HroÜi
P°esto₧e se ·dolφ svφralo Φφm dßl vφc, proud umdlΘval, a₧ se
·pln∞ zastavil. Pßdlujeme po stojatΘ vod∞ a p°i pohledu na pßs bahna na b°ezφch a
rßkosφ m∞ napadß to, co se bojφm vyslovit. Kdy₧ ale uvidφm uprost°ed °eΦiÜt∞
pah²ly strom∙, je mi definitivn∞ jasnΘ, ₧e tady konΦφ dφlo p°φrody a zaΦφnß
prßce Φlov∞ka. Mφsto do nitra divoΦiny jsme dopluli na vzdutφ p°ehrady.
Pßdlovat zp∞t proti proudu je tΘm∞° nemo₧nΘ. Nezb²vß nßm,
ne₧ plout dßl a doufat, ₧e za ohybem °eky u₧ bude hrßz a za nφ budeme moci
pokraΦovat. Jak se ale zßhy ukß₧e, problΘm∙m nenφ konec. To, co jsme u skupinky
zatopen²ch strom∙ poklßdali za balvany, se nßhle dßvß do pohybu sm∞rem k nßm. To,
p°ed Φφm nßs ka₧d² varoval, je tady. HroÜi.
Sna₧φme se b²t nenßpadnφ, jak jen m∙₧e p∞t lidφ na raftu b²t.
Doufßme, ₧e se nenßpadn∞ prosm²kneme podΘl protilehlΘho b°ehu a hroÜi si nßs
nevÜimnou. Je ale pozd∞, u₧ o nßs v∞dφ a jdou po nßs. NaruÜili jsme jejich
teritorium, a te∩ za to budeme pykat. Skupina p∞ti nejv∞tÜφch, asi samc∙, se
odd∞lila od stßda a plave knßm. Hlavou mi proletφ informace vyΦtenΘ z jakΘsi knihy:
vßha a₧ t°i tuny, dΘlka a₧ Φty°i metry. To nejsou technickΘ parametry
nßkla∩ßku, ale t°etφho nejv∞tÜφho suchozemskΘho savce, hned po slonu a
nosoro₧ci. TakovΘmu kolosu staΦφ pohodit hlavou, a nßÜ raft je vzh∙ru nohama. Pak
staΦφ jen jeden stisk kl∙, kter²mi se samci dokß₧ou navzßjem i zabφt, a naÜe
cesta tady skonΦila. Je jasnΘ, ₧e vtuto chvφli konΦφ vÜechna legrace a zaΦφnß
honiΦka o ₧ivot.
Mφsto opatrnΘho a nenßpadnΘho plφ₧enφ podΘl b°ehu se ze vÜech
sil op°eme do pßdel. Raft poskoΦφ vp°ed, nedßme svou k∙₧i lacino. Ale letm²m
pohledem za sebe zjiÜ¥ujeme, ₧e rychlost, kterou my vyvineme na hranici sv²ch sil, je
pro hrochy pouze v²letnφ tempo. Vokam₧iku, kdy jsou u₧ jen pßr metr∙ od nßs, se
jako na povel vÜichni narßz potopφ. Plujφ t∞sn∞ pod hladinou a jen Üφp vln
tvo°φcφch se nad jejich h°betem prozrazuje, ₧e si to nerozmysleli. Snad ani Spielberg
by to nezre₧φroval lφp.
