TechnickΘ, organizaΦnφ a ekonomickΘ aspekty virtußlnφch knihoven a informaΦnφch server∙.
	Jaroslav èilhßnek, Vysokß Ükola chemicko-technologickß, Praha
	B∞hem poslednφho roku doÜlo k velmi rychlΘmu posunu v praktickΘ realizaci virtußlnφch knihoven a webovsk²ch informaΦnφch server∙ v pravΘm slova smyslu. ╪ada otßzek, kterΘ byly v t∞chto souvislostech kladeny, tak dostala daleko konkrΘtn∞jÜφ podobu a zaΦφnajφ se r²sovat kdy₧ jeÜt∞ ne koneΦnß °eÜenφ, tak alespo≥ r∙znΘ modely p°istup∙, kterΘ jsou uv∞deny v ₧ivot a jsou tφmto zp∙sobem v praxi testovßny. Referßt se pokusφ sumarizovat dosa₧en² stav v jednotliv²ch aspektech a naznaΦit pravd∞podobnΘ sm∞ry dalÜφho v²voje.

Je pochopiteln∞ zcela nemyslitelnΘ, podat v jednΘ p°ednßÜce vyΦerpßvajφcφ souhrn hlavnφch aspekt∙ problematiky virtußlnφch knihoven. Prakticky ka₧d² rok se setkßvßme s nov²mi koncepcemi, nov²mi pojmy, nov²mi prioritami a nov²mi technick²mi i organizaΦnφmi prvky. Pokusφme se proto demonstrovat tuto problematiku na n∞kolika vybran²ch p°φpadech, kterΘ budou representovat jak strßnku technickou, tak i organizaΦnφ a pokusφme se alespo≥ z n∞kter²ch ·hl∙ pohledu naznaΦit souvisejφcφ ekonomickou problematiku, kterß je nakonec tφm hlavnφm faktorem, kter² rozhoduje o tom, do jakΘ mφry a jak rychle budeme moci sledovat celkov² v²voj nejenom z povzdßlφ, ale co nejblφ₧e jeho st°edu.

Tato ·vodnφ poznßmka nemß za cφl vyvolat terminologickΘ disputace, pouze upozornit, ₧e pojmy virtußlnφ, elektronickß Φi digitßlnφ knihovna se pou₧φvajφ nejΦast∞ji jako synonyma, i kdy₧ to tak ·pln∞ synonyma nejsou. On toti₧ elektronick² dokument je v praxi dnes pom∞rn∞ Üirok² pojem a nenφ elektronick² dokument jako elektronick² dokument, jak nedßvno velmi p°φpadn∞ upozornil Zden∞k Uhlφ°¹. Na jednΘ stran∞ p°edstavuje digitalizovan² text zcela nov² subjekt, kter² nabφzφ °adu d°φve nerealizovateln²ch mo₧nostφ, ale zdaleka nevyu₧φvß ten potencißl, kter² elektronick² dokument jako takov² implicitn∞ nabφzφ. Dnes nejrozÜφ°en∞jÜφ formßt Üφ°enφ dokument∙, formßt pdf, je sice vynikajφcφm °eÜenφm p°evodu Φasto velmi pestrΘ i v²tvarn∞ hodnotnΘ grafickΘ representace tiÜt∞n²ch dokument∙ do elektronickΘ podoby, ale z∙stßvß prßv∞ jen vysoce univerzßlnφm transportnφm formßtem, ve kterΘm se prßv∞ ty nejatraktivn∞jÜφ mo₧nosti elektronick²ch dokument∙ vφce Φi mΘn∞ ztrßcejφ.

