äMadeira? Kde to v∙bec je?ô ptali
se mne kolegovΘ a p°ßtelΘ, kdy₧ jsem jim oznßmil sv∙j ·mysl vydat se sem na
pr∙zkumnou cestu. Po lo≥skΘ ·sp∞ÜnΘ p∞ÜßckΘ novince na Kanßrech jsem pßtral
v jejich okolφ a obnovil si tak sv∙j mal² cestovatelsk² sen. Madeira se toti₧
nachßzφ äp°i cest∞ô na Kanßry - staΦφ jen p°inutit pilota, aby p°istßl o
t°iΦtvrt∞ hodiny d°φve.
Ostrov se zaΦφnß r²sovat z oblak∙ a vypadß p°esn∞ podle
m²ch p°edstav: strm∞ stoupajφcφ zelenΘ rozeklanΘ svahy ji₧nφho pob°e₧φ, mezi
terasami polφΦek jakoby posypanΘ stejn²mi bφl²mi domeΦky s oran₧ov²mi
st°echami, hlavnφ h°eben ostrova se ovÜem ztrßcφ v nφzkΘ oblaΦnosti. Co jsem
si ale nedokßzal p°edstavit, je mφstnφ letiÜt∞: necel²ch 700 m dlouhß
p°istßvacφ drßha je doslova vysekßna ve svahu nad mo°em, letadlo dobr₧∩uje asi
padesßt metr∙ p°ed jejφm koncem a zalomenΘ palce pilot∙ sv∞dΦφ o tom, ₧e i pro
n∞ je tohle p°istßnφ nevÜednφm zß₧itkem. S naÜimi batohy a pohorkami
p∙sobφme na funchalskΘm letiÜti jako velcφ exoti, p°esto₧e p°φroda a p∞Üφ
turistika je to hlavnφ, proΦ se sem nynφ lΘtß. OvÜem p∞Üφ turistika
v holandskΘm a n∞meckΘm provedenφ vypadß jinak.
NßÜ prvnφ cφl je vyhlφdkovß cesta na v²chodnφ cφp ostrova. Je
to souΦasn∞ jedna z äpovinnostnφchô tras na ostrov∞, a tak je to takov² mal²
VßclavßΦek, co₧ d∞lß obΦas problΘmy p°i vyh²bßnφ se na p∞Üinkßch nad
dv∞st∞metrov²mi skalnφmi ·tesy. NicmΘn∞ v podveΦer z∙stßvßme tΘm∞° sami
na ·tesech s bou°φcφm mo°em a jedinou spoleΦnost nßm chvφli d∞lß strß₧ce
nßrodnφho parku, p°eb²vajφcφ v nedalekΘm rybß°skΘm domku. Asi 40 km
vzdßlenΘ opuÜt∞nΘ ·tesy Ilhas Desertas jsou jasn∞ vid∞t na ost°e viditelnΘ
hladin∞ mo°e. Pr∙vodce tvrdφ, ₧e pokud je tomu tak, bude do 24 hodin prÜet. M∞l
pravdu. NaÜt∞stφ prÜelo jen v noci, pro n∞kolik nßsledujφcφch dn∙ se to
vÜak stalo pravidlem.
Go west! mßme jako ·kol pro nßsledujφcφ dny. Chceme
p°ejφt ostrov po jeho hlavnφm h°ebeni a₧ k nejodlehlejÜφmu m∞steΦku
v severozßpadnφm cφpu. ZvlßÜtnostφ turistiky na Madei°e jsou levady,
p°es 400 let starΘ, leΦ v∞tÜinou dodnes udr₧ovanΘ vodnφ kanßly. M∞°φ celkem
neuv∞°iteln²ch 2150 km (vΦetn∞ 40 km tunel∙) a vedou vodu pro zavla₧ovßnφ
z vlhkΘho a neobydlenΘho severu ostrova na such² jih. ┌zkΘ, nejv²Üe p∙l metru
ÜirokΘ stru₧ky kopφrujφ vrstevnice i v mφstech pon∞kud Üφlen²ch -
v tΘm∞° kolm²ch svazφch se hluboce za°ezßvajφ do skßly, a kdy₧ u₧ to
opravdu jinak nejde, zkrßtφ cestu tunel. Levada se samoz°ejm∞ musφ i
udr₧ovat, a tak po hrßzce vn∞ od skßly vede chodnφΦek pro jejφho sprßvce a nynφ i
pro turisty, proto₧e podstatnß Φßst turistiky se odehrßvß prßv∞ na t∞ch
nejkrßsn∞jÜφch vyhlφdkov²ch.
