Do Vßdφ M·sß, Moj₧φÜova ·dolφ,
sestupujeme po celodennφ jφzd∞ kamionem z Akaby. V dßlce se tyΦφ skalnφ hradba
ztracenΘho nabatejskeho m∞sta Petra. ZaΦφnß mne pohlcovat atmosfΘra dßvnΘ a
tajemnΘ civilizace, kterß sedm stoletφ ovlßdala °φÜi sahajφcφ od ·dolφ Jordßnu
a₧ daleko do Arßbie, od Sinaje p°es MrtvΘ mo°e a₧ k DamaÜku. ÄidΘ pr² ve
star²ch dobßch naz²vali toto mφsto v Φerven²ch horßch Rechem s·r - skßly boha
Baala. V bibli se objevuje jmΘno Sela. Je to slovo, kterΘ, stejn∞ jako petra, souvisφ
se skßlou a kamenφm. Souvisφ takΘ s historii Midijßnc∙ a Edomc∙. ArcheologovΘ
vÜak dodnes nenaÜli zbytky jakΘhokoliv m∞sta z tΘto doby. Kde se tedy vzali potomci
Nabßjota, syna Ismßφlova, jen₧ byl synem Abrahamov²m? Svou pou¥ zaΦali
pravd∞podobn∞ v ji₧nφ Arßbii, v °φÜi legendßrnφ krßlovny ze Sßby, v kraji,
odkud p°iÜlo kadidlo a myrha. Nabatejci chovali, stejn∞ jako ostatnφ obyvatelΘ
pouÜt∞, velbloudy, jezdili na lov a m∞li pov∞st Φestn²ch lupiΦ∙. LupiΦskΘ
°emeslo bylo toti₧ u beduφn∙ od nepam∞ti ve velkΘ vß₧nosti. Mu₧, kter² ukradl,
vlastn∞ spφÜ uko°istil, nejvφce konφ a velbloud∙, byl op∞vovßn po celΘ pouÜti a
ct∞n i nep°φtelem. Postupem Φasu se z lupiΦ∙ stali ochrßnci karavan. Doprovßzeli
karavany od oßzy k oßze a zabezpeΦovali jejich ochranu. Vybudovali v pouÜti opevn∞nΘ
karavanserßje, vzdßlenΘ v₧dy na den jφzdy od sebe. Zde mohli velbloudß°i umφstit
svß zvφ°ata a uskladnit zbo₧φ. Vznikla tak novß zvlßÜtnφ °φÜe Arßbia Petraea.
Tak, jako Moj₧φÜ, Burckhardt (objevitel Petry - roku 1812) a nynφ i
my, sestoupili kdysi synovΘ Nabßjotovi do Vßdφ M·sß, ·zkou, asi kilometr dlouhou
sout∞skou Es-Sφk prostoupili Φervenou skalnφ hradbu EÜ-Sara a vybudovali m∞sto,
kterΘ do souΦasnosti udivuje i Üokuje archeology a turisty z celΘho sv∞ta. Po
staletφ napl≥ovali nabatejÜtφ kamenφci ·dolφ zvukem sv²ch kladiv. Vytvo°ili tak
stovky ·chvatn²ch jeskynφ a chrßm∙.
Je veΦer a p°φjemn∞ se ochlazuje. Stejn∞ jako sta°φ beduφni, i
my rozbφjφme nßÜ tßbor mezi skalami EÜ-Sara. Pijeme siln² Φaj a jφme polΘvku.
Noc p°ichßzφ tichß a tmavß, jako vykoupenφ z ₧ßru dne. Syt² a unaven² se
opφrßm o batoh a zpod t∞₧k²ch vφΦek m₧ourßm do uhasφnajφcφho ohn∞. M∙j
spolucestujφcφ Robert se m∞nφ ve stφn a jeho vyprßv∞nφ v pφse≥. Usφnßm.
Vstßvßme Φasn∞. Salßm alejkum - mφr s tebou, zdravφme beduφna,
kter² na oslu projφ₧dφ okolo nßs. Alejkum salßm, odpovφdß a vφc si nßs
nevÜφmß. Batohy nechßvßme ve skalßch a skalnφ pr∙rvou se pouÜtφme do sout∞sky
Es-Sφk. Musφme zvolit tuto nßroΦnou horolezeckou cestu, jeliko₧ jordßnskß vlßda
po₧aduje za vstup do Petry 20 JD (30 USD), co₧ je pro nßs ne·nosnΘ. JeÜt∞
poslednφch p∞t metr∙, a u₧ stojφme na dn∞ tΘto p°φrodnφ skalnφ trhliny, kterß
lßme skalnφ hradbu EÜ-Sara a tvo°φ tak skrytou cestu do Petry. Prochßzφme
sout∞skou. Ve st∞nßch rozeznßvßme prvnφ stopy lidskΘ ruky. Jako sen vystupuje z
hrubΘ skalnφ st∞ny ozß°enΘ pr∙Φelφ chrßmu Al-Chazne - D∙m poklad∙. Elegantnφ
sloupy s jemn∞ vypracovan²mi reliΘfy podpφrajφ pravidelnΘ Ütφty, to vÜe vytesßno
mistrovskou rukou do rudΘho pφskovce. Popravd∞, je to hrob neznßmΘho nabatejskΘho
knφ₧ete. A proΦ D∙m poklad∙? |
|
Sta°φ obyvatelΘ Vßdφ M·sß dlouho
v∞°ili, ₧e prßv∞ tady le₧φ zlatΘ poklady Nabatejc∙. Po schodech se dostßvßme do
velkΘ sφn∞, vytesanΘ hluboko ve skßle, ze kterΘ vedou vstupy do dvou boΦnφch
mφstnostφ. V zaΦφnajφcφm ₧ßru dne jdeme mezi galeriemi skalnφch hrobek. Svah za
svahem, st∞na za st∞nou, vedle sebe i nad sebou se tyΦφ tyto hradby mrtv²ch.
