Pomalu a s citem vyslovte slovo GUATEMALA, a po t∞le se vßm rozlije pocit neprobßdanΘho neznßma, mystiky a dobrodru₧stvφ s p°φchutφ touhy po poznßnφ a objevovßnφ.
S t∞mito pocity jsem nadÜen∞ vyrß₧ela na neplßnovanΘ dobrodru₧nΘ putovßnφ po LatinskΘ Americe, kterΘ zaΦφnalo a po roce i konΦilo prßv∞ zde, v Guatemale. Bohatost a r∙znorodost Guatemaly potvrzuje i fakt, ₧e na minimßlnφ rozloze 108 000 km2 se rozklßdß 19 r∙zn²ch ekosystΘm∙ a 23 sopek. A byla to ona; nenßpadnß zemiΦka St°ednφ Ameriky, om²vßna vodami Atlantiku a Karibiku, na pevnin∞ sousedφcφ ze severu s Mexikem a s Belize, z jihu pak s Hondurasem a San Salvadorem; co mi ze vÜech zemφ, kterΘ jsem poznala nejvφce, p°irostla k srdci.
Prvnφ t²dny v zemi jsem strßvila v m∞st∞ Antigua Guatemala, kterΘ je ideßlnφ mφsto pro prvnφ nasßtφ v∙n∞ Guatemaly a zßrove≥ i nejbli₧Üφ m∞sto ·niku z nezß₧ivnΘho, a ne zrovna nejbezpeΦn∞jÜφho Guatemala City, zvanΘho öGuateö. Antiqua pro mne nebyla jen turistickou atrakcφ, ale hlavn∞ mφstem, kde jsem trßvila 6 hodin denn∞ intenzivnφm studiem Üpan∞lÜtiny systΘmem öone to oneö v jednΘ z mφstnφch jazykov²ch Ükol. Od prvnφho momentu jsem cφtila pot°ebu a nutnost ovlßdat zßkladnφ jazyk, kter² byl prvnφm klφΦem k pootev°enφ vrßtek rozmanitΘ indißnskΘ kultu°e zvanΘ öindigenasö. Zdßlo se mi jednoduÜÜφ nauΦit se jeden stßtnφ jazyk, Üpan∞lÜtinu, ne₧ 23 dalÜφch r∙zn²ch jazyk∙, tedy dialekt∙, z nich₧ 21 je p∙vodem maysk²ch a kter²mi hovo°φ öindigenasö ve 20 provinciφch Guatemaly.
P°i sjezdu do ·dolφ La Antigua Guatemala ka₧dΘho ohromφ mohutn² strß₧ce m∞sta - vyhasl² magick² Volcan de Agua (3800 m). Sopka, je₧ se tvß°φ jako strß₧ce m∞sta, byla v historii spφÜe zßhubou. M∞sto, kterΘ bylo v roce 1527 vybudovßno jako₧to hlavnφ sφdlo zem∞ a kterΘ se stalo centrem veÜkerΘho d∞nφ, bylo ohro₧eno sopeΦnou aktivitou. Zachovaly se p∙vodnφ ·zkΘ dlß₧d∞nΘ ulice, prolφnajφcφ se s pestrostφ metropolitnφho sortimentu a restauracφ, jejch₧ kontrastem jsou desφtky ruin antick²ch chrßm∙. Od prvnφho momentu mne nadchla pestrost, barevnost a veselost mφstnφch kroj∙. IndißnskΘ ₧eny a d∞ti tkajφ v parku vedle rozprost°en²ch pestr²ch v²robk∙, kter²mi okouzlujφ smlouvajφcφ turisty zvanΘ gringo. Nejen tradiΦnφ kroje, ale i mφstnφ tr₧nice hrajφ pestrostφ barev a nekoneΦnΘho v²b∞ru tropickΘho ovoce, zeleniny a vφce Φi mΘn∞ praktickΘho zbo₧φ. Prßv∞ zde jsem trßvila dlouhΘ hodiny pozorovßnφm öobchodnφchö scΘn a d²chala atmosfΘru mφstnφ kultury. Tak jako v ka₧dΘ latinskoamerickΘ zemi, i zde je smlouvßnφ souΦßstφ kupnφho ritußlu.
Odpolednφ volna jsem vypl≥ovala spoleΦnostφ indißnsk²ch ₧en tkajφcφch v parku. Bylo pro mne ctφ, ₧e mne vzaly mezi sebe, a o to vφce mne pot∞Üilo jejich pozvßnφ oslavit mΘ 22. narozeniny v jejich prostΘ vesniΦce. To byl pro mne ten nejkrßsn∞jÜφ dßrek. Strßvila jsem s nimi dva krßsnΘ t²dny. D∞vΦata m∞ uΦila d∞lat ötortillasö- kuku°iΦnΘ placky, rozd∞lßvat ohe≥, va°it z öniΦehoö, p°ipravovat p°φzi na tkanφà Jß je na oplßtku uΦila zßklad∙m angliΦtiny, co₧ vyvolalo neoΦekßvan² ohlas v celΘ vesnici a dalÜφ a dalÜφ rodiny mne zvaly na nßvÜt∞vu do jejich primitivnφch obydlφ.

