Norsko - Rallarvegen
Tato osmdesßt p∞t kilometr∙ dlouhß kamenitß cesta p°es severnφ Φßst nßhornφ ploÜiny Hardangervidda je bezesporu nejznßm∞jÜφ a nejoblφben∞jÜφ norskß cyklistickß trasa. Cesta vznikla na p°elomu stoletφ jako obslu₧nß komunikace p°i stavb∞ ₧eleznice Oslo - Bergen. Dopravoval se po nφ materißl a mu₧stvo pracujφcφ na stavb∞. Po dvanßcti letech nep°edstavitelnΘ d°iny a nezm∞rnΘ odvahy tisφc∙ "rallare", mu₧∙, kte°φ vádrsn²ch p°φrodnφch podmφnkßch tuto ₧eleznici vlastnφmi rucemi stav∞li, byla roku 1909 bergenskß ₧eleznice norsk²m krßlem slavnostn∞ otev°ena. Dnes se toto odvß₧nΘ drß₧nφ dφlo stßle vφce zavrtßvß do tunel∙ a chrßnφ se tak p°ed sn∞hem, kter² po v∞tÜinu roku ₧eleznici zasypßvß. Kv∙li obrovsk²m masßm sn∞hu je cesta pro cyklisty otev°ena od Φervence do zß°φ.
Obvykl²m zaΦßtkem cyklistickΘho putovßnφ je osada Haugastol ve v²Üi 990 metr∙ nad mo°em. Krom∞ obchodu sápotravinami, suven²ry a n∞kter²mi b∞₧n²mi dφly na kolo je zde takΘ p∙jΦovna kol. P∙jΦoven je na celΘ trase n∞kolik. B∞₧nou slu₧bou tady je, ₧e p∙jΦenΘ kolo m∙₧e b²t odevzdat vákterΘkoliv jinΘ p∙jΦovn∞, nebo poslßno zp∞t ₧eleznicφ. Tato mo₧nost je vcelku logickß, nebo¥ cesta Rallarvegen se jezdφ v∞tÜinou jednφm sm∞rem.
Za Haugastolem zpoΦßtku cesta stoupe pouze mφrn∞ a jejφ hladk² vßlcovan² povrch umo₧≥uje pohodlnou jφzdu. RoztrouÜenΘ b°ezovΘ lesφky brzo zmizφ, po levΘ ruce se st°φdß jedno jezero za druh²m a okolo se zdvihajφ oblΘ kamenitΘ kopce se zbytky sn∞hu. Tak to trvß cel²ch Üestnßct kilometr∙ do Storudi. Pod tφmto nßzvem se skr²vß pßr d°ev∞n²ch bud, zánich₧ jedna je váletnφ sez≤n∞ otev°ena coby obΦerstvenφ. A₧ sem m∙₧ete potkat cestou auto, ale od tohoto mφsta je cesta pro auta zav°enß a se zhorÜujφcφm se povrchem i vylouΦenß. DalÜφch dvanßct kilometr∙ ze Storudi do Finse absolvuje ka₧d² cyklista sáhlavou otoΦenou doleva, nebo¥ na tΘto stran∞ se u₧ váplnΘ krßse vypφnß mohutn² ledovec Hardangerjokulen. Jako ob°φ bφlß Φepice sedφ na temeni rozlo₧itΘ hory a jeho ledopßdy visφ nad p°φkr²mi svahy. Ledovec mß tvar kulovΘho vrchlφku sápr∙m∞rem 10 a₧ 12 kilometr∙ a se svojφ nadmo°skou v²Ükou 1863 metr∙ Φnφ 600 metr∙ nad okolnφ terΘn.
Finse je nejvyÜÜφ ₧elezniΦnφ stanicφ váNorsku. Dß se tady nakoupit jφdlo nebo p∙jΦit kolo. Nachßzφ se tady takΘ Rallar Museum, kde se nßvÜt∞vnφk dozvφ vÜe o budovßnφ mφstnφ ₧eleznice. Zde takΘ najdou ubytovßnφ ti, kte°φ majφ cyklistickou pou¥ cestou Rallarvegen rozvrhnutou do t°φ dn∙, co₧ je takΘ propagovßno a doporuΦovßno vápr∙vodcφch. Äeleznice se tady schovß na cel²ch 10,3 km do tunelu a cyklistu Φekß nejkrßsn∞jÜφch jedenadvacet kilometr∙ do stanice Hallingskeid. Jede se stßle mφrn∞ do kopce okolo mnoha jezer. Povrch cesty je kamenit² a n∞kterΘ ·seky si vychutnajφ i ti nejskaln∞jÜφ bike°i. Na tomto ·seku b²vß jeÜt∞ v Φervenci velkΘ sn∞hovΘ pole a kola se musφ tlaΦit. NejvyÜÜφ bod celΘ trasy 1343 m se nachßzφ nad jezerem Fagervatn. Zde zaΦφnß cesta pozvoln∞ klesat ke stanici Hallinskeid, kde na cyklisty nebo p∞Üφ poutnφky Φekß dalÜφ mo₧nost ubytovßnφ, tentokrßt vájednoduÜe za°φzen²ch samoobslu₧n²ch boudßch.
Odtud se charakter krajiny se zaΦφnß rychle m∞nit. Zvln∞nou nßhornφ ploÜinu nßhle vyst°φdajφ p°φkrΘ skalnφ srßzy. Byst°ina nabφrß na rychlosti a m∞nφ se vápe°eje a vodopßdy. Jφzda na kole se stßvß stßle rychlejÜφ. CyklistΘ nev∞dφ, zdali majφ vychutnßvat krßsn² dlouh² sjezd, nebo neustßle zastavovat a kochat se okolnφ divokou scenΘriφ. Po Üestnßcti kilometrech se za stanicφ Vatnahalsen nachßzφ koruna celΘho sjezdu. Cesta tady padß strm²m horsk²m svahem podΘl n∞kolikastup≥ovΘho vodopßdu do hloubky 400 metr∙. Serpentiny sádvaadvaceti zatßΦkami dokonale prov∞°φ jezdeckΘ um∞nφ ka₧dΘho cyklisty. StavitelΘ ₧eleznice p°ekonali tuto p°φrodnφ p°ekß₧ku d∙vtipn∞, kdy₧ vá₧ulovΘm masivu vyvrtali tunel ve tvaru spirßly.
TakΘ poslednφch patnßct kilometr∙ je nßdhern²ch. Cyklista sjφ₧dφ kolem prudkΘ °eky sámnoha pe°ejemi a kaskßdov²mi vodopßdy a nad nφm se vypφnajφ n∞kolik set metr∙ vysokΘ kolmΘ skalnφ st∞ny. Po celodennφ nßmaze se spoustou siln²ch zß₧itk∙ cesta konΦφ v m∞steΦku Flam na b°ehu Aurlandsfjordu.
© Radek Kunc