DOTYKY AFRIKY (Ke≥a, Tanzanie a Zimbabwe)

Usφnali jsme ve stanu a n∞kde docela blφzko zaΦaly °vßt hyeny. V tuhle chvφli jsem si uv∞domil, ₧e te∩ jsme doopravdy v divokΘ p°φrod∞ na safari. V oskarov²ch filmech z Afriky to bylo jinak. StraÜn∞ rychle mi najednou doÜlo, ₧e jsme tady jenom na nßvÜt∞v∞, uv∞domil jsem si, ₧e tady nejsem vφc ne₧ antilopa, kterß se zdßlky vyhne vÜem lv∙m. Na chvφli jsem si p°edstavil, jak se ve tm∞ n∞kde v ba₧inßch p°ed nßmi lφn∞ p°evracφ obrovsk² hroch. Jedin², kdo tu noc klidn∞ spal, byl nßÜ pr∙vodce - Boet.

äKdy₧ p°ijde hroch, musφte naskßkat do auta, p°ed lvem je nejbezpeΦn∞jÜφ z∙stat potichu ve stanu a p°ed slonem mßte Üanci, kdy₧ z∙stanete skryti za stromem tak, aby na vßs nedosßhl chobotem, a potom musφte neustßle strom obchßzet podle toho, jak vßs bude nahßn∞t.ô Teprve po n∞kolika dnech, kdy nßs vozil terΘnnφm autem, je₧ zjevn∞ kdysi pat°ilo britskΘ armßd∞, se smφchem p°ipustil, ₧e turisty nejd°φve notn∞ vystraÜφ, aby v divokΘ p°φrod∞ cφtili pokoru. Boet rozum∞l d₧ungli, zvφ°at∙m a, myslφm, i lidem. Po trochßch nßs nechal nahlΘdnout do d₧ungle na v∞ci, kter²ch bychom si sami t∞₧ko vÜimli. Kdy₧ jsme sami bezstarostn∞ Üli po cest∞ a sledovali ₧irafy, vÜimli jsme si, jak moc je on v ka₧dΘ chvφli ostra₧it². V poledne nßm ale v klidu zastavil u pr∙zraΦnΘho pφseΦnΘho potoka, abychom se vykoupali. äV₧dy¥ tady budou krokod²li,ô namφtß n∞kdo z nßs. äJasn∞, jsou tu,ô °φkß Boet a sßm skßΦe do potoka. äJenom₧e krokod²l lovφ v²hradn∞ veΦer,ô sm∞je se z vody.

Je obdobφ deÜ¥∙, buÜ je zelenß a trßva plnß kvetoucφch kytek. Z pod plachty landroveru vyΦuhujφ naÜe hlavy a objektivy fo¥ßk∙. Obrovskß stßda pako≥∙, sloni i vzßcnφ nosoro₧ci, hejna r∙₧ov²ch plame≥ßk∙ a snad stovky antilop. Po n∞kolika dnech nßm to p°ijde mßlem samoz°ejmΘ. èest² den jsme se vraceli nazpßtek, v∞d∞l jsem u₧, co takΘ m∙₧e znamenat oslovenφ äMzunguô. Domorodci tak Φastujφ turisty - äbφlΘ hubyô, kte°φ majφ perfektnφ v²bavu, drahΘ fo¥ßky, ale to ·₧asnΘ, co Afrika nabφzφ, dost Φasto v∙bec neuvidφ.

Zambezi pod p°ehradou Kariba teΦe (spφÜ ale chvφlemi stojφ) v hlubokΘm za°φznutΘm ka≥onu. Nemßme n∞kolik set dolar∙ na plavbu v domorod²ch kßnoφch. Mßme ale svΘ vlastnφ nafukovacφ kßnoe a touhu Zambezi splout. Taxφk nßs p°ivezl na okraj ka≥onu. P°ekvapilo nßs, ₧e taxikß° o nasazenΘ cen∞ nesmlouval, jen se tvß°il udiven∞. Kdy₧ jsme vylo₧ili Φluny a lo∩ßky z ·trob auta, mßvß na nßs, lovφ fo¥ßk a za ka₧dou cenu si nßs chce vyfotit. äHm, asi tady vodßky nevozφ ka₧dej den,ô podot²kß Vladan.

Hodinov² pochod d₧unglφ a zdecimovanφ nafukujeme na b°ehu kßnoe. äKdy₧ nasedßte, chce to pßdlem po°ßdn∞ naplocho uhodit o hladinu, za₧enete tφm krokod²ly,ô radφ zkuÜen∞ Jarda. Vyplouvßme. ╚asem Zambezi opouÜtφ ka≥on a rozlΘvß se mezi Φetn²mi ostr∙vky. Ostr∙vk∙m se ale z dßlky uctiv∞ vyh²bßme. ObΦas se toti₧ n∞kter² z nich lφn∞ pohne, zafunφ a potopφ se. Domorodci nßs ujistili, ₧e hroch je nebezpeΦn² teprve na vzdßlenost menÜφ ne₧ 30 m, nicmΘn∞ pr∙vodce Lonely Planet °adφ hrocha na prvnφ mφsto jako nejnebezpeΦn∞jÜφ zvφ°e, krokod²l je daleko za nφm.

