Vyu₧itφ grafick²ch formßt∙ JPEG a DjVu v digitalizaci
	Filip VojtßÜek, Ikaros, Praha
	Referßt srovnßvß vlastnosti dvou grafick²ch formßt∙ - JPEG, kter² p°edstavuje standard Üiroce podporovan² rastrov²mi editory a webovsk²mi prohlφ₧eΦi, DjVu, kter² nedßvno vyvinula firma AT&T. Referßt se soust°e∩uje na mo₧nosti vyu₧itφ DjVu v digitalizaci. Zßv∞ry se opφrajφ o v²sledky testovßnφ digitßlnφch kopiφ r∙zn²ch dokument∙.

JPEG zatφm vlßdne
Od roku 1991, kdy Joint Photographic Experts Group, pracovnφ skupina ustavenß p°i International Standard Organization (ISO), p°edstavila normu pro kompresi (ISO/IEC 10918-1 a 10918-2) grafickΘho formßtu, jeho₧ oficißlnφ nßzev znφ JPEG File Interchange Format (JFIF), kter² vyvinula firma C-Cube Microsystems, avÜak pro n∞j₧ se v₧ilo prostΘ pojmenovßnφ JPEG, zaujφmß neot°esitelnou pozici vÜeobecn∞ akceptovatelnΘho standardu pro statickΘ bitmapovΘ obrazovΘ soubory reprezentujφcφ p°edlohy se slo₧itou barevnou strukturou (24bitovß barevnß hloubka nebo Ükßla 256 odstφn∙ Üedi). K nφm poΦφtßme i v∞tÜinu druh∙ dokument∙ z historick²ch knihovnφch fond∙ (HKF), resp. tzv. specißlnφch nebo vzßcn²ch fond∙ (rukopisy, tisky do roku 1800, mapy, ΦernobφlΘ fotografie aj.). Tento formßt je implicitn∞ doporuΦovßn pro ·Φely jejich digitalizace nap°. v technickΘ dokumentaci zve°ejn∞nΘ v rßmci projekt∙ realizovan²ch na p∙d∞ Library of Congress (American Memory) a Nßrodnφ knihovny ╚R (Memoriae Mundi Series Bohemica), kterß v tΘto oblasti p∙sobφ de facto jako metodickΘ pracoviÜt∞ programu "Memory of the World" na zßchranu dokumentovΘho d∞dictvφ, vyhlßÜenΘho UNESCO v roce 1992.
Budeme vÜak p°esn∞jÜφ, pokud budeme tvrdit, ₧e JPEG vlßdne DOSUD, avÜak k°eslo pod nφm se zaΦφnß povß₧liv∞ naklßn∞t pod nßporem progresivn∞jÜφch technologiφ, zejmΘna technologie "wavelet", kterß bude nφ₧e ve struΦnosti charakterizovßna na p°φkladu formßtu DjVu.

P°ednosti JPEG
┌sp∞Ünost JPEG vychßzφ ze dvou skuteΦnostφ: Za prvΘ je tento formßt Üiroce podporovßn komerΦnφmi grafick²mi rastrov²mi editory (k nejznßm∞jÜφm pat°φ Adobe Photoshop, Corel Photo-Paint a Jasc Paint Shop Pro) jako zßkladnφm aplikaΦnφm softwarem pro ·pravu digitßlnφch kopiφ transparentnφch nebo odrazn²ch analogov²ch dokument∙ a dßle webovsk²mi prohlφ₧eΦi jako univerzßlnφmi nßstroji pro p°φjem informacφ v prost°edφ WWW, v n∞m₧ poskytujφ svΘ slu₧by v rostoucφ mφ°e i knihovny.