Tak₧e budujeme-li n∞jakou sbφrku elektronick²ch dokument∙ tφm, ₧e je p°evßdφme do digitßlnφ formy a v tΘto form∞ je zp°φstup≥ujeme Φi rozÜi°ujeme, je to spφÜe knihovna digitßlnφ, i kdy₧ z pohledu jejφho u₧ivatele, kter² se nezajφmß o to, ₧e to, co vidφ na svΘ obrazovce, se nachßzφ v pam∞ti n∞jakΘho poΦφtaΦe, kter² stojφ v sousednφ mφstnosti nebo v pat°e nad nφm, skuteΦn∞ vytvß°φ ilusi nereßlnΘ, jen myÜlenΘ a tedy virtußlnφ knihovny. Naproti tomu systΘm, kter² se orientuje na to, aby na zßklad∞ jednoho dokumentu vytvß°el vazby s dalÜφmi dokumenty, i kdy₧ se fyzicky nachßzejφ kdekoliv, p°edstavuje zcela jinou kvalitu a termφn virtußlnφ je zde daleko vφce na mφst∞. Termφn ôvytvß°enφ vazebö sice implikuje p°edevÜφm techniku hypertextu, ale mo₧nosti jsou daleko v∞tÜφ (pokud ovÜem pod termφn ôhypertextö nezahrneme jakoukoliv vazbu mezi souΦßstmi obecn²ch dokument∙). Jsou to prßv∞ inherentnφ mo₧nosti elektronick²ch dokument∙ v jejich₧ objevovßnφ jsme stßle na samΘm poΦßtku a kterΘ p°edstavujφ hlavnφ v²vojov² trend modernφch informaΦnφch technologiφ. Zmi≥me se proto pon∞kud podrobn∞ji prßv∞ o elektronick²ch dokumentech.

Pod pojmem elektronick² dokument musφme chßpat daleko komplexn∞jÜφ artefakt, ne₧ jen digitalizovan² text, kter² maximßln∞ obsahuje n∞jakΘ obrßzky Φi tabulky². Multimedialita v pravΘm slova smyslu se uplatnφ jen v n∞kter²ch oborech, pravd∞podobn∞ asi daleko nejvφce v oblasti zßbavy. U dokument∙ v∞deckΘho a odbornΘho charakteru jsou d∙le₧it∞jÜφ aspekty typu graf∙, tabulek, obrßzk∙, schΘmat a hlavn∞ velmi rozsßhlΘ vyu₧itφ v citaΦnφch Φßstech v∞deck²ch dokument∙, resp. v jak²chkoliv vzßjemn²ch vazbßch takov²ch dokument∙. P°φΦinou velmi rychlΘho p°ijetφ sφ¥ovΘ slu₧by World Wide Webu, kterß velmi rychle vytlaΦila vÜechny p°edchozφ obdobnΘ sφ¥ovΘ slu₧by, spoΦφvß prßv∞ v tom, ₧e od samΘho poΦßtku programov∞ poΦφtala s mo₧nostφ inkorporovat do jednoho elektronickΘho dokumentu nejr∙zn∞jÜφ druhy informacφ, p°edevÜφm informace grafickΘ (obrazovΘ), zvukovΘ, tedy obecn∞ multimedißlnφ. DalÜφ zßkladnφ rys webovsk²ch aplikacφ, tj. hypertextov² charakter, byl vlastnφ prakticky vÜem ostatnφm internetovsk²m slu₧bßm, ale jen Web programov∞ poΦφtal s druhovou pestrostφ a multimedialitou. I kdy₧ v souΦasnΘ dob∞ bezesporu dominuje pro distribuci elektronick²ch dokument∙ formßt pdf (odhaduje se, ₧e p°edstavuje cca 85 % vÜech p°enßÜen²ch dokument∙), je z°ejmΘ, ₧e budoucnost, a to velmi blφzkß, pat°φ formßtu HTML, resp. obdobn²m formßt∙m, kterΘ zachovajφ funkΦnφ svΘbytnost elektronickΘho dokumentu. Ilustrujme si alespo≥ n∞kterΘ v souΦasnosti ji₧ prakticky vyu₧φvanΘ mo₧nosti na konkrΘtnφch p°φkladech v∞deck²ch dokument∙.

P°edevÜφm bibliografickΘ Φßsti dokument∙ nabφzejφ p°irozenΘ v²chozφ body pro vazby jak na autory, tak na dalÜφ dokumenty nebo informaΦnφ zdroje (Obr. 1).

Krom∞ pochopitelnΘ mo₧nosti prohledßvßnφ pln²ch text∙ je to pak hlavn∞ citaΦnφ Φßst, kterΘ v pravΘm slova smyslu otevφrß brßnu k dalÜφm informacφm, v souΦasnΘm stadiu v²voje spφÜe jen na sekundßrnφ zdroje, ale z technickΘho hlediska naprosto nic nebrßnφ velmi rozsßhlΘmu propojenφ na plnΘ texty citovan²ch zdroj∙ (Obr. 3). Tato mo₧nost nepochybn∞ vyvolß v nejbli₧Üφ dob∞ nejenom velmi rozsßhlΘ propojenφ sekundßrnφch a primßrnφch informaΦnφch zdroj∙, ale pravd∞podobn∞ i velmi citeln∞ ovlivnφ celou souΦasnou citaΦnφ praxi.