Den se ch²lφ, p°istßvßme v domorodΘ vesnici a chceme nahlΘdnout do kruhov²ch ch²Üφ z ΦervenΘ hlφny. Hned ale zase vyplouvßme a na b°ehu z∙stßvß dav d∞tφ i dosp∞l²ch. Ka₧d² si na nßs chce sßhnout. ZkouÜφme p°istßt na prot∞jÜφm b°ehu o n∞kolik set metr∙ nφ₧ v tßbo°e lovc∙. Po chvφli ale k lodφm p°istupuje Φtve°ice ozbrojen²ch ΦernouÜk∙ a nßm se jevφ noΦnφ spoleΦnost hroch∙ a krokod²l∙ jako podstatn∞ milejÜφ. U₧ za Üera vytahujeme lod∞ na protßhlΘm ostrov∞ a z obrovskΘ ryby, kterou jsme s rybß°i vym∞nili za kus s²ra, va°φme skv∞lou polΘvku. Jsme na ostrov∞, m∙₧eme si tedy b²t jisti, ₧e v noci neuslyÜφme ani lvy, ani slony. Kdy₧ jsme zapnuli stany, zazdßlo se, ₧e z dßlky slyÜφme chrochtßnφ hroch∙. Rßno jsme si v pφsku prohlφ₧eli jejich stopy, jak obchßzeli nßÜ tßbor.

Pßdlujeme dßl, °eka je u₧ mnohem ÜirÜφ a proud nßs nese. Hrochy jsme ani nezahlΘdli, svazujeme lod∞ k sob∞ a nechßvßme se unßÜet. Poklid a pohodu na palub∞ p°ervalo zafun∞nφ. Na dva metry od nßs se vyno°ila obrovskß hlava hrocha, v jeho₧ tlam∞ by bez problΘmu zmizela polovina Φlunu. N∞kdo hrozn∞ za°val, hroch zmizel pod hladinou a v dalÜφ vte°in∞ jsme Φekali, ₧e se naÜe soulodφ nadzvedne. Nestalo se tak, ta hromada masa se lekla ve stejnou chvφli jako my a zvφ°e divok²mi p°φskoky prchalo po dn∞. PotΘ na nßs ze vzdßlenosti prßv∞ asi 30 metr∙ poulilo oΦi a vystraÜen∞ fun∞lo.

Kilimand₧ßro je Afrika. Na konci naÜφ cesty jsme tedy cht∞li zdolat nejvyÜÜφ africk² vrchol s proslul²m sn∞hov²m äkulichemô, tvo°en²m deskov²mi ledovci. Kilimand₧ßro ale dosahuje 5895 m, proto se nejd°φve rozhodujeme pro aklimatizaΦnφ v²stup na Mt. Kenyu. O t²den pozd∞ji ji₧ najφmßme pod Kilimand₧ßrem nosiΦe. Ke svΘmu p°ekvapenφ zjiÜ¥ujeme, ₧e ka₧d² najat² nosiΦ pot°ebuje zase svΘho nosiΦe, kterΘho pochopiteln∞ takΘ platφme. DlouhΘ smlouvßnφ a poslΘze vyrß₧φme se Φty°mi nosiΦi. Batohy neseme ·pln∞ vÜichni.

Kilimand₧ßro mß t°i vyhaslΘ sopeΦnΘ krßtery - Kibo, Mawnzi a Shira. Vystupujeme nejkrßsn∞jÜφ - zßpadnφ cestou (Umbwe route). S p°ib²vajφcφ v²Ükou prochßzφme jednotlivß vegetaΦnφ pßsma. Asi do 2000 m jdeme deÜtn²m pralesem, kter² se vytvß°φ vlivem zdejÜφho mikroklima na ·patφ. Pozd∞ji deÜtn² prales p°echßzφ v bambusovΘ porosty. Ve 3000 m a v²Üe jsou u₧ äjenô mφsty horskΘ ba₧iny, podΘl kter²ch vyr∙stajφ ·₧asnΘ ke°e Dendrosencio, s obrovsk²mi kv∞ty ve tvaru kapusty, a obrovskΘ lobΘlie s dlouh²mi ÜpiΦkami. Mφjφme strmΘ svahy a obrovskΘ p°evislΘ ledovce. Po Φty°ech dnech v²stupu koneΦn∞ stojφme na Kibo - nejvyÜÜφm mφst∞ Kilimand₧ßra. Pohled dol∙ bere dech. Kam oΦi dohlΘdnou, je kdesi hluboko pod nßmi zelenß d₧ungle a jedin∞ Mt. Kenya na horizontu dßvß tuÜit, ₧e Kilimand₧ßro nenφ jedin² kopec v Africe. Je to ale docela jist∞ jeden z nej·₧asn∞jÜφch vrchol∙ v∙bec.

Petr HlubuΦek