________Reklama__________________________________________________
aktualizace:
21.01.1999
|
|
|
aktualizace: |
|
Titulnφ
strana
|
Francouzsk² chlΘb v pr∙b∞hu v∞k∙
P∙vod chleba Prvnφ strava zalo₧enß na obilnΘm zßklad∞, nyn∞jÜφ p°edch∙dce chleba, se objevila na st°edov²chod∞ okolo roku 8500 p°.n.l.. Obilnß zrna jeΦmene nebo pÜenice byla opΘkßna a rozdrcena, tvo°φc hrubou mouku, kterß byla konzumovßna ve form∞ obilnΘ kaÜe nebo souΦßstφ jφdel. Pozd∞jÜφmi formami obiln²ch produkt∙ byly plochΘ kolßΦe peΦenΘ na ₧hav²ch uhlφcφch Φi na hork²ch kamenech. PeΦenφ chleba jako takovΘho se objevilo spoleΦn∞ s rozvojem a zdokonalenφm fermentaΦnφch technik a to mezi lety 6000 a 4000 p°ed naÜφm letopoΦtem. Produkty, kterΘ proÜly ji₧ zmφn∞n²mi fermentaΦnφmi procesy byly charakteristickΘ lepÜφ chutφ, byly rovn∞₧ snadn∞ji stravitelnΘ a m∞ly takΘ delÜφ trvanlivost. Peka°stvφ jako profese m∞lo p∙vod v krßlovsk²ch domßcnostech a vyvφjelo se po staletφ. Sta°φ ╪ekovΘ se nauΦili um∞nφ pΘci chleba od Egyp¥an∙ okolo roku 400 p°.n.l.. a zdokonalovali tento proces na zßklad∞ nov²ch poznatk∙ o nov∞jÜφch technikßch mletφ obiln²ch zrn. D∙sledkem bylo, ₧e se zm∞nami t∞chto mlecφch technik byla zφskßvßna b∞lejÜφ mouka, kterß umo₧≥ovala vyrßb∞t hned n∞kolik odliÜn²ch druh∙ chleba. Profese mlynß°-peka° byla poprvΘ oficißln∞ uznßna v roce 14. Prvnφ stoletφ naÜeho letopoΦtu bylo rovn∞₧ znßmo existencφ r∙zn²ch druh∙ chleb∙, odliÜujφcφch se navzßjem kvalitou a tφm i koneΦn²m spot°ebitelem (rozdφlnΘ kvality chleba pro rozdφlnΘ socißlnφ vrstvy). ChlΘb ve st°edov∞ku
Od 12.stoletφ se rozvφjelo p∞stovßnφ pÜenice p°edevÜφm okolo Pa°φ₧e, v regionu, kter² byl velice vhodn² pro r∙st tΘto obiloviny. ZaΦaly se zde ve v∞tÜφm poΦtu objevovat v∞trnΘ ml²ny a peΦenφ chleba se stßvalo Φφm dßl tφm rozÜφ°en∞jÜφ. Prßvo a tudφ₧ monopol na v²stavbu ml²n∙ a pecφ si osobovala tehdejÜφ Ülechta. Z tohoto d∙vodu byly poplatky za peΦenφ chleba placeny Ülechtick²m v²b∞rΦφm, kte°φ byli odpov∞dni sv²m pßn∙m. ChlΘb v 16. a 17. stoletφ Obdobφ 16. a 17. stoletφ bylo charakteristickΘ vytvo°enφm jakΘsi
specißlnφ policie, dozoru (1567), kter² m∞l za ·kol kontrolovat nabφdku potravin a
samoz°ejm∞ i chleba. Tato policejnφ sφla m∞la za ·kol regulovat peka°skou profesi a
mimo jinΘ kontrolovat a tφm i zajiÜ¥ovat kvalitu t°φ, prozatφm existujφcφch,
druh∙ chleba. V obdobφ renesance byly vymyÜleny peka°i novΘ typy rohlφk∙, kterΘ m∞ly nad²chan∞jÜφ strukturu a Φasto m∞ly i velice r∙znorodß jmΘna. NovΘ peka°skΘ v²robky reflektovaly souΦasnΘ dobovΘ trendy. (pokraΦovßnφ zφtra) |
|
|
Po
p°ekonßnφ obdobφ st°edov∞k²ch epidemiφ v 9. a 10. stoletφ se potravinovß situace
v²razn∞ zlepÜila. Pokrok byl zaznamenßn p°edevÜφm dφky vlivu klßÜternφch
komunit a kn∞₧φ, kte°φ provozovali peka°skΘ °emeslo a nßsledn∞ obdarovßvali
chlebem poutnφky a chudΘ, v souladu se rΦenφm k°es¥anskΘho nßbo₧enstvφ:
¿chlΘb je darem od Boha¿. 
Ve
v∞tÜφch i menÜφch m∞stech vÜak rostl jak poΦet peka°stvφ, tak samoz°ejm∞ i
peka°sk²ch produkt∙. Tyto produkty se pro ·Φely prodeje a rozpoznßnφ peka°skΘ
dφlny, kterß je vyrobila oznaΦovaly inicißly dotyΦnΘho peka°e/peka°ky, kte°φ jej
pod tφmto oznaΦenφm prodßvali spot°ebitel∙m.