III. Senßtorsk² v²jezdnφ den
Senßtor FrantiÜek BartoÜ navÜtφvil v pond∞lφ dne 18. kv∞tna 1998 v rßmci svΘho letoÜnφho t°etφho v²jezdnφho dne ┌°ady prßce v ┌stφ nad Orlicφ, v Pardubicφch a v Rychnov∞ nad Kn∞₧nou.
B∞hem svΘ cesty po institucφch svΘho volebnφho obvodu se zajφmal p°edevÜφm o souΦasn² stav nezam∞stnanosti v jednotliv²ch okresech, personßlnφ a technickΘ vybavenφ ·°ad∙ a jejich aktivnφ politiku zam∞stnanosti. S °editeli ·°ad∙ takΘ diskutoval o zam∞stnßvßnφ absolvent∙ Ükol a obΦan∙ se zm∞n∞nou pracovnφ schopnostφ. DalÜφmi tΘmaty se stala spoluprßce obecnφch a m∞stsk²ch ·°ad∙ p°i ve°ejn∞ prosp∞Ün²ch pracφch a zam∞stnßvßnφ cizinc∙.
Po shrnutφ poznatk∙ ze 3. v²jezdnφho dne senßtor FrantiÜek BartoÜ konstatoval, ₧e mφra nezam∞stanosti v jeho volebnφm obvodu nep°esahuje celostßtnφ pr∙m∞r, i kdy₧ podle sd∞lenφ °editel∙ jednotliv²ch ·°ad∙ prßce lze v blφzkΘm budoucnu oΦekßvat mφrn² nßr∙st.
V okrese ┌stφ nad Orlicφ dosahuje mφra nezam∞stnanosti 4,2%, p°iΦem₧ nejvφce posti₧en²mi oblastmi je Krßlicko a Vysokom²tsko.
V okrese Pardubice dφky pr∙myslovΘmu zßzemφ nedosahuje mφra nezam∞stnanosti 3% (p°esn∞ 2,9% ke 30. dubnu 1998).
V okrese Rychnov nad Kn∞₧nou dosahuje mφra nezam∞stnanosti 3,97%, Φφm₧ se tento ·°ad prßce z celkovΘho poΦtu 77 v ╚eskΘ republice °adφ podle procentußlnφ v²Üe nezam∞stnanosti na 56. mφsto.
╪editelΘ takΘ senßtorovi BartoÜovi potvrdili, ₧e souΦasnß personßlnφ a technickß vybavenost jejich ·°ad∙ by zvlßdla maximßln∞ 6 - 6,5%nφ nezam∞stnanost. Zßrove≥ se shodli na negativnφ zkuÜenosti, ₧e 2% z celkovΘho poΦtu uchazeΦ∙ o prßci jsou lidΘ, kte°φ nikdy pracovat necht∞jφ a v∞dφ, ₧e jednoduch²m zp∙sobem zφskajφ dφky Üt∞drosti legislativnφch pravidel finanΦnφ prost°edky. Je varujφcφ, ₧e do tΘto kategorie se pomalu zaΦφnajφ za°azovat i neumφst∞nφ absolventi st°ednφch Ükol a uΦiliÜ¥. Zßstupci navÜtφven²ch ·°ad∙ prßce takΘ senßtora BartoÜe upozornili na pot°ebu zavΘst vφzovou povinnost u stßt∙, z nich₧ do ╚eskΘ republiky p°ijφ₧d∞jφ jejich obΦanΘ jako nelegßlnφ pracovnφ sφly. SouΦasn∞ s tφmto problΘmem poukßzali na nutnost novelizace ₧ivnostenskΘho zßkona a zp°φsn∞nφ pravidel pro zisk ₧ivnostenskΘho oprßvn∞nφ.
Senßtor BartoÜ se s °editeli shodl i na tom, ₧e souΦasn² stav socißlnφho zabezpeΦenφ nezam∞stnan²ch je na tak solidnφ ·rovni, ₧e ve svΘ podstat∞ p∙sobφ kontraproduktivn∞. Jako jedno z mo₧n²ch °eÜenφ k motivaci pro zisk prßce vidφ razantnφ zv²Üenφ minimßlnφ mzdy nad ₧ivotnφ minimum tak, aby se pro nezam∞stnanΘ nestßvala cφlem mφsto pot°eby zφskat prßci pot°eba socißlnφ podpory.