Obr. 3 Ilustrace propojenφ citacφ na plnΘ texty i sekundßrnφ zdroje

Velice atraktivnφ a zcela logickß je skuteΦnost, ₧e n∞kolik roΦnφk∙ elektronickΘho periodika p°edstavuje bßzi dat, kterß m∙₧e b²t velmi efektivn∞ prohledßvßna jako bßze dat pln²ch text∙ vΦetn∞ vyu₧itφ logick²ch operßtor∙, pop°φpad∞ dalÜφch nßstroj∙ vyhledßvßnφ, resp. nßslednΘho zpracovßvßnφ vytvo°en²ch mno₧in relevantnφch dokument∙. Jinak °eΦeno, zaΦφnß se stφrat rozdφl mezi sekundßrnφm a primßrnφm zdrojem informacφ³. Podobn∞ p°φstup k elektronick²m titul∙m periodik potlaΦuje jejich individualitu. U₧ v souΦasnΘ dob∞ probφhajφcφ jednßnφ o konsorcißlnφm p°φstupu k souboru periodik jednoho nakladatele zßkonit∞ vede k tomu, ₧e je mo₧nΘ prohledßvat nap°. prost°ednictvφm klφΦov²ch slov cel² soubor takov²ch periodik a teprve dodateΦn∞ zjistit (jako sv²m zp∙sobem podru₧nou informaci), ve kterΘm Φasopise se danß informace vlastn∞ nachßzφ. Lze tedy oΦekßvat postupnΘ potlaΦovßnφ individuality jednotliv²ch periodik a postupn² p°esun na soubor individußlnφch dokument∙, ôvydßvan²chö ale obdobn²m procesem jako dosud, tj. se zßrukou jejich kvality, tedy jako dokumenty proÜlΘ urΦitou formou recensnφho °φzenφ. Ale i tento faktor se m∙₧e zcela zßsadn∞ zm∞nit, U₧ dnes n∞kterΘ obory praktikujφ metodu p°edb∞₧nΘho publikovßnφ dokument∙ jako tzv. ôpreprintsö, kterΘ p°edlo₧eny odbornΘ ve°ejnosti k posouzenφ, vyjßd°enφ nßmitek, polo₧enφ dotaz∙ a up°esn∞nφ a jsou tak v urΦitΘm slova smyslu recenzovßny a teprve potom bu∩ vy°azeny z takovΘho p°edb∞₧nΘho screeningu nebo naopak za°azeny jako oficißln∞ publikovan² dokument.

N∞kterΘ velice atraktivnφ mo₧nosti jsou specifickΘ pro urΦit² obor. Tak pro chemii je nepochybn∞ d∙le₧it² formßch vzorc∙ a schΘmat, kterΘ mohou b²t p°φmo p°ebφrßny z HTML dokument∙ a dßle zpracovßvßny⁴ Obr. 4).

Mo₧nost prohledßvat takovß schΘmata a vzorce jak z hlediska podmφnek v nich uveden²ch, tak v jejich grafickΘ podob∞ ji₧ existuje, dalÜφ v²voj zßvisφ spφÜe na vzßjemn²ch dohodßch o standardech a samoz°ejm∞ na vy°eÜenφ finanΦnφch otßzek relacφ mezi p°idanou hodnotou takov²ch zdroj∙ a nßklady na jejφ implementaci.

Shrneme-li tento struΦn² a bezpochyby jen ΦßsteΦn² v²Φet mo₧nostφ, m∙₧eme konstatovat, ₧e elektronick² dokument v pravΘm slova smyslu nenφ v ₧ßdnΘm p°φpad∞ jen digitalizovanß podoba jakΘhosi tiÜt∞nΘho originßlu, kterou si nap°. do budoucna zajistφme souΦasn²m odb∞rem tiÜt∞nΘ verze Φasopisu. Samoz°ejm∞, problΘm uchovßvßnφ elektronick²ch dokument∙ s jejich plnou funkcionalitou do budoucna nenφ ani zdaleka vy°eÜen, co₧ ale v ₧ßdnΘm p°φpad∞ neznamenß, ₧e v²voj bude Φekat, a₧ tato otßzka bude vφce Φi mΘn∞ definitivn∞ zodpov∞zena.