NaÜe prvnφ levada je ovÜem z t∞ch mφrn²ch. ┌zkß
vodnφ stu₧ka se vine podΘl svahu nad terasovit²mi polφΦky s banßnovnφky,
citronφky a exotiΦt∞jÜφ zeleninou a slou₧φ nßm pouze jako nßstup k mo°skΘ
vyhlφdkovΘ cest∞. äTak za tohle by se v Dolomitech nemuseli styd∞t,ô slyÜφm
za sebou p°i nßstupu. Prastarß spojovacφ p∞Üinka se tulφ k ·tes∙m nad mo°em ve
dvou t°etinßch jejich v²Üky. ObΦas, aby se ne°eklo, jsou lana nebo °et∞zy, ale
v∞tÜina cesty je ävolnßô. Pr∙vodce tuhle cestu nedoporuΦuje za vlhka, ale
naÜt∞stφ je sucho a v teplΘm dni nenφ ani stopy po p°edchßzejφcφ deÜtivΘ
noci. Orlφ hora na dohled - mohutn² skalnφ suk nad m∞steΦkem Porto da Cruz - nßm
°φkß, ₧e se blφ₧φme k cφli dneÜnφch vzduÜn²ch prochßzek.
Z k°i₧ovatky turistick²ch cest Portela u₧ pokraΦujeme prvnφ
äopravdovouô levadou. Prochßzφme malou um∞lou brankou ve skßle a u₧
putujeme äzelen²m tunelemô z bujn²ch subtropick²ch ke°∙, kterΘ nßm
ΦßsteΦn∞ brßnφ ve vφce ne₧ t°istametrovΘm v²hledu dol∙. Po p∙l dni se
napojujeme na dalÜφ äpovinnostnφô trasu autoturist∙. èirok² chodnφk nßs
dovßdφ k vyhlφdce zvanΘ Balc⌠es (balkony). JmΘno je v²sti₧nΘ. Z v²Üky
800 m se dφvßme na proslun∞nΘ ·dolφ s vesniΦkami, nezbytn²mi terasov²mi
polφΦky a p°ehradou, a takΘ se ji₧ zaΦφnß r²sovat hol², sopeΦn∞ Φerven²
hlavnφ h°eben. Zßpadnφm sm∞rem vidφme dalÜφ änaÜiô levadu, ke kterΘ
se vÜak nem∙₧eme dostat po vrstevnici. P°esto₧e zaΦφnß nedaleko odtud, ji₧
n∞kolik let je jejφ Φßst zavalena, tak₧e musφme pou₧φt äzkratkuô prßv∞ p°es
toto ·dolφ.
Odpolednφ slunφΦko nßs v∙bec neÜet°φ, a tak po sestupu
a v²stupu docela rßdi vφtßme oΦekßvan² tunel pod hlavnφm h°ebenem,
nejdelÜφ na ostrov∞. B∞hem 45 minut pochodu metr a p∙l ävysok²mô tunelem
ovÜem m∞nφme nßzor. Vychßzφme ji₧ na severnφ stran∞ h°ebenu, p°esto nßs vÜak
p°ekvapuje neΦekan² vydatn² dΘÜ¥. PokraΦovßnφ levadou vypadß za tohoto
stavu nebezpeΦn∞, a tak prvnφ steziΦkou sestupujeme do strmΘho ·dolφ a na dosti
nemo₧nΘm mφst∞ stavφme naÜe stany.
Nßsledujφcφ den se poΦasφ sna₧φ vÜe napravit. PodΘl uzouΦkΘ
vodnφ stezky obklopenΘ mo°em zelen∞ a prochßzejφcφ kolem spousty vodopßd∙
p°ichßzφme k polednφmu k horskΘ chat∞ Queimados a u₧φvßme si dneÜnφho
äazuraô - je sice duben, ale slunφΦko nßm dßvß pat°iΦn∞ najevo, ₧e jsme v
subtropech. Potkßvßme zde prvnφ a poslednφ äbackpackersô na Madei°e - skupinu
mlad²ch Francouz∙. Operativn∞ vlo₧enΘ volnΘ odpoledne (s mokr²mi v∞cmi se nedß
hned jφt na hlavnφ h°eben) vyu₧φvßme k v²letu änalehkoô - nßvÜt∞v∞
doporuΦovanΘho m∞steΦka Santana. VyhlßÜenΘ bφlΘ domeΦky se slam∞n²mi
st°echami a Φerven²mi a modr²mi okenicemi a dve°mi p∙sobφ dojmem pernφkov²ch
chaloupek. Abych nezapomn∞l, nejen kochßnφm je ₧iv turista. Zde poprvΘ ochutnßvßme
mφstnφ znamenit² medov² pernφk (Madeira je krom∞ kv∞tin a vφna vyhlßÜenß
i sv²mi sladkostmi), kter² se zßhy stßvß souΦßstφ naÜich snφdanφ. Jinak
nßs ale Φil² turistick² ruch zahßnφ zpßtky do p°φrody.
