ôTak mi p°ipadß, ₧e dneska si ty bezdomovci m∙₧ou jezdit autobusem zadarmo, a °idiΦ jim dokonce jeÜt∞ natßhne kobereΦek po schodech a₧ do autobusuö, °ekl mφrn∞ rozzloben∞ LukßÜ svΘ dlouholetΘ kamarßdce Jan∞, se kterou se ka₧dΘ pond∞lφ potkßval na svΘ cest∞ ze Ükoly dom∙. Reagoval tak na to, ₧e °idiΦ znovu otev°el dve°e autobusu, aby mohl nastoupit star², vousat² a smradlav² bezdomovec, v jeho₧ patßch se do autobusu nacpaly jeÜt∞ dv∞ postarÜφ dßmy obt∞₧kanΘ nßkupnφmi taÜkami, kterΘ se ihned po nßstupu do autobusu poΦaly domßhat smyÜlenΘho prßva na mφsto k sezenφ. Jana na LukßÜova slova odpov∞d∞la pouze jak²msi ponur²m ôHmö, proto₧e dnes ve Ükole dostala Φty°ku z fyziky a byla tφmto ne·sp∞chem velice roztrpΦenß.

Autobus se na zledovat∞lΘ silnici rozjφ₧d∞l velice pomalu a rozvß₧n∞. Asi dv∞ minuty po opuÜt∞nφ stanice, p°edjela autobus bφlß dodßvka se zelen²mi pruhy na bocφch a nßpisy POLICIE. ╪idiΦ autobusu ihned zareagoval na v²stra₧nΘ majßky bφlΘho vozidla, a aΦkoli si nebyl v∞dom ₧ßdnΘho vß₧n∞jÜφho p°estupku ze svΘ strany, uposlechl blikajφcφho ΦervenΘho nßpisu STOP za zadnφm sklem dodßvky a zastavil. Kdy₧ se mu koneΦn∞ poda°ilo mnohatunov² kolos na zledovat∞lΘ vozovce zabrzdit, vystoupil, aby se policist∙ zeptal, Φφm se provinil. Vysok²m a urostl²m policistou byl vÜak okam₧it∞ odehnßn zp∞t do autobusu s instrukcemi, aby neprodlen∞ uzav°el cel² autobus a vyΦkßval informacφ, kterΘ mu m∞ly b²t sd∞lovßny pomocφ vysφlaΦky. Tu tΘ₧ obdr₧el od vysokΘho policisty. Druh², ji₧ menÜφ, policista mezitφm obeÜel autobus a zkontroloval, zda je cel² autobus skuteΦn∞ uzav°en a dokonale ut∞sn∞n.

Vyd∞Üen² °idiΦ se tedy vrßtil zp∞t do autobusu, zav°el za sebou p°ednφ dve°e, zkontroloval autobus a usedl znovu za volant, vyΦkßvajφc dalÜφch instrukcφ od policie. Ty obdr₧el hned vzßp∞tφ. Hlubok² hlas ve vysφlaΦce ho informoval o tom, ₧e v autobuse je p°φtomna osoba, naka₧enß neznßmou chorobou, Üφ°φcφ se vzduchem. Na tuto chorobu pr² zatφm neexistuje lΘk, ale nejuznßvan∞jÜφ v∞dci z celΘ republiky ji₧ na jeho v²voji usilovn∞ pracujφ. Dßle °idiΦ obdr₧el informace, ₧e nejvφce nßchylnΘ naka₧enφ jsou osoby starÜφ. Popis nositele choroby nebyl, z d∙vod∙ zachovßnφ klidu mezi cestujφcφmi, °idiΦi sd∞len, zato mu byly sd∞leny p°φznaky onemocn∞nφ: 1. stßdium - zΦervenßnφ oΦφ; 2. stßdium - ochrnutφ hornφ Φßsti t∞la; 3. stßdium - krvßcenφ z nosu - do n∞kolika mßlo minut nastßvß smrt. ╪idiΦ tΘ₧ obdr₧el instrukce k separaci cestujφcφch jevφcφch prvnφ p°φznaky onemocn∞nφ.

PotΘ byl autobus policejnφ dodßvkou naveden do areßlu ministerstva vnitra, kde byl ji₧ p°ipraven t²m specialist∙, kter² m∞l za ·kol, v co mo₧nß nejkratÜφ dob∞, nalΘzt lΘk na tuto zhoubnou chorobu.

Po zaparkovßnφ autobusu, byla do jeho st°ednφ Φßsti instalovßna p°epß₧ka z plexiskla, s mal²mi ut∞sn∞n²mi dvφ°ky. P°epß₧ku nainstalovali d∞lnφci obleΦenφ do skafandr∙ znemo₧≥ujφcφch na n∞kolik minut pr∙nik vzduchu k t∞lu ôobyvateleö skafandru.

N∞kolik minut po instalovßnφ tΘto provizornφ p°epß₧ky musela b²t do prostoru za nφ p°emφst∞na asi 75letß ₧ena, jevφcφ prvnφ p°φznaky choroby. Cestujφcφ z autobusu zatφm pomocφ vysφlaΦky sd∞lili policist∙m telefonnφ Φφsla a adresy sv²ch rodiΦ∙, d∞tφ Φi p°φbuzn²ch, aby je mohla policie informovat o tom, co se jejich p°φbuzn²m stalo a p°edejφt tak preventivn∞ zahlcenφ linek 158.

