Historie
Rokytnice v Orlick²ch horßch byla zalo₧ena ve 13. stoletφ. Okolnφmi horami, kterΘ sv∙j nyn∞jÜφ nßzev majφ podle °eky Orlice od roku 1836, vedlo n∞kolik d∙le₧it²ch obchodnφch cest, z nich nejd∙le₧it∞jÜφ byly Stezka kladskopolskß a Solnß, sm∞°ujφcφ z Prahy a₧ k BaltickΘmu mo°i. Osφdlovßnφ hor zaΦalo ve 13. stoletφ. Obyvatelstvo zde nachßzelo ob₧ivu p°evß₧n∞ v zem∞d∞lstvφ, p°i kßcenφ a zpracovßnφ d°eva a pastevectvφ. Postupn∞ dochßzelo k rozvoji °emesel jako plßtenictvφ, lnß°stvφ a sklß°skß v²roba. Tato °emesla koncem 19. a zaΦßtkem 20. stoletφ postupn∞ zanikala. Pravd∞podobn∞ okolo roku 1260 vznikla Rokytnice jako uhlφ°skß osada, zalo₧enß pßny z Rychnova. Od roku 1358 do roku 1370 jsou majiteli pßni Mutina a Gezema z OpoΦna. Okolo roku 1430 jsou to op∞t pßni z Rychnova. V roce 1548 kupuje Rokytnici Jan Licek z R²znburka. LickovΘ byli poslednφ ΦeÜtφ dr₧itelΘ rokytnickΘho panstvφ. Roku 1557 kupuje celΘ panstvφ n∞meck² rytφ° Joachim Mauschwitz z Amenruh. MauschwitzovΘ dr₧φ Rokytnici a₧ do roku 1627, kdy ji kupuje apelaΦnφ rada na Pra₧skΘm hrad∞ Jan MikulßÜ, svobodn² pßn z Nostitz. NostitzovΘ, kte°φ na konci 17. stoletφ zφskßvajφ hrab∞cφ titul, dr₧φ Rokytnici a₧ do roku 1928, kdy rokytnickß v∞tev Nostitz∙ zanikß. DalÜφ rozvoj m∞sta nastal otev°enφm ₧elezniΦnφ trati Doudleby nad Orlicφ - Rokytnice v Orlick²ch horßch, co₧ m∞stu umo₧nilo lepÜφ kontakt s okolφm. Po vzniku ╚eskoslovenska v roce 1918 musela b²t Rokytnice obsazena Φesk²m vojskem, nebo¥ zde byly silnΘ snahy N∞mc∙ o odtr₧enφ a vytvo°enφ Deutsch B÷hmen. Potom se situace v Rokytnici vyvφjela klidn∞ a₧ do roku 1933 po nßstupu Adolfa Hitlera k moci. Snahy o p°ipojenφ Sudet k N∞meckΘ °φÜi vyvrcholily v roce 1939, kdy byla Rokytnice s cel²m pohraniΦφm na 7 let p°ipojena k N∞mecku. V tΘto dramatickΘ dob∞ se zaΦalo v naÜem pohraniΦφ budovat vojenskΘ opevn∞nφ po vzoru francouzskΘ Maginotovy linie. V letech 1936 - 1938 byla u Rokytnice vybudovßna vojenskß tvrz HaniΦka, kterß byla jednou z nejv∞tÜφch a nejv²znamn∞jÜφch pevnostφ, budovan²ch ve 30. letech jako souΦßst naÜeho p°edvßleΦnΘho opevn∞nφ proti tehdejÜφmu rozpφnavΘmu N∞mecku. V novodobΘ historii doÜlo v celΘ oblasti Orlick²ch hor k zßsadnφ zm∞n∞ po skonΦenφ 2. sv∞tovΘ vßlky, kdy v d∙sledku odsunu obyvatel n∞meckΘ nßrodnosti doÜlo k vysφdlenφ pohraniΦnφ oblasti a souΦasn² poΦet obyvatel je asi t°etinov² proti p∙vodnφmu osφdlenφ. TakΘ pohraniΦnφ m∞steΦko Rokytnici neminul povßleΦn² v²voj udßlostφ.