Ostrov je sopeΦnΘho p∙vodu. Zatφm jsme to jen tuÜili z jeho
strm²ch svah∙, kterΘ se ovÜem, podobn∞ jako na kanßrskΘ Gome°e, halφ do
zelenΘho. Dnes ale stoupßme, ΦßsteΦn∞ i po silnici, na hlavnφ h°eben ·navn²m
hol²m svahem. Z hlediska mapy d∞lßme vlastn∞ uzav°enou smyΦku - p°ed dv∞ma
dny jsme Üli tunelem o 600 m nφ₧e. Ve v²Üce 1500 metr∙ nad mo°em ale musφ i
autoturistΘ vystoupit a pokraΦovat dßle po pohodlnΘm chodnφΦku a₧ k chat∞ pod
Pico Ruivo de Santana (1862 m - nejvyÜÜφ vrchol ostrova). Odtud je to jen 3 hodiny
nalehko po skalnφ ämagistrßleô - nejfrekventovan∞jÜφ turistickΘ trase na
ostrov∞ (krom∞ spousty N∞mc∙ a Holan∩an∙ zde potkßvßme prvnφ a poslednφ ╚echy)
- k druhΘmu vrcholu Pico Areiro (1818 m). Nenφ divu - dob°e zajiÜt∞nß cesta
z Φßsti vytesanß v kolm²ch skalßch vede tφm, co zbylo z n∞kdejÜφch
krßter∙. Rudohn∞dΘ skalnφ ·tvary se p°edvßd∞jφ ve fantazii, v²hled st°φdß
v²hled. JasnΘ poΦasφ jako by se cht∞lo omluvit za kousky, kterΘ nßm vyvedlo a
jeÜt∞ se chystß vyvΘst. Ohniv∞ rudΘ slunce zapadß veΦer do mo°e (oblak∙),
klasickß ukßzka inverze ve zdejÜφm provedenφ.
Hm, oblaka. P°es noc pon∞kud foukalo a rßno u₧ jsou v naÜφ
v²Üce. NaÜt∞stφ äjedenßctß rozhodlaô - vφtr se tiÜφ, u₧ je docela vid∞t a
my m∙₧eme pokraΦovat po h°ebenu zßpadnφm sm∞rem. |
|
╚etnΘ vyhlφdky na ob∞ strany vÜak
op∞t po Φase kazφ mlha a za skandinßvskΘho poΦasφ p°ichßzφme na dalÜφ
v²znamn² pr∙smyk Encumeada, odkud prchßme na severozßpad do m∞steΦka Porto Moniz
s jedin²m kempem na ostrov∞. Klasika: na h°ebenu je lezav∞ chladno, tady o tom
lidΘ v∙bec nevφ a klidn∞ se slunφ a koupou v p°φrodnφm äbazΘnuô
mezi skalisky.
Po dni odpoΦinku vyrß₧φme zp∞t. Levadou a korytem °eky
Janela mφ°φme zp∞t na v²chod. Nenφ to ale jen tak. Zprvu Üirokß vychßzkovß levada
se postupn∞ schovßvß v devφti kratÜφch tunelech (Zkuste jφt p°i Φelovce po
20 cm ÜirokΘ cestiΦce - vlevo skßla, vpravo p∙l metru vody - a s batohem
v p°edklonu.). Ten poslednφ mß pro nßs jeÜt∞ uprost°ed specialitku: vydatn²
vodopßd. NaÜe vodnφ cesta se p°ipojuje ke korytu °eky, kter²m postupujeme dßl.
╪eka se postupn∞ zu₧uje, p°ib²vß ob°φch balvan∙ a skal, p°ib²vajφ
n∞kolikametrovΘ prahy, zkrßtka r²suje se p∞kn² ka≥oning. PotΘ, co se n∞kolik
Ü¥astlivc∙ nedobrovoln∞ vykoupe (ba co dφm - podφvß se rybiΦkßm z oΦφ do
oΦφ s bohu₧el nevodot∞sn²m fo¥ßkem), skupina ztrßcφ morßlku (äKam to
vlastn∞ vede?, äNenφ tu ₧ßdnß cesta!ô) a v pozdnφm odpoledni tßbo°φme
v divokΘ p°φrod∞ u kouzeln²ch skalnφch blok∙.