Jak ze zd∙raz≥ovanΘho rychlΘho v²voje, tak z vlastnφ povahy u₧ souΦasn²ch elektronick²ch dokument∙ vypl²vß, ₧e jejich organizovßnφ do podoby n∞Φeho, Φemu dnes b∞₧n∞ °φkßme virtußlnφ knihovny, nenφ a nem∙₧e b²t jednoduchß. Mφsto teoretick²ch ·vah a progn≤z se pokusφme demonstrovat tuto problematiku na konkrΘtnφm p°φpadu (tedy ôcase studyö) pravd∞podobn∞ v souΦasnΘ dob∞ nejrozsßhlejÜφ elektronickΘ knihovny fungujφcφ ji₧ n∞kolik let na VèCHT v Praze. Jednß se elektronickou verzi referßtovΘho zdroje Chemical Abstracts, co₧ je naprosto nezastupiteln² informaΦnφ zdroj nejenom pro chemickΘ obory, ale i pro velmi ÜirokΘ spektrum obor∙ p°φbuzn²ch. P°edstavu o rozsahu tΘto ôvirtußlnφ knihovnyö podßvß nßsledujφcφ tabulka.

K uveden²m Φφsl∙m je jeÜt∞ mo₧no dodat, ₧e elektronickß knihovna nahrazuje 1 773 tiÜt∞n²ch svazk∙, je zp°φstup≥ovßna prost°ednictvφm vφce ne₧ 130 mili≤n∙ indexov²ch hesel, obsahuje odkazy na cca 2 mili≤ny patent∙ a je samoz°ejm∞ p°φstupnß 24 hod. denn∞ 365 dnφ v roce (v²padky celΘho systΘmu byly zatφm relativn∞ jen velmi krßtkodobΘ). Tento systΘm je v provozu dnes ji₧ Φtvrt² rok, tak₧e je mo₧nΘ formulovat n∞kterΘ zßv∞ry na zßklad∞ relativn∞ dlouhodob²ch zkuÜenostφ. Je nutnΘ jeÜt∞ dodat velmi d∙le₧it² aspekt, ₧e toti₧ odb∞r tiÜt∞nΘ verze tohoto zdroje vychßzejφcφho nep°etr₧it∞ od r. 1907, byl nejenom na VèCHT v Praze, ale ve vÜech institucφch, kterΘ jej odebφraly ukonΦen a v souΦasnΘ dob∞ je p°φstup k tΘto referßtovΘ slu₧b∞ mo₧n² jen prost°ednictvφm poΦφtaΦe.

B∞hem n∞kolikaletΘho provozu se tento systΘm sice dßle vyvφjel, ale zßkladnφ koncepce zalo₧enß na technologii CD-ROM pochopiteln∞ z∙stßvala stejnß. V p°φpad∞ n∞kter²ch producent∙ a hlavn∞ v oblasti patent∙ doÜlo v r. 1999 k propojenφ odkaz∙ na primßrnφ zdroje na jejich plnΘ texty a je tedy ji₧ mo₧nΘ hovo°it o virtußlnφ knihovn∞ v pravΘm slova smyslu. Na ·rove≥ vyu₧φvßnφ to ale zatφm m∞lo jen mal² vliv, proto tento aspekt zatφm nehodnotφme.

Nenφ zajistΘ p°ekvapujφcφ, ₧e mo₧nosti, efektivita prßce i u₧ivatelsk² komfort jsou v p°φpad∞ elektronickΘ verze mnohonßsobn∞ v∞tÜφ. ╪ada vyhledßvacφch prvk∙ a postup∙ nenφ pochopiteln∞ v tiÜt∞nΘ verzi v∙bec mo₧nß. Bli₧Üφ seznßmenφ a hlavn∞ dlouhodobΘ pou₧φvßnφ ale ukß₧e, ₧e danß forma neobsahuje vÜechno, co by obsahovat mohla a n∞kterΘ funkce evidentn∞ zßm∞rn∞ nejsou zp°φstupn∞ny. N∞kterΘ takovΘ chyb∞jφcφ mo₧nosti souvisφ s technologiφ CD-ROM, jinΘ pak s celkovou marketingovou strategiφ producenta, kter² sv∙j kapitßl investovan² do zpracovßnφ primßrnφch dat zp°φstup≥uje velmi obez°etn∞. V situaci, kdy producent nabφzφ vφce alternativnφch mo₧nostφ p°φstup∙ k elektronick²m verzφm je nutnΘ velmi bedliv∞ zvß₧it jednotlivΘ mo₧nosti a porovnßvat jejich finanΦnφ nßklady.