Uprost°ed, jako v∞jφ° op°en² o skßlu, le₧φ °φmsk² amfiteßtr, gigantickß
stavba rovn∞₧ vytesanß do skßly.
Po dv∞ st∞ let ₧ili synovΘ Nabßjotovi vedle °φmskΘho impΘria
bez v∞tÜφch spor∙. Dalo by se °φci, ₧e se o udßlosti ve sv∞t∞ moc nestarali.
Teprve kdy₧ nabatejÜtφ krßlovΘ zaΦali pom²Ület na rozÜφ°enφ svΘ °φÜe a
Areas IV. usedl na damaÜsk² tr∙n bez schvßlenφ ╪φma, byl cφsa°sk² hn∞v velik²
a konec Nabatejc∙ blφzk². 22. b°ezna roku 106 n.l. byli pod velenφm svΘho
poslednφho krßle Rabela pora₧eni u Bosry nedaleko DamaÜku. Tφm se Arßbia Petraea
stala souΦßstφ sv∞tovΘ °φÜe °φmskΘ. Pamßtkou na tyto ruÜnΘ doby nenφ jen
°φmskΘ divadlo, ale takΘ poz∙statky cesty, posklßdanΘ z velk²ch kostek a po kterΘ
prßv∞ krßΦφme.
Mφsto ·der∙ kopyt konφ °φmsk²ch legionß°∙ zde zaznφvajφ
pouze hlasy domorod²ch beduφn∙, sna₧φcφch se prodat n∞jak² ten suven²r. Hello my
friend, good price only for you - P°φteli, dobrß cena pouze pro tebe, neustßle
opakujφ beduφni nauΦenou frßzi. è·kran - d∞kuju, odpovφdßm a jdeme dßl. Ostatnφ
beduφni z kmene Bd·l·, ₧φjφcφho v Pet°e, ob²vajφ nedalekou kolonii stan∙.
V∙Φi turistickΘmu ruchu jsou apatiΦtφ. Cel² den kou°φ svΘ nargφle - vodnφ
d²mky a okolnφ sv∞t je v∙bec nezajφmß. V jejich oΦφch, kterΘ jsou Φasto to
jedinΘ, co z jejich kufφje koukß, je vid∞t hrdost. Hrdost na starou kulturu tajemn²ch
velbloudß°∙.
Mal² beduφn nßs nasm∞roval do Vßdφ Ed-Dejr. Stoupßme po
kamenn²ch stupech ost°e vzh∙ru. Cesta nemß konce. Spocenφ a unavenφ po zdolßnφ
skoro 750 schod∙ jsme u konce stezky. Pohled, kter² se nßm nask²tß, dßvß zapomenout
na veÜkerou ·navu. Stojφme uchvßceni p°ed chrßmem Ed-Dejru. Jeho 50 m vysokΘ
pr∙Φelφ vyr∙stß ze skßly p°φmo na vrcholu nejvyÜÜφ hory v Pet°e. Sloupy a
Ütφty jsou op∞t zbudovßny s dokonalou p°esnostφ. Sta°φ cestovatelΘ poklßdali i
tento pamßtnφk za krßlovsk² hrob. Jeliko₧ se vÜak nenaÜly ₧ßdnΘ hrobky,
archeologovΘ jsou p°esv∞dΦeni, ₧e se jednß o v²znamnou nabatejskou svatyni. Uvnit°
je mφstnost zasv∞cenß bohu DuÜarovi. I tady majestßt architektury zvφt∞zil nad
majestßtem hor. Ed-Dejru je poslednφ, snad nejkrßsn∞jÜφ d≤m, jak² jsme vid∞li.
Zde konΦφ nabatejskΘ m∞sto mrtv²ch. Dßle na zßpad je u₧ vid∞t jen hlubokΘ Vßdφ
Araba, za kter²m se ji₧ sklßnφ slunce k obzoru. Sedφme na skalnφ °φmse nad
·dolφm. Op∞t se nechßvßm unßÜet fantaziφ. P°edstavuji si, jak zde prochßzeli
velkΘ velbloudφ karavany, vezoucφ barvy a esence z Indie, teakovΘ a ebenovΘ d°evo z
Barny a hedvßbφ z ╚φny. Soumrak mne vracφ do reality. Den konΦφ. Padla dalÜφ
kapka do p°evelikΘho sudu petrskΘ historie.
Mat∞j Zapletal |