Norsko - Grimsdalsveien
Pokud vßs n∞kdy cestovatelskß vßÜe≥ nebo jinΘ °φzenφ osudu zavede do Norska a pojedete z m∞sta Otta severozßpadnφm sm∞rem, bude vßs za chvφli bolet za krkem od snahy dohlΘdnout konce prudk²ch, a₧ 600 metr∙ vysok²ch strßnφ, kterΘ se vypφnajφ po obou stranßch ·zkΘho ·dolφ, jφm₧ prßv∞ cestujete. Po Φase se ·dolφ Gudbrandsdalen rozÜφ°φ a vy p°ijedete do m∞steΦka Dovre. Strßn∞ z∙stßvajφ stejn∞ strmΘ a vysokΘ a kam a₧ dohlΘdnete, jsou na nich rozesety farmy a zem∞d∞lskß stavenφ. Jak² asi musφ b²t shora v²hled? A co je v∙bec dßl naho°e na planin∞, kam u₧ nelze dohlΘdnout? NeΦekejte na odpov∞di, sedn∞te na kolo a vydejte se na padesßt kilometr∙ dlouhou cestu Grimsdalsveien.
ZpoΦßtku cesta stoupß dosti prudce, ale sil je dost a ka₧d² kopec p°ece n∞kde konΦφ. Kolem se pasou nebo polehßvajφ malΘ skupinky ovcφ. Za ka₧dou dosp∞lou ovcφ b∞hajφ dv∞ jeh≥ata a neustßle se sna₧φ vysßt trochu mlΘka ze struk∙. N∞kterΘ ovce jsou flegmatickΘ, le₧φ uprost°ed silnice a p°iv°en²ma oΦima pozorujφ d∞nφ kolem. V∞tÜina zánich se vÜak p°ed supφcφm cyklistou rad∞ji uklidφ do bezpeΦφ p°φkopu. NejlegraΦn∞jÜφ pohled je na vyd∞Üenß jeh≥ata, kterß s vystrΦen²mi zadky aárychle se vrtφcφmi ocßsky hledajφ spßsu pod matΦin²m b°ichem. Ne vÜechna jeh≥ata jsou takto bojßcnß. Poznali jsme i jedno, kterΘ se nechalo krmit, drbat za uÜima a dokonce brßt do nßruΦφ. Dostalo se mu p°ezdφvky Jenda, berßnek urΦen² pro styk sáve°ejnostφ. Kdy₧ si vÜak cyklista hodn∞ vÜφmß ovcφ a nevÜφmß kudy jede, nem∙₧e to dopadnout jinak, ne₧ ₧e za chvφli mß vzorky pneumatik zaneseny ovΦφmi hovφnky, kterΘ se potom p°i rychlejÜφ jφzd∞ odlupujφ a válepÜφm p°φpad∞ se lepφ na blatnφky, váhorÜφm na zßda.
TeΦkovan² cyklista pono°en² doáhlubok²ch ·vah o p°ilnavosti vedlejÜφch ovΦφch produkt∙ si ani nepovÜimne, ₧e b°ezovΘ lesφky okolo °φdnou, stoupßnφ se uklid≥uje a otevφrajφ se ÜirokΘ horskΘ plßn∞. Deset kilometr∙ napravo se zaΦφnajφ zdvihat prvnφ vrcholky poho°φ Rondane, kterΘ tvo°φ jßdro nßrodnφho parku stejnΘho jmΘna. NejvyÜÜφ vrcholky se tyΦφ tisφc metr∙ nad okolnφ planinou a aΦkoliv jejich nadmo°skß v²Üka p°esahuje dva tisφce metr∙, nenachßzφ se zde ₧ßdn² ledovec. Rondane toti₧ le₧φ ve srß₧kovΘm stφnu na v²chod od skandinßvskΘho h°betu. DalÜφ zajφmavostφ tohoto podivuhodnΘho poho°φ je minimum vegetace, kterß je tvo°ena p°evß₧n∞ liÜejnφky. Nejhojn∞ji je zde zastoupena dutohlßvka sobφ, jejφ₧ jmΘno se nßm zalφbilo natolik, ₧e jsme se tak zaΦali mezi sebou oslovovat a Φastovat.
Asi po 14 kilometrech se dojede na vrchol stoupßnφ, kde ve v²Üce 1160 metr∙ stojφ domek a zßvora, u kterΘ auta platφ m²to. Odtud zaΦφnß pφskovß cesta klesat do ·dolφ Grimsdalen. Provoz je minimßlnφ. Jezdφ tudy pouze turistΘ, kte°φ se hodlajφ ubytovatáv n∞kterΘm srubu kolem cesty nebo si postavit stan, ryba°it a vychutnßvat zdejÜφ samotu.
┌dolφ Grimsdalen bylo Vikingy hojn∞ navÜt∞vovßno ji₧ kolem roku 600 naÜeho letopoΦtu a trvalΘ osφdlenφ se datuje od poloviny devßtΘho stoletφ. Zvφdav² cestovatel zde najde mnoho historick²ch zajφmavostφ. Ji₧ po dvou kilometrech p°φjemnΘho sjezdu od zßvory upozor≥uje znaΦka vedle cesty, ₧e se zde nachßzφ n∞jakΘ zajφmavΘ mφsto. Cyklista zastavφ a na prvnφ pohled nevidφ nic zvlßÜtnφho. Dole teΦe potok a okolo se tßhnou svahy a plßn∞ pokrytΘ kamenφm a porostlΘ nφzkou trßvou nebo ke°φky zakrslΘ b°φzy. Po p°eΦtenφ informaΦnφ tabule vÜak poutnφk zjistφ, ₧e p°ed sebou mß mφsto, kde ve st°edov∞ku po mnoho staletφ dochßzelo káhromadnΘmu lovenφ zv∞°e. Vámφst∞ pravidelnΘ migrace sob∙ byly postaveny kilometry dlouhΘ ploty, kterΘ zavßd∞ly stßda do ·zkΘho hrdla, kde se stala snadnou ko°istφ lovc∙. ArcheologovΘ zde nalezli poz∙statky desetitisφc∙ kus∙ zabitΘ zv∞°e.