VÜechny poznatky a p°ipomφnky °editel∙ navÜtφven²ch ·°ad∙ prßce vyu₧ije FrantiÜek BartoÜ pro svoji prßci v senßtnφm v²boru pro zdravotnictvφ a socißlnφ politiku i pro vlastnφ senßtorskou Φinnost.
zp∞t na obsah
Sch∙zka se sekretß°em
P°φhraniΦnφ spoluprßce s Polskem, podpora vnφmßnφ p°φhraniΦnφch region∙ ne jako dvou koncov²ch ·zemφ, ale jako prostoru pro setkßvßnφ a spolup∙sobenφ dvou nßrod∙, to je jeden z trval²ch ·kol∙ Φesko-polskΘho Euroregionu Pomezφ ╚ech, Moravy a Kladska - EUROREGIONU GLACENSIS.
Ve sd∞lovacφch prost°edcφch se objevujφ Φasto zprßvy o Φinnosti i samotn²ch akcφch Euroregionu a tak pod dojmem ·Φasti na v²stavßch v Polsku a dφky trvalΘmu obdivu ke krajin∞ i lidem Polska jsem navÜtφvila sekretarißt tΘto instituce se sφdlem v rychnovskΘm SpoleΦenskΘm centru, kde zßrove≥ mß sφdlo i sekretarißt PHARE - CREDO. Domluvenß pracovnφ sch∙zka se sekretß°em EUR panem Ing. Radomφrem MORAWIECEM se p°edevÜφm t²kala rozvoje cestovnφho ruchu mezi ob∞ma stßty. Zφskala jsem nejen konkrΘtnφ odpov∞di, ale °adu polsk²ch propagaΦnφch materißl∙ k cestovnφmu ruchu (mimochodem na vysokΘ ·rovni a to nejen po strßnce informativnφ, ale i zda°ile v²tvarn∞ provedenΘ). Pan sekretß° se spojil s pracovnφkem agentury pro regionßlnφ rozvoj "AGROREG" v NowΘ Rud∞ a tak mßme informace "p°φmo od pramene". SpoleΦn∞ jsme z t∞chto materißl∙ vybφrali to nejzajφmav∞jÜφ, co chceme nejen pro vßs, Φtenß°e Zpravodaje, vybrat do Tipu na v²let. Jen jsme oba litovali, ₧e sice turistickΘ zajφmavosti naÜeho regionu jsou tΘm∞° nevyΦerpatelnΘ, ale chybφ solidnφ propagaΦnφ materißl. Mßme ale zpracovßno dostatek konkrΘtnφch informacφ, prost°ednictvφm Internetov²ch strßnek je do sv∞ta posφlß nap°. INFO-SERVICE Rokytnice, svΘ strßnky mß i Euroregion Glacensis. Zßjem o nßÜ region je trval², co₧ t°eba potvrzujφ i veletrhy CR, kter²ch se z·Φast≥ujeme a nakonec konßnφ 1. konference pod zßÜtitou Rady Evropy k Φesko-polskΘ spoluprßci prßv∞ v Rychnov∞ nad Kn∞₧nou takΘ sv∞dΦφ o vlivu Euroregionu na celkov² v²znam regionu.
I kdy₧ je Ing. Morawiec velice zaneprßzdn∞n, v∞nuje otßzce cestovnφho ruchu stßlou pozornost. Mimochodem, jeho polÜtina p°i telefonickΘm rozhovoru s kolegou z druhΘ strany stßtnφ hranice lahodila uchu.
Zßm∞r byl p°edlo₧it vßm medailonek Φlov∞ka, kter² se ji₧ °adu let podφlφ na rozvoji Φesko-polskΘ spoluprßce. Nakonec jsem vÜak usoudila, ₧e tento mlad² mu₧, pochßzejφcφ z T∞Üφnska, jeho₧ trvalΘ bydliÜt∞ s rodinou je Rychnov n. Kn., dokazuje sv²m postojem, pracovnφm tv∙rΦφm ·silφm i vystupovßnφm, ₧e umφ. A tak, na zßklad∞ dohody s nφm a za jeho podpory, vßm p°edklßdßme prvnφ TIPY NA V▌LET.
P°eji hodn∞ zß₧itk∙ a Ü¥astnou cestu.
dr. M. Novßkovß
zp∞t na obsah
Povφdali jsme si
... s Petrem Markovem
Rßd jsem p°ijal pozvßnφ spisovatele, scΘnßristy a texta°e Petra Markova a jeho man₧elky v²tvarnice Ludmily MarkovovΘ - LojdovΘ a navÜtφvil jejich mil² d∙m v Rychnov∞ pod Budφnem, kde jsme si jedno teplΘ letnφ odpoledne povφdali nejen o tom, co prßv∞ je, ale hlavn∞ o tom, co a jak bylo.
* Nenφ tajemstvφm, ₧e jste prßv∞ zde v Rychnov∞ zhruba p°ed t°emi lΘty oslavil padesßtiny. Informoval o tom v obsßhlΘ reportß₧i T²denφk televize. Kdy₧ se ohlΘdnete o p∙l stoletφ zp∞t - jakΘ jste byl dφt∞ a jak a kde jste pro₧φval d∞tstvφ?
