Z pr∙zkumnΘ v²pravy do ╚φny

äVrrrrrrrrrrr,ô n∞co mn∞ nad hlavou Üφlen∞ huΦφ jako vrtulnφk. OhlΘdnu se, krev mi ztuhne v ₧ilßch a leknutφm vyk°iknu. Brouk o velikosti d∞tskΘ p∞sti si to vesele krou₧φ na verand∞, kde s mφstnφmi lidmi prßv∞ h∙lkami pojφdßm r²₧i se zeleninou a pßliv²mi papriΦkami. Hluk jeho k°φdel je neuv∞°iteln∞ siln². Ten Üφlen² kus hmyzu vypadß spφÜe jako menÜφ ptßk. Mlad² hostitel se zvedß a rychlostφ blesku srß₧φ d°ev∞nou trojno₧kou obrovitΘho brouka k zemi. Pro jistotu pak toho änebo₧ßkaô jeÜt∞ rozÜlßpne d°ev∞n²m podpatkem. Celß Üirokß rodina, kterß se na m∞ p°iÜla jako na raritu podφvat, se vesele sm∞je, jak se mohu leknout tak neÜkodnΘho tvora. A m∞ jen napadne, ₧e by ta potv∙rka, kterou prßv∞ rozdupli, patrn∞ pat°ila v pra₧skΘm Nßrodnφm muzeu k velmi vzßcn²m exemplß°∙m. Zde, v ji₧nφ ╚φn∞, je ale stejn∞ b∞₧nß jako u nßs nap°φklad masa°ka.

äCola, water, beer, cola, water, beer,ô k°iΦφ drobnΘ sta°enky. Prßv∞ se Üplhßm po VelkΘ ΦφnskΘ zdi a tyto ne·navnΘ ₧eny m∞ neustßle obskakujφ a nabφzφ obΦerstvenφ jedin²mi t°emi anglick²mi slovy, kterß znajφ a pou₧φvajφ jako nßstroj k ob₧iv∞. Marn∞ jim vysv∞tluji, ₧e jsem si vzal vlastnφ vodu. Velkß ze∩ u vesnice Simataje je od Pekingu nejvzdßlen∞jÜφ opravenou, a tedy p°φstupnou Φßstφ zdi v oblasti okolo ΦφnskΘ metropole. Zatφmco ostatnφ populßrnφ rekonstruovanΘ ·seky VelkΘ zdi zaplavujφ desetitisφce (!!!) turist∙ denn∞, na Simataj p°ijede mφstnφmi autobusy jen n∞kolik cestovatel∙. Proto₧e je zde tak mßlo nßvÜt∞vnφk∙, Φasto p°ipadne na ka₧dou sta°enku s kolou, vodou a pivem pouze jeden nßvÜt∞vnφk. Ta moje obchodnice se mnou podnikla celodennφ v²let a₧ na mφsto, kde Dlouhß ze∩ mizela za obzorem. Ka₧d² sem musφ p°ijet osobn∞, aby uv∞°il, ₧e se tento div sv∞ta tßhne do nedozφrnΘ dßlky po sam²ch ÜpiΦkßch vysok²ch h°eben∙ hor. P°es p∞t tisφc kilometr∙ dlouhß stavba je jedin²m lidsk²m v²tvorem na naÜφ planet∞ viditeln²m pouh²m okem z M∞sφce. Je vÜak souΦasn∞ snad nejv∞tÜφm poh°ebiÜt∞m na zemi. P°i jejφ stavb∞ zem°ely desetitisφce lidφ. Jejich t∞la byla ihned pou₧ita jako stavebnφ materißl. VÜemocnφ cφsa°i nechali zazdφt i mnoho d∞lnφk∙ za trest, ₧e pracovali s mal²m nasazenφm. Mφsty se ochrannß ze∩ mocnΘ ╪φÜe st°edu, mimochodem nejstarÜφ jasn∞ viditelnß politickß hranice na Zemi, zu₧uje pouze na hradby s chodnφkem ·zk²m jen n∞kolik desφtek centimetr∙. Prßv∞ zde se sna₧φm p°ekonat zßvra¥ a k°eΦovit∞ se dr₧φm Φerven²ch zv∞tral²ch cihel, kterΘ jsou zde ji₧ tisφciletφ vystaveny v∞tru a deÜti. Rad∞ji se nedφvßm pod sebe, proto₧e krom∞ symbolickΘho chodnφku je na obou stranßch kolm² srßz do 500 metr∙ hlubokΘho ·dolφ. Zatφmco se mi kolena nebezpeΦn∞ t°esou a ruce nep°irozen∞ potφ, b∞hß kolem mne neodbytnß sta°enka v nazouvacφch plßt∞n²ch baΦkorßch a koÜφkem pln²m ledov²ch osv∞₧ujφcφch nßpoj∙, jako bychom stßli na ruÜnΘm tr₧iÜti uprost°ed m∞sta. Stßle si brebentφ to svoje a vesele skßΦe nad propastφ. Za chvφli zaΦne Velkß ze∩ pod ·hlem sedmdesßti stup≥∙ prudce stoupat na ÜpiΦat² vrchol hory. Sch∙dnß cesta na vrcholu hradeb mezi jednotliv²mi strß₧nφmi v∞₧emi se stßle zu₧uje, schody se ka₧d²m krokem zkracujφ a zvyÜujφ. Kdy₧ jsou jednotlivΘ stupn∞ vysokΘ u₧ cel² metr a dno ·dolφ v nedohlednu, s mrazenφm v zßdech äzm∞knuô a otßΦφm se na cestu zp∞t. V doprovodu sta°enky sejdu za n∞kolik hodin do vesnice v ·dolφ. Ji₧ chßpu proΦ se Velkß Φφnskß ze∩ n∞kdy naz²vß ädrakem spφcφm na h°ebenech hor.ô