Z hlediska technickΘho a organizaΦnφho je realizace tΘto digitßlnφ/virtußlnφ knihovny monstr≤znφm dφlem. Umφstit na jeden postupn∞ rozÜi°ovan² server dnes ji₧ tΘm∞° 50 CD-ROM disk∙ do v souΦasnΘ dob∞ 8 samostatn²ch soubor∙, jejich sprßva, ΦßsteΦnß aktualizace, p°ipojovßnφ klient∙, transport soubor∙ na klientskΘ stanice a °ada dalÜφch zßle₧itostφ p°edstavuje nezanedbatelnΘ, i kdy₧ zvlßdnutelnΘ problΘmy. VÜe samoz°ejm∞ vypl²vß ze zßkladnφ skuteΦnosti, ₧e jako distribuΦnφ mΘdium je pou₧it CD-ROM. To m∞lo a mß svΘ pßdnΘ d∙vody na stran∞ producenta, z hlediska koneΦnΘho u₧ivatele to ale p°edstavuje po poΦßteΦnφ spokojenosti i v∞tÜφ Φi menÜφ euforii, stßle vφce a vφce do oΦφ bijφcφ naprostß nelogiΦnost takovΘho uspo°ßdßnφ. ProΦ je nutnΘ postupn∞ p°istupovat k jednotliv²m Φasov²m obdobφm, kdy₧ se jednß o digitßlnφ dokumenty, kterΘ jsou fyzicky umφst∞ny na jednom pevnΘm disku a vÜechny ve stejnΘm databßzovΘm prost°edφ ?

Producent si je samoz°ejm∞ tΘto situace dob°e v∞dom a nenφ proto p°ekvapujφcφ, ₧e nabφzφ ji₧ delÜφ dobu alternativnφ mo₧nosti. P°φstup k jeÜt∞ v∞tÜφmu souboru na vzdßlen² poΦφtaΦ ve webovskΘm prost°edφ je ji₧ mo₧n², ale za jin²ch finanΦnφch podmφnek, jejich₧ v²hodnost Φi nev²hodnost je nutnΘ velmi peΦliv∞ posoudit. V ka₧dΘm p°φpad∞ se ale zdß, ₧e koncepce distribuce takov²ch bßzφ dat na mΘdiu CD-ROM postupn∞ konΦφ a prosazuje se vÜeobecnß tendence p°echodu na sφ¥ov² p°φstup ve webovskΘm prost°edφ.

V tomto ohledu lze konstatovat pon∞kud p°ekvapujφcφ fakt, ₧e toti₧ tak zßsadnφ a vpravd∞ revoluΦnφ krok nevyvolal prakticky ₧ßdnΘ mimo°ßdnΘ ani emocionßlnφ reakce. Naprostß v∞tÜina u₧ivatel∙ p°ijala tento krok jako logick² a nevyhnuteln² proces, se kter²m je nutnΘ se vyrovnat. Asi nejv²sti₧n∞ji je mo₧nΘ situaci charakterizovat konstatovßnφm, ₧e podφl t∞ch, kte°φ p°ijφmajφ poΦφtaΦov² p°φstup s nadÜenφm je pravd∞podobn∞ p°ibli₧n∞ ekvivalentnφ podφlu t∞ch, kte°φ sice nadÜenφ nejsou, proto₧e musφ m∞nit svΘ zvyklosti, ale uv∞domujφ si, ₧e jim nic jinΘho nezb²vß. V ka₧dΘm p°φpad∞ je ale nutnΘ rovn∞₧ konstatovat, ₧e p°echod od tiÜt∞n²ch zdroj∙ k elektronick²m Φi virtußlnφm knihovnßm p°edstavuje pro urΦitou Φßst u₧ivatelskΘ populace problΘm a v n∞kter²ch p°φpadech i de facto zabra≥uje v p°φstupu k informaΦnφm zdroj∙m, na kterΘ byla tato Φßst u₧ivatel∙ lΘta zvyklß a zßvislß.