Dφt∞ jsem byl nezvedenΘ, rozmazlovanΘ a Ü¥astnΘ. Narodil jsem se t∞sn∞ po vßlce v Praze. M∙j otec byl praktick² lΘka°, maminka m∞la malou pletßrnu a souΦasn∞ mu pomßhala v ordinaci. ╚tvr¥ StraÜnice, kde jsem vyr∙stal, byla tenkrßt na samΘm okraji m∞sta. KonΦila tam tramvaj, do kterΘ se jeÜt∞ dalo naskakovat a vyskakovat - k velkΘ radosti kluk∙ a nelibosti pr∙vodΦφch. Jen o kousek dßl zaΦφnala pole, buΦely krßvy. Po ulicφch jezdily ko≥skΘ povozy a aut bylo, ₧e by je na prstech spoΦφtal. Jeliko₧ neexistovala televize, existoval spoleΦensk² ₧ivot. Mφ rodiΦe trßvili s p°ßteli spoleΦn∞ veΦery, vφkendy, n∞kdy i dovolenou. Hrßly se karty, Üachy, prost∞ idylka. To vÜe a₧ do padesßt²ch let.
* VaÜe jmΘno ale nenφ typicky ΦeskΘ?
M∙j otec, Pavel AlexandroviΦ Markov, byl donsk² kozßk. Narodil se koncem minulΘho stoletφ v NovoΦerkasku a jako Ülechtic a d∙stojnφk carskΘ armßdy byl nucen po skonΦenφ obΦanskΘ vßlky emigrovat. Maminka, ╚eÜka, se naopak narodila ve Vφdni a setkali se v Praze. Z toho je vid∞t, ₧e naÜe zem∞ tenkrßt byla opravdov²m srdcem Evropy.
* Kdy jste se zaΦal zajφmat o psanφ - bylo to n∞jakΘ poΦßteΦnφ "zajisk°enφ" anebo cφlev∞domß cesta?
Bylo to obojφ. Kdy₧ mi bylo asi deset, sepsal jsem jakousi bßsniΦku k NovΘmu roku a ta se zalφbila jistΘmu redaktorovi UΦitelsk²ch novin. Otiskl mi ji a to byl ten impuls. Pozd∞ji, to u₧ jsem studoval strojnickou pr∙myslovku, jsme s jednφm kamarßdem zalo₧ili divadlo MARS /Malß revußlnφ scΘna/ a sepsali revue s obskurnφm nßzvem "A co ta mrtvola". Do naÜφ studentskΘ divadelnφ party pat°ily mimochodem i n∞kterΘ pozd∞jÜφ hv∞zdy, jako nap°φklad V∞ra K°esadlovß, Vlasta Kahovcovß nebo jejφ bratr Karel Kahovec. Tehdy se i amatΘrskΘ texty musely cenzurovat, a tak jsme Üli na ·°ad s tajemnou zkratkou HSTD. Ten nßm nakonec vydal laskavΘ svolenφ k provozovßnφ s od∙vodn∞nφm, ₧e bude lepÜφ, kdy₧ budeme hrßt divadlo, ne₧ abychom vykrßdali kÜefty. Hrßli jsme v Divadle kouzel v pra₧skΘm Radiopalßci a m∞li jsme ·sp∞ch. Tehdy jsem se rozhodl, ₧e po st°ednφ Ükole p∙jdu na Filmovou akademii. To se mi poslΘze po mnoha peripetiφch splnilo. Nejd°φv jsem ale nastoupil na umφst∞nku jako konstruktΘr do ╚KD Praha. P°iznßm se, ₧e jedin²m hmatateln²m v²sledkem mΘ konstruktΘrskΘ kariΘry byla sbφrka bßsnφ, kterß vznikla u r²sovacφho prkna. Pak jsem Üel na dva roky na vojnu. Po p∞ti m∞sφcφch slu₧by v BeneÜov∞ u radist∙ m∞l v Praze premiΘru muzikßl "Z tajnostφ ₧i₧kovskΘho podsv∞tφ", kter² jsem sepsal na motivy knφ₧ky Jaroslava Äßka a Vlastimila Rady. Hudbu k n∞mu slo₧il m∙j b²val² spolu₧ßk ze zßkladnφ Ükoly Vφt∞zslav Hßdl. PremiΘra se konala v Äi₧kovskΘm divadle, kde dnes hrajφ Cimrmani. Dostlajsem na ni sv∙j prvnφ opuÜ¥ßk. Bylo vyprodßno. V sßle sed∞ly asi t°i stovky divßk∙, kte°φ se celΘ ty dv∞ a p∙l hodiny smßli. A jß, z vojny dost vyd∞Üen² ba₧ant, jsem si p°ipadal, jako v jinΘm sv∞t∞. Ten veΦer jsem si umφnil, ₧e budu psßt komedie, proto₧e dßt lidem mo₧nost se zasmßt je nejvφc, co pro n∞ mohu ud∞lat.