SlepiΦφ pa°ßtky jsou na tr₧iÜti v Pekingu opravdov²m trhßkem dne. Hospody≥ky se o n∞ p°φmo rvou jako o vysoce nedostatkovΘ zbo₧φ mimo°ßdn²ch vlastnostφ. Za v²hodnou cenu se p°ece dajφ dßt do polΘvky, a pak jeÜt∞ servφrovat jako lahodnΘ maso k r²₧ovΘ p°φloze. K mimo°ßdn²m zß₧itk∙m z ji₧nφ ╚φny pat°φ grilovßnφ praseΦφch ocßsk∙. Kdy₧ si zßkaznφk vybere lßkav² kus vep°ovΘho, mφstnφ °eznφk, prodavaΦ a kucha° v jednΘ osob∞ vytßhne benzinov² ho°ßk (letlampu) a plameny ogriluje praseΦφ ocßsek do barvy zlatoΦernΘ, tedy spφÜe ΦernΘ. Samotnß p°φprava pokrmu je patrn∞ v∞tÜφ zß₧itek ne₧ jeho konzumace. V Kantonu pat°φ ke standardu ka₧dΘho tr₧iÜt∞ prodavaΦi s ₧iv²mi ₧ßbami. Ty se obvykle prodßvajφ v äekonomickΘm balenφô - svßzenΘ po deseti Ükubajφcφch se kusech najednou. Mφstnφ ₧eny peΦliv∞ vybφrajφ ₧abky s nejtuΦn∞jÜφmi steh²nky. V Kuej-linu, uprost°ed pohßdkovΘ krajiny homolovit²ch kopeΦk∙, si zase nelze nedat k veΦe°i hada, kterΘho v restauraci p°φmo p°ed hostem za₧iva svlΘknou a pak p°ipravφ. Pravdou vÜak je, ₧e pro v∞tÜinu obyvatel v²chodnφ ╚φny je maso zatφm spφÜe luxusem. Ve vÜednφ dny se prostφ lidΘ spokojφ s r²₧φ a levnou zeleninou. Na TibetskΘ nßhornφ ploÜin∞ a v drsn²ch horsk²ch oblastech se ovÜem vegetarißnstvφ p°φliÜ nep∞stuje. Nejpopulßrn∞jÜφ je zde maso z vÜudyp°φtomnΘho jaka. Obrovskß stßda t∞chto mohutn²ch zvφ°at se pasou v nadmo°skΘ v²Üce i p°es 4000 metr∙ a dßvajφ takΘ mlΘko, ze kterΘho Tibe¥anΘ p°ipravujφ skv∞l² jogurt s medem.