Za druhΘ se JPEG vyznaΦuje, co₧ je v kontextu tohoto p°φsp∞vku zvlßÜt∞ podstatnΘ, p°φzniv²m pom∞rem mezi velikostφ a kvalitou zobrazenφ. Jin²mi slovy, digitßlnφ kopie ulo₧enß v JPEG i p°i relativn∞ vysokΘm stupni komprese (a₧ 1:20), kterou chßpeme jako ·ΦelovΘ sni₧ovßnφ datovΘho objemu obrazovΘho souboru, m∙₧e jednak zastoupit originßlnφ dokument pro b∞₧nΘ badatelskΘ ·Φely, o Φem₧ sv∞dΦφ praktickΘ zkuÜenosti, jednak se neliÜφ vizußln∞ od reprodukce, kterß vznikne jako prvotnφ v²sledek p°φmΘho snφmßnφ originßlu, resp. se tyto rozdφly mezi t∞mito dv∞ma soubory projevujφ ve zt∞₧φ post°ehnuteln²ch detailech. Je to dßno tφm, ₧e p°i kompresi k≤dovacφm schΘmatem, kterΘ mß ztrßtov² (lossy) charakter (co₧ znamenß, ₧e urΦitß mno₧ina dat se ve v²slednΘm souboru nenßvratn∞ vypouÜtφ oproti souboru nekomprimovanΘmu) a kterΘ je zalo₧eno na metod∞ diskrΘtnφ kosinovΘ tranformace (DCT), jsou odstra≥ovßny pixely o vysokΘ frekvenci (tj. pixely se znaΦn²m jasem - nap°. odstφny ₧lutΘ, oran₧ovΘ a ΦervenΘ), na kterΘ je lidskΘ oko mΘn∞ citlivΘ. Nej·Φinn∞jÜφ je komprese u p°edloh, pro n∞₧ je typickΘ spojitΘ t≤novßnφ, tj. pozvolnΘ barevnΘ p°echody v odstφnech mezi sousednφmi pixely (nap°. barevnΘ fotografie). Kompresi si tak lze p°edstavit jako zpr∙m∞rovßnφ hodnot barevn²ch slo₧ek n∞kolika sousednφch pixel∙. P°i stejnΘ kvalit∞ je proto ve v∞tÜφm pom∞ru komprimovßn obraz s 24bitovou hloubkou ne₧ obraz se Ükßlou 256 odstφn∙ Üedi, nemluv∞ o obrazech s ostr²mi hranami (geometrickΘ tvary). Dojde tak sice ke snφ₧enφ informaΦnφ hodnoty, ale nikoliv subjektivnφmu, proto₧e lidskΘ oko je nenφ vzhledem ke sv²m fyziologick²m vlastnostem schopnΘ zaregistrovat.

Omezenφ JPEG
P°esto₧e kompresnφ pom∞r (n∞kdy oznaΦovan² jako Q-faktor) p°edstavuje hlavnφ parametr pro redukci velikosti obrazu ve formßtu JPEG, v r∙zn²ch aplikaΦnφch programech se pou₧φvajφ r∙znß rozp∞tφ jeho nastavenφ (nap°. v Photoshop 1 a₧ 10 a v Paint Shop Pro 1 a₧ 100). Ke ka₧dΘmu souboru je navφc t°eba v tomto sm∞ru p°istupovat individußln∞, tj. p°izp∙sobovat Q-faktor jeho charakteru a p°edpoklßdanΘmu vyu₧itφ. V praxi se tak bude odliÜovat Q-faktor nap°. u digitßlnφ kopie iluminovanΘho rukopisu a textovΘho starΘho tisku, resp. u kopie urΦenΘ pro lokßlnφ a sφ¥ovΘ zp°φstupn∞nφ.
