Cykloturistika

CykloturistickΘ zßjezdy nabφzφme u₧ od prvnφho roku naÜφ existence a pat°φ k nej·sp∞Ün∞jÜφm. Kolo nechßpeme jako sportovnφ nß°adφ, ale jako ideßlnφ dopravnφ prost°edek, kter² umo₧≥uje Φlov∞ku vnφmat okolnφ krajinu stejn∞ bezprost°edn∞ jako p°i ch∙zi, ale dφky rychlejÜφmu pohybu obsßhnout mnohem vφce. M∙₧eme zastavit vÜude, kde se nßm zalφbφ, prohlΘdnout si m∞sta i vesnice, vykoupat se v mo°i nebo v °ece a jet dßl.

Zßjezdy obvykle koncipujeme jako etapovß putovßnφ s doprovodn²m autobusem nebo automobilem, kter² p°evß₧φ zavazadla. Dennφ trasy jsou doporuΦenΘ, ale nezßvaznΘ a jsou navr₧eny tak, aby je zvlßdnul ka₧d², kdo se alespo≥ obΦas rekreaΦn∞ projede na kole, tedy i zdatn∞jÜφ dφt∞. V p°φpad∞ pot°eby lze vyu₧φt doprovodnΘho vozidla ke svezenφ. Noclehy jsou v∞tÜinou ve vybaven²ch kempech. Skupinu doprovßzejφ instrukto°i.

Trasy navrhujeme tak, aby se vyh²baly ruÜn²m silnicφm a pr∙myslov²m centr∙m; sna₧φme se maximßln∞ vyu₧φvat tich²ch silniΦek a cyklistick²ch stezek.

Horskß kola

Horskß kola jsou nejen velkß m≤da poslednφch let, ale takΘ prost°edek, kter² dßvß cestovßnφ zcela jinou dimenzi a umo₧≥uje se vlastnφ silou relativn∞ rychle pohybovat v terΘnech donedßvna urΦen²ch jen p∞Üφm turist∙m.

NaÜe zßjezdy jsou koncipovßny tak, aby v maximßlnφ mφ°e vyu₧ily mo₧nostφ, kterΘ nßm horskß kola poskytujφ. Dajφ se rozd∞lit do t°φ zßkladnφch typ∙:
a) Pobyt v∞tÜinou na jednom mφst∞ s p°φjemn²m zßzemφm kempu. Odtud se vyrß₧φ na jednodennφ vyjφ₧∩ky, na kter²ch se i nejnßroΦn∞jÜφ biker m∙₧e opravdu vy°ßdit.
b) P°esuny autobusem kombinovanΘ s jedno nebo vφcedennφmi v²lety. Pro ty je t°eba kolo vybavit nosiΦem na zavazadla.
c) ExpediΦnφ cykloturistika bez doprovodnΘho vozidla.

Zßjezdy na horsk²ch kolech mohou takΘ klßst daleko v∞tÜφ nßroky na vaÜi fyzickou zdatnost, zvlßdnutφ techniky jφzdy po horsk²ch cestßch a schopnosti poradit si s opravou kola. U v∞tÜiny zßjezd∙ ale mßme zpracovßno vφce variant r∙znΘ obtφ₧nosti, tak₧e vyhovφme i zaΦßteΦnφk∙m.