V∞tÜina ╚φ≥an∙ pije obvykle äΦßô, co₧ ╚eÜi p°ejali a naz²vajφ tuto tekutinu Φajem. ZelenΘ ΦajovΘ lφsteΦky si ╚φ≥anΘ spo°iv∞ zalΘvajφ horkou vodou stßle dokola, dokud dßvajφ vod∞ jeÜt∞ n∞jakou p°φchu¥. V nejv∞tÜφm horku pijφ lidΘ obvykle Φistou horkou vodu, kterß p°ekvapiv∞ v²born∞ osv∞₧φ. K dobrΘ pekingskΘ kachn∞ nebo i k obyΦejn²m r²₧ov²m nudlφm se v²born∞ hodφ levnΘ a chutnΘ äpi¥oô neboli Φesky pivo. Sklen∞nΘ p∙llitry v ╪φÜi st°edu nenajdete. Pokud n∞kdo nechce pφt äpi¥oô p°φmo z lahve, kucha° rßd p°inese m∞lkou misku, ze kterΘ pak zßkaznφk musφ pivo decentn∞ usrkßvat. Milovnφci n∞Φeho tvrdÜφho nepohrdnou lahvφ, ve kterΘ je v alkoholickΘm nßpoji stoΦen had nebo lΘΦiv² ₧enÜenov² ko°en. Na leknutφ p°i setkßnφ s lΘtajφcφm broukem o velikosti d∞tskΘ p∞sti je samoz°ejm∞ nejlepÜφ äfr¥anô z r²₧ovΘ pßlenky.

NejvyÜÜφ komunistiΦtφ kßd°i a bohßΦi lΘtajφ boeingy (747), poutnφci vÜak p°ekonßvajφ i velkΘ vzdßlenosti p∞Üky. T∞chto lidφ je ale velmi mßlo, a tak se vφce jak miliardov² nßrod p°epravuje p°edevÜφm vlakem. Jeho prvnφ t°φda pat°φ do kategorie krßlovskΘho cestovßnφ, v kabinßch s povleΦenφm obÜit²m volßnky a klimatizacφ udr₧ujφcφ i v parnΘm lΘtu p°φjemn² chlßdek. V druhΘ t°φd∞ vyst°φdß klimatizaci kou° z cigaret. Je zde toti₧ povoleno kou°it, co₧ si ₧ßdn² mu₧ ani na vte°inu neodep°e. Spφ se na tvrd²ch pryΦnßch spoleΦn∞ po Üedesßti v jednom vag≤nu. Ka₧d² mß k dispozici termosku na vroucφ vodu tekoucφ ze zvlßÜtnφch kotl∙, pod kterΘ v ka₧dΘm voze p°iklßdß celou jφzdu pr∙vodΦφ. VÜichni si tedy celou cestu vesele zalΘvajφ instantnφ nudle a ΦajovΘ lφstky. Od 6:00 rßno do 22:00 veΦer k°iΦφ v 2. t°φd∞ z amplion∙ propaganda kombinovanß stßle opakovanou hudbou z jedinΘ kazety, kterou mß pr∙vodΦφ k dispozici. Movit∞jÜφ mohou hluku doΦasn∞ uniknout v jφdelnφm voze, kde dosud reproduktory nezavedli. Odpadky hßzejφ vÜichni z oken. V celΘm vlaku se mi poda°ilo najφt jedin² koÜ, kam jsem s jistou ·levou svΘ odpadky vyhodil.

Hned nato se p°ivalila pr∙vodΦφ, nechßpav∞ se na m∞ podφvala a otrßven∞ vysypala obsah koÜe z jedoucφho vlaku. A pak mi to doÜlo. Svou po°ßdnostφ jsem vlastn∞ bral prßci velk²m Φetßm lidφ, kter²m komunistick² re₧im politikou p°ezam∞stnanosti dßvß Üanci neustßle sbφrat nepo°ßdek okolo trati a ₧ivit tak svΘ rodiny. Vlakovß souprava mß okolo dvaceti vag≤n∙ a z nich drtivou v∞tÜinu t°etφ t°φdy. Nikdy nezapomenu na peklo, kterΘ jsem zde za₧il. V nelidsk²ch podmφnkßch se vÜude krΦφ lidΘ od vetch²ch starc∙ p°es novoroze≥ata a₧ po kur domßcφ. Okna nejdou otev°φt, p°es nikotinovΘ oblßΦky st∞₧φ prohlΘdnete n∞kolik metr∙ a ze zvratk∙ na podlaze stoupß ned²chateln² smrad. VÜude je naplivßno. Jen velmi mßlo Evropan∙ snese toto peklo dΘle ne₧ n∞kolik hodin. Mφstnφ lidΘ takto cestujφ Φasto i n∞kolik dnφ! To je takΘ ╚φna, pro turisty vÜak jejφ odvrßcenß tvß°.

