┌vodnφ strßnka Φasopisu Φ. 12

Dßlnice do nebe
(┌ryvek z knihy Jardy Lhoty O horßch, °ekßch, slonech a lidech)

Karakoram Highway

Rozhrkan² autobus okßzale vr₧e popraskan²mi svary, povlßvß utrhan²mi plechy a v∙bec se sna₧φ vzbudit dojem, ₧e se brzy rozpadne. Ale na nßs to zkouÜφ zbyteΦn∞, my tohle u₧ dob°e znßme a vφme, ₧e vydr₧φ nejen tuhle cestu, ale i mnoho dalÜφch.
Jedin²m prvkem pasivnφ bezpeΦnosti je citßt z korßnu nad p°ednφm sklem a nejd∙le₧it∞jÜφm vybavenφm klakson, kter² spot°ebuje p∙lku v²konu motoru. Kdy₧ °idiΦ v kopci zahoukß, co₧ d∞lß tΘm∞° nep°etr₧it∞, bojφme se, ₧e mu motor chcφpne a pojedeme pozadu zpßtky a₧ do ·dolφ.
O mφstnφch °idiΦφch se °φkß, ₧e bu∩ jsou perfektnφ, nebo le₧φ na dn∞ Indu. Tenhle ale nevφ p°esn∞, do kterΘ skupiny pat°φ, a touhle jφzdou to chce rozhodnout.
Autobus odpru₧en² listov²mi pery mß jφzdnφ vlastnosti p°ibli₧n∞ stejnΘ jako ₧eb°i≥ßk. Poskakuje i po silnici, kterß na pohled vypadß rovn∞, a pohybuje se p°φskoky v mφstech, kde asfalt chybφ. Lucka, kterΘ se v normßlnφch autobusech d∞lß z houpßnφ Üpatn∞, se dneska raduje, ₧e skoky a kymßcenφ snßÜφ daleko lφp.
Vladan se dφvß, jak se sna₧φm zapsat jmΘno hotelu, kter² se mihnul za oknem, a okam₧it∞ zaΦφnß rozvφjet teorii:
öKdy₧ se tak na tebe dφvßm, tak u₧ vφm, jak vzniklo arabskΘ pφsmo a islßm. To jednou takhle jel Mohamed autobusem po Karakoram Highway a napadlo ho, ₧e si nalinkuje seÜit a napφÜe korßn. Ale jak ten autobus drkal, tak mφsto toho, aby ho nalinkoval, tak ho vlastn∞ popsal. Pak u₧ to staΦilo jen p°eΦφst, a korßn byl na sv∞t∞.ö
Mezitφm mladφk sedφcφ vedle m∞ usnul a polo₧il mi svou hlavu na klφn. Podle aroma, kterΘ se z n∞j vznßÜφ, soudφm, ₧e to bude nejspφÜ baΦ∙v syn. S ·divem zjiÜ¥uji, ₧e mi to ani moc nevadφ.
Venku trochu poprchßvß a my se poprvΘ po dvou t²dnech pohybujeme jinak ne₧ na kole. V autobusu se povinn∞ kou°φ a my k tomu jeÜt∞ p°ikusujeme suÜenΘ meru≥ky a ₧v²kßme ₧v²kaΦky. M∞l jsem je v jednΘ braÜn∞ spoleΦn∞ s repelentem, kter² do nich vytekl, tak₧e te∩ majφ sv∞₧φ chu¥ a chutnajφ bßjeΦn∞ dlouho.
P°edjφ₧dφ nßs autobus, asi Ükolnφ v²let. HolΦiΦky v kabin∞ a kluci na st°eÜe. VÜichni jsou straÜn∞ veselφ, vyklßn∞jφ se a mßvajφ. JeÜt∞ nedßvno bych trnul hr∙zou, ₧e jich v prvnφ zatßΦce p∙lka spadne. Mφstnφ zvyk sezenφ na st°echßch a visenφ na bocφch autobus∙ na prvnφ pohled budφ dojem, ₧e krajnice silnic musejφ b²t plnΘ mrtv²ch Pßkistßnc∙. Ale nevid∞li jsme ani jednoho.