* Jste absolventem FAMU, katedry filmovΘ a televiznφ scΘnßristiky a dramaturgie. Dvanßct let jste jako scΘnßrista pracoval na Barrandov∞. ProΦ jste pak odeÜel?
Byl jsem v podstat∞ vyhozen v rßmci reorganizace. Odmφtl jsem toti₧ vstoupit do strany.
* Ve vaÜem barrandovskΘm obdobφ vznikl i vßÜ ·sp∞Ün² film "Jak utopit doktora MrßΦka aneb Konec vodnφk∙ v ╚echßch" /1975/. Napsal jste v tΘ dob∞ n∞jakΘ scΘnß°e, kterΘ nebyl realizovßny?
Pochopiteln∞ jsem psal r∙znΘ filmovΘ nßm∞ty, povφdky, scΘnß°e, proto₧e za to jsem byl, by¥ bφdn∞, placen. Ale za celou tu dobu se, krom∞ "MrßΦka", realizovala pouze jedna mß povφdka. /Pro ty, kte°φ si p°edstavujφ tehdejÜφho barrandovskΘho scΘnßristu jako chlapφka d°epφcφho na ₧oku pen∞z podot²kßm: Nastoupil jsem na Barrandov jako absolvent vysokΘ Ükoly za dvanßct set hrubΘho a po dvanßcti letech praxe jsem to dotßhl na osmnßctset./ Abych se v∙bec u₧ivil, musel jsem psßt docela jinΘ v∞ci, ne₧ film. Tak vznikla °ada m²ch pφs≥ov²ch text∙, d∞lal jsem divadlo, scΘnß°e pro televizi, pro rozhlas, psal jsem knφ₧ky. Vzßp∞tφ potΘ, co m∞ v osmdesßtΘm druhΘm koneΦn∞ vyhodili, vznikl film "Slunce, seno, jahody."
* Pokud vφm, vydal jste vφce ne₧ Üedesßt desek. Jste podepsßn pod scΘnß°i p∞ti celoveΦernφch film∙, t°inßcti televiznφch inscenacφ, dvanßcti rozhlasov²ch her. Nedßvno vßm vyÜla desßtß knφ₧ka. JakΘ bylo mezidobφ mezi vaÜφm odchodem z Barrandova a p°φchodem do redakce Φasopisu STORY?
T°inßct let na volnΘ noze, kdy v∞tÜina z t∞chto v∞cφ vznikala.
* ProΦ vaÜe spoluprßce skonΦila?
NeskonΦila, pφÜu pro STORY dßl pod novinß°sk²m pseudonymem Petr M. Vok. Tenkrßt jsem dostal to, Φemu se °φkß "lano" do reklamnφ agentury GHS Partner, kde jsem tΘm∞° rok d∞lal kreativnφho °editele. Byla to pro m∞ zatφm nepoznanß finanΦnφ jistota a m∞lo to i celou °adu dalÜφch v²hod, jako slu₧ebnφ auto a podobn∞. Ale takovΘ kreativnφ °editelovßnφ v soukromΘ agentu°e s obratem Üedesßt mili≤n∙ je prßce na pln² ·vazek. Mimo ni jsem u₧ nezplodil ani °ßdku. ╪ekl jsem si, ₧e kv∙li reklam∞ na Tic tac snad nejsem na sv∞t∞ a loni na podzim jsem odeÜel. Op∞t na volnou nohu - do rizika.
* Napsal jste takΘ n∞kolik divadelnφch her a muzikßl∙. "R∙₧e pro Pavlφnu" u₧ ve sv²ch devatenßcti letech. To byl muzikßl nebo hra?
Co vy vÜechno nevφte? "R∙₧e pro Pavlφnu" byla p∙vodn∞ rozhlasovß hra s t°inßcti pφsniΦkami, kterΘ jsem pozd∞ji p°epsal i pro divadlo. Napsal jsem ji na vojn∞, kterou jsem jako pom∞rn∞ citliv² Φlov∞k dost t∞₧ce snßÜel. Hrßla v tom Pavlφna Filipovskß a hudbu p°iΦinilo celkem p∞t skladatel∙ - mezi jin²mi i tehdejÜφ vojφn zßkladnφ slu₧by Jarda Uhlφ°. Byl to dost antivojensk² kus a jß Φekal, ₧e z toho budu mφt pr∙Üvih. Pov²Üili m∞ za to, na svobodnφka.
* Jste autorem zhruba 350 pφs≥ov²ch text∙. KterΘ z nich jsou vßm nejbli₧Üφ a kte°φ interpreti je zpφvali?
