·zemnφm plßnovßnφ a stavebnφm °ßdu (stavebnφ zßkon), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙, tedy v dob∞ rozhodnΘ pro posuzovanou v∞c, bylo zn∞nφ tohoto ustanovenφ takovΘ, ₧e za ·Φastnφka °φzenφ byl oznaΦen pouze stavebnφk, pop°φpad∞ u₧ivatel (provozovatel), byl-li v dob∞ zahßjenφ °φzenφ znßm. Je tedy z°ejmΘ, ₧e zßkonodßrce si byl v∞dom nedostateΦnosti tehdejÜφ ·pravy, novelizacφ vÜak rozÜφ°il ·Φastenstvφ v kolaudaΦnφm °φzenφ pouze v tom sm∞ru, ₧e vzal na z°etel skuteΦnost, ₧e stavebnφkem m∙₧e b²t i jinß osoba ne₧ vlastnφk stavby - nap°. nßjemce (º 58 odst. 3 stavebnφho zßkona). Ani novelizovanΘ zn∞nφ zßkona vÜak nepamatuje na to, ₧e stejn∞ tak je mo₧nΘ, aby stavebnφkem byla osoba odliÜnß od vlastnφka pozemku. Vlastnφk pozemku je sice ·Φastnφkem °φzenφ o povolenφ stavby, vylouΦenφm z kolaudaΦnφho °φzenφ vÜak ztrßcφ mo₧nost, aby v kolaudaΦnφm °φzenφ mohl p°φmo uplatnit nßmitky proti eventußlnφmu nerespektovßnφ sv²ch po₧adavk∙ a p°ipomφnek uplatn∞n²ch v °φzenφ o povolenφ stavby. Takovß situace nastala i v konkrΘtnφm p°φpad∞, kdy byla kolaudovßna komunikace situovanß na pozemcφch ve vlastnictvφ obΦana, kter² sice dal souhlas ke stavb∞, stanovil si vÜak jako podmφnku takovΘ °eÜenφ sjezd∙ z komunikace na p°ilehlΘ pozemky, kterΘ by mu umo₧nilo jejich obhospoda°ovßnφ.
Podle nßzoru soudu se vylouΦenφm z kolaudaΦnφho °φzenφ vlastnφk pozemk∙ ocitß v nerovnoprßvnΘm postavenφ, kdy₧ bez rozumn²ch d∙vod∙ je mu p°iznßno mΘn∞ prßv ne₧ stavebnφkovi. Znamenß to, ₧e vlastnφk pozemk∙, kter² vyhovφ po₧adavk∙m stavebnφka a souhlasφ se stavbou (nebo¥ bez tohoto souhlasu by stavba zahßjena b²t nemohla), ztrßcφ mo₧nost ·Φastnit se °φzenφ, ve kterΘm, mimo jinΘ, mß b²t orgßnem stßtu kvalifikovan∞ posouzeno, zda stavba byla provedena v souladu s dokumentacφ. Takovß ·prava navφc znamenß, ₧e majitel pozemku je vylouΦen tΘ₧ z prßva domßhat se soudnφ ochrany, nebo¥ nenφ-li ·Φastnφkem sprßvnφho °φzenφ, nenφ ani aktivn∞ legitimovßn k podßnφ sprßvnφ ₧aloby [º 250 odst. 2 obΦanskΘho soudnφho °ßdu (dßle jen "o.s.°.")]. Takov² stav je dle nßzoru soudu v rozporu s principem rovnosti v prßvech dle Φl. 1 Listiny.
Ve vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky se p°ipomφnß zn∞nφ d∙vodovΘ zprßvy k º 78 a₧ 80 stavebnφho zßkona, ve kterΘm se zd∙raz≥uje nezbytnost odchylnΘho vymezenφ ·Φastnφk∙ kolaudaΦnφho °φzenφ od obecnΘ ·pravy ·Φastenstvφ dle º 14 odst. 1 zßkona Φ. 71/1967 Sb., o sprßvnφm °φzenφ (sprßvnφ °ßd), p°iΦem₧ jako d∙vod je uvßd∞no, ₧e kolaudaΦnφ °φzenφ musφ probφhat tak, aby se zbyteΦn∞ nezdr₧ovalo zahßjenφ u₧φvßnφ stavby. Uplat≥uje se proto zßsada koncentrace °φzenφ a kolaudaΦnφ °φzenφ by m∞lo u staveb provßd∞n²ch dodavatelsky bezprost°edn∞ navazovat na odevzdßnφ a p°evzetφ stavby.