Pokud by se o n∞kter²ch horßch m∞lo °φci, ₧e jsou ₧ivΘ, byl by to urΦit∞ Karakoram. Kdy₧ si vzpomenu na naÜe chudßky d∙chodce ΦeskΘ hory nebo Karpaty, kterΘ se ani nezm∙₧ou na po°ßdnΘ zem∞t°esenφ, sesuvy a vÜechno to, co ke sluÜn²m horßm pat°φ, mßm radost, ₧e jsem koneΦn∞ jednou souΦßstφ geologickΘ historie. Ve zdejÜφch horßch by neÜla vybudovat silnice vinoucφ se svahy po trase stejnΘ po tisφce let jako u nßs ve st°ednφ Evrop∞, ani magistrßla zav∞Üenß na betonov²ch pilotech ve st∞nßch ka≥on∙ jako v Rakousku nebo v Itßlii. Mφstnφ hory jsou mladΘ a divokΘ, a nic takovΘho by si nikdy nenechaly lφbit. Tady se silnice musφ vydlabat nahoru a dol∙ p°es skßly a morΘny a v₧dy se smφ°it s tφm, ₧e je tu jen doΦasn∞. Äe je pro krajinu n∞Φφm nep°φjemn²m, n∞Φφm co sem nepat°φ, vyrß₧kou a ekzΘmem na nebetyΦn²ch svazφch. Äe hory majφ prßvo se kdykoliv podrbat a odstranit to nep°φjemnΘ sv∞d∞nφ lidskΘ p²chy. A stovky novodob²ch Sisyf∙ ka₧dΘ rßno pokorn∞ vyjφ₧d∞jφ, aby odstranily sesuvy, zßvaly a balvany, a ka₧d² veΦer se vracejφ do sv²ch ubikacφ. Jejich prßce nikdy neskonΦφ.
Sost je pohraniΦnφ m∞steΦko sklßdajφcφ se pouze z hotel∙ a obchod∙, v∞tÜinou zav°en²ch. P°ipadß mi to tu jako v ÄeleznΘ Rud∞ p°ed patnßcti lety, Vladan to zase p°irovnßvß k Passo Tonale po sezon∞. Po sedmi hodinßch jφzdy tady vystupujeme z busu trochu s rozklepan²mi koleny, jen jednu panφ, kterß po cest∞ um°ela, vynßÜejφ.
Najdeme jednu otev°enou hospodu a Φekßme na jφdlo, zatφmco hostinsk² p°epφnß v televizi mezi slaboduch²mi pßkistßnsk²mi a jeÜt∞ slaboduÜÜφmi indick²mi klipy. Po°ßd v nich n∞kdo n∞jak nep°irozen∞ poskakuje a divn∞ se tvß°φ a straÜn∞ rychle se to st°φdß... vlastn∞ je to ·pln∞ stejn∞ slaboduchΘ jako to, co se vyskytuje v televizi u nßs doma. Pak poob∞dvßme salmonelu za dv∞ st∞ rupiφ, jak n∞kdo nazval vajφΦka na m∞kko a Φaj s mlφkem, a jedeme se na celnici rozlouΦit s civilizacφ.
Do sedla Kud₧erßb, a tedy na Φφnskou hranici, je to jeÜt∞ devadesßt kilometr∙ stoupßnφ neobydlenou pustinou, ale oficißlnφ hranice je u₧ tady. Op∞t vÜe probφhß bez jak²chkoliv problΘm∙. ZapφÜeme do seÜitu, ₧e se za t°i dny vrßtφme, a m∙₧eme jet. Ke stanici strß₧c∙ parku, kde bychom dneska cht∞li p°espat, je to Φty°icet kilometr∙.

