Na kolech Pyrenejemi

Je poslednφ srpnov² den a naÜe dvout²dennφ putovßnφ na kolech po Pyrenejφch se p°ehouplo do svΘ druhΘ poloviny. Prav² Φas oko°enit cestu n∞Φφm mimo°ßdn²m. N∞kolik z nßs se rozhodlo dosßhnout dalÜφho kempu oklikou p°es Andorru. ╚ßra tΘm∞° kolmo protφnajφcφ vrstevnice na naÜφ map∞ naznaΦuje, ₧e si dßme do t∞la.

Prvnφ kilometry z kempu v m∞steΦku Sort (650 m) vedou po hlavnφ silnici proti proudu °eky Noguera Pallaresa. Na dn∞ ka≥onu se na °ece hem₧φ rafty jak barevnφ vodnφ brouci. V Llavorsφ, je₧ je v lΘt∞ rafta°sk²m a v zim∞ ly₧a°sk²m st°ediskem, odboΦujeme po u₧Üφ silnici do vedlejÜφho ·dolφ. M∞steΦek ub²vß a jsou Φφm dßl menÜφ. Barevn² sv∞t sportovc∙ a turist∙ se vzdaluje a p°ed nßmi se otevφrß nßdhernΘ ·dolφ. OpouÜtφme silnici a odhodlan∞ se pouÜtφme po Üotolin∞ vzh∙ru podΘl potoka. Vesnice T≤r je poslednφ civilizacφ. Tady konΦφ les a zaΦφnajφ skalnatΘ pastviny s osam∞l²mi borovicemi a v∞trem vyb∞len²mi pah²ly kmen∙. Pra₧φcφ slunce z nßs ₧dφmß zbytky vlßhy. Vlnitou stuhu potoka jsme nechali hluboko pod sebou. Stoupßme proti toku Φasu. Doprovßzφ nßs cinkot zvonc∙ pasoucφch se krav a konφ. Pak pod sebou nechßvßme i trßvu a kon∞ a jako v atlase sledujeme dßvnΘ geologickΘ pochody, kterΘ utvo°ily zproh²banou krajinu. Podle legendy to byl sßm Herkules, kter² sem navalil skßly na hrob svΘ milovanΘ Pirene.

Ähnoucφ slunce, nßmaha, ₧φze≥ a nßdhera scenΘrie vyvolßvajφ bezmßla mystickΘ pocity. Sv∞t zkondenzoval do ·dolφ s jedinou klikatou cestou, zvukem zvonk∙ a rytmem vlastnφho dechu, prohlubujφcφho se s p°ib²vajφcφ v²Ükou. ObvyklΘ starosti z∙staly hluboko v ·dolφ a stejn∞ jako sv∞t ruÜn²ch m∞st, aut a turist∙ jsou neskuteΦn∞ vzdßlenΘ. Pro₧φvßm si svou malou nirvßnu v oproÜt∞nφ od veÜkerΘho sou₧enφ a cht∞nφ, krßtkou chvφli bezΦasφ. A₧ v poslednφ zatßΦce p°ed vrcholem se probouzφm. Zv∞davost m∞ pohßnφ v poslednφch metrech. A pak je to tady: nov² modr² obzor s rozeklan²m horizontem, v²Üka 2300 m. Pod nßmi Andorra jako z letadla. è¥astnφ a oΦiÜt∞nφ p°ekonßnφm kopce i sebe sama odpoΦφvßme p°ed modrou tabulφ se ₧lut²mi hv∞zdami a nßpisem Andorra, na pozadφ zem∞ dosud obest°enΘ b∞lav²m oparem a tajemstvφm.

Probuzenφ po zasn∞nφ v sedle je nßhlΘ a neΦekanΘ. Za prvnφ zatßΦkou toti₧ zaΦφnß dvouproudovß silnice, po nφ₧ mφ°φ z andorrskΘ strany do sedla rodiny v bourßcφch, aby tu vyvenΦily svΘ Φty°nohΘ sv∞°ence. JeÜt∞ chvφli se cφtφme b²t pßny silnice, kdy₧ v zatßΦkßch p°edjφ₧dφme brzdφcφ nabl²skanß auta. Euforie nßs definitivn∞ opustφ v ·dolφ, kter²m musφme po hlavnφ andorrskΘ silnici projet 30 km. Auta nßm kolem uÜφ hvφzdajφ jedno za druh²m. Motory, troubenφ, houkaΦky, plyn p°edstavujφ po horskΘm rßji civilizaΦnφ peklo. BenzinovΘ pumpy, autosalony vÜech znaΦek, vysokΘ hotely a supermarkety se opakujφ po°ßd dokola. Jako potvrzenφ m²ch Φern²ch pocit∙ nßs p°edjφ₧dφ houkajφcφ sanity a hasiΦi °φtφcφ se k dopravnφ havßrii. Zastavφm a₧ na hranicφch. Sbohem Andorro, rßji ly₧a°∙ a snad i horolezc∙. Jsem rßda, ₧e jsem t∞ vid∞la, a staΦilo mi to.