Dßle se ve vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny upozor≥uje, ₧e napadenΘ ustanovenφ º 78 odst. 1 je t°eba chßpat v kontextu celΘ Φßsti druhΘ stavebnφho zßkona - Stavebnφ °ßd. KolaudaΦnφmu °φzenφ toti₧ v₧dy p°edchßzφ °φzenφ, u n∞ho₧ zßkonnß ·prava klade d∙raz na ochranu prßv a zßjm∙ osob, kterΘ mohou b²t zam²Ülenou stavbou dotΦeny. Stavebnφ °φzenφ probφhß podle projednanΘ a schvßlenΘ ·zemn∞ plßnovacφ dokumentace a jeho v²sledkem je vydßnφ rozhodnutφ o povolenφ stavby. KolaudaΦnφ °φzenφ pak je, na rozdφl od °φzenφ p°edchßzejφcφch, °φzenφm, jeho₧ ·Φelem je ov∞°it, zda byla spln∞na kritΘria, kterß stavebnφ ·°ad urΦil v °φzenφ p°edchßzejφcφm, tedy v °φzenφ o povolenφ stavby (resp. v ·zemnφm rozhodnutφ). T∞chto °φzenφ se ·Φastnφ v₧dy i vlastnφk pozemku, kter² mß mo₧nost se k v∞ci vyjßd°it. Vzhledem k tomu, ₧e v kolaudaΦnφm °φzenφ jde p°edevÜφm o kontrolu spln∞nφ podmφnek stanoven²ch pravomocn²m rozhodnutφm stavebnφho ·°adu, je p°edevÜφm v∞cφ tohoto orgßnu stßtnφ sprßvy, aby spln∞nφ svΘho rozhodnutφ ov∞°il. RozÜφ°enφ okruhu ·Φastnφk∙ kolaudaΦnφho °φzenφ tedy nepova₧uje zßkonodßrce za ·ΦelnΘ, nebo¥ by mohlo zdr₧ovat u₧φvßnφ dokonΦen²ch staveb. Krom∞ toho se ve vyjßd°enφ p°ipomφnß, ₧e zßkon stavebnφmu ·°adu umo₧≥uje, aby podle povahy v∞ci p°izval k °φzenφ i jinΘ osoby ne₧ jen v²slovn∞ urΦenΘ ·Φastnφky °φzenφ. Vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny je zakonΦeno vyslovenφm nßzoru, ₧e napadenΘ ustanovenφ stavebnφho zßkona nenφ ·pravou ohro₧ujφcφ nebo bezprost°edn∞ omezujφcφ zßkladnφ lidskß prßva nebo svobody.
Senßt Parlamentu ╚eskΘ republiky ve svΘm vyjßd°enφ vyslovil pochybnost o tvrzenΘm rozporu napadenΘho ustanovenφ stavebnφho zßkona s Φl. 1 Listiny. Blφ₧e pak uvßdφ, ₧e vlastnφk pozemku je ·Φastnφkem °φzenφ o povolenφ stavby a v rßmci tohoto °φzenφ mß dostateΦn² prostor k uplatn∞nφ sv²ch p°ipomφnek. Tyto p°ipomφnky se stanou souΦßstφ stavebnφho povolenφ. Stavebnφ ·°ad vykonßvajφcφ stßtnφ sprßvu podle º 81 stavebnφho zßkona mimo jinΘ zkoumß, zda p°i realizaci stavby byly podmφnky stanovenΘ v ·zemnφm rozhodnutφ a ve stavebnφm povolenφ dodr₧eny. Tato koncepce by m∞la dostateΦn∞ garantovat ochranu prßv vlastnφka pozemku, kter² nenφ stavebnφkem, ani₧ by tento vlastnφk nutn∞ musel b²t ·Φastnφkem kolaudaΦnφho °φzenφ. Proto takΘ Senßt p°i projednßvßnφ nßvrhu zßkona Φ. 83/1998 Sb., kter²m byla provedena i zm∞na ustanovenφ º 78 odst. 1 stavebnφho zßkona, neshledal d∙vody, pro kterΘ by s novelou nesouhlasil. Ponechßvß proto na uvß₧enφ ┌stavnφho soudu, jak posoudφ tvrzen² rozpor tohoto ustanovenφ s ·stavnφm po°ßdkem.