Dßlnice do nebe

Na sv∞t∞ asi nenφ moc mφst, kde by se na kole dalo vyjet blφ₧ k oblak∙m ne₧ tady, a stoupßnφ do sedla si zaslou₧φ svou romantickou p°ezdφvku Highway to heaven, Dßlnice do nebe.
èlapeme vzh∙ru po ÜedΘ silnici mezi Üed²mi skalami, Üedß je barva vody v °ece pod nßmi i pφsku podΘl b°eh∙. èedß je dnes v m≤d∞ a k modrΘ obloze jφ to sluÜφ.
V protisv∞tle rannφho slunce se lesknou tisφce drobn²ch zrcßtek ΦediΦov²ch skal a hory se teprve odkopßvajφ z mrak∙. Silnice p°ßtelsky vlφdn∞ stoupß vzh∙ru ·dolφm °eky Kud₧erßb, ka₧d²m Ülßpnutφm do pedßl∙ se posouvßme o kousek blφ₧ nebi. ZjiÜ¥ujeme, ₧e nedostatek kyslφku se dß dob°e nahradit zv²Üen²m mno₧stvφm endorfin∙. ÄßdnΘ bolenφ hlavy, nechutenstvφ nebo ·navu necφtφme a uhßnφme vzh∙ru hodinov²m pr∙m∞rem patnßcti kilometr∙. I Bßra, kterß je jeÜt∞ po°ßd v rekonvalescenci a chybφ jφ naÜe aklimatizace ze èßnduru, se stateΦn∞ dr₧φ.
Jedinou indiciφ p°ipomφnajφcφ existenci civilizace je silnice a rozpadajφcφ se zbytky ubytoven d∞lnφk∙ kolem nφ. VÜe ostatnφ je krßlovstvφm divoΦiny. Äijφ zde kozoro₧ci, Marco Polovy ovce a medv∞di. Dokonce i sn∞₧nφ leopardi irbisovΘ.Strß₧ce parku, u kterΘho jsme nocovali, m∞l za domkem na strom∞ pov∞ÜenΘ zbytky dvou t∞l, samice a mlßd∞te. Vyprßv∞l nßm, jak v zim∞ samice spadla se skßly a mlßd∞, kterΘ bylo zvyklΘ chodit vÜude s nφ, skoΦilo za nφ.
S ka₧dou stovkou metr∙, o kterou se vzdalujeme ·dolφ pod nßmi, se m∞nφ i tvß° okolnφ krajiny. Ledovce, kterΘ byly jeÜt∞ rßno zav∞Üeny vysoko nad naÜimi hlavami, te∩ vidφme zorn²m ·hlem orl∙ a obzor lemovan² vrcholky hor se zaΦφnß rozevφrat jako v∞jφ° komtesy. Poslednφ zbytky ke°∙ z∙staly v ·dolφ a na spor²ch chumßΦφch trßvy se pase stßdo jak∙. SviÜti si p°edßvajφ pφskavou zprßvu o naÜem postupu a kdy₧ se zastavφme a odpoΦφvßme, mihne se mezi balvany elegantnφ silueta irbise.
NßÜ ochrßnce Allßh na oslavu dneÜnφho rozehnal vÜechny mraky a pokud se n∞jak² na obloze objevφ, tak jenom proto, ₧e samotnß modrß je fßdnφ. ètφty kolem jisk°φ Φerstv²m sn∞hem a v morΘnov²ch jezφrkßch se odrß₧ejφ sluneΦnφ paprsky, kterΘ nemusely zbyteΦn∞ ztrßcet sφlu pr∙chodem spodnφmi vrstvami atmosfΘry. Za zatßΦkou se objevφ mal² domek pohraniΦnφk∙ a zßvora. Cedule oznamuje, ₧e u₧ nenφ kam stoupat. Sedlo Kud₧erßb, 4733 m. Jsme u cφle.

Sedlo Kun₧erßb. Hranice Pßkistßn - ╚φna.
Sedlo Kun₧erßb. Hranice Pßkistßn - ╚φna.

Objφmßme se, jφme Φokolßdu a dopφjφme poslednφ zbytky ΦeskΘ slivovice. Lucii ji s sebou doporuΦila jejφ znßmß Φarod∞jnice. èet°ili jsme si ji pro nejt∞₧Üφ chvφle, ale ty te∩ u₧ mßme urΦit∞ za sebou.
Mßme chu¥ se tu radovat do konce ₧ivota, ale slunce nßm sv²m Üikm²m sv∞tlem naznaΦuje, ₧e i dneÜnφ den bude mφt sv∙j konec. Nasadφme helmy a jedeme si u₧φt sjezdu t∞ch t°inßcti set v²Ükov²ch metr∙, kterΘ jsme dneska nastoupali.