Od roku 1945 se postupn∞ projevovaly snahy komunist∙ o zm∞nu demokratickΘho re₧imu. Tento zßm∞r se takΘ poda°il vφt∞zstvφm komunistickΘ strany v roce 1948. Po celΘ roky byla Rokytnice, stejn∞ jako celΘ pohraniΦφ, ponechßna svΘmu osudu a v²voj se zde tΘm∞° zastavil. V roce 1969 byla ve m∞st∞ umφst∞na sov∞tskß vojenskß posßdka. Obdobφ komunistickΘho re₧imu skonΦilo a₧ v roce 1989. Sov∞tskß armßda opustila m∞sto v roce 1991. Rokytnice se zaΦφnß pomalu op∞t rozvφjet, stavφ se novΘ domy, opravujφ starΘ, zaΦφnß soukromΘ podnikßnφ a pomalu se zlepÜuje vzhled m∞sta. Po tak dlouhΘ dob∞ stagnace je to vÜak ·kol velmi t∞₧k² a zdlouhav². Nynφ mß Rokytnice okolo 2.300 obyvatel. V oblasti Orlick²ch hor ani v samotnΘ Rokytnici nenφ rozvinut ₧ßdn² v∞tÜφ pr∙mysl. ObyvatelΘ jsou zam∞stnßni v r∙zn²ch mal²ch podnicφch a postupn∞ dochßzφ k v∞tÜφmu podφlu slu₧eb v nßvaznosti na o₧ivenφ cestovnφho ruchu v Orlick²ch horßch.

P∙vod znaku m∞sta
V Orlick²ch hvozdech b²valo mnoho divokΘ zv∞°e. Bylo jφ tu tolik, ₧e Ükodila lidem na potkßnφ. Vlk∙ se tu hem₧ily celΘ smeΦky a ve skalnφch slujφch bydleli medv∞di. ╚asto se stßvalo, ₧e se n∞kterß Üelma zatoulala a₧ k lidsk²m p°φbytk∙m. Kdy₧ se v zim∞ vlci vplφ₧ili do vesnice, dovedli se vkrßst vÜude - do chlΘv∙ i do kurnφk∙ a postavili se i Φlov∞ku. Ale kdy₧ se mezi lidi zatoulal osam∞l² medv∞d, pak se nikdy nevrßtil se zdravou k∙₧φ. LidΘ se na n∞ho vrhli jako srÜn∞ a za chvφli byl bradou vzh∙ru. Jednou se zatoulal medv∞d a₧ na rokytnickou nßves. Bylo to brzy z rßna, slunce prßv∞ vychßzelo. Ponocn² spat°il hu≥ßΦe prvnφ, ale sßm si na n∞ho netroufal. Medv∞d byl vysok² a kdy₧ se postavil, Üel z n∞ho strach. Jak se lidΘ zaΦali probouzet, ponocn² spustil poplach. RokytniΦtφ popadli co prßv∞ m∞li po ruce a hnali se za medv∞dem. Medv∞d poznal, ₧e je zle. Stav∞l se na zadnφ, hrozil sv²mi t∞₧k²mi tlapami, cenil zuby a mruΦel tak, a₧ to husφ k∙₧i nahßn∞lo. Kdy₧ zjistil, ₧e se rokytniΦtφ mu₧i jen tak nedajφ, vyÜplhal na mohutnou lφpu, kterß stßla uprost°ed nßvsi. Ani na strom∞ vÜak nebyl medv∞d v bezpeΦφ. ┌toΦnφci ho pronßsledovali dlouh²mi kopφmi, kterΘ ponocn² zatφm p°inesl ze strß₧nice a tak dlouho medv∞da bodali, a₧ mrtvΘ zvφ°e spadlo bezvlßdn∞ na zem. V roce 1852, kdy byla Rokytnice pov²Üena na m∞sto, p°evzala do m∞stskΘho znaku medv∞da na lφp∞, kterΘho dva ozbrojenci bijφ.