Mßm pocity nßmo°nφka na bitevnφ lodi, ke kterΘ se blφ₧φ
torpΘdo. JeÜt∞ po°ßd je vÜechno v po°ßdku, ale je jen otßzkou n∞kolika sekund,
kdy to u₧ nebude pravda. NaÜt∞stφ raft nenφ k°i₧nφk a nßm se te∩ velice hodφ
jeho obratnost. Prudce zm∞nφme sm∞r a jen staΦφme zaznamenat, ₧e hroÜi se vyno°ili
p°esn∞ v mφst∞, kde jsme p°ed pßr sekundami byli. Vyfrknou vodu z nozder, vypoulφ
na nßs oΦi a hra na hon∞nou pokraΦuje. KΘ₧ by tu pomohlo d∞tskΘ zaklφnadlo
äpiky piky na hlavu, ₧e na babu nehraju". Ale co se osv∞dΦilo jednou, s
·sp∞chem lze pou₧φt znovu. V okam₧iku, kdy se hroÜi potopφ, op∞t m∞nφme sm∞r o
90 stup≥∙ a hroÜi se op∞t vyno°φ p°esn∞ na tom mφst∞. Hurß, u₧ vφme, jak na
n∞! GolißÜ je silnej, ale blbej, David chytrej! NaÜi pravo·hlou kliΦku zopakujeme
jeÜt∞ n∞kolikrßt, a hrochy najednou p°estßvß hra bavit. Nenφ divu, m∞ by taky
nebavilo hrßt na hon∞nou s n∞k²m, kdo se nechce nechat chytit. Tak tlustoko₧ci,
dneska budete spßt s babou a naÜe cesta dßl je otev°enß!
Teprve te∩ se nßm rozklepou ruce a dochßzφ nßm, z jakΘ situace
jsme prßv∞ vyvßzli.
Jsme u₧ dost unavenφ a slunce se zaΦφnß uklßdat ke spßnku za
hradbu hor. NejvyÜÜφ Φas najφt mφsto na spanφ i pro nßs. B°ehy jsou strmΘ a
plßcek na dva stany se hledß velice t∞₧ko. Pak objevφme ve strßni jakousi terßsku,
p∙vodn∞ mo₧nß cestu. Utßbo°φme se p°φmo na nφ. Je to vlastn∞
nejnep°φstupn∞jÜφ mφsto, jakΘ se dalo najφt. Vytahat naÜe v∞ci vzh∙ru po
neustßle ujφ₧d∞jφcφm podkladu je d°ina, ale strach z hroch∙ je mocn² pomocnφk.
Chvφli jeÜt∞ °eÜφme problΘm, zda by mohli tφmto terΘnem vylΘzt, ale lepÜφ
mφsto stejn∞ nemßme. Pro jistotu nasbφrßme hromadu po°ßdn²ch kamen∙ podle rady
Zde≥ka Vßgnera: äKdy₧ vßs budou otravovat hroÜi, tak po nich ho∩te Üutrem!"
Na ohni uva°φme pln² kotel Üpaget a sesedneme se kolem n∞j. Chu¥
nßm ale kazφ chrochtßnφ hroÜφch b²k∙, nesoucφ se po tichΘ veΦernφ hladin∞.
Zvuk p°ipomφnß hlubok² hrdelnφ smφch a b∞hß p°i n∞m mrßz po zßdech.
äDokud se sm∞jou, tak je to dobr²," komentuje Honza.
Chrochtßnφm a pofrkßvßnφm nßm hroÜi celou noc dßvali na
v∞domφ, ₧e tu jsou, v∞dφ o nßs a nevidφ nßs tu rßdi. V odlesku sv∞tla m∞sφce
na hladin∞ jsme mohli pozorovat temnΘ stφny proplouvajφcφ sem a tam pod naÜim
opevn∞n²m slovansk²m hradiÜt∞m.
Spali jsme neklidn∞ a celou noc nßm do sn∙ vstupovali hroÜi. Rßno
jsem vstal dost brzy a zaΦal chystat snφdani. Ve chvφli, kdy jsem byl s nervy jeÜt∞
napru₧en²mi vΦerejÜφm zß₧itkem sklon∞n² u ohn∞, ozvalo se najednou t∞sn∞ za
m²mi zßdy typickΘ hroÜφ frknutφ. Krve by se ve mn∞ nedo°ezal, kdy₧ jsem vyskoΦil
p°ipraven² na svou poslednφ chvilku. Stßl jsem jen tvß°φ v tvß° Bß°e, kterß si
po rßnu Φistila dutiny.
P°ed dalÜφ plavbou uvßdφme raft do plnΘ bojovΘ pohotovosti:
vÜechna zavazadla poctiv∞ p°ivß₧eme a na p°φ∩ narovnßme hromadu Üutr∙. NaÜe
p°φpravy asi mohly n∞komu p°ipadat sm∞ÜnΘ, ale nßm dodaly odvahu k tomu, abychom
se v∙bec odvß₧ili vyplout. ╚ekßme, a₧ budou hlφdkujφcφ samci co nejdßl, a rychle
vyrß₧φme. Adrenalin v krvi se nßm snφ₧il na b∞₧nou hodnotu, a₧ kdy₧ jsme vypluli
na otev°enou vodnφ plochu. PodΘl b°eh∙ jsme v dßlce sice jeÜt∞ pßr skupinek
hroch∙ vid∞li, ale ₧ßdnφ nebyli tak agresivnφ jako ti prvnφ.