Hunza

JeÜt∞ p°ed dvaceti lety pat°ila Hunza k nejodlehlejÜφm mφst∙m na sv∞t∞. ┌dolφ schoulenΘ mezi sedmitisφcov²mi vrcholy bylo ukrytΘ za hradbou hor a nebylo p°φstupnΘ ani podΘl °eky Hunzy. Cestu ve st∞nßch ka≥on∙ se poda°ilo vybudovat a₧ Φφnsk²m d∞lnφk∙m lopatami, krumpßΦi a primitivnφmi stroji, kterΘ rozmontovanΘ na souΦßstky p°enesli p°es h°ebeny Karakoramu.
A₧ do tΘ doby zde bylo malΘ krßlovstvφ, jeho₧ vlßdce mir byl zßkonodßrcem i soudcem souΦasn∞. Svou autonomii si udr₧elo i v minulΘm stoletφ, kdy₧ si jeho strategickou polohu uv∞domili expanzivnφ RusovΘ, a nemΘn∞ expanzivnφ AngliΦanΘ zde s nimi hrßli politicko vojenskou hru o severnφ hranici svΘ Indie.
ZdejÜφ lidΘ jsou na prvnφ pohled odliÜnφ od ostatnφch obyvatel Pßkistßnu. Jsou vyÜÜφ postavy, otev°en∞jÜφ a n∞kte°φ z nich majφ sv∞tlΘ vlasy a modrΘ oΦi. Je to p°iΦφtßno na vrub vojßk∙m Alexandra VelikΘho, kte°φ nelitovali nßmahy na to, aby svou genetickou informaci dopravili a₧ tohoto zapadlΘho koutu sv∞ta.
HunzanΘ jsou p∙vodnφ vφrou buddhistΘ, od ΦtrnßctΘho stoletφ pak muslimovΘ. Z mnoha variant islßmskΘ vφry si vybrali jednu z nejtolerantn∞jÜφch - jsou izmailitΘ. Dφky tomu mohou ·rodu sv∞tov∞ proslul²ch merun∞k ze sv²ch terasovit²ch polφ nejen suÜit, ale takΘ ΦßsteΦn∞ kvasit a pak vypßlit.
Hlavnφm m∞stem Hunzy je Karimabßd a jeho historick²m centrem Baltitskß pevnost vypφnajφcφ se na vrcholu morΘny nad m∞stem. Pevnost byla a₧ do padesßt²ch let sφdlem mir∙ a dnes je v nφ muzeum. M∙₧ete si prohlΘdnout nßdobφ vydlabanΘ z jednoho kusu ΦernΘho kamene, pokochat se pohledem, jak² m∞l mir na celΘ svΘ panstvφ, a uv∞domit si tikot geologick²ch hodin. Odm∞°ujφ sv∙j Φas i takovΘ mase hmoty, jakou je obrovskß hromada sut∞, na jejφm₧ vrcholku pevnost stojφ. Stejn∞ jako vÜechno, i pevnost, kterß je dnes seÜroubovanß svornφky jak bßjn² Golem z Werichova filmu, vezme jednou za svΘ.
P°ed pßr dny jsme se v Gilgitu potkali s KßΦou a RφÜou. V∞d∞li jsme o sob∞, ₧e se tu n∞kde toulßme, ale nedßvali jsme si spolu ₧ßdn² sraz. TuÜili jsme, ₧e pokud se mßme setkat, tak k tomu urΦit∞ dojde. Proto m∞ ani moc nep°ekvapilo, kdy₧ jsme p°ed poÜtou potkali fousatΘho kluka a holku, kterΘ Üßtek p°es obliΦej zjevn∞ nesed∞l. Za chvφli na to u₧ jsme sed∞li v nejbli₧Üφ hospod∞ a jeden p°es druhΘho si sd∞lovali zß₧itky. My jsme byli plni nadÜenφ z kalaÜsk²ch ·dolφ a oni z nßvÜt∞vy u lidφ Wagi pod ledovcem Batura.
Kmen Wagi mß zvlßÜtnφ zvyk: zatφmco mu₧i z∙stßvajφ v ·dolφ a starajφ se o d∙m, ₧eny s d∞tmi na ja°e vy₧enou stßda do Φty°tisφcovΘ v²Üky a pasou je na horsk²ch loukßch kolem ledovce. Ka₧dΘho hosta uvφtajφ mlΘkem a s²rem a zvou jej, aby s nimi ₧il a hlφdal stßda, dokud je prvnφ snφh neza₧ene zp∞t do ·dolφ. RφÜa a KßΦa u nich p∙vodn∞ cht∞li jen p°espat a druh² den se vrßtit zp∞t, ale neodolali a t²den s nimi koΦovali. Rozum∞li si s nimi p°esto₧e ₧eny Wagi um∞ly anglicky jen jednu v∞tu: öGood Batura, good Wagi people.ö
U vy·st∞nφ ka₧dΘho boΦnφho ·dolφ si znova a znova uv∞domujeme tu obrovskou sφlu, kterß v horßch d°φmß. Miliony tun kamenφ se posunujφ pod tlakem ledu a nenßpadn∞, ale vytrvale m∞nφ tvß° krajiny. Mφjφme trosky betonov²ch most∙ postaven²ch ╚φ≥any. Byly mßlo pru₧nΘ na to, aby mohly fungovat v podmφnkßch, kde se vÜe neustßle h²be. Dnes jsou mφsto nich brody, kterΘ se po ka₧dΘm sesuvu protßhnou buldozerem a Karakoram Highway je op∞t pr∙jezdnß.
RakapoÜi je velkß striptΘrka. U₧ p°ed n∞kolika hodinami jsme byli sbalenφ a chystali se vyjet z hot²lku p°φmo na jejφm ·patφ, kde jsme spali, kdy₧ najednou neΦekan∞ poodhrnula zßvoj mrak∙ a rozpoutala naÜi p°edstavivost. Objednali jsme si jeÜt∞ jednu kolu v kiosku, kde ke ka₧dΘ lßhvi dßvali jako pozornost mal² rud² granßt z rakapoÜskΘho ledovce, a oΦima se sna₧φme odehnat mraky od vrcholu. Dopφjφme, nasedßme na kola a p°esn∞ v tu chvφli sv∙dnice RakapoÜi op∞t poodhalφ jinou Φßst svΘho vzruÜujφcφho t∞la. Op°eme kola o ze∩, objednßme si dalÜφ lßhev a ne₧ nßm ji p°inesou, u₧ je RakapoÜi op∞t zahalenß.
öPoje∩me pryΦ. Od takov²ch, kterΘ rozrajcujou, a pak nic, je lepÜφ se dr₧et stranou,ö popohßnφ nßs Vladan.
öJß vφm, jak to je,ö mφnφ Petr. öDostßvß od chlapφk∙ v tomhle kiosku provizi z ka₧d² prodan² lßhve, a proto si s nßmi takhle hraje.ö
Romantik Lucka mß jinou teorii: öOna by straÜn∞ cht∞la, hrozn∞ rßda by se nßm celß ukßzala, jak je krßsnß, ale jejφ ₧ßrlivφ brat°i mraci jφ to nedovolφ. Jakmile se n∞kde kousek obna₧φ, hned to tam sp∞chajφ zakr²t. A jestli nepotlaΦφme sv∙j chtφΦ, tak nßs za to potrestajφ tφm, ₧e nßs po°ßdn∞ poprÜφ a posn∞₧φ.ö
Odjeli jsme, ani₧ bychom RakapoÜi vid∞li.