Ministerstvo pro mφstnφ rozvoj, do jeho₧ kompetence otßzky stavebnφho °φzenφ spadajφ, ve stanovisku, kterΘ bylo ┌stavnφm soudem vy₧ßdßno, p°edevÜφm zd∙raznilo, ₧e u n∞kter²ch staveb p°edchßzφ stavebnφmu povolenφ jeÜt∞ ·zemnφ rozhodnutφ o umφst∞nφ stavby, kterΘ je v²sledkem sprßvnφho °φzenφ, jeho₧ se ·Φastnφ krom∞ navrhovatele i dalÜφ ·Φastnφci. ┌Φastnφkem tohoto °φzenφ je i vlastnφk pozemku, na kterΘm se stavba umis¥uje a realizuje. Mß tedy dostateΦn² prostor ·Φinn∞ hßjit svß prßva a prßvem chrßn∞nΘ zßjmy, a to v °φzenφ prvoinstanΦnφm a odvolacφm, ale i s vyu₧itφm dalÜφch prost°edk∙, kterΘ mu prßvnφ °ßd poskytuje.
Podle stanoviska ministerstva stavebnφ zßkon respektuje zßsady vztahu obecnΘho a zvlßÜtnφho prßvnφho p°edpisu, podle nich₧ je zvlßÜtnφ prßvnφ ·prava p°ijφmßna tam, kde ji vy₧aduje samotnß hmotn∞prßvnφ povaha upravovan²ch vztah∙. KolaudaΦnφm rozhodnutφm se povoluje u₧φvßnφ stavby k urΦenΘmu ·Φelu, a je-li to zapot°ebφ, stanovφ se podmφnky pro u₧φvßnφ stavby. Tento deklaratornφ akt je v²sledkem sprßvnφho °φzenφ, ve kterΘm je (podle º 81 odst. 1 stavebnφho zßkona) stavebnφ ·°ad povinen zkoumat, zda stavba byla provedena podle dokumentace ov∞°enΘ ve stavebnφm °φzenφ a zda byly dodr₧eny podmφnky stanovenΘ v ·zemnφm rozhodnutφ a stavebnφm povolenφ. Povinnostφ stavebnφho ·°adu je zkoumat i to, zda skuteΦnΘ provedenφ stavby nebo jejφ u₧φvßnφ nebude ohro₧ovat ve°ejnΘ zßjmy. ZjiÜt∞nφ t∞chto skuteΦnostφ nenφ zßvislΘ na ·Φastnφcφch °φzenφ. Pokud stavebnφk postupoval v souladu se zßkonem, mß na kolaudaci stavby nßrok a v kolaudaΦnφm rozhodnutφ mu nelze uklßdat podmφnky, kterΘ by p°ekraΦovaly rßmec dan² stavebnφm povolenφm. Z tohoto pohledu nenφ ·Φelem kolaudaΦnφho °φzenφ, aby v n∞m byly opakovßny nßmitky vlastnφka pozemku, o kter²ch ji₧ bylo pravomocn∞ rozhodnuto ve stavebnφm °φzenφ, nebo aby svΘ po₧adavky nad jejich rßmec rozÜi°oval. Stavba nenφ podle º 120 odst. 2 obΦanskΘho zßkonφku souΦßstφ pozemku, stavba provedenß na cizφm pozemku tedy z∙stßvß i po kolaudaci ve vlastnictvφ stavebnφka, p°φpadn∞ jeho prßvnφch nßstupc∙. Tyto osoby musφ plnit vÜechny povinnosti, kterΘ stavebnφ zßkon s vlastnictvφm stavby spojuje. Odpovφdajφ nap°. za technick² stav stavby, nesou nßklady na jejφ ·dr₧bu i odstran∞nφ, jim se na°izujφ a na