Po hodin∞ pßdlovßnφ potkßvßme rybß°e na dlabance. Je
p°ekvapen² zhruba stejn∞ jako jß, kdy₧ jsem na VysoΦin∞ potkal Φernocha na
b∞₧kßch. Mirka se jej svahilsky ptß na jmΘno a navzßjem se p°edstavujeme. Jmenuje
se ╚apanga a mß v lodi n∞kolik p∞kn²ch sumc∙. Chvφli si ukazujeme na prstech
Φφslovky a pak od n∞j jednoho asi metrovΘho koupφme k veΦe°i. Ptßme se na hrochy
(svahilsky se hroch °ekne kiboko) a dozvφdßme se, ₧e mßme b²t velice opatrnφ.
Bojφme se a proto si vymyslφme hroÜφ zaklφnadlo:
Kiboko, kiboko,
z∙sta≥ dost hluboko,
bu∩ hluch² a slep²
na ucho i na oko.
Za ka₧dou zßtoΦinou vyhlφ₧φme hrßz, ale uvidφme ji a₧ pozd∞
odpoledne. Uvφtacφ v²bor u₧ je p°ipraven, ale mßvßtka v rukou nemß.
ZatΦenφ
Policejnφ stanice, kam nßs po zatΦenφ deportovali, je Üpinav²
domek se t°emi mφstnostmi. V jednΘ sedφme na bßglech a ve druhΘ nßs po jednom
vysl²chajφ. T°etφ mφstnost je zam°φ₧ovanß cela, kam by nßs asi rßdi Üoupli,
ale nem∙₧ou, proto₧e tam je sklad Φistφcφch prost°edk∙, pracφch prßÜk∙ a
dalÜφ veteÜe.
Michal je u₧ hodinu u v²slechu. Sedφ u stolu, proti sob∞ dva
policajty, a Φelφ zßplav∞ nejnemo₧n∞jÜφch otßzek, kterΘ mu jeden klade a druh²
kostrbat²m d∞tsk²m pφsmem zapisuje do protokolu. Nakukujeme oknem a poslouchßme za
dve°mi a chvφlemi nßm b∞hß mrßz po zßdech.
äJak se jmenujete, odkud jste, jak se jmenujφ vaÜi rodiΦe?" |
|
To by jeÜt∞ Ülo.
äKde vÜude jste dosud byli, co jste tam d∞lali, proΦ jezdφte
jinam, ne₧ jezdφ turistΘ?"
Nemßme p°φjemn² pocit.
äOdkud vφte o tΘhle p°ehrad∞, kdo vßs sem poslal, pro koho
sbφrßte informace? ProΦ vßm byl zamφtnut vstup do Tanzanie? Jakto, ₧e vßs pustili
do Tanzanie, kdy₧ vßm byl u₧ jednou zamφtnut vstup?"
To u₧ zaΦφnß b²t trochu silnΘ kafe smrdφcφ pr∙Üvihem!
Po p∙ldruhΘ hodin∞ se Michal vracφ sice s ·sm∞vem, ale uvnit°
asi spodobn²mi pocity jako jß, kdy₧ jsem kdysi ve studentsk²ch dobßch absolvoval
celodennφ v²slech v Bartolom∞jskΘ ulici. Tenkrßt jsem se sna₧il p°esv∞dΦit
vÜechny vyÜet°ovatele STB, kte°φ se u m∞ postupn∞ st°φdali, ₧e soukromΘ
undergroundovΘ veΦφrky, kterΘ jsme na koleji po°ßdali, nejsou dostateΦn²m d∙vodem
k trestnφmu stφhßnφ a vyhazovu ze Ükoly. Jednφm z m²ch argument∙ bylo i to, ₧e
u₧ nejsou padesßtß lΘta. Ale vφ n∞kdo, jakß lΘta jsou zrovna tady a te∩?