Rßno moud°ejÜφ veΦera. Po dvaceti minutßch dosahujeme konce
·dolφ a po stezce vystoupßme k turistickΘ chat∞ Raba'al. Odtud nalehko
vyrß₧φme na prohlφdku zdejÜφho p°φrodnφho rßje. Levady jsou zde ve t°ech
v²Ükov²ch rovinßch, propojenΘ znaΦen²mi chodnφΦky. Krom∞ toho vedou i
ke kouzelnΘmu jezφrku ä25 fontßnô, pojmenovanΘmu podle mnoha vodopßdk∙
padajφcφch z kolm²ch zelen∞ äoslizl²chô skal. DalÜφ stezka vede k
änebezpeΦnΘmu vodopßduô - nejvyÜÜφmu na ostrov∞. Stojφme v zelenΘm tmavu
a dφvßme se 100 m nahoru, odkud ze slunce padß zlatost°φbrn² pßs vody. Po
odpoΦinku u chaty nßs Φekß dalÜφ tunel, tzv. jezdeck². Je pojmenovan² podle jeho
v²Üky: jak² p°epych - moci projφt tunelem vzp°φmen∞! P°i v²chodu z tunelu
ovÜem st°ih! - ten tam je zelen² p°φrodnφ rßj a p°ed nßmi jsou ji₧nφ hust∞
osφdlenΘ svahy - stavenφ, terasovß polφΦka, silnice, civilizace.
Pom∞rn∞ oÜklivou cestou mezi eukalypty schßzφme k hlavnφ
silnici a vyjφdßme a vypφjφme mφstnφ minimercado. Cesta autobusem vÜak
stojφ za to, nebo¥ je vlastn∞ vyhlφdkovou jφzdou. Autobus nesp∞chß (ani nem∙₧e),
silnice nemß rovnΘ ·seky a kroutφ se neustßle mezi domeΦky a terasami, terasami a
domeΦky. Cestujφcφ jsou tΘm∞° pouze turistΘ a °idiΦ mß pochopenφ - na
nejkrßsn∞jÜφch vyhlφdkßch zastavuje na focenφ a t∞ch n∞kolik mφstnφch se
nezlobφ, jen a¥ si vÜichni vyfotφ, jak je tu hezky. Tßbo°φme na äpiknikplacuô
na ·tesu Cabo Girao, na druhΘm nejvyÜÜφm ·tesu na sv∞t∞. Dφvßme se
z v²Üky 580 m kolmo dol∙ na mo°skou hladinu a kolega vedle rozebφrß mo₧nosti
paraglidingu.
Vracφme se kousφΦek zpßtky autobusem do hor pod Encumeadu, tam
odkud jsme nedßvno prchli p°ed poΦasφm. O dneÜnφ levad∞ pr∙vodce pφÜe,
₧e pat°φ mezi nejkrßsn∞jÜφ, ale i nejnebezpeΦn∞jÜφ na ostrov∞. ZpoΦßtku to
tak nevypadß. Jejφ koryto se vine podΘl skßly, samoz°ejm∞ n∞kolik nezbytn²ch
tunel∙, dokonce podΘl oÜklivΘ cementßrny. Na obzoru je u₧ ale kolmß holß skßla a
v nφ patrnß vodorovnß Φßrka. CestiΦka se zu₧uje, kopφruje zßkruty skal,
a₧... je to tu! Levada je zde vytesßna do p°evisu, vlevo st∞na, vpravo 200 m
kolmo do ·dolφ, vyhlφdka ·₧asnß! ╚tvrt metru Üirok² chodnφΦek je vÜak
p°φliÜ ·zk² na m∙j a₧ dosud t∞₧ce zkouÜen² zßvra¥ov² morßl. Spolupoutnφci
se tvß°φ jakoby nic a v klidu pokraΦujφ dßl, jß se vÜak vracφm.
Nehodlßm oslavit svΘ dneÜnφ narozeniny tφmto zp∙sobem. Pozd∞ji, kdy₧ se schßzφme
dole ve m∞st∞, se dozvφdßm, ₧e pokraΦovali jeÜt∞ n∞kolik kilometr∙ podobnou
cestou, a₧ je zastavila voda na cestiΦce.