Tento aspekt p°φstupu k elektronick²m informaΦnφm zdroj∙m nepochybn∞ existuje a nem∞l by b²t podce≥ovßn. V naÜem p°φpad∞ se sna₧φme situaci alespo≥ ΦßsteΦn∞ °eÜit po°ßdßnφm kurz∙, vydßnφm struΦnΘ p°φruΦky i poskytovßnφm konsultacφ na mφst∞ a p°i vlastnφ prßci. V t∞chto otßzkßch se otevφrß velmi Üirokß oblast aktivity pro pracovnφky knihoven a informaΦnφ specialisty, ovÜem v jednotliv²ch p°φpadech je nutnΘ najφt p°im∞°enΘ proporce mezi konsultaΦnφ podporou p°φmo danΘho oboru, v danΘm p°φpad∞ ÜirokΘ oblasti chemie a pomocφ v rovin∞ obecn∞ informaΦnφ, resp. v oblasti prßce s bßzemi dat jako takov²mi. Nenφ zajistΘ p°ekvapujφcφ, ₧e p°ijetφ elektronickΘ verze a v∙bec prßce s digitßlnφ/virtußlnφ knihovnou je jednoznaΦn∞ kladnΘ u student∙.

Stßle rostoucφ objem informacφ

(stßle snazÜφ produkce informacφ)

V tomto troj·helnφku, kter² pochopiteln∞ platφ jak pro tiÜt∞nΘ, tak pro elektronickΘ formy informacφ, a tedy i pro virtußlnφ knihovny, je nutnΘ se rozumn∞ pohybovat. Na rozdφl od tiÜt∞n²ch zdroj∙, kde n∞kolikasetlet² v²voj je prakticky u konce a ₧ßdnΘ alternativy, kterΘ by poskytovaly prostor pro °eÜenφ tohoto troj·helnφku ji₧ prakticky neexistujφ, nabφzejφ elektronickΘ verze daleko vφce stup≥∙ volnosti. Vypl²vß to p°edevÜφm z °ady alternativnφch technick²ch °eÜenφ, kterΘ se neustßle velmi rychle vyvφjejφ a otevφrajφ tak brßny alternativnφm technick²m, organizaΦnφm a ekonomick²m °eÜenφm.

Op∞t zde mφsto pokusu o p°ehlednΘ zpracovßnφ tΘto velmi rychle se m∞nφcφ scΘny vyu₧ijeme konkrΘtnφch zkuÜenostφ a budeme ilustrovat alternativnφ ekonomickß °eÜenφ na p°φkladu v²Üe uvedenΘ digitßlnφ/virtußlnφ knihovny Chemical Abstracts. Nßsledujφcφ p°ehled sumarizuje alternativy p°φstupu a vyu₧φvßnφ tohoto sekundßrnφho informaΦnφho zdroje volitelnΘ v souΦasnΘ dob∞:

Z uveden²ch ·daj∙ vypl²vß, ₧e i p°i relativn∞ velk²ch poΦtech vstup∙ do tΘto elektronickΘ knihovny nejsou nßklady na jeden vstup v ₧ßdnΘm p°φpad∞ zanedbatelnΘ. Je ovÜem nutnΘ mφt na pam∞ti, ₧e cena je kalkulovßna na jeden vstup do jednoho nebo vφce modul∙ danΘ knihovny, p°iΦem₧ skuteΦn²m v²sledkem takovΘho vstupu m∙₧e b²t odpov∞∩ na reÜerÜnφ dotaz v podob∞ nulovΘho v²sledku nebo naopak jako n∞kolika desφtek odkaz∙. Cena za zφskßnφ jednoho relevantnφho odkazu je pak v ka₧dΘm p°φpad∞ ni₧Üφ, a to i velmi podstatn∞, ne₧ 100 KΦ, co₧ je pro dalÜφ ·vahy d∙le₧it² v²sledek.