Venkov je samoz°ejm∞ nejlΘpe mo₧nΘ poznat jφzdou autobusem. Ten je Φasto ve velmi äpo₧ehnanΘmô stavu, ale za °idiΦem stojφ obvykle snad vÜichni p°φrodnφ duchovΘ a p°edci, ve kterΘ ╚φ≥anΘ v∞°φ. Tak d°φve Φi pozd∞ji dojede rachotina do cφlovΘ stanice. Autobus je obvykle jedin²m zp∙sobem dopravy do odlehl²ch mφst. LidΘ si v n∞m proto z m∞sta vozφ vÜe od velk²ch pytl∙ s r²₧φ, p°es stavebnφ materißl a₧ t°eba po Φerstv∞ usekanΘ hlavy jak∙ a ovcφ. Jednou zastavil autobus Tibe¥an, kter² dovnit° nahßzel asi deset parohat²ch hlav vedle m∞ v moment∞, kdy₧ jsem prßv∞ ob∞dval. U₧ m∞ to ani nep°ekvapilo. Snad nejromantiΦt∞jÜφ zp∙sob dopravy je plavba po Φφnsk²ch °ekßch. KrßsnΘ zakonΦenφ putovßnφ po ╚φn∞ je nap°φklad cesta lodφ z Kantonu do Hongkongu po PerlovΘ °ece.

╚φ≥anΘ jsou vÜak ze vÜeho nejvφce nßrodem kola°∙. ╚φn∞ by se takΘ mohlo p°ezdφvat äkola°skß velmocô, proto₧e t°emi sty miliony exemplß°∙ se nem∙₧e pochlubit ₧ßdnß jinß zem∞ na sv∞t∞. B∞₧nΘ ΦφnskΘ kolo mß Φernou barvu, vß₧φ 20-30 kilogram∙ a uveze vÜe od prasete a₧ po gauΦ. Ve vÜech velk²ch m∞stech je pro cyklisty vyhrazen zvlßÜtnφ jφzdnφ pruh, kter² je Φasto ÜirÜφ ne₧ Φßst silnice urΦenß pro automobily. Lidφ na kolech je ve m∞stech tolik, ₧e ka₧dΘmu brzy splynou v jedno velkΘ mo°e ╚φ≥an∙.

Je jich tolik, ₧e kdyby se rozhodli umlßtit Evropany Φepicemi, jist∞ by se jim to poda°ilo. Äijφ v prost°edφ komunistickΘho re₧imu, kter² tvrdou rukou dr₧φ vlivnou ╪φÜi st°edu v oblasti politickΘ na uzd∞ a v hospodß°stvφ zase v poslednφch letech ot∞₧e povoluje a p°eje soukromΘmu podnikßnφ. ╚φna bude mφt z°ejm∞ ve 21. stoletφ nejsiln∞jÜφ ekonomiku sv∞ta. Krom∞ hlavnφho etnika Chan∙ (tj. ╚φ≥an∙), zde ₧ije dalÜφch asi 55 svΘrßzn²ch nßrodnostφ. VÜechny si ₧ijφ po svΘm a snad jedin²m pojφtkem mezi v∞tÜinou z nich je obdivuhodnΘ ΦφnskΘ znakovΘ pφsmo s mnohatisφciletou tradicφ. N∞kterΘ nßrodnostnφ menÜiny dosud fungujφ na principu matriarchßlnφ spoleΦnosti, co₧ znamenß, ₧e je ₧ena v∙dΦφ postavou rodiny. Jinß etnika ₧ijφ v odlehl²ch ·dolφch, ani₧ by se nechala ovlivnit vlnou modernizace typickou pro m∞sta v²chodu, jako je nap°φklad èanghaj. LidΘ v ╚φn∞ uva₧ujφ podle ·pln∞ jinΘ logiky ne₧ my EvropanΘ, proto se zdajφ b²t Φasto velice nechßpavφ. Na to je nejlepÜφm lΘkem asi ·sm∞v, kter² dokß₧e zßzraΦn∞ prorazit komunikaΦnφ bariΘry.

Kdy₧ jde o penφze, tak se ╚φ≥an klidn∞ pohßdß i za pomoci sv²ch mal²ch p∞stiΦek. V momentu, kdy vÜak po kratÜφ hysterickΘ peripetii nakonec obchod dojednß, ud∞lß Φßru mezi äbusinessemô a b∞₧n²m ₧ivotem, otoΦφ list a chovß se, jako by k ₧ßdnΘmu konfliktu nedoÜlo. Mile mne p°ekvapilo, kdy₧ jsem potkal ·pln∞ cizφho ╚φ≥ana, kter² mi ochotn∞ n∞kolik hodin pomßhal z nesnßzφ a nic za to necht∞l.