jejich nßklady se provßd∞jφ nezbytnΘ ·pravy a zabezpeΦovacφ prßce na stavb∞, jsou povinny uchovßvat dokumentaci stavby, jim na°izuje stavebnφ ·°ad po°φzenφ dokumentace skuteΦnΘho provedenφ stavby nebo pasportu stavby. Vlastnφku pozemku, na kterΘm je stavba umφst∞na, stavebnφ zßkon ₧ßdnΘ takovΘ povinnosti neuklßdß; nenφ vlastnφkem kolaudovanΘ stavby, nemß k nφ ₧ßdnß prßva, a proto jejφ kolaudacφ nemohou b²t ani jeho prßva omezena, uvßdφ se dßle ve stanovisku ministerstva. Z t∞chto d∙vod∙ byl do okruhu ·Φastnφk∙ kolaudaΦnφho °φzenφ novelou za°azen vlastnφk stavby v p°φpadech, kdy stavebnφkem je jinß osoba. Jestli₧e nap°φklad nßjemce stavby se souhlasem jejφho vlastnφka (pronajφmatele) provede stavebnφ ·pravy nebo nßstavbu, nem∞nφ se tφm nic na vlastnictvφ stavby ani na povinnostech jejφho vlastnφka. Postavenφ vlastnφka pozemku, na kterΘm se kolauduje cizφ stavba, proto nelze srovnßvat s postavenφm vlastnφka kolaudovanΘ stavby. Krom∞ toho stavebnφ zßkon upravuje prßva ·Φastnφk∙ °φzenφ v p°φpadech, kdy byla stavba provedena v rozporu se stavebnφm povolenφm. Nejen₧e takovΘ jednßnφ trestß citeln²mi pokutami [º 105 odst. 2 pφsm. b) a odst. 3 pφsm. a) a º 106 odst. 2 pφsm. b) a odst. 3 pφsm. a)], ale v °φzenφch, ve kter²ch se rozhoduje o t∞chto zm∞nßch, p°iznßvß postavenφ ·Φastnφka i dalÜφm osobßm, jejich₧ prßv a oprßvn∞n²ch zßjm∙ Φi povinnostφ by se povolenφ dotklo. Ochrana jejich prßv je zajiÜt∞na a v∙Φi stavebnφkovi nejsou v nerovnΘm postavenφ.
Dle stanoviska ministerstva je nßvrhu KrajskΘho soudu v Hradci KrßlovΘ dßle t°eba vytknout, ₧e posuzuje izolovan∞ pouze ustanovenφ odstavce 1 º 78 stavebnφho zßkona a p°ehlφ₧φ ustanovenφ odstavce 2, kter² zajiÜ¥uje v kolaudaΦnφm °φzenφ ·Φast a ochranu prßv i dalÜφm osobßm. V p°φpadech, kdy stavba byla provedena s nepodstatn²mi odchylkami oproti dokumentaci ov∞°enΘ ve stavebnφm °φzenφ a stavebnφ ·°ad slouΦil °φzenφ o jejich povolenφ s °φzenφm kolaudaΦnφm, jsou ·Φastnφky °φzenφ takΘ ti, kter²m nßle₧elo toto postavenφ ve stavebnφm °φzenφ. Zm∞ny, kterΘ jsou v∞tÜφ ne₧ nepodstatnΘ, mohou vΘst i k odstran∞nφ stavby dle º 88 odst. 1 pφsm. b) stavebnφho zßkona. Okruh ·Φastnφk∙ tohoto °φzenφ je vymezen v º 97 odst. 1 stavebnφho zßkona a vlastnφci pozemk∙ a staveb jsou do n∞j v²slovn∞ zahrnuti.
