Norsko - Voringfoss
DalÜφ spoleΦnß t·ra vánaÜem serißlu cyklistick²ch v²let∙ po zemi hor a fjord∙ nßs zavede nßs zavede kájednomu zánejznßm∞jÜφch norsk²ch vodopßd∙, kter² nese jmΘno Voringfoss.
Cestu zaΦφnßme vánulovΘ nadmo°skΘ v²Üce od vodnφ elektrßrny Sima, kterß je podobn∞ jako mnoho dalÜφch norsk²ch elektrßren celß skrytß uvnit° skßly. Propojenß soustava jezer naho°e na nßhornφ ploÜin∞ Hardangervidda zajiÜ¥uje neustßl² a bohat² tok vody, je₧ padß 850 metr∙ vysokou Üachtou, kterß je rovn∞₧ vyrubanß ve skßle. Za dvacet trollφch korun vstupnΘho m∙₧ete shlΘdnout zajφmav² dokument o budovßnφ tohoto dφla a rovn∞₧ se podφvat 700 metr∙ do nitra skalnφho masφvu, kde je vytesanß obrovskß hala sáturbφnami a °φdφcφm st°ediskem celΘ elektrßrny. V²kon elektrßrny p°i plnΘ kapacit∞ je vyÜÜφ ne₧ plßnovan² v²kon naÜeho Temelφnu. A Ükody na ₧ivotnφm prost°edφ p°itom prakticky ₧ßdnΘ. Jenom vrata do skßly a na pustΘ nßhornφ ploÜin∞ p∞t nov²ch jezer se sypan²mi hrßzemi, kterΘ vypadajφ jako kamenitΘ morΘny. Dokonce i voda se po pr∙chodu turbφnami a p°ed vypuÜt∞nφm do fjordu ochlazuje na po₧adovanou teplotu, aby nebyl naruÜen k°ehk² ekosystΘm.
Nynφ vÜak ji₧ do sedel a klikatou silniΦkou podΘl fjordu vyrß₧φme do Üest kilometr∙ vzdßlenΘho m∞steΦka Eidfjord, odkud je to k vodopßdu jeÜt∞ dalÜφch osmnßct. Tady opouÜtφme pob°e₧φ a vjφ₧dφme do typickΘho, ledovcem utvo°enΘho ·dolφ se Üirok²m dnem a strm²mi st∞nami. Kousek za m∞steΦkem p°ijφ₧dφme kájezeru Eidfjordvatnet, do n∞ho₧ se záobou stran no°φ hladkΘ skalnφ plotny. OdboΦujeme na starou silnici, kterß je vysekanß ve skßle p°φmo nad jezerem. Projφ₧dφme n∞kolik set metr∙ dlouh²mi tunely. Nemßme sv∞tla a tak se spolΘhßme sv∙j Üest² smysl a n∞kolik mßlo oken prora₧en²ch na sv∞tlo ven. VolnΘ ·seky starΘ silnice jsou chrßn∞ny p°ed padajφcφmi balvany betonov²m podloubφm nebo ocelov²mi sφt∞mi. Novß silnice tento problΘm °eÜφ jednoduÜe, zavrtß se do tunelu. Za dalÜφm ·hledn²m m∞steΦkem zvan²m Hornφ Eidfjord silnice zaΦφnß stoupat a vjφ₧dφ do ·dolφ Mabodalen. Tady se nachßzφ mal² skanzen, kter² je tvo°en n∞kolika nφzk²mi obytn²mi a hospodß°sk²mi ani ne tak budovami jako spφÜe boudami. Tato farma byla opuÜt∞na vápolovin∞ osmnßctΘho stoletφ kv∙li velkΘmu rozÜφ°enφ ledovc∙. Tehdy bylo mnoho horsk²ch farem v Norsku rozdrceno postupujφcφm ledovcem nebo muselo ukonΦit svoji Φinnost, proto₧e ledovΘ masy zavalily pastviny pro dobytek. Tato malß doba ledovß trvala n∞kolik desφtek let a od jejφho skonΦenφ a₧ do dneÜka se ledovce neustßle zmenÜujφ a ustupujφ.
