Na mo°skΘm kajaku za ptßkem kiwi

Jako pr∙vodce zßjezd∙ na Nov² ZΘland jsem v tΘto zemi vid∞l u₧ tΘm∞° vÜechno. Dosud mi ale unikal symbol NovΘho ZΘlandu - nelΘtav² ptßk kiwi. Vid∞li jsme ho sice mnohokrßt - ale poka₧dΘ jen v jakΘsi miniaturnφ zoo, nikdy ve volnΘ p°φrod∞. Relativn∞ nejb∞₧n∞jÜφ je na maliΦkΘm Stewardov∞ ostrov∞, le₧φcφm na samΘm jihu NZ. Rozhodnutφ vypravit se tam bylo jeÜt∞ motivovßno m²m zßjmem o mo°sk² kajaking, pro kter² jsou na NovΘm ZΘlandu fantastickΘ podmφnky. Na Steward∙v ostrov se dostanete dv∞ma zp∙soby: po vod∞, nebo vzduchem. Letadlo je kupodivu nejen rychlejÜφ, ale i lacin∞jÜφ varianta, tak₧e rozhodnutφ bylo jednoduchΘ.

Jedin² problΘm - chyb∞jφcφ äpar¥ßkô pro pßdlovßnφ - se vy°eÜil neΦekan∞ brzy a t∞₧ko uv∞°iteln²m zp∙sobem: P°i cest∞ autobusem z Christchurch jsem v jednom m∞st∞ p°i p∞timinutovΘ p°estßvce potkal ·plnou nßhodou Halku, holku z ╚ech, kterou jsem rozpoznal podle ΦeskΘho p°φzvuku. Halku m∙j plßn zaujal, a tak jsme vyrazili spoleΦn∞.

Rozhodli jsme se p∙jΦit si kajaky na 5 dnφ, abychom m∞li dostatek Φasu na äpr∙zkumô ostrova. Obstarali jsme podrobnou mapu, rybß°skΘ nßΦinφ a nakoupili jφdlo. P°ed nßmi le₧el Paterson Inlet - zßliv s vφce ne₧ 100 km2 vodnφ plochy, bezpoΦtem ostr∙vk∙, Φlenit²m pob°e₧φm se skalisky a opuÜt∞n²mi plß₧emi, zkrßtka - divoΦina!

Prvnφ den

Vyrß₧φme na otev°enou vodu. Po n∞kolika minutßch mφjφme prvnφ z ostr∙vk∙, kde pozorujeme kolonii ·st°iΦnφk∙. Tito ptßci se ₧ivφ mo°sk²mi ml₧i, jejich₧ lastury dovedn∞ rozlupujφ sv²mi zobßky. Zastavujeme na nßdhernΘ plß₧i. I kdy₧ jsme p∙vodn∞ cht∞li ten den pokraΦovat dßl, lφbφ se nßm tu natolik, ₧e rychle m∞nφme plßny. Stavφme stan a vydßvßme se na krßtkou prochßzku podΘl b°ehu. Obklopuje nßs divoΦina. Civilizaci p°ipomφnß jen ztrßcejφcφ se steziΦka a zbytky norskΘ velrybß°skΘ zßkladny z poΦßtku stoletφ. VÜude je spousta jedl²ch muÜlφ, nachßzφme dokonce i lah∙dkovou h°ebenatku, jejφ₧ silueta tvo°φ logo spoleΦnosti Shell. O veΦe°i z dar∙ mo°e se musφme nedobrovoln∞ rozd∞lit se vÜudyp°φtomn∞ slφdφcφmi vaΦicemi. Po setm∞nφ jeÜt∞ Φekßme, zda se neobjevφ ptßci kiwi. Nep°iÜli. Nevadφ - jeÜt∞ mßme p°ed sebou dalÜφ Φty°i dny...