Po dalÜφch kilometrech se ·dolφ nßhle sev°e a to je mφsto, kde podle legendy zlß trolφ ₧ena Gygra vrhala po poutnφcφch kameny. N∞kte°φ mu₧i zánaÜφ v²pravy se na tomto nebezpeΦnΘm mφst∞ moc dlouho nezdr₧ovali a rychle ujφ₧d∞li pryΦ. Vámφst∞ zvanΘm Pundarvangen dnes naleznete pouze malou kamenitou louku vedle cesty, ale p°ed staletφmi zde bylo urΦit∞ pon∞kud ₧iv∞ji. Probφhaly tady toti₧ pravidelnΘ trhy, kde si °emeslnφci a obchodnφci zá·dolφ Osterdalen na v²chod∞ a Gudbrandsdalen na zßpad∞ vym∞≥ovali svoje v²robky a zbo₧φ. Trh byl umφst∞n p°esn∞ na polovin∞ cesty mezi ob∞mi ·dolφmi a kupci sem museli urazit dlouhΘ desφtky kilometr∙.
Vádob∞ svΘho nejv∞tÜφho rozkv∞tu prosperovalo vá·dolφ takΘ 53 farem a d∞veΦky nosily mlΘko na prodej a₧ do dva dny cesty vzdßlenΘho Dovre. O tom, jak a kde d∞vΦata p°espßvala, na informaΦnφch tabulφch zmφnka ji₧ nenφ.
UáPundarvangen sjezd konΦφ, ·dolφ se zaΦφnß rozÜi°ovat a cesta ·dolφm odtud vede prakticky po rovin∞. Po stranßch jsou roztrouÜeny b²valΘ farmy. Poslednφ zánich skonΦily svoji Φinnost vát°icßt²ch letech tohoto stoletφ, ale °ada zánich byla p°ebudovßna váubytovny. Na chat∞ norskΘho turistickΘho spolku Grimsdalshytta si lze koupit jφdlo a takΘ se za 160 norsk²ch korun ubytovat. ╚len∙m spolku je poskytovßna sleva 60 nor∙. ╚lenstvφ m∙₧e zφskat norsk² obΦan i cizinec a p°ijde na 315 nor∙.
V tΘto Φßstiá·dolφ lze najφt velkou spoustu poh°ebnφch pahork∙. Kdy₧ n∞kdo toti₧ p°i cest∞ ·dolφm zem°el, a¥ u₧ to byl lovec nebo obchodnφk, nebyl poh°ben, ale prost∞ na jeho t∞lo byla navrÜena hromada hlφny a kamenφ. Lo≥skΘho roku tam mßlem p°ibyla dalÜφ mulda, kdy₧ se nßm ztratil jeden ·Φastnφk zßjezdu. Jel toti₧ osamocen∞ uprost°ed mezi p°ednφ a zadnφ skupinou a na jednΘ k°i₧ovatce navzdory instrukcφm a map∞ odboΦil na opaΦnou stranu. VÜichni ostatnφ pokraΦovali za p∞knΘho sluneΦnΘho poΦasφ vesele kácφli. Poslednφ skupina se oprßvn∞n∞ domnφvala, ₧e David si to Ülape n∞kde p°ed nimi, ale on si zatφm p°idal dvacet kilometr∙ navφc. Kdy₧ poznal sv∙j omyl, dostal se do nejsiln∞jÜφ pr∙tr₧e mraΦen vátΘto oblasti za poslednφ lΘta. P°ehazovaΦka mu pod nßnosem blßta p°estala fungovat, nasßknut² vodou a obalen² bahnem zt∞₧knul o deset kilo a kdy₧ se po t°ech hodinßch objevil u naÜeho autobusu, °idiΦ ho nepoznal a necht∞l ho pustit do autobusu, pr² a₧ se vykoupe.
Mφsto zvanΘ Tollevshaugen je tvo°eno skupinou farem, postaven²ch n∞kdy okolo roku 1800. VÜechny stavby majφ st°echu pokrytou drny, kterΘ jsou od st°eÜnφ konstrukce odd∞leny b°ezovou k∙rou. Odtud je to na konec cesty Grimsdalsveien pouze n∞co p°es 10 kilometr∙ ploch²m ·dolφm sáp∞knou zßv∞reΦnou pasß₧φ borov²m lesem. Milovnφci hrbolat²ch cest vÜak tady mohou odboΦit vlevo do kopce a u₧φt si krßsnΘho Φty°kilometrovΘho stoupßnφ. Naho°e mß opravdu cenu zastavit a to nejen proto, ₧e je naΦase popadnout dech, ale takΘ u₧φt si pohledu na celΘ ·dolφ Grimsdalen. Po p°ekonßnφ sedla nßsleduje pozvoln² sjezd káopuÜt∞nΘ t∞₧ebnφ v∞₧i, odkud se otevφrß p∙sobiv² v²hled na poho°φ Dovrefjell na severu. JeÜt∞ jedno mφrnΘ stoupßnφ a pak u₧ jen zaslou₧en² zßv∞reΦn² sjezd do m∞steΦka Folldal.
© Radek Kunc