Norsko - Cestami Troll∙
Na ·vod n∞kolik geologick²ch a historick²ch informacφ. Kdy₧ zhruba p°ed 12 000 lety, na konci poslednφ doby ledovΘ, ustoupil skandinßvsk² pevninsk² ledovec, zanechal po sob∞ nßdhern∞ modelovanou krajinu. P∙vodn∞ otev°enß ·dolφ p°etvo°il váhlubokΘ doliny sáp°φkr²mi a₧ svisl²mi svahy a Üirok²m dnem. Nφzko polo₧enß ·dolφ zatopilo mo°e a vznikly tak fjordy, pronikajφcφ daleko do nitra pevniny. Poz∙statkem ustupujφcφho ledovce jsou rovn∞₧ nesΦetnß horskß a ·dolnφ jezera i jezφrka.
Ledovec vÜak nezmizel docela a vásouΦasnΘ dob∞ pokr²vß vrcholky hor vázßpadnφch a severnφch oblastech Norska vápodob∞ ledovcov²ch Φapek. Ledovß masa tady stΘkß mohutn²mi splazy do okolnφch ·dolφ. Bohatß zimnφ nadφlka sn∞hu nejen₧e zßsobuje ledovce nov²mi p°φd∞ly, ale vádob∞ tßnφ na ja°e a v lΘt∞ napßjφ tisφce potok∙ a °ek. Tyto vodnφ spousty si pak razφ cestu kámo°i pe°ejemi a vodopßdy, zánich₧ mnohΘ padajφ stovky metr∙ hluboko. CelΘ norskΘ ·zemφ je prostoupeno Skandinßvsk²m poho°φm, kterΘ vÜak netvo°φ souvislΘ horskΘ pßsmo, ale je rozd∞leno na r∙zn∞ vysokΘ masivy a nßhornφ ploÜiny, odd∞len²mi od sebe hlubok²mi ·dolφmi. Celß Φtvrtina Norska le₧φ vφce ne₧ tisφc metr∙ nad mo°em a to je v²Üka, ve kterΘ tady ji₧ neroste ₧ßdn² les.
Norsko zaΦalo b²t osφdlovßno ihned po ·stupu ledovc∙ nejprve p°i pob°e₧φ a zhruba p°ed 3 000 lety i ve vnitrozemφ. Zem∞ se zaΦala sjednocovat váobdobφ Viking∙ a nejv∞tÜφho rozmachu dosßhla ve t°inßctΘm stoletφ. Po vym°enφ panovnickΘho rodu ztratilo Norsko svoji samostatnost a znovu ji zφskalo vároce 1905 po staletφch vazalskΘho podruΦφ nebo spojenφ sáokolnφmi stßty.
Vzhledem kádrsn²m klimatick²m podmφnkßm bylo Norsko osφdleno pouze na pob°e₧φ aáve vnitrozemsk²ch ·dolφch. Rozsßhlß poho°φ a vysokΘ horskΘ h°ebeny zp∙sobily, ₧e jednotlivΘ osφdlenΘ oblasti z∙staly pom∞rn∞ dlouho od sebe izolovßny. LidΘ se do okolnφch hor neodva₧ovali nejen pro jejich nehostinnost, ale takΘ kv∙li obavßm zábßjn²ch obr∙ Troll∙, kte°φ m∞li pustΘ hory ob²vat. Pot°eby obyvatel ·dolφ vÜak byly siln∞jÜφ ne₧ obavy zánadp°irozen²ch bytostφ a lidΘ se zaΦali nejprve vydßvat do hor za zv∞°φ a pozd∞ji i farma°it. ╪emeslnφci a kupci se vydßvali p°es hory se sv²m zbo₧φm na trhy do sousednφch ·dolφ. Postupem Φasu se horskΘ stezky upravovaly a p°estavovaly tak, aby po nich mohly jezdit vozy.
VásouΦasnΘ dob∞ tyto cesty ztratily sv∙j p∙vodnφ hospodß°sk² v²znam a otev°ely se turistice. N∞kterΘ z nich Üplhajφ srßzn²mi svahy hor, aby po uklidn∞nφ na rozsßhl²ch nßhornφch ploÜinßch zase spadly prudce do ·dolφ. JinΘ zase pronikajφ do hor pozvolna Üirok²mi ploch²mi ·dolφmi meandrujφcφch °φΦek pln²ch ryb. Povrch cest je hlinit² nebo Üt∞rkov², vhodn∞jÜφ spφÜe pro horskß nebo trekkingovß kola. Automobilov² provoz je zde miziv² a navφc je omezen m²tn²m. CyklistΘ jsou na cestßch Troll∙ zavedeni do mφst, kde mohou neruÜen∞ obdivovat divy panenskΘ norskΘ p°φrody a vnφmat obrovsk² voln² prostor, kter² se okolo nich rozprostφrß.
© Radek Kunc