Plivßnφ je z°ejm∞ nßrodnφm sportem. Vlßda sice uspo°ßdala proti tomuto ΦφnskΘmu zlozvyku n∞kolik kampanφ, ale usp∞la pouze ve m∞stech, a to jeÜt∞ jen ΦßsteΦn∞. Normßlnφ ╚φ≥an si odplivne kdekoliv, a to minimßln∞ ka₧d²ch p∞t minut a rozhodn∞ se za to nestydφ, snad spφÜe naopak. Pro mnohΘ cizince je tento jev jednou z p°φΦin kulturnφho Üoku. N∞kte°φ se vÜak velmi rychle oklepou, a pokud nejsou zrovna diplomatΘ v naÜkroben²ch koÜilφch, zaΦnou vesele plivat takΘ.

V ╪φÜi st°edu chodφ po ulici ruku v ruce mnoho dvojic stejnΘho pohlavφ. ╚φna vÜak rozhodn∞ nenφ nßrodem lesbiΦek a homosexußl∙. Kdy₧ se nap°φklad dr₧φ za ruce dva postarÜφ pßnovΘ, je to pouze projev p°ßtelstvφ a soudr₧nosti na asijsk² zp∙sob. Naopak je stßle velmi neobvyklΘ, p°edevÜφm na venkov∞, aby se takto dr₧el smφÜen² pßr, kdy₧ dotyΦnφ nejsou jeÜt∞ man₧elΘ. Stßle zde toti₧ funguje osoba dohazovaΦe a tato tradice znemo₧≥uje ächozenφô na ve°ejnosti p°ed uzav°enφm man₧elskΘho svazku.

Rok 1997 vyhlßsila vlßda rokem boje proti korupci. Bude vÜak jeÜt∞ dlouho trvat, ne₧ ·sp∞Ün∞ nahradφ zkorumpovanΘ a velmi liknavΘ stßtnφ byrokraty. Je jist∞ mßlo zemφ na sv∞t∞, kde si lidΘ z venkova musφ ob∞hat n∞kdy i 35 r∙zn²ch ·°ad∙ a navφc na sprßvn²ch mφstech rozdat tzv. ΦervenΘ obßlky (·platky), ne₧ dostanou povolenφ p°est∞hovat se do m∞sta. Zkostnat∞lost systΘmu ΦφnskΘ stßtnφ sprßvy mß analogii ve fungovßnφ ·°ednφk∙ v Rakousku--Uhersku. Tam byrokratΘ v obav∞ p°ed povolßnφm k zodpov∞dnosti za svß rozhodnutφ takΘ p°enechßvali °eÜenφ problΘm∙ v₧dy vyÜÜφ instanci. OdlehlΘ zßpadnφ oblasti ╚φny jsou, a to ve vÜech ohledech, v²letem do vzdßlenΘ minulosti. ZdejÜφ obyvatelΘ se jen pomalu p°izp∙sobujφ rytmu novΘ doby. Stßle nedajφ dopustit na svΘ kultovnφ p°edstavy, promφÜenΘ s tradiΦnφm uctφvßnφm p°edk∙.

V ╚φn∞ m∙₧ete stßle vid∞t d∞dictvφ kulturnφ revoluce, jako t°eba meÜity p°estav∞nΘ na tovßrny ap. P°φstup vlßdy v Pekingu v tak citliv²ch oblastech, jako je vztah k nßrodnostnφm menÜinßm a otßzka svobody vyznßnφ, se vÜak uvol≥uje, a tak mohou op∞t Muhammadovi, Buddhovi nebo Konfuciovi p°φvr₧enci v ╚φn∞ svobodn∞ chodit do sv²ch rekonstruovan²ch svatostßnk∙.

Tibe¥anΘ zase chodφ s roztoΦen²mi modlitebnφmi ml²nky a opakujφ svΘ mystickΘ verÜe ä╙m mani padme h·m.ô LamaistiΦtφ mniÜi v klßÜterech za zvuku bubn∙ a zvon∙ nßbo₧n∞ od°φkßvajφ hlubok²m hlasem krßsnou modlitbu konΦφcφ slovy: ä...nech¥ vÜichni tvorovΘ na sv∞t∞ jsou proti smutku i starosti! KΘ₧ jsou vÜichni tvorovΘ na sv∞t∞ vyrovnanφ jak klidnß hladina oceßnu!ô

David Walter