P°es uvedenΘ p°ednosti JPEG nelze v jeho p°φpad∞ mluvit o ideßlnφm formßtu, zejmΘna v souvislosti s komunikacφ po Internetu. ObjemnΘ soubory s vysok²m rozliÜenφm (tj. kopie rozm∞rn²ch dokument∙, kterΘ pochopiteln∞ p°ichßzejφ v ·vahu takΘ v projektech digitalizace), kterΘ je t°eba z praktick²ch d∙vod∙ zachovat, by se musely, aby bylo souΦasn∞ dosa₧eno p°ijatelnΘ v²slednΘ velikosti pro ·Φely slu₧eb typu elektronick²ch DDS, komprimovat v takovΘm pom∞ru, ₧e by nesly v d∙sledku tΘto operace patrnΘ stopy degradace. P°φΦiny tohoto ne₧ßdoucφho jevu, naz²vanΘho artefakty (artefacts), kter² identifikujeme nap°. podle shluk∙ pixel∙ nep°irozenΘ barvy na celistv²ch plochßch, stφn∙ na p°echodech mezi sv∞tlou a tmavou plochou, lesku (moarΘ) apod., spoΦφvajφ v principu kompresnφho algoritmu DCT, kter², zjednoduÜen∞ °eΦeno, dekomponuje obraz do blok∙ 8 krßt 8 pixel∙, kterΘ se komprimujφ jako samostatnΘ jednotky na zßklad∞ tzv. kvantizaΦnφho koeficientu. Jeho hodnotu u₧ivatel ovliv≥uje s pomocφ Q-faktoru.

Nßroky na sφ¥ov∞ p°enßÜen² formßt
Vzhledem k rostoucφm v²znamu WWW, resp. elektronickΘmu publikovßnφ v nejÜirÜφm slova smyslu, kterΘ se dnes ji₧ zdaleka net²kß jen web-designu, je nezbytnΘ tΘto problematice v∞novat pozornost. V p°enosovΘ rychlosti linek a jejich spolehlivosti existujφ propastnΘ rozdφly navzdory dynamickΘmu technologickΘmu v²voji, co₧ potvrdφ ka₧d², kdo se aspo≥ jednou, p°ipojen prost°ednictvφm modemu komutovanΘ linky, pokusil stßhnout z Internetu objemn∞jÜφ soubor rychlostφ 33,6 kbit∙ za sekundu, a proto je t°eba p°i zp°φstup≥ovßnφ t∞chto soubor∙, v naÜem kontextu produkt∙ digitalizace HKF, respektovat fakt, ₧e ne vÜichni potencißlnφ u₧ivatelΘ disponujφ obdobn∞ bßjeΦn²m p°ipojenφm optick²m vlßknem na pßte°nφ sφti jako my. Zßkladnφm kritΘriem pro efektivnφ p°enos obrazov²ch soubor∙ v sφ¥ovΘm re₧imu je proto jejich minimßlnφ velikost, ani₧ by p°itom klesla jejich kvalitativnφ ·rove≥ (tj. aby kvalita internetovsk²ch soubor∙ byla srovnatelnß s kvalitou soubor∙ uklßdan²ch nap°. na CD-ROM a vyu₧φvan²ch lokßln∞), z Φeho₧ vÜak vypl²vß, ₧e je nutnΘ aplikovat jinΘ metody s v²razn∞ vyÜÜφm kompresnφm pom∞rem, ne₧ jak²ch se pou₧φvß u formßtu JPEG.

DjVu jako perspektivnφ nßstupce JPEG na Internetu?
S cφlem p°ekonat slabiny JPEG a p°edevÜφm s cφlem reagovat na po₧adavky kladenΘ na grafickΘ soubory ze strany internetovskΘ komunity, kterß se nechce obecn∞ smφ°it s omezen²mi mo₧nostmi souΦasn²ch rastrov²ch formßt∙ (viz formßt PNG prosazovan² konsorciem W3 jako nßstupce GIF), kterΘ vznikly v p°edwebovskΘ Θ°e, avÜak dnes, jak se stßle jasn∞ji ukazuje, nedostaΦujφ, vyvφjφ od roku 1998 v²zkumnΘ laborato°e americkΘ telekomunikaΦnφ firmy AT & T nov² formßt pojmenovan² pon∞kud zßhadn∞ DjVu, kter² by m∞l perspektivn∞ nahradit JPEG primßrn∞ pro ·Φely distribuce obrazov²ch dat po Internetu.