 

Ji₧ podruhΘ jsme pro vßs p°ipravili ukßzku z knihy öO horßch, °ekßch, slonech a lidechö, kterou napsal Jarda Lhota. Tento humorn∞ filozofick² cestopis od jara nabobtnal a ke dv∞ma avizovan²m kapitolßm (z LatinskΘ Ameriky a rovnφkovΘ Afriky) p°ibyla t°etφ. Dobrodru₧nΘ vyprßv∞nφ o cykloturistickΘm putovßnφ Karakoramem a Hind·kuÜem. Adventura knihu co nevid∞t vydß. Bude stßt asi 150 KΦ a ji₧ te∩ si ji m∙₧ete p°edb∞₧n∞ objednat na adrese Adventury. V listopadu ji pak dostanete na dobφrku.
Knihu si od 15. 11. budete moci koupit v prodejnφ kancelß°i Adventury.

Jste srdeΦn∞ zvßni na autogramißdu

do knihkupectvφ FiÜer, Kaprova ul. - metro Starom∞stskß,

dne 12. listopadu v 17.00 hodin.

Zßjezdy do Pßkistßnu: Karakoram a Hind·kuÜ a Na kole p°es Karakoram a Hind·kuÜ

     ┌vodnφ strßnka Φasopisu Φ. 12

 

Seznam Φφsel Souhrnn² obsah vÜech Φφsel Seznam Φlßnk∙ podle tΘmat ┌vodnφ strßnka Adventury