U farmy odboΦujeme op∞t na starou silniΦku, kterß dneska slou₧φ jednak cyklist∙m a p∞Üφm turist∙m, ale takΘ jako jφzdnφ drßha pro mal² turistick² vlßΦek, kter² nahoru vyveze ty lφn∞jÜφ. ┌dolφ se po chvφli zu₧uje váka≥on se strm²mi st∞nami na obou stranßch. Po starΘm klenutΘm kamennΘm most∞ sádv∞ma oblouky p°ekonßvßme zp∞n∞nou °φΦku. Cesta se klikatφ vzh∙ru a n∞kdy nemß jinou mo₧nost ne₧ se zakousnout do skßly a skrze tun²lky proniknout dßl a zßrove≥ blφ₧ kákáoΦekßvanΘmu cφli. Na n∞kolika mφstech podjφ₧dφ novou silnici, kterß stejn² v²Ükov² rozdφl p°ekonßvß tunely ve tvaru spirßly. Stoupßnφ je to p∞kn∞ prudkΘ, ale naho°e za jsme ze vynalo₧enou nßmahu odm∞n∞ni ·₧asnou podφvanou. Stojφme na okraji propasti, do kterΘ se valφ vodopßd Voringfoss.
V áhlubokΘm kotli voda se va°φ,
nahoru prÜφ, vzduch barvami zß°φ ...
Ze skalnφho stupn∞ pod nßmi padß bφlß voda do hloubky 183 metr∙. Ve volnΘm prostoru se proud °eky rozpadß na malΘ ΦßseΦky a divßkovi p°ipadß, jako by se ve vzduchu jeho pßd zpomaloval. Dol∙ do skalnφho kotle vÜak dopadß sáobrovskou silou a za ohluÜujφcφho burßcenφ se Üt∞pφ do t°ech trysek, kterΘ jako p°eh°ßtΘ kotle parnφ lokomotivy srÜφ gejzφry vody do tvaru trojzubce. Vodnφ t°φÜ¥ stoupß nahoru nad okraj propasti a ve sluneΦnφm svitu vytvß°φ duhov² oblouk. ZádruhΘ strany ·stφ do amfiteßtru druh², na vodu trochu chudÜφ vodopßd a dokresluje tutu ohromujφcφ podφvanou. JeÜt∞ p∙sobiv∞jÜφ pohled na va°φcφ se kotel se otevφrß naproti o sto metr∙ v²Üe ze skalnφch vyhlφdek od horskΘho hotelu Fossli, kam musφme jeÜt∞ kilometr popojet.
K velkΘ radosti naÜich nenasytn²ch tachometr∙ op∞t nasedßme a mφ°φme kádalÜφmu dneÜnφmu cφli, um∞lΘmu jezeru Sysevatn. Nad vodopßdem se charakter krajiny m∞nφ. Jak cesta opouÜtφ ·zkΘ ·dolφ a vyjφ₧dφ na nßhornφ planinu, stoupßnφ se nßhle zmφr≥uje. Jedeme nynφ zvln∞nou krajinou pustΘ nßhornφ ploÜiny Hardangervidda. ╪φdkΘ b°ezovΘ lesφky se st°φdajφ s roztrouÜen²mi mal²mi Φerven²mi chatkami a kolem cesty se obΦas pasou ovce. Po deseti kilometrech spat°φme na levΘ stran∞ jednolitou a pravideln∞ utvß°enou hradbu a po chvφli ji₧ rozeznßvßme jednotlivΘ velkΘ balvany p°esn∞ vyrovnanΘ do rovnΘ plochy na p°ehradnφ hrßzi. Po p∞Üφm v²stupu na toto dφlo, kterΘ vytvo°ily lidskΘ ruce, p°esn∞ji °eΦeno l₧φce ob°φch bagr∙, stojφme na vrcholu sypanΘ hrßze jezera Sysevatn, jednoho záp∞ti um∞l²ch jezer, kterΘ tΘm∞° tisφc metr∙ pod nßmi napßjejφ turbφny elektrßrny Sima. Kolem se otvφrß velkolep² rozhled na rozsßhlou Φßst nßhornφ ploÜiny.
Vylez' jsem nahoru a byl jsem vykulen,
spat°il jsem ledovec Hardangerjokulen ...
Na severu se vysoko nad okolφ zdvihß rozlo₧itß a mohutnß hora. Jejφ plochΘ a rozlehlΘ temeno pokr²vß souvislß ledovß Φepice o pr∙m∞ru vφce ne₧ deset kilometr∙ a vytvß°φ tak obrovskou bφlou plß≥. Slunce svφtφ a ledovec Hardangerjokulen se nßm p°edstavuje vácelΘ svΘ majestßtnφ krßse.
JeÜt∞ chvφli se kochßme p∙sobivou vyhlφdkou a potom u₧ nasedßme na naÜe ji₧ neklidnΘ b²ky, abychom jim mohli povolit oprat∞ a na zpßteΦnφ cest∞ si nßle₧it∞ vychutnat rychl² sjezd zánadmo°skΘ v²Üky 950 metr∙ a₧ na ·rove≥ mo°e.
© Jakub Vodrß₧ka a Radek Kunc
(·ryvky vátextu - p°eklady norskΘ klasickΘ literatury)