Druh² den

Rßno nßs vφtß zata₧enß obloha. Naklßdßme kajak bagß₧φ a vyplouvßme z krytΘ zßtoky, p°φmo proti v∞tru. PoΦasφ se rychle horÜφ, vφtr zesiluje, p°idßvß se dΘÜ¥, vlny dosahujφ metrovΘ v²Üky. Nßrazy v∞tru jsou u₧ tak prudkΘ, ₧e ka₧dou chvφli hrozφ ulΘtnutφ pßdel. Postupujeme jen velmi pomalu - po dvou hodinßch jsme urazili st∞₧φ 4 km. PotΘ, co jen t∞sn∞ mineme jednu ze skal, rozhodujeme se pro ·stup do malΘ zßtoky. Za vich°ice a neustßlΘho deÜt∞ stavφme rychle stan a vklouzßvßme do spacßk∙. Je sice teprve poledne, ale jsme natolik unaveni, ₧e dalÜφ postup je vylouΦen. I tak to byl nejnßroΦn∞jÜφ den. Odpoledne trßvφme p°edΦφtßnφm z Medvφdka P·, kterΘho mß Halka s sebou.

T°etφ den

Celou noc naÜφm stanem ot°ßsajφ poryvy v∞tru, k rßnu se ale poΦasφ k naÜφ radosti op∞t m∞nφ. Je slunφΦko a bezv∞t°φ. V poledne p°istßvßme u mola poblφ₧ chaty äFredÆs Campô. Potkßvßme tady dalÜφ kajakß°e, kte°φ dnes majφ namφ°eno na stejnΘ mφsto jako my - do MasonÆs Bay, rßje ptßk∙ kiwi.

Cesta tam ale nenφ v∙bec snadnß. Nejprve proplouvßme Üirokou oblastφ m∞lΦin, pak proti proudu °eky Freshwater River a poslΘze p°istßvßme u visutΘ lßvky, kde nechßvßme naÜi lo∩ odpoΦφvat. P°ed nßmi jsou Φty°i hodiny ch∙ze nap°φΦ ostrovem na jeho divokΘ zßpadnφ pob°e₧φ. Stan stavφme asi 500 m od mo°e, uprost°ed obrovsk²ch dun. Smrßkß se a my dychtiv∞ Φekßme na kiwi. Tohle je p°esn∞ mφsto, kde by jich m∞lo b²t nejvφc na NovΘm ZΘlandu, a tedy i na celΘm sv∞t∞. Praxe je ale jinß ne₧ teorie. Spßt jdeme s v∞domφm, ₧e mßme jeÜt∞ Üanci p°φÜtφ noc.

╚tvrt² den

Vracφme se po stejnΘ cest∞. ZaΦφnajφcφ drobn² dΘÜ¥ nßs ₧ene dop°edu, po p°φchodu k lodi ale zase svφtφ slunφΦko. To je dob°e, Φekß nßs toti₧ jeÜt∞ pßdlovßnφ k chat∞ äRakeahuaô, kde budeme nocovat.

Po dlouhΘ cest∞ zßlivem a nßsledn∞ proti proudu °eky Rakeahua koneΦn∞ p°istßvßme a hned spat°φme naÜe pravd∞podobnΘ spolunocle₧nφky, kte°φ nßm pomßhajφ s vyklßdßnφm bagß₧e z lodi. Chata je opravdu maliΦkß. Jsou tu vÜeho vÜudy t°i palandy, pßr v∞Üßk∙, mal² stolek, lavice a pod oknem d°ez. Uprost°ed pak stojφ stylovß kanadskß kamna. Venku je srovnanΘ d°evo a pro vodu se chodφ do °eky. Zdß se, ₧e nßm nic nebude chyb∞t. VÜude kolem roste ke° ämanukaô, kterΘmu zde °φkajφ Tea Tree, tzn. Φajov² strom. Napadß m∞, ₧e bych mohl zkusit ud∞lat z jeho list∙ Φaj. Nikdo z nßs s tφm ale nemß zkuÜenosti, a tak experimentuji. Zdß se, ₧e ·sp∞Ün∞, a tak jeÜt∞ n∞kolikrßt za veΦer vybφhßm do tmy natrhat dalÜφ vßrku. Poka₧dΘ p°itom napφnßm uÜi, jestli neuslyÜφm kiwiho, ale hukot rozpßlen²ch kamen m∞ op∞t p°ilßkß do vyh°ßtΘ chaty.