Mezitφm ve vÜech mΘdiφch prob∞hla zprßva o tom, ₧e hlavnφ m∞sto zasßhla neznßmß epidemie zhoubnΘ nemoci, projevujφcφ se v²Üe uveden²mi p°φznaky. ObΦanΘ, u kter²ch by se prvnφ p°φznaky nemoci objevily, byli vyzvßni, aby se neprodlen∞ dostavili na nejbli₧Üφ ambulantnφ lΘka°skΘ st°edisko a vyhnuli se kontaktu s jin²mi lidmi. Do rßna se skuteΦn∞ p°ihlßsily t°i osoby jevφcφ pokroΦilejÜφ p°φznaky nemoci. N∞kolik minut po dopravenφ do laborato°φ ministerstva vnitra vÜak vÜichni t°i nemocnφ, vΦetn∞ 75letΘ sta°enky z autobusu a dalÜφch dvou, asi padesßtilet²ch mu₧∙ - tΘ₧ cestujφcφch z autobusu - zem°eli.

To se vÜak ji₧ stav v autobuse radikßln∞ zm∞nil. V jeho zadnφ Φßsti bylo ôubytovßnoö 21 cestujφcφch, kde₧to v jeho p°ednφ Φßsti z∙stal pouze LukßÜ, vystraÜenß Jana, dv∞ asi 21letΘ sleΦny, jeden 43let² mu₧, 39letß ₧ena, dva 19letφ studenti filosofickΘ fakulty a bezdomovec, kter² si z niΦeho ned∞lal hlavu. Do rßna vÜak do zadnφ Φßsti autobusu , kde mezitφm zbylo pouze Üestnßct ₧iv²ch lidφ, putoval i zbytek Φßsti p°ednφ, tedy krom∞ LukßÜe, Jany, dvou student∙ a bezstarostnΘho bezdomovce. ╪idiΦ autobusu tato muka psychicky nevydr₧el a v noci zem°el na infarkt.

Uplynul t°etφ den smutnΘho pobytu cestujφcφch v uzav°enΘm autobuse, kdy₧ se v∞dc∙m koneΦn∞ poda°ilo zjistit, z krve vytΘkajφcφ z nosu ob∞tφ v koneΦnΘ fßzi onemocn∞nφ, lßtku pot°ebnou k v²rob∞ lΘku proti tΘto neznßmΘ chorob∞.

Jedinou osobou schopnou komunikovat s v∞dci a policiφ byl LukßÜ. Jan∞ bylo nanic a bezdomovec Josef, jak se s LukßÜem dohodl, ₧e mu bude °φkat, nejevil zßjem se s n∞k²m bavit a oba studenti byli hned zrßna p°esunuti do zadnφ Φßsti autobusu, kde se mezitφm uvolnila t°i dalÜφ mφsta.

LukßÜovi se jak²misi zßludn²mi otßzkami poda°ilo dostat z jednoho z v∞dc∙ nßzev lßtky pot°ebnΘ k v²rob∞ lΘku. V∞dci sice v∞d∞li nßzev, ale nev∞d∞li, kde tolik pot°ebnou lßtku najφt. LukßÜovi se vÜak ihned p°i zaslechnutφ nßzvu prvku rozsvφtilo v hlav∞. Vzpomn∞l si toti₧, ₧e nßzev tohoto prvku se shoduje s nßzvem lßtky obsa₧enΘ v bφlΘm mlΘku vznikajφcφm pod k∙rou jedovat²ch kaktus∙ - prßv∞ tΘ lßtky, kterß tvo°ila tyto kaktusy jedovat²mi. Sv∙j poznatek z hodin biologie tedy sd∞lil v∞dc∙m, kte°φ se ihned pustili do zkoumßnφ onoho mlΘka z jedovat²ch kaktus∙.

Kdy₧ se LukßÜ odvrßtil od vysφlaΦky, spat°il Janu, kterΘ ji₧ zaΦφnaly Φervenat oΦi. Po bezesnΘ noci, kdy plaΦφcφ Janu neustßle choulil k sob∞, zjistil, ₧e Jana p°estßvß mφt cit v rukou. Vtom se otev°ely dve°e autobusu a dovnit° vstoupily dv∞ osoby ve skafandrech. Ob∞ p°istoupily ke student∙m, obna₧ili jim p°edloktφ a do ₧il jim vpφchli bφlou tekutinu z injekΦnφch st°φkaΦek. LukßÜ s Janou upadli do hlubokΘho spßnku.

Kdy₧ se LukßÜ probral, zjistil, ₧e se nachßzφ na nemocniΦnφm l∙₧ku. Rukou nahmßtl zvonek umφst∞n² na zdi nad postelφ a po jeho stisknutφ se v mφstnosti objevil doktor v bφlΘm obleΦenφ. Ten ze zastavil u postele Jany, kterß se ji₧ takΘ zaΦφnala probφrat a ob∞ma student∙m pod∞koval za zßchranu dvaceti t°φ lidsk²ch ₧ivot∙. Na LukßÜovu otßzku, kdo byl p∙vodcem choroby, lΘka° odpov∞d∞l krßtce, jednoduÜe a struΦn∞: ôStßtö.