Postupn∞ se st°φdajφ u v²slechu dalÜφ. Pasy nßm sice sebrali,
ale pohybovat se po okolφ m∙₧eme, tak vyrß₧φme na obhlφdku. ZjiÜ¥ujeme, ₧e jsme
ve vesnici, kterß vznikla tak, ₧e do stavebnφch ubikacφ po stavba°φch p°ehrady se
nast∞hovaly rodiny. Na spodnφm konci vesnice je äkulturnφ st°edisko", tvo°enΘ
velk²m sßlem a p°ilehl²m barem. Na oslavu dalÜφho zß₧itku hned objednßme jednu
rundu Safari Lager Bier.
Na hornφm konci je obchod. Majφ tu celkem sluÜn² sortiment suÜenek
a i lßhev oleje, na kterΘm si hodlßme usma₧it rybu od ╚apangy. A proto₧e je t°eba
se v tΘto pohnutΘ chvφli p°ipravit na vÜechny eventuality, kupujeme takΘ lßhev
mφstnφ ko°alky Konyagi.
Jß jdu k v²slechu jako poslednφ. Policejnφ nßΦelnφk i jeho
pomocnφk u₧ ztratili poΦßteΦnφ elßn a jsou oΦividn∞ unaveni z vyΦerpßvajφcφho
v²konu. Jß u₧ se takΘ t∞Üφm na veΦe°i, a tak se vÜichni sna₧φme mφt to co
nejd°φve za sebou. Kdy₧ vidφm neÜ¥astnφka bojujφcφho s propiskou a anglickou
gramatikou, nabφdnu se mu, ₧e budu psßt protokol sßm. S ·levou nabφdku p°ijφmß a
v²slech hned dostane spßd. Nejd°φve sepφÜu cel² sv∙j rodokmen, opφÜu typ
fo¥ßku i vÜechna Φφsla (zajφmß je i nastavenß expozice, ale p°itom nev∞dφ, co
to je) a pak nastßvß slohovΘ cviΦenφ na danΘ tΘma.
äOdkud vφte, ₧e tu je p°ehrada?"
äMy jsme nev∞d∞li, ₧e tady je p°ehrada. Kdybychom to v∞d∞li,
tak sem nejezdφme. Nßs zajφmajφ °eky, kterΘ teΦou, a ne p°ehrady."
äA proΦ jste sem tedy jeli, kdy₧ vßs p°ehrady nezajφmajφ?"
äProto₧e jsme o nφ nev∞d∞li!"
äA proΦ jste sem tedy jeli, kdy₧ jste o nφ nev∞d∞li?"
Tady moje trp∞livost konΦφ. Marn∞ se jim sna₧φm vysv∞tlit, ₧e
kdyby p°ehrada byla nakreslenß v map∞ nebo aspo≥ oznaΦenß cedulφ, tak sem rozhodn∞
nepojedeme. Jsou posedlφ myÜlenkou, ₧e zatknuli skupinu Üpion∙ a diverzant∙, a te∩
nev∞dφ, jak se sprßvn∞ zachovat. Tuto ·sp∞Ünou akci jejich nad°φzenφ jist∞
nßle₧it∞ ocenφ, jen neud∞lat chybu, kterß by je mohla stßt kariΘru.
StarÜφ nßΦelnφk neustßle a Φφm dßl nerv≤zn∞ji vytßΦφ
totΘ₧ telefonnφ Φφslo, ale spojenφ s okresem nefunguje. Je na rozhodovßnφ sßm a
nenφ na to zvykl². Pot°ebuje zφskat Φas a nalΘzß °eÜenφ:
äTe∩ vßs odvezeme do Kidatu do hotelu. Osobnφ v∞ci si m∙₧ete
vzφt, ale lo∩, fo¥ßky a pasy tu nechßte. Rßno se vrßtφte a rozhodne se, co s vßmi
dßl."
äTak₧e jsme zatΦeni?"
äZatΦeni nejste, ale vaÜe pasy si nechßm!"
äV tom p°φpad∞ jsme zatΦeni a ₧ßdßme o mo₧nost spojit se s
naÜφ ambasßdou!"