UvedenΘ skuteΦnosti vedou ministerstvo k zßv∞ru, ₧e nejsou dßny d∙vody pro zruÜenφ º 78 odst. 1 stavebnφho zßkona, nebo¥ nenφ v rozporu s Φl. 1 Listiny. V p°φpad∞ zruÜenφ tohoto ustanovenφ by byl okruh ·Φastnφk∙ kolaudaΦnφho °φzenφ dßn pouze º 14 sprßvnφho °ßdu. Takovou situaci pova₧uje ministerstvo vzhledem k ·Φelu kolaudaΦnφho °φzenφ za nep°ijatelnou, zbyteΦn∞ byrokratizujφcφ sprßvnφ °φzenφ, zat∞₧ujφcφ ve°ejnou sprßvu neod∙vodn∞n²mi v²daji a nijak nep°ispφvajφcφ k ochran∞ prßv.
Na uvedenß vyjßd°enφ a stanovisko reagoval navrhovatel replikou, ve kterΘ zejmΘna uvedl, ₧e se nelze ztoto₧nit se stanoviskem, ₧e by kolaudaΦnφ °φzenφ bylo jen °φzenφm ov∞°ovacφm, ke kterΘmu by vlastnφk pozemku zastav∞nΘho cizφ stavbou nem∞l co °φci. Navrhovatel upozornil, ₧e p°i v²stavb∞ dojde tΘm∞° v₧dy k °ad∞ zm∞n r∙znΘho v²znamu. VyhlßÜka Φ. 132/1998 Sb., kterou se provßd∞jφ n∞kterß ustanovenφ stavebnφho zßkona, v º 32 odst. 1 pφsm. c) stanovφ, ₧e stavebnφ ·°ad sepφÜe p°i kolaudaΦnφm °φzenφ protokol, kter² obsahuje porovnßnφ skuteΦnΘho provedenφ dokonΦenΘ stavby s projektovou dokumentacφ ov∞°enou stavebnφm ·°adem a soupis zjiÜt∞n²ch odchylek, nedostatk∙ a nedod∞lk∙. Podle º 81 odst. 4 stavebnφho zßkona m∙₧e b²t s kolaudaΦnφm °φzenφm spojeno °φzenφ o zm∞n∞ stavby (dle º 68), pokud se skuteΦnΘ provedenφ podstatn∞ neodchyluje od dokumentace. Zßkon ani provßd∞cφ p°edpisy vÜak nestanovφ, co je "nepodstatnß odchylka", a tento neurΦit² prßvnφ pojem je pak na zßklad∞ volnΘ ·vahy stavebnφho ·°adu aplikovßn na konkrΘtnφ stav. Zßvisφ tedy jen na jeho uvß₧enφ, zda zm∞ny vezme jako nepodstatnΘ pouze na v∞domφ, nebo zda o nich na°φdφ °φzenφ, nap°. i °φzenφ o odstran∞nφ stavby. Stavebnφ ·°ad je tedy v konkrΘtnφ v∞ci v₧dy postaven p°ed °eÜenφ °ady mo₧n²ch situacφ, a mß-li z nich vyvodit adekvßtnφ zßv∞ry, nem∙₧e se podle navrhovatelova nßzoru obejφt bez souΦinnosti s vlastnφkem pozemku. Proto tvrzenφ, ₧e kolaudacφ stavby nemohou b²t dotΦeny prßva a povinnosti vlastnφka pozemku, pova₧uje navrhovatel za nep°ijatelnΘ. V zßv∞ru repliky navrhovatel p°ipomφnß, ₧e nßvrhem na zruÜenφ º 78 odst. 1 stavebnφho zßkona nesleduje navozenφ stavu, kdy by okruh ·Φastnφk∙ °φzenφ byl vymezen obecn²m ustanovenφm º 14 sprßvnφho °ßdu, ale jde mu o vytvo°enφ podmφnek pro novelizaci tohoto ustanovenφ.