DjVu spadß do kategorie formßt∙ s tzv. smφÜen²m rastrov²m obsahem (mixed raster content, MRC), co₧ znamenß, ₧e obraz nenφ pova₧ovßn za jeden homogennφ celek jako v p°φpad∞ JPEG, n²br₧ je segmentovßn do dvou vrstev (pop°edφ - foreground a pozadφ - background) reprezentujφcφ dva zßkladnφ objekty textov∞-obrazovΘho scannovanΘho digitßlnφho dokumentu (nap°. Φasopisy), pro n∞₧ je DjVu na prvnφm mφst∞ urΦen. (DjVu vÜak lze ·sp∞Ün∞ vyu₧φt i u dalÜφch druh∙ dokument∙ nap°. barevnΘ fotografie, pΘrovky.) Vychßzφ se toti₧ z p°edpokladu, ₧e z hlediska poΦφtaΦovΘho zpracovßnφ grafick²ch dat majφ tyto objekty odliÜnΘ vlastnosti. Zatφmco pro text, Φßrovou grafiku, schΘmata a v²kresy apod. (tj. pop°edφ) je charakteristickß monochomatiΦnost, linie, ostrΘ hrany, opakovan² v²skyt pixelov²ch shluk∙ (pφsmena) a vysok² stupe≥ kontrastu, grafickΘ prvky (tj. pozadφ, kterΘ je samo tvo°eno Φty°mi vrstvami) se vyznaΦujφ naopak nepravideln²mi tvary a barevnou hloubkou. Tyto objekty jsou pro ·Φely k≤dovßnφ od sebe odd∞leny, p°iΦem₧ je aplikovßn odliÜn² komprimaΦnφ algoritmus.

Technologie wavelet
Bitonßlnφ komprese pop°edφ s pomocφ metody JB2 je p°edm∞tem p°φsp∞vku Mgr. A. Knolla. Soust°edφme se proto na kompresnφ schΘma IW44 pro pozadφ, kterΘ je zalo₧eno na technologii waletet, pro ni₧ se v ΦeÜtin∞ ujal poetick² ekvivalent "vlnky". Wavelet jako matematickß teorie je sice znßm pom∞rn∞ dlouho (pou₧φvß se nap°. v americkΘ FBI pro uchovßvßnφ digitalizovan²ch vzork∙ otisk∙ prst∙, v lΘka°skΘm snφmkovßnφ nebo geografick²ch informaΦnφch systΘmech), ale v komerΦnφ sfΘ°e v oblasti obrazov²ch dat, kterß je rozhodujφcφ pro jeho budoucφ uplatn∞nφ, zatφm s wavelet probφhajφ spφÜe experimenty. Vedle AT & T jde nap°. o spoleΦnosti LizardTech, LuraWave Φi Aware. Äßdnß mezinßrodnφ norma t²kajφcφ se grafickΘho formßtu, kter² by se opφral o wavelet, nebyla dosud schvßlena. Tento stav vÜak nebude platit v∞Φn∞, proto₧e pracovnφ skupina JPEG dokonΦila letos v b°eznu specifikaci formßtu JPEG 2000 (Final Draft 15444 Part 1), kterß by m∞la b²t podle informacφ uvßd∞n²ch na jejφm oficißlnφm serveru publikovßna v roce 2001. Pak je z°ejm∞ jen otßzkou Φasu, kdy bude implementovßna do grafick²ch editor∙ a webovsk²ch prohlφ₧eΦ∙. Stejn∞ jako v p°φpad∞ DCT u JPEG je IW44 ztrßtov² kompresnφ algoritmus, kter² ovÜem dosahuje vyÜÜφ efektivity (vyÜÜφho kompresnφho pom∞ru - 1:50 a₧ 1:100), ani₧ by kvalita obrazu klesla pod p°ijatelnou ·rove≥, dφky tomu, ₧e obraz je vyjßd°en slo₧itou matematickou funkcφ jako spojit² datov² tok na rozdφl od blokovΘ struktury JPEG, a jako takov² je opakovan∞ rozlo₧en na poloviΦnφ rozliÜenφ, p°iΦem₧ komprese probφhß p°i ka₧dΘm tomto kroku. Tato skuteΦnost p°inßÜφ dalÜφ v²znamnou v²hodu, kterou ocenφme p°i Üφ°enφ t∞chto dat po Internetu, resp. p°i jejich p°φjmu z Internetu. Soubor ve formßtu DjVu se nedekomprimuje narßz (tj. na monitoru shora dol∙), n²br₧ p°φr∙stkov∞ (podobn∞ jako u interlaced GIF nebo progressive JPEG), tj. postupn∞ v jemn∞jÜφm rozliÜenφ. Nejprve se objevφ nejd∙le₧it∞jÜφ Φßst dat - text, potΘ obrysy grafiky a nakonec obraz v kompletnφ podob∞. Klesß tak na minimum nebezpeΦφ p°ehlcenφ pam∞ti terminßlu.