Nejvφc mi asi p°irostly k srdci mΘ pφsniΦky z film∙ a muzikßl∙. Z "popu" bude z°ejm∞ nejznßm∞jÜφ "Cesta ke Üt∞stφ" - titulnφ pφsniΦka z elpφΦka Standy Hlo₧ka. D°φve jsem psal pro desφtky nejr∙zn∞jÜφch interpret∙. Od Heleny VondrßΦkovΘ, p°es Evu Pilarovou, Pavla Novßka nebo Ji°φho Korna, a₧ po zaΦφnajφcφ talenty. Te∩ u₧ jsem n∞jak² Φas ₧ßdn² nov² text nespßchal.
* Nedß se p°ehlΘdnou vaÜe tvorba pro d∞ti. Byly to jen okam₧itΘ nßpady nebo jste tφmto pohßdkov²m sv∞tem pravideln∞ p°itahovßn? Kde berete inspiraci?
Napsal jsem n∞kolik pohßdek. Z televiznφch nap°φklad "Rubφnovou pohßdku", "Kam zmizela 55. Zè?" nebo "Lß∩o, ty jsi princezna!" TakΘ jsem dal kni₧nφ podobu Macourkov "Arabele", "Rumburakovi" a "LΘtajφcφmu ╚estmφrovi". Nedßvno jsem dokonΦil scΘnß° pohßdky "O princi PumlφΦovi a princezn∞ MyÜce", kterou by m∞l v ╚eskΘ televizi p°φÜtφ rok toΦit re₧isΘr Bonaventura. PφÜu pro d∞ti rßd.
* Mezi vaÜe nej·sp∞ÜnjÜφ dφla pat°φ muzikßl "Zvonokaosy" /1983/. Vid∞l jsem ho v tΘ dob∞ v Hudebnφm divadle v Karlφn∞. VßÜ p°epis znßmΘho Chevallierova romßnu byl neobyΦejn∞ zda°il². Jak dlouho se hrßl a jakΘ byly ohlasy ve Francii?
"Zvonokosy" jsme psali s hudebnφm skladatelem Jind°ichem Brabcem z velkΘ Φßsti v Rychnov∞ nad Kn∞₧nou. Jß psal naho°e ve svΘ pracovn∞ texty a on na n∞ dole u klavφru sklßdal muziku. Nebo naopak. V₧dycky, kdy₧ jsme m∞li hotovou n∞jakou pφsniΦku, Üli jsme ji p°ehrßt babiΦce /mamince mojφ man₧elky V∞°e JelφnkovΘ/ a jejφ p°φtelkyni, kterß u nßs bydlela. Ob∞ma dßmßm bylo hodn∞ p°es osmdesßt, ale na jejich reakci a nßzoru nßm velice zßle₧elo. Ony dv∞ a moje ₧ena Ludmila, to bylo naÜe prvnφ publikum. V KarlφnskΘm divadle m∞l muzikßl "Zvonokosy" vφce ne₧ sto totßln∞ vyprodan²ch reprφz a kdyby nezem°ela p°edstavitelka hlavnφ role La∩ka Kozderkovß, bylo by jich vφc. La∩ku jsme ale m∞li vÜichni moc rßdi a bez nφ to zkrßtka neÜlo. Hrßl se i v Plzni, Brn∞, Olomouci, Ostrav∞, v bulharskΘm Velikom Tarnovu. Skv∞l²m zp∙sobem jej provedli nap°φklad ochotnφci z DobruÜky pod vedenφm profesora ╚ßpa. Je p°elo₧en do ruÜtiny a do n∞mΦiny. P∙l roku ho zkouÜeli v berlφnskΘm Metropol Theatru - nejv∞tÜφm divadle v Evrop∞. Jenom₧e pak padla berlφnskß ze∩ a divadlo zav°eli. Na pra₧skou premiΘru p°ijela vdova po Gabrielovi Chevallierovi, jeho syn a snacha. AΦkoliv nikdo z nich nerozumφ ani slovo Φesky, velice se jim to lφbilo - zejmΘna kost²my, kterΘ navrhla moje ₧ena. Na oplßtku nßs pozvali do Lyonu a jß dostal Φφslovan² originßl knφ₧ky. A to je z francouzsk²ch ohlas∙ vÜe.
* Mili≤ny divßk∙ shlΘdly vaÜi trilogii Slunce, seno..." Te∩ v Φervnu b∞₧φ znova v televizi. Jak jste byl s jednotliv²mi filmy spokojen?