Po zvß₧enφ obsahu nßvrhu, vyjßd°enφ ·Φastnφk∙ °φzenφ a po posouzenφ odbornΘho stanoviska Ministerstva pro mφstnφ rozvoj, jako₧ i po zvß₧enφ p°ednes∙ stran uΦin∞n²ch p°i jednßnφ dne 22. b°ezna 2000 dosp∞lo plΘnum ┌stavnφho soudu k zßv∞ru, ₧e nßvrhu je t°eba vyhov∞t, a to z nßsledujφcφch d∙vod∙.
┌stavnφ soud si p°edevÜφm byl nucen polo₧it otßzku, zda specifickß definice okruhu ·Φastnφk∙ urΦitΘho ve°ejnoprßvnφho °φzenφ vyluΦuje obecnΘ vymezenφ ·Φastnφk∙ sprßvnφho °φzenφ podle º 14 odst. 1 sprßvnφho °ßdu. Na tuto otßzku pak odpov∞d∞l kladn∞ a v tomto sm∞ru tedy plΘnum ┌stavnφho soudu korigovalo nßzor vysloven² v nßlezu I. ┌S 279/95 publikovanΘm pod Φ. 73, sv. 8 Sbφrky nßlez∙ a usnesenφ ┌S ╚R. Ka₧d² jin² v²klad by toti₧ n∞kterß sprßvnφ °φzenφ Φinil nep°ehledn²mi a mnohdy i Φasov∞ neohraniΦen²mi. Obecnou definici ·Φastnφka sprßvnφho °φzenφ podle sprßvnφho °ßdu lze tedy aplikovat pouze v t∞ch p°φpadech, kde to zvlßÜtnφ ·prava zcela nepochybn∞ nevyluΦuje.
Uveden² zßv∞r o pom∞ru obecnΘ a zvlßÜtnφ definice ·Φastnφk∙ sprßvnφho °φzenφ pak nutn∞ musφ vΘst k zßv∞ru, ₧e je t°eba trvat na tom, aby zßkonodßrce p°i specifickΘm vymezenφ ·Φastenstvφ nevylouΦil a priori subjekty, u kter²ch lze mo₧nost zßsahu do jejich prßv z povahy °φzenφ d∙vodn∞ p°edpoklßdat. Pokud jde o zde projednßvanΘ °φzenφ kolaudaΦnφ, nutno souhlasit s nßzorem, ₧e je zßle₧itostφ v²sostnΘho uvß₧enφ stavebnφho ·°adu, zda bude konstatovat, ₧e podmφnky ·zemnφho rozhodnutφ a rozhodnutφ o povolenφ stavby byly spln∞ny. Pak u₧φvßnφ stavby k urΦenΘmu ·Φelu povolφ, a je-li to zapot°ebφ, stanovφ podmφnky pro u₧φvßnφ stavby. Zjistφ-li nedostatky, urΦφ p°im∞°enou lh∙tu k jejich odstran∞nφ. KolaudaΦnφ rozhodnutφ nemß vydat, pokud jde o nedostatky, kterΘ by ohro₧ovaly zdravφ a bezpeΦnost osob Φi brßnily ve svΘm souhrnu °ßdnΘmu a neruÜenΘmu u₧φvßnφ stavby k urΦenΘmu ·Φelu. V p°φpad∞ zjiÜt∞nφ nedostatk∙ brßnφcφch u₧φvßnφ stanovφ stavebnφ ·°ad lh∙tu k jejich odstran∞nφ a °φzenφ p°eruÜφ. Ji₧ z tohoto popisu mo₧n²ch faktick²ch situacφ vypl²vß, ₧e vlastnφk pozemku, na kterΘm stavba stojφ, m∙₧e pouze spolΘhat na to, ₧e orgßn ve°ejnΘ sprßvy bude ochra≥ovat nejen zßjmy ve°ejnΘ, ale i zßjmy