Lago de Atitlan

Po odchodu z vesnice jsem se vydala poodhalit tajemstvφ slavnΘho magickΘho jezera, kterΘ je prßvem pova₧ovßno za nejv∞tÜφ atrakci zem∞. Anglick² spisovatel Aldous Huxley dokonce nazval toto mφsto önejkrßsn∞jÜφ jezero na sv∞t∞ö. SopeΦnΘ jezero o rozloze 125 km2 le₧φ v nadmo°skΘ v²Üce 1560 m nad mo°em a je sev°eno a ohraniΦeno t°emi okouzlujφcφmi sopkami. Prosl²chß se, ₧e jezero je skuteΦn∞ magickΘ. V odpolednφch hodinßch okolo pßtΘ toti₧ Φßst jezera zaΦne na krßtkou dobu v°φt. Je to doba, kdy jak turistickΘ, tak i miniaturnφ, z kmen∙ vydlabanΘ rybß°skΘ kanoe na chvφli opouÜt∞jφ modravou hladinu jezera. Pr∙zraΦnΘ jezero, obklopenΘ drobn²mi typick²mi maysk²mi vesniΦkami, mi vzalo dech. ObzvlßÜt∞ krßsnß jsou zde brzkß rßna. V rannφm oparu indißnskΘ ₧eny perou na kamenech prßdlo a mu₧i na kanoφch tiÜe spl²vajφ s  lehkou mlhou, kterß se lehce tßhne po hladin∞ a zahaluje sopeΦnΘ v²b∞₧ky.

Jakoby Φas se zde zastavilà Neb²t mΘ nekoneΦnΘ zvφdavosti, z∙stala bych tu v∞Φn∞. Tento pocit jsem m∞la potΘ jeÜt∞ na mnoha dalÜφch mφstech p°ekrßsnΘ Guatemaly.
MΘ putovßnφ pokraΦuje na jih do Esquipulas, nejv²znamn∞jÜφho k°es¥anskΘho poutnφho mφsta St°ednφ Ameriky, kterΘ je cφlem ka₧doroΦnφho desφtky kilometr∙ dlouhΘho pochodu po kolenou, vedenΘho vφrou Boha a v uzdravenφ. M∞sto osl≥uje mohutnß bφlß bazilika zasv∞cena ΦernΘmu Kristu. Podlaha p°ed oltß°em je polita vrstvami vosku a vÜude planou stovky svφΦek. DlouhΘ °ady p°ed bazilikou trp∞liv∞ Φekajφ na okam₧ik, kdy se dotknou sklen∞nΘ vitrφny s Φern²m Kristem. Mφsto je to skuteΦn∞ specißlnφ a atmosfΘrou a₧ nßpadn∞ podobnΘ klßÜteru Montserrat ve èpan∞lsku.