S re₧isΘrem Zde≥kem TroÜkou je radost pracovat. Fakt je, ₧e co se nßvÜt∞vnosti t²Φe, trhala naÜe trilogie rekordy. Jen v kinech ji vid∞lo dohromady p°es dvanßct mili≤n∙ lidφ. DoΦkala se n∞kolika televiznφch reprφz u nßs i na Slovensku a podle statistiky, kterou vydala televize NOVA k prvnφm tisφc∙m dn∙m svΘ existence, jsou tyhle t°i filmy na prvnφch t°ech mφstech sledovanosti jejφch po°ad∙. /VΦetn∞ serißl∙ Dallas, M.A.S.H. a jin²ch americk²ch trhßk∙./ A to u vÜech divßck²ch kategoriφ, rozd∞len²ch podle v∞ku, pohlavφ a vzd∞lßnφ. Jen u vysokoÜkolßk∙ nßs p°edb∞hlo mistrovstvφ Evropy ve fotbale. Myslφm, ₧e se v tomto ·₧asnΘm divßckΘm zßjmu odrazila skuteΦnost, ₧e v naÜich blßzniv²ch komediφch je vÜechno "pravΘ". Äe na divßky nic nehrajem a oni to velmi dob°e cφtφ. Tak °φkajφc "ze ₧ivota" jsou v nich nejen charaktery postav, vztahy, v∞tÜina gag∙ a f≤r∙, ale t²kß se to i samotnΘho prost°edφ. HoÜtice u Volyn∞, ve kter²ch se d∞j film∙ odehrßvß, skuteΦn∞ existujφ - je to rodnß vφska Zde≥ka TroÜky. V nφ takΘ Zden∞k vÜechny t°i dφly "Slunce, sena..." natoΦil. Kancelß° JZD se toΦila v kancelß°i JZD, hospoda v hospod∞, kravφn v kravφn∞. A hrajφ tam obyvatelΘ HoÜtic, celß TroÜkova rodina, tatφnek, maminka, tety, sousedΘ. Zkrßtka n∞jak²ch sedmdesßt procent neherc∙. Vzniklo to vlastn∞ z nouze. P°i p°φpravßch prvnφho dφlu se zjistilo, ₧e na Barrandov∞ jsou obsazeny vÜechny atelΘry. Hrozilo, ₧e se natßΦenφ bude muset o rok odlo₧it. A Zden∞k °ekl: "Tak fajn, jß si to natoΦφm doma." A taky to, dφky Bohu, ud∞lal.
* ┌Φastnil jste se natßΦenφ?
Byli jsme se s man₧elkou n∞kolikrßt podφvat, ale jß ze zkuÜenosti vφm, ₧e kdy₧ se v∞c realizuje, autor nemß "na place" co pohledßvat. V divadle dokonce °φkajφ, ₧e dobr² autor je mrtv² autor.
* Kdy jste poprvΘ spat°il Rychnov a jak² byl vßÜ prvnφ dojem?
Zhruba p°ed dvaadvaceti lety, kdy jsme se poznali s mojφ panφ. P°ijeli jsme do Rychnova v noci. Lidunka m∞ vzala nahoru ke kostelu SvatΘ Trojice a povφdß: "Podφvej se, takovej kostel! A t°etφ nejv∞tÜφ zvon - to vy v Praze nemßte." Ona je takovß patriotka, ₧e by m∞ byla snad dokonce schopna p°esv∞dΦovat, ₧e i ten Rychnov je v∞tÜφ ne₧ Praha. NicmΘn∞, zalφbilo se mi tady a jak vφte, ₧iju tu v podstat∞ vφce ne₧ dvacet let. Do Prahy jezdφm za pracφ, do Rychnova za ₧enou a naÜφm psem. Jsem tady prakticky ka₧d² t²den. Chodφm tu na ryby, ne₧ jsem vycviΦil Ar≤na, byl jsem tu Φlenem kynologickΘ organizace. Mßm tady spoustu p°ßtel. Zkrßtka, kdy₧ se m∞ v Rychnov∞ n∞kdo zeptß, jak se mßm, odpovφdm: "Dob°e, proto₧e jsem v Rychnov∞."
* Stalo se, ₧e jste prßv∞ zde dostal n∞jak² mimo°ßdn² literßrnφ nßpad?
U₧ jsem °φkal, ₧e muzikßl "Zvonokosy" z velkΘ Φßsti vznikal v Rychnov∞. Kdybych nepoznal zdejÜφ lidi, nap°φklad n∞kterΘ °emeslnφky, kte°φ nßm pomßhali p°i rekonstrukci vily, pφsniΦka "Jen nßm dejte Üanci" by urΦit∞ m∞la jinou podobu. A nejen ta. Gag z filmu "Slunce, seno a pßr facek", kdy farß° Otφk p°elΘzß elektrick² ohradnφk se ve skuteΦnosti stal tady na horßch. A tak bych mohl pokraΦovat do nekoneΦna. V Rychnov∞ jsem napsal i knφ₧ku "O vφn∞ aneb LepÜφ je vφneΦko, ne₧li voda", n∞kterΘ pohßdky a asi sto pφsniΦek pro svoji ₧enu, do kterΘ jsem byl, a po°ßd jeÜt∞ jsem, blßzniv∞ zamilovßn.