jeho. P°itom dle nßzoru ┌stavnφho soudu se zdß b²t nespornΘ, ₧e p°ipuÜt∞nφ ·Φasti vlastnφka pozemku by nemohlo °φzenφ nikterak vß₧n∞ komplikovat a p°φpadn∞ i ned∙vodn∞ prodlu₧ovat. P°edevÜφm by takovß ·Φast byla ·Φelnß z d∙vod∙ praktick²ch, pon∞vad₧ patrn∞ nelze oΦekßvat, ₧e ten, kdo o kolaudaci ₧ßdß, bude sßm upozor≥ovat na n∞co, co mu nevadφ. Pohled stßtnφch orgßn∙ pak m∙₧e b²t samoz°ejm∞ jin² ne₧ pohled vlastnφka pozemku, p°φpadn∞ jinΘ dotΦenΘ osoby, ani₧ by se muselo jednat ze strany tohoto orgßnu o zßm∞r Φi nedbalost. Jinak °eΦeno, pokud stavebnφ ·°ad zkolauduje n∞co, co zkolaudovat nem∞l, Φi co m∞l zkolaudovat s konstatovßnφm drobn²ch zßvad a s urΦenφm lh∙t pro jejich odstran∞nφ, nenφ zde nikdo legitimovßn k podßnφ odvolßnφ ani k vyvolßnφ p°φpadnΘho soudnφho °φzenφ. Z t∞chto d∙vod∙ tedy ┌stavnφ soud takΘ na otßzku, zda vlastnφk pozemku, na kterΘm je zhotovena stavba, m∙₧e b²t ve sv²ch subjektivnφch prßvech dotΦen kolaudaΦnφm rozhodnutφm, odpov∞d∞l pozitivn∞. Jin²mi slovy to, ₧e vlastnφk pozemk∙ je vylouΦen z °φzenφ sprßvnφho, a v d∙sledku toho tΘ₧ z prßva na soudnφ ochranu, pova₧uje ┌stavnφ soud za pochybenφ zßkonodßrce, kterΘ mß ·stavnφ rozm∞r.
TakovΘ pochybenφ lze v zßsad∞ zhojit, s ohledem na platnou prßvnφ ·pravu, dvojφm zp∙sobem. Bu∩ zm∞nou ustanovenφ º 250 odst. 2 o.s.°., kterß by p°iznala legitimaci k podßnφ sprßvnφ ₧aloby nejen ·Φastnφk∙m sprßvnφho °φzenφ, anebo p°φmou derogacφ ustanovenφ Φßsti konkrΘtnφho hmotn∞prßvnφho p°edpisu ve°ejnΘho prßva, ve kterΘm je ·Φastenstvφ vymezeno zp∙sobem rozporn²m s uveden²mi principy. ┌stavnφ soud pova₧uje za zjevn∞ racionßln∞jÜφ postup druh², tedy derogaci konkrΘtnφho ustanovenφ hmotnΘho ve°ejnΘho prßva, kterß umo₧nφ (zpravidla za p°edpokladu nßsledujφcφ aktivnφ Φinnosti zßkonodßrce) ochranu prßv urΦit²ch osob ji₧ v °φzenφ sprßvnφm. Cesta prvnφ, tedy pouhΘ p°iznßnφ prßva podat sprßvnφ ₧alobu, by mohla v °ad∞ p°φpad∙ znamenat, ₧e p°φpadnΘ zruÜujφcφ soudnφ rozhodnutφ by mohlo b²t vydßvßno v dob∞, kdy by nastal² stav nemohl mnohdy b²t zm∞n∞n, resp. by mohl b²t napraven jen za cenu ne·m∞rn²ch ob∞tφ Φi ztrßt na stran∞ jinΘ, a soudnφ v²rok by tak mohl mφt jen v²znam spφÜe akademick².