Pßt² den

Podle p∙vodnφho plßnu mßme p°ed sebou poslednφ den na vod∞. PoΦasφ je ale mizernΘ a je jasnΘ, ₧e dnes do m∞sta nedojedeme. Dokonce jeÜt∞ vßhßme, zda nez∙stat v chat∞, ale klesajφcφ p°φliv rozhoduje za nßs. Musφme vyrazit hned, dalÜφ Üance je a₧ za Üest hodin... V n∞kolika minutßch jsme na vod∞ a mφ°φme do FredÆs Campu. Projφ₧dφme zßtokou, kde je nynφ o 2 metry mΘn∞ vody ne₧ vΦera. SkuteΦn∞ - cestu musφme hledat, kliΦkujeme, sledujeme k∙ly vyznaΦujφcφ nejhlubÜφ mφsta a podle tvaru vln odhadujeme sm∞r proudu. U chaty äFredÆs Campô p°istßvßme po poledni, zcela vysφleni. Jsou tu op∞t naÜi p°ßtelΘ z Anglie. Zbytek dne trßvφme povφdßnφm a konzumacφ uloven²ch ryb a muÜlφ. ╚aj z manuky chutnß dnes snad jeÜt∞ lΘpe. NaveΦer dorß₧ejφ se silami na dn∞ znßmφ z p°edchozφ chaty a Ü¥astn∞ nßm oznamujφ, ₧e koneΦn∞ vid∞li kiwiho, pr² na n∞j dokonce mßlem Ülßpli! Zdß se, ₧e my takovΘ Üt∞stφ mφt nebudeme.

èest² den

Znovu neskuteΦnß prom∞na. VΦera rozbou°enß hladina je dnes jako zrcadlo, a tak si na lodi prohazujeme s Halkou mφsta. Novß kormidelnice obratn∞ manΘvruje podΘl pob°e₧φ a jß mßm alespo≥ volnΘ ruce na fotografovßnφ. V jednΘ ze zßtok zastavujeme. Podle mapy mß odtud vΘst cesta na horu Pryse Peak. Je to cestiΦka jen pro kajakß°e a podle toho, jak je zarostlß, jich tu mnoho p°ed nßmi neÜlo. Na vrcholu, 352 m nad mo°skou hladinou, stojφ asi nejkuri≤zn∞jÜφ rozhledna, jakou jsme kdy vid∞li - ₧eb°φk zaklφn∞n² do hustΘho ke°e. V²stup vy₧aduje trochu odvahy, ale na oplßtku m∙₧eme shlΘdnout vÜechna mφsta, kter²mi jsme projφ₧d∞li.

Op∞t sedφme v lodi a tentokrßt pozorujeme dva hrajφcφ si lachtany medv∞dφ. Jeden z nich je zv∞dav² a pluje k nßm. Zvφ°e se potopφ a my sledujeme jen bublinky vystupujφcφ na hladinu. Jedeme pomalu vp°ed a lachtan se otφrß o lo∩. Zjevn∞ nemß nep°ßtelskΘ ·mysly a asi po 10 minutßch se vracφ za kamarßdem. Prosm²kneme se jeÜt∞ mezi n∞kolika skalami pln²mi rack∙ a p°istßvßme na krßsnΘ plß₧i Ulva Island. Uvφtat nßs p°ichßzφ weka - nelΘtav² ptßk podobn² slepici, ovÜem velmi vzßcn². Zdß se, ₧e si svou vzßcnost dostateΦn∞ neuv∞domuje a klove nßm zv∞dav∞ do vÜeho mo₧nΘho, vΦetn∞ bot a svaΦiny. Po krßtkΘ p°estßvce nasedßme naposledy do kajaku a mφ°φme p°φmo k m∞steΦku Oban.

NaÜe putovßnφ novozΘlandskou divoΦinou skonΦilo a jß si te∩ nejsem jist², zda jsem cht∞l p∙vodn∞ psßt o mo°skΘm kajaku, Φi o v²prav∞ za ptßkem kiwi. Vypadß to, ₧e jsem u₧ pon∞kolikßtΘ narazil na v∞Φnou otßzku cestovatel∙: je d∙le₧it∞jÜφ cesta, nebo cφl? Odpov∞dφ si nejsem jist, ale jedno vφm docela p°esn∞ - mo°sk² kajak a Nov² ZΘland je pekeln∞ dobrß kombinace!

Jan Hocek