* Napadß vßs n∞kdy p°i psanφ text∙ i melodie?
Ne, to nenφ moje profese. V∞tÜinu text∙ jsem napsal na hudbu. A pokud pφÜu text p°edem, napadß m∞ rytmus. Ten musφ ka₧d² pφs≥ov² text mφt, aby ho skladatel v∙bec mohl zhudebnit.
* VaÜφ zatφm poslednφ knihou jsou "Drby z lepÜφ spoleΦnosti".
DoporuΦil bych ji ka₧dΘmu, kdo mß rßd zajφmavosti ze ₧ivota
slavn²ch. Jak a proΦ vznikla?
Ve STORY jsem pracoval dva roky. Byla to hezkß prßce, kterß mi p°inesla spousty nov²ch pohled∙. Jako Petra MArkova m∞ do takzvanΘ spoleΦnosti zvou obΦas - °ekn∞me desetkrßt, dvacekrßt roΦn∞. Jako reprtΘr jsem "slu₧ebn∞∙ navÜtφvil stovky veΦφrk∙ a recepcφ, m∞l mo₧nost hovo°it s lidmi - politiky, um∞lci, sportovci - se kter²mi bych se mo₧nß jinak nesetkal. M∞lo to jednu nev²hodu. Uv∞domil jsem si, ₧e jakmile Φlßnek, do kterΘho jste vlo₧il celou svou invenci, vyjde, jeho dny jsou seΦteny. LidΘ si ho v tom lepÜφm p°φpad∞ p°eΦtou, pak Φasopis v∞tÜinou zahodφ, nebo si do n∞j zabalφ bu°ty. A konec. Prost∞ se mi p°iÜlo toho dvouletΘho ·silφ lφto. Z m²ch asi dvouset Φlßnk∙ jsme s nakladatelem vybrali zhruba osmdesßt nejzajφmav∞jÜφch rozhovor∙ a vydali je jako knφ₧ku. Knφ₧ka z∙stßvß - do toho se bu°ty nebalej.
* Jak je to um∞lecky provokujφcφ mφt za man₧elku v²tvarnici?
Moje ₧ena je skuteΦnß osobnost a to nejen v um∞leckΘm slova smyslu. Mß blßznivΘ nßpady, zatφm co jß jsem - jako v∞tÜina humorist∙ - suchar. Spoustu v∞cφ jsme d∞lali spoleΦn∞. Ilustrovala mi knφ₧ky, navrhovala kost²my pro mΘ inscenace. Dokud kv∙li nemocnΘ mamince nezakotvila v Rychnov∞, ₧ili jsme dnes a denn∞, od rßna do veΦera, spolu. TΘm∞° dvacet let. A ₧ßdnß ponorka - naopak. Jß jφ Φetl svΘ v∞ci, ona mi ukazovala svΘ obrßzky, diskutovali jsme o vÜem, co jeden, Φi druh² z nßs d∞lal. Byli jsme, a jsme i nadßle, spolu propojeni jako jeden.
* ┌sp∞Ünost v ₧ivot∞, inspirujφcφ rodinnΘ zßzemφ p°inßÜφ samoz°ejm∞ spokojenost. B²vßte p°esto n∞kdy nespokojen²? Bralo nebo bere vßm n∞kdy n∞co dech?
Samoz°ejm∞. Te∩ u₧ jsem klidn∞jÜφ, ale kdy₧ jsem byl mladÜφ, tak jsem byl velmi prudk² hoch. RozΦiloval jsem se nad vÜφm mo₧n²m a obΦas jsem se dokonce i pral. /Nap°φklad v Üestnßcti jsem byl akademick²m mistrem republiky v judo./ A te∩ vß₧n∞. Poka₧dΘ, kdy₧ vidφte svoji v∞c realizovanou, jste nespokojen². Bu∩, ₧e to nevyÜlo podle vaÜich p°edstav, nebo ₧e to mohlo b²t lepÜφ. A to ani nemluvφm o politice. Ale aby nebylo m²lky: Tenhle re₧im mi vyhovuje. P°es vÜechny svΘ nedostatky a problΘmy mi p°ipadß rozhodn∞ lepÜφ, ne₧ ten minul². I m∙j otec, aΦ knφ₧e, byl zalo₧enφm demokrat. To, co jsme, jak doufßm, u₧ definitivn∞ poh°bili, bylo - jak to kdysi trefn∞ charakterizoval bßsnφk Kainar - spiknutφ mΘn∞cenn²ch.
* Spisovatelskß Φinnost je duÜevn∞ nßroΦnß. Jak relaxujete, mßte n∞jakΘ konφΦky?