V tomto p°φpad∞ je z°ejmΘ, ₧e i kdy₧ nßklady na zφskßnφ jednΘ relevantnφ informace, tj. odkazu na primßrnφ zdroj jsou srovnatelnΘ s p°φstupem do verze ôCA on CDö, celkovΘ nßklady na reÜerÜe budou neustßle stoupat, a to a₧ na desetitisφcovΘ Φi jeÜt∞ vyÜÜφ Φßstky, zatφmco u verze ôCA on CDö budou s vyÜÜφ frekvencφ vyu₧itφ klesat. Pokud ale zßjemce o informace nemß mo₧nost zajistit vysokou ·rove≥ vyu₧itφ a bude pot°ebovat tento informaΦnφ zdroj vyu₧φvat jen obΦas, budou jeho nßklady u p°φmΘho vstupu do STN International celkov∞ mnohem ni₧Üφ ne₧ v p°φpad∞ investice do p°edplatnΘho verze ôCA on CDö.

Tato ekonomickß kalkulace sice vypadß nev²hodn∞, ale bli₧Üφ rozbor by ukßzal, ₧e v ka₧dΘm p°φpad∞ stojφ za uvß₧enφ. D∙vod je p°edevÜφm v tom, ₧e reÜerÜnφ strategie mohou b²t znaΦn∞ r∙znorodΘ a velmi nφzkß a konstantnφ cena za postupn∞ budovan² dotaz umo₧≥uje p°i inteligentn∞ formulovan²ch dotazech zφskat cennΘ odpov∞di za p°ijatelnΘ nßklady. Ne v₧dy je ale mo₧nΘ takovΘ reÜerÜnφ strategie uplatnit. V p°φpadech, kdy pot°ebujeme vyu₧φvat virtußlnφ knihovnu Chemical Abstracts mΘn∞ Φasto, m∙₧e b²t cesta p°es STNEasy tφm sprßvn²m °eÜenφm.

Poslednφ alternativou je p°φm² vstup do kombinovan²ch textov²ch i strukturnφch bßzφ Chemical Abstracts ve webovskΘm prost°edφ prost°ednictvφm programu SciFinder. S jeho praktickou aplikaci zatφm nemßme zkuÜenosti, proto₧e je v ka₧dΘm p°φpad∞ znaΦn∞ nßkladn². Na zßklad∞ orientaΦnφch informacφ je ale mo₧nΘ odhadnout jeho ekonomickΘ nßroky.

• nßklady na provoz virtußlnφch knihoven obsahujφcφch zpracovanΘ informace nejsou v ₧ßdnΘm p°φpad∞ zanedbatelnΘ a je nutnΘ je sledovat, analyzovat a hledat optimßlnφ varianty
• velkou p°ednostφ virtußlnφch knihoven je mo₧nost jednoduÜe a p°esn∞ sledovat skuteΦnou mφru vyu₧itφ, tento faktor pravd∞podobn∞ v²razn∞ ovlivnφ dalÜφ v²voj
• ₧ßdnΘ alternativnφ °eÜenφ se v²razn∞ neodliÜuje od ostatnφch a prakticky vÜechny verze vedou k navzßjem korespondujφcφm nßklad∙m vΦetn∞ v²chozφ tiÜt∞nΘ verze
• skuteΦnΘ ekonomickΘ nßklady se ale mohou velmi v²razn∞ liÜit a v rßmci dan²ch mo₧nostφ je nutnΘ v ka₧dΘm p°φpad∞ uva₧ovat skuteΦnou provoznφ situaci
• univerzßlnφ cestou vedoucφ ke snφ₧enφ nßklad∙ na z°izovßnφ a udr₧ovßnφ provozu elektronick²ch Φi virtußlnφch knihoven je zvyÜovßnφ mφry jejich vyu₧φvßnφ

1. Uhlφ°, Zden∞k. Mezi dobr²mi a Üpatn²mi zprßvami. IKAROS 2000, Φ.4, URL:http://ikaros.ff.cuni.cz/2000/c04/diskusze.htm
2. Nieuwenhuysen, Paul and Vanouplines, Patric. Document+Program Hybrids on the Internet and their Impact on Information Transfer. Online & CD-ROM Rewiew, 1998, Vol.22, No.2, pp. 55-71.
3. Leonard, Chris. Leave Us Alone! The Alchemist. 31.March 2000. http://chemweb.com/alchem/2000/news/nw_000331_publish.html
4. Wiggins, Gary. J.Chem.Inf.Comput.Sci. 1998, Vol. 38, pp. 956-965.