P°ijφ₧dφme do hlavnφho m∞sta. Po deseti dnech tΘm∞°
souvislΘho pobytu v p°φrod∞ si p°ipadßme jako barba°i. M∞sto je p∞knΘ, je
na n∞m patrnß historie i souΦasn² mocn² turismus, pro tentokrßt se v n∞m ale
nezdr₧ujeme a plavφme se na äodpoΦinkov²ô ostr∙vek Porto Santo. Po dvou hodinßch
plavby trajektem p°istßvßme na 15 km2 malΘm ostr∙vku s 5000 obyvateli. Na rozdφl od
Madeiry je such² a vyprahl², jen mßlo (a um∞le) zalesn∞n², nep°φliÜ Φlenit² a
jeho nejvyÜÜφ vrchol je jen 550 m vysok². Hlavnφ atrakcφ ostrova je 9 km dlouhß (!)
äzlatßô pφsΦitß plß₧ s nefalÜovan²mi atlantick²mi vlnami. V lΘt∞
pr² je ostrov pln² äkoupaΦ∙ô, jim₧ slou₧φ mφstnφ novΘ modernφ letiÜt∞,
podstatn∞ v∞tÜφ ne₧ ve Funchalu. Kupodivu i kemp je tu podstatn∞ v∞tÜφ ne₧ ten
jedin² na Madei°e. Te∩ v dubnu je tu vÜak klid, ideßlnφ Φas na vykoupßnφ i
p∞Üφ miniv²pravy po okolφ. Nejvd∞Φn∞jÜφm cφlem je ku₧elovit² hlavnφ vrchol
ostrova - typickß sopka. Zdola vypadß jako nedostupnß zalesn∞nß skßla, zßhy vÜak
p°ichßzφme k jeho ·patφ a nachßzφme zde um∞lΘ terasy a malou botanickou
zahradu s pomnφkem guvernΘrovi ostrova, kter² nechal kopec zalesnit. Na vrcholku
je potom poutnφ mφsto s kapliΦkou a se sprßvcem, jen₧ se s nßmi nadÜen∞
pokouÜφ komunikovat jazykem, kter² pova₧uje za n∞mΦinu.
╚ekßme na zpßteΦnφ trajekt. AΦkoliv je tΘm∞° jasno, mo°e je
lehce rozbou°enΘ a tvo°φ fotogenickΘ h°ebφnky. P°i vzpomφnce na lo≥skΘ Kanßry
se n∞kte°φ jedinci obßvajφ mo°skΘ nemoci, pro velkou lo∩ jsou vÜak tyhle vlnky
pokroutkou. Ve Funchalu si dop°ßvßme äluxusuô malΘho hot²lku a vrhßme se do
vφru velkom∞sta, p°edevÜφm na kv∞tinovΘ v²stavy a ochutnßvky vφna. Orchideje,
strelφcie a kaly, na kterΘ jsme si zvykli v p°edchßzejφcφch dnech jako na
polnφ a horskou kv∞tenu, te∩ vidφme v aran₧ovan²ch zahradßch i sßlech.
Madeira proslula v minul²ch stoletφch i sv²m vφnem. Podobn∞ jako portskΘ, i
toto se vyrßbφ p°idßnφm brandy v jistΘ fßzi alkoholovΘho kvaÜenφ.
V²sledkem tΘto metody p°i pou₧itφ staletφmi ov∞°en²ch postup∙ je °ada druh∙
znamenitΘho, leΦ t∞₧kΘho dezertnφho vφna (17 - 19 %). Zkuste celΘ odpoledne
ochutnßvat.
Poslednφ den je voln². V∞tÜinou se nßm ale st²skß po p°φrod∞,
a tak vyrß₧φme do okolφ m∞sta: na dalÜφ äbalkonô - jedineΦnou vyhlφdku na
horskΘ m∞steΦko Curral das Freiras, do m∞steΦka Monte s kurioznφm sa≥ov²m
toboganem pro znud∞nΘ m∞stskΘ turisty, na dalÜφ p∞knΘ levady v t∞snΘ
blφzkosti Funchalu.
S Φerstv²mi puch²°i i bronzem Φekßme na p°etφ₧enΘm
funchalskΘm letiÜti a sledujeme, jak jedno letadlo za druh²m mφ°φ do zßpadnφ
Evropy. Kladu si otßzku, proΦ tento turistick² hit neobjevily naÜe cestovky? Äe by
pan Fischer nerad chodil p∞Üky? N∞kdo musφ b²t prvnφ! NßÜ zßjezd mφ°φ
na Madeiru u₧ v letoÜnφm °φjnu!!!
MiloÜ Podp∞ra |