KonΦφme ve starΘm m∞st∞ La Seu d'Urgell. Vlφdn² osud nßm p°ipravil neΦekanΘ zakonΦenφ dlouhΘho dne. Probφhajφ tu n∞kolikadennφ slavnosti louΦenφ s lΘtem. VeΦernφ m∞sto je slavnostn∞ osvφcenΘ a ozdobenΘ girlandami, auta do centra nesmφ. Ulice jsou plnΘ lidφ. Za bubnovßnφ kapely na prostranstvφ mezi domy tryskß vodnφ d∞lo bφlou p∞nu.

D∞ti i dosp∞lφ se do nφ vrhajφ a k°epΦφ v divokΘm rytmu. Z oken a balkon∙ lidΘ lijφ na radujφcφ se chumel pod sebou plnΘ k²ble vody. Mokr² pr∙vod pak pokraΦuje dßl uliΦkami starΘho m∞sta za skandovßnφ Aigua! Aigua! a nov²ch p°φval∙ vody. O kus dßl se strhne divokß bitva balonky s vodou. Nikdo z nßs nez∙stal such². Na nßm∞stφ p°ed katedrßlou mokrß slavnost vyvrcholφ vÜeobecn²m ₧iveln²m tancem v rytmu divokΘ hudby a oh≥ostrojem.

Ritußlnφ oΦista m∞sta i jeho obyvatel na konci prßzdnin smyla i ze m∞ Üpφnu andorrskΘ silnice. Z∙stala ve mn∞ Φistota past²°skΘ krajiny a liduprßzdn²ch hor.

Andorra byla d∙le₧it² meznφk, ale Φekß nßs jeÜt∞ dalÜφ putovßnφ. Zß₧itky se liÜφ: n∞kdo vyu₧φvß autobusu k vyvezenφ do sedla, aby si vychutnal zbytek cesty p°evß₧n∞ z kopce. Jsou tu zatvrzelφ silniΦß°i, ale i ti, kte°φ si hledajφ vlastnφ stezky p°es hory a doly. Magicky m∞ p°itahujφ cesty, kterΘ nejsou v map∞ nebo jsou znaΦeny jako slepΘ. Ty toti₧ Φasto vedou ke kamenn²m vesniΦkßm s nßvsφ jako dla≥, romßnsk²m kostelφkem, kaÜnou, kamenn²mi zφdkami a b°idlicov²mi st°echami. Kamennou ÜedoΦer≥ projas≥ujφ zßplavy ibiÜk∙, popφnav²ch r∙₧φ, net²kavek a dalÜφch bujn∞ rostoucφch kv∞tin. Nejkrßsn∞jÜφ jsou vesniΦky jak orlφ hnφzda p°ilepenΘ ke skßle, k nim₧ vedou klikatΘ praÜnΘ cesty. Vonφ tady stßje a d²chß st°edov∞k. I jejich nßzvy lahodφ uÜφm romantika: Surri, Bonastarre, Ara≤n... jen si je zkuste povßlet na jazyku.

V Pyrenejφch si na svΘ p°ijdou milovnφci pamßtek a historie. V∞tÜina kostelφk∙ a klßÜter∙ pochßzφ z romßnskΘ doby a ka₧dΘ v∞tÜφ m∞sto se honosφ gotickou katedrßlou. Po rozlouΦenφ s horami nßs Φekß klßÜter v Montserratu. Z dßlky vypadß rozeklanß skßla vyr∙stajφcφ strm∞ z rozlehlΘ nφ₧iny jako p°φzrak. Jak se k nφ na kolech blφ₧φme, nab²vß velkolep²ch rozm∞r∙ a vyvolßvß fantastickΘ p°edstavy o poutnφcφch a poustevnφcφch. Ty se vÜak na asfaltov²ch serpentinßch stoupajφcφch ke klßÜteru rychle rozpl²vajφ. Mφsto poutnφk∙ sem sm∞°ujφ autobusy plnΘ p°esycen²ch turist∙, kte°φ se p°ijeli vyfotit s ╚ernou Madonou. Prochßzφm vyzdoben²m chrßmem, pln²m soch, obraz∙, Ütuk∙ a zlata, a v duchu vzpomφnßm na milΘ a strohΘ romßnskΘ kostelφky v Pyrenejφch. Okßzalost a prostota, p²cha a pokora. Zbytky atmosfΘry klßÜtera, pohßdkov∞ posazenΘho v rozeklanΘ skßle, odvß₧ejφ denn∞ stovky turist∙ na kolech sv²ch aut a autobus∙.

Mßme p°ed sebou jeÜt∞ barevnou a ₧ivotem pulzujφcφ Barcelonu a vlny Atlantiku na pob°e₧φ Costa Brava, ale do srdce se mi pomalu vkrßdß stesk. Po dalek²ch a vysok²ch obzorech, ledov²ch potocφch a praÜn²ch cestßch, po kamenn²ch st°echßch a zφdkßch. TakovΘ byly Pyreneje. BarevnΘ modr²m nebem, zelenou trßvou, ΦernoÜed²m kamenφm a pestr²mi kv∞tinami. Zn∞jφcφ zvonky z pastvin, hukotem horsk²ch potok∙ a p°φjemn∞ ÜiÜlavou katalßnÜtinou. Vo≥avΘ ko≥sk²mi stßjemi a oreganem. Chutnajφcφ po portskΘm a v²bornΘ kßv∞. Trochu drsnΘ, ale p°ßtelskΘ, jako jsou lidΘ, kterΘ jsme potkali. A ze sedel naÜich kol jsme je vychutnali dvojnßsob.

Kamila Havlφkovß