Rovn∞₧ u soubor∙ v DjVu jsou p°i vysokΘm kompresnφm pom∞ru viditelnΘ stopy degradace obrazu, avÜak nikoliv v takovΘ mφ°e jako u JPEG (obraz je rozmazßn mφsto toho, aby se rozpadl do blok∙).

AplikaΦnφ software pro DjVu
Firma AT & T uvolnila od minulΘho roku k volnΘmu vyu₧itφ n∞kolik nßstroj∙ pro prßci s formßtem DjVu. Pro laickΘ u₧ivatele jsou nejd∙le₧it∞jÜφ dva z nich. Tφm prvnφm je editor DjVuShop (aktußln∞ verze 2.0 beta 2), ve kterΘm lze upravovat nejen soubory ve formßtu DjVu (mj. umis¥ovat hypertextovΘ odkazy), ale zejmΘna konvertovat do n∞j soubory z ostatnφch b∞₧n²ch rastrov²ch formßt∙ (GIF, JPEG a TIFF). P°i otevφrßnφ souboru je t°eba zvolit p°φsluÜnΘ parametry podle jednoho ze t°φ typ∙ dokumentu (barevn², Φernobφl² nebo fotografie). V prvnφ a t°etφ kategorii se nastavuje kompresnφ pom∞r (image quality) v rozp∞tφ 1 a₧ 100, p°iΦem₧ jako v²chozφ hodnota slou₧φ 75. PraktickΘ zkuÜenosti ukazujφ, ₧e je vhodnΘ pohybovat se mezi hodnotami 75 a₧ 100. Zpravidla se nepoda°φ nalΘzt optimßlnφ hladinu (nejvyÜÜφ kvalita p°i nejmenÜφ velikosti) na prvnφ pokus, a proto se doporuΦuje parametry "image quality" a "target gama" kombinovat. Dokumenty z HKF (rukopisy a tisky) se p°ekvapiv∞ konvertujφ v re₧imu "fotografie", nesmφme se tedy nechat zmßst a sßhnout po zdßnliv∞ jedinΘ logickΘ mo₧nosti. V opaΦnΘm p°φpad∞ dojde p°i kompresi k ne₧ßdoucφ separaci pop°edφ a pozadφ, kterß se projevφ v nep°irozenΘm zv²razn∞nφ textu a Φßstφ iluminacφ. Pokud chceme vytvo°it dokument v barevnΘm re₧imu v DjVu se shodn²mi rozm∞ry jako p∙vodnφ soubor v jinΘm formßtu, je nutnΘ zm∞nit hodnotu rozliÜenφ z 300 dpi na p°φsluÜnou hodnotu.
Tento program je optimalizovßn pro Windows 95/98/NT 4.0. Jako minimßlnφ po₧adavky na v²kon poΦφtaΦe jsou uvedeny procesor s kmitoΦtem 266 MHz a 64 MB RAM. Konverze nekomprimovanΘho souboru ve formßtu TIFF o velikosti 15,4 MB trvala na poΦφtaΦi 400 MHz/64 MB n∞kolik minut, a proto zmφn∞nΘ ·daje nenφ mo₧nΘ brßt doslova.