NßΦelnφk se zalekne. Tohle je p°esn∞ to, Φeho se bßl.
Mezinßrodnφ konflikt v zapadlΘ horskΘ vφsce je to poslednφ, co by mohl pot°ebovat.
Musφ nßs zadr₧et do doby, ne₧ dostane od nad°φzen²ch pokyn, co s nßmi, ale p°itom
nßs nesmφ omezit tak, abychom m∞li d∙vod ke stφ₧nostem. HoreΦn∞ p°em²Ülφ, jak
vy°eÜit vzniklou situaci, a je to na n∞m vid∞t.
äJste ·pln∞ volnφ, ale vaÜe pasy si nechßm."
äBez pas∙ nejsme volnφ. Poklßdßme se za zatΦenΘ, a v tom
p°φpad∞ ₧ßdßme o to, abyste nßs zav°el do cely a informoval naÜi ambasßdu v
Nairobi."
A proto₧e rozehranou hru je t°eba dohrßt a₧ do konce, bereme si
bßgly a hrneme se do cely. NeÜ¥astn² nßΦelnφk b∞₧φ za nßmi a je ochoten
ustoupit. Vrßtφ nßm pasy, ale my mu zato slφbφme, ₧e se nechßme dalÜφ den odvΘzt
do okresnφho m∞sta Ifakara. Pohledem do mapy zjiÜ¥ujeme, ₧e tam stejn∞ musφme,
proto₧e nejjednoduÜÜφ cesta zp∞t do Dar es Salßmu bude vlakem prßv∞ z Ifakary.
Souhlasφme s jeho nabφdkou, ale navφc chceme, aby nßs nechal p°espat na policejnφ
stanici. To je akceptovatelnΘ a za chvφli u₧ st∞hujeme st∙l, u kterΘho jsme byli
vysl²chßni, do rohu mφstnosti a zabydlujeme se. Zatφmco chystßm va°iΦ a holky
porcujφ rybu, Honza naladφ kytaru a stylov∞ spustφ Blues folsomsk² v∞znice. V∙n∞
peΦenΘho sumce napl≥uje strß₧nici, Honza tΘmaticky pokraΦuje ä...Φty°i st∞ny
v∞znice jen mßm..." a houf d∞tφ tlaΦφcφch se za okny poprvΘ v ₧ivot∞ vidφ
opravdovΘ b∞lochy. Z hospody p°ineseme jeÜt∞ pßr lahvφ piva, ryba musφ plavat,
koluje lßhev Konyagi a slavφme dneÜek, proto₧e b∙hvφ co bude zφtra.
NßΦelnφk mß z vy°eÜenφ problΘmu takΘ neskr²vanou radost.
Po°ßd se znova vracφ, nabφzφ si od nßs pivo a v²znamn∞ spolupracuje p°i likvidaci
Konyagi. U₧ se pomalu chystßme ke spßnku, ale co kdy₧ se p°ijde v noci n∞kdo
podφvat, zda by se mu nehodila n∞kterß znaÜich v∞cφ? Dve°e nejdou zamknout, a tak
kdy₧ se s nßΦelnφkem u₧ po n∞kolikßtΘ rozlouΦφme, Honza nastra₧φ
bezpeΦnostnφ za°φzenφ: pßdlo umφst∞nΘ nade dve°mi mß hlφdat nßÜ klidn²
spßnek. Prvnφ, kdo se nachytß jeÜt∞ d°φve, ne₧ usneme, je sßm nßΦelnφk. Zbytek
noci pak u₧ je v klidu.
Ukßzka je z knihy O horßch, °ekßch, slonech a lidech,
kterou napsal Jarda Lhota. Nejednß se o pouh² cestopis, ale o knφ₧ku takΘ trochu
filozofickou a trochu humornou. Jejφ d∞j se odehrßvß nejen na ΦernΘm kontinent∞,
ale takΘ v LatinskΘ Americe. Na podzim ji vydß Adventura pro svΘ klienty a
p°φznivce. Bude stßt asi 100 KΦ a u₧ te∩ si ji m∙₧ete p°edb∞₧n∞ objednat na
adrese Adventury. V listopadu ji pak dostanete na dobφrku. |