Jak u₧ jsem °ekl, relaxuji tΘm∞° v²hradn∞ v Rychnov∞. Praha, ta pro m∞ znamenß prßci. Tolik, kolik vydr₧φm. Respektive mΘ ₧aludeΦnφ v°edy, kterΘ obΦas prasknou. Ale musφm to zaklepat! Co jsem op∞t na volnΘ nozer, je to lepÜφ. M²m nejv∞tÜφm konφΦkem jsou v poslednφ dob∞ ryby. Jen₧e u₧ druh² rok neberou. Alespo≥ mn∞ ne. Jezdφme na n∞ s panem Bekem, zvan²m Vydra, Dranda, neboli D∞dek - on mi jist∞ odpustφ, ₧e jsem tu prozradil jeho p°ezdφvky. Jezdφme vÜude: na RozkoÜ, Pastviny - a samoz°ejm∞ Iva≥ßk, Hod∞Φφn, Liberk, KaΦerov. VΦera jsme byli v Hradci KrßlovΘ na pφsßku.
* Na Φem pracujete v souΦasnΘ dob∞?
Pokud za souΦasnou dobu poΦφtßte letoÜnφ rok, napsal jsem osm scΘnß°∙ k Lize gag∙ pro Pavla ZednφΦka, dv∞ bakalß°skΘ povφdky pro ╚T /"Ukradenß babiΦka" by se m∞la vysφlat v °φjnu/. Ka₧d² t²den odevzdßvßm jeden Φlßnek do STORY, chystßm televiznφ serißl o spoleΦenskΘm chovßnφ, na kter² zatφm nejsou penφze. Snad to nezak°iknu, kdy₧ prozradφm, ₧e se bude jmenovat "Na holky se nepφskß". Hotov²ch mßm prvnφch p∞t dφl∙. Zkrßtka, je toho vφc.
* Co byste - jako rodil² Pra₧ßk, ale milovnφk Rychnova a Orlick²ch hor - vzkßzal obyvatel∙m naÜeho regionu?
No - to je dost t∞₧kΘ. Jß jsem tu rßd, tak asi to, ₧e se narodili a ₧ijφ na sprßvnΘm mφst∞.
D∞kuji Vßm za rozhovor a p°eji krßsnΘ lΘto.
Dr. FrantiÜek ÄateΦka
zp∞t na obsah
Historie ud∞lovßnφ tituli ╚estn² obΦan M∞sta Rokytnice v O.h.
Titul Φestn² obΦan m∞sta ud∞luje od reformy samosprßvy v r. 1948 v ╚esk²ch zemφch zastupitelstvo m∞sta. Ud∞lenφ tohoto titulu je projevem hlubokΘ ·cty k prßci a zßsluhßm Φlov∞ka,kterΘ byly vykonßny pro lidskou spoleΦnost, nßrod nebo pro konkrΘtnφ m∞sto Φi obec.
V minulΘm stoletφ, v letech 1862 - 1899, tento titul obdr₧elo 19 osobnostφ, kterΘ se r∙zn²m zp∙sobem p°iΦinili o rozkv∞t m∞sta.
Osoba, kterß tehdy ΦestnΘ obΦanstvφ obdr₧ela byla zapsßna do tzv. "ZlatΘ knihy m∞sta". Tato kniha se dochovala do dneÜnφch dn∙ a je ulo₧ena ve Stßtnφm okresnφm archivu v Rychnov∞ nad Kn∞₧nou. V tomto stoletφ bylo po komunistickΘm p°evratu v r. 1948 ud∞leno obΦanstvφ presidentu Gottwaldovi a tehdejÜφmu ministru Ükolstvφ Zde≥ku NejedlΘmu. Po okupaci ╚eskoslovenska sov∞tskou armßdou v roce 1968 byl tento titul ud∞len v letech 1971 - 1984 celkem Üestkrßt, v₧dy n∞kterΘmu z d∙stojnφk∙ svoji historickou d∙stojnost a bylo hrub∞ zneu₧ito k politick²m cφl∙m vlßdnoucφ diktatury.
Tento rok je ve znamenφ snahy vrßtit tomuto titulu op∞t jeho presti₧ a d∙stojnost. V tΘto souvislosti doÜlo k ud∞lenφ t°ech obΦanstvφ najednou. I kdy₧ jsou vÜichni ocen∞nφ cizφmi stßtnφmi p°φsluÜnφky, jejich zßsluha o rozvoj m∞st∞ a rozvoj vzd∞lanosti je nezpochybniteln². Myslφm, ₧e tento titul jim pat°φ prßvem a sdφlφm s nimi radost z tohoto ocen∞nφ.
P°ehled Φestn²ch obΦan∙ m∞sta (od r. 1862):