Druh²m nezbytn²m aplikaΦnφm softwarem je plug-in (verze 3.0 beta 6) pro Netscape a Explorer od verze 3 (pro vÜechny rozÜφ°enΘ platformy), jeho₧ instalace probφhß automaticky a kter² umo₧≥uje zßkladnφ manipulaci se souborem: zm∞nu zobrazovacφho m≤du (pop°edφ, pozadφ, vÜechny vrstvy a ΦernobφlΘ pop°edφ s bφl²m pozadφm), zv∞tÜovßnφ, navigace ve vφce dokumentech, hledßnφ znakovΘho °et∞zce (za podmφnky, ₧e byl dokument p°edtφm p°eveden do textovΘ podoby s pomocφ technologie OCR), adjustace jasu, tisk a uklßdßnφ do formßtu BMP pro dalÜφ zpracovßnφ.
Pro p°enos dat ve formßtu DjVu je nezbytnΘ zajistit, aby specifikace MIME typu "image" na webovskΘm serveru, na n∞m₧ jsou tyto soubory ulo₧eny, byla dopln∞na o podtyp "djvu", p°φp., jako alternativnφ °eÜenφ, pou₧φt mφsto tagu <IMG> tag <EMBED>, kter² vÜak prohlφ₧eΦ Explorer 4.x nepodporuje, s atributem TYPE="image/x-djvu".
Vedle zßkladnφ technickΘ dokumentace a aktußlnφch informacφ zp°φstup≥uje AT & T na svΘm serveru ukßzky digitßlnφch kopiφ r∙zn²ch druh∙ dokument∙ (nap°. Guttenbergova bible, starΘ tisky, geneaologickΘ zßznamy, jφdelnφ lφstky, technickΘ zprßvy, komiksy, mapy a dopis psan² Thomasem Jeffersonem). Zßrove≥ je odkazovßno na n∞kterΘ externφ projekty digitalizace, kterΘ aplikujφ DjVu, vΦetn∞ Nßrodnφ knihovny ╚R, kterß ve spoluprßci s redakcφ Φasopisu Ikaros p°evedla do tohoto formßtu digitalizovanΘ arabskΘ rukopisy. Za tento poΦin jφ bylo ud∞leno ocen∞nφ za nejlepÜφ DjVu prezentaci v m∞sφci srpnu 1999.

V testu dopadl lΘpe DjVu
DφlΦφ srovnßvacφ test mezi formßty DjVu a JPEG pro ·Φely tohoto referßtu byl uskuteΦn∞n na digitßlnφ kopii barevnΘ fotografie, kterß byla po°φzena scannerem a dßle byla jen drobn∞ upravena v grafickΘm editoru, aby mohla b²t efektivn∞ vyu₧ita pro p°enos po Internetu. Snφmek, kter² m∞l ve v²chozφm stavu rozm∞ry 512 krßt 410 pixel∙ (rozliÜenφ 144 dpi) a velikost 57 kilobyt∙, je zajφmav² tφm, ₧e v n∞m jako v celku p°evlßdß tmavΘ t≤novßnφ (interiΘr knihovny s tmav²mi sedaΦkami a pokrytφm podlahy a mo°en²mi regßly), ovÜem zachycuje takΘ jasov∞ v²razn∞ objekty (odraz sv∞telnΘho zdroje na strop∞).