V tΘto souvislosti pova₧uje ┌stavnφ soud za ·ΦelnΘ dodat, ₧e ji₧ v praxi prvorepublikovΘho NejvyÜÜφho sprßvnφho soudu lze zaznamenat tendenci p°iznat ve sprßvnφm °φzenφ ochranu tΘ₧ tzv. zvlßÜtnφmu zßjmu (nap°. zvlßÜtnφmu postavenφ vlastnφk∙ pozemk∙ sousedφcφch s ve°ejn²mi statky, tedy nap°. s komunikacemi). Slovy tehdejÜφ judikatury "je t°eba in concreto jemnΘho odliÜenφ, ₧ßdß-li se od soukromnφka opravdu zvlßÜtnφ ob∞¥ ve prosp∞ch celku". Podle nßzoru ┌stavnφho soudu je t∞₧ko p°ijatelnΘ, aby v dob∞ dominance zßkladnφch lidsk²ch prßv a svobod bylo kogentnφ prßvnφ ·pravou vymezeno postavenφ n∞kter²ch subjekt∙ ve ve°ejnoprßvnφm °φzenφ nep°φzniv∞ji, ne₧ bylo vymezeno soudnφ judikaturou v p°edvßleΦnΘm obdobφ. Navφc nelze odhlΘdnout od faktu, ₧e tendence k zdßnliv∞ precisnφ a detailnφ ·prav∞ de facto vyluΦuje interpretaci, kterß by mohla v konkrΘtnφm p°φpad∞ nalΘzt °eÜenφ bli₧Üφ zßsad∞ sluÜnosti a rozumnosti.
Argumentace, ₧e zßkon umo₧≥uje, aby stavebnφ ·°ad p°izval i jinΘ osoby ne₧ ·Φastnφky (viz vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny), nem∞nφ nic na tom, ₧e takovΘ p°izvßnφ z nich neΦinφ ·Φastnφky °φzenφ se vÜemi popsan²mi d∙sledky.
UvedenΘ nep°φznivΘ postavenφ n∞kter²ch subjekt∙ je umocn∞no vymezenφm subjekt∙ aktivn∞ legitimovan²ch k podßnφ sprßvnφ ₧aloby podle º 250 odst. 2 o.s.°. Praktick² dopad je takov², ₧e aΦ Φl. 36 odst. 1 Listiny dßvß ka₧dΘmu prßvo domßhat se stanoven²m postupem sv²ch prßv u soudu Φi jinΘho orgßnu a odstavec 2 tΘho₧ Φlßnku vymezuje okruh osob oprßvn∞n²ch obrßtit se na soud ve sprßvnφch v∞cech tak, ₧e to m∙₧e uΦinit ka₧d² "kdo tvrdφ, ₧e byl na sv²ch prßvech zkrßcen rozhodnutφm orgßnu ve°ejnΘ sprßvy", m∙₧e zjevn∞ v n∞kter²ch p°φpadech, v tΘto v∞ci konkrΘtn∞ v p°φpad∞ kolaudaΦnφho rozhodnutφ, nastat situace, kdy ani p°i z°ejmΘm dopadu rozhodnutφ na prßva t°etφch osob nebudou mφt tyto osoby k dispozici ₧ßdn² prost°edek ke zvrßcenφ takovΘho rozhodnutφ (s v²jimkou podn∞tu k p°ezkoumßnφ rozhodnutφ mimo odvolacφ °φzenφ dle º 65 sprßvnφho °ßdu, na co₧ ovÜem nenφ prßvnφ nßrok). Jinak °eΦeno, kogentnφ ·prava neodvratn∞ znemo₧≥uje realizovat zßsadu "nech¥ si ka₧d² st°e₧φ svß prßva", kterou ┌stavnφ soud opakovan∞ p°ipomn∞l (nap°. nßlez Φ. 32, sv. 13, Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ ┌S ╚R).
Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ plΘnum ┌stavnφho soudu p°ijalo rozhodnutφ, kter²m se ustanovenφ º 78 odst. 1 stavebnφho zßkona zruÜuje, a to pro rozpor s Φl. 36 odst. 1 a 2 Listiny. SouΦasn∞ ┌stavnφ soud rozhodl o odkladu vykonatelnosti svΘho rozhodnutφ, v∞dom si toho, ₧e k odstran∞nφ ne·stavnφho stavu je nezbytn² pozitivnφ zßsah zßkonodßrce (a¥ ji₧ pouh²m dopln∞nφm okruhu ·Φastnφk∙ kolaudaΦnφho °φzenφ o vlastnφka pozemku, Φi obecn∞jÜφ ·pravou).
P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.