Caribbean trochu jinak

Na vleku pick-up, kter² dopl≥uje autobusovou dopravu, p°ejφ₧dφme ohromn² most spojujφcφ zemi s d₧unglφ. Most rozd∞luje nejv∞tÜφ jezero Guatemaly Lago de Izabal a °eku Rφo Dulce (sladkß °eka), kterß se vlΘvß do KaribskΘho mo°e. P°edstavte si jezero obklopenΘ nepropustn²m deÜtn²m pralesem. Pouze dv∞ civilizovanß a turistickß mφsta umo₧≥ujφ p°φstup z pevniny, a jednφm z nich je prßv∞ La Frontera û druhß Φßst mostu. Tou₧ila jsem poznat co nejvφce z odlehl²ch mφst jezera p°φstupn²ch pouze po vod∞, a dφky laskavosti mφstnφho obyvatelstva se mi to, myslφm, poda°ilo. Klidn²m a relaxujφcφm ·Φinkem p∙sobφ tvrdΘ zelenΘ palmovΘ b°ehy a strßn∞, suchΘ palmovΘ st°echy jak indißnsk²ch usedlostφ, tak i vφkendovß sφdla vyÜÜφ vrstvy z City, malΘ plovoucφ kajaky a Üplouchßnφ vody. Pocit mφru a pohody byl jeÜt∞ vφce umocn∞n p°i p°istßnφ v öRßjiö- Finca del Paraφso. Nßzev je to skuteΦn∞ v²sti₧n². Jen 15 minut pochodu d₧unglφ od b°ehu se ukr²vajφ nezapomenutelnΘ termßlnφ vodopßdy. Koupel v nich bych patentovala jako öelixφr mlßdφö a lΘk na duÜi i na t∞lo. Pro svoji specißlnost bylo Mayi u₧φvßno ke kultovnφm ob°ad∙m a stalo se specißlnφm jak pro mne, tak i pro ka₧dΘho, kdo okusil tuto lßze≥. Je Φas pokraΦovat v plavb∞. Vracφme se zp∞t a nabφrßme kurz KaribskΘ mo°e. Plavba 42 km °ekou - Rφo Dulce k ΦernoÜskΘ garifun∞ Livingstone je prßvem jednou z nejv∞tÜφch atrakcφ regionu. Livingstone je charakterem blφ₧e karibskΘmu Belize ne₧ Guatemale. ObyvatelΘ, kte°φ sem byli dovezeni jako otroci z Afriky, si dodnes zachovali svΘ zvyky a jazyk. Typick² zvuk ΦernoÜsk²ch bubn∙ zn∞jφcφ z veΦernφch ulic mne v dusnΘ mφstnosti levnΘho hotelovΘho pokoje ukolΘbßvß k spßnku.

Tikal û nejv∞tÜφ mayskß archeologickß lokalita

Z ji₧ jmenovanΘho mφsta La Frontera jsem autobusem pokraΦovala po jedinΘ existujφcφ silnici hloub∞ji do nitra d₧ungle k vysn∞nΘmu magickΘmu m∞stu May∙ - Tikalu. Sice z Guatemala City existuje leteckΘ spojenφ za 80 dolar∙, ale to neodpovφdalo ani mΘmu rozpoΦtu a ani stylu. Po n∞kolika kilometrech konΦφ asfaltka a zaΦφnajφ hodiny drncßnφ a skßkßnφ. Zmo₧enφ, ale plnφ zß₧itk∙ jsme dorazili do Flores. Od Tikalu mne odd∞lovalo poslednφch 60 km, kterΘ jsem se rozhodla zdolat a₧ druh² den Φasn∞ rßno. M∞lo to i svΘ logickΘ d∙vody. Cht∞la jsem stßt na pyramid∞ p°i v²chodu slunce. A to se mi skuteΦn∞ poda°ilo. Zß₧itek, kter² zaruΦen∞ stßl za ΦasnΘ rannφ vstßvßnφ! Mßm Üt∞stφ, ₧e se ostatnφ turistΘ neprobudili. Vystoupila jsem na MayskΘ chrßmy pochßzejφcφ z doby 200 p°.n.l. - 869 n.l. a kterΘ se zde dodnes tyΦφ nad nekoneΦnou d₧unglφ. Tikal je mφstem nejfantastiΦt∞jÜφch archeologick²ch objev∙ v Americe. Bylo zde odhaleno ji₧ 300 r∙zn²ch staveb a najdeme zde i nejvyÜÜφ chrßm sv∞ta May∙, kter² sahß do v²Üky 70 m. Nechala jsem se unßÜet p°edstavami o tehdejÜφm sv∞t∞, kter² je dodnes zahalen zßhadami.
Na vid∞nou, Guatemaloà
P°i cest∞ z Guatemaly do Mexika jsem p°ejφ₧d∞la p°es nejvyÜÜφ hory St°ednφ Ameriky - Los Cuchumatanes. NejvyÜÜφ bod El Mirador (Rozhledna) dosahuje v²Üky necel²ch 4000 m, a odhalφ-li mlha svou bφlou oponu, v²hled se p°ed Ü¥astlivci otev°e do ÜirΘho okolφ. Zde se mi v mysli promφtla celß objevenß Guatemala s mil²m a p°ßtelsk²m obyvatelstvem. V∞°φm, ₧e je to mφsto, kam se op∞t vrßtφm. Mo₧nß u₧ v ·noru, jako pr∙vodce Adventury.

Vladislava Bergmanovß