Postupn∞ byly v programu Paint Shop Pro ze zßkladnφho souboru JPEG vytvo°eny odvozenΘ soubory JPEG v p∞ti kvalitativnφch hladinßch (komprese 50, 60, 75, 85 a 90 procent). V programu DjVuShop byla provedena konverze (v podstat∞ v reßlnΘm Φase) zßkladnφho souboru JPEG celkem desetkßt s cφlem nalΘzt jednak soubor odpovφdajφcφ kvalit∞ zßkladnφmu souboru JPEG s co nejmenÜφ velikostφ, jednak soubor odpovφdajφcφ velikosti souboru JPEG 60, kter² byl urΦen jako obraz s minimßln∞ p°ijatelnou kvalitou. Z v²sledk∙ testu, p°i n∞m₧ byly zmφn∞nΘ dvojice soubor∙ srovnßny, vypl²vajφ nßsledujφcφ dv∞ zjiÜt∞nφ:

1. P°i odpovφdajφcφ kvalit∞ zobrazenφ se pom∞r ve velikosti soubor∙ DjVu a JPEG kolem 1 : 2. (V p°φpad∞ arabsk²ch textov∞-obrazov²ch rukopis∙ byl vykazovßn pom∞r 2 : 3. Jako p°edloha slou₧il obraz v tzv. Internet Quality o velikosti 140 kB z nedßvno vydanΘho CD-ROM.) [srovnani1.png]
2. P°i stejnΘ velikosti obou soubor∙ je kvalita souboru DjVu subjektivn∞ vyÜÜφ ne₧ souboru JPEG, u n∞ho₧ je na hranßch z°eteln∞jÜφ Üum a na v∞tÜφch plochßch stopy po blokov²ch artefaktech [srovnani2.png]. JeÜt∞ v²razn∞ji se tyto rozdφly projevujφ p°i extrΘmnφ kompresi [srovnani3.png].

Zßv∞r
Je slo₧itΘ p°esn∞ predikovat v²voj v oblasti digitßlnφch informaΦnφch technologiφ, avÜak s velkou mφrou pravd∞podobnosti se v p°φpad∞ grafick²ch dat bude ubφrat sm∞rem k formßt∙m vyu₧φvajφcφm technologii wavelet. Aby se staly b∞₧nou souΦßsti elektronickΘho publikovßnφ, musφ b²t nejprve p°ekonßny souΦasnΘ p°ekß₧ky, kterΘ spoΦφvajφ v tom, ₧e zmφn∞nß °eÜenφ majφ zatφm proprietßrnφ charakter (pevnß vazba na konkrΘtnφ software), resp. v jejich nestandardizaci. Dß se p°edpoklßdat, ₧e hlavnφm impulzem, aby se tak stalo, bude avizovanΘ uvedenφ formßtu JPEG 2000 na trh.

Pou₧itß literatura:
1. AT & T. DjVu FAQs [online]. AT & T, cop. 1998 [cit. 2000-03-20]. P°φstup z: <http://djvu.research.att.com/support/faq.html>.
2. AT & T. What is DjVu [online]. AT & T, cop. 1999 [cit. 2000-03-20]. P°φstup z: <http://djvu.research.att.com/wid>.
3. BURI┴NEK, Jan. Kdy₧ vlnky komprimujφ obraz... Chip, 1999, roΦ. 9, Φ. 10, s. 146-149.
4. ESSEX, David. JPEG rival runs loose on web. PC World.com [online]. February 8, 1999 [cit. 2000-01-31]. P°φstup z: <http://www.pcworld.com/pcwtoday/article/0,1510,9638,00.html>.
5. FLEISCHAUER, Carl. Digital formats for content reproductions [online]. Washington, D. C. : Library of Congress, 1998-07-13 [cit. 2000-03-17]. P°φstup z: <http://memory.loc.gov/ammem/formats.html>.
6. JPEG. JPEG2000 - the D.C. [online]. Elysium, ca. 2000 [cit. 2000-04-02]. P°φstup z: <http://www.jpeg.org/FCD15441-1.htm>.
7. KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica : a programme of digital access to rare documents. In 27. ABDOS-Tagung, G÷ttingen, 18 bis 21. Mai 1998 : Referate und BeitrΣge. Zussammengestellt von W. Adreesen. Berlin : Staatsbibliothek zu Berlin-Preu▀ischer Kulturbesitz, 1998, s. 161-167. P°φstup tΘ₧ z: <http://digit.nkp.cz/EnglishArticles/Read_Papers/MMSB.html>.
8. MURRAY, James D., RYPER William van. Encyklopedie grafick²ch formßt∙. 2. vyd. Praha : Computer Press, 1997, s. 167-173.
9. PUGLIA, Steven. Fractal and wavelet compression. RLG DigiNews [online]. 1998, vol. 2, no. 3 [cit. 2000-02-21]. P°φstup z: <http://www.rlg.org